2.5 Ekonomické hodnocení aplikace opatření k předcházení vzniku odpadů na podnikové úrovni

Transkript

1 2.5 Ekonomické hodnocení aplikace opatření k předcházení vzniku odpadů na podnikové úrovni

2 Obsah 1. Úvod Rámec předcházení vzniku odpadů na úrovni podniků a systematizace Obecné zásady pro hodnocení a propočty investičních záměrů a kalkulace úspor Indikátory pro hodnocení investic Hodnocení rizik a analýza senzitivity Modelové propočty investičních opatření z dotazníkového šetření Zásady realizace a kalkulace investičních opatření pro oblast podpory z hlediska OPŽP Shrnutí... 8 Seznam použitých zkratek Seznam zdrojů... 11

3 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Přehled nejvýznamnějších odpadů... 2 Tabulka č. 2: Modelový příklad analýzy senzitivity... 5 Tabulka č. 3: Příklady preventivních opatření realizovaných firmami uvedených v dotazníkovém šetření řešitele... 6 Tabulka č. 4: Porovnání základních produkčních charakteristik zpracovatelského průmyslu v roce 2013 dle odvětví v %... 9 Seznam grafů Graf č. 1: Přiklad hodnocení rizik preventivního opatření... 5

4 1. Úvod 1.1 Rámec předcházení vzniku odpadů na úrovni podniků a systematizace Jak uvádí kapitola 2.4, investiční opatření patří mezi významné nástroje v rámci předcházení vzniku odpadů na úrovni podniků, byť nikoliv jediný. Předcházení vzniku odpadů by mělo být realizováno jako komplexní soubor opatření zasazený do kontextu celkových environmentálních dopadů podniku. Řada opatření může být i provozního charakteru, jedná se často i o zdánlivě banální kroky jako je optimalizace způsobu skladování materiálu, výběr materiálu odlišné jakosti (u něhož například při tavení dochází k nižším ztrátám, nižší produkci strusky) i dispoziční uspořádání technologických linek a do něhož by měli být zapojeni všichni zaměstnanci s ohledem na dopady veškerých výrobních kroků v závodech. Datová základna pro hodnocení investičních opatření by tedy měla zahrnovat nejen propočty pro ekonomické hodnocení investice, ale i měření vstupních a výstupních toků na jednotlivých technologických celcích podniku (včetně emisní zátěže do jednotlivých složek životního prostředí). Při hodnocení možnosti podpory by kromě základních indikátorů týkajících se snižování množství odpadů / nebezpečných odpadů měly být brány v potaz obecně výstupy ze standardizovaných auditů EMAS/ISO/ČP, které budou indikovat, že nedochází k výraznému nárůstu dopadů na jiném úseku nebo u jiné složky ŽP. Rámec oblasti předcházení vzniku odpadu je uveden v kapitole 2.4. Z uvedené excerpce BREF dokumentů a výstupů dotazníkového šetření je třeba primárně vycházet z hlediska směru podpory (metodiky pro posuzování zařízení pro poskytovatele a příjemce dotace), s ohledem na technologický pokrok uvedený rámec v jednotlivých odvětvích je však nutné možné podpory taxativně nelimitovat danými příklady investičních opatření. 1.2 Obecné zásady pro hodnocení a propočty investičních záměrů a kalkulace úspor Mezi hlavní motivační faktory pro realizaci opatření prevence vzniku odpadů patří především: Generování provozních úspor. Dosažení minimální nebo vyšší úrovně splnění environmentálních standardů: Obligatorních (zákonných) požadavků (např. zákon o odpadech, zákon o integrované prevenci a další složkové zákony v oblasti životního prostředí). Dobrovolných nástrojů environmentálního řízení podniku - EMAS, ISO , ČP Prevenčních opatření lze dělit dle jejich zaměření, a to na: Opatření orientovaná na výrobek a obal. Opatření orientovaná na výrobní proces. U první kategorie spočívají investice zejména v: Prodloužení životnosti výrobku (např. výměna zabudované baterie za baterii výměnnou). Redukce použitých materiálů na obal výrobku či výrobek samotný (např. ztenčování PET lahví). Nahrazování nebezpečných či jinak nevhodných materiálů (např. nahrazení plastů s vyšší mírou recyklovatelnosti nebo náhrada POPs ve výrobku), kdy výsledkem investic do těchto technologií je buďto snížení množství odpadu, a to i prostřednictvím opětovného použití výrobků nebo prodloužením životnosti výrobků, omezení nepříznivých dopadů na životní prostředí a zdraví lidí nebo omezení obsahu škodlivých látek v materiálech a výrobcích. 1

5 V případě opatření orientovaných na výrobní proces je investice ve většině případů spojena s pořízením technologie (dlouhodobých hmotných, popř. nehmotných aktiv), jejímž efektem je snížení měrné produkce odpadů nebo omezení nepříznivých vlivů na ŽP, zdraví lidí, případně obsahu nebezpečných látek. Tyto technologie jsou obecně zaměřeny především na: Efektivní využití surovin. Recyklaci. Opětovné využití odpadních surovin ve výrobním procesu (např. drcení, regranulace a opětovné využití regranulátů jako vstupu do výrobního procesu v plastikářském průmyslu). Prvním krokem při zvažování investice do opatření na předcházení vzniku odpadů bývá zpravidla analýza materiálových toků na úrovni podniku, pro zajištění dostatku podkladů pro kvalifikované rozhodnutí o realizaci opatření. Cílem je vytvořit základní přehled o materiálových tocích v podniku, tedy určení nejvýznamnějších surovin a odpadů, a to z finančního i environmentálního hlediska; a následně identifikovat místa, kde je prostor k zavedení prevenčních opatření. Jednou z možností, jak může výstup takovéto analýzy vypadat, je přehledová tabulka o nejvýznamnějších odpadech: Tabulka č. 1: Přehled nejvýznamnějších odpadů Katalogové číslo Roční produkce v určených jednotkách Cena surovin v jednotce odpadu (A) Cena za nakládání s jednotkou odpadu (B) Celkové náklady (A + B) Environmentální rizikovost odpadu Alternativně je možné vytvořit přehledovou tabulku o využití jednotlivých surovin, kde náklady představují podíl nevyužité suroviny vynásobený její cenou. Na přehled o materiálových tocích obvykle navazuje analýza příčin vzniku klíčových (z hlediska množství či environmentálních dopadů) odpadů. Cílem je zmapovat proces vzniku těchto odpadů a faktory, které jejich vznik ovlivňují a určit opatření, kterými je možné dosáhnout snížení produkovaného množství odpadů či jejich nebezpečnosti. Dalším krokem je pak samotné určení konkrétních cílů projektu a stanovení indikátorů, pro měření plánovaného záměru. Indikátory investor určuje dle hlavního cíle projektu, kterým, jak již bylo zmíněno výše, bývá zpravidla ekonomická úspora nebo dosažení vyšší úrovně environmentálních standardů Indikátory pro hodnocení investic Ekonomické hodnocení Ekonomické zhodnocení záměru se opírá zejména o vyčíslení investičních nákladů a provozních úspor, které investice přinese, případně i o kalkulaci přímých ekonomických přínosů, pokud takové opatření generuje. Mezi investiční náklady patří například: Náklady na přípravu investice: Analýza současného stavu a identifikace možných opatření. Projektová dokumentace. Náklady na odstranění stávající technologie. Investice: Pořizovací cena technologie. Instalace. Školení zaměstnanců. 2

6 Provozní testy. Proti investičním nákladům se posuzuje provozní úspora, která je odvislá od povahy dané technologie či změny. Prevenční opatření může ovlivňovat například: Výši poplatků za odstranění odpadů a emise. Spotřebu surovin. Cenové podmínky kontraktů s firmami zajišťujícími investorovy odpadové hospodářství Výši nákladů na přepravu skladovaných surovin. Výši nákladů na čištění odpadních vod. Výši nákladů na úpravu vody. Atd. U těchto položek se vždy pozoruje hodnota před a po zavedení prevenčního opatření, čímž se určí celková provozní úspora dosažená zavedením prevenčního opatření. Stejná logika je aplikována i na identifikaci přímých ekonomických přínosů, kam patří zejména změna v objemu produkce, pokud je opatřením ovlivněna. Zhodnocení investičních nákladů a provozních dopadů slouží jako vstup pro investora k jeho rozhodování o realizaci ekonomicky motivovaných prevenčních opatření. Pro podložení samotného rozhodování se běžně používají následující indikátory: Kapitálová náročnost: Prostá doba návratnosti (bez diskontu) Kapitálová náročnost = Celkové investiční náklady Doba návratnosti (roky) = Celkové investiční náklady Průměrná roční provozní úspora+průměrné roční přímé ekonomické přínosy Čistá současná hodnota T Čisté cash flow t NPV = (1 + Požadovaná míra návratnosti) t Čisté cash flow 0 t=1 T = Roční provozní úspora t + Roční přímé ekonomické přínosy t (1 + Požadovaná míra návratnosti) t Celkové investiční náklady t=1 kde, T je životnost projektu v letech. Za požadovanou míru návratnosti lze použít například Vážený průměr nákladů kapitálu (WACC). Při NPV > 0 investice přináší firmě hodnotu, v případě NPV < 0 naopak firma na investici prodělá. Vnitřní výnosová míra Vnitřní výnosová míra (IRR) je taková návratnost, při které se NPV rovná nule. Tedy: T NPV = Čisté cash flow t (1 + IRR) t Čisté cash flow 0 = 0 t=1 Navrhované prevenční opatření je tedy vhodné, pokud vypočtená vnitřní výnosová míra je stejná nebo vyšší než požadovaná míra návratnosti. V případě alternativních investičních projektů je nejvýhodnější ten, který vykazuje nejvyšší vnitřní výnosovou míru. 3

7 Environmentální hodnocení: Při hodnocení opatření z environmentálního hlediska jsou zpravidla podniknuty následující kroky: 1. Vyhodnocení významnosti znečištění, v rámci kterého můžou být zvolena různá kritéria, a to například celková produkce nebezpečného odpadu, obsah nebezpečných látek/ směsí v odpadu, atd. Následně se sestaví tabulka nejvýznamnějších zdrojů znečištění. 2. Určení hlavního cíle a možných prevenčních opatření. 3. Projekt zaměřený na prevenci si klade za cíl najít opatření, která významně sníží produkci odpadu, dopady na životní prostředí a lidské zdraví a obsahu znečišťujících látek. K posouzení významnosti opatření slouží číselné vyjádření změny, k němuž dojde realizací preventivního opatření tyto změny je možné sledovat jak v absolutním (pokles produkce ve sledované jednotce) nebo relativním (% pokles po zavedení opatření oproti původnímu stavu) vyjádření. 4. Stanovení indikátorů, počítajících s výsledky z předchozího kroku. Příkladem může být produkce odpadu na vyrobenou jednotku, atd. 5. Hodnocení je potenciálně doplněno měřením toků na vstupech a výstupech příslušných technologických celků, v rámci environmentálního řízení jsou hodnoceny emise na výstupech závodu a hodnocena jejich změna v důsledku realizace investice Hodnocení rizik a analýza senzitivity Výsledná hodnota většiny indikátorů však významně závisí na zvolených předpokladech, na základě kterých se vyčíslí hodnota investice, ročních cash flow či environmentálních dopadů. Standardně se indikátory počítají pro tzv. base case scénář tedy scénář, u něhož je nejvyšší pravděpodobnost, že nastane. Investor by měl nicméně zvážit, zda projekt zůstane životaschopný i při méně příznivém vývoji faktorů, jež rozhodování ovlivňují. K tomu slouží zejména analýza rizik a analýza citlivosti. Analýza rizik Hodnocení rizik má za úkol identifikaci klíčových rizikových faktorů pro úspěšnost projektu. Postup při hodnocení rizik je následující: 1. Určení rizikových faktorů, např.: Výstavba a povolení zařízení pro nakládání s odpady v blízkosti podniku (F1). Snížení cen ropy (F2) má za následek snížení přepravních cen odpadu. Snížení cen nakládání s odpady (F3). 2. Určení pravděpodobnosti a dopadů rizika. 3. Určení klíčových rizik, tedy rizik s vysokou pravděpodobností a značným negativním dopadem, kterým je v modelovém grafu faktor F1. Ekonomické dopady těchto rizik je možné vyjádřit také formou očekávané hodnoty: I Riziko = i=1 R i = i=1 Náklady i P i I Kde R i jsou jednotlivá rizika, Náklady i je změna v nákladech v důsledku realizace rizika i a P i je pravděpodobnost, že riziko i nastane. Pokud tyto očekávané negativní náklady převyšují přínosy investice, je na investorovi, aby zvážil realizaci investice. 4

8 Graf č. 1: Přiklad hodnocení rizik preventivního opatření Zdroj: Vlastní tvorba EY Analýza sensitivity Robustnějším nástrojem, který umožnuje přímo kvantifikovat dopad různých stavů světa na stanovené indikátory, a to zejména ekonomické, je analýza senzitivity. Jejím cílem je: 1. Identifikovat klíčové proměnné, které ovlivňují náklady a přínosy projektu 2. Určit důsledky, jež by mohly nastat v případě nepříznivých změn v těchto klíčových veličinách 3. Posoudit, zda tyto nepříznivé změny ovlivní rozhodnutí o realizaci projektu 4. Identifikovat aktivity, které by mohly zmírnit případné nepříznivé dopady Analýza sensitivity tedy začíná identifikací klíčových proměnných, na nichž investiční rozhodnutí závisí, k čemuž lze využít i výsledky hodnocení rizik. Následně se určí hodnoty těchto proměnných, pro něž se bude business case počítat. Vhodné je zabývat se pouze hodnotami, jež se jeví jako reálné (např. subjektivní posouzení pravděpodobnosti toho, že nastanou, je větší než 10 %). Pro tyto hodnoty, a jejich kombinace, investor vypočítá zvolené indikátory, např. NPV. Modelový příklad pro preventivní opatření omezující objem produkovaného odpadu k odstranění je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 2: Modelový příklad analýzy senzitivity Cena ropy NPV Skládkovací poplatek Vhodné je také vypočítat tzv. ukazatele citlivosti, které ukazující procentuální změnu NPV s procentuální změnou v podkladovém faktoru a zlomové ukazatele, tedy procentuální změny v podkladových veličinách, pro něž se NPV rovná nule. První ukazatel pomáhá identifikovat proměnné s největším dopadem na úspěšnost investice, druhý pak limitní hodnoty těchto proměnných, při jejichž překročení se již investice nevyplatí. Takováto analýza umožní investorovi identifikovat klíčové faktory pro úspěšnost opatření a zhodnotit, jak reálný je jejich nepříznivý vývoj a jeho dopady. 1.3 Modelové propočty investičních opatření z dotazníkového šetření Následující tabulka ukazuje vybraná prevenční opatření, která uvedly řešitelem oslovené firmy v dotazníkovém šetření. Výsledky šetření ukazují, že některá opatření mohou být pro investora velmi 5

9 výhodná a mohou vykazovat extrémně rychlou návratnost. Příkladem je opatření firmy Barum Continental, kde se investice vrátila za méně než 4 měsíce. Tabulka č. 3: Příklady preventivních opatření realizovaných firmami uvedených v dotazníkovém šetření řešitele Název společnosti Průmyslové odvětví Popis opatření Náklady (mil. Kč) Roční úspora (mil. Kč) Snížení produkce odpadů (t/rok) Prostá doba návratnosti (roky) Společnost 1 Společnost 2 Společnost 3 Ostatní zpracovatelský průmysl Výroba pryžových a plastových výrobků Zdroj: Dotazníkové šetření Přetoky izolačních materiálů se vrací zpět ke zpracování a novému použití Zařízení k oddělování (štípání) různých kaučukových směsí (rozebírání polotovarů) umožňující jejich opětovné využití Průmysl Nákup strojního zařízení pro potravin, ovinování nápojů a mléka ,4 5, ,3 0,22 0, ,8 6

10 2. Zásady realizace a kalkulace investičních opatření pro oblast podpory z hlediska OPŽP Při rozhodování o realizaci opatření investor obvykle bere v potaz jak ekonomické, tak environmentální hledisko a legislativní požadavky. Málokdy jsou tudíž realizována opatření, která nepřináší ekonomické zhodnocení a návratnost běžně akceptované soukromým sektorem tedy opatření, kde by jedinou motivací bylo dosažení vyšší úrovně environmentálních standardů. Toto se týká mnoha opatření, jejichž zavedení je z environmentálního hlediska žádoucí. V těchto případech je žádoucí zásah ze strany regulačních orgánů. Realizaci takovýchto projektů lze podpořit dvojí cestou: Nepřímo změnou okrajových podmínek rozhodování investora. Přímo poskytnutí dotační podpory investorům projektů, zvýhodněných úvěrů, atd. Nepřímé ovlivnění rozhodování investora o realizaci prevenčního opatření Jak již bylo zmíněno výše, rozhodování investora o realizaci projektu ovlivňuje celá řada externích faktorů. Patří mezi ně například dostupnost zařízení k nakládání s konkrétními odpady v okolí podniku, cena za odstranění odpadů nabízená firmami odpadového hospodářství působícími v regionu, cena dopravy, environmentální poplatky, atd. Některé z těchto faktorů lze ovšem ze strany Ministerstva životního prostředí ovlivnit. Příkladem může být výše skládkovacího poplatku pro vybrané druhy odpadu. Jejich navýšení může významně vstoupit do rozhodovacího procesu investora. Pokud navýšení poplatků zapříčiní nárůst nákladů investora na odstranění těchto odpadů, případná realizace prevenčního opatření omezujícího produkci těchto odpadů, bude generovat vyšší provozní úspory. Opatření, které by bylo za stávajících podmínek pro soukromý sektor nerealizovatelné, tak může za změněných podmínek být pro investora ekonomicky nejen finančně únosné, ale i velmi výhodné a taktéž přínosné z hlediska ochrany životního prostředí. Přímá podpora investic do prevenčních opatření Přímou podporu investic do preventivních opatření lze rozdělit do dvou hlavních skupin: a) Grantové/dotační financování. b) Inovativní finanční nástroje různé typy kapitálových, garančních a dluhových nástrojů. Dotace mají především sloužit k realizaci opatření, která by za jiných podmínek (tj. nemožnost využití dotace) nemohla být realizována z důvodu vysokých investic a taktéž případně dlouhé doby návratnosti. Dotace může být poskytnuta pouze tam, kde k deformaci tržního prostředí nedojde., Naopak inovativní finanční nástroje mají celou řadu výhod pro poskytovatele podpory. Tou hlavní je návratnost finančních prostředků, například formou splátky úroků a jistin z poskytnutého úvěrového financování, která umožňuje znuvupoužitelnost finančních zdrojů. Dalšími výhodami jsou například obvykle nižší administrativní zátěž pro žadatele/příjemce či motivace příjemců k tržnímu a efektivnímu chování. IFN jsou tedy vhodnější k podpoře projektů, které vykazují alespoň nějakou finanční návratnost, zatímco grantová podpora je nenahraditelná u jednoznačně netržních opatření, která ovšem mají významný dopad na životní prostředí. Proto se jako ideální jeví použití vhodné kombinace obou forem podpory. Toto je ostatně i případ budoucího programového období , kdy se počítá s využitím finančního nástroje, který se bude skládat z kombinace dotační složky (15 %) a zvýhodněného úvěru. 7

11 3. Shrnutí Z výše zmíněného vyplývá, že regulační orgány se mohou ubírat dvěma cestami, pokud chtějí podpořit investice do prevenčních opatření. Nejlepších výsledků bude ovšem dosaženo pouze při kombinaci obou těchto postupů. Pro úspěch v oblasti prevence vzniku průmyslových odpadů bude bezesporu klíčové vhodné využití přímé podpory, tedy finančního nástroje kombinujícího dotační podporu a zvýhodněné úvěrové podmínky. Nicméně efektivní nastavení vybraných parametrů prostředí (tzv. okrajových podmínek), které ovlivňují náklady spojené s odvozem a využitím nebo odstraněním odpadů, představuje efektivnější a dlouhodobě udržitelnější systém, motivující firmy hledat inovativní postupy a technologie pro minimalizaci vzniku odpadů. Mezi taková opatření patří například vhodně zvolený sazebník poplatku za skládkování ostatních i nebezpečných odpadů. Právě tento poplatek ovlivňuje přímo či nepřímo nákladové podmínky vybraných technologií pro zpracování odpadů (skládky OO a NO, deemulgační a neutralizační stanice, stabilizační linky, atd.). Výhodou nepřímých opatření je tak jejich vliv nejen na prevenci vzniku odpadů, ale i na ostatní parametry trhu. Například zvýšení poplatku za skládkování ovlivní nejen vrchní stupeň hierarchie nakládaní s odpady, tedy předcházení vzniku odpadů, ale bude motivovat i k environmentálnějšímu nákládání v případě, že ke vzniku odpadu přeci jen dojde. Pro zavádění preventivních opatření v oblasti prevence vzniku průmyslových odpadů v současnosti mluví zvyšující se poptávka veřejnosti po ochraně životního prostředí, která stupňuje tlak na investory a nutí je přistupovat k environmentálně šetrnější výrobě. Nicméně i tak je nutné investory v jejich snaze podpořit správně nastavenou podporou. Dle názoru zhotovitele je nutné přistoupit jak k přímé podpoře formou finančního nástroje kombinujícího dotační podporu a zvýhodněné úvěrové podmínky, tak k podpoře nepřímé, a to zejména správným nastavením poplatku za skládkování. Naopak v případě opětovného využití odpadního materiálu, který se může stát potenciálně odpadní druhotnou surovinou (např. odpadní plasty ze vstřikolisů, kovové třísky z obrábění, atd.) je možnost ovlivnění ze strany Ministerstva životního prostředí minimální. Zde dává firmám cenově-nákladové impulzy pro rozhodování o prevenčních opatřeních především aktuální vývoj na trzích druhotných surovin. 8

12 Tabulka č. 4: Porovnání základních produkčních charakteristik zpracovatelského průmyslu v roce 2013 dle odvětví v % Zaměstnanci Účetní přidaná hodnota Tržby Opravy a instalace strojů Ostatní zpracovatelský průmysl Výroba nábytku Výroba ost. dopravních Výroba motorových vozidel Výroba strojů Výroba elektrických zařízení Výroba počítačů Výroba kovových konstrukcí Výroba kovů, hutní zpracování Výroba minerálních výrobků Výroba pryžových a Výroba farmaceutických Výroba chemických látek Tisk a rozmn. nahraných nosičů Výroba papíru Zpracování dřeva Výroba úsní Výroba oděvů Výroba textilií Výroba nápojů Výroba potravin Zdroj: Panorama zpracovatelského průmyslu, MPO 9

13 Seznam použitých zkratek Seznam zkratek BREF POPs ŽP WACC NPV OPŽP IRR Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách Perzistentní organické látky Životní prostředí Vážený průměr nákladů kapitálu Čistá současná hodnota Operační program Životní prostředí Vnitřní výnosová míra 10

14 Seznam zdrojů Dokument společnosti Deloitte Ex-ante posouzení možnosti využití finančních nástrojů v OPŽP

15 EY Assurance Tax Transactions Advisory About EY EY is a global leader in assurance, tax, transaction and advisory services. The insights and quality services we deliver help build trust and confidence in the capital markets and in economies the world over. We develop outstanding leaders who team to deliver on our promises to all of our stakeholders. In so doing, we play a critical role in building a better working world for our people, for our clients and for our communities. EY refers to the global organization, and may refer to one or more, of the member firms of Ernst & Young Global Limited, each of which is a separate legal entity. Ernst & Young Global Limited, a UK company limited by guarantee, does not provide services to clients. For more information about our organization, please visit ey.com Ernst & Young, s.r.o. Ernst & Young Audit, s.r.o. E & Y Valuations s.r.o. All Rights Reserved. ey.com 12

16 EY Assurance Tax Transactions Advisory Informace o EY EY je předním celosvětovým poskytovatelem odborných poradenských služeb v oblasti auditu, daní, transakčního a podnikového poradenství. Znalost problematiky a kvalita služeb, které poskytujeme, přispívají k posilování důvěry v kapitálové trhy i v ekonomiky celého světa. Výjimečný lidský a odborný potenciál nám umožňuje hrát významnou roli při vytváření lepšího prostředí pro naše zaměstnance, klienty i pro širší společnost. Název EY zahrnuje celosvětovou organizaci a může zahrnovat jednu či více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatnou právnickou osobou. Ernst & Young Global Limited, britská společnost s ručením omezeným garancí, služby klientům neposkytuje. Pro podrobnější informace o naší organizaci navštivte prosím naše webové stránky ey.com Ernst & Young, s.r.o. Ernst & Young Audit, s.r.o. E & Y Valuations s.r.o. Všechna práva vyhrazena. ey.com

17 Evropská unie Spolufinancováno z Prioritní osy 8 - Technická pomoc financovaná z Fondu soudržnosti. Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí České republiky zelená linka dotazy@sfzp.