3.8 Návrh optimalizace systému sběru, shromažďování a skladování nebezpečných a zdravotnických odpadů

3.8 Návrh optimalizace systému sběru, shromažďování a skladování nebezpečných a zdravotnických odpadů

Obsah 1. Úvod do problematiky... 1 1.1 Systém sběru, shromažďování a skladování odpadů ze zdravotnictví... 3 1.1.1 Návrh optimalizace... 4 1.2 Systém sběru, shromažďování a skladování nebezpečných odpadů (vyjma zdravotnických)... 12 2. Závěr... 14 Seznam použitých zkratek... 16 Seznam zdrojů... 17

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Systém sběru odpadů ze zdravotnictví a jeho předání koncovému zařízení, varianta 1. 3 Obrázek č. 2: Systém sběru odpadů ze zdravotnictví a jeho předání koncovému zařízení, varianta 2. 4 Obrázek č. 3: Schéma produktového systému scénáře 1... 5 Obrázek č. 4: Schéma produktového systému scénáře 2... 6 Obrázek č. 5: Schéma produktového systému scénáře 1... 8 Obrázek č. 6: Scénář produktového systému scénáře 2... 9 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Inventarizační tabulka... 5 Tabulka č. 2: Porovnání environmentálních profilů produktových systému dle scénáře 1 a scénáře 2 (charakterizační model CML 2001- April 2013)... 6 Tabulka č. 3: Scénář 2, Procentuální vyjádření environmentálnách dopadů na jednotlivé fáze životního cyklu. (charakterizační model CML 2001- April 2013)... 7 Tabulka č. 4: Inventarizační tabulka scénáře 1... 9 Tabulka č. 5: Inventarizační tabulka produktového systému scénáře 2... 10 Tabulka č. 6: Porovnání environmentálních profilů produktových systému dle scénáře 1 a scénáře 2 (charakterizační model CML 2001- April 2013)... 10 Tabulka č. 7: Procentuální vyjádření environmentálních dopadů na jednotlivé fáze životního cyklu. (charakterizační model CML 2001- April 2013)... 11 Tabulka č. 8: Procentuální vyjádření environmentálnách dopadů na jednotlivé fáze životního cyklu. (charakterizační model CML 2001- April 2013)... 11 Tabulka č. 9: Nebezpečné komunální odpady... 12

1. Úvod do problematiky Systém sběru, shromažďování a skladování nebezpečných odpadů a odpadů ze zdravotnictví je upraven právními předpisy podrobně popisujícími požadavky na shromažďovací prostředky a postupy soustřeďování těchto odpadů. Obdobně podrobně je právními předpisy regulováno skladování nebezpečných odpadů. Do systému nakládání s nebezpečnými odpady a odpady ze zdravotnictví mezi jejich vznikem a využitím nebo odstraněním spadá mimo již popsaných aktivit i přeprava těchto odpadů. Přeprava nebezpečných odpadů včetně odpadů ze zdravotnictví probíhá zpravidla v jedné přepravní jednotce za dodržení platných právních předpisů, mezi něž patří i dohoda ADR (ADR - Accord Dangereuses Route, Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 64/1987 Sb., o evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů) a právní předpisy s ní související. Nebezpečné věci, včetně odpadů jsou podle tohoto předpisu rozděleny do výlučných tříd, u kterých jsou stanoveny zvláštní požadavky. Pro důsledné dodržování předpisů pro dopravu nebezpečných věcí, v našem případě nebezpečných odpadů, je bezpodmínečně nutná znalost kvalitativních charakteristik odpadu míry přítomnosti nebezpečných vlastností. Odpovědnost za dodržování dotčených předpisů nese vlastník odpadů. Tím může být původce odpadu nebo osoba oprávněná k převzetí odpadu provozující zařízení, do něhož mohou být odpady přijímány. Ve vztahu k odpovědnosti při dopravě nebezpečných věcí je odpovědnou osobou odesílatel. Odesílatelem je osoba, která dopravci zadává potřebné přepravní dispozice a předává zásilku dopravci, má odpovědnost za naložení a uložení věci. Odesílatel je uveden v nákladním listu vydaném pro přepravu věci. Odesílatel, v tomto případě původce nebezpečných odpadů nebo nebezpečných odpadů ze zdravotnictví nebo osoba, která převzala odpad do svého zařízení (např. zařízení k mobilnímu sběru odpadu) je povinen podle předpisu (ADR), odpady zejména zatřídit, zabalit, označit a dodržet všechna ustanovení o zákazu společné nakládky, pokud ji provádí. Dále nesmí předat k přepravě nebezpečné věci, jejichž přeprava není povolena a musí předat dopravci v písemné formě pokyny pro řidiče. Je povinen správně vyplnit údaje v přepravním listě, přezkoumat před nakládkou průvodní doklady a provést vizuální kontrolu, zda vozidlo a jeho zařízení splňují předepsaná ustanovení. Musí označit shromažďovací/ přepravní prostředky jak v souladu s ustanovením dohody ADR, tak i zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů a zabezpečit předepsané školení ostatních osob, které se podílejí na přepravě. Dopravce je povinen používat pouze vozidla, která jsou k přepravě nebezpečných věcí způsobilá. Musí zabezpečit, aby řidič měl v automobilu stanovenou povinnou výbavu. Pokud je předepsáno, musí zajistit přítomnost závozníka a zabezpečit, aby přepravu prováděli pouze proškolení řidiči ve smyslu příslušného předpisu. Musí zabezpečit i předepsané školení ostatních osob, které se podílejí na přepravě. Dopravce musí zajistit, aby řidič měl během přepravy všechny stanovené průvodní dokumenty. Dopravce nesmí převzít k přepravě věci, jejichž obal je poškozený nebo netěsný. V písemných pokynech pro řidiče musí být uvedena opatření pro nehody a mimořádné události. V případě nakládky, vykládky a manipulace musí zajistit, aby řidič dodržel všechny předpisy týkající se těchto činností. Vyhláška č. 306/2012 Sb. o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče ze dne 12. září 2012 v 10 odst. 5, tj. Hygienické požadavky na úklid, stanoví, že se odpad třídí v místě vzniku, nebezpečný odpad se ukládá do označených, oddělených, krytých, uzaviratelných, nepropustných a mechanicky odolných obalů, podle možnosti spalitelných, bez nutnosti další manipulace s odpadem. Ostrý odpad se ukládá do označených, spalitelných, pevnostěnných, nepropichnutelných a nepropustných obalů. Nebezpečné odpady, zejména ostré předměty, se neukládají do papírových obalů. Nebezpečný odpad vznikající u lůžek pacientů se odstraňuje bezprostředně, z pracoviště se odstraňuje průběžně, nejméně jednou za 24 hodin. Shromažďování tohoto odpadu se provádí podle provozního řádu zařízení ve shromažďovacích nádobách, které musí odpovídat jiným právním předpisům (vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů). Shromáždění odpadu před jeho konečným odstraněním ve vyhrazeném uzavřeném prostoru je možné nejdéle 3 dny. Skladování nebezpečného odpadu (anatomického a infekčního) je možné po dobu 1 měsíce v mrazicím nebo chlazeném prostoru při teplotě maximálně 8 C. Vysoce infekční odpad musí být bezprostředně v přímé návaznosti na jeho vznik upraven dekontaminací certifikovaným technologickým zařízením. Při odstraňování části těla a orgánů se postupuje podle jiného právního předpisu (zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách 1

a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)). Evidence odpadu, jeho přeprava a předání oprávněné osobě za účelem jeho odstranění upravují jiné právní předpisy (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů). Obdobným způsobem je postupováno při manipulaci s odpadem i v dopravních prostředcích poskytovatele zdravotnické záchranné služby, zdravotnické dopravní služby a poskytovatele přepravy pacientů neodkladné péče a poskytovatele zdravotní péče, který poskytuje zdravotní péči při návštěvní službě. 2

1.1 Systém sběru, shromažďování a skladování odpadů ze zdravotnictví Systém sběru odpadů ze zdravotnictví od původce těchto odpadů ke koncovému zařízení ke spalování odpadu je realizován na základě smluvního vztahu s oprávněnou osobou, která má k dané činnosti udělen souhlas dle 14 odst.1 zákona o odpadech. Sběr odpadů ze zdravotnictví od původce a jeho předání koncovému zařízení ke spalování odpadu může být zajištěno mobilním zařízením nebo přepravcem viz schéma na obrázku níže (viz Obrázek č. 1) varianta 1a a varianta 1b. Mobilní zařízení i přepravce převzatý odpad ze zdravotnictví přepraví přímo do zařízení ke spalování odpadu. Rozdíl je pouze v tom, že v případě předání odpadů ze zdravotnictví mobilnímu zařízení se toto zařízení stává vlastníkem odpadu. U přepravce je vlastníkem původce odpadu až do doby předání koncovému zařízení ke spalování odpadu. V obou případech je maximální lhůta pro shromáždění odpadu před jeho konečným odstraněním 3 dny. Vyjímkou je případ, pokud je odpad ze zdravotnictví uložen do chladícího zařízení do teploty 8 C, pak je tato lhůta v délce po dobu 1 měsíce. Obrázek č. 1: Systém sběru odpadů ze zdravotnictví a jeho předání koncovému zařízení, varianta 1 Zdroj: GREEN Solution s.r.o. Sběr odpadů ze zdravotnictví od původce a jeho předání koncovému zařízení ke spalování odpadu může být zajištěno přepravcem s mezistupněm, resp. krátkodobým skladováním viz Obrázek č. 2, tj. varianta 2. Přepravce převzatý odpad ze zdravotnictví od několika původců na své svozové trase přepraví do stacionárního zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů. V případě předání odpadů ze zdravotnictví oprávněné osobě (souhlask k provozování zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů) se toto zařízení stává vlastníkem odpadu. Maximální lhůta pro shromáždění odpadu před jeho konečným 3

odstraněním je 3 dny. Vyjímkou je případ, pokud je odpad ze zdravotnictví uložen do chladícího zařízení při teplotě maximálně 8 C, pak je tato lhůta v délce po dobu 1 měsíce. Obrázek č. 2: Systém sběru odpadů ze zdravotnictví a jeho předání koncovému zařízení, varianta 2 Zdroj: GREEN Solution s.r.o. 1.1.1 Návrh optimalizace Varianta 1 Systém sběru odpadů ze zdravotnictví a jeho předání koncovému zařízení U obou případů, jak u přepravce, tak u mobilního zařízení je smluvních partnerů, resp. původců na jeden svoz více, takže optimalizaci logistiky nastavují tržní podmínky. V tomto ohledu se optimalizace sběru odpadů ze zdravotnictví jeví jako bezpředmětná. Na druhou stranu je vhodné se mimo jiné podívat na potenciální environmentální dopady daných návrhů. V rámci analýzy životního cyklu byly vytvořeny dva scénáře v nichž původce (např. lékař) týdně vyprodukuje 2 kg odpadů ze zdravotnictví (kategorie N). V horizontu jednoho měsíce to znamená produkci 8 kg odpadů ze zdravotnictví (kategorie N). Byly vytvořeny 2 scénáře životního cyklu. Ve scénáři 1 bylo uvažováno, že daná provozovna nevlastní chladící zařízení a tudíž je odpad kontinuálně svážen. To znamená, že daný subjekt týdně vyprodukuje 2 kg odpadů ze zdravotnictví (kategorie N), který je svezen mobilním zařízením ke koncovému zařízení ke spálení. V horizontu jednoho měsíce to tedy znamená celkem osm svozů (Pozn.: U scénáře 1 je uvažována frekvence svozu 2x týdně. Pokud by byla frekvence svozu 3x týdně, pak nebude výstup analýzy LCA v tomto scénáři odlišný.). Ve scénáři 2 bylo uvažováno, že daný původce vlastní chladící zařízení. Úhrn měsíční produkce odpadu odpovídá 8 kg. Odpad je nicméně díky chladícímu zařízení svážen jedenkrát měsíčně. Funkcí daného systému je tedy nakládání s měsíční produkcí odpadu. Funkční jednotkou je 8 kg odpadů ze zdravotnictví (kategorie N). Referečním tokem je 8 kg odpadů ze zdravotnictví (kategorie N), což odpovídá funkční jednotce. Hranice systému zahrnuje produkci odpadu, transport odpadu a využívání chladícího zařízení. V produktovém systému není zahrnuta výroba chladícího zařízení, výroba automobilů, ani spalování daných odpadů. Geograficky je daný systém modelován na Českou republiku. V rámci inventarizace životního cyklu (viz Tabulka č. 1) byla vzata data o průměrné hmotnosti vyprodukovaného odpadu původců odpadů, transportní vzdálosti 50 km ke stacionárnímu zařízení pro 4

odstranění odpadů byla vypočítána dle průměrné vzdálenosti od původců k těmto zařízením v České republice. Měsíční spotřeba chladícího zařízení byla stanovena dle průměrné spotřeby chladících zařízení do 85 cm třídy A++, tzn. se spotřebou do 0,35 kwh/ 24 hodin. Svoz odpadu je zajišťován dieslovým nákladním vozem s nákladní kapacitou do 1 tuny. Jednotlivé scénáře životního cyklu byly modelovány v software Gabi (Zdroj: www.gabi-software.com) viz (Obrázek č. 3 a Obrázek č. 4). Byla využita metodika CML 2001 - April 2013 a byly porovnány environmentální dopady v následujících kategoriích: acidifikační potenciál, eutrofizační potenciál, potenciál globálního oteplování, potenciál humánní toxicity. Byl zvolen charakterizační model CML 2001, neb je geograficky orientován na Evropu s charakterizací na midpointové úrovni. Midpointový přístup je založen na hodnocení měřitelných (fyzikálně chemických) vlastnostech elementárních toků. Tabulka č. 1: Inventarizační tabulka Inventarizační data Scénář 1 Scénář 2 Hmotnost odpadu 8 kg 8 kg Frekvence svozu/měsíc 8 1 Svozová vzdálenost ke stacionárnímu zařízení 50 km 50 km Svozová vzdálenost/měsíc 400 km 50 km Spotřeba elektrické energie chladícího zařízení/měsíc _ 10,5 kwh Zdroj: GREEN Solution s.r.o. V důledku uvolnění jednotlivých elementárních toků z jednotlivých fázích životního cyklu do životního prostředí vznikají specifické environmentální problémy (1) výsledky z inventarizační fáze byly pomocí Gabi přiřazeny jednotlivým kategoriím dopadu. Obrázek č. 3: Schéma produktového systému scénáře 1 Zdroj: www.gabi-software.com, GREEN Solution s.r.o. 5

Obrázek č. 4: Schéma produktového systému scénáře 2 Zdroj: www.gabi-software.com, GREEN Solution s.r.o. V následující tabulce (viz Tabulka č. 2) jsou zaznamenány hodnoty environmentálních profilů daných scénářů životního cyklu. Environmentální profil udává v jaké míře byly jednotlivé kategorie dopadu produktového systému zasaženy. Z následující tabulky vyplývá, že scénář 2, tzn. scénář kdy je daný odpad uchováván v chladícím zařízení a svážen jedenkrát za měsíc, zasahuje více většinu posuzovaných kategorií dopadu. Emise z produktového systému scénáře 2 mají několikanásobně vyšší acidifikační potenciál než emise ze scénáře 1. Acifidifikací dochází k okyselování prostředí vlivem nárůstu koncentrace kyselinotvorných látek v životním prostředí. Kyselé depozice ovlivňují nejen kvalitu a funkčnost ekosystémů, ale také antropogenních krajinu. Stejně tak tomu je u kategorií dopadu eutrofizační potenciál a potenciálu vzniku globálního oteplování. Antropogenní eutrofizace je způsobena zvýšeným množstvím emisí biodostupných živin do vodního prostředí. Eutrofizační potenciál udává, jaké množství dusíku a fosforu se může z emise elementárních toků z procesu uvolnit do životního prostředí. Potenciál globálního oteplování je měřítkem potenciálního příspěvku elementární emise k zadržování energie v atmosféře. Tabulka č. 2: Porovnání environmentálních profilů produktových systému dle scénáře 1 a scénáře 2 (charakterizační model CML 2001- April 2013) Kategorie dopadu Scénář 1 Scénář 2 Acidifikační potenciál (AP) [kg SO2-Equiv.] 0,002498 0,057431 Eutrofizační potenciál(ep) [kg Phosphate-Equiv.] 0,000585 0,002715 Potenciál globálního oteplování (GWP 100 years) [kg CO2-Equiv.] 0,466518 8,090585 Potenciál humánní tocixity (HTP inf.) [kg DCB-Equiv.] 0,017748 4,40E-11 Potenciál úbytku stratosférického ozonu (POCP) [kg Ethene-Equiv.] -0,000931 0,008229 Zdroj: www.gabi-software.com Pokud se na scénář 2 podíváme po jednotlivých fázích životního cyklu viz Tabulka č. 3 je patrné, že veškerou zátěž na jednotlivé kategorie dopadu pochází z fáze provozu chladícího zařízení. Což je způsobeno krátkodobým shromaždováním odpadu u původce v chladícím zařízení a jeho energetickou náročností, která nicméně není nikterak vysoká. Potenciální environmentální zátěž je způsobena geografickou polohou respektive dlouholetou tradicí České republiky v těžbě a spalování uhlí pro energetické účely, což s sebou nese environmentální zátěž. 6

Tabulka č. 3: Scénář 2, Procentuální vyjádření environmentálních dopadů na jednotlivé fáze životního cyklu. (charakterizační model CML 2001- April 2013) Kategorie dopadu Chladící zařízení Svoz odpadu Acidifikační potenciál (AP) [kg SO2-Equiv.] 99,46 0,54 Eutrofizační potenciál(ep) [kg Phosphate-Equiv.] 97,31 2,69 Potenciál globálního oteplování (GWP 100 years) [kg CO2-Equiv.] 99,28 0,72 Potenciál humánní tocixity (HTP inf.) [kg DCB-Equiv.] 99,37 0,63 Potenciál úbytku stratosferického ozonu (POCP) [kg Ethene-Equiv.] 94,88 5,12 Zdroj: www.gabi-software.com, Na základě hodnocení potenciálních environmentálních dopadů daných návrhů scénářů se jeví optimálnější variantou scénář 1, tedy že lékař nevlastní chladící zařízení pro uskladnění odpadů ze zdravotnictví a odpad je svážen častěji než jednou za měsíc. Varianta 2 Systém sběru odpadů ze zdravotnictví a jeho předání koncovému zařízení. Dále byly vytvořeny 2 modely, kdy je nakládáno s úhrnnou produkcí 900 kg nebezpečných odpadů během třech dnů. V rámci scénáře 1 byl uvažován svoz odpadů od jednotlivých lékářů (produkce cca 1 kg odpadů ze zdravotnictví), který byl zajišťován svozou službou, která čítá 30 řidičů. Každý řidič denně na své trase ujede vzdálenost 50 km, v rámci které posbírá odpad od jednotlivých lékářů a na konci dne odpad předá do zařízení laboratoře, schválené pro sběr nebo výkup odpadů (souhlas dle 14, odst. 1 zákona o odpadech). Z čehož vyplývá, že v rámci 3 dnů je do skladu navezeno 900 kg odpadů, 30 řidičů za 3 dny urazí 4 500 km. Odpad je ze skladu svážen jednou za 3 dny do spalovny nebezpečných odpadů, která je ve vzdálenosti 50 km. Schéma produktového systému je zaznamenáno na Obrázek č. 5, Inventarizační data jsou uvedena v Tabulce č. 6. Ve scénáři 2 je svoz odpadů zajišťován svozovou službou, která čítá 65 řidičů. Řidiči během dne sbírají odpad a sváží jej přímo do spalovny nebezpečných odpadů a poté se vrací do centrálního místa svozu. Řidič v daném scénáři ujede denně 25 km a to především z kapacitních, logistických, administrativních a časových důvodů. Poté, co je odpad svezen do spalovny, se svozová služba vrací do centrálního místa svozu. Za 3 dny tedy 65 řidičů ujede ve směru ke koncovému zařízení vzdálenost 4 875 km (65*25*3). A poté ve směru centrálního místa svozu 1 950 km (65*10*3). Schéma produktového systému je uvedeno na Obrázek č. 6. Inventarizační data jsou uvedena v Tabulce č. 5. Funkcí daných produktových systémů je nákládání s 900 kg odpadů od jednotlivých producentů odpadu. Funkční jednotkou a referenčním tokem je 900 kg odpadů. Hranice systému zahrnuje produkci odpadu, transport odpadu do skladu a spalovny. V produktovém systému není zahrnuta výroba automobilů, ani spalování daných odpadů. Byly hodnoceny kategorie dopadu: potenciál acidifikace, etrofizační potenciál, potenciál vzniku globálního oteplování, potenciál vzniku humánní toxicity a potenciál úbytku stratosferického ozonu. 7

Obrázek č. 5: Schéma produktového systému scénáře 1 Zdroj: www.gabi-software.com, GREEN Solution s.r.o. 8

Tabulka č. 4: Inventarizační tabulka scénáře 1 Scénář 1: Svezení odpadu od původců odpadů směrem do skladu Časový horizont (dny) 3 Průměrná produkce lékaře (kg) 1 Lékařů na jedné trase (cca) 10 Celková suma svezených odpadů za 1 den, 1 řidič (kg) 10 Počet řidičů 30 Celková suma svezených odpadů za 1 den, 30 řidičů (kg) 300 Trasa svozu od 1. lékaře až ke skladu 1 den, 1 řidič (km) 50 Celková suma svezeného odpadu za 3 dny, 30 řidičů (kg) 900 Celková suma nejetých km den 1 500 Suma najetých km směr sklad za 3 dny 4 500 Suma svoz odpadů na spalovnu (km) 50 Zdroj: GREEN Solution s.r.o. Obrázek č. 6: Scénář produktového systému scénáře 2 Zdroj: www.gabi-software.com, GREEN Solution s.r.o 9

Tabulka č. 5: Inventarizační tabulka produktového systému scénáře 2 Zdroj: GREEN Solution s.r.o. Scénář 2: Svezení odpadu od původců odpadů směrem ke koncovému zařízení (spalovna odpadů) Časový horizont (dny) 3 Průměrná produkce lékaře (kg) 1 Lékařů na jedné trase (cca) 5 Celková suma svezených odpadu za 1 den, 1 řidič (kg) 5 Celkový počet lékařů 90 Trasa svozu od 1. lékaře ke spalovně 1 den, 1 řidič (km) 25 Počet řidičů 65 Celková suma svezeného odpadu za 3 dny, 65 řidičů (kg) 900 Suma najetých km směr spalovna za 3 dny 4 875 Suma najetých km směr centrální místo svozu za 3 dny 1 950 V následující tabulce (viz Tabulka č. 6) jsou zaznamenány hodnoty environmentálních profilů daných scénářů životního cyklu. Environmentální profil udává v jaké míře byly jednotlivé kategorie dopadu produktového systému zasaženy. Z následující tabulky vyplývá, že scénář 2, tzn. scénář kdy je daný odpad svážen od jednotlivých lékářů přímo do spalovny nebezpečných odpadů, zasahuje více všechny posuzované kategorie dopadu, což je způsobeno emisí elementárních toků v procesu svážení odpadů, v rámci kterého svozová služba ujede sumárně větší počet kilometrů než je tomu ve scénáři 1, přičemž sveze stejné množství odpadů. Tabulka č. 6: Porovnání environmentálních profilů produktových systému dle scénáře 1 a scénáře 2 (charakterizační model CML 2001- April 2013) Porovnání Environmentálních profilů Scénář 1 Scénář 2 Acidifikační potenciál (AP) [kg SO2-Equiv.] 1,866513845 2,799770767 Eutrofizační potenciál(ep) [kg Phosphate-Equiv.] 0,505588772 0,758383158 Potenciál globálního oteplování (GWP 100 years) [kg CO2-Equiv.] 310,7731235 466,1596853 Potenciál humánní tocixity (HTP inf.) [kg DCB-Equiv.] 15,09383018 22,64074528 Potenciál úbytku stratosférického ozonu (POCP) [kg Ethene-Equiv.] 3,83E-10 1,164490567 Zdroj: www.gabi-software.com, GREEN Solution s.r.o. V následujících tabulkách (viz Tabulka č. 7 a Tabulka č. 8) je zaznamenáno procentuální vyjádření zasažení jednotlivých kategorií dopadu v rámci jednotlivých fází svozu ve scénáři 1 a ve scénáři 2. Ve scénáři jedna 98, 9 % dopadů na jednotlivé kategorie dopadu způsobuje svoz odpadu do zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů. Svoz odpadu do spalovny se na rozvoji jednotlivých kategorií dopadu podílí pouze 1,1 %. Což je způsobené délkou svozové trasy, ale také tím, že svoz zajišťuje pouze jeden nákladní vůz. Na rozdíl od scénáře 2, kdy svoz odpadu do spalovny zajišťují jednotliví řidiči zvlášť. Proto fáze svozu odpadu do spalovny způsobuje rozvoj všech kategorií dopadu ze 71,43 %. 10

Tabulka č. 7: Procentuální vyjádření environmentálních dopadů na jednotlivé fáze životního cyklu. (charakterizační model CML 2001- April 2013) Kategorie dopadu % Svoz směr sklad Svoz směr spalovna Acidifikační potenciál (AP) [kg SO2-Equiv.] 100 98,90 1,10 Eutrofizační potenciál(ep) [kg Phosphate-Equiv.] 100 98,90 1,10 Potenciál globálního oteplování (GWP 100 years) [kg CO2-Equiv.] 100 98,90 1,10 Potenciál humánní tocixity (HTP inf.) [kg DCB-Equiv.] 100 98,90 1,10 Potenciál úbytku stratosférického ozonu (POCP) [kg Ethene-Equiv.] 100 98,90 1,10 Zdroj: www.gabi-software.com, GREEN Solution s.r.o. Tabulka č. 8: Procentuální vyjádření environmentálnách dopadů na jednotlivé fáze životního cyklu. (charakterizační model CML 2001- April 2013) Kategorie dopadu % Svoz směr sklad Svoz směr spalovna Acidifikační potenciál (AP) [kg SO 2-Equiv.] 100 28,57 71,43 Eutrofizační potenciál(ep) [kg Phosphate-Equiv.] 100 28,57 71,43 Potenciál globálního oteplování (GWP 100 years) [kg CO2-Equiv.] 100 28,57 71,43 Potenciál humánní tocixity (HTP inf.) [kg DCB-Equiv.] 100 28,57 71,43 Potenciál úbytku stratosférického ozonu (POCP) [kg Ethene-Equiv.] 100 28,57 71,43 Zdroj: www.gabi-software.com, GREEN Solution s.r.o. 11

1.2 Systém sběru, shromažďování a skladování nebezpečných odpadů (vyjma zdravotnických) Systém sběru, shromažďování a skladování odpadu je předurčen požadavky právních předpisů. Systém je možné rozdělit na dvě části, a to shromažďování odpadů původcem a sběr a skladování odpadů oprávněnou osobou v zařízení. Zároveň je třeba rozlišit systém sběru, shromažďování a skladování nebezpečných odpadů komunálních (skupina 20) a nebezpečných odpadů průmyslových (skupina 1-19). Na úrovni původců bývají požadavky na shromažďování odpadů zpravidla konkretizovány v interních předpisech, které upravují místa, prostředky a způsoby shromažďování odpadů do míst, v nichž jsou zpravidla předávány osobám oprávněným k jejich převzetí. Problematiku shromažďování odpadů upravuje zejména vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, a to konkrétně 5. Zařízení, která přijímají odpady původců, mají systém nakládání s odpady popsán v provozním řádu, který je odsouhlasen příslušným krajským úřadem. V provozním řádu jsou stanoveny podmínky, které musí být splněny při převzetí a dále skladování odpadů od původců. Problematiku skladování odpadu upravuje vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v 7. Při sběru, shromaždování a skladování nebezpečných odpadů jsou užívána schemata srovnatelná s činnostmi a schématy, jak jsou popsány v přecházejícím textu pro odpady ze zdravotnictví. Níže je zvlášť uveden systém sběru, shromažďování a skladování nebezpečných komunálních odpadů a nebezpečných průmyslových odpadů, a to z důvodu odlišného charakteru, vznikajících množství a nakládání s těmito skupinami odpadů a také rozdílných možností optimalizace těchto systémů. Komunální nebezpečné odpady Do skupiny 20 Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek z odděleného sběru jsou do této skupiny zařazeny, pokud se jedná o o odpady komunální nebo o odpady charakteru komunálního odpadu vznikající při nevýrobní činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání (např. v kancelářích, školách). V porovnání s velkým množstvím a různorodostí nebezpečných průmyslových odpadů, jsou naopak nebezpečné komunální odpady (viz Tabulka č. 9) definovány pouze 11 katalogovými čísly. Tabulka č. 9: Nebezpečné komunální odpady Kat.č. Název odpadů 20 01 13 Rozpouštědla 20 01 14 Kyseliny 20 01 15 Zásady 20 01 17 Fotochemikálie 20 01 19 Pesticidy 20 01 21 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť 20 01 23 Vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky 20 01 26 Olej a tuk neuvedený pod číslem 20 01 25 20 01 31 Nepoužitelná cytostatika 20 01 33 20 01 35 Zdroj: Katalog odpadů Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo pod číslem 16 06 03 a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly 20 01 21 a 20 01 23 12

Analýzou současného systému sběru, shromažďování a skladování nebezpečných odpadů a zdravotnických odpadů popisuje dokument 3.7 (nebezpečnými odpady se konkrétně zabývá dokument 3.7.1), vč. analýzy produkce nebezpečných komunálních odpadů. Systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů stanoví obec na základě obecně závazné vyhlášky pro odpady vznikající na jejím katastrálním území. Dále je obec povinna zajistit oddělené soustřeďování mj. nebezpečných komunálních odpadů a to prostřednictvím: a) sběrných dvorů, b) zařízení podle 14 odst. 1 zákona a v případě biologicky rozložitelných komunálních odpadů také prostřednictvím malých zařízení podle 33b zákona, c) velkoobjemových kontejnerů, d) sběrných nádob, e) pytlového způsobu sběru, nebo f) kombinací způsobů podle písmen a) až e). 1 Dále je uvedeno, že povinnost zajištění místa pro oddělené soustřeďování nebezpečných odpadů obec splní určením místa k soustřeďování nebezpečných odpadů ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně. Vzhledem ke zvýšení environmentální bezpečnosti a omezení rizik pro zdraví lidí se jeví z hlediska výše uvedených možností zajištění odděleného soustřeďování nebezpečných komunálních odpadů především jejich shromažďování / skladování ve sběrných dvorech nebo zařízeních provozovaných dle 14 odst. 1 zákona o odpadech. Průmyslové nebezpečné odpady Mezi průmyslové nebezpečné odpady patří odpady zařazené do skupiny 1 19 dle Katalogu odpadů. Jedná se svým charakterem o velmi různorodé odpady, jejichž vlastnosti a znečištění jsou specifické dle konkrétní výroby, při které vznikají. Taktéž produkovaným množstvím výrazně převyšují produkci nebezpečných komunálních odpadů. Analýzou současného systému sběru, shromažďování a skladování nebezpečných odpadů a zdravotnických odpadů se zabývá dokument 3.7 (nebezpečnými odpady konkrétně část dokumentu 3.7.1), vč. analýzy produkce nebezpečných průmyslových odpadů. 1 Vyhláška č. 321/2014 Sb., o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů 13

2. Závěr Zdravotnické odpady Klíčem pro řešení problematiky svozů nebezpečných odpadů a jejich optimalizaci jsou vedle právních požadavků především ekonomické náklady a prostředí na trhu s těmito komoditami. V textu byly analyzovány 4 modely metodou životního cyklu v rámci systému nakládání se zdravotnickými odpady. V prvních dvou modelech byla porovnána situace nízké produkce odpadů ze zdravotnictví (NO) původců odpadů tvořených lékaři (soukromé praxe lékařů) v rámci 30 dnů. V prvním případě se jednalo o model, kdy subjekt během své činnosti produkuje odpad a ten je okamžitě po produkci svážen mobilním sběrem do koncového zařízení (spalovny odpadu). Tento model byl porovnán se scénářem, kdy subjekt vlastní v místě své činnosti chladící zařízení a odpad je svážen pouze jednou za třicet dní. Analýzou životního cyklu bylo zjištěno, že environmentálně šetrnější řešení je kontinuální svoz. A to především kvůli energetické spotřebě daného chladícího zařízení. V modelu byla uvažována spotřeba chladícího zařízení třídy A++, pokud producenti využívají chladící zřízení nižší třídy, jsou environmentální dopady vyšší. Z daných modelů vyplývá, že kontinuální svoz odpadu do koncového zařízení nehraje z hlediska dopadů na životní prostředí tak významnou roli. Dále byl analyzován případ, kdy je nakládáno s úhrnnou produkcí 900 kg odpadů ze zdravotnictví (NO) od několika původců odpadů tvořených lékaři (soukromé praxe lékařů) v rámci 3 dnů. V prvním modelu svozová služba o 30 řidičích sváží odpad od původců odpadů do zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů. Odtud je následně po třech dnech odpad svezen do koncového zařízení k odstranění. Řidiči během svozu odpadů ujedou celkově 4 500 km. Svozová vzdálenost do koncového zařízení je 50 km. V druhém modelu svozová služba sváží odpad přímo od producentů do koncového zařízení. Svozová služba je tvořena 65 řidiči. Počet řidičů je vyšší než v prvním případě a to z logistických a kapacitních důvodů. Řidiči se navíc po svezení odpadu do koncového zařízení vrací do centrálního místa svozu. Řidiči během svozu odpadů ujedou vzdálenost 4 875 km a 1 950 km zpět do centrálního místa svozu. Vzhledem ke svozovým vzdálenostem v modelových případech se jedná o environmentálně šetrnější řešení u prvního scénáře. Nebezpečné odpady (vyjma zdravotnických odpadů) Vzhledem k různému charakteru a systému sběru, shromažďování a skladování nebezpečných odpadů (vyjma zdravotnických odpadů) nebyl systém nakládání s těmito odpady hodnocen metodou životního cyklu. Návrh optimalizace stávajících způsobů sběru, shromažďování a skladování nebezpečných odpadů od okamžiku jejich vzniku do okamžiku jejich konečného využití nebo odstranění z hlediska zvýšení environmentální bezpečnosti a omezení rizik pro zdraví je spatřována v níže uvedených bodech. Nebezpečné komunální odpady: Rozšíření malých sběrných dvorů/ míst, která nejsou provozována dle 14 odst. 1 zákona o odpadech, o místo pro shromažďování nebezpečných komunálních odpadů. Budování nových sběrných dvorů (provozovaných dle 14 odst. 1 zákona o odpadech) s místem pro skladování nebezpečných komunálních odpadů. Stacionární místa pro shromažďování/ skladování nebezpečných komunálních odpadů, tj. vhodně zabezpečené objekty nebo přístřešky. 14

Mobilní místa pro shromažďování/ skladování nebezpečných komunálních odpadů, tj. eko-sklady jejichž součástí je dvojitá podlaha překrytá roštěm zabraňující úniku kapalných nebezpečných dopadů do okolního prostředí. Vybavení sběrných dvorů/ míst/ zařízení zajišťující funkci sběrného dvoru jinou právnickou/ fyzickou osobou oprávněnou k podnikání než obce vhodnými shromažďovacími prostředky pro shromažďování/ skladování nebezpečných komunálních odpadů vzhledem k jejich množství a charakteru nebo podpůrnými prostředky, např. záchytné vany nebo záchytné podlahy. Shromažďovací prostředky k nakládání s odpady, které byly k nakládání s odpady při své výrobě určeny a minimalizují při nakládání s odpady rizika pro zdraví lidí a životní prostředí. Splnění tohoto technického požadavku je předpoklad pro vytvoření environmentálně bezpečnějšího systému nakládání s nebezpečnými odpady. Vytvoření systému dobrovolných dohod nabídnutých dotčeným osobám. Dobrovolnou dohodou by se dotčené osoby zavázaly k plnění požadavků na způsob (postupy a technologické zázemí pro jejich realizaci) soustřeďování, balení a dopravy nebezpečných odpadů, které budou z jejich strany důsledně dodržovány a vyžadovány pro vybrané druhy nebezpečných odpadů. Účastníky dohody by na jedné straně bylo MŽP a na druhé straně původci odpadů a osoby oprávněné k převzetí odpadu. Taková dobrovolná dohoda by byla vázána na dodržování návodů či metodik pro environmentálně bezpečné nakládání s vybranými nebezpečnými odpady, které by byly vydávány MŽP jako standardní. Vzhledem ke změnám v normách EN ISO 9001 Systémy managementu kvality Požadavky a EN ISO 14001 Systémy environmentálního managementu Požadavky s návodem pro použití, které byly letos vydány a budou přijaty po jejich přeložení za ČSN, a které zvyšují význam tzv. kontextu organizace, by se tyto dobrovolné dohody staly (mohly stát) významnými pro všechny organizace, které se k zavedení a certifikaci dotčených systémů řízení přihlásí (přihlásili). Obdobně je možné uplatnit tento princip i při zavádění a ověřování EMAS. Nebezpečné průmyslové odpady Rozšíření stávající sítě zařízení pro nakládání s kapalnými odpady, tj. deemulgační a neutralizační stanice, vzhledem k zachování zásady proximity, tj. přeprava kapalných nebezpečných průmyslových odpadů na kratší vzdálenosti. Vybavení původců odpadů a zařízení ke sběru, výkupu, využívání a odstraňování nebezpečných odpadů vhodnými shromažďovacími prostředky pro shromažďování/ skladování nebezpečných komunálních odpadů vzhledem k jejich množství a charakteru nebo podpůrnými prostředky, např. záchytné vany nebo záchytné podlahy. Shromažďovací prostředky k nakládání s odpady, které byly k nakládání s odpady při své výrobě určeny a minimalizují při nakládání s odpady rizika pro zdraví lidí a životní prostředí. Splnění tohoto technického požadavku je předpoklad pro vytvoření environmentálně bezpečnějšího systému nakládání s nebezpečnými odpady. Stacionární místa pro shromažďování/ skladování nebezpečných průmyslových odpadů u původce nebo v zařízení, tj. vhodně zabezpečené objekty nebo přístřešky. Mobilní místa pro shromažďování/ skladování nebezpečných průmyslových odpadů u původce nebo v zařízení, tj. eko-sklady jejichž součástí je dvojitá podlaha překrytá roštěm zabraňující úniku kapalných nebezpečných dopadů do okolního prostředí. Vytvoření systému dobrovolných dohod nabídnutých dotčeným osobám. Dobrovolnou dohodou by se dotčené osoby zavázaly k plnění požadavků na způsob (postupy a technologické zázemí pro jejich realizaci) soustřeďování, balení a dopravy nebezpečných odpadů, které budou z jejich strany důsledně dodržovány a vyžadovány pro vybrané druhy nebezpečných odpadů. Účastníky dohody by na jedné straně bylo MŽP a na druhé straně původci odpadů a osoby oprávněné k převzetí odpadu. Taková dobrovolná dohoda by byla vázána na dodržování návodů či metodik pro environmentálně bezpečné nakládání s vybranými nebezpečnými odpady, které by byly vydávány MŽP jako standardní. Vzhledem ke změnám v normách EN ISO 9001 Systémy managementu kvality Požadavky a EN ISO 14001 Systémy environmentálního managementu Požadavky s návodem pro použití, které byly letos vydány a budou přijaty po jejich přeložení za ČSN, a které zvyšují význam tzv. kontextu organizace, by se tyto dobrovolné dohody staly (mohly stát) významnými pro všechny organizace, které se k zavedení a certifikaci dotčených systémů řízení přihlásí (přihlásili). Obdobně je možné uplatnit tento princip i při zavádění a ověřování EMAS. 15

Seznam použitých zkratek Seznam zkratek ADR AP ČSN POCP EMAS EN EP HTP GWP ISO Katalog odpadů MŽP NO SO 2 Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí Acidifikační potenciál Česká technická norma Potenciál úbytku stratosférického ozonu Systém ekologického řízení a auditu Evropská norma Eutrofizační potenciál Potenciál humánní toxicity Potenciál globálního oteplování Mezinárodní organizace pro normalizaci (International Organization for Standardization) Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) Ministerstvo životního prostředí Nebezpečný odpad Oxid siřičitý 16

Seznam zdrojů KOČÍ, Vladimír. Posuzování životního cyklu Life Cycle Assessment - LCA. Vyd. 1. Chrudim: Vodní zdroje Ekomonitor, 2009, 263 s. ISBN 978-80-86832-42-5. Scénáře životního cyklu byly modelovány v software Gabi (Zdroj: www.gabi-software.com) 17

EY Assurance Tax Transactions Advisory About EY EY is a global leader in assurance, tax, transaction and advisory services. The insights and quality services we deliver help build trust and confidence in the capital markets and in economies the world over. We develop outstanding leaders who team to deliver on our promises to all of our stakeholders. In so doing, we play a critical role in building a better working world for our people, for our clients and for our communities. EY refers to the global organization, and may refer to one or more, of the member firms of Ernst & Young Global Limited, each of which is a separate legal entity. Ernst & Young Global Limited, a UK company limited by guarantee, does not provide services to clients. For more information about our organization, please visit ey.com. 2015 Ernst & Young, s.r.o. Ernst & Young Audit, s.r.o. E & Y Valuations s.r.o. All Rights Reserved. ey.com

EY Assurance Tax Transactions Advisory Informace o EY EY je předním celosvětovým poskytovatelem odborných poradenských služeb v oblasti auditu, daní, transakčního a podnikového poradenství. Znalost problematiky a kvalita služeb, které poskytujeme, přispívají k posilování důvěry v kapitálové trhy i v ekonomiky celého světa. Výjimečný lidský a odborný potenciál nám umožňuje hrát významnou roli při vytváření lepšího prostředí pro naše zaměstnance, klienty i pro širší společnost. Název EY zahrnuje celosvětovou organizaci a může zahrnovat jednu či více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatnou právnickou osobou. Ernst & Young Global Limited, britská společnost s ručením omezeným garancí, služby klientům neposkytuje. Pro podrobnější informace o naší organizaci navštivte prosím naše webové stránky ey.com. 2015 Ernst & Young, s.r.o. Ernst & Young Audit, s.r.o. E & Y Valuations s.r.o. Všechna práva vyhrazena. ey.com

Evropská unie Spolufinancováno z Prioritní osy 8 - Technická pomoc financovaná z Fondu soudržnosti. Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí České republiky www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.