Prováděcí plán zachování a obnovy kulturních památek ve Zlínském kraji pro rok 2010

Prováděcí plán zachování a obnovy kulturních památek ve Zlínském kraji pro rok 2010

~2~ Prováděcí plán zachování a obnovy kulturních památek ve Zlínském kraji pro rok 2010 PhDr. Jana Spathová Mgr. Eva Lidáková Zlín 2010

~3~ Fond kultury ZK na obnovu kulturních památek ve ZK pro rok 2010 je grantový program na obnovu nemovitých a movitých kulturních památek (zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR), památek místního významu (památek nezapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR), předprojektovou a projektovou dokumentaci památek, ležících na území Zlínského kraje, bez rozdílu formy vlastnictví. Dotace se poskytuje po provedení výběrového dotačního řízení na základě žádosti o poskytnutí dotace na zachování a obnovu kulturní památky z Fondu kultury pro daný kalendářní rok na předepsaném formuláři a po předložení požadovaných povinných dokladů. Z Fondu kultury jsou tímto způsobem památky financovány od roku 2003.

~4~ KOMENTÁŘ A POZNÁMKY K TABULCE PLÁNOVANÝCH AKCÍ PAMÁTKOVÉ OBNOVY V ROCE 2010 Zlínský kraj přistoupil jako jeden z prvních krajů k zavedení dotačního programu v oblasti obnovy památek. Byl vytvořen Fond kultury ZK, který v sobě zahrnuje kromě podpory kulturních aktivit i obnovu a restaurování kulturních památek a památek místního významu. V průběhu let 2003 2009 bylo vynaloženo z tohoto fondu na obnovu památek bezmála 70 mil. Kč na více než 700 akcí. Přes skutečnost, že tyto finanční prostředky měly v minulých letech neustále stoupající tendenci a v loňském roce dosáhly bezmála 14 mil. Kč, jejich výše byla, s ohledem na celkový stavebně technický stav památkového fondu, stále nedostačující. V letošním roce však přidělená finanční částka poklesla ve srovnání s rokem 2009 prakticky na polovinu. Tento stav se nemohl neprojevit i v rozdělení a přiznání finančních prostředků na jednotlivé akce stavební

~5~ obnovy a restaurování, neboť počet žádostí zůstal prakticky stejný, jako v roce 2009. Z tohoto důvodu byly upřednostěny akce víceleté památkové obnovy rozpracované akce stavební a restaurátorské. Dále byly řešeny stavy záchovného charakteru, statické zabezpečení staveb a opravy střech. V potaz byly brány i další možnosti spolufinancování a podpory jednotlivých akcí z dalších dotačních titulů, zejména pak MK ČR. Tak jako v minulých letech byla upřednostňována obnova církevních památek, na jejichž stavebně technické stavu se podepsala léta před rokem 1989. Do dnešního dne se nepodařilo tento stav zcela odstranit. Zřetel byl brán i na nejohroženější oblast památkového fondu, kterým jsou bezesporu památky lidového stavitelství. Ne zcela odpovídajícím způsobem, právě z důvodu nedostatku finančních prostředků, se podařilo přispět na obnovu drobné sakrální architektury. Upřednosťovány byly opět havarijní stavy, obnova památkově chráněných objektů a obnova objektů, kde vlastník dlouhodobě a významným způsobem přispívá z vlastního rozpočtu na obnovu památek ve svém vlastnictví (církev, fyzické osoby) nebo ve svěřeném územním obvodu (obec, město). Podpořeny, alespoň částečně, byly i některé objekty měšťanských domů, kde jednotliví vlastníci dlouhodobě provádějí náročnou památkovou obnovu z velké většiny pouze z vlastních finančních zdrojů. Bohužel, zcela minimálně se podařilo podpořit zpracování předprojektové a projektové přípravy jednotlivých staveb. Z důvodu nedostatku finančních prostředků musely být upřednostněny akce rozpracované a práce realizačního charakteru, byť s touto aktivitou byly z minulých let spojeny velmi dobré výsledky, které spočívaly ve zpracování kvalitních průzkumových a výzkumných prací a posléze i se zpracováním odpovídající projektové dokumentace. Proto bylo podpořeno jen několik akcí a to takových, kde zpracování předprojektové a projektové přípravy bezprostředně navazuje na záchranu památky a následné realizační práce. Samozřejmě kontinuálně jsou vkládány nemalé finanční prostředky do obnovy celé řady památek ve vlastnictví kraje. V letech 2002 2009 bylo celkově vynaloženo z rozpočtu Zlínského kraje na památkovou obnovu cca 850 akcí na 300 mil. Kč. Rozhodně to nejsou malé částky, ovšem vzhledem k množství a stavebně technickému stavu památek v regionu, musíme hledat další možnosti získávání prostředků, zejména pak z evropských fondů. To se podařilo v roce 2006 např. u NKP Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje ve Velehradě. Jednalo se o tzv. Norské fondy, ze kterých byly hrazeny restaurátorské práce presbytáře a transept lodi. Z Interregu jsou rovněž od roku 2009 hrazeny stavební práce na úpravě lapidária a elektrifikace baziliky. V loňském roce získala tato NKP i prostředky z IOP ve výši bezmála 400 mil. Kč na obnovu lodi baziliky, kaple Cyrilky, ploch kolem baziliky a kláštera a na obnovu bývalých

~6~ koníren na museum. Z Norských fondů se podařilo také obnovit Památník Velké Moravy ve Starém Městě, který byl slavnostě otevřen v lednu tohoto roku. Oproti loňskému roku došlo v letošním roce k výraznému ponížení některých dotačních titulů MK ČR. Např. u Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR činí částka na památkové objekty ve ZK 2,3 mil. Kč (objekty ve vlastnictví právnických nebo fyzických osob) a 6 mil. Kč na objekty ve vlastnictví státu (NPÚ). U Havarijního program MK ČR poklesla čátka na 2,8 mil. Kč. Posílením pro památkový fond Zlínského kraje se stal i v letošním roce dotační titul MK ČR, který funguje od roku 2008 a jedná se o Program podpory kulturních památek prostřednictvím obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (na obnovu kulturních památek mimo plošně chráněná území) jehož celková výše činí cca 8 mil. Kč.

~7~ OBNOVA PAMÁTEK NADREGIONÁLNÍHO VÝZNAMU - (profánních a sakrálních, nemovitých i movitých), které svým významem architektonickým, historickým, uměleckým či výtvarným přesahují hranice regionu a náleží v oblasti kulturního dědictví k tomu nejhodnotnějšímu, co lze ve Zlínském kraji návštěvníkům nabídnout. Hrad Lukov je jednou z nejstarších a nejvýznamnějších památek středověké architektury ve Zlínském kraji a jedním z největších lákadel návštěvníků, kteří přijíždějí do regionu. Jedná se o rozlehlý areál gotického hradu s pozdně románským jádrem z druhé poloviny 13. století. Komplex torzální architektury je soustavnou údržbou a konzervační stavební činností postupně upravován pro kultivovanou prezentaci kulturní památky pro odbornou i laickou veřejnost. Hrad Lukov je zříceninou, na které již více než 20 let probíhají systematické záchranné práce a archeologický průzkum. Záchranné práce jsou organizovány ve spolupráci se Spolkem přátel hradu Lukova za pomoci dalších neziskových organizací. Záměrem Spolku přátel hradu Lukova a obce Lukov je do budoucna pokračovat v netradičním přístupu k záchraně této zříceniny. Cílem není pouhá stavební a archeologická záchrana významné kulturní památky, prezentace historie hradu, ale hlavně nabídka aktivního odpočinku návštěvníkům hradu (dokončení archeologického výzkumu a konzervace zdiva, zřízení naučné stezky, biocentrum, vybudování lapidária, zřízení výstavky ve vstupní věži, projekt Hrad patří dětem, cyklostezka aj.). V posledních letech je objekt financován především prostřednictvím finančních prostředků vlastníka a Fondu kultury ZK na obnovu památek. V roce 2009 i v letošním roce byl rovněž poskytnut příspěvek z Havarijního programu MK ČR (120 tis. Kč). Dotace je požadována v letošním roce na stavební obnovu

~8~ hospodářského objektu u východní hradby (snížení úrovně terénu vnitřních prostor objektu a stavební zajištění korun zdiva). Významná akce regionu v rámci torzální architektury i v rámci cestovního ruchu.

~9~ Barokní hřbitov ve Střílkách Střílecký hřbitov, založený mezi léty 1730 1743 Antonínem Amandem Petřvaldským, majitelem tamního zámku a panství, je unikátním typem barokního architektonizovaného hřbitova sepulkrálního areálu s vlastnickou pohřební kaplí. Převýšené hřbitovní pole na půdoryse obdélníku s konkávně vykrojenými rohy hmotově uzavírá dvoupatrová kaple. Za autora řešení, spojujícího prvky české barokní architektury a vídeňské hildebrandtovské inspirace, je

~ 10 ~ možno považovat biskupského architekta J. I. Cyraniho z Bolleshausu, pro nějž je spojení zmíněných stylových východisek příznačné. Zcela originální stavební řešení dotváří i sochařská složka výzdoby, která je druhotnou kompozicí poměrně širokého časového rozsahu a lze ji bezpečně připsat G. Fritschovi a jeho dílenskému okruhu. Architektura hřbitova tak patří nesporně k nejvýznamnějším realizacím klasicizujícího baroka na Moravě. Intenzivní stavební a restaurátorské práce zde probíhají od roku 1998 (oprava střechy kaple, statické zajištění obvodového zdiva, vyčištění odvodňovacích kanálů, kanalizace, práce na kryptě, práce kamenické a restaurátorské plastická výzdoba, kamenné schodiště a portály, restaurování stupňů kolem poprsně balustrády vnitřní strany hřbitova apod.). Na akci bylo proinvestováno již 18 000 000,- Kč (z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR, Havarijního programu MK ČR, OkÚ Kroměříž, Fondu kultury Zlínského kraje na obnovu památek, z prostředků vlastníka Obce Střílky a v neposlední řadě i z prostředků, které se podařilo zajistit Občanskému sdružení za záchranu barokního hřbitova ve Střílkách). Pro dokončení statického zabezpečení, doplnění kamenné hmoty a restaurování architektury hřbitova zbývá ještě cca 7 000 000,- Kč. V roce 2004 a rovněž v roce 2005 byl hřbitov vyřazen z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR (z důvodu nedostatku finančních prostředků). Byl poskytnu pouze příspěvek z Havarijního programu MK ČR a z rozpočtu ZK. Díky tomuto systému financování nebylo nutné stavební a restaurátorské práce zastavit, ovšem nemohly se rozvinout v rozsahu, jaký by byl třeba. V roce 2007 byl přiznán z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR příspěvek ve výši 1 500 000,- Kč, v roce 2008 pak byla přiznána částka 1 550 000,- Kč, v roce 2009 však příspěvek klesl na pohých 500 000,- Kč. V letošním roce činí 700 000,- Kč. V roce 2010 je dotace požadována na restaurování kamenných článků architektury severního nároží. V letošním roce byl hřbitov prohlášen za národní kulturní památku.

~ 11 ~ Areál kláštera na Velehradě s bazilikou přesahuje svým významem hranice našeho státu. Dne 1. července 2008 nabylo účinnosti vládní nařízení o prohlášení areálu kláštera s bazilikou za národní kulturní památku. Úpravy kláštera v padesátých letech byly jednoznačně přizpůsobeny pro účely užívání ústavu sociální péče bez akceptování aspektů historických, uměleckých a architektonických. Postupná degradace střešní krytiny způsobila masivní zatékání, kde došlo ke značnému poškození půdních i níže položených podlaží, takže památka byla ohrožena ve své podstatě. Na klášteře probíhala od roku 2002 intenzivní památková obnova. Část kláštera byla již v roce 2004 stavebně dokončena a vzniklo zde církevní gymnázium. Práce dále pokračovaly i na části, kde je zbytek ústavu sociální péče a stavební práce jsou i zde dokončeny. Celý areál má nadregionální a nadnárodní působnost a je symbolem duchovní blízkosti, podstaty a integrity středoevropských kultur. Je úzce spojen s cyrilometodějskou tradicí. Kult slovanských apoštolů, kteří jsou společně se svatým Benediktem nazýváni spolupatrony Evropy, činí z Velehradu místo, přesahujícím svým nadnárodním významem hranice našeho státu. Jedná se o jedno z nejvýznamnějších středoevropských poutních míst a velmi významné centrum CR. Ve spádové oblasti se nachází také několik významných cílů, které spadají do oblasti poznávací a odpočinkové turistiky. Za všechny jmenujme např. Slovácké muzeum, Galerii Slováckého muzea, Památník Velké Moravy ve Starém městě, Archeoskanzen v Modré. Na nejvyšším kopci Chřibů Brdu byla vystavěna snadno dostupná

~ 12 ~ kamenná rozhledna. Velehrad a region Buchlov je protkán také sítí cyklostezek, cyklotras a pěších chodníků, které lákají k aktivní turistice. V letošním roce je dotace žádána na dokončení restaurátorských prací na kazatelně, která je součástí vybavení refektáře, který dnes náleží do komlexu, který je využívaný gymnáziem. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na objektu neproběhla od 40. let 20. století významnější rekonstrukce (pouze dílčí opravy a restaurátorské práce). Tak např. v 70. letech 20. století výměna střešní krytiny (byla zcela dožilá a do objektu zatékalo), v 90. letech 20. století pak oprava sanktusové věže, restaurování vitrážových oken, restaurování chórových lavic, v letech 2003 2008 postupné restaurování obrazů v Královské kapli a obrazů v jednotlivých bočních kaplích. V roce 2005 proběhla oprava věží, v roce 2006 byla zahájena oprava střech (dokončena část nad presbytářem a transept), v roce 2007 pokračovaly práce nad lodí a v roce 2008 byly práce dokončeny (poskytnut příspěvek z rozpočtové rezervy státu ve výši přes 35 000 000,- Kč a z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR 3,5 mil. Kč). Je zpracovávána stavební dokumentace a scénář na

~ 13 ~ památkovou obnovu lapidária a následně na jeho znovuzprovoznění (velký problém zejména s vlhkostí, předběžný odhad nákladů činí cca 40 mil. Kč). Stavební obnova byla zahájena v září loňského roku (odvodnění, izolace, elektrifikace, podlahy aj.). V roce 2007 byla dokončena II. etapa prací na restaurování jedné z bočních kaplí 1. pol. 18. stol. (financováno z Fondu kultury obnovy památek). Zpracován komplexní pasport interiéru, který mimo jiné odhalil, že fresky jsou narušeny statickými prasklinami, podkladní omítky jsou vzduté od zdiva, dřívější restaurátorské zásahy, resp. přemalby, postupně ztrácí přilnavost a dochází k úbytku pigmentů. Povrch freskové výzdoby je pokryt vrstvou prachových nečistot. Výtvarné zpracování přemaleb je mnohdy velmi problematické. Část přemaleb se odlupuje a odpadává. Rovněž zlacení, které je bohatě zastoupeno jak ve freskové, tak i ve štukové výzdobě, se odlupuje od podkladu, resp. vlivem změny teplot a vlhkosti dochází k jiné roztažnosti použitých materiálů a popraskání, či vzdutí plátkového zlacení. Výsledkem jsou silně krakelované plochy a postupná ztráta originálu. V přístupných částech trpí zlacení mechanickým namáháním. U štukových prvků je zásadním problémem přemalba, kdy byla potlačena a úplně zakryta leštěná běl. Plocha je pouze barevně zvýrazněna, ale modelačně potlačena. Ve spodních partiích je rovněž výrazné množství mechanických defektů. Kámen a umělý mramor je rovněž nejvýrazněji poškozen provozem, kdy jsou na mnoha místech zřejmé praskliny a mechanická poškození. V místech zatékání, či zvýšené vlhkosti, jsou tyto prvky výrazněji zasoleny a působením vodorozpustných solí dochází k další devastaci materiálu. Stav materiálů použitých pro výzdobu interiéru takto významné památky lze označit jako téměř dožilý a jejich komplexní restaurátorská obnova je nanejvýš nutná. Další dlouhodobější absence odborné opravy by vedla k neúměrné ztrátě originálních částí. Farnosti byla přiznána dotace z Finančního mechanismu Norska ve výši 406 000,- euro na restaurátorské práce v presbytáři, transeptu a s tím souvisejích bočních kaplích. Tyto práce byly zahájeny ve 2. polovině roku 2008 (z Programového fondu ZK uvolněna částka 2,8 mil. Kč) a dokončeny v březnu tohoto roku. Součástí areálu kláštera a baziliky je i tzv. kaple Cyrilka, kde by měla do budoucna proběhnout v rámci Integrovaného operačního programu oprava střechy, statické zajištění objektu, oprava fasády, restaurování zvonů, oprava a restaurování interiéru. Závěrem by měla proběhnout oprava kaple sv. Vendelína a kaple sv. Jana Nepomuckého. Celkové náklady na obnovu celého areálu, které by měly být hrazeny z IOP (včetně restaurování lodi kostela, Stojanova nádvoří, plochy při severní zdi lodi baziliky, bývalého statku koníren a objektu fary) činí cca 400 mil. Kč.

~ 14 ~

~ 15 ~ OBNOVA SAKRÁLNÍCH PAMÁTEK v převážné většině se jedná o vesnické kostely, kde možnost získání dalších finančních prostředků (kromě prostředků vlastníka) bývá často velmi problematická (celá řada kostelů a kaplí je pouze památkou místního významu). Navíc prostředky těchto vlastníků jsou zejména u malých farností velmi omezené, zvláště pak při havarijních stavech objektů nebo rozsáhlejších rekonstrukcích. V těchto případech je již osmým rokem významně přispíváno (kromě finančních prostředků vlastníka) z rozpočtu ZK na obnovu památek a na chráněné objekty i z Havarijního programu MK ČR (z tohoto programu jsou poskytovány finanční příspěvky pro zabezpečení nejnaléhavějších oprav nemovitých kulturních památek, zejména na odstranění havarijního stavu střech a nosných konstrukcí staveb statické zajištění). Z Fondu ZK je přispíváno i na zpracování řádné předprojektové (stavebně historické průzkumy, sondy, stratigrafie, restaurátorské průzkumy, mykologické průzkumy aj.) a projektové

~ 16 ~ přípravy např. na sanace krovů, odvlhčení objektů, statické zabezpečení apod. Řadu objektů se podařilo v minulých letech stavebně dokončit, řada akcí byla zahájena a průběžně pokračuje (např. kostel v Dolním Němčí oprava střechy dokončeno, Huštěnovicích oprava fasády dokončeno, Jasenné oprava fasády a restaurování pokračuje, Sadech oprava střechy dokončeno, Střílkách oprava střechy pokračuje, Rajnochovicích oprava fasády pokračuje, Polešovice oprava fasády dokončeno, Kunovice výmalba dokončeno, Pitín statické zajištění a oprava fasády pokračuje, Vizovice fara oprava střechy dokončeno, Štípa oprava kostela pokračuje, Brumov oprava střechy dokončeno, Litenčice oprava střechy dokončeno, Počenice oprava střechy dokončeno, Rožnov pod Radhoštěm oprava věže dokončeno, Velký Ořechov oprava střechy dokončeno, Strání oprava střechy, fasád dokončeno, pokračování v restaurování interiéru a mobiliáře, Prusinovice kostel oprava střechy pokračuje, Buchlovice oprava střechy pokračuje, Újezdu u Valašských Klobouk obnova fasády pokračuje, Ostrožská Lhota pokračuje, Nový Hrozenkov pokračuje, Březnice oprava střechy pokračuje, Zlín kostel sv. Filipa a Jakuba pokračuje). U některých staveb jsou v letošním roce nově zahajovány obnovné práce a to (např. v Pohořelicích kostel sv. Jiljí oprava střechy, Nezdenice kostel, Starý Hrozenkov, Francova Lhota, Evangelický kostel ve Zlíně). U kostelů v městských památkových rezervacích a zónách je využíván i Program regenerace MPR a MPZ MK ČR. V loňském roce a v letošním roce je na sakrální objekty, které jsou chráněné a nenachází se v plošně chráněném území využíván i Program podpory kulturních památek MK ČR prostřednictvím obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Z důvodu permanentního nedostatku finančních prostředků na řadě akcí probíhá víceletá památková obnova, která je rozdělena na jednotlivé etapy a dle finančních prostředků se ta která etapa ještě upravuje a poté realizuje. Příkladem může být památková obnova kostela v Jasenné, Pitíně, Polešovicích, Střílkách, Štípě, Velehradě, Újezdu, Buchlovicích, Březnici, Štípě atp. V případech havarijních stavů je využíván rovněž již výše uváděný Havarijní program MK ČR (např. kostel ve Střílkách, Prusinovicích, Buchlovicích).

~ 17 ~ Naléhavé z hlediska obnovy jsou zejména havarijní stavy konstrukcí (statické poruchy staveb a dožilé a poškozené střešní konstrukce a pláště). Jako příklad lze uvést opět kostel ve Střílkách (střecha), kostel v Prusinovích (střecha), Březnici (střecha), Pitíně (statika), Štípě (statika) atd. OBNOVA PROFÁNNÍCH PAMÁTEK velmi významný okruh památek zde tvoří t zámky (v Dřínově, Uhřicích, Brankách). Tyto rozsáhlé zámecké areály (v řadě případů i s parkem) jsou v různém stavebně technickém stavu, v řadě případů pak v havarijním stavu. Některé z nich jsou pak na seznamu ohrožených památek ČR (Dřínov). Samostatnou část tvoří měšťanské domy ve Vsetíně, MPR Kroměříž, které jsou již řadu let postupně opravovány jednotlivými vlastníky za přispění města, kraje, státu (Program regenerace MPR a MPZ MK ČR) a objekty v MPZ Uherské Hradiště.

~ 18 ~

~ 19 ~ DROBNÁ SAKRÁLNÍ ARCHITEKTURA zahrnuje sochy, boží muka, kříže, zvoničky, kaple, které dodnes patří k nejtypičtějším prvkům moravské krajiny. Vysokou uměleckou úroveň mají některé kamenné skulptury, dotvářející centrální prostory měst a obcí, či umístěné ve volné krajině. U těchto památek lze rozlišit dvě roviny. Jednak rovinu estetickou, kdy sochařské a kamenické dílo působí i na laika, který nemusí být vybaven odbornými znalostmi, a přesto pociťuje požitek nebo spokojení

~ 20 ~ z existence kříže, sochy v městských zákoutích, na návsi, na venkovském můstku, v krajině. Pro laika je to zmalebňující prvek, oživující prostředí, krátce hezká věc, na níž může oko s libostí spočinout. Je třeba připomenout, že boží muka, ale především sochy na venkově, a zejména v krajině jsou českou zvláštností a neodmyslitelným prvkem české krajiny. Přejdeme-li k druhé rovině, uměleckohistorické a památkářské, ukazuje bohatý výskyt soch vysokou kulturní vyspělost českých zemí, schopnost nejširších vrstev obyvatelstva chápat umělecká díla a touhu mít je ve svém okolí. Odborník může nazvat tato drobná díla krajinotvorným prvkem a sochy ve městě, a zejména sloupy a sousoší na náměstích uplatňují jako urbanistický prvek, tj. činitel příznivě ovlivňující skladbu městské zástavby a působivost prostorů ulic a náměstí. Jeden z okruhů těchto památek tvoří kříže, u kterých by měl proběhnout komplexní restaurátorský zásah, případně tzv. rekonzervace po 3 5 letech v rámci stanoveného režimu památky. Jedná se o nejlepší, a v památkové péči velmi upřednostňovaný, systém údržby u památek tohoto tipu prevence. Prakticky vzorově mají tento systém vypracováný na území MPR Kroměříž a MPZ Uherské Hradiště a v přilehlých částech města. Velmi dobře si počíná i řada obcí na Uherskobrodsku a Uherskohradišťsku, ale i v řadě obcí na Zlínsku a Vsetínsku, v Rožnově pod Radhoštěm, Valašskomeziříčsku. Široký je okruh také venkovních kamenných plastik nejrůznější sochy svatých a také neopominutelných kaplí a božích muk.

~ 21 ~ OBNOVA PAMÁTEK LIDOVÉHO STAVITELSTVÍ památky lidového stavitelství tvoří významnou část našeho kulturního dědictví a zahrnují především obytné a hospodářské stavby, dále provozní a technické stavby. Na území Zlínského kraje se zachovala celá řada obytných, hospodářských, provozních a technických staveb. Lidové stavby jsou většinou v soukromém držení, a poněvadž často dnešním potřebám plně nevyhovují, majitelé je znehodnocují buď nevhodnými úpravami, nebo jejich neudržováním a stavby se dostávají do tak dezolátního stavu, že nezbývá než jejich demolice. S ohledem na skutečnost, že tato část památkového fondu náleží k nejohroženějšímu, je třeba přihlížet k záchraně těchto objektů prioritně. Nezbytné je brat v potaz i ten fakt, že převážná většina těchto staveb je v soukromém držení fyzických osob (v řadě případů v důchodovém věku), které nejsou schopny vložit potřebné množství finančních prostředků do řádné památkové obnovy a údržby, kterou je třeba zvláště v případech památek lidového stavitelství vést velmi citlivě, se znalostí řemesla a s ohledem na zachované konstrukce a materiály. Jsme neustále svědky, jak mizí lidové stavby i chráněné památky lidového

~ 22 ~ stavitelství před našima očima a jsou nahrazovány nepřiměřeně řešenými novostavbami, situovanými bez přímé vazby na původní urbanistickou strukturu. U nechráněných lidových staveb navíc neexistuje žádný mechanismus, který by tyto kulturní statky ochránil a zachoval pro budoucí generace. Památková péče se zaměřuje pouze na objekty, které jsou za památky prohlášeny, ale ani ty se častokrát nedaří ochránit před neodbornými úpravami či dokonce před jejich demolicí. Většina staveb však nemá oficiální statut ochrany a tudíž neexistuje ani prostředek, který by zabránil jejich likvidaci. Je jen otázkou času, kdy zcela zmizí sušírny ovoce, stodoly, seníky, kdy budou přestavěny nebo zbourány chlévy, kůlny a ostatní hospodářské stavby, aby ustoupily vymoženostem současného životního stylu. Řada krásných a cenných památek lidového stavitelství byla zachráněna a slouží již celou řadu let veřejnosti. Mnoho obcí si uvědomilo, že památky lidového stavitelství jsou často jediným historickým bohatstvím obce, jejichž ztrátu už nebude možno nahradit. Tato myšlenka pak byla realizována v desítkách drobných muzeí s expozicí lidové kultury, historie místa a jeho osobností. Rovněž pro činnost folklorních souborů a skupin, setkávání jejich členů, ukládání krojů, pro zkoušky hudby i pro setkávání s veřejností se ukázal fond lidového stavitelství jako neobyčejně vhodný.

~ 23 ~ OBNOVA PAMÁTEK MÍSTNÍHO VÝZNAMU zahrnují památky, které nejsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, ale jsou významné z hlediska místa, historie, dokumentace události, zasazení do krajiny aj. Tyto objekty mohou mít srovnatelnou hodnotu s věcmi již prohlášenými, jednak jsou velmi důležité místně a podporují druhovou rozmanitost a úplnost památkového fondu v širším slova smyslu. Zde je možné zahrnout kříže, plastiky, mariánské či světecké sloupy a pilíře, smírčí kříže, hraniční kameny, obelisky, pranýře, křížové cesty i kaple, zvonice, památné domy, ale i movité vybavení sakrálních staveb

~ 24 ~ oltáře, obrazy, skulptury, varhany. Jak již bylo výše řečeno, jedná se o památky nechráněné, nezapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, nicméně historický, urbanistický, dokumentární a často i umělecký význam, sounáležitost k místu, lidem, krajině, události nelze opomíjet. Je třeba si rovněž uvědomit, že zápisy památek do státních seznamů probíhaly nejmasověji v 60. a 70. letech 20. století. Od této doby se v řadě případů změnila kritéria k posuzování, došlo k posunu uměleckohistorického poznání, doslova k objevení památky, o které se v odborných kruzích léta nevědělo. Takže i v současné době se ještě i z tohoto poměrně rozsáhlého fondu vybírají a navrhují památky k zapsání do Ústředního seznamu kulturních památek, zejména pak v oblasti lidového stavitelství a movitých věcí. Těchto drobných památek je v naší krajině naštěstí ještě celá řada a ve většině případů je o ně, zejména obcemi, mikroregiony, ale často i jednotlivci, vzorně pečováno. Prostředky vlastníků a obcí však často, vzhledem k velkému počtu památek v daném území, nestačí a v tom případě se osvědčila v minulých letech podpora právě těchto akcí z rozpočtu ZK. Většinou se nejedná o velké finanční příspěvky, ale v průběhu 8 let se podařilo s touto podporou zachránit na 300 těchto památek.

~ 25 ~ OBNOVA MOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK rovněž movité kulturní památky (ač to na první pohled tak nevypadá) náleží k části památkového fondu, který je vedle památek lidového stavitelství, nejohroženější. A právě často movité památky obrazy, sochy, oltáře, kazatelny, lavice apod. mají větší umělecko historickou hodnotu než samotná stavba, ve které jsou uloženy. Je samozřejmé, že prvotně je důležitý dobrý stavebně těchnický stav stavby, ve které je movitá památka uložena. Bylo by nesmyslné, kdyby se movitá památka opravila, ale do stavby by nám zatékalo. Na druhé straně se ale může stát, a máme nemálo takových případů, že stavební obnova se táhne léta, a mezi tím dojde k úplnému zničení movité památky. Ze strany vlastníků je také často např. po provedené stavební rekonstrukci již neochota (zejména z důvodů finanční vyčerpanosti při stavební obnově) dále pokračovat v tak potřebném restaurování interiéru, protože se jim prostě zdá, že je to zbytečné, že to prostě počká. Do stavby neteče, nebortí se, tak k čemu restaurovat obraz, oltář, když vypadá na první pohled docela dobrý. Tady se naskýtá i velké nebezpečí neodborných zásahů a oprav, které jsou sice levnější, než restaurování odborníkem, ale často mohou památku nenávratně zničit (nemluvě o tom, že je porušován zákon). Náprava těchto zásahů je pak velmi složitá, finančně

~ 26 ~ nákladná a někdy už nejde provést vůbec. Počet movitých kulturních památek (nejen jednotlivostí, ale i celých souborů) v sakrálních objektech byl v posledních letech také velmi drastickým způsobem ztenčen, a to nejen pozvolným zánikem v důsledku špatného stavu objektů, v nichž byl deponován, ale především četnými krádežemi a je provázejícím vandalismem. Zlínský kraj se významně finančně podílí již od roku 2003 i na restaurování sakrálního umění ve svém správním území. Do roku 2009 bylo přispěno na více než 90 9 akcí restaurování sakrálního o umění částkou bezmála přes 8 mil. Kč. Jako příklad úspěšně zahájenéh zahájeného restaurování movitého fondu je možné uvést baziliku na Velehradě, Velehradě, kde bylo v minulých letech nákladem cca 5 mil. mil Kč (v převážné většině z rozpočtu OkÚ Uh. Hradiště a MK ČR) provedeno restaurování unikátních chórových lavic, které byly v havarijním stavu a vitrážových oken. Taktéž byly od roku 2003 zrestaurovány obrazy z Královské kaple a postupně je pokračováno v restaurování obrazů v jednotlivých bočních kaplích a restaurování bočních kaplí. kaplí Toto restaurování probíhá jednak z finančních prostředků vlastníka, jednak z rozpočtu ZK a z Programu restaurování movitých tých kulturních památek MK ČR (z ( tohoto programu jsou poskytovány finanční příspěvky na náklady spojené s obnovou restaurováním movitých kulturních památek, zejména zejména takových, které jsou významnými ými díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi a jsou umístěny v budovách zpřístupněných věřejnosti pro kulturní, výchovně-vzdělávací vzdělávací nebo náboženské účely).

~ 27 ~ K velkým počinům v záchraně záchraně těchto památek náleží rovněž postupné restaurování velmi hodnotné výmalby z 19. stol. v kostele v Ratajích, zahájení restaurátorských prací v kostele v Holešově, provedení pasportizace a vyhodnocení nejvýznačnějších movitých fondů ve ZK (Velehrad, Velehrad, zámek Kroměříž, Kvasice, Holešov), restaurování Piety z Napajedelské fary z 1. pol. 17. stol. severoitalské severoitalské provenience, barokní zpovědnice v Jalubí, barokních soch sv. Markéty a Immaculaty z fary v Uherském Brodě, barokních obrazů z Probošství sv. Mořice v Kroměříži, obrazů v Kvasicích,, oltářního plátna hlavního oltáře ve Velehtradě, fresky na zámku v Dřínově, plastiky z kostela v Halenkovicích, Halenkovicích, obrazů křížové cesty z Napajedelského kostela apod. Akcí kcí víceleté památkové obnovy byl i Slovanský sál v areálu kláštera na Velehradě. Jednalo se o restaurování aurování nástěnných a nástropních maleb provedených počátkem 20. stol. malíři F. Svobodou a L. Žurkem. Ornamentální a vegetabilní dekor rámuje na stropě erbovní štíty a na stěnách veduty měst. Secesní úprava interiéru souvisí s buditelskými aktivitami a sjezdy ezdy slovanských teologů konaných na Velehradě na přelomu 19. a 20. stol.

~ 28 ~ V průběhu 8 let byly za přispění Zlínského kraje zpracovány i komplexní pasporty řady interiérů významných sakrálních staveb (v převážné většině prováděné restaurátorkou akad. mal. Radanou Hamsíkovou, M. Dočekalovou a L. Zálešákovou), ale i obrazárny arcibiskupského zámku v Kroměříži (restaurátorka akad. mal. Radana Hamsíková, restaurátorka akad. mal. Marie Dočekalová). Tyto práce byly prováděny jednak jako součást prevence a péče o tuto část památkového fondu, ale rovněž i z důvodu poznání a stanovení priorit a míry ohrožení jednotlivých děl, která se zde nacházejí. Pasport interiéru byl zpracován pro baziliku Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Holešově (soubor oltářů, kazatelna, křtitelnice), kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kvasicích (oltářní obrazy, obrazy z depozitáře, grafické listy, náhrobní kámen) a rovněž kostel sv. Jana Křtitele v Kroměříži (pasportizace obrazové a sochařské výzdoby interiéru i předmětů deponovaných na oratořích). Vzhledem ke skutečnosti, že systematické restaurování těchto unikátních interiérů neprobíhalo několik desetiletí, bylo naprosto

~ 29 ~ nezbytné provedení této pasportizace, uskutečnění podrobné prohlídky obrazové a sochařské výzdoby včetně dalšího vybavení po restaurátorské stránce, popisu stavu uměleckých děl, vyhotovení fotografické dokumentace, vyhodnocení stavu, ohrožení a stanovení priorit pro budoucí restaurátorské zásahy včetně zpracování návrhů na restaurování a předběžných finančních odhadů na restaurátorské práce. Na základě takto zpracovaných podkladů pak bylo zahájeno postupné restaurování a záchrana toho nejohroženějšího (např. restaurování obrazů z královské kaple v bazilice na Velehradě, restaurování obrazů z kostela v Kvasicích, restaurování barokních oltářů v Holešově). Rovněž v obrazové sbírce arcibiskupského zámku v Kroměříži byla provedena pasportizace sbírkových předmětů z expozic i depozitáře (gotika, renesance, baroko a mladší díla). Celkový stav sbírky obrazů byl vyhodnocen jako velmi nejednotný od stavu velmi dobrého až po stav vysloveně havarijní.

~ 30 ~ Dotace z Fondu kultury Zlínského kraje na stavební obnovu restaurování předprojektovou a projektovou dokumentaci kulturních památek (i nezapsaných v ÚSKP ČR) ve Zlínském kraji pro rok 2010 rekapitulace Celkem 143 žádostí o dotaci z Fondu kultury Celkové náklady 49 148 451,50 Kč Požadované náklady 25 344 001,50 Kč Finanční částka určená pro rozdělení 9 061 000,- Kč Z předložených 143 žádostí je navrženo poskytnutí finančního příspěvku na 98 akcí památkové obnovy Stavební obnova Celkem 61 žádostí Celkové náklady 29 027 109,50 Kč Požadované náklady 15 362 601,- Kč Finanční prostředky navržené k rozdělení 4 386 000,- Kč Finanční příspěvek navržen na 35 akcí památkové obnovy Restaurování Celkem 73 žádostí Celkové náklady 15 500 316,- Kč Požadované náklady 7 646 727,50 Kč Finanční prostředky navržené k rozdělení 3 945 000,- Kč Finanční příspěvek navržen na 57 akcí památkové obnovy Lidové stavitelství Celkem 9 žádostí Celkové náklady 4 621 026,- Kč Požadované náklady 2 334 673,-Kč Finanční prostředky navržené k rozdělení 730 000,- Kč Finanční příspěvek navržen na 6 akcí památkové obnovy

~ 31 ~ Okres Kroměříž Celkem 40 žádostí Celkové náklady 13 647 436,- Kč Požadované náklady 7 352 026,50 Kč Finanční prostředky navržené k rozdělení 2 376 000,- Kč Finanční příspěvek navržen na 7 akcí stavební obnovy 1 066 000,- Kč, 17 akcí restaurování 1 260 000,- Kč, 1 akci lidového stavitelství 50 000,- Kč Finanční příspěvek navržen na 25 akcí památkové obnovy Okres Uherské Hradiště Celkem 53 žádostí Celkové náklady 20 145 374,- Kč Požadované náklady 9 680 198,- Kč Finanční prostředky navržené k rozdělení 3 250 000,- Kč Finanční příspěvek navržen na 10 akcí stavební obnovy 1 300 000,- Kč, 19 akcí restaurování 1 520 000,- Kč, 3 akce lidového stavitelství 430 000,- Kč Finanční příspěvek navržen na 32 akcí památkové obnovy Okres Vsetín Celkem 25 žádostí Celkové náklady 8 200 511,50 Kč Požadované náklady 4 150 915,- Kč Finanční prostředky navržené k rozdělení 1 600 000,- Kč Finanční příspěvek navržen na 7 akcí stavební obnovy 630 000,- Kč, 9 akcí restaurování 720 000,- Kč, 2 akce lidového stavitelství 250 000,- Kč Finanční příspěvek navržen na 18 akcí památkové obnovy Okres Zlín Celkem 25 žádostí Celkové náklady 7 155 130,- Kč Požadované náklady 4 160 862,- Kč Finanční prostředky navržené k rozdělení 1 835 000,- Kč Finanční příspěvek navržen na 11 akcí stavební obnovy 1 390 000,- Kč, 12 akce restaurování 445 000,- Kč Finanční příspěvek navržen na 23 akcí památkové obnovy Poznámky: KP= kulturní památka CR= cestovní ruch PZAD= Program záchrany architektonického dědictví MKČR= Ministerstvo kultury České Republiky ÚSKP ČR= Ústřední seznam kulturních památek České republiky MPZ=městská památková zóna MPR=městská památková rezervace i/n=investiční/neinvestiční

~ 32 ~