3.7 Analýza současného systému sběru, shromažďování a skladování nebezpečných odpadů a odpadů ze zdravotnictví

3.7 Analýza současného systému sběru, shromažďování a skladování nebezpečných odpadů a odpadů ze zdravotnictví 3.7.2 Analýza současného systému sběru, shromažďování a skladování odpadů ze zdravotnictví

Obsah 1 Nebezpečné odpady... 5 1.1 Analýza současného systému sběru, shromažďování a skladování odpadů ze zdravotnictví... 5 1.1.1 Úvod do problematiky... 5 1.1.1.1 Vztah problematiky k řídícím dokumentům... 6 1.1.1.2 Analýza současného systému nakládání s odpady ze zdravotnictví... 7 1.1.1.3 Vyhodnocení zjištěných informací o systému sběru, shromažďování a skladování odpadů ze zdravotnictví... 42 2

Seznam Grafů Graf č. 1: Vývoj produkce odpadů podskupiny 18 01 v České republice v letech 2009 2013... 8 Graf č. 2: Porovnání produkce nebezpečných a ostatních odpadů podskupiny 18 01 v České republice v letech 2009 2013... 9 Graf č. 3: Podíl nebezpečných a ostatních odpadů na celkové produkci odpadů podskupiny 18 01 v České republice v letech 2009 2013... 9 Graf č. 4: Procentuální podíl jednotlivých druhů odpadů na celkové produkci odpadů 18 01 v letech 2009-2013... 11 Graf č. 5: Vývoj produkce odpadů 18 01 01 a 18 01 02 v ČR v letech 2009-2013... 11 Graf č. 6: Vývoj produkce odpadů 18 01 03 a 18 01 04 v ČR v letech 2009-2013... 12 Graf č. 7: Vývoj produkce odpadů 18 01 06, 18 01 08 a18 01 09 v ČR v letech 2009-2013... 12 Graf č. 8: Vývoj produkce odpadů 18 01 07, 18 01 10 v ČR v letech 2009-2013... 13 Graf č. 9: Produkce odpadu 18 01 03 na úrovni krajů v ČR za rok 2013... 13 Graf č. 10: Vývoj produkce odpadu 18 01 v České republice na úrovni jednotlivých krajů, přepočteno na obyvatele [v kg]... 16 Graf č. 11: Produkce odpadu 18 01 03 v jednotlivých krajích České republiky v letech 2009 2013. 17 Graf č. 12: Vývoj produkce odpadů podskupiny 18 01 v hlavním městě Praha v letech 2009 2013. 18 Graf č. 13: Vývoj produkce odpadů podskupiny 18 01 ve Středočeském kraji v letech 2009-2013... 19 Graf č. 14: Vývoj produkce odpadů podskupiny 18 01 v Jihočeském kraji letech 2009 2013... 19 Graf č. 15: Vývoj produkce odpadů podskupiny 18 01 v Plzeňském kraji letech 2009 2013... 20 Graf č. 16: Vývoj produkce odpadů podskupiny 18 01 v Karlovarském kraji letech 2009 2013... 20 Graf č. 17: Vývoj produkce odpadů podskupiny 18 01 v Ústeckém kraji letech 2009 2013... 21 Graf č. 18: Vývoj produkce odpadů podskupiny 18 01 v Libereckém kraji letech 2009 2013... 21 Graf č. 19: Vývoj produkce odpadů podskupiny 18 01 v Královehradeckém kraji letech 2009 2013 22 Graf č. 20: Vývoj produkce odpadů podskupiny 18 01 v Pardubickém kraji letech 2009 2013... 22 Graf č. 21: Vývoj produkce odpadů podskupiny 18 01 v kraji Vysočina letech 2009-2013... 23 Graf č. 22: Vývoj produkce odpadů podskupiny 18 01 v Jihomoravském kraji letech 2009 2013... 23 Graf č. 23: Vývoj produkce odpadů podskupiny 18 01 v Olomouckém kraji letech 2009-2013... 24 Graf č. 24: Vývoj produkce odpadů podskupiny 18 01 ve Zlínském kraji letech 2009-2013... 24 Graf č. 25: Vývoj produkce odpadů podskupiny 18 01 v Moravskoslezském kraji letech 2009 2013 25 Graf č. 26: Procentuální zastoupení lékařů v ČR dle hlavního oboru činnosti... 26 Graf č. 27: Počet lékařů a jejich průměrná roční produkce 18 01 01 a 18 01 03 - rok 2011 až 2014. 28 Graf č. 28: Vývoj průměrné produkce 18 01 01, 18 01 03 na lékaře v období let 2011 až 2014... 29 Graf č. 29: Průměrné náklady za nakládání s odpady ze zdravotnictví 18 01 u lékařů v analyzovaných letech 2011 až 2014... 30 Graf č. 30: Celkové průměrné náklady za nakládání s odpady ze zdravotnictví 18 01 u lékařů v analyzovaných letech 2011 až 2014... 30 Graf č. 31: Vývoj průměrné produkce odpadů ze zdravotnictví podskupiny 18 01 - laboratoře - rok 2012 až 2014 (tuny)... 33 Graf č. 32: Podíl průměrné produkce 18 01 03 na průměrné produkci podskupiny 18 01 subjekty laboratoře - rok 2012 až 2014 (%)... 33 Graf č. 33: Podíl průměrné produkce 18 01 06 na průměrné produkci podskupiny 18 01 subjekty laboratoře rok 2012 až 2014 (%)... 34 Graf č. 34: Vývoj průměrné produkce odpadu 15 01 10 laboratoře rok 2012 až 2014 (tuny)... 34 Graf č. 35: Vývoj průměrné produkce odpadů 18 01 01, 18 01 02, 18 01 06 laboratoře rok 2012 až 2014 (tuny)... 35 Graf č. 36: Vývoj průměrné produkce odpadů 18 01 03 laboratoře rok 2012 až 2014 (tuny)... 35 Graf č. 37: Zastoupení oslovených respondentů (nemocnice) v jednotlivých krajích... 43 Graf č. 38: Zastoupení oslovených respondentů (LDN) v jednotlivých krajích... 43 Graf č. 39: Úspěšnost dotazníkového šetření u respondentů nemocnice... 45 Graf č. 40: Zastoupení krajů v rámci návratnosti vyplněných dotazníků nemocnice... 45 Graf č. 41: Úspěšnost dotazníkového šetření u respondentů LDN... 46 Graf č. 42: Souhlas k upuštění od třídění odpadu (nemocnice)... 47 Graf č. 43: Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady (nemocnice)... 48 Graf č. 44: Zavedené normy řízení (nemocnice)... 48 Graf č. 45: Vedení průběžné evidence (nemocnice)... 49 Graf č. 46: Třídění odpadů ze zdravotnictví (nemocnice)... 50 3

Graf č. 47: Systém odděleného shromažďování odpadu kategorie O (nemocnice)... 51 Graf č. 48: Roční náklady na shromažďovací prostředky (nemocnice)... 51 Graf č. 49: Využití pevných nádob (klinik box) pouze ostré odpady 18 01 01 (nemocnice)... 52 Graf č. 50: Dekontaminace odpadů (nemocnice)... 52 Graf č. 51: Vlastní zařízení ke spalování odpadů (nemocnice)... 53 Graf č. 52: Roční náklady na sběr a odstranění odpadu ze zdravotnictví (nemocnice)... 54 Graf č. 53: Vývoj průměrné produkce odpadu 18 01 01, 18 01 02 a 18 01 04 v letech 2009 2014 v tunách (nemocnice)... 56 Graf č. 54: Vývoj průměrné produkce odpadu 18 01 03 v letech 2009 2014 v tunách (nemocnice). 56 Graf č. 55: Vývoj průměrné produkce odpadu 18 01 06, 18 01 08 a 18 01 09 v letech 2009 2014 v tunách (nemocnice)... 57 Graf č. 56: Procentuální zastoupení jednotlivých subjektů na produkci odpadů ze zdravotnictví (18 01) v roce 2013 dle primární ekonomické činnosti CZ-NACE... 58 Seznam Tabulek Tabulka č. 1: Druhy odpadů patřící do skupiny 18... 5 Tabulka č. 2: Produkce nebezpečných a ostatních odpadů podskupiny 18 01 v České republice v letech 2009-2013... 8 Tabulka č. 3: Procentuální podíl jednotlivých druhů odpadů na celkové produkci odpadů 18 01... 10 Tabulka č. 4: Vývoj produkce odpadu 18 01 v České republice na úrovni jednotlivých krajů [v tunách]... 14 Tabulka č. 5: Vývoj produkce odpadu 18 01 v České republice na úrovni jednotlivých krajů, přepočteno na obyvatele [v kg]... 15 Tabulka č. 6: Přehled počtu vybraných subjektů lékařů v analyzovaných letech 2011 až 2014... 27 Tabulka č. 7: Přehled celkového počtu všech lékařů v ČR v analyzovaných letech 2010 až 2013 a celkové produkce odpadů za tyto typy subjektů v ČR... 27 Tabulka č. 8: Průměrná produkce odpadů u vybraných lékařů v analyzovaných letech 2011 až 2014 27 Tabulka č. 9: Průměrné náklady za nakládání s odpady ze zdravotnictví 18 01 u vybraných lékařů v analyzovaných letech 2011 až 2014... 30 Tabulka č. 10: Přehled počtu analyzovaných subjektů laboratoří v hodnocených letech 2011 až 2014... 32 Tabulka č. 11: Respondenti dotazníkového šetření, kteří zaslali odpověď (nemocnice)... 44 Tabulka č. 12: Počet respondentů evidujících produkci odpadu v letech 2009 2014 (nemocnice)... 54 Tabulka č. 13: Průměrná produkce jednotlivých druhů odpadů v letech 2009-2014 (nemocnice)... 55 4

1. Nebezpečné odpady 1.1 Analýza současného systému sběru, shromažďování a skladování odpadů ze zdravotnictví 1.1.1 Úvod do problematiky Základním cílem nakládání s nebezpečnými odpady je minimalizace dopadů na lidské zdraví a životní prostředí v rámci celého životního cyklu daného odpadu, tj. ve fázích nakládání s odpadem shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava (vč. mobilního svozu), skladování, úprava, využití a odstranění. Odpady ze zdravotnictví tvoří skupinu odpadů s vlastními specifiky. Rizika nakládání s odpady ze zdravotnictví tkví v nebezpečných vlastnostech odpadů. Jedná se především o odpad ostrý, infekční, toxický, karcinogenní a/nebo potenciálně radioaktivní. Řízeným nakládáním se zdravotnickým odpadem je možné předcházet potenciálnímu ohrožení nejen zdravotnického personálu a pacientů, ale také osob, jež dále s danými odpady nakládají. V Katalogu odpadů tvoří odpady ze zdravotnictví skupinu 18 Odpady ze zdravotní nebo veterinární péče a /nebo z výzkumu s nimi souvisejícího (s výjimkou kuchyňských odpadů a odpadů ze stravovacích zařízení, které bezprostředně nesouvisejí se zdravotní péčí). Skupina je tvořena podskupinami 18 01 Odpady z porodnické péče, z diagnostiky, z léčení nebo prevence nemocí lidí a 18 02 Odpady z výzkumu, diagnostiky, léčení nebo prevence nemocí zvířat. Zdravotnický odpad vzniká nejen v zařízeních, kde jsou poskytovány zdravotnické a ošetřovatelské služby, jako na příklad nemocnice, polikliniky, ordinace lékařů, léčebny dlouhodobě nemocných (dále již jen LDN), ale také v zařízeních mimo zdravotnictví, kupříkladu protidrogová centra, tetovací a kosmetické salóny atp. Tabulka č. 1: Druhy odpadů patřící do skupiny 18 Druhy odpadů patřící do skupiny 18 Kat. č. odpadu Název odpadu 18 01 01 Ostré předměty (kromě čísla 18 01 03) 18 01 02 Části těla a orgány včetně krevních vaků a krevních konzerv (kromě čísla 18 01 03) 18 01 03 Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce * 18 01 04 Odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce 18 01 06 Chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky * 18 01 07 Chemikálie neuvedené pod číslem 18 01 06 18 01 08 Nepoužitelná cytostatika * 18 01 09 Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 18 01 08 * 18 01 10 Odpadní amalgám ze stomatologické péče * 18 02 01 Ostré předměty (kromě čísla 18 02 02) 18 02 02 Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce * 18 02 03 Odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce 18 02 05 Chemikálie sestávající z nebezpečných látek nebo tyto látky obsahující * 18 02 06 Jiné chemikálie neuvedené pod číslem 18 02 05 18 02 07 Nepoužitelná cytostatika * 5

Druhy odpadů patřící do skupiny 18 Kat. č. odpadu Název odpadu 18 02 08 Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 18 02 07 * Zdroj: Katalog odpadů. Obrázek č. 1: Schéma současného systému sběru, shromažďování, skladování a odstraňování nebezpečných odpadů ze zdravotnictví Původce odpadu Oprávněná osoba Vznik odpadu Shromažďování odpadu Sběr a skladování odpadu Zpracování odpadu Laboratoře. Lékaři. LDN. Odběrová místa. Nemocnice, polikliniky. Veterinární kliniky. Krátkodobé soustřeďování v místě jejich vzniku před dalším nakládáním. Mobilní. Stacionární. Spalovny nebezpečného dopadu. Dekontaminace odpadu v autoklávech. Skládkování. 1.1.1.1 Vztah problematiky k řídícím dokumentům Obecný právní rámec problematiky nakládání s odpady ze zdravotnictví utváří zákon o odpadech. Stanovuje povinnosti původců a oprávněných osob jakými jsou: dle 5, 6 kategorizace a zařazování odpadů dle Katalogu odpadů, 13 tvorba identifikačních listů, 14 podmínky udělení souhlasu k provozování zařízení k využívání, odstraňování a sběru nebo výkupu odpadů, 24 povinnosti při přepravě odpadů, 39 evidenci a ohlašování odpadů, 40 evidence při přepravě nebezpečných odpadů a v 66 stanovuje sankce za porušení zákona o odpadech. Pro odpady ze zdravotnictví nejsou v zákonu o odpadech stanoveny zvláštní požadavky. Zákon upravuje povinnosti pro tuto skupinu odpadů shodně s ostatními nebezpečnými odpady. Vyhláškou č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů, ve znění pozdějších předpisů je definován postup pro zařazování odpadů podle Katalogu odpadů, který je uveden v příloze č. 1 vyhlášky. Seznam nebezpečných odpadů. Vyhláškou č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů jsou v 4, 5, 6, 7 stanoveny podmínky pro shromažďování, skladování odpadů, vč.základních technických požadavků požadavků na shromažďovací prostředky. Zařízízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů, musí být viditelně z volně přístupného prostranství označeno informační tabulí, na níž jsou informace o zařízení, včetně druhu odpadů se kterými se zde nakládá. V blízkosti shromažďovacích prostředků nebezpečných odpadů musí být umístěny identifikační listy nebezpečného odpadu. Na shromažďovacím prostředku určenému pro nebezpečný odpad musí být uvedeno katalogové číslo, název odpadu a jméno odpovědné osoby za údržbu shromažďovacího prostředku. Vyhláška dále v 21 definuje způsoby vedení průběžné evidence. Původce má povinnost vést průběžnou evidenci při každé jednotlivé produkci odpadů. Původci a oprávněné osoby zasílají roční hlášení o produkci a způsobech nakládání s nimi za uplynulý kalendářní rok v případě, že produkují nebo nakládají s vice než 100 kg 6

nebezpečných odpadů nebo s vice než 100 tunami ostatních odpadů za kalendářní rok. Ohlašování se provádí za každou samostatnou provozovnu a činnost zvlášť. Původci odpadu jsou povinni zpracovat provozní řád pro nakládání se zdravotnickým odpadem, který je nedílnou součástí provozního řádu zdravotnického zařízení. Provozní řád schvaluje orgán ochrany veřejného zdraví tj. krajská hygienická stanice podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče ve znění pozdějších předpisů v 10, odstavci 5 ukládá původci povinnost odpady třídit v místě vzniku. Nebezpečný odpad poté ukládat do označených, oddělených, krytých, uzavíratelných, nepropustných a mechanicky odolných obalů, podle možnosti spalitelných bez nutnosti další manipulace s odpadem. Nebezpečný odpad vznikající u lůžka je třeba bezprostředně odstraňovat z pracoviště průběžně, nejméně jednou za 24 hodin. Shromažďování odpadu v k tomu vyhrazených prostorách je možné nejdéle po dobu 3 dnů. Nebezpečný odpad je možné po dobu jednoho měsíce skladovat v chladícím prostoru při maximální teplotě 8 C. Původce je povinen postupovat při nakládání s odpady nejen podle zákona o odpadech, ale i podle dalších souvisejících předpisů. Jedná se o vyhlášku č. 432/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou jsou stanoveny podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, vyhlášku č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení, vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 356/2003 Sb., zákon o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění pozdějších předpisů a dotčené přímo použitelné předpisy EU. Pro zdravotnická zařízení a jim podobná zařízení je také doporučeno řídit se Metodickým pokynem k nakládání odpady ze zdravotnictví, jež vydalo Ministerstvo životního prostředí (Věstník MŽP, částka 9, září 2007). 1.1.1.2 Analýza současného systému nakládání s odpady ze zdravotnictví Samotná analýza je zaměřena na identifikaci původců odpadů ze zdravotnictví, dále se pak analýza v této části dokumentu podrobně zaměřuje na produkci odpadů ze zdravotnictví a to v členění za ČR a jednotlivé kraje. Produkce odpadů je pak ve skupině 18 analyzována v podskupině 18 01 (Odpady z porodnické péče, diagnostiky, z léčení nebo prevence nemocí lidí vznikajících ve zdravotním zařízení.), která dnes jednoznačně převažuje. Data o celkové produkci odpadů ze zdravotnictví, tzn. kód nakládání s odpadem A00 byla čerpána z veřejného informačního systému odpadového hospodářství Ministerstva životního prostředí (VISOH), případně z databáze ISOH. Produkce odpadů byla analyzována z let 2009-2013. Dále se pak analýza zaměřuje na souhlasy dle 14 odst. 1 zákona o odpadech v oblasti nakládání s odpady ze zdravotnictví, tedy na mobilní a stacionární zařízení v členění za ČR a jednotlivé kraje. V této části jsou analyzovány pouze informace, které se podařilo získat z veřejně dostupných zdrojů a z vlastní aktivity zpracovatele. Následně analýza popisuje současnou praxi v oblasti shromažďování a skladování odpadů ze zdravotnictví, v oblasti sběru a přepravy odpadů ze zdravotnictví, a současnou praxi v oblasti odstraňování odpadů ze zdravotnictví. 1.1.1.1.1 Produkce odpadů ze zdravotnictví v ČR Celková produkce odpadů ze zdravotnictví v posledních třech letech (r. 2011 2013, dostupná data VISOH) vykazuje téměř konstantní úroveň a to na hladině cca 35,500 tis. tun odpadů ze skupiny 18 01. Od roku 2009 je zaznamenán trend nárůstu produkce ve prospěch ostatního odpadu na úkor nebezpečného odpadu viz Graf č. 2. V roce 2009 bylo vyprodukováno 2 792,301 t, v roce 2013 již 4 829,706 t ostatního odpadu ze skupiny 18 01, což představuje nárůst o cca 58 %. V roce 2013 tvořil pak ostatní odpad 13,47 % z celkové produkce odpadu ze zdravotnictví. Porovnání produkce nebezpečných a ostatních odpadů podskupiny 18 01 v České republice v letech 2009 7

2013 je uvedeno v Tabulce č. 2. Procentuální vyjádření poměru ostatního odpadu k celkové produkci v daných letech je zobrazeno v Grafu č. 3. Graf č. 1: Vývoj produkce odpadů podskupiny 18 01 v České republice v letech 2009 2013 Produkce (t) 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 32 728 35 507 35 420 35 752 35 855 0 2009 2010 2011 2012 2013 Zdroj: VISOH, GREEN Solution s.r.o. Tabulka č. 2: Produkce nebezpečných a ostatních odpadů podskupiny 18 01 v České republice v letech 2009-2013 Hmotnost [t] Produkce nebezpečných a ostatních odpadů podskupiny 18 01 v České republice v letech 2009-2013 Rok 2009 2010 2011 2012 2013 N 2 9935,874 32 155,647 31 145,537 31 411,289 31 024,827 O 2 792,301 3 351,541 4 274,289 4 340,433 4 829,706 Podíl [%] Celkem 32 728,175 35 507,188 35 419,826 35 751,723 35 854,533 N 91,47 % 90,56 % 87,93 % 87,86 % 86,53 % O 8,53 % 9,44 % 12,07 % 12,14 % 13,47% Zdroj: VISOH, GREEN Solution s.r.o. 8

Graf č. 2: Porovnání produkce nebezpečných a ostatních odpadů podskupiny 18 01 v České republice v letech 2009 2013 40 000 35 000 Produkce (t) 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2009 2010 2011 2012 2013 N (t) Celkem (t) Lineární (O (t)) O (t) Lineární (N (t)) Lineární (Celkem (t)) Zdroj: VISOH, GREEN Solution s.r.o. Graf č. 3: Podíl nebezpečných a ostatních odpadů na celkové produkci odpadů podskupiny 18 01 v České republice v letech 2009 2013 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 8,53% 9,44% 12,07% 12,14% 13,47% 2009 2010 2011 2012 2013 N O Lineární (O) Zdroj: VISOH, GREEN Solution s.r.o. Největší hmotnostní podíl na produkci odpadů ze skupiny 18 01 má odpad s katalogovým číslem 18 01 03, Odpad, na jehož sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce. Jedná se o odpady z infekčních oddělení a o odpady které jsou biologicky kontaminované. Nevětší podíl na celkové produkci byl zaznamenán v roce 2009, tvořil 87,16 % hmotnosti. V následujících letech došlo k postupnému snižování hmotnostního podílu. V roce 2013 tvořil 80,5 %. Druhý nejvýznamnější odpad pod katalogovým číslem 18 01 04 podskupiny 18 01 v roce 2012 tvořil 12,83 %. V Tabulce č. 3 jsou zobrazeny procentuální podíly jednotlivých druhů odpadů v celkové produkci za sledované roky 2009-2013. Po řádcích jsou zvýrazněny nadprůměrné hodnoty. 9

Tabulka č. 3: Procentuální podíl jednotlivých druhů odpadů na celkové produkci odpadů 18 01 Procentuální podíl jednotlivých druhů odpadů na celkové produkci odpadů podskupiny 18 01 Rok 2009 2010 2011 2012 2013 kategorie kat.č. % % % % % O 18 01 01 2,048 1,362 0,889 0,366 0,414 N 18 01 01 1,216 1,422 1,454 2,003 1,915 O 18 01 02 0,300 0,318 0,254 0,168 0,220 N 18 01 02 0,560 0,106 0,200 0,366 0,323 N 18 01 03 87,125 85,875 82,891 81,301 80,507 O 18 01 04 6,181 7,756 10,919 11,600 12,834 N 18 04 04 0,002 0,236 0,002 0,271 0,157 N 18 01 06 0,678 0,428 0,851 0,723 0,687 O 18 01 07 0,003 0,002 0,004 0,006 0,002 N 18 01 08 0,235 0,251 0,329 0,360 0,442 N 18 01 09 1,644 2,237 2,194 2,824 2,492 N 18 10 10 0,007 0,006 0,011 0,012 0,007 Zdroj: VISOH, GREEN Solution s.r.o. Na Grafu č. 4. je znázorněno procentuální zastoupení ostatních druhů odpadů skupiny 18 01 na celkové produkci v letech 2009-2013 vyjma odpadu 18 01 03. Od roku 2009 dochází k postupnému nárůstu produkce odpadu 18 01 04. V roce 2013 jeho podíl na celkové produkci tvořil 12,99 %, což od roku 2009 činí nárůst o 110 %. Naopak u odpadu 18 01 01 je od roku 2009 zaznamenán pokles o 28,5 %. Konkrétní vývoj produkce odpadů 18 01 01 a 18 01 02 v letech 2009-2013 je zobrazen v Grafu č. 5. V obou případech je zaznamenán pokles. V roce 2009 bylo vyprodukováno 1 068,433 t odpadů druhu 18 01 01 a 281,623 t odpadu 18 01 02. V roce 2013 834,854 t odpadu 18 01 01 a 194,643 t odpadu 18 01 02. Graf č. 6 zobrazuje vývoj produkce dominantních druhů odpadů s nejvyšším podílem na celkové produkci zdravotnických odpadů v ČR tedy odpadů s katalogovým číslem 18 01 03 a 18 01 04. Nejvyšší produkce odpadu 18 01 03 bylo dosaženo v roce 2010, kdy bylo vyprodukováno 30 494,863 t, následně je zaznamenán mírný pokles produkce. V roce 2013 celková produkce činila 28 865,580 t. 10

Graf č. 4: Procentuální podíl jednotlivých druhů odpadů na celkové produkci odpadů 18 01 v letech 2009-2013 100% 90% 80% 0,007 0,006 0,011 0,012 0,007 1,64 2,24 2,19 2,82 2,49 0,23 0,33 0,44 0,68 0,25 0,43 0,85 0,36 0,69 0,72 70% 60% 50% 6,18 7,99 10,92 11,87 12,99 40% 30% 20% 10% 0% 0,86 0,42 0,45 3,26 0,53 0,54 2,78 2,34 2,37 2,33 2009 2010 2011 2012 2013 18 01 01 18 01 02 18 01 04 18 01 06 18 01 08 18 01 09 18 01 10 Zdroj: VISOH, GREEN Solution s.r.o. Graf č. 5: Vývoj produkce odpadů 18 01 01 a 18 01 02 v ČR v letech 2009-2013 Produkce (t) 1 200 1 000 800 600 400 200 1 068,433 281,623 988,680 830,161 846,998 834,854 150,515 160,847 190,795 194,643 0 2009 2010 2011 2012 2013 18 01 01 18 01 02 Zdroj: VISOH, GREEN Solution s.r.o. 11

Graf č. 6: Vývoj produkce odpadů 18 01 03 a 18 01 04 v ČR v letech 2009-2013 35 000 30 000 28 514,562 30 491,863 29 359,838 29 066,378 28 865,580 25 000 Produkce (t) 20 000 15 000 10 000 5 000 2 023,318 3 837,938 3 868,379 4 244,236 4 658,029 0 2009 2010 2011 2012 2013 18 01 03 18 01 04 Zdroj: VISOH, GREEN Solution s.r.o. V Grafu č. 7 a č. 8 je zobrazen vývoj nárůstu produkce odpadů 18 01 06, 18 01 08, 18 01 09, 18 01 07 a 18 01 10 ve sledovaných letech 2009-2013. V roce 2013 bylo vyprodukováno 893,374 t odpadu 18 01 09, což představovalo 2,49 % podíl na celkové produkci zdravotnických odpadů v České republice. 246,409 t odpadu 18 01 06 v roce 2013 představovalo 0,69 % podíl a 158,380 t odpadu 18 01 08 představovalo 0,44 % podíl na celkové produkci zdravotnických odpadů v České republice za rok 2013. Nejméně produkovanými druhy odpadů ze skupiny 18 01 jsou odpady s katalogovými čísly 18 01 07 a 18 01 10. Nejvýznamněji se na celkové produkci podílely v roce 2012. Odpad 18 01 07 představoval marginálních 0, 006 %. V roce 2013 0,002 %. Odpad s katalogovým číslem 18 01 10 měl také vrchol v roce 2012, kdy jeho podíl na produkci představoval 0,012 %, v roce 2013 byl zaznamenán pokles na 0,007 %. Graf č. 7: Vývoj produkce odpadů 18 01 06, 18 01 08 a18 01 09 v ČR v letech 2009-2013 Produkce (t) 1 200 1 000 800 600 400 200 0 794,215 777,078 538,133 301,495 221,939 151,903 76,835 89,024 116,660 128,610 1 009,805 893,374 258,477 246,409 158,380 2009 2010 2011 2012 2013 Zdroj: VISOH, GREEN Solution s.r.o. 18 01 06 18 01 08 18 01 09 12

Graf č. 8: Vývoj produkce odpadů 18 01 07, 18 01 10 v ČR v letech 2009-2013 5 4 3,822 4,183 Produkce (t) 3 2 2,370 2,284 1,546 2,241 2,390 1 0,963 0,763 0,873 0 2009 2010 2011 2012 2013 18 01 07 18 01 10 Zdroj: VISOH, GREEN Solution s.r.o. V roce 2013 celková produkce odpadu 18 01 03 v České republice dosahovala 28 865,580 t, což představovalo 80 % podíl na celkové produkci odpadů ze zdravotnictví. Nejvyšší podíl na produkci tohoto odpadu má Hlavní město Praha, což je dáno vyšší relací zdravotnických zařízeních v Praze, jejichž působnost je nejen pro pacienty Hlavního města Prahy, ale i Středočeského kraje, popřípadě celé České republiky. Dále následuje kraj Jihomoravský s produkcí 3 114,573 t a Moravskoslezský s produkcí 2 716,318 t. Nejnižší produkci naopak dosahuje Liberecký a Karlovarský, což také koreluje s počtem registrovaných lékařů v daném kraji viz Graf č. 9. Graf č. 9: Produkce odpadu 18 01 03 na úrovni krajů v ČR za rok 2013 6000 5000 4000 3000 2000 1000 5 486,987 1 102,889 3 114,573 888,348 1 273,402 2 012,621 933,541 2 716,318 2 008,683 1 537,273 2 072,518 2 270,368 1 983,710 1 464,347 0 Hlavní město Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Vysočina Královehradecký Liberecký Moravskoslezský Produkce (t) Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Zlínský Zdroj: VISOH, GREEN Solution s.r.o 13

Produkce odpadů ze zdravotnictví v ČR na úrovni jednotlivých krajů K nejvýznamnější produkci odpadů ze zdravotnictví v rámci České republiky dochází v hlavním městě Praha, Jihomoravském kraji, Středočeském kraji a Moravskoslezském kraji. Tyto čtyři kraje se pak na celé produkci odpadů ze zdravotnictví (18 01) podíleli v roce 2013 cca 48 % hmotnostním podílem. Nejvyšší hodnotu dosáhla produkce v hlavním městě Praha v roce 2011, kdy zde bylo vyprodukováno 7 316,943 t. Jedny z nejnižších produkcí odpadů ze zdravotnictví (18 01) naopak dlouhodobě vykazují kraje Karlovarský a Liberecký viz Tabulka č. 4. Pokud vezmeme v úvahu přepočet vyprodukovaných odpadů ze zdravotnictví na obyvatele v jednotlivých krajích, situace vypadá následovně, viz Tabulka č.5 a Graf č.10. Nejvyšší produkci odpadů podskupiny 18 01 na obyvatele má hlavní město. V roce 2013 měla Praha 1 243 201 obyvatel, po přepočtu na obyvatele produkce zdravotnického odpadu dosahovala 5,025 kg. Druhé nejvyšší produkce ve sledovaných letech se dosahuje v Královehradeckém kraji. V roce 2013 zde žilo 551 909 obyvatel a vzniklo 4,659 kg odpadu na obyvatele a rok. Naopak nejnižší produkci vykazuje Jihočeský kraj, kde v roce 2013 žilo 637 707 obyvatel a vzniklo 2,159 kg odpadů na obyvatele a rok. Tabulka č. 4: Vývoj produkce odpadu 18 01 v České republice na úrovni jednotlivých krajů [v tunách] Vývoj produkce odpadu 18 01 v České republice na úrovni jednotlivých krajů [t] Kraj 2009 2010 2011 2012 2013 Hlavní město Praha 6 783,828 6 775,140 7 316,943 6 159,678 6 247,649 Jihočeský 1 338,039 1 381,821 1 449,724 1 408,046 1 377,099 Jihomoravský 3 386,702 4 481,106 3 646,155 4 086,910 4 050,146 Karlovarský 849,078 912,239 1 058,161 985,903 945,086 Vysočina 1 387,716 1 436,671 1 380,435 1 472,393 1 391,874 Královehradecký 1 712,344 3 073,508 2 351,971 2 570,194 2 571,571 Liberecký 1 219,985 1 251,046 1 090,706 1 113,574 1 133,987 Moravskoslezský 3 053,827 3 251,535 3 241,368 3 360,620 3 334,914 Olomoucký 2 138,761 2 273,618 2 179,341 2 509,725 2 348,545 Pardubický 1 705,189 1 700,488 1 731,692 1 772,223 1 764,290 Plzeňský 2 222,596 2 363,739 2 316,514 2 339,009 2 580,855 Středočeský 2 887,166 2 304,751 3 261,600 3 383,954 3 507,036 Ústecký 2 175,578 2 304,751 2 300,043 2 359,592 2 468,207 Zlínský 1 867,368 1 996,775 2 095,172 2 229,899 2 133,274 Zdroj: VISOH, GREEN Solution s.r.o. 14

Tabulka č. 5: Vývoj produkce odpadu 18 01 v České republice na úrovni jednotlivých krajů, přepočteno na obyvatele [v kg] Vývoj produkce odpadu 18 01 v České republice na úrovni jednotlivých krajů, přepočteno na obyvatele [kg] Kraj 2009 2010 2011 2012 2013 Hlavní město Praha 5,431 5,389 5,893 4,940 5,025 Jihočeský 2,098 2,163 2,279 2,212 2,159 Jihomoravský 2,941 3,881 3,126 3,497 3,461 Karlovarský 2,758 2,967 3,490 3,268 3,147 Vysočina 2,695 2,792 2,696 2,880 2,728 Královehradecký 3,089 5,540 4,247 4,648 4,659 Liberecký 2,779 2,844 2,487 2,539 2,585 Moravskoslezský 2,448 2,615 2,634 2,740 2,729 Olomoucký 3,331 3,541 3,412 3,936 3,691 Pardubický 3,303 3,288 3,353 3,432 3,419 Plzeňský 3,887 4,133 4,052 4,084 4,500 Středočeský 2,314 1,822 2,549 2,620 2,693 Ústecký 2,602 2,757 2,778 2,854 2,991 Zlínský 3,159 3,382 3,557 3,794 3,639 Zdroj: VISOH, ČSÚ, GREEN Solution s.r.o. 15

Graf č. 10: Vývoj produkce odpadu 18 01 v České republice na úrovni jednotlivých krajů, přepočteno na obyvatele [v kg] 7 6 5,893 5,540 5,389 5,431 5 5,025 4,940 4,659 4,648 Produkce (kg/obyv.) 4 3 4,247 3,089 2 1 0 2013 2012 2011 2010 2009 Hlavní město Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Vysočina Královehradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Zlínský Zdroj: ČSÚ, VISOH, GREEN Solution s.r.o. Na Grafu č. 11 je zobrazen vývoj produkce odpadu s katalogovým číslem 18 01 03, Odpad, na jehož sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce (rok 2009 2013). U krajů Pardubického a Jihočeského lze sledovat konstantní průběh v letech 2009 až 2013, u ostatních krajů pak proměnlivý, ať už např. u kraje Ústeckého rostoucí, atd. 16

Graf č. 11: Produkce odpadu 18 01 03 v jednotlivých krajích České republiky v letech 2009 2013 Zlínský Ústecký Středočeský Plzeňský Pardubický Olomoucký Moravskoslezský Liberecký Královehradecký Vysočina Karlovarský Jihomoravský Jihočeský Hlavní město Praha 0 1 000 2 000 3 000 4 000 5 000 6 000 7 000 2009 2010 2011 2012 2013 Zdroj: VISOH, GREEN Solution s.r.o. V následujících Grafech č. 12 až č. 25 je zobrazen vývoj produkce odpadů podskupiny 18 01 v jednotlivých krajích ve sledovaných letech 2009-2013. V hlavním městě Praha od roku 2009 dochází k postupnému snižování produkce odpadů ze zdravotnictví s výjimkou roku 2011. V roce 2013 celková produkce odpadů ze zdravotnictví v hlavním městě Praha dosahovala 6 247,649 t, což je oproti roku 2009 více jak 8 % pokles. Ve Středočeském kraji od roku 2009 dochází k postupnému zvyšování produkce odpadů ze zdravotnictví. V roce 2013 celková produkce odpadů ze zdravotnictví ve Středočeském kraji dosahovala 3 507,036 t, což je oproti roku 2009 více jak 21 % narůst. V Jihočeském kraji se celková produkce odpadů ze zdravotnictví od roku 2009 téměř neměnní, je konstantní a v roce 2013 byla na hladině cca 1377,099 t. V Plzeňském kraji od roku 2009 dochází k postupnému zvyšování produkce odpadů ze zdravotnictví. V roce 2013 celková produkce odpadů ze zdravotnictví v Plzeňském kraji dosahovala 2 580,855 t, což je oproti roku 2009 více jak 16 % narůst. V Karlovarském kraji od roku 2009 dochází k postupnému zvyšování produkce odpadů ze zdravotnictví. V roce 2013 celková produkce odpadů ze zdravotnictví v Karlovarském kraji dosahovala 945,086 t, což je oproti roku 2009 více jak 11 % narůst. V Ústeckém kraji od roku 2009 dochází k postupnému zvyšování produkce odpadů ze zdravotnictví. V roce 2013 celková produkce odpadů ze zdravotnictví v Ústeckém kraji dosahovala 2 468,207 t, což je oproti roku 2009 více jak 13 % narůst. 17

V Libereckém kraji od roku 2009 dochází k postupnému snižování produkce odpadů ze zdravotnictví s výjimkou roku 2010. V roce 2013 celková produkce odpadů ze zdravotnictví v Libereckém kraji dosahovala 1 133,987 t, což je oproti roku 2009 více jak 7 % pokles. V Královéhradeckém kraji od roku 2009 dochází k postupnému zvyšování produkce odpadů ze zdravotnictví (max. v roce 2010). V roce 2013 celková produkce odpadů ze zdravotnictví v Královéhradeckém kraji dosahovala 2 571,571 t, což je oproti roku 2009 více jak 50 % narůst. V Pardubickém kraji se celková produkce odpadů ze zdravotnictví od roku 2009 téměř neměnní, je konstantní a v roce 2013 byla na hladině cca 1 764,290 t. V kraji Vysočina se celková produkce odpadů ze zdravotnictví od roku 2009 téměř neměnní, je konstantní a v roce 2013 byla na hladině cca 1 391,874 t. V Jihomoravském kraji od roku 2009 dochází k postupnému zvyšování produkce odpadů ze zdravotnictví (max. v roce 2010). V roce 2013 celková produkce odpadů ze zdravotnictví v Jihomoravském kraji dosahovala 4 050,146 t, což je oproti roku 2009 více jak 20 % narůst. V Olomouckém kraji od roku 2009 dochází k postupnému zvyšování produkce odpadů ze zdravotnictví (max. v roce 2012). V roce 2013 celková produkce odpadů ze zdravotnictví v Olomouckém kraji dosahovala 2 348,914 t, což je oproti roku 2009 více jak 10 % narůst. Ve Zlínském kraji od roku 2009 dochází k postupnému zvyšování produkce odpadů ze zdravotnictví (max. v roce 2012). V roce 2013 celková produkce odpadů ze zdravotnictví ve Zlínském kraji dosahovala 2 133,274 t, což je oproti roku 2009 více jak 14 % narůst. V Moravskoslezském kraji od roku 2009 dochází k postupnému zvyšování produkce odpadů ze zdravotnictví. V roce 2013 celková produkce odpadů ze zdravotnictví v Moravskoslezském kraji dosahovala 3 334,914 t, což je oproti roku 2009 více jak 9 % narůst. Graf č. 12: Vývoj produkce odpadů podskupiny 18 01 v hlavním městě Praha v letech 2009 2013 8 000 7 000 6 000 Produkce (t) 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2009 2010 2011 2012 2013 celkem (t) O (t) N (t) Zdroj: VISOH, GREEN Solution s.r.o. 18

Graf č. 13: Vývoj produkce odpadů podskupiny 18 01 ve Středočeském kraji v letech 2009-2013 8 000 7 000 6 000 Produkce (t) 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2009 2010 2011 2012 2013 N (t) O (t) celkem (t) Zdroj: VISOH, GREEN Solution s.r.o. Graf č. 14: Vývoj produkce odpadů podskupiny 18 01 v Jihočeském kraji letech 2009 2013 8 000 7 000 6 000 Produkce (t) 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2009 2010 2011 2012 2013 N (t) O (t) celkem (t) Zdroj: VISOH, GREEN Solution s.r.o. 19

Graf č. 15: Vývoj produkce odpadů podskupiny 18 01 v Plzeňském kraji letech 2009 2013 8 000 7 000 6 000 Produkce (t) 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2009 2010 2011 2012 2013 N (t) O (t) celkem (t) Zdroj: VISOH, GREEN Solution s.r.o. Graf č. 16: Vývoj produkce odpadů podskupiny 18 01 v Karlovarském kraji letech 2009 2013 8 000 7 000 6 000 Produkce (t) 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2009 2010 2011 2012 2013 N (t) O (t) celkem (t) Zdroj: VISOH, GREEN Solution s.r.o. 20

Graf č. 17: Vývoj produkce odpadů podskupiny 18 01 v Ústeckém kraji letech 2009 2013 8 000 7 000 6 000 Produkce (t) 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2009 2010 2011 2012 2013 N (t) O (t) celkem (t) Zdroj: VISOH, GREEN Solution s.r.o. Graf č. 18: Vývoj produkce odpadů podskupiny 18 01 v Libereckém kraji letech 2009 2013 8 000 7 000 6 000 Produkce (t) 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2009 2010 2011 2012 2013 N (t) O (t) celkem (t) Zdroj: VISOH, GREEN Solution s.r.o. 21

Graf č. 19: Vývoj produkce odpadů podskupiny 18 01 v Královehradeckém kraji letech 2009 2013 8 000 7 000 6 000 Produkce (t) 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2009 2010 2011 2012 2013 N (t) O (t) celkem (t) Zdroj: VISOH, GREEN Solution s.r.o. Graf č. 20: Vývoj produkce odpadů podskupiny 18 01 v Pardubickém kraji letech 2009 2013 8 000 7 000 6 000 Produkce (t) 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2009 2010 2011 2012 2013 N (t) O (t) celkem (t) Zdroj: VISOH, GREEN Solution s.r.o. 22

Graf č. 21: Vývoj produkce odpadů podskupiny 18 01 v kraji Vysočina letech 2009-2013 8 000 7 000 6 000 Produkce (t) 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2009 2010 2011 2012 2013 N (t) O (t) celkem (t) Zdroj: VISOH, GREEN Solution s.r.o. Graf č. 22: Vývoj produkce odpadů podskupiny 18 01 v Jihomoravském kraji letech 2009 2013 8 000 7 000 6 000 Produkce (t) 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2009 2010 2011 2012 2013 N (t) O (t) celkem (t) Zdroj: VISOH, GREEN Solution s.r.o. 23

Graf č. 23: Vývoj produkce odpadů podskupiny 18 01 v Olomouckém kraji letech 2009-2013 8 000 7 000 6 000 Produkce (t) 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2009 2010 2011 2012 2013 N (t) O (t) celkem (t) Zdroj: VISOH, GREEN Solution s.r.o. Graf č. 24: Vývoj produkce odpadů podskupiny 18 01 ve Zlínském kraji letech 2009-2013 8 000 7 000 6 000 Produkce (t) 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2009 2010 2011 2012 2013 N (t) O (t) celkem (t) Zdroj: VISOH, GREEN Solution s.r.o. 24

Graf č. 25: Vývoj produkce odpadů podskupiny 18 01 v Moravskoslezském kraji letech 2009 2013 8 000 7 000 6 000 Produkce (t) 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2009 2010 2011 2012 2013 N (t) O (t) celkem (t) Zdroj: VISOH, GREEN Solution s.r.o. 1.1.1.1.2 Identifikace původců odpadů ze zdravotnictví v ČR Odpady ze zdravotnictví vznikají v zařízeních, kde jsou poskytovány zdravotnické a ošetřovatelské služby, zejména se pak jedná o subjekty typu nemocnice, polikliniky, odběrová místa, laboratoře, ordinace lékařů, LDN, protidrogová centra, tetovací a kosmetické salóny atp. Celková produkce odpadů ze zdravotnictví z podskupiny 18 01 byla 35 854,533 tun v roce 2013. Dle dostupných informací, dat a odborných odhadů řešitelského týmu lze usuzovat, že největší podíl na této produkci odpadů ze zdravotnictví mají subjekty typu nemocnice a to až ve výši cca 65 %, dále pak cca 20 % se na celkové produkci podílejí subjekty typu LDN včetně domovů důchodců a ústavů sociální péče, následují ostatní poskytovatelé lékařských služeb (ordinace lékařů, laboratoře, polikliniky, odběrová místa, atd.). Každý subjekt dle svých poskytovaných zdravotnických a ošetřovatelských služeb také produkuje jiný druh odpadu. Například subjekty typu nemocnice a laboratoře mají největší produkci odpadu kat.č.18 01 03 Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce. U nemocnic se podíl produkce 18 01 03 na celkové produkci za podskupinu 18 01 odhaduje až ve výši 90 %. U laboratoří je tento podíl u katalogového čísla 18 01 03 nižší, odhaduje se cca 80 %. Je to dáno zejména tím, že laboratoře produkují další specifický odpad z podskupiny 18 01, zejména pak kat.č.18 01 06 Chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky a také kat.č. 15 01 10 Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné. U subjektů typu LDN jsou to pak zejména odpady kategorie O odpad kat.č. 18 01 04 Odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce. U subjektů typu odběrová místa a polikliniky je to pak produkce odpadu kat.č. 18 01 03, 18 01 01 (Ostré předměty (kromě čísla 18 01 03)) a 15 01 10. Za zmínku stojí ještě subjekty typu lékaři, kteří dle svého zaměření produkují různé odpady, zejména pak gynekologové odpad kat.č. 18 01 03, praktičtí lékaři odpad kat.č. 18 01 03 a 18 01 01, a zubní lékaři odpad kat.č. 18 01 10 Odpadní amalgám ze stomatologické péče. Ze zdravotnické statistiky, kterou každoročně vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky (dále již jen ÚZIS), vyplývá, že procentuální zastoupení lékařů dle hlavních oborů činnosti, kdy je každý pracovník započítán pouze jednou a to podle hlavního oboru činnosti, na který je navázán i příslušný okres pracoviště, se v letech 2009 2013 neměnilo. Z celkového přehledu hlavních oborů činnosti zubní lékaři tvoří 16 %, všeobecní praktičtí lékaři 12 %, praktičtí lékaři pro děti a dorost 4 % a lékaři pracující v oboru gynekologie a porodnictví 5 % viz Graf č. 26. V pořadí 25

nejpočetněji zastoupených hlavních oborů činnosti dlouhodobě nedochází k výrazným změnám. Relace počtu lékařů na 10 000 obyvatel je v Hlavním městě Praha nejlepší ze všech krajů. V roce 2009 bylo v České republice evidováno 44 443 lékařů (fyzických osob). V oboru gynekologie a porodnictví 2 429 osob, v oboru všeobecné a praktické lékařství 5 259 osob, praktické lékařství pro děti a o dorost 2 107 osob, zubní lékařství 7 092 osob. V roce 2010 bylo evidováno 44 924 osob v profesi lékař, což činí nárůst o 1 %. V oboru gynekologie a porodnictví bylo evidováno 2 475 osob, v oboru všeobecné a praktické lékařství 5 271 osob, praktické lékařství pro děti a o dorost 2 098 osob, zubní lékařství 7 263 osob. V roce 2011 bylo evidováno 45 600 osob v profesi lékař, což oproti předchozímu roku tvoří nárůst o 2 %. Oboru gynekologie a porodnictví se věnovalo 2 499 osob, oboru všeobecné a praktické lékařství 5 293 osob, praktickému lékařství pro děti a o dorost 2 076 osob a zubnímu lékařství 7 429 osob. V roce 2012 bylo evidováno 46 085 lékařů, což opět činí nárůst o 1 %. V oboru gynekologie a porodnictví bylo evidováno 2 525 osob, v oboru všeobecné a praktické lékařství 5 327 osob, praktické lékařství pro děti a o dorost 2 059 osob a v oboru zubní lékařství 7 461 osob. V roce 2013 bylo v registru lékařů a zubních lékařů evidováno 46 202 osob, což od roku 2009 činí nárůst o 4 %. V oboru gynekologie a porodnictví bylo evidováno 2 512 osob, v oboru všeobecné a praktické lékařství 5 329 osob, praktické lékařství pro děti a o dorost 2 042 osob a v oboru zubní lékařství 7 426 osob. Graf č. 26: Procentuální zastoupení lékařů v ČR dle hlavního oboru činnosti 5% 12% 4% 63% 16% Gynekologie a porodnictví Praktický lékař pro děti a dorost Jiné obory činnosti Všeobecné praktické lékařství Zubní lékařství Zdroj: Zdravotnické statistiky ÚZIS, GREEN Solution s.r.o. Lékaři Lékaři (individuální praxe, ordinace) jako původci odpadů produkují odpady z podskupiny 18 01 (Odpady z porodnické péče, z diagnostiky, z léčení nebo prevence nemocí lidí), a to zejména odpady kategorie N uvedené pod katalogovým číslem 18 01 01 Ostré předměty (kromě čísla 18 01 03) a 18 01 03 Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce. V některých případech se jedná i o produkci odpadů pod katalogovým číslem 18 01 09 Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 18 01 08. Lékaři v rámci nakládání s odpady ze zdravotnictví mají uzavřen smluvní vztah s oprávněnou osobou, která jim zajišťuje svoz a odstranění těchto odpadů. Součástí smluvního vztahu je i zajištění evidenčních listů pro přepravu nebezpečných odpadů po území ČR včetně jejich odeslání na příslušnou obec s rozšířenou působností (dále jen ORP ). Dále oprávněná osoba na základě smluvního vztahu zajišťuje i vedení průběžné evidence včetně zpracování a zaslání ročního hlášení prostřednictvím Integrovaného 26

systému plnění ohlašovacích povinností (dále jen ISPOP ). Lékař ve většině případů požaduje v rámci smluvního vztahu i dodávku shromažďovacích prostředků a případně i dalších služeb (např. svoz a praní prádla). Společnost GREEN Solution s.r.o. zajištuje poradenství v oblasti odpadového hospodářství těmto původcům odpadů od roku 2011 viz Tabulka č. 6. Tito původci odpadů ze zdravotnictví a informace o nich byli pro potřeby tohoto projektu podrobeni analýze a to z pohledu produkce odpadů a nákladů za tyto služby viz Tabulka č. 7. Na sledovaném výběrovém vzorku byly sledovány další charakteristiky včetně frekvencí svozu, využití sběrných prostředků atp., přičemž vzorek zahrnuje lékaře bez ohledu na to, zda dosahují vyšší produkce nebezpečných odpadů než 100 kg/rok. Tabulka č. 6: Přehled počtu vybraných subjektů lékařů v analyzovaných letech 2011 až 2014 Analyzované období Přehled počtu subjektů lékařů v analyzovaných letech 2011 až 2014 Počet analyzovaných subjektů Celková produkce odpadů 18 01 01, 18 01 03, 18 01 09 [t] rok 2011 70 1,414 rok 2012 258 5,182 rok 2013 349 12,156 rok 2014 418 14,755 Tabulka č. 7: Přehled celkového počtu všech lékařů v ČR v analyzovaných letech 2010 až 2013 a celkové produkce odpadů za tyto typy subjektů v ČR Přehled celkového počtu subjektů lékařů v ČR a celkové produkce za tyto typy subjektů v analyzovaných letech 2010 až 2013 Analyzované období Celkový počet subjektů Celková produkce odpadů 18 01 01, 18 01 03, 18 01 09 [t] rok 2010 23 979 1591,853 rok 2011 24 221 1250,391 rok 2012 24 346 1822,137 rok 2013 24 646 1585,029 Zdroj: pdisoh, Zdravotnické ročenky České republiky V tabulce č.7 jsou uvedena celková data za ČR s omezením uvedeným dále. Celkový počet subjektů představují samostatná ambulantní zařízení vyjma poliklinik a zdravotních středisek (tj. všichni praktičtí lékaři a specialisté), Produkce odpadů je uvažována za CZ-NACE 86.2, tj. včetně stomatologické péče. Skutečná produkce odpadů bude podstatně vyšší, neboť řada těchto subjektů produkuje nižší množství odpadů než je zákonný ohlašovací limit, přičemž princip dopočtu v ISOH v současné době neumožňuje dopočtenému subjektu přiřadit CZ-NACE. Počet ohlašovatelů s přiřazeným CZ-NACE 86.2 není k dispozici. Tabulka č. 8: Průměrná produkce odpadů u vybraných lékařů v analyzovaných letech 2011 až 2014 Průměrná produkce odpadů u lékařů v analyzovaných letech 2011 až 2014 Rok 2011 2012 2013 2014 Celková produkce odpadů 18 01 01, 18 01 03, 18 01 09 [tuny] 1,414 5,182 12,156 14,755 Počet lékařů 70 258 349 418 Průměrná produkce (tuny/subjekt) 0,020 0,020 0,035 0,035 Subjekty s produkcí nad 100 kg 1 7 27 39 27

V rámci zpracovaní dat za subjekty lékaře v oblasti evidence odpadů a ohlašovacích povinností vyplynuly následující poznatky. Průměrná produkce odpadů kat.č. 18 01 01 byla 9 kg/ rok na lékaře v roce 2011 a 2012. S větším počtem analyzovaných subjektů tato průměrná produkce klesla na 7 kg/ rok na lékaře. Naopak průměrná produkce odpadů kat.č. 18 01 03 byla vyšší, v roce 2011 a 2012 to bylo 11 kg/ rok na lékaře. S větším počtem analyzovaných subjektů tato průměrná produkce naopak vzrostla na 28 kg/ rok na lékaře. Pokud posuzujeme celkovou produkci odpadů ze zdravotnictví za analyzované subjekty lékaře v roce 2011, tak byl poměr produkce odpadu kat.č. 18 01 01 ku 18 01 03 v poměru 43 % ku 57 %. V roce 2012 byla situace obdobná, poměr byl 44 % ku 56 %. Naopak s vyšším počtem analyzovaných subjektů, tedy v období 2013 a 2014 byl poměr odpadu kat.č. 18 01 01 ku 18 01 03 v poměru 80 % ku 20 % a 79 % ku 21 %. Ohlašovací povinnost měl v roce 2011 jeden lékař (1,4 % analyzovaných subjektů v daném roce), v roce 2012 pak 7 lékařů (2,7 % analyzovaných subjektů v daném roce), v roce 2013 to bylo 27 lékařů (7,7 % analyzovaných subjektů v daném roce) a v roce 2014 už to bylo 39 lékařů (9,3 % analyzovaných subjektů v daném roce). Grafické znázornění zmíněných informací je zobrazeno na Grafech č. 27 až č. 28. Graf č. 27: Počet analyzovaných lékařů a jejich průměrná roční produkce 18 01 01 a 18 01 03 - rok 2011 až 2014 450 400 350 300 250 200 150 20,5 20,2 258 34,9 349 35,4 418 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 100 10,0 50 70 5,0 0 2011 2012 2013 2014 0,0 POČET (subjektů) PRŮMĚR (kg/subjekt) 28

Graf č. 28: Vývoj průměrné produkce 18 01 01, 18 01 03 na lékaře (vybraní lékaři) v období let 2011 až 2014 30,000 25,000 28 28 20,000 15,000 10,000 11 11 5,000 9 9 7 7 0,000 rok 2011 rok 2012 rok 2013 rok 2014 18 01 01 (kg/subjekt) 18 01 03 (kg/subjekt) V rámci zpracovaní dat za subjekty (interní analýza společnosti spolupracujících subjektů společnosti GREEN Solution s.r.o.) lékaře v oblasti nákladů za nakládání s odpady ze zdravotnictví 18 01 byla u jednotlivých lékařů uvažována frekvence svozů těchto odpadů v daném roce, náklady za shromažďovací prostředky (Klinik-box, pytel), dále pak cena za odstranění na koncovém zařízení ke spálení těchto odpadů. U jednotlivých nákladových položek byly uvažovány ceny současné, které se v horizontu posledních čtyř let radikálně neměnily. Za svoz odpadů kat.č. 18 01 bylo v rámci analýzy kalkulováno 300 Kč/ svoz, u klinik-boxů s ohledem na množství odpadů (18 01 01) na jeden svoz byla vzata průměrná cena za jeden klinik-box 16,50 Kč, u pytlů byla kalkulována průměrná cena za jeden odebraný pytel 6 Kč (červená barva s potiskem biohazard a požadovanou tloušťkou 100 mikronů), dále pak náklady na odstranění těchto odpadů ve výši 11 Kč/kg. Výše uvedené ceny za jednotlivé položky jsou bez DPH. Náklady od roku 2011 do roku 2014 se navýšily o cca 36 %. Průměrné náklady pak u jednoho lékaře v roce 2014 činí měsíčně cca 634 Kč bez DPH. Průměrné náklady se od roku 2011 zvýšily z důvodu vyšší frekvence svozů a vyšší produkce odpadů 18 01. Detailně jsou informace zřejmé z Tabulky č. 9 a Grafů č. 29 a č. 30. 29

Tabulka č. 9: Průměrné náklady za nakládání s odpady ze zdravotnictví 18 01 u vybraných lékařů v analyzovaných letech 2011 až 2014 Průměrné náklady za nakládání s odpady ze zdravotnictví 18 01 u lékařů v analyzovaných letech 2011 až 2014 Nákladové položky [Kč] Svoz odpadů Nádoby (Clinicbox) Pytle Odstranění odpadů (18 01) Celkové průměrné náklady Průměrné náklady rok 2011 [Kč], počet lékařů 70 4391,7 187,5 87,8 216,1 4883,0 Průměrné náklady rok 2012 [Kč], počet lékařů 258 5382,6 150,2 107,7 220,9 5861,4 Průměrné náklady rok 2013 [Kč], počet lékařů 349 6984,5 101,6 139,7 384,2 7610,0 Průměrné náklady rok 2014 [Kč], počet lékařů 418 6969,7 113,3 139,4 380,9 7603,3 Graf č. 29: Průměrné náklady za nakládání s odpady ze zdravotnictví 18 01 u vybraných lékařů v analyzovaných letech 2011 až 2014 8000 7000 6000 6984,5 6969,7 5000 5382,6 4000 3000 4391,7 2000 1000 0 1 2 3 4 Svoz odpadů (18 01) Nádoby (Clinic-box) Pytle Odstranění odpadů (18 01) 30

Graf č. 30: Celkové průměrné náklady za nakládání s odpady ze zdravotnictví 18 01 u vybraných lékařů v analyzovaných letech 2011 až 2014 9000 8000 7610,0 7603,3 7000 6000 5861,4 5000 4883,0 4000 3000 2000 1000 0 Průměrné náklady rok 2011 [Kč] Průměrné náklady rok 2012 [Kč] Průměrné náklady rok 2013 [Kč] Průměrné náklady rok 2014 [Kč] Laboratoře Laboratoře jako původci odpadů produkují odpady z podskupiny 18 01 (Odpady z porodnické péče, z diagnostiky, z léčení nebo prevence nemocí lidí), a to zejména odpady kategorie N uvedené pod katalogovým číslem 18 01 01 Ostré předměty (kromě čísla 18 01 03), 18 01 03 Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce a 18 01 06 Chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky. V některých případech se jedná i o produkci odpadů pod katalogovým číslem 18 01 09 Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 18 01 08. Laboratoře v rámci nakládání s odpady ze zdravotnictví mají uzavřen smluvní vztah s oprávněnou osobou, která jim zajišťuje svoz a odstranění vznikajících odpadů. Smluvní vztah je uzavírán zpravidla na základě výsledku výběrového řízení, v němž je vybíráno (jsou osloveny) nejméně ze tří subjektů. Laboratoře jsou navíc původcem odpadu pod katalogovým číslem 18 01 06, což jsou chemikálie, které jsou vypouštěny z laboratorních strojů. Praxe je dvojí, v některých případech dochází ke stáčení tohoto odpadu do vhodných nádob (např. kanystry) a ty jsou s jinými odpady předány oprávněné osobě. V ostatních případech je tento odpad vypouštěn po dezinfikování (doporučení výrobcem) do kanalizace. Pro tento postup je nezbytné, aby daná laboratoř provedla potřebné rozbory a požádala příslušný vodoprávní úřad daného ORP k udělení patřičného souhlasu. Dle Českého institutu pro akreditaci je v ČR akreditováno celkem17 laboratočí pod ústavy a instituty, 117 zdravotnických laboratoří pod nemocnicemi (pod jednou nemocnicí působí i několik laboratoří najednou), 6 laboratoří pod poliklinikami, 6 vázáno k jednotlivým lékařům, a celkem 110 privátních laboratoří, přičemž 2 subjekty vlastní 11 a 13 samostatných laboratoří, které jsou navázány na síť jednotlivých odběrových místností. Až tři čtvrtiny výkonů v rámci laboratorní diagnostiky jsou realizovány v laboratořích, které jsou součástí fakultních, krajských či městských nemocnin (tj. zahrnutých pod samostatnou část této analýzy). Část malých privátních diagnostických laboratoří je sdružena ve spolku Privalab (29 laboratoří), dominantními subjekty v této oblasti jsou řetězce Synlab, AeskuLab Holding a Euromedic. Příslušný odvětvový CZ-NACE je 86901 Činnost související s ochranou veřejného zdraví. S ohledem na přílišnou obecnost (obdobně jako ve statistice ÚZIS) 31

vymezenou odvětvovou klasifikací nelze hmotnosti odpadů 18 01 separované z ISOH na základě tohoto klíče (441 t za rok 2013, 463 t za rok 2012 a 460 t za rok 2011) považovat pouze za produkci diagnostických laboratoří. Jako výběrový analyzovaný reprezentativní vzorek byla vzata data od významných laboratoří v ČR působících majoritně téměř ve všech krajích na území ČR (laboratoře navazují na několik desítek vlastních specializovaných odběrových míst a stovek lékařských praxí, které jsou umístěny ve všech krajích ČR s výjimkou Karlovarského) a měly by představovat významnou část trhu privátních laboratoří. Tabulka č. 10: Přehled počtu analyzovaných subjektů laboratoří v hodnocených letech 2011 až 2014 Přehled počtu subjektů vybraných laboratoří v analyzovaných letech 2011 až 2014 Analyzované období Počet analyzovaných subjektů Průměrná produkce odpadů 18 01 [tuny] Celková produkce odpadů 18 01 [tuny] rok 2012 6 6,153 36,915 rok 2013 10 5,117 51,170 rok 2014 11 5,481 60,296 V rámci zpracovaní dat za vybrané laboratoře (interní analýza spolupracujících subjektů společnosti GREEN Solution s.r.o.) vyplynuly následující poznatky. Průměrná produkce odpadů 18 01 za tyto subjekty byla 6,153 tun v roce 2012 za laboratoř, v roce 2013 pak 5,117 tun a v roce 2014 činila průměrná produkce 5,481 tun. S větším počtem analyzovaných subjektů tato průměrná produkce poklesla z 6,153 tun na 5,481 tun (viz Tabulka č. 10 a Graf č. 31). Rok 2012 je ovlivněn nižším počtem analyzovaných subjektů. Z let 2013 a 2014 lze konstatovat, že podíl odpadu kat.č. 18 01 03 na podskupině 18 01 je na cca 80 % hmotnosti. Dále můžeme sledovat podíl průměrné produkce odpadu kat.č. 18 01 06 na průměrné produkci podskupiny 18 01. Opět lze brát v úvahu pouze roky 2013 a 2014. Rok 2012 je ovlivněn nižším počtem analyzovaných subjektů. Z let 2013 a 2014 lze konstatovat, že podíl odpadu kat.č.18 01 06 na podskupině 18 01 je na cca 17-13 % hmotnosti. Průměrná produkce odpadu kat.č. 15 01 10 byla 0,496 tun v roce 2012 za laboratoř, v roce 2013 pak 0,565 tun a v roce 2014 činila průměrná produkce 0,597 tun. Lze konstatovat, že u tohoto druhu odpadu dochází k pomalému nárůstu). U dalších analyzovaných odpadů, tedy odpad kat.č. 18 01 01, 18 01 02 a 18 01 06 dochází k opačnému trendu, tedy k poklesu. Průměrná produkce odpadu kat.č. 18 01 03 u subjektů laboratoře vykazuje od roku 2013 rostoucí tendenci. Detailně jsou výše popsané závislosti zobrazeny v Grafech č. 31 až č. 36. 32

Graf č. 31: Vývoj průměrné produkce odpadů ze zdravotnictví podskupiny 18 01 vybrané laboratoře - rok 2012 až 2014 (tuny) 7 6 5 6,153 5,481 4 5,117 3 2 1 0 Průměr 2012 Průměr 2013 Průměr 2014 Graf č. 32: Podíl průměrné produkce 18 01 03 na průměrné produkci podskupiny 18 01 vybrané laboratoře - rok 2012 až 2014 (%) 95% 93,65% 90% 85% 80% 80,34% 81,88% 75% 70% průměr 2012 průměr 2013 průměr 2014 33

Graf č. 33: Podíl průměrné produkce 18 01 06 na průměrné produkci podskupiny 18 01 vybrané laboratoře rok 2012 až 2014 (%) 9% 8% 7% 6% 8,33% 7,10% 5% 4% 3,82% 3% 2% 1% 0% Průměr 2012 Průměr 2013 Průměr 2014 Graf č. 34: Vývoj průměrné produkce odpadu 15 01 10 vybrané laboratoře rok 2012 až 2014 (tuny) 70% 60% 0,597 50% 40% 0,496 0,565 30% 20% 10% 0% průměr 2012 průměr 2013 průměr 2014 34

Graf č. 35: Vývoj průměrné produkce odpadů 18 01 01, 18 01 02, 18 01 06 vybrané laboratoře rok 2012 až 2014 (tuny) 1,6 1,4 1,433 1,2 1 0,852 0,8 0,6 0,4 0,633 0,470 0,542 0,809 0,713 0,482 0,2 0,06 0 průměr 2012 průměr 2013 průměr 2014 180101 180102 180106 Graf č. 36: Vývoj průměrné produkce odpadů 18 01 03 vybrané laboratoře rok 2012 až 2014 (tuny) 700% 600% 5,762 500% 400% 300% 4,111 4,488 200% 100% 0% průměr 2012 průměr 2013 průměr 2014 35

Polikliniky Poliklinika je místem, kde se nacházejí jak původci odpadů lékaři, tak jsou zde zpravidla i další původci odpadů - odběrová místa (soukromý subjekt, odběry krve probíhají nejčastěji v dopoledních hodinách). V některých poliklinikách bývají umístěny i laboratoře. Lékaři a odběrová místa produkují odpady z podskupiny 18 01 (Odpady z porodnické péče, z diagnostiky, z léčení nebo prevence nemocí lidí), a to zejména odpady uvedené pod katalogovým číslem 18 01 01 Ostré předměty (kromě čísla 18 01 03), 18 01 03 Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce (N). Lékaři i odběrová místa zpravidla plní povinnosti v označování shromažďovacích prostředků, včetně příslušného umístění identifikačních listů nebezpečného odpadu. Svoz odpadů ze zdravotnictví probíhá obvykle 3x týdně. Někteří původci odpadů (zejména dle prostorových možností) jsou vybaveny chladicím zařízením, odpad je v něm uskladňován a svážen 1x měsíčně. Není to však pravidlem, a to s ohledem na prostorové možnosti lékaře a odběrového místa. Odběrové místo většinou disponuje chladicím zařízením, ale to je určené k ukládání vzorků a sdílení společně s odpady je z hygienického hlediska nepřípustné. V některých případech se jedná i o produkci odpadů pod katalogovým číslem 18 01 09 Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 18 01 08. Veterinární zařízení Veterinární kliniky i ordinace zvěrolékařů jako původci odpadů produkují odpady z podskupiny 18 02 (Odpady z výzkumu, diagnostiky, léčení nebo prevence nemocí zvířat), a to odpady uvedené pod katalogovým číslem 18 02 01 Ostré předměty (kromě čísla 18 02 02) a 18 02 02 Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce (N). S těmito odpady je zpravidla nakládáno dle zákona o odpadech a příslušných prováděcích předpisů. Uvedení původci mají zpravidla smluvní vztah s oprávněnou osobou, která provádí svoz těchto odpadů do zařízení k jejich odstranění spálením. Části těl zvířat nebo uhynulá zvířata jsou odváženy do kafilérie specializovanou firmou. Kafilérie je asanační podnik, ve kterém se neškodně odstraňují odpady živočišného původu (dnes označované jako vedlejší živočišné produkty, dále jen VŽP ), jako např. zkažené maso, uhynulá zvířata, části těl zvířat a především pro lidskou výživu nevyužívané části zvířat porážených na jatkách. S vedlejšími živočišnými produkty (VŽP) vznikajícími veterinářům je nakládáno mimo režim zákona o odpadech. Asanační podniky mohou být vybaveny různým technologickým zařízením a používat různé povolené metody zpracování. Základní metodou, využívanou zejména při zpracování materiálů 1. a 2. kategorie je přesně definovaná tepelně tlaková sterilizace, která předchází dalšímu technologickému postupu. Při ní jsou VŽP nejdříve nadrceny na částice do velikosti 50 mm a pak zpracovány při tlaku min. 3 bary, teplotě min 133 C po dobu min. 20 minut. Takto sterilizovaný materiál je zbaven vody sušením (v destruktorech, sušárnách různého typu či s využitím odparek) a tím vznikne tzv. masokostní kaše. Ta je buď lisováním, nebo extrakčními postupy rozdělena na tuk a živočišnou moučku. Tuk se dále čistí od vody a nečistot na dekantérech. Živočišná moučka se prosévá, mele a chladí. Další osud vzniklých produktů závisí na kategorii materiálů, z kterých byly vyrobeny. Živočišná moučka vyrobená z materiálů 1. kategorie je určena zejména pro spálení ve spalovnách či cementárnách (teplota 850 C, po dobu 2 sekundy). Tuk z materiálů 1. kategorie může být spálen či využit pro technické účely. Moučka z materiálů 2. kategorie může být využita jako z 1. kategorie nebo může být využita jako hnojivo za stanovených podmínek či zpracována v bioplynových stanicích nebo v kompostárnách. Tuk z materiálů 2. kategorie je využitelný ke spálení či k technickým účelům. Živočišné moučky z materiálů 3. kategorie mohou být použity jako moučky předchozích kategorií, navíc je přípustné využití do krmiv pro nepotravní zvířata (zejména tzv. PET zvířata). Je zakázáno využití do krmiv pro hospodářská zvířata. Tuk z materiálů 3. kategorie může mít stejné použití jako předchozí tuky a navíc je využitelný do krmiv hospodářských zvířat. Lékárny Lékárny jako původci odpadů produkují odpady z podskupiny 18 01 (Odpady z porodnické péče, z diagnostiky, z léčení nebo prevence nemocí lidí), a to odpady uvedené pod katalogovým číslem 18 01 09 Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 18 01 08 (N). Lékárny nedisponují žádným souhlasem, vyjma své produkce jsou místem, kde může občan odevzdat nepoužitá léčiva. Tento 36

odpad je zařazen pod katalogovým číslem 20 01 32 Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 20 01 31 (N). Lékárna vede za tyto odpady samostatnou evidenci, kterou s žádostí o proplacení odstranění těchto odpadů zasílá na příslušný kraj. Krajský úřad pak žádá o proplacení těchto nákladů za sběr a odstranění nepoužitých léčiv Ministerstvo financí. Lékárny jsou vybaveny odpovídajícími shromažďovacími prostředky a mají uzavřený smluvní vztah s osobou oprávněnou osobou k převzetí těchto odpadů. Tyto osoby jsou oznamovány Ministerstvu zdravotnictví. Odpady kat.č. 18 01 09 a 20 01 32 jsou předávány do koncového zařízení k odstranění spálením. Komentář k dotazníkovému šetření u subjektů typu lékárny je popsán v kapitole 3.7.2.4. Vyhodnocení zjištěných informací o systému sběru, shromažďování a skladování odpadů ze zdravotnictví. Léčebny dlouhodobě nemocných (LDN) LDN, obdobně jako domovy důchodců a ústavy sociální péče, jakožto původci odpadů produkují odpady z podskupiny 18 01 (Odpady z porodnické péče, z diagnostiky, z léčení nebo prevence nemocí lidí), a to zejména odpady kategorie N, ale i odpady kategorie O uvedené pod katalogovým číslem 18 01 01 Ostré předměty (kromě čísla 18 01 03), 18 01 03 Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce (N), 18 01 04 Odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce. V některých případech se jedná i o produkci odpadů pod katalogovým číslem 18 01 09 Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 18 01 08 (N). Léčebny dlouhodobě nemocných v rámci nakládání s odpady ze zdravotnictví mají zpravidla uzavřen smluvní vztah s oprávněnou osobou, která jim zajišťuje svoz a odstranění těchto odpadů. LDN, které jsou součástí nemocnice, mají většinou zavedeny i příslušné normy řízení (např. ČSN EN ISO 14001) aj. U některých typů odpadů, např. kat. č. 18 01 04 a 20 03 01 mají tyto subjekty vydán souhlas k upuštění od odděleného shromažďování odpadů. Komentář k dotazníkovému šetření u subjektů typu LDN je popsán v kapitole 3.7.2.4. Vyhodnocení zjištěných informací o systému sběru, shromažďování a skladování odpadů ze zdravotnictví. Nemocnice Nemocnice jako původci odpadů produkují nejvíce odpadů z podskupiny 18 01 (odhad cca 65 % celkové produkce v ČR), a to zejména odpady kategorie N, ale i odpady kategorie O. U těchto subjektů probíhá nakládání s odpady ze zdravotnictví zpravidla na profesionální úrovni a jsou zde dodržovány veškeré zákonné povinnosti. Někteří z těchto původců odpadů mají ve svém areálu historicky vybudované i zařízení ke spalování těchto odpadů. U subjektů popisovaného typu proběhlo v rámci řešení tohoto projektu dotazníkové šetření a to z důvodu porovnání dat od jednotlivých nemocnic, získání průměrných a statistických hodnot v následujících oblastech: obecné informace (souhlasy, normy, prevence, aj.), shromažďování odpadů ze zdravotnictví, přeprava, využívání a odstraňování odpadů ze zdravotnictví, evidence odpadů, ohlašovací činnosti, možnosti podpory v oblasti nakládání s odpady ze zdravotnictví. Výstupy zpracované z dotazníkového šetření u subjektů typu nemocnice jsou podrobně popsány v kapitole 3.7.2.4. Vyhodnocení zjištěných informací o systému sběru, shromažďování a skladování odpadů ze zdravotnictví. 37

1.1.1.1.3 Přehled mobilních zařízení na úrovni jednotlivých krajů v ČR Přehledy souhlasů k provozování zařízení (včetně mobilních) k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů dle 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech na úrovni jednotlivých krajů v České republice byly čerpány z portálů veřejné správy, dále jen websouhlasy jednotlivých krajských úřadů. V České republice je v současné době (k 10. 8. 2015) uděleno 912 souhlasů k provozování mobilních zařízení ke sběru odpadů podskupiny 18 01. Nejvíce souhlasů je uděleno ve Středočeském kraji, nejméně pak v kraji Zlínském viz Obrázek č. 2. Obrázek č. 2: Přehled počtu udělených souhlasů k provozování mobilních zařízení ke sběru odpadů Zdroj: Websouhlasy, GREEN Solution s.r.o. 1.1.1.1.4 Přehled stacionárních zařízení na úrovni jednotlivých krajů ČR Nejvíce udělených souhlasů ke sběru a skladování odpadů ze zdravotnictví (stacionární zařízení) je uděleno ve Středočeském kraji, nejméně naopak v kraji Moravskoslezském viz Obrázek č. 3. Obrázek č. 3: Přehled počtu udělených souhlasů k provozování stacionárního zařízení ke sběru a skladování odpadů Zdroj: Websouhlasy, GREEN Solution s.r.o. Celkové zjištěné kapacity zařízení ve vztahu k současnému trendu produkce odpadů ze zdravotnictví jsou tedy pro Českou republiku dostatečné. V Hlavním městě Praha je zdravotnický odpad 38

spalován ve Fakultní nemocnici Motol, jejíž roční kapacita dosahuje 2 940 t odpadu. V Praze nicméně v roce 2013 vzniklo 6 247,649 t zdravotnického odpadu, přičemž do kategorie nebezpečný připadalo 5 840,313 tun, který byl pravděpodobně spalován v zařízeních ve Středočeském kraji, které mají sumární roční kapacitu 14 500 tun. K mírně vyšší produkci zdravotnických odpadů kategorie nebezpečný, než jsou příslušné kapacity zpracovatelských zařízení, dochází v krajích Královehradeckém a Pardubickém. V Karlovarském kraji, kde vzniká dlouhodobě nejnižší množství zdravotnických odpadů v České republice, není vybudováno žádné zařízení pro spalování odpadu. 1.1.1.1.5 Současná praxe v oblasti shromažďování a skladování odpadů ze zdravotnictví U subjektů typu nemocnice a LDN na základě průzkumu u některých dotazovaných subjektů jeví situace jako uspokojivá a to z důvodu, že většina těchto subjektů v oblasti nakládání s odpady ze zdravotnictví má vlastního odpadového hospodáře nebo člověka, který se zabývá provozními otázkami, do nichž je zahrnuta i problematika nakládání s odpady. V ojedinělých případech působí jako subjekt ovlivňující (řídící) nakládání s odpady u této skupiny původců externí subjekt (fyzická osoba oprávněná k podnikání nebo právnická osoba). Původci se ve všech případech musí vypořádat s ekonomickou stránkou věci, tedy samotným financováním shromažďovacích prostředků (pytle nebo pevné nádoby, tzv. klinik-boxy), jejich pořizovací cena se ročně pohybují v řádech desetitisíců až statisíců Kč podle velikosti daného subjektu a jeho produkce. Shromažďovací prostředky na shromažďovacích místech jsou zajištěny před odcizením, zneužitím, znehodnocením, únikem, či smíšením s ostatními druhy odpadů. Místa jsou označena Identifikačními listy odpadů s náležitostmi dle příslušné vyhlášky. Ke třídění odpadu do jednorázových shromažďovacích prostředků odpovídajícím druhu odpadu, dohází ve většině v místě vzniku odpadu tzn. na každém jednotlivém pracovišti. V některých případech má daný subjekt souhlas k upuštění od třídění některých druhů odpadů. Shromažďovací prostředky, s ohledem na ochranu zdraví zaměstnanců a ostatních osob, splňují technické požadavky stanovenou předpisy a jsou řádně označeny (v některých případech je štítek dodán již dodavatelem prostředku). Na štítcích je vyznačen název odpadu včetně katalogového čísla, místo, datum vzniku a jméno zodpovědné osoby za nakládání s odpadem. Dané subjekty typu nemocnice, LDN vyhlašují výběrové řízení na dodavatele shromažďovacích prostředků na ostrý odpad (v některých případech používají výběrová řízení i pro volbu oprávněné osoby k převzetí infekčního odpadu, zejména pokud jsou držitelem souhlasu k upuštění od třídění) a kromě kritéria nejnižší ceny musí dodavatel splňovat i povinné podmínky typu nádoby musí být pevné, nepropíchnutelné a uzavíratelné. U plastových pytlů jsou pak u výběrových řízení kromě potisku infekční odpad, stanoveny požadavky i na minimální tloušťkou stěny 0,1 mm. Veškeré shromážděné odpady jsou evidovány a je vedena průběžná evidence a zasíláno roční hlášení prostřednictvím ISPOP. U subjektů typu nemocnic, které jsou kromě původce i provozovatelem zařízení k nakládání s odpady plní (zpravidla) i příslušné povinnosti vyplývající pro ně z předpisů. U subjektů typu laboratoře, odběrová místa a polikliniky byla situace v oblasti nakládání s odpady ze zdravotnictví vyhodnocena jako uspokojivá. Jako příčina tohoto stavu byla vyhodnocena skutečnost, že většina těchto subjektů spolupracuje s externími, profesionálně zdatnými podnikajícími osobami, které problematiku nakládání s odpady velmi dobře ovládají. V některých případech tito původci zajišťují odstraňování odpadů (odvoz odpadů) prostřednictvím oprávněné osoby, s níž je smluvní vztah uzavřen na základě výběrového řízení (zpravidla na dobu určitou). Tyto svozové firmy jim např. poskytnou poradenství, vystavují Evidenční listy pro přepravu nebezpečných odpadů po území ČR (dále jen ELPNO ), vedou průběžnou evidenci a vypracují těmto subjektům roční hlášení, která jsou zasílána prostřednictvím ISPOP dle zákona o odpadech a příslušných prováděcích předpisů. Tyto služby poskytují svozové firmy v rámci konkurenčního boje v podobě komplexního servisu v oblasti nakládání s odpady. V používání shromažďovacích prostředků nebylo u těchto původců zjištěno porušování požadavků dotčených předpisů. Osoby typu laboratoře produkují i odpad kat.č.18 01 06, který stáčejí do pevných uzavíratelných nádob typu kanystr atp. a povinnosti ve vztahu k tomuto odpadu mají rozšířeny i ve vztahu k zákonu o vodách a případně i o haváriích a k přímo použitelným předpisům EU upravujících nakládání s chemickými látkami a směsmi. Některé laboratoře tento druh odpadu dezinfikují a vypouštějí do kanalizace. V tomto případě mají udělen souhlas od místně příslušného vodoprávního úřadu. U subjektů typu lékaři, tetovací a kosmetické salóny je situace v oblasti nakládání s odpady ze zdravotnictví hodnocena jako méně uspokojivá. Větší části lékařů a to zejména praktických lékařů 39

a vybraných odborných specialistů (např. gynekologů) jsou ze strany subjektů zajišťujících pro ně laboratorní služby poskytovány nadstandardní nebo komplexní či integrované služby spočívající nejen v odvozu pacientům odebraných vzorků ke zkouškám, ale i v zajištění svozu a odstranění odpadů ze zdravotnictví včetně zajištění administrativních povinností stanovených pro původce za výhodné ceny (cena za problematiku odpadů není ve smlouvách uváděna služba je poskytována zdarma ). Někteří lékaři, zpravidla při splnění určitých podmínek spolupráce v oblasti laboratorních služeb, jsou v rámci komplexního servisu zásobováni shromažďovacími prostředky pro odpady. Lékaři si nechávají tyto služby poskytovat komplexně oprávněnými osobami či poradci v OH. Někteří lékaři zpravidla ani netuší, že se na ně vztahují administrativní povinnosti stanovené pro původce odpadů stanovené zákonem o odpadech. U této skupiny původců je možné se setkat s improvizovanými shromažďovacími prostředky např. pro použité jehly a kanyly jsou např. používány různé druhy použitých plastových obalů (např. lahve z PET od nápojů, nádoby od aviváží apod.). Jako důvod k tomuto postupu je uváděna zpravidla úspora nákladů. Shromažďovací prostředky pytle pro infekční odpady jsou používány mnohdy i stejné barvy jako pro směsný komunální odpad. Častější (vesměs) jsou i nedostatky v označování shromažďovacích prostředků a vybavení identifikačním listem nebezpečného odpadu v případě nebezpečných (infekčních) odpadů. Uvedená kategorie původců, ve snaze uspořit náklady, zpravidla využívá možnosti skladování odpadu v chladícím zařízení, minimalizuje frekvenci svozu odpadu na minimální četnost - 1x měsíčně. U těchto subjektů se však zpravidla jedná o velmi omezené množství odpadu jednotky až desítky ostrých předmětů a jednotky kg (1 až 3 kg) infekčního odpadu za měsíc. 1.1.1.1.6 Současná praxe v oblasti sběru a přepravy odpadů ze zdravotnictví Současná praxe v oblasti sběru a přepravy odpadů ze zdravotnictví byla vyhodnocena jako praxe bez zřejmých a častých porušení povinností předpisů (zákona o odpadech, zákona o ochraně veřejného zdraví). U původců typu nemocnice a LDN dochází k soustřeďování odpadů ze zdravotnictví v rámci zdravotnického zařízení na místo k tomu určené (centrální shromažďovací místo), odkud jsou přepravovány ve většině případů do zařízení k odstranění (vyjma subjektů typu nemocnice, které provozují zařízení k odstranění těchto odpadů a místem shromažďování/ skladování odpadů je toto zařízení). Ve většině případů je přeprava odpadů od původce do zařízení k odstranění těchto odpadů realizována externí firmou, resp. oprávněnou osobou. Organizace manipulace (přepravy) s odpady v rámci zdravotnického zařízení je součástí provozního řádu daného zařízení. Postupy dopravy zajišťují ochranu zdraví a životního prostředí. Obsluha zařízení u subjektů typu nemocnice, LDN je proškolena. Pokud jsou odpady ze zdravotnictví předávány oprávněné osobě a odváženy mimo areál původce k dalšímu nakládání, nebylo zjištěno porušení administrativních povinností souvisejících s přepravou nebezpečných odpadů (vyplnění ELPNO a jeho povinností včetně požadavků vyplývajících z předpisu na přepravu nebezpečných věcí (ADR). U subjektů typu laboratoře, odběrová místa a polikliniky dochází ke sběru odpadů ze zdravotnictví v rámci zdravotnického zařízení na místo k tomu určené, odkud je přepraveno do zařízení k odstranění. Frekvence svozu odpadů je průměrně 3x týdně nebo denně. U těchto původců je přeprava odpadů ze zdravotnictví do zařízení k odstranění těchto odpadů realizována zpravidla externí firmou, resp. oprávněnou osobou. U některých laboratoří je situace odlišná. Sami jsou oprávněnou osobou dle 14, odst. 1 zákona o odpadech, která provozuje mobilní zařízení ke sběru a výkupu odpadů a sklad odpadů v souladu s požadavky zákona o odpadech. Zařízení využívají pro nakládání s vlastním odpadem (svážení odpadu z různých provozoven), ale i převzatým odpadem od jiných původců. Obsluha zařízení, zaměstnanci svozové služby jsou řádně proškoleni. Vozidla svozové služby jsou k této činnosti uzpůsobena. Prostor pro náklad je rozdělen na prostor pro svážené vzorky a prostor pro shromažďovací (transportní) prostředky s odpady. V tomto případě se jedná o optimalizaci nakládání s odpady ze zdravotnictví, kde daný subjekt laboratoř uvažuje racionálně, šetří provozní náklady a minimalizuje negativní vlivy na životní prostředí (zejména ovzduší) tím, že při svozu vzorků sveze i odpad, který soustřeďuje v centrálním skladu. Odtud je pak ve větším množství přepraven do příslušného zařízení k odstranění. U oprávněných osob, které disponují souhlasem k nakládání s odpady ze zdravotnictví, resp. provozují mobilní zařízení, je běžná praxe, že mají smluvní vztah s jedním zařízením k odstranění těchto odpadů. Čím větší množství odpadů dodají do tohoto zařízení, tím lepší cenu zpravidla získají. 40

V některých případech se pak cena za odstranění odpadu kat.č. 18 01 01, 18 01 03 na koncovém zařízení může pohybovat v intervalu 4 6 Kč/ kg. Důsledkem toho je pak skutečnost, že odpady ze zdravotnictví cestují přes více krajů, což ale není v rozporu se zákonem o odpadech. 41

1.1.1.3 Vyhodnocení zjištěných informací o systému sběru, shromažďování a skladování odpadů ze zdravotnictví 1.1.1.1.7 Dotazníkové šetření, průběh, respondenti V rámci dotazníkové šetření, které bylo realizovaná od začátku června 2015 do konce srpna 2015, bylo osloveno celkem 164 subjektů, resp. nemocnic a 27 subjektů, resp. léčeben dlouhodobě nemocných a 4 lékárenské řetězce. Oslovení subjektů proběhlo na základě pověřovacího dopisu Ministerstva životního prostředí a zhotovitele projektu společností Ernst & Young, s.r.o. Realizátorem dotazníkového šetření byla společnost GREEN Solution s.r.o. Struktura dotazníku Respondentům (nemocnice, LDN, lékárny) byl zaslán dotazník v elektronické podobě prostřednictvím datové schránky nebo elektronické pošty. Struktura dotazníku byla zaměřena na obecné informace, oblast shromažďování odpadů ze zdravotnictví a přepravu, dále na oblast využívání a odstraňování odpadů ze zdravotnictví, oblast evidence odpadů a ohlašovací povinnosti a následně oblast možnosti podpory a to v rovině shromažďování a sběru a pak v rovině využívání a odstraňování odpadů. Dotazy zaměřené na obecné informace byly cíleny na souhlasy v oblasti nakládání s odpady, s kterými daný subjekt disponuje, dále zda jsou v organizaci zavedeny nějaké systémy řízení podle technických norem, preventivní opatření, resp. zda je řešena oblast prevence a předcházení vzniku odpadů, aj. Dotazy zaměřené na oblast shromažďování odpadů ze zdravotnictví a přepravu byly cíleny na třídění odpadů, aplikaci shromažďovacích prostředků, pevných nádob (klinix-box), realizaci sběru a svozu odpadů, roční náklady na sběr a zpracování odpadů ze zdravotnictví, aj. Dotazy zaměřené na oblast využívání a odstraňování odpadů ze zdravotnictví byly cíleny na používání dekontaminačních, popř. jiných zařízení, dekontaminované množství, zda daný subjekt disponuje zařízením ke spalování odpadů, dále jaká je jeho roční kapacita, aj. Dotazy zaměřené na oblast evidence odpadů a ohlašovací povinnosti, byly zaměřeny na postupy využívané při průběžné evidenci odpadů, produkci všech odpadů ve skupině 18 01 a to v řadě 2009 až 2014, aj. Dotazy zaměřené na oblast možnosti podpory byly cíleny zejména do oblasti podpory shromažďování, sběru (soustřeďování), využívání a odstraňování odpadů ze zdravotnictví. V rámci dotazníkového šetření bylo prostřednictvím dotazníku respondentovi položeno celkem 34 otázek. Pro další subjekty typu lékař, laboratoře, odběrová místa, lékárny, byl dotazník uzpůsoben, resp. některé otázky typu disponujete zařízením ke spalování odpadů nebyly pokládány. U těchto subjektů byly dotazy zaměřeny zejména na obecné informace, na shromažďování odpadů ze zdravotnictví a jejich přepravu, na evidenci odpadů a ohlašovací povinnosti a v neposlední řadě na dotazy zaměřené na oblast preferovaných možností podpory. Oslovené subjekty Hlavní cílovou skupinou byly respondenti typu nemocnice, LDN a lékárny. V rámci oslovených nemocnic v jednotlivých krajích ČR bylo osloveno celkem 164 respondentů. Tito byli osloveni na základě dostupné veřejné databáze včetně databáze adres datových schránek. Následující Graf č. 37 zobrazuje zastoupení oslovených respondentů (nemocnic) v jednotlivých krajích ČR. Dalšími oslovenými byli respondenti typu LDN. V jednotlivých krajích ČR bylo celkem osloveno 27 těchto respondentů. Tito respondenti byli osloveni na základě dostupné veřejné databáze včetně databáze adres datových schránek. Následující Graf č. 38 zobrazuje zastoupení oslovených respondentů (LDN) v jednotlivých krajích ČR. Úspěšnost dotazníkového šetření u obou typů respondentů je popsána dále. Dále byly osloveny 4 lékárenské řetězce. 42

Graf č. 37: Zastoupení oslovených respondentů (nemocnice) v jednotlivých krajích 30 25 24 20 15 10 15 12 18 7 8 8 17 8 9 11 15 9 5 3 0 Graf č. 38: Zastoupení oslovených respondentů (LDN) v jednotlivých krajích 6 5 4 5 5 3 2 1 1 1 1 2 1 1 2 2 2 2 1 1 0 43

Úspěšnost dotazníkového šetření Z celkového počtu 164 oslovených respondentů (nemocnice) odpovědělo, resp. vyplněný dotazník zaslalo zpět 49 respondentů, což představuje 29,88 % oslovených respondentů. Účast v dotazníkovém šetření odmítlo 26 respondentů, což představuje 15,85 % oslovených respondentů. Zbylých 89 respondentů bylo i přes vícerou urgenci v termínu do 15. 8. 2015 bez odezvy. Tato část respondentů bez odezvy představovala 54,27 %. Podrobnější informace jsou předmětem následující Tabulky č. 11 a Grafů č. 39 a č. 40. Tabulka č. 11: Respondenti dotazníkového šetření, kteří zaslali odpověď (nemocnice) Respondenti dotazníkového šetření, kteří zaslali odpověď (nemocnice) Středočeský kraj Královéhradecký kraj Zlínský kraj Nemocnice Slaný Oblastní nemocnice Jičín, a.s. Uherskohradišťská nemocnice, a.s. Oblastní nemocnice Kladno, a.s. Městská nemocnice Hořice Nemocnice Valašské Meziříčí, a.s. Městská nemocnice Čáslav Městská nemocnice, a.s. Dvůr Králové nad Labem Vsetínská nemocnice, a.s. Nemocnice Říčany, a.s. Pardubický kraj Krajská nemocnice T. Bati, a.s. Oblastní nemocnice Příbram, a.s. Orlickoústecká nemocnice, a.s. Jihomoravský kraj Městská nemocnice Slavičín Kraj Vysočina Jihočeský kraj Nemocnice Blansko Nemocnice Pelhřimov, p.o. Lékařská služba první pomoci Třeboň, o.p.s. Nemocnice Jindřichův Hradec, a.s. Nemocnice Milosrdných bratří Letovice Masarykův onkologický ústav Nemocnice Nové Město na Moravě, p.o. Nemocnice Písek, a.s. Fakultní nemocnice Brno Fakultní nemocnice Na Bulovce Liberecký kraj Nemocnice Jablonec nad Nisou Krajská nemocnice Liberec, a.s. Masarykova městská nemocnice v Jilemnici Panochova nemocnice Turnov, s.r.o. Nemocnice Frýdlant, s. r. o. Moravskoslezský kraj Nemocnice Třinec, p.o. Městská nemocnice v Odrách, p.o. Slezská nemocnice v Opavě, p.o. Fakultní nemocnice Ostrava Nemocnice Milosrdných bratří Nemocnice Kyjov Nemocnice TGM Hodonín Nemocnice Vyškov Ústecký kraj Krajská zdravotní, a.s. - Nemocnice Děčín (Ústí n. Labem) Podřipská nemocnice s poliklinikou Roudnice n. L., s.r.o. Krušnohorská poliklinika, s.r.o. Hornická nemocnice s poliklinikou, spol. s r.o. Nemocnice následné péče Ryjice, p.o. HMP Thomayerova nemocnice Ústřední vojenská nemocnice Praha Nemocnice Na Homolce Plzeňský kraj Nemocnice Sušice, o.p.s. Stodská nemocnice, a.s. Fakultní nemocnice Plzeň Karlovarský kraj Olomoucký kraj Fakultní nemocnice Olomouc 44

Hlavní příčinou odmítnutí účasti v dotazníkovém šetření byly zejména následující odpovědi pracovní vytížení, není to zákonná povinnost, dotazníků nám denně chodí 10, stejně všechny data, zejména evidenci má Ministerstvo životního prostředí od nás každý rok k dispozici, atd. Graf č. 39: Úspěšnost dotazníkového šetření u respondentů nemocnice 49; 30% 89; 54% 26; 16% reakce - odpověď reakce - odmítnutí reakce - bez odezvy Graf č. 40: Zastoupení krajů v rámci návratnosti vyplněných dotazníků nemocnice 2; 4% 4; 8% 1; 2% 0; 0% 5; 11% 3; 6% 5; 10% 1; 2% 3; 6% 3; 6% 5; 10% 8; 17% 4; 8% 5; 10% Středočeský Královéhradecký Pardubický Jihočeský Jihomoravský Liberecký Moravskoslezský Zlínský Plzeňský Ústecký Vyočina HMP Olomoucký Karlovarský 45

Z celkového počtu 27 oslovených respondentů (LDN) odpovědělo, resp. vyplněný dotazník zaslalo zpět pouze 3 respondentů, což představuje 11,11 % oslovených respondentů. Účast v dotazníkovém šetření odmítlo 0 respondentů, což představuje 0 % oslovených respondentů. Zbylých 24 respondentů bylo i přes vícerou urgenci v termínu do 15. 8. 2015 bez odezvy. Tato část respondentů bez odezvy představovala 88,89 %. Hlavní příčinou odmítnutí účasti v dotazníkovém šetření byly zejména následující odpovědi pracovní vytížení, není to zákonná povinnost, dotazníků nám denně chodí 10, stejně všechny data, zejména evidenci má Ministerstvo životního prostředí od nás každý rok k dispozici. Podrobnosti jsou uvedeny v Tabulce č. 12 a dále v Grafu č. 41. Tabulka 1: Respondenti dotazníkového šetření, kteří zaslali odpověď (LDN) Respondenti dotazníkového šetření, kteří zaslali odpověď (LDN) Pardubický kraj Královéhradecký kraj Kraj Vysočina LDN Rybitví LDN Opočno LDN Počátky Ústecký kraj Středočeský kraj Karlovarský kraj - - - Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Zlínský kraj - - - Liberecký kraj Plzeňský kraj HMP - - - Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj - Graf č. 41: Úspěšnost dotazníkového šetření u respondentů LDN 3; 11% 0; 0% 24; 89% reakce - odpověď reakce - odmítnutí reakce - bez odezvy U subjektů typu lékárny byly osloveny v rámci dotazníkového šetření největší lékárenské řetězce. Jednalo se o následující řetězce: Česká Lékárna Holding, a.s. (358 provozoven). PHOENIX lékárenský velkoobchod, a.s. (147 provozoven). CoPharm a.s. (128 provozoven). BENU Česká republika a.s. (125 provozoven). 46

Bohužel u těchto oslovených respondentů bylo dotazníkové šetření absolutně bez odezvy. Za hlavní příčinu lze považovat silný konkurenční boj, obchodní tajemství a ochranu informací. 1.1.1.1.8 Dotazníkové šetření obecné informace Veškerá data v tabulkách a grafech vztahujících se k této kapitole jsou od nemocnic, které zaslaly vyplněný dotazník. Z dotazníkového šetření u subjektů typu nemocnice vyplynuly následující poznatky. Příslušným souhlasem k nakládání s nebezpečnými odpady disponuje 74 % respondentů. Souhlas k upuštění od třídění odpadů má 32 % respondentů. viz Graf č. 42 a č. 43. Normu ČSN EN ISO 9001 má na svých pracovištích zavedeno 32 % respondentů. Normu ČSN EN ISO 14001 mají zavedenou 4 % respondenti viz Graf č. 44. Nejčastěji průběžnou evidenci produkovaných odpadů zajišťuje firemní ekolog. A to konkrétně v 52 % případů. V 38 % případech vede evidenci vlastní pracovník, nejčastěji zdravotní sestra. U 10 % respondentů zajišťuje průběžnou evidenci externí pracovník. Trend je zobrazen v Grafu č. 45. Graf č. 42: Souhlas k upuštění od třídění odpadu (nemocnice) 32% 68% ano ne 47

Graf č. 43: Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady (nemocnice) 26% 74% ano ne Graf č. 44: Zavedené normy řízení (nemocnice) 32% 64% 4% ISO 9001 ISO 14001 žádné 48

Graf č. 45: Vedení průběžné evidence (nemocnice) 38% 52% 10% vlastní pracovník externista ekolog 49

1.1.1.1.9 Dotazníkové šetření shromažďování odpadů ze zdravotnictví, přeprava Z dotazníkového šetření, které bylo zasláno do jednotlivých nemocnic vyplynulo, že v 91 % případech dochází k třídění odpadů ze zdravotnictví v místě vzniku, tzn. na každém pracovišti, kde odpady vznikají. Pět procent respondentů zajišťuje třídění pouze na vybraných zdravotnických pracovištích a 4 % nezajišťují třídění odpadu vůbec - viz Graf č. 46. Systém odděleného shromažďování odpadů, které spadají do kategorie ostatní zajišťuje 98 % respondentů. viz Graf č. 47. Roční náklady na shromažďovací prostředky respektive pytle, pevné nádoby (klinik-boxy) se v 51 % případů pohybují nad 250 000 korun ročně. Konkrétněji tuto částku vynakládají nemocnice v hlavním městě Praha, ve Zlínském, Moravskoslezském a Libereckém kraji. Ve 21 % případů náklady dosahují 50 000 až 100 000 korun. Do 50 000 korun ročně za shromažďovací prostředky vynakládá 15 % nemocnic viz Graf č. 48. Nemocnice v 56 % případech ukládají do pevných nádob (klinik boxů) pouze odpady 18 01 01 Odpady ostré viz Graf č. 49. Graf č. 46: Třídění odpadů ze zdravotnictví (nemocnice) 4% 4% 91% neprobíhá probíhá vybraná pracoviště 50

Graf č. 47: Systém odděleného shromažďování odpadu kategorie O (nemocnice) 2% 98% ano ne Graf č. 48: Roční náklady na shromažďovací prostředky (nemocnice) 15% 51% 21% 13% <50 tis. 50-100 tis. 100-250 tis. >250 tis. 51

Graf č. 49: Využití pevných nádob (klinik box) pouze ostré odpady 18 01 01 (nemocnice) 44% 56% ano ne 1.1.1.1.10 Dotazníkové šetření využívání a odstraňování odpadů ze zdravotnictví Dekontaminaci odpadů, metoda, pomocí níž dochází ke snížení rizik plynoucích z infekčních odpadů, provádí pouze 2 % respondentů. Respondenti typu nemocnice, kteří zaslali vyplněný dotazník, v 98 % nedisponují dekontaminačním zařízení. Vlastní zařízení ke spalování odpadů ze zdravotnictví z respondentů vlastní pouze nemocnice ve Zlínském kraji s roční kapacitou 350 t odpadu (2 % respondentů), přičemž využívají zařízení také ke spalování odpadů přijímaných od jiných původců. Graf č. 50: Dekontaminace odpadů (nemocnice) 2% 98% ano ne 52

Graf č. 51: Vlastní zařízení ke spalování odpadů (nemocnice) 2% 98% ano ne 1.1.1.1.11 Dotazníkové šetření evidence odpadů, ohlašovací povinnost Roční náklady respondentů na sběr a odstraňování odpadů ze zdravotnictví přesahovaly 500 tisíc Kč v 67 % případů. Roční náklady mezi 350 až 500 tisíci Kč ročně uvedlo 23 % respondentů viz Graf č. 52. V Tabulce č. 8 jsou zaznamenány počty respondentů za období 2009 2014, u kterých byla v dotazníkovém šetření vyplněna data. V Tabulce č. 9 je zaznamenána průměrná produkce zdravotnických odpadu v tunách v letech 2009-2014. Průměrná produkce odpadu 18 01 03 v roce 2009 činila 157,887 t, v roce 2014 dosahovala 167,592 t, což činí nárůst o 6,15 %. V roce 2009 evidující nemocnice vyprodukovaly 5,423 t odpadu 18 01 01, v roce 2014 došlo k nárůstu na 6,861 t, což je nárůst o 23,197 %. 53

Graf č. 52: Roční náklady na sběr a odstranění odpadu ze zdravotnictví (nemocnice) 4% 2% 4% 23% 67% do 50 tisíc Kč 50-200 tis. Kč 200-350 tis. Kč 350-500 tis. Kč nad 500 tis. Kč Tabulka č. 12: Počet respondentů evidujících produkci odpadu v letech 2009 2014 (nemocnice) Katalogové číslo odpadu Počet respondentů evidujících produkci odpadů v letech 2009-2014 (nemocnice) 2009 2010 2011 2012 2013 2014 18 01 01 35 46 47 47 47 47 18 01 02 35 46 47 47 47 47 18 01 03 36 46 49 49 49 49 18 01 04 35 49 46 45 45 45 18 01 06 34 46 46 46 46 46 18 01 07 35 46 46 46 46 46 18 01 08 35 46 46 46 46 46 18 01 09 36 46 47 47 46 47 18 01 10 34 47 46 46 45 45 54

Tabulka č. 13: Průměrná produkce jednotlivých druhů odpadů v letech 2009-2014 (nemocnice) Katalogové číslo odpadu Průměrná produkce jednotlivých druhů odpadů v letech 2009-2014 (nemocnice) Průměr z 2009 (t) Průměr z 2010 (t) Průměr z 2011 (t) Průměr z 2012 (t) Průměr z 2013 (t) Průměr z 2014 (t) 18 01 01 5,423 7,531 7,693 7,569 6,990 6,861 18 01 02 2,180 3,062 3,171 3,538 3,758 4,205 18 01 03 157,887 173,433 167,300 166,756 167,497 167,592 18 01 04 6,242 6,917 7,375 6,724 7,063 6,460 18 01 06 0,62 0,735 0,709 0,759 0,818 0,719 18 01 07 0,000 0,000 0,002 0,000 0,000 0,000 18 01 08 0,418 1,107 0,962 1,244 1,333 1,032 18 01 09 0,165 0,489 0,448 0,471 0,343 0,363 18 01 10 0,003 0,002 0,002 0,002 0,000 0,000 V následujících Grafech č. 53 až č. 55 je znázorněn vývoj průměrné produkce jednotlivých druhů odpadů za sledované období. V roce 2009 nemocnice průměrně vyprodukovaly 5,423 tun odpadu s katalogovým číslem 18 01 01, v roce 2014 se již jednalo o 6,861 tun. Od roku 2012 je nicméně zaznamenán mírný pokles produkce tohoto odpadu. U odpadu s katalogovým číslem 18 01 02 je zaznamenán konstantní nárůst produkce. V roce 2010 nemocnice průměrně vyprodukovaly 3,062 tun tohoto odpadu, kdežto v roce 2014 se jednalo již o 4,205 tun. Vrchol v průměrné produkci odpadu s katalogovým číslem 18 01 04 ve sledovaných letech 2009-2014 byl v roce 2011, kdy bylo evidujícími nemocnicemi vyprodukováno 7,375 tun odpadu. V roce 2014 se již jednalo o 6,460 tun. Průměrná roční produkce ve sledovaných letech odpadu s katalogovým číslem 18 01 03 v nemocnicích byla 166,744 tun. Odpady s katalogovým číslem 18 01 07 a 18 01 10 respondenti prakticky neevidovali. Pouze v roce 2011, produkce odpadu 18 01 07 dosáhla 0,002 tun. S ohledem na průměrnou produkci zdravotnických odpadů respondentů, jsou odpady s katalogovými čísly 18 01 06, 18 01 08 a 18 01 09 ve sledovaných letech produkovány v marginálním množství. V roce 2014 průměrně evidující respondenti vyprodukovali 1,032 tun odpadu 18 01 08, dále 0,719 tun odpadu 18 01 06 a 0,363 tun odpadu 18 01 09. 55

Graf č. 53: Vývoj průměrné produkce odpadu 18 01 01, 18 01 02 a 18 01 04 v letech 2009 2014 v tunách (nemocnice) Průměrná odukce (t) 10 5,423 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 6,242 2,180 7,531 7,693 7,569 6,917 7,375 3,062 3,171 6,724 3,538 6,990 3,758 7,063 6,861 4,205 2009 2010 2011 2012 2013 2014 180101 180102 180104 6,460 Graf č. 54: Vývoj průměrné produkce odpadu 18 01 03 v letech 2009 2014 v tunách (nemocnice) 200 157,887 173,433 167,300 166,756 167,497 167,592 Průměrná produkce (t) 150 100 50 0 2009 2010 2011 2012 2013 2014 180103 56

Graf č. 55: Vývoj průměrné produkce odpadu 18 01 06, 18 01 08 a 18 01 09 v letech 2009 2014 v tunách (nemocnice) 2,0 1,8 1,6 Průměrná podukce (t) 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,620 0,418 0,165 1,244 1,107 0,962 0,735 0,709 0,759 0,489 0,448 0,471 1,333 1,032 0,818 0,719 0,343 0,363 0,0 2009 2010 2011 2012 2013 2014 180106 180108 180109 1.1.2 Závěr kapitoly Dokument analýza současného systému sběru, shromažďování a skladování odpadů ze zdravotnictví shrnuje informace v oblasti nakládání s odpady ze zdravotnictví od jejich vzniku až po předání do zařízení k odstranění těchto odpadů. Dokument analyzuje produkci odpadů ze zdravotnictví v ČR, i na úrovni jednotlivých krajů (zdroj dat: VISOH). V rámci krajů existují rozdíly v produkci, vybavenosti, počtu mobilních i stacionárních zařízeních, atd. Celková produkce odpadů ze zdravotnictví v posledních třech letech (r. 2011 2013, dostupná data VISOH) vykazuje téměř konstantní úroveň a to na hladině cca 35,500 tis. tun odpadů z podskupiny 18 01. Od roku 2009 je zaznamenán trend nárůstu produkce ve prospěch ostatního odpadu na úkor nebezpečného odpadu. V roce 2009 bylo vyprodukováno 2 792,301 t, v roce 2013 již 4 829,706 t ostatního odpadu z podskupiny 18 01, což představuje nárůst o cca 58 %. V roce 2013 tvořil pak ostatní odpad 13,47 % z celkové produkce odpadu ze zdravotnictví. V roce 2013 celková produkce odpadu kat.č. 18 01 03 v České republice dosahovala 28 865,580 t, což představovalo 80 % podíl na celkové produkci zdravotnických odpadů. Nejvyšší podíl na produkci tohoto odpadu má Hlavní město Praha, což je dáno vyšší koncentrací zdravotnických zařízení v Praze, jejichž působnost je nejen pro pacienty Hlavního města Prahy, ale i Středočeského kraje, popřípadě celé České republiky. Odpady ze zdravotnictví vznikají v zařízeních, kde jsou poskytovány zdravotnické a ošetřovatelské služby (viz kapitola identifikace původců odpadů ze zdravotnictví), zejména se pak jedná o subjekty typu nemocnice (CZ NACE 86.1 Ústavní zdravotní péče), LDN, domovy důchodců a ústavy sociální péče (CZ NACE 87 a 88 Pobytové služby sociální péče a ambulantní nebo terénní sociální služby), lékařská praxe (CZ NACE 86.2 Ambulantní zdravotní péče), laboratoře, odběrová místa (CZ NACE 86.9 Ostatní činnosti související se zdravotní péčí), lékárny (CZ NACE 47.73 a 47.74 Maloobchod s farmaceutickými přípravky a maloobchod se zdravotnickými a ortopedickými výrobky), 57

dále pak protidrogová centra, tetovací a kosmetické salony (uvedené ekonomické subjekty nemají přiřazen specifický kód CZ NACE). Největším producentem odpadů ze zdravotnictví jsou subjekty typu nemocnice, které se na celkové produkci odpadů podílejí 64,24 %, následují s 18,53 % LDN, domovy důchodců a ústavy, dále pak lékaři s 4,64 %, laboratoře a odběrová místa se podílejí 1,93 % a lékárny pak 0,48 %. Jiná ekonomická činnost produkuje odpad ze zdravotnictví v podílu 10,17 % viz Graf č. 56. Graf č. 56: Procentuální zastoupení jednotlivých subjektů na produkci odpadů ze zdravotnictví (18 01) v roce 2013 dle primární ekonomické činnosti CZ-NACE 0,48% 10,17 % * nemocnice lékařská praxe 1,93% 4,64% 18,53% 64,24% laboratoře, odběrová místa LDN, domovy důchodců, ústavy lékárny jiná ekonomická činnost Zdroj: VISOH, GREEN Solution s.r.o. * položka jiná ekonomická činnost zahrnuje subjekty, které dle RES uvádějí jinou hlavní ekonomickou činnost, než jsou činnosti v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb; tyto činnosti uvádějí jako činnosti vedlejší (např. provoz lékáren v rámci obchodních nebo drogistických řetězců atp.) a může zahrnovat podlimitní subjekty, které jsou ze systému ISOH dopočteny V České republice je v současné době (k 10. 8. 2015) uděleno 782 souhlasů k provozování mobilních zařízení ke sběru odpadů podskupiny 18 01. K problematice udělování souhlasů na úrovni krajských úřadů je v rámci České republiky přistupováno poměrně odlišně, o čemž svědčí i rozdílný počet udělených souhlasů dle 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ve znění platných předpisů. Nejméně mobilních zařízení je ve Zlínském kraji (19), naopak nejvíce jich je v kraji Středočeském (125). Množství produkovaných odpadů ze zdravotnictví z podskupiny 18 01 ve výši cca 15 tun na jedno mobilní zařízení je v Jihočeském a Libereckém kraji (nejnižší vykázané množství), naopak největší množství odpadů ze zdravotnictví 18 01 ve výši 112 tun na jedno mobilní zařízení je ve Zlínském kraji. Nejvíce stacionárních zařízení je ve Středočeském kraji (62), naopak nejméně jich je v kraji Moravskoslezském (4). Množství produkce odpadů ze zdravotnictví 18 01 ve výši cca 29 tun na jedno stacionární zařízení je v Jihočeském kraji (nejnižší vykázané množství), naopak největší množství odpadů ze zdravotnictví 18 01 ve výši 834 tun na jedno stacionární zařízení je v Moravskoslezském kraji. V České republice je provozováno celkem 22 zařízení ke spalování odpadů ze zdravotnictví, jejichž celková roční kapacita je 94 014 tun odpadů. Největší kapacity k odstranění odpadů ze zdravotnictví mají v kraji Moravskoslezském a Ústeckém. Návrh optimalizace systému sběru, shromažďování a skladování odpadů ze zdravotnictví je popsán samostatně v kapitole 3.8. Celkové zjištěné kapacity zařízení se současným zjištěným trendem produkce jsou pro Českou republiku dostatečné. V Hlavním městě Praze je odpad ze zdravotnictví spalován ve Fakultní nemocnici Motol, jejíž roční kapacita dosahuje 2 940 t odpadu. V Praze v roce 2013 vzniklo 6 247,649 t odpadu ze zdravotnictví, přičemž do kategorie nebezpečný bylo zařazeno 5 840,313 tun, který byl pravděpodobně odstraněn (spálen) v zařízeních ve Středočeském kraji, které mají sumární roční kapacitu 14 500 tun (produkce odpadů podskupiny 18 01 ve Středočeském kraji v roce 2013 byla 3 507 tun). 58

Vedle výše uvedených rezortních údajů byly hodnoceny výstupy z dotazníkového šetření, které bylo realizováno od začátku června 2015 do konce srpna 2015. Prostřednictvím dotazníkového šetření bylo osloveno celkem 195 osob (z toho 164 respondentů typu nemocnic, 27 respondentů typu LDN, 4 lékárenské řetězce). Dotazníkové šetření bylo úspěšné pouze u respondentů typu nemocnic, kde vyplněný dotazník zaslalo 29,88 % dotázaných. Získaná data jsou podrobně vyhodnocena a poskytuji reprezentativní informace o situaci v současném systému sběru, shromažďování a skladování odpadů ze zdravotnictví u původců (nemocnic) produkujících převážný hmotností podíl zájmových odpadů. Téma dotazníkového šetření možnosti podpory v oblasti nakládání s odpady ze zdravotnictví a výsledky z něho jsou popsány a vyhodnoceny samostatně v kapitole 3.5. Celkové průměrné náklady související s nakládáním s odpady ze zdravotnictví (podskupina 18 01) u lékařů činily v 2014 cca 7.600,- Kč/ rok bez DPH. V kalkulaci jsou zahrnuty nákladové položky svoz odpadu, nákup jednorázových shromažďovacích prostředků (Klinik-box, pytel) a odstranění odpadu. U subjektů typu nemocnice 51 % respondentů, kteří odpověděli na dotazník, vynaložilo více jak 250.000,- Kč/ rok za nákup jednorázových shromažďovacích prostředků. Roční náklady související se soustřeďováním a odstraněním odpadů ze zdravotnictví přesáhly u 69 % respondentů, kteří odpověděli na dotazník, hranici 500.000,- Kč. Zpracovaná analýza současného systému sběru, shromažďování a skladování odpadů ze zdravotnictví nepřinesla v dané oblasti informace o vážných nedostatcích ve fungování systému, jak z pohledu dodržování požadavků právních předpisů, tak i z pohledu praktického nakládání s odpady ze zdravotnictví. Systém třídění ostatních odpadů na jednotlivých pracovištích je zejména u majority nemocnic zaveden, navýšení úrovně třídění odpadů bez specifické úpravy může být limitováno předběžnou opatrností původce z hlediska možného vzniku zdravotních rizik na pracovišti. Je zřejmé, že prosté soustřeďování zájmových odpadů a jejich skladování mimo místo jejich vzniku před odvozem k odstranění není z hlediska zdravotních rizik nejvhodnějším řešením a tato zařízení by měla být doplněna zařízením k úpravě (desinfekci, sterilizaci) odpadu před jeho odstraněním spálením nebo energetickým využitím, pokud jim to provozní a ekonomické limity umožní. Ve fázi manipulace s odpady a jejich přepravy je takové vyloučení nebezpečných vlastostí odpadů dalším krokem ke snížení potenciálních zdravotních rizik, z hlediska finálního nakládání s odpadem však reálně s ohledem na problematickou recyklovatelnost díky nehomogenní skladbě těchto odpadů a jejich složení bude v lepším případě zachován stávající stav (spalování), v horším případě pak dojde k negativnímu posunu k méně preferované variantě nakládání s odpadem (skládkování). 59

Použité zdroje GREEN Solution s.r.o., vlastní šetření a databáze. Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1.1.2015. Český statistický úřad. https://www.czso.cz/ (accessed March 12, 2015). Pracovní databáze informačního systému odpadového hospodářství Ministerstva životního prostředí (PDISOH). Veřejný informační systém odpadového hospodářství Ministerstva životního prostředí (VISOH). http://isoh.cenia.cz/groupisoh/ (accessed March 12, 2015). Vyhláška č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů. Seznam oprávněných osob k nakládání s odpady včetně jejich povolených odpadů (WebSouhlasy). http://www2.kraj-lbc.cz/zivotniprostredi/souhlasy/ (accessed March 12, 2015). Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zdravotnické laboratoře (databáze. Český institut pro akreditaci, o.p.s.. www.cia.cz (accessed Dec 04, 2015). Zdravotnická ročenka České republiky 2013 [online]. Praha: ÚZIS ČR, 2014 Available from: http://www.uzis.cz/katalog/rocenky/zdravotnicka-rocenka-ceske-republiky. ISBN 978-80-7472-135- 9. Zdravotnická ročenka České republiky 2012 [online]. Praha: ÚZIS ČR, 2013 Available from: http://www.uzis.cz/katalog/rocenky/zdravotnicka-rocenka-ceske-republiky. ISBN 978-80-7472-083- 3. Zdravotnická ročenka České republiky 2011 [online]. Praha: ÚZIS ČR, 2012 Available from: http://www.uzis.cz/katalog/rocenky/zdravotnicka-rocenka-ceske-republiky. ISBN 978-80-7472-024- 6. 1

Seznam zkratek Seznam zkratek LDN VISOH ČSN ISO ISPOP ELPNO PET OH ADR Léčebna dlouhodobě nemocných Veřejný informační systém odpadového hospodářství Česká technická norma Mezinárodní organizace pro normalizaci (International Organization for Standardization) Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností Evidenční listy pro přepravu nebezpečných odpadů po území ČR Polyethylentereftalát Odpadové hospodářství Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí 1

EY Assurance Tax Transactions Advisory About EY EY is a global leader in assurance, tax, transaction and advisory services. The insights and quality services we deliver help build trust and confidence in the capital markets and in economies the world over. We develop outstanding leaders who team to deliver on our promises to all of our stakeholders. In so doing, we play a critical role in building a better working world for our people, for our clients and for our communities. EY refers to the global organization, and may refer to one or more, of the member firms of Ernst & Young Global Limited, each of which is a separate legal entity. Ernst & Young Global Limited, a UK company limited by guarantee, does not provide services to clients. For more information about our organization, please visit ey.com. 2015 Ernst & Young, s.r.o. Ernst & Young Audit, s.r.o. E & Y Valuations s.r.o. All Rights Reserved. ey.com

EY Assurance Tax Transactions Advisory Informace o EY EY je předním celosvětovým poskytovatelem odborných poradenských služeb v oblasti auditu, daní, transakčního a podnikového poradenství. Znalost problematiky a kvalita služeb, které poskytujeme, přispívají k posilování důvěry v kapitálové trhy i v ekonomiky celého světa. Výjimečný lidský a odborný potenciál nám umožňuje hrát významnou roli při vytváření lepšího prostředí pro naše zaměstnance, klienty i pro širší společnost. Název EY zahrnuje celosvětovou organizaci a může zahrnovat jednu či více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatnou právnickou osobou. Ernst & Young Global Limited, britská společnost s ručením omezeným garancí, služby klientům neposkytuje. Pro podrobnější informace o naší organizaci navštivte prosím naše webové stránky ey.com. 2015 Ernst & Young, s.r.o. Ernst & Young Audit, s.r.o. E & Y Valuations s.r.o. Všechna práva vyhrazena. ey.com

Evropská unie Spolufinancováno z Prioritní osy 8 - Technická pomoc financovaná z Fondu soudržnosti. Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí České republiky www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.