Těžební zbytky u LČR
Základní pojmy Těžební zbytky = dendromasa, zbývající na pracovišti po kácení stromů, odvětvování a po druhování surového dříví, tj. větve, vršky stromů, třísky, manipulační odřezky, které nemají charakter hroubí. Dále stromová zeleň, dřevní hmota z probírek nevyužitelná pro výrobu sortimentů surového dříví, z prořezávek a výseků vedlejších dřevin, z rekonstrukcí porostů, z výseků nárostů podél liniových staveb a produktovodů, apod., nedosahující dimenzí hroubí, případně s příměsí nevyužitelného hroubí. Mezi těžební zbytky nejsou zahrnuty pařezy. Pařezem je nadzemní i podzemní část stromu, která zůstala po těžbě. Štěpka vzniká zpracováním (štěpkováním) těžebních zbytků. Jedná se o výrobek vhodný k energetickému využití. 1
Proč došlo ke zvýšenému zájmu o těžební zbytky? Biomasa představuje obnovitelný zdroj energie Dendromasa (těžební zbytky) je jednou z významných zdrojů biomasy Členské státy EU se zavázaly do roku 2020 zajistit výrobu 20 % energie z obnovitelných zdrojů Česká republika se zavázala k dosažení podílu 13% energie z obnovitelných zdrojů Výroba této energie je dotována, obdobně jako výroba sluneční nebo větrné energie Výraznější poptávka po těžebních zbytcích byla zaznamenána až od roku 2009 Během velmi krátké doby se z odpadu stala komodita. 2
Co je předmětem prodeje? Předmětem prodeje jsou těžební zbytky, které napadly při těžbě dříví evidovaného množství objemu m3 hroubí bez kůry (tj. dříví, které je na slabém konci silnější jak 7 cm). Příklad: v porostu bylo při těžbě evidováno 200 m 3 dříví (hroubí). Prodávají se těžební zbytky, které zbyly po vytěžení evidovaného vytěženého dříví tj. z oněch 200 m 3. V těchto jednotkách jsou těžební zbytky prodávány. Důvodem jsou snadná uchopitelnost tohoto údaje pro LČR a zefektivnění celého procesu. Pro kvantifikaci těžebních zbytků v jiných jednotkách (tuny, gigajoule, atro tuny) nejsou Lesy ČR vybaveny. 3
Odhad výše potenciálu těžebních zbytků Lesy ČR zpracovávají od roku 2006 modelové odhady potenciálu těžebních zbytků podle organizačních jednotek. Modelový výpočet probíhá nad daty lesních hospodářských plánů (LHP). Výsledkem výpočtu je decenální potenciál těžeb, po nichž zůstávají využitelné těžební zbytky. 4
Kriteria odhadu výše potenciálu těžebních zbytků Výběr mýtních úmyslných těžeb se vznikem holiny Zahrnuty porosty nad 80 let mimo: kategorii lesa ochranného, 1. zóny chráněných krajinných oblastí, všech rezervací, chudých a extrémních stanovišť, 7. a 8.lesního vegetačního stupně (horské polohy) S ohledem na mechanizované vyklizování klestu z důvodu maximalizace efektivity získávání těžebních zbytků byla z výpočtu dále vyloučena exponovaná a vodou ovlivněná stanoviště, rozptýlené těžby (probírky, clonné seče). Reálně využitelné těžební zbytky jsou dosažitelné pouze u části prováděných těžeb. Limitujícími faktory jsou technologická a ekonomická dostupnost těžebních zbytků ve vazbě na omezení ochrany přírody. 5
Strategie prodeje těžebních zbytků Lesy ČR prodávají těžební zbytky - nikoliv vyrobenou štěpku Lesy ČR smluvně prodávají těžební zbytky na zadaných lokalitách (plocha po těžbě, hromady) Sběr, přeprava, skladování, třídění dle kvality a parametrů těžebních zbytků jsou zcela věcí odběratele 6
Důvody zvoleného způsobu prodeje Lesy ČR jdou primárně cestou outsourcingu služeb s minimálními investicemi a maximální efektivity obdobně jako u ostatních lesnických činností. Lesy ČR nedisponují výrobními prostředky pro výrobu štěpky a ani o tom neuvažují. Lesy ČR nechtějí zasahovat do dodavatelsko odběratelských vztahů konečných zpracovatelů biomasy. 7
Formy prodeje těžebních zbytků Rámcové kupní smlouvy (RKS) Elektronická aukce (EA) Obecný obchod (ostatní prodej v drobném na výjimku, kdy si to žádá výroba, rychlé odstranění zbytků z přirozeného zmlazení, obsek cest, klest po stromové metodě apod.). V roce 2012 mají LČR na všech krajských ředitelstvích dlouhodobou smlouvu (RKS). 8
Zájem o těžební zbytky roste od roku 2009 Teprve s rostoucí poptávkou po těžebních zbytcích roste i jejich prodejnost prostřednictvím RKS a EA Ani přes elektronické aukce se nepodařilo prodat veškeré těžební zbytky nelze je opakovaně nabízet a je nutné je uklidit před zalesněním Přehled o nabídce a poptávce při elektronické aukci v letech 2009 2011 Rok Nabízeno Prodáno Tj.% Průměrná cena m 3 Kč 2009 282.076 105.260 37,3% 5,9 2010 510.091 335.754 65,8% 16,5 2011 464.018 306.509 66,1% 29,2 Celkem: 1.256.185 772.101 61,5%
Rostou objemy EAD a RKS Celkové množství prodaných těžebních zbytků roste Množství prodaných těžebních zbytků v letech 2009 2011 Realizované objemy v[m 3 ] Obchodní kanál 2009 2010 2011 EAD 105 260 335 754 306 509 Obecný obchod 321 712 182 519 69 149 RKS 39 380 224 114 758 427 Celkový součet 466 352 742 387 1 134 085 Za roky 2009 až 2011 státní podnik utržil za prodej těžebních zbytků miliony korun a naopak ušetřil cca 50 Kč/m 3 v nákladech na úklid takto prodaných těžebních zbytků.
červen 09 červenec 09 srpen 09 září 09 říjen 09 listopad 09 prosinec 09 leden 10 únor 10 březen 10 duben 10 květen 10 červen 10 červenec 10 srpen 10 září 10 říjen 10 listopad 10 prosinec 10 leden 11 únor 11 březen 11 duben 11 květen 11 červen 11 červenec 11 srpen 11 září 11 říjen 11 listopad 11 prosinec 11 Prodej těžebních zbytků na EA 120 000 45,0 100 000 40,0 35,0 80 000 30,0 60 000 40 000 25,0 20,0 15,0 Nabídnuto v m3 Prodáno v m3 Průměrná cena v Kč/m3 20 000 10,0 5,0 0 0,0 11
Úklid a prodej těžebních zbytků 12
Prodej těžebních zbytků je výhodný Prodej těžebních zbytků je pro Lesy ČR jednoznačně výhodný Potenciál těžebních zbytků v ČR je dán těžbou cca 16 mil. m3 hroubí LČR 8 mil. m3. Reálně využitelný potenciál těžebních zbytků odhaduje studie MŽP předběžně na 430 tis. tun. LČR ročně vynakládaly ročně cca 200-250 mil. Kč na úklid těžebních zbytků. V roce 2011 LČR uspořily za úklid těžebních zbytků cca 57 mil. Kč. Výnos z prodeje těžebních zbytků v roce 2011 pro LČR byl přibližně 20 mil. Kč. Ekonomický přínos z prodeje těžebních zbytků v roce 2011 byl 77 mil. Kč. 13