Lípa Musica nabídne romský crossover, žesťový víkend s beneficí i výlet do Itálie Uplynulý festivalový týden nabídla Lípa Musica koncerty na saské straně hranic, netradiční skladatelskou besedou, folklórní osvěžení ve skanzenu i českou premiéru. Hornově laděné večery připravily návštěvníkům setkání s úspěšným hornistou Přemyslem Vojtou i uměleckým garantem Radkem Baborákem. Výrazná osobnost soudobé skladatelské generace Miloš Bok se představil v roli dirigenta, autora skladeb a současně českolipskému publiku v moderované debatě odhalil i taje své kompoziční činnosti. Víkend se nesl ve znamení dvou premiér - festival se poprvé představil v zubrnickém skanzenu, kam zasadil vystoupení Varmužovy cimbálové muziky, v neděli pak zavítal do Prysku, kde se festivalovému publiku poprvé v celé ČR představil vynikající německý vokální sextet Sjaella. Oba vyprodané večery odměnilo publikum nadšenými ovacemi vstoje. V tomto týdnu sedmnáctá Lípa Musica nabídne osobité propojení lidové romské hudby s folkem, jazzem i popem v podání zpěváka a multiinstrumentalisty Mária Biháriho. Koncert se uskuteční v pátek 12. října v Centru textilního tisku v České Lípě a je již beznadějně vyprodán. Víkend zahájí pokračování saské festivalové kapitoly návratem do obce Schirgiswalde, kde se v rámci benefičního koncertu pro Nadační fond Ozvěna představí duo zázračných mladých trumpetistů Vilém a Walter Hofbauerovi za doprovodu varhaníka Petra Čecha. Neděle přinese další setkání s žesťovými nástroji, tentokráte s oblíbeným Sdružením hlubokých žesťů České filharmonie, které se vrací do Mimoně. Příští týden zahájí festival koncertem v Doksech. Tradiční prostory zámku kvůli rekonstrukci vystřídá architektonicky zajímavý prostor kino Máj autora Ještědu Karla Hubáčka. Na tomto místě se představí přední český flétnista hrající na barokní zobcové flétny za doprovodu svého souboru Concerto Aventino. Na všechny koncerty s výjimkou pátečního je stále možné si ještě zakoupit vstupenky. Do Schirgiswalde i Mimoně vypravujeme současně i festivalový autobus, kde jsou také ještě volná místa. Mário Bihári ztělesňuje spojení romského hudebního cítění s klasickou, folkovou i moderní elektronickou hudbou, popem a jazzem. Zcela ojedinělým zážitkem je jeho sólové vystoupení. Pokaždé trochu jiné, vždy však strhující. Virtuózní skladby střídají variace na romská témata i klidnější polohy autorské tvorby. Hudební projev Mária Biháriho je nezaměnitelný, originální a zasahuje široké spektrum posluchačů. Jako fenomenálního akordeonisty a pianisty si ho jako první všimla Zuzana Navarová a objevila v něm také výjimečný skladatelský talent. Po její smrti se začal věnovat sólové dráze a založil romskou kapelu Bachtale Apsa (Slzy štěstí), se kterou vydal dvě desky a odehrál přes dvě stě koncertů doma i ve světě. V rámci letošního ročníku k nim přidá i sólový koncert českolipský, který proběhne v pátek 12. října v Centru textilního tisku. Devatenáctiletý a čtyřiadvacetiletý trumpetisté z Třeště, Vilém a Walter Hofbauerovi, už stačili svými vynikajícími uměleckými výkony ohromit odbornou hudební veřejnost a dosáhnout mimořádných výsledků a uznání. Oba mají a svém kontě bezpočet úspěchů. Mladší Vilém získal první cenu v mezinárodní soutěži Concertino Praga 2014, navíc se ve svých čtrnácti letech stal historicky nejmladším laureátem této soutěže v oboru trubka. Starší Walter již jako posluchač druhého ročníku hrál první trubku v orchestru Pražské konzervatoře na zahajovacím koncertu Pražského jara pod taktovkou šéfdirigenta České filharmonie Jiřího Bělohlávka, který si ho doslova zamilovala přijal jej do Akademie při České filharmonii. Vilémova hudební interpretace se vyznačuje výrazným a citlivým hudebním projevem, podloženým nekompromisní technickou přípravou. Podobně jako u Waltra, u kterého se snoubí talent, píle a výrazný zájem o hudbu. Výjimečné bratrské trumpetové duo zahraje na benefici pro Nadační fond Ozvěna. Tento fond dlouhodobě podporuje děti, mladistvé a jejich rodiny, které se potýkají se sluchovým handicapem. Dobrovolné vstupné vybrané formou sbírky na tomto koncertu bude věnované na podporu aktivit fondu. Benefiční koncert se uskuteční v sobotu 13. října v kostele Nanebevzetí Panny Marie v saském Schirgiswalde.
Sdružení hlubokých žesťů je sestaveno z prvotřídních hráčů pozounové a tubové sekce České filharmonie. A jelikož jde o nejdružnější skupinu tělesa, která se spontánně schází i mimo filharmonii, rozhodli se její členové v roce 2004 na jednom ze zájezdů do Japonska, že si společně zamuzicírují i nad rámec pracovních povinností a budou tak kultivovat své interpretační umění v sestavách, jejichž interpretační nároky se blíží komorní hře. Ve světě nejsou podobné soubory neobvyklé. Lahodný, sametový souzvuk a hlavně vyhraněně specifický výraz společné hry několika pozounů a tuby zazní v neděli 14. října v kosele sv. Petra a Pavla v Mimoni. Concerto Aventino je soubor zaměřující se na provozování evropské hudby 15. - 18. století na dobové nástroje s téměř desetiletou tradicí. V popředí zájmu ansámblu je uvádění programů a projektů, které odhalují mnohdy méně známou tvář evropské hudby od konce středověku po baroko. Od roku 2009 vytvořil soubor Concerto Aventino řadu projektů, zaměřených na klíčové momenty vývoje evropského baroka a renesance. Jedním z nich je i projekt Concerti da Napoli, Venezia e Parma představující elegantní italské flétnové koncerty a sinfonie z dílny Vivaldiho, Manfrediniho, Lea, Barbarelly, Fiorenza či Sarra. Italský esprit, slunce, lehkost a svěžest, to vše nabídne flétnista Jakub Kydlíček a jeho ansámbl v programu Viva Italia! v pondělí 15. října v Kině Máj v Doksech. Ohlédnutí za posledními koncerty Ve čtvrtek 4. října pokračovala sedmnáctá Lípa Musica netradičním večerem se skladatelem Milošem Bokem. Formát debat není pro festival klasické hudby typický, přináší však unikátní možnost nahlédnout pod pokličku tvůrci, jehož hudbu posluchač vnímá běžně jen jako konzument výsledků tvůrčí invence. První festivalová debata svého druhu přilákala několik desítek posluchačů, kteří měli možnost zhlédnout i řadu audio a videoukázek. Koncert lesních rohů v podání uměleckého garanta Radka Baboráka a jeho Českého hornového sboru za doprovodu varhaníka Aleše Bárty a řízení skladatele a dirigenta Miloše Boka přilákal v pátek 5. října do žitavské katedrály několik stovek návštěvníků. Monumentální hudbu Bokovu a Brucknerovu doplnily sbory romantické a barokní. Desetiletý soubor, který navazuje na třísetletou tradici vyhlášené české hornové školy, nabídl všem přítomným neotřelý hudební zážitek dokonale rezonující v prostoru gigantické johanitské svatyně, která je symbolem královského města Žitava. Varmužova cimbálová muzika byla založena roku 1964 a je dnes pro svou muzikalitu vysoce oceňována doma i v cizině. Zúčastnila se mnoha mezinárodních festivalů a soutěží v Evropě i Americe a získala hodně cen. V sobotu 6. října vystoupila na 17. ročníku MHF Lípa Musica v netradičním prostředí zubrnickeho skanzenu. Nejmladší soubor lidových staveb v Čechách ožívá několikrát do roka rozličnými kulturními akcemi. Lípa Musica sem však společně s více jak stovkou návštěvníků přijela poprvé. Podvečer s lidovou hudbou v jiskrném podání, s vynikajícím vínem a pohádkovými koláčky zahřál přítomné u srdce a získal si ovace vstoje. První říjnový týden nabitý pěti festivalovými koncerty završila v neděli 7. října premiéra v Prysku. Lípa Musica zavítala popáté do místního kostela sv. Petra a Pavla a v české premiéře představila mladý německý vokální ansámbl Sjaella. Sexteto pěvkyň zpívajících duchovní písně v zajímavých novodobých aranžích i života plné a jímavé zpěvy lidové převážně ze severoevropského regionu vyprodaný kostel v Prysku jedním slovem nadchlo. Čisté a dokonale souznící hlasy, mladistvost výrazu, originalita a inspirativnost vybraných skladeb i jejich interpretace, to vše Sjaella nabídla a zasloužené výkřiky "Bravo!" a dlouhý potlesk vstoje korunovaly další vydařený festivalový večer.
Podrobnosti ke koncertům: pátek 12. října, 19.00 Česká Lípa, Centrum textilního tisku Mário Bihári zpěv, akordeon, klavír Mário Bihári ztělesňuje spojení hned několika hudebních světů. Tím nejlepším způsobem navazuje na romskou zpívanou tradici. Ve světě romské hudby se však neuzavírá, nýbrž nachází společné platformy i v jazzu, klasice, popu nebo elektronické hudbě. Ze všech možných škatulek je ale world music tou, která nejvíce vystihuje jeho hudební světonázor a praktikování. Se svou kapelou Bachtale Apsa Mário Bihári na sklonku roku 2016 vydal novou desku s poetickým názvem Tóny barev. Po předchozích albech, která tvořily zejména romské tradicionály, se kapela uchýlila k autorským skladbám Mária Biháriho. Jeho osobitý skladatelský cit do písní promítá subtilní i zcela energické nálady a pokračuje v písničkářské tradici, ze které těžila již před lety zpěvačka Zuzana Navarová. Skladby z desky Tóny barev se objevují v repertoáru recitálu Mária Biháriho. Jeho součástí ale samozřejmě zůstávají také klasické melodie balkánských, maďarských, španělských, ruských i slovenských Romů. Mário Bihári představuje spojení romského hudebního cítění s klasickou hudbou, folkem a jazzem. Jeho sólová vystoupení jsou zcela ojedinělým zážitkem. Pokaždé trochu jiné, vždy však strhující. Virtuózní skladby střídají variace na romská témata i klidnější polohy autorské tvorby. Hudební projev Mária Biháriho je nezaměnitelný, originální a zasahuje široké spektrum posluchačů. Mário Bihári je výjimečný romský umělec. Narodil se ve slovenských Malackách. V osmi letech oslepl, což zásadně změnilo jeho další život. Poté co přišel o zrak, pověsil na hřebík atletiku, ve které ho čekala skvělá budoucnost a jíž se vedle hry na klavír věnoval, a začal se naplno věnovat hudbě. Ke klavíru přidal ještě akordeon a ve čtrnácti letech byl přijat na Konzervatoř Jana Deyla do Prahy. Jako fenomenálního akordeonisty a pianisty si ho jako první všimla Zuzana Navarová, která v něm viděla ukrytý potenciál a přivedla ho do kapely Koa. Byla to také Zuzana Navarová, která plachého akordeonistu přiměla ke zpěvu. Dnes je z něj vedle skvostného hudebníka také sebevědomý zpěvák, který publikum učarovává svým jedinečným srdceryvným projevem. Zuzana Navarová v Máriu Bihárim objevila také výjimečný skladatelský talent. Na nejslavnějších deskách kapely Koa zabírají Máriovy skladby zhruba třetinu rozsahu. Po smrti Zuzany Navarové se Mário Bihári začal věnovat sólové dráze a založil romskou kapelu Bachtale Apsa (Slzy štěstí), se kterou vydal tři desky a odehrál přes dvě stě koncertů doma i v zahraničí. Kapela se nejprve soustředila na romské lidovky, ale později se stále více uchylovala ke kompozicím Mária Biháriho. O jeho všestrannosti svědčí, že mimo sólového vystupování je také nejmladším členem legendární folkové kapely Plavci, hostuje se slovenskou kapelou Para, se zpěvačkou Janou Kirschner nebo třeba s kapelou Buty. Jeho skvělou hru využívají také moderní elektronické projekty, jako například DJ Gadjo.cz. Společně s herečkami Bárou Hrzánovou a Janou Bouškovou hrají už osm let v divadle Viola úspěšné představení Šunen Romale (Poslyšte Romové), které odhaluje různé hřejivé historky ze života Romů, prokládané tradiční romskou hudbou. Spolupráce s Bárou Hrzánovou přerostla z divadla i do hudebního prostředí, neboť přizvala Mária Biháriho jako hosta k účasti na desce své kapely Condurango. sobota 13. října, 19.30 Schirgiswalde, Mariä Himmelfahrt kirche Zázrační trumpetisté Walter a Vilém Hofbauerovi trubky Petr Čech varhany Antonio Vivaldi (1678 1741): Koncert pro 2 trubky C Dur Johann Sebastian Bach (1685 1750): Concerto d moll, BWV 596 Domenico Gabrielli (1659 1690): Sonata č. 5 D Dur Giuseppe Torelli (1658 1709): Koncert D Dur Charles Marie Widor (1844 1937): Symfonie č. 5 f moll, op. 42 Stanley Friedmann (1925 2006): Solus Petr Eben (1929 2007): Okna podle Marca Chagala První část koncertního programu setrvává převážně u hudby italské barokní provenience. Platí to částečně i o Bachově concertu d moll pro sólové varhany, které vzniklo inspirací z materiálu Antonia Vivaldiho. Bach na kusu cizeloval svůj smysl pro italský kompoziční styl. Druhá část koncertu již obrací pozornost k výrazně mladším autorům. Tento modernější blok počíná allegrem vivace od francouzského skladatele a významného varhaníka Charlese Marii Widora. Z celého jeho díla jsou nejznámější právě
jeho skladby pro varhany, zejména deset symfonií. Widor užíval tohoto neobvyklého označení pro skladby pro sólový nástroj právě proto, aby podtrhl a zvýraznil užití širokých rejstříků a dynamiky, které moderní varhany umožňovaly. Pokud je řeč o skladbách pro moderní varhany, netřeba opomenout Okna podle Marca Chagala od Petra Ebena. Velmi originální a pestrá skladba, skutečně evokující Chagalova plátna, dává zaznít varhanám a trubce, které zde velmi nečekaně a expresivně vytváří zvláštní harmonii. Bratři Vilém a Walter Hofbauerovi pocházejí z Třeště a oba jsou vycházejícími hvězdami na domácí klasické scéně. Oba bratři získali základy svého hudebního vzdělání od svých rodičů, zejména potom od nedávno zesnulého otce, významného třešťského hudebníka a hudebního pedagoga. Starší Walter se narodil v roce 1994 v Jihlavě. Studiu trubky se začal věnovat v osmi letech pod vedením Evžena Mašáta. Již po dvou letech hry na trubku získal několik ocenění v celostátních soutěžích. Od té doby se stal laureátem několika významných celostátních i mezinárodních soutěží, jako například Concertino Praga 2008, soutěž ZUŠ 2009, Mezinárodní interpretační soutěž na konzervatoři v Brně 2009. V září 2009 nastoupil do třídy profesora Jiřího Jaroňka jako student prvního ročníku Pražské konzervatoře. V témže roce se zúčastnil XXX. soutěžní přehlídky konzervatoří a hudebních gymnázií ČR ve hře na dechové nástroje, kde získal 1. cenu a titul absolutního vítěze. Ve třetím ročníku Pražské konzervatoře natočil zvukový snímek pro 45. ročník soutěže Concertino Praga ve hře na trubku, jejímž se stal laureátem. Walter Hofbauer je stálým hostem významných českých orchestrů, jako je Česká filharmonie nebo Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK. Sólově spolupracoval s Plzeňskou filharmonií, Komorní filharmonií České Budějovice či se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, jehož stálým hráčem ve skupině trubek je od června 2014. V červnu roku 2015 absolvoval 6. ročník Pražské konzervatoře a od října téhož roku je posluchačem pražské HAMU. Stejného rodičovského vedení k hudbě se dostalo i jeho mladšímu bratru Vilémovi. Toho nejdříve ve hře na trubku vedl jeho otec a později začal dojíždět k prof. Jiřímu Jaroňkovi, u kterého nyní studuje. V letech 2009, 2011, 2013, 2015 se zúčastnil Mezinárodní interpretační soutěže žesťových nástrojů v Brně, kde získal 1. místo a titul absolutního vítěze. V letech 2009, 2012 získal 1. místo a titul absolutního vítěze na soutěži Základních uměleckých škol. Vilém také soutěžil s kvintetem, ve kterém hrál na ZUŠ. V letech 2010 a 2013 získal s kvintetem 1. místo a titul absolutního vítěze na soutěži komorní hry. V roce 2014 se Vilém zúčastnil Mezinárodní soutěže Concertino Praga. Zde získal 1. cenu a titul laureáta soutěže. Vilém dnes vystupuje s předními českými orchestry, jako je Česká filharmonie, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Pražská komorní filharmonie, Pražský komorní orchestr nebo Český národní symfonický orchestr. V současnosti Vilém studuje na Pražské konzervatoři. Petr Čech absolvoval Pražskou konzervatoř v oborech klavír u prof. Marty Toaderové a varhany u prof. Jana Hory. Následně u téhož profesora pokračoval ve studiích na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze a na Staatliche Hochschule für Musik und Darstellende Kunst ve Stuttgartu u vynikajícího norského varhaníka prof. Jona Laukvika. V roce 2011 dokončil doktorské studium na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě ve třídě prof. Imricha Szabó. Petr Čech je laureátem a nositelem cen mnoha mezinárodních soutěží (Pražské jaro, Lucemburk, Gdaňsk, Brno, Opava). Do dramaturgie svých koncertů zařazuje velmi často soudobá díla našich i světových autorů, za něž obdržel cenu ČHF, Fondu Leoše Janáčka, Nadace Bohuslava Martinů a zvláštní prémii Aktivu mladých Lucemburské hudební současnosti. Varhanní tvorbu 20. století i díla soudobých autorů nahrál na zvukové nosiče tuzemských i zahraničních hudebních vydavatelství. Za zmínku stojí jistě jeho CD s varhanními opusy Aloise Háby, CD v rámci projektu HAMU představující tvorbu Petra Ebena, CD švýcarské společnosti RC s varhanními kompozicemi Otto Alberta Tichého a Petra Ebena realizované společně s žesťovým kvintetem České filharmonie. V současné době Petr Čech zastává post varhaníka Chrámu Matky Boží před Týnem. Jako pedagog působí na Pražské konzervatoři. neděle 14. října, 17.00 Mimoň, kostel sv. Petra a Pavla Bombardino Sdružení hlubokých žesťů České filharmonie Robert Kozánek pozoun Břetislav Kotrba pozoun Lukáš Moťka pozoun Jaroslav Tachovský pozoun Karel Kučera pozoun Karel Malimánek tuba
Johann Christoph Pezel (1639 1694): Suita C Dur Gottfried Finger (1660 1730): Sonáta D Dur Claudio Monteverdi (1567 1643): Adoramus te Christe, SV 289 Johann Sebastian Bach (1685 1750): Jesus bleibet meine Freunde, BVW 147 Caesar Franck (1822 1890): Panis Angelicus Antonín Dvořák (1841 1904): Tři duchovní zpěvy, op. 19b Edvard Grieg (1843 1907): Ave Maris Stella Enrique Crespo (1941): Bruckner étude Ivan Zelenka (1941): O rozjímání Bohuslav Matěj Černohorský (1684 1742): Regina Coeli Sdružení hlubokých žesťů České filharmonie tvoří dohromady unikátní sestavu složenou z pozounistů a hráče na tubu. Společně toto kolegium utváří nečekanou atmosféru a hudební nádech. Repertoár souboru je poměrně široký, věnuje se hudbě autorů posledních pěti století, tedy od renesance až dodnes. V jejich touze pro prezentování starších děl, než je samotná historie pozounu a tub, je nezastaví ani absence notového materiálu. Naopak členové Sdružení hlubokých žesťů České filharmonie čile a umně vytváří nová aranžmá starých vokálních i instrumentálních děl, která ukazují v novém dechovém, nejednou nečekaném hávu. Program večera načíná suita C Dur z dílny Johanna Christopha Pezela. Poměrně známé a uváděné dílo bylo pro dechové nástroje, pravděpodobně flétny, napsáno již samotným Pezelem, který působil jako městský pištec a později městský kornetista v nedalekém Budyšíně. O jeho skladbách, prý ovlivněných provozováním hudby z věže, se říká, že v sobě spojuje italskou sladkost a německou instrumentální obtížnost. Monteverdiho Adoramus te Christe je ukázkou ještě staršího repertoáru, ve kterém se soubor rozhodl adaptovat původně vokální chrámovou píseň. V originále nádherně vrstvené hlasy Monteverdiho skladby soubor adaptuje s citem k předloze. Obdobně tomu je s taktéž duchovně zaměřeným Bachovým chorálem Jesus bleibet meine Freunde, který původně tvořil součást rozsáhlejší kantáty. V ní byl už podle Bachovy předlohy velký prosto ponechán dechovým nástrojům a důsledně k předělání tak byl především part vokálu. Skladba je nesmírně pestrá a resonantní a jako taková i nesmírně atraktivní v žesťovém přepracování. Opět velmi originální je přepracování i dalších skladeb, mimo jiné Franckova Panis Angelicus, původně napsaného pro tenor a bas a doprovod varhan, cella a harfy. Velmi sensuální a psychologicky propracovaná skladba s vnitřními dramaty slibuje velký zážitek. Od Francka není příliš časově daleko ke Dvořákovi, který je stejně pokorný a citový, zároveň ale více logický a méně podléhající emocím. Následují dva autoři 20. století, kteří již své skladby komponovali přímo pro žestě. Přes záměrný plechový zvuk Crespovy etudy se jedná o velmi jemnou skladbu. Crespo tímto dílem vzdával hold Antonu Brucknerovi, který byl skladatelem, jenž rád propůjčoval ve svých kompozicích hlubokým žesťům vůdčí roli. Obdobný tribut skládá hlubokým žesťům i Ivan Zelenka, český skladatel a sbormistr, jenž má rovněž k pozounům velmi blízko, neboť absolvoval hru na tento nástroj na Pražské konzervatoři. K původně vokální hudbě přepracované pro hluboké žestě se program stočí ještě v závěru, kdy v Regině Coeli Bohuslava Matěje Černohorského zazní opět barokní zbožnost a duchovní podstata i všedního rozjímání. Sdružení hlubokých žesťů České filharmonie je sestaveno z prvotřídních hráčů pozounové a tubové sekce České filharmonie. Jde o nejdružnější skupinu tělesa, která se spontánně schází i mimo zaměstnání. Právě tato skutečnost vnukla jejím členům na jednom ze zájezdů do Japonska v roce 2004 myšlenku společně si zamuzicírovat a i nad rámec pracovních povinností kultivovat své interpretační umění v takových sestavách, jejichž interpretační nároky se blíží komorní hře. Ve světě nejsou podobné soubory neobvyklé. Lahodný, sametový souzvuk a hlavně vyhraněně specifický výraz společné hry několika pozounů a tuby už ocenili nejen posluchači, ale i hudební skladatelé, kteří pro taková seskupení vytvořili řadu originálních skladeb. A protože existuje i řada kvalitních úprav, objevujících známé skladby minulosti v zajímavém, dosud nepoznaném světle, může být repertoár Sdružení hlubokých žesťů pozoruhodně široký. Za více jak deset let existence soubor vystoupil na významných tuzemských festivalech, jako je Dvořákova Praha, Talichův Beroun, Dny soudobé hudby v Praze nebo na Svatováclavském hudebním festivalu v Ostravě. Sdružení hlubokých žesťů účinkovalo také v japonské Osace a Polsku. Zvukově atraktivní těleso je pravidelným hostem komorních a edukačních cyklů České filharmonie, natáčelo pro Český rozhlas a v České televizi opakovaně účinkovalo na Adventních koncertech i v živém televizním přenosu během udílení cen České filmové akademie Český lev 2014. V témže roce vydal ansámbl své první profilové CD s podtitulem Jubileum. Ansámbl čile spolupracuje se současnými autory a provádí skladby Mojmíra Bárteka, Miloše Boka, Václava Kozla, Bohuslava Lédla, Josefa Vejvody nebo Ivana Zelenky, kteří již seskupení věnovali množství originálních kompozic. pondělí 15. října, 19.00 Doksy, kino Máj Viva Italia
Concerto aventino Jakub Kydlíček umělecký vedoucí, barokní zobcové flétny Veronika Manová barokní housle Jiří Sycha barokní housle Jana Vavřínková barokní viola Věra Kousalíková barokní cello Marek Kubát theorba, barokní kytara Lukáš Vendl cembalo Antonio Vivaldi (1678 1741): Concerto a moll, RV 108 Francesco Onofrio Manfredini (1684 1762): Sinfonia IV, op. 2 Alessandro Piccini (1566 1638): Toccata & Corrente Nicola Fiorenza (17?? 1764): Concerto a moll Arcangelo Corelli (1653 1713)/Francesco Geminiai (1687 1762):Concerto F dur, no. 4, op. 5 Bernardo Storace (1637 1707): Ciaccona a cembalo solo Domenico Natale Sarro (1679 1744): Concerto a moll Antonio Vivaldi: Concerto D dur Il Cardellino, RV 90 Program představuje virtuózní italský repertoár pro sólovou barokní zobcovou flétnu s doprovodem smyčcového ansámblu a bassa continua. Pramenem jsou především dvě unikátní sbírky Concerti di flauto, violini, violetta e basso di diversi autori, Napoli z roku 1724 a Sinfonie di varij Autori, Biblioteca Nazionale Palatina z Parmy. Jistým tradičním protipólem jsou pak komorní koncerty Antonia Vivaldiho, které se zachovaly mimo jiné i v turínském rukopisu a jsou dedikovány koncertantní zobcové flétně. Některé z nich pak reflektují programnost a obraznost Vivaldiho stylu a jsou nadepsány názvy jako například La Tempesta di Mare (Mořská bouře) či Il Cardellino (Stehlík). Tyto hudební památky dokládají velkou oblibu zobcové flétny ve vrcholném baroku a prozrazují rovněž základní obrysy sólového profesionálního repertoáru tohoto nástroje. Parmský rukopis vznikl pravděpodobně jako soukromá sbírka pro užití jedním nebo více interprety. Byl sepsán ve stejné době, ze které jsou dochovány špičkové nástroje výrobců fléten D. Perosa či J. M. Anciuttiho. Také neapolská sbírka vznikla v prostředí tamních virtuózních hráčů a dokládá oblibu zobcové flétny až do období pozdního baroka ve 30. a 40. letech 18. století. Dochované nástroje z rodiny zobcových fléten současně dokládají variabilitu a pestrost jednotlivých nástrojů kromě běžné altové zobcové flétny in f jsou doloženy varianty v rozličných laděních, například in g, in d či dokonce in a (tzv. flauto d amore). Předkládaný program reflektuje dobovou nástrojovou pestrost a je proveden na čtyři různé zobcové flétny rozličných velikostí a témbrů. Soubor Concerto Aventino zaměřující se na provozování evropské hudby 15. 18. století na dobové nástroje vznikl v roce 2009. V popředí zájmu ansámblu je uvádění programů a projektů, které odhalují mnohdy méně známou tvář evropské hudby od konce středověku po baroko. Od roku 2009 vytvořil soubor Concerto Aventino řadu projektů, zaměřených na klíčové momenty vývoje evropského baroka a renesance. Program European conncections se věnoval orchestrální hudbě J. F. Rebela, G. Muffata a J. D. Zelenky, pořad Vivaldi revisited uvedl velmi zajímavou duchovní hudbu, která vznikla při benátské škole Ospedale della Pieta s revolučním obsazením pouze ženských hlasů. Stále větší pozornost soubor upírá také na hudbu předbarokní. Z tohoto popudu vznikly programy Nove e curiose a Nell'inconstanza, jež publiku představily repertoár raného italského baroka a úsvit instrumentální virtuozity. Pod taktovkou svého uměleckého vedoucího Jakuba Kydlíčka uvedl ansámbl i několik jevištních inscenací, mezi nimi operní intermezzo G. B. Pergolesiho Livietta e Tracollo a hudbu ke komedii dell'arte Commedia nova Amorosa, vedenou na festivalu Dačické barokní dny. Concerto Aventino se nevyhýbá ani méně ortodoxním projektům - v rámci česko-německé spolupráce uvedl soubor projekt Explorationen-traditionen, neboli spojení staré hudby a nového filmu. V posledních dvou letech pak soubor uvedl na koncertní pódia dramaturgie Sacra et concentus, jež se zabývala vlámskou polyfonií, a Fortuna ingrata, ve které byly uvedeny variace na oblíbené dobové madrigaly a moteta. Mezi nejnovější počiny patří uvedení kompletního programu z Codexu Speciálník, realizovaného na základě vlastní edice původního rukopisu. Jakub Kydlíček je hráčem na zobcové flétny a dirigentem, specializovaným především na hudbu starších stylových epoch. Absolvoval studia hudby na plzeňské konzervatoři v oborech zobcová flétna u prof. Brané a dirigování u prof. Štrunce. V dalším vzdělávání pokračoval na Musik Akademie Basel (Schola cantorum basiliensis) ve třídě Coriny Marti. U ní se důsledně nořil do univerza středověké a renesanční zobcové flétny. Souběžně se zabýval i studiem orientalistiky a v současnosti dokončuje doktorské studium v oboru moderních dějin. Během řady mistrovských kurzů konzultoval u předních osobností staré hudby, jako
je např. Peter Holtslag, Bert Honig, Ashley Solomon, Carin van Heerden, Marek Niewiedzal ad. Záhy po svém absolutoriu se stal pedagogem Pražské konzervatoře, kde vede třídu zobcové flétny. V letech 2010-2016 působil na konzervatoři v Plzni, kde nastudoval řadu studentských operních projektů od Pergolesiho, Purcella, Martinů či Pauera. Od roku 2012 je Jakub Kydlíček pověřen uměleckým řízením Barokního orchestru Pražské konzervatoře. Vedle rozsáhlých pedagogických aktivit je stále především komorním a sólovým hráčem a dirigentem. V roce 2008 založil spolu s Julií Branou a Markem Špelinou trio zobcových fléten Tre fontane, se kterým vystoupil na řadě festivalů a natočil několik snímků pro Český rozhlas. Je rovněž zakladatelem a dirigentem barokního orchestru Concerto Aventino, se kterým nastudoval a provedl řadu děl vrcholného baroka, jako jsou například Miserere a Responsoria od J. D. Zelenky nebo díla J. F. Rebela. Jako hráč na zobcovou flétnu vystupoval s řadou specializovaných etablovaných barokních orchestrů a souborů jako je Collegium 1704, Ritornello, Ensemble Accento, Ensemble 18+, Solamente Naturali, Collegium Marianum nebo Capella Regia. Ke spolupráci ho ale přizvaly i na starou hudbu výlučně nespecializované orchestry jako Orchestr BERG, Barocco sempre giovanne nebo Talichova komorní filharmonie. S výše uvedenými soubory a tělesy Jakub Kydlíček účinkoval na domácích i zahraničních scénách a festivalech, mezi kterými nechybí Concentus Moraviae, Pražské jaro, Národní divadlo, Theatre de Caen, Teatro Arriaga, Grand theatre de Luxembourg, Smetanovské dny, FOK nebo Haydnovy hudební slavnosti. Pro operní festival Smetanova Litomyšl nastudoval české premiéry barokních oper Pygmalion Jeana-Philippa Rameau a Aci, Galatea e Polifemo Georga Friedricha Händela. Partneři festivalu: Změna programu vyhrazena. Záštitu nad 17. ročníkem MHF Lípa Musica převzali: Ministerstvo kultury České republiky, Dr. Eva Maria Stange, saská státní ministryně pro vědu a umění, Christoph Israng, velvyslanec Spolkové republiky Německo v Praze, Martin Půta, hejtman Libereckého kraje, Ing. Květa Vinklátová, členka rady kraje, resort kultury, památkové péče a cestovního ruchu, Oldřich Bubeníček, hejtman Ústeckého kraje, Mons. Mgr. Jan Baxant, biskup litoměřický, Mgr. Romana Žatecká, starostka města Česká Lípa. MHF Lípa Musica je členem České asociace festivalů. 17. ročník MHF Lípa Musica se bude konat díky laskavé podpoře Libereckého kraje, Ministerstva kultury ČR, společnosti ČEPS, a.s., Města Česká Lípa, Česko-německého fondu budoucnosti, Ústeckého kraje programu Rodinné stříbro, Nadačního fondu Bohemia Heritage Fund, Státního fondu kultury, Nadace Život umělce a dalších partnerů. Exkluzivními partnery Koncertu pro Liberecký kraj jsou Liberecký kraj a společnosti Kooperativa, a.s. a Kasro spol. s r.o. Hlavními partnery festivalu je akciová společnost SVS, Pivovar Cvikov a společnost Ještědská stavební společnost. Oficiálními partnery jsou společnosti Auto Horejsek a hotel Morris. Partnerskými městy a obcemi jsou Nový Bor, Děčín, Doksy, Kamenický Šenov, Jezvé Stružnice, Mimoň, Prysk, Mikulášovice, Zahrádky, Großschönau a Zittau. K hlavním dárcům festivalu sdruženým do programu Lípa Maecenaria patří dále Blanka a Tomáš Tichých, Mons. Jan Baxant a Biskupství litoměřické, společnosti Modus a Vendys. K hlavním finančním partnerům se řadí společnosti SČVK, Silnice LK, Natura V. Grešíka, Zikuda a produktoví partneři Česká mincovna a Preciosa. Hlavními mediálními partnery festivalu jsou ČRo Vltava, MF Dnes a televize RTM+. Mediálními partnery festivalu jsou i-noviny.cz, magazín Lípa, Xantypa, Týdeník Rozhlas, Scena.cz, Acta Medicinae, Harmonie, Classic Praha, Klasikaplus.cz, rádio PROGLAS a Contact Liberec, německý magazín Concerti, Kalendář Liberecka, Enter a kina Sněžník a Crystal. Více informací o partnerech najdete na http://lipamusica.cz/cs/festival-podporili. Všem partnerům děkujeme za laskavou podporu!
Předprodej vstupenek: Vstupenky na všechny koncerty je možné zakoupit on-line nebo ve festivalové kanceláři v Žižkově ulici č.p. 528/6 v České Lípě. Vstupenky je také možné zakoupit v síti prodejců společnosti Perfect system. Otevírací doba: září, říjen: pondělí a středa: 15.00 18.00, úterý a čtvrtek: 15.00 17.00 Vstupenky je možné rovněž jen rezervovat a vyzvednout do 10 dnů ve festivalové kanceláři nebo uhradit platební kartou a vytisknout jako e vstupenky. Slevy: Studenti a senioři nad 60 let: 15 %. Děti do 15 let s výjimkou 8. 11., držitelé průkazu ZTP a ZTP/P: 50 %. Členové Klubu přátel festivalu: 5, 10 nebo 15 % v závislosti na hodnotě karty. Věrnostní slevy nejsou kombinovatelné s výše uvedenými. Ostatní prodejní místa: * Děčín, Městské divadlo, Teplická 75 jen na koncert v Děčíně; * Doksy, Městské informační středisko, nám. Republiky 191 a Kino Máj, Máchova 542 jen na koncert v Doksech; * Mimoň, Městské muzeum, V Lukách 101 jen na koncert v Mimoni. Vstupenky na místně příslušné koncerty je možné zakoupit také v německých městech Oybin (Infocentrum), Großschönau (Infocentrum), Žitava (Infocentrum) a Johanniskirche), Bautzen (Srbský národní soubor). Kontakt pro další informace a novinářské vstupenky: Ing. Lucie Johanovská, manažerka marketingu & PR ARBOR spolek pro duchovní kulturu, Žižkova 528/6, 470 01 Česká Lípa; @: lucie.johanovska@lipamusica.cz, GSM: +420 608 823 973, www.lipamusica.cz www.facebook.com/lipamusica PRESSKIT s fotografiemi k jednotlivým projektům je ke stažení ZDE.