VY_32_INOVACE_DEJ_26 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Období vytvoření: prosinec 2012 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast: Československo 1945-48 Předmět: dějepis, příp. hospodářské dějiny Popis způsobu použití výukového materiálu ve výuce: Výkladová prezentace pro frontální výuku, díky níž žáci pochopí důsledky Košického vládního programu a tzv. znárodňovacích dekretů, které se výrazně projevily v životě lidí v poválečném Československu.
vláda Národní fronty Čechů a Slováků schvaluje Košický vládní program jednání v březnu 1945 v Moskvě - komunisté si vynutili řadu ústupků demokratických sil vyhlášen novou československou vládou na osvobozeném území v Košicích 5. dubna 1945
1. politika Národní fronta sdružuje povolené politické strany a další organizace vznik národních výborů jako orgánů místní politické správy svébytnost slovenského národa a jeho rovnoprávnost s českým národem přednostní orientace zahraniční politiky na SSSR a další slovanské země
2. ekonomika urychlená obnova národního hospodářství nová sociální politika ve prospěch všech vrstev pracujícího lidu konfiskace majetku Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů (s výjimkou německých a maďarských antifašistů)
dle dekretu z 19. 5. 1945 (viz dále) podléhal majetek Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů národní správě již před vydáním samotných znárodňovacích dekretů vlastníci nemohli majetek spravovat říjen 1945 majetek pod národní správou zkonfiskován (vyvlastněn bez náhrady ve prospěch státu) půda nepřátel konfiskována již v červnu 1945 konfiskace mezinárodně uznány pařížskou Dohodou o německých reparacích (listopad 1945)
původní představa, že drobné a střední podniky půjdou do soukromých rukou a velké podniky budou znárodněny
ustanovení vydaná za 2. světové války a krátce po ní, tj. v době, kdy neexistoval československý parlament od 21. července 1940, kdy Velká Británie uznala prozatímní československou vládu v zahraničí do 27. října 1945, další den zahájilo činnost Prozatímní národní shromáždění ČSR neprávem spojovány jen s Benešem, o dekretech rozhodovala vláda jako celek
2 (1) Majetek osob státně nespolehlivých na území Československé republiky dává se po národní správu podle dalších ustanovení tohoto dekretu. (2) Za majetek osob státně nespolehlivých se považuje též majetek těmito osobami převedený po 29. září 1938, leč by nabyvatel nebyl věděl o tom, že jde o takový majetek.
v zemědělství ve třech etapách (dvě před únorem1948) 1. etapa konfiskace půdy Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a její rozdělování českým a slovenským zájemcům především do soukromých rukou, v málo osídleném pohraničí státní statky a pastvinářská družstva
rozděleno na 2 946 tis. ha půdy (téměř ¼ rozlohy ČSR) 303 000 osob získalo 1 241 tis. ha, ostatní, převážně lesní půda, připadla státu, obcím nebo družstvům rozsah přidělené půdy až 13 ha na rodinu nutnost na půdě hospodařit (nesměla se ani pronajímat) téměř zánik zemědělských dělníků na soukromých velkostatcích, hospodařili na svém
nebylo v programu přímo zmíněno, ale počítalo se s ním organizováno KSČ, sociální demokracií a Revolučním odborovým hnutím, ale proti principu znárodnění nevystoupil žádný politický subjekt argumenty pro: zisky podniků budou sloužit celé společnosti, zisk zůstane v ČSR, zamezení bankrotu společností s pohledávkami v Německu, pomoc s dovybavením podniků, odkud si Němci odvezli zařízení atd.
argumenty proti: jen systémové, i strany nesocialisticky orientované pro zestátnění velkých podniků, některých bank, dolů atd., musí to být postupně vzhledem k velkému množství podniků, požadována záruka proti budoucímu zestátnění soukromého sektoru
první v srpnu 1945 o zestátnění kinematografie znárodnění průmyslu a bank 4 dekrety slavnostně vyhlášeny 28. října na manifestaci na Václavském náměstí a ve 200 dalších městech průmysl zestátnění všech podniků tzv. klíčových odvětví s více než 500 zaměstnanci (u některých oborů sníženo na 150 zaměstnanců)
plně znárodněny doly, elektrárny, plynárny, hutě, zbrojovky atd. více než 3000 podniků kolem 2/3 průmyslu ČSR 1946-47 politický zápas o osud majetku zabraného Němci z národnostních nebo rasových důvodů pokus židovského emigranta Emila Beera ve Varnsdorfu o navrácení majetku X KSČ zorganizovala protestní stávku celého okresu majetek zestátněn
znárodnění bank a pojišťoven - znárodněno kolem 730 pojišťoven, ale ne veřejnoprávní sociální pojištění nárok na náhradu za znárodněný majetek, pokud to nebyl majetek zrádců a nepřátel v praxi nebylo možné všem náhradu vyplatit najednou, proto se náhrady vyplácely jen formou zálohy omezenému počtu (např. starým a nemocným, nezletilým sirotkům atd.) ostatním mělo být vyplaceno až z výnosu podniku, nestalo se tak
náhrady za zahraniční majetek přiznány jen majitelům z vítězných nebo neutrálních zemí (do konce roku vyplaceno 370 mil. Kčs) ze zestátněných podniků postupně vznikají tzv. národní podniky (právnické osoby, stát je vybavil kmenovým jměním a rezervním fondem, příp. dotoval, napojeny na ministerstvo financí byly zřejmé výsledky podniků, do r. 1948 zainteresováni dělníci na řízení prostřednictvím odborů, závodních rad atd.)
do února 1948 znárodnění bráno jako akt sociální spravedlnosti
1. Popište ekonomické důsledky Košického vládního programu. 2. Jakým způsobem probíhalo znárodňování průmyslu a bank? 3. Dostali bývalí majitelé finanční náhradu za znárodněný majetek?
1. sociální politika ve prospěch všech vrstev pracujícího lidu ; konfiskace majetku Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů ; konfiskace půdy Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a její přerozdělování - téměř zánik zemědělských dělníků na soukromých velkostatcích 2. na základě 4 znárodňovacích dekretů, průmysl zestátnění všech podniků tzv. klíčových odvětví; znárodnění bank a pojišťoven (cca 730 pojišťoven)
3. nárok byl, pokud to nebyl majetek Němce, Maďara, zrádce nebo kolaboranta, v praxi většina lidí nedostala nic, okamžitá náhrada jen pro lidi v sociální nouzi, zbytek měli lidé dostat z výdělku podniku, náhrada pro lidi z ciziny;
SIRŮČEK, Pavel a kol. Hospodářské dějiny a ekonomické teorie: (vývoj, současnost, výhledy). Vyd. 1. Slaný: Melandrium, 2007. 511 s. ISBN 978-80- 86175-53-9. BENEŠ, Zdeněk a NÁLEVKA, Vladimír. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Úvaly: Albra, 2001-2009. 2 sv. Učebnice pro střední školy. ISBN 80-86287-44-0. ČESKOSLOVENSKO. Benešovy dekrety: nejvýznamnější dokumenty v plném znění. Pardubice: Filip Trend, 2002. ISBN 80-86282-21-X. Pokud není uvedeno jinak, jedná se o autorskou práci.