Díl XIII. vyšlo 20.12.2007 (č. 51-52) 21. prosinec 2007: Česká republika se stává součástí Schengenu Česká republika se úderem půlnoci z 20. na 21. prosince 2007 stává součástí schengenského prostoru. Připojuje se tak ke skupině států, které na svých společných hranicích neprovádějí kontroly osob a které intenzivně spolupracují při zajišťování bezpečnosti a veřejného pořádku v rámci společného prostoru. Hraniční kontroly zůstanou zachovány pouze na mezinárodních letištích pro lety do států mimo schengenský prostor, pasová kontrola na vnitro-schengenských letech skončí 30. března 2008. Série pravidelných článků věnovaných vstupu České republiky do schengenského prostoru tímto dvojčíslem končí. Následující řádky poskytují rekapitulaci hlavních změn, které 21. prosinec přináší pro občany ČR i cizince pobývající či přijíždějící do ČR. Poskytují informaci rovněž o tom, co se nezmění a upozorní na hlavní mýty, které jsou s rozšířením Schengenu o ČR spojeny. Toto číslo je rovněž vhodným místem pro ohlédnutí se za uplynulými lety, kdy se zástupci několika rezortů koordinovaných Ministerstvem vnitra připravovali na splnění všech podmínek souvisejících s členstvím v Schengenu. Ing. Čelikovský umožňuje nahlédnout do pozadí příprav zahájených již v roce 18. Česká republika v Schengenu: jaké jsou hlavní změny? překračování pozemních hranic bez hraničních kontrol a bez zastavení Hranice České republiky se sousedními státy budete moci překračovat v jakémkoli místě a v jakoukoli denní či noční hodinu, tedy i mimo současné hraniční přechody a jejich provozní dobu. Budete však muset stále dodržovat pravidla týkající se povinnosti prokázat v případě potřeby svou totožnost platným občanským průkazem nebo cestovním pasem během pobytu v jiném státě EU. Další omezení mohou vyplynout i nadále z důvodů ochrany přírody (omezení přechodu hranic v chráněných územích) a z důvodů ochrany soukromého majetku. Při překračování státních hranic v autě/autobuse/vlaku, nebude nutné zastavit ani snižovat rychlost (pokud nebude doprava omezena místní úpravou). Ze silničních hraničních přechodů postupně zmizí všechny překážky bránící plynulému provozu. Na komunikacích protínajících státní hranice a v blízkosti stávajících hraničních přechodů budou provedena odpovídající opatření spočívající zejména v instalaci nového dopravního značení a v odstranění zátarasů, závor nebo odbavovacích buněk. volné cestování po 24 státech Schengenu Odstranění hraničních kontrol se bude týkat všech vnitřních hranic rozšířeného schengenského prostoru, tj. všech hranic mezi starými a novými schengenskými státy a mezi novými
schengenskými státy navzájem. Volné překračování hranic bez hraničních kontrol tak bude možné na česko-polské či česko-německé hranici nebo na rakousko-slovinské či litevsko-lotyšské hranici. Odstraněním kontrol dojde ke zkrácení doby pro cestování po Evropě - ať už autem, autobusem, vlakem, letadlem či trajektem. Při jízdě autobusem odpadne hrozba zpoždění z důvodu čekání na odbavení na hranici, na letištích po 30. březnu 2008 nebude nutné v případě letů do destinací uvnitř Schengenu čekat ve frontě na pasovou kontrolu. ukončení přítomnosti policistů na hraničních přechodech podél celé hranice se sousedními státy Úderem půlnoci z 20. na 21. prosince 2007 přestanou hraniční přechody plnit funkci, na kterou jsme byli po desetiletí zvyklí. Kontrolní buňky již nebudou sloužit pro provádění hraničních kontrol. Policisté se přesunou více do vnitrozemí, ve kterém budou pokračovat v plnění svých činností zaměřených na zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku. Po celnících, kteří opustili pozemní hraniční přechody v souvislosti se vstupem ČR do EU v květnu 2004, tak hraniční přechody opustí i policisté. Na státní hranice se vrátí pouze ve výjimečných případech, kdy by vláda ČR rozhodla o dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. Rozsah a způsob provádění obnovených hraničních kontrol bude vždy zohledňovat charakter daného nebezpečí a bude trvat pouze omezenou dobu, která by v zásadě neměla překročit 30 dní. zachování přítomnosti policie v příhraničí Policie sice přestane provádět hraniční kontroly na celém úseku pozemních hranic, její početní zastoupení v příhraničních regionech však zůstane zachováno. Zhruba čtvrtina policistů pohraniční a cizinecké policie bude plnit standardní úkoly při zajišťování bezpečnosti a veřejného pořádku v rámci dopravní, pořádkové a železniční policie, ostatní policisté se budou v rámci transformované služby cizinecké policie věnovat úkolům souvisejícím především s pobytem cizinců na území ČR (např. vydávání/prodlužování povolení k pobytu, pátrání po cizincích bez povolení k pobytu apod.). bezvízové cestování po Schengenu pro cizince s povoleným pobytem na území ČR Občané třetích zemí, kteří jsou držiteli platného povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na území ČR, budou moci až 3 měsíce cestovat po území Schengenu bez toho, aby pokud podléhají vízové povinnosti - museli žádat o vízum. České povolení k pobytu společně s platným cestovním pasem umožní cestovat i po Švýcarsku a Lichtenštejnsku. ČR bude uznávat pro vstup a krátkodobý pobyt na svém území jednotná schengenská víza a stejně tak povolení k pobytu vydaná jiným schengenským státem, Švýcarskem nebo Lichtenštejnskem. kontrola občana EU v SIS na vnějších hranicích, při kontrolách ve vnitrozemí a při registraci vozidel Při překračování vnějších hranic může policista provádějící hraniční kontrolu v rámci ověření totožnosti zkontrolovat, zda předložený občanský průkaz nebo cestovní pas není evidován v Schengenském informačním systému coby ztracený či odcizený doklad. V případě podezření může být i občan EU podroben důkladné kontrole. Prověření v SIS může také proběhnout v rámci standardních policejních kontrol ve vnitrozemí. Např. při dopravní kontrole může policista zjistit,
že dotyčné vozidlo bylo odcizeno v jiném státě. Stejně tak SIS umožňuje u kontrolovaného občana zjistit, že se jeho odcizeným dokladem prokazuje jiná osoba a že se tak stal obětí tzv. zneužité identity. Každý, kdo má podezření, že SIS obsahuje údaje týkající se jeho osoby, může uplatnit své právo přístupu k informacím vedeným v SIS u národních úřadů schengenských států dohlížejících na dodržování pravidel ochrany osobních údajů v ČR je tímto orgánem Úřad pro ochranu osobních údajů.
Česká republika v Schengenu: co se nezmění? Vstupem ČR do Schengenu se řada současných pravidel i povinností nemění. Patří mezi ně například: - cestování s platným cestovním dokladem (platný průkaz/doklad totožnosti nebo cestovní pas), u občanů třetích zemí cestovní pas a příp. vízum - absolvování hraniční kontroly při cestování do států Evropské unie, které nejsou a ani se 21. prosince 2007 nestanou součástí Schengenu (Velké Británie, Irsko, Kypr, Bulharsko a Rumunsko) - omezení pohybu přes hranice v národních parcích a v národních přírodních rezervacích (např. zákaz pohybu mimo vyznačené stezky apod.) - ponechání hraničních kontrol osob a zboží na mezinárodních letištích při letech z/do zemí mimo Schengen - množstevní omezení pro převoz alkoholických nápojů a tabákových výrobků mezi jednotlivými státy EU a při cestování do/ze třetích zemí - ohlašovací povinnost v jiných státech EU/Schengenu při pobytu přesahujícím daným státem stanovené období - podmínky pro vydávání pracovních povolení pro cizince v ČR i pro občany ČR v jiných státech - podmínky pro vydávání dlouhodobých víz a povolení k pobytu na území ČR (s výjimkou prověřování žadatelů v SIS) - pravidla pro cestování se psy, kočkami a fretkami - pravidla pro převoz veterinárního zboží, předmětů kulturní hodnoty, zbraní, střeliva a výbušnin, návykových látek a léků, odpadu a finančních prostředků Mýty o Schengenu Se vstupem ČR do Schengenu je spojena řada mýtů a polopravd, které v řadě případů do značné míry přebírají i česká média a šíří je tak dále mezi českou veřejností. Mezi nejčastější mýty patří: Hraniční přechody opustí celníci Celníci opustili hraniční přechody již se vstupem ČR do EU, tj. k 1. květnu 2004, kdy se ČR zapojila do jednotného vnitřního trhu, v jehož rámci nejsou na vnitřních hranicích států EU prováděny celní kontroly zboží. Hraniční kontrolu osob provádí policie, konkrétně příslušníci služby cizinecké a pohraniční policie. Celníci jsou tedy přítomni pouze na hraničních přechodech na mezinárodních letištích, na kterých budou i po vstupu ČR do Schengenu provádět celní kontrolu u pasažérů cestujících mimo státy EU. Celní kontrolu však budou provádět celníci i na letištích, na kterých ukončí svoji cestu cestující po několika přestupech, neboť kontrola podaných zavazadel se podle schengenských
pravidel provádí až na koncovém letišti. Schengen ruší hranice Jedná se pouze o symbolickou nadsázku, neboť Schengen v žádném případě neruší státní hranice jednotlivých států. Ruší pouze hraniční kontroly na vnitřních hranicích států schengenského prostoru. I po vstupu ČR do Schengenu proto zůstanou státní hranice v současné podobě, včetně vyznačení státní hranice formou hraničních kamenů apod. Česká republika nebude mít žádné vnější schengenské hranice ČR bude obklopena pouze schengenskými státy a celá její pozemní hranice se stane tzv. vnitřní schengenskou hranicí, na které nejsou prováděny hraniční kontroly. Vnější schengenské hranice zůstanou zachovány na mezinárodních letištích konkrétně na 14 letištích, která získala oprávnění provozovat lety do zemí mimo Schengen. Přes hranice bez pasu i občanského průkaz Schengen nic nemění na povinnosti prokázat v případě potřeby svoji totožnost. I přes neexistující hraniční kontroly je proto nutné mít při překračování hranic s sebou doklad potvrzující totožnost (občanský průkaz nebo cestovní pas). Česká republika přistoupí k Schengenské dohodě ČR vstupuje do Schengenu na základě rozhodnutí Rady. K Schengenské dohodě, resp. Schengenské prováděcí úmluvě ČR fakticky přistoupila podepsáním Smlouvy o přistoupení k EU, neboť schengenské předpisy jsou od roku 1 součástí právního rámce EU.
Česká republika na cestě do Schengenu: shrnutí hlavních událostí 18: v souvislosti s plánovaným vstupem do EU ČR zahajuje přípravy na vstup do Schengenu; ustavení první mezirezortní pracovní skupiny duben 2003: podpisem Smlouvy o přistoupení do EU se ČR zavazuje v budoucnu vstoupit do Schengenu; vláda ČR schvaluje strategii příprav na plné zapojení do schengenské spolupráce referenčním datem zrušení hraničních kontrol je říjen 2007 květen 2004: ČR se stává členem EU a začíná aplikovat část schengenských standardů souvisejících s jejím členstvím v EU listopad 2004: Evropská rada vyzývá členské státy a Evropskou komisi k přijetí všech opatření umožňujících rozšíření Schengenu o 10 nových států prosinec 2004: ČR deklaruje připravenost na zahájení hodnocení své připravenosti na Schengen květen 2005: ministři vnitra 15 schengenských států schvalují harmonogram schengenského hodnocení ČR a dalších států EU leden 2006: začíná praktická část schengenského hodnocení nových členských států; od února 2006 do října 2007 ČR celkem sedmkrát navštíví tým zahraničních expertů zkoumající plnění schengenských pravidel v praxi a připravenost na zrušení hraničních kontrol červenec/srpen 2006: Evropská komise oznamuje zpoždění ve vývoji SIS II, hrozí nesplnění termínu rozšíření Schengenu v roce 2007 prosinec 2006: ministři schvalují portugalský návrh rozšířit kapacitu Schengenského informačního systému prostřednictvím projektu SISone4all, čímž je zažehnána možnost výrazného odsunu rozšíření Schengenu z důvodu problémů při vývoji Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II); otevírá se možnost dodržení termínu zrušení hraničních kontrol na vnitřních hranicích nových schengenských států do konce roku 2007; Kypr se jako jediný z nových členských států rozhodl projektu SISone4all neúčastnit a vyčkat na zprovoznění SIS II, čímž přestává být státem usilujícím o vstup do Schengenu do konce roku 2007 listopad 2007: ministři vnitra schengenských států konstatují připravenost ČR a dalších 8 států na začlenění do schengenského prostoru prosinec 2007: Rada EU přijímá konečné rozhodnutí o zrušení kontrol na vnitřních hranicích v rámci rozšiřujícího se schengenského prostoru 21. prosinec 2007: končí hraniční kontroly na vnitřních pozemních a mořských hranicích rozšířeného schengenského prostoru počet schengenských států se zvyšuje z 15 na 24; ČR přestává kontrolovat osoby překračující hranice se sousedními státy a začíná plně aplikovat všechna ustanovení schengenského acquis
30. březen 2007: končí hraniční kontroly na mezinárodních letištích při letech uvnitř rozšířeného Schengenu Ohlédnutí za přípravou České republiky na vstup do schengenského prostoru Ing. Jiří Čelikovský odbor azylové a migrační politiky MV předseda pracovní skupiny Hodnocení Schengenu - Česká republika Jednání směřující ke zrušení kontrol na hranicích mezi některými státy Evropských společenství probíhala již určitou dobu před rokem 185, kdy došlo k podpisu dohody o postupném rušení kontrol na jejich společných hranicích tzv. Schengenské dohody. V jiné části centrální Evropy, v tehdejším Československu, se naopak rozvíjel systém utěsňování železné opony s využitím nechvalně známých postupů, z pohledu civilizovaného světa zcela nepřijatelných. Až po revolučních změnách byl přestřižením drátů na česko-německé hranici v prosinci 18 nastartován proces humanizace a profesionalizace ochrany státních hranic. V roce 10 byla podepsána Schengenská prováděcí úmluva. V klimatu zvyšujícího se náporu nelegálních migrantů cestujících z východu do bohatých evropských států probíhaly v první polovině 0tých let intenzívní práce na vytváření standardů, které měly zajistit ochranu vnějších hranic schengenského prostoru tedy i na hranicích mezi Německem a Československem, později, po rozpadu společného státu na konci roku 12, s Českou republikou. Náš stát se tak 12 let automaticky podílel na ochraně vnějších schengenských hranic. Spolupráce se SRN v letech 14-17 Fakt sdílení velmi zatížené vnější schengenské hranice přirozeně vedl k intenzivní spolupráci s Německem. V rámci implementace schengenských standardů uzavřely v roce 14 oba státy readmisní dohodu a současně dohodu o spolupráci v oblasti následků migrace. Přibližně jednu miliardu korun poskytla v letech 15-17 německá vláda na zavedení účinných nástrojů boje s nelegální migrací nejen na všech úsecích státních hranic ČR, ale také ve vnitrozemí a na českých konzulátech. Tato spolupráce byla první příležitostí seznámit se s schengenským know-how. V té době například vznikly základy, na tehdejší evropské poměry velmi moderního, elektronického konzultačního systému pro projednávání žádostí o udělení českého víza. Příprava na členství v EU Proces přípravy ČR na schengenskou spolupráci získal novou dynamiku v roce 1, kdy došlo k začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie. Prostřednictvím projektů programu Phare bylo možné získávat jinak nedostupné informace o schengenských standardech a současně také zdroje pro financování jejich implementace. Česká republika realizovala před svým vstupem do EU tři velké projekty zaměřené na Schengen, a to ve spolupráci s Německem, Rakouskem a Nizozemskem a řadu dalších menších projektů s dalšími státy Schengenu. Proces přípravy na členství v EU byl Evropskou komisí průběžně monitorován formou
pravidelných zpráv o pokroku, vydávaných na základě zjištění získaných během expertních misí. Tyto zprávy byly základní reflexí kvality přípravy na Schengen a neoficiálně nahrazovaly standardní schengenský hodnotící proces. Provádění schengenského acquis spadá díky širokému záběru do působnosti více ministerstev a příprava představovala splnění několika set větších či menších úkolů. O koordinaci přípravy se starala mezirezortní pracovní skupina pro schengenskou spolupráci zřízená ministerstvem vnitra. Tato pracovní skupina nejprve vypracovala detailní analýzu Schengenské prováděcí úmluvy a na jejím základě Schengenský akční plán ČR, který obsahoval strategii vlády pro oblast Schengenu, legislativní i nelegislativní úkoly. O jeho plnění byla vláda každoročně informována prostřednictvím zpráv o připravenosti České republiky k převzetí schengenského acquis. Postupně bylo schváleno několik desítek legislativních návrhů od drobných novel až po komplexní nové úpravy, např. zákony o pobytu cizinců na území České republiky a o azylu, a byly sjednány nebo nově projednány desítky mezinárodních smluv. U velkých nebo průřezových nelegislativních úkolů byly vypracovány nezbytné koncepce, např. postupy pro promítnutí schengenského acquis do vnitřních rezortních předpisů, a navazující koncepce vzdělávání v oblasti Schengenu, na jejímž základě bylo později vyškoleno téměř všech 46 tisíc policistů Policie ČR a mnoho dalších pracovníků. Specifickým úkolem byla reorganizace služby cizinecké a pohraniční policie nezbytná pro stabilizaci policistů před zrušením hraničních kontrol. V technické oblasti musely být vytvořeny nebo zkvalitněny rezortní informační systémy pro výměnu informací a zpracování agend na úrovni schengenských standardů a pořízeny finančně náročné technologie pro ochranu státních hranic. Specifickým úkolem bylo zavedení schengenských standardů na 14 mezinárodních letištích pro oddělení schengenských a neschengenských letů. Ve srovnání s ostatními novými členskými státy svým rozsahem naprosto vybočuje výstavba nového schengenského terminálu letiště Praha Ruzyně v hodnotě,5 mld. Kč. Technologicky mimořádně náročný byl například vývoj schengenských vízových a pobytových samolepicích štítků umísťovaných do cestovních pasů cizinců. Za zmínku stojí i projekty vrcholící v současném období zaměřeném na rušení překážek bránících volnému průjezdu přes hraniční přechody a informační kampaň pro veřejnost, která probíhá od již července a vyvrcholí v prosinci letošního roku. Projekty související se Schengenem se většinou překrývaly s dalšími projekty a z tohoto důvodu nikdy nešlo poctivě vyčíslit cenu za zrušení kontrol. Domnívám se však, že nutné výdaje na zajištění schengenských standardů jsou zhruba vyváženy hodnotou budov hraničních přechodů ve výši cca 3,5 mld. Kč a úsporou provozních výdajů na ochranu vnitřních hran. Po vstupu do EU Schengenské acquis se stále intenzivně rozvíjí a vyžaduje proto průběžnou implementaci nových standardů. Dalším charakteristickým znakem je jeho nejednoznačný výklad; čím podrobněji jej odborník zkoumá, tím více je vtahován do pochybností o souladu praxe v jednotlivých státech s obsahem jednotlivých ustanovení. Po podpisu smlouvy o přistoupení k EU získaly nové členské státy statut pozorovatelů, který českým expertům otevřel přístup ke dříve nedostupným dokumentům. Proto, souběžně s intenzivní přípravou na hodnotících návštěvy expertů, bylo nutné připravit další vlnu legislativních návrhů. Česká republika byla po celou dobu velmi aktivní při prosazování včasného rozšíření schengenského prostoru. Za iniciaci tohoto procesu je možné považovat deklaraci ministrů vnitra států visegrádské skupiny, kteří se shodli na koordinovaném vstupu do Schengenu v říjnu 2007 a
oznámili Evropské unii, že od počátku roku 2006 budou schopni zahájit hodnocení své připravenosti. To však v žádném případě neznamenalo, že šlo oslabit ochranu státních hranic mezi státy visegrádské čtyřky. Naopak, Česká republika musela počítat i s variantou, že se některý z těchto států nestačí připravit ke stanovenému datu a některý úsek dočasně zůstane vnější hranicí. Události brzy dostaly poměrně rychlý spád. V květnu 2005 obdrželo deset nových členských států rozsáhlé dotazníky, kterými hodnocení vždy začíná. Při vypracování odpovědí na mnoho desítek otázek byly využity i poznatky z tzv. autoevaluace, kterou zorganizovalo ministerstvo vnitra ve spolupráci s předními zahraničními experty s cílem přiblížit českým úřadům průběh hodnotící mise a tím povzbudit odpovědnost v přípravě. Od počátku roku 2006 se spustil co do rozsahu bezprecedentní proces schengenského hodnocení. Celkem 77 expertů se zúčastnilo 7 hodnotících misí prověřujících připravenost České republiky. Na desítky doporučení obsažené v závěrečných zprávách musely reagovat státy vypracováním dokumentů obsahujících plán na odstranění všech nedostatků a poté průběžně informovat o jeho plnění. Scénářem rozšíření Schengenu otřáslo v polovině roku 2006 oznámení Evropské komise o nezbytnosti odkladu zprovoznění Schengenského informačního systému druhé generace, který byl do té doby jasně stanovenou podmínkou pro připojení nových členských států. Tyto státy však v září 2006 získaly nečekaného spojence Portugalsko, které přišlo s projektem jak vstoupit do Schengenu s využitím současného Schengenského informačního systému. Česká republika okamžitě připravila nové projekty a od té doby se souběžně připravovala na připojení k oběma informačním systémům. Stejně tak postupovalo i osm dalších nových členských států, Kypr z této vlny rozšíření dobrovolně vystoupil. Léta 2005-2007 znamenala pro některá pracoviště mimořádné zatížení, které bylo zúročeno až ukončením hodnocení v říjnu 2007 na jednání Rady EU. Závěrem Systematická příprava trvala let. Bylo vyškoleno 850 školitelů a jejich prostřednictvím několik desítek tisíc osob, realizovány byly desítky projektů a chváleny desítky zákonů. Přes těžko předvídatelnou obtížnost a záludnost evaluačního procesu prošla Česká republika hodnocením hladce a bez větších zakolísání a získala velmi dobrý kredit. Na implementaci schengenských standardů se přímo v minulosti podílelo mnoho pracovníků, ale pouze několik z nich se dočká ve svých funkcích zrušení kontrol. Každý z nich nepochybně přispěl svým dílem k tomuto úspěchu. Zrušením kontrol na vnitřních hranicích rozvoj schengenského acquis nekončí, a proto musíme myslet již dnes na příští hodnocení, které státy Schengenu organizují i vůči státům již začleněným do společného prostoru.