Výroční zpráva Národního programu uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel za rok 2004 Národní referenční středisko pro genetické zdroje hospodářských zvířat VÚŽV Uhříněves 104 00 Praha 10
Autoři zprávy Ing. Věra MÁTLOVÁ, národní koordinátor Prof. Ing. Václav Řehout, CSc., Prof.Ing. Josef PŘIBYL, DrSc.(česká červinka) RNDr. Jaromír FIEDLER, DrSc. (přeštické prase) Ing. Alena DVOŘÁKOVÁ, Zdena DYKOVÁ (starokladrubský kůň) Ing. Jaroslav JELÍNEK, CSc. (huculský kůň) Blahoslav POLÍČEK (slezský norik a českomoravský belgický kůň) Dr. Ing. Michal MILERSKI (valašská a šumavská ovce) Ing. Věra MÁTLOVÁ, Ing. Richard KONRÁD (bílá a hnědá krátkosrstá koza) Prof. Ing. Eva TŮMOVÁ, CSc., Ing. Eliška STEJSKALOVÁ, Ing. Jan KAPLAN (králíci a nutrie) Ing. Eliška STEJSKALOVÁ, Miroslav Harčarik (drůbež) Ing. Martin FLAJŠHANS, CSc. (ryby) Ing. Dalibor TITĚRA, CSc. (včela kraňská) Použité zkratky VÚŽV - Výzkumný ústav živočišné výroby JČU - Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích ČZU - Česká zemědělská univezita Praha MZe - Ministerstvo zemědělství ČR ČMSCH - Českomoravský svaz chovatelů ID - inseminační dávka GZ - genetický zdroj RGZ - Rada genetických zdrojů ÚŽFG AV - Ústav živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR ICAR - International Committee for Animal Recording (Mezinárodní výbor pro kontrolu užitkovosti) FAO - Food and Agriculture Organization of the United Nations (organizace pro výživu a zemědělství OSN) UNEP / GEF - United Nations Environmental Protection Global Environmental Facility ES evropská spoleečenství ERFP European Regional Focal Point for Animal Genetic Resources Evropské referenční středisko pro genetické zdroje hospodářských zvířat
Obsah PLÁNOVANÉ AKTIVITY NÁRODNÍHO PROGRAMU V ROCE 2004 str. 4 Plnění aktivit (činnost NRS) 5 Národní strategie ochrany biodiverzity 7 Mezinárodní aktivity 8 Propagace a veřejná informovanost 11 Kryokonzervace 12 Testování plemen 14 Finanční zajištění 15 STAV OCHRANY A VYUŽITÍ GENETICKÝCH ZDROJŮ ZAŘ AZENÝCH DO NÁRODNÍHO PROGRAMU Česká červinka 19 Český strakatý skot 20 Přeštické černostrakaté prase 21 Starokladrubský kůň 24 Slezský norik a Českomoravský belgický kůň 28 Huculský kůň 32 Ovce 37 Kozy 41 Králíci a nutrie 43 Drůbež 47 Ryby 51 Včela medonosná kraňská 55 3
Plánované aktivity Národního programu uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel v roce 2004. Pro rok 2004 byly plánovány následující aktivity: sběr a uskladnění vzorků v genobance DNA plemen zařazených do Národního programu pokračování v molekulárně genetických analýzách plemen kryokonzervace inseminačních dávek koní, beranů, kozlů a kanců a jejich uskladnění v kryobance ČMSCH Hradišťko porovnávací testy populací českých plemen drůbeže podle mezinárodních metodik průběžné doplňování databanky genetických zdrojů v souladu s požadavkem kompatibility navazujících databází podle požadavků FAO/CBD návštěvy v chovech a odborná pomoc chovatelům GZ při realizaci chovu podle schválených metodik účast na jednáních chovatelských sdružení, rad plemenných knih, svodech a specializovaných přehlídkách plemen zařazených do Národního programu prezentace výsledků Národního programu v ERFP (workshop Národních koordinátorů) zvyšování informovanosti veřejnosti a podchycení veřejného zájmu, zejména u dětí a mládeže, o problematiku ochrany biodiverzity formou přípravy a poskytování cíleně koncipovaných výukových materiálů (interaktivní publikace, mongragie, video) posouzení a zpracování žádostí o podporu udržovatelů genetických zdrojů, návrh finančních sazeb a jejich projednání v Radě genetických živočišných zdrojů zpracování návrhu zásad pro poskytování a čerpání finančních podpor formou dotací na udržování a využívání genetických živočišných zdrojů v roce 2005 Pro zabezpečení koordinace a realizace odborných činností Národního programu byly uzavřeny smlouvy o spolupráci s následujícími subjekty : Český svaz chovatelů Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Národní hřebčín Kladruby nad Labem Asociace svazů chovatelů koní ČR Asociace chovatelů huculských koní Česká zemědělská univerzita Praha Jihočeská univerzita České Budějovice Rybářské sdružení ČR Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický Vodňany Mezinárodní testování drůbeže, s. p. Strašice Sdružení SRAZ - Ekologické centrum Toulcův dvůr Základní organizace Českého svaz chovatelů Plzeň 4 Klub chovatelů českých hus Cech profesních kočí Orlicko 4
Činnost Národního referenčního střediska (NRS) Jednání Rady genetických živočišných zdrojů Během roku 2004 byla zajištěna dvě zasedání Rady, z nich první (10.3. 2004) projednala výsledky Národního programu za rok 2003 (výroční zprávu), zajištění aktivit v roce 2004 a návrh sazeb dotační podpory, další (13.10.2004) se zaměřila na plnění stanovených aktivit, projednání žádostí a návrh sazeb dotační podpory. Závěry jednání k jednotlivým plemenům jsou uvedeny v příslušných kapitolách této Výroční zprávy. Jednou ze zásadních aktivit NRS byla účast při přípravě novely zákona o šlechtění, konkrétně jeho paragrafu 54 o genetických zdrojích. Novela zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat Od doby svého přijetí, tedy od roku 2000, byl plemenářský zákon novelizován celkem třikrát, poslední novelou plemenářského zákona byla novela č. 282/2003 Sb. K hlavnímu principu navrhované novely plemenářského zákona patří dosažení plné slučitelnosti právní úpravy v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat České republiky s právem ES a současně promítnutí výsledků zhodnocení několikaleté aplikace této části plemenářského zákona v praxi. Navrhovaná novela plemenářského zákona se týká oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat, a navrhuje se zejména rozšíření působnosti zákona o plemenitbu buvolů a oslů a zároveň zúžení o plemenitbu běžců; zjednodušení udělování souhlasu k výkonu některých odborných činností; nová úprava podmínek uznávání chovatelských podniků a chovatelských sdružení a naopak zrušení uznávání šlechtitelských chovů; nová úprava způsobů zjišťování a evidování původu, vlastností a znaků hospodářských zvířat, provádění kontroly užitkovosti, výkonnostních zkoušek, kontroly dědičnosti, odhadu plemenné hodnoty, vedení plemenných knih a plemenářských evidencí, ověřování a osvědčování plemenných zvířat; úprava podmínek pro zřizování a provozování inseminačních stanic a středisek pro přenos embryí, zejména s ohledem na nově přijatou vyhlášku č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí; úprava prodeje a nákupu plemenných zvířat, inseminačních dávek, embryí, vaječných buněk, násadových vajec a plemenného materiálu ryb a včel; a nová a mnohem podrobnější úprava problematiky genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství. Aby mohlo být dosaženo plné slučitelnosti právní úpravy šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat České republiky s právem ES, bude nutné kromě samotného plemenářského zákona novelizovat také vyhlášky vydané k jeho provedení. Předkládaný návrh novely plemenářského zákona v tomto směru zachovává dosavadní koncepci, podle 5
které základní povinnosti stanoví plemenářský zákon a podrobnosti převážně technického charakteru budou upravovat příslušné prováděcí vyhlášky. Pokud jde o problematiku ochrany, uchovávání a využívání genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství, důvodů pro novou a mnohem podrobnější právní úpravu je několik: tato oblast je jednou ze strategických oblastí mezinárodní spolupráce i vlastních národních aktivit každého státu, zejména v důsledku rychle rostoucího významu GZ pro zemědělství a navazující potravinářský a zpracovatelský průmysl; dostupnost GZ pro potřeby jejich praktického využívání má význam zvláště ve státech s vyspělými technologiemi a zemědělstvím. Vlastní právní úprava je zde nezbytná jednak pro zajištění požadovaných mezinárodních garancí (uchování GZ významných pro výživu a zemědělství, jejich podrobná dokumentace atd.), ale i pro jednoznačné vymezení podmínek, za nichž budou v rámci mezinárodních dohod poskytovány jejich vzorky; přijetím Úmluvy o biologické rozmanitosti se signatářské státy, tedy i Česká republika, zavázaly k přípravě národní legislativy pro konzervaci a využívání genetických zdrojů významných pro výživu a zemědělství; Česká republika je rovněž efektivně zapojena do Evropského programu spolupráce pro genetické zdroje. Pro Českou republiku je tedy přijetí právní úpravy GZ zvířat významných pro výživu a zemědělství důležitým předpokladem další kompatibility a úspěšnosti jak v regionální spolupráci, tak v rámci spolupráce v Evropské unii (volná výměna materiálů a informací); chybí podrobnější právní rámec pro existenci Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a jeho činnosti. I když Národní program pracuje již několik let, je jeho postavení nejisté, což je v rozporu s požadavky na jeho stabilitu; v Národním programu spolupracují státní organizace, university i soukromé fyzické a právnické osoby, není však žádný efektivní nástroj pro koordinaci jejich činnosti a zajišťování požadovaných standardů (dosavadní konsensuální systém vytváří určitá rizika a omezuje možnosti koordinace); pro zapojení do mezinárodní výměny genetických zdrojů významných pro výživu a zemědělství je nezbytné jasné vymezení podmínek jejich dostupnosti (zvláště v případě, kdy toto Ministerstvo zemědělství nemůže zajistit ve vztahu k universitám a soukromým subjektům); pro nezbytné dlouhodobější rozhodování a tím i zefektivnění práce (vzhledem k dosavadnímu jednoletému výhledu pouze v rámci dotačního titulu Ministerstva zemědělství, které často umožňuje řešení pouze naléhavých problémů a základní rutinu) je nutné vytvoření jasného legislativního rámce; chybí závazné vymezení principů pro nakládání s GZ zvířat a povinností pro subjekty zapojené do Národního programu (pro držitele kolekcí GZ zvířat významných pro výživu a zemědělství obecně) a pro domácí uživatele a v důsledku absence podrobnější právní úpravy dochází rovněž ke ztrátám cenných materiálů. Jedná se vlastně o přijetí stejné právní úpravy, jakou je pro GZ rostlin a mikroorganismů 6
významných pro výživu a zemědělství zákon č. 148/2003 Sb., jehož aplikace v praxi pomohla odstranit mnohé z podobných problémů jednoznačně potvrdila oprávněnost účelnost přijetí tohoto zákona. Zejména v posledních letech, v souvislosti s prudkým rozvojem genetiky a šlechtění, podmíněným nástupem molekulární genetiky a metod genetického inženýrství, se komerční i vědecký zájem o genetické zdroje výrazně zvýšil. Tyto technologie totiž umožňují cílené a efektivní využívání genetických zdrojů, získávají vysokou ekonomickou hodnotu, vyplývající z jejich využívání ve šlechtění a výzkumu, kde jsou nenahraditelným zdrojem genů a genových komplexů. Vzrůstá rovněž význam resp. využívání některých opomíjených druhů zvířat. Obecně jsou proto genetické zdroje na území každého státu považovány za součást jeho národního přírodního bohatství, ve smyslu zásad přijatých Úmluvou o biologické rozmanitosti. Z toho vyplývá i suverenita každého státu nad genetickými zdroji na jeho území a nutnost vzájemné spolupráce a reciprocity při poskytování vzorků genetických zdrojů a informací, má - li být zajištěna jejich dostupnost. S ohledem na tento vývoj je úprava genetických zdrojů zvířat v 14 zákona 154/2000 Sb. A ve vyhlášce č. 471/2000 Sb. zcela nedostačující a se navrhuje se kompletní nová a mnohem podrobnější právní úprava této oblasti. Nová právní úprava genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství spočívá na těchto principech: je zaveden Národní program, jehož realizaci bude zajišťovat určená osoba. Určenou osobou, která bude rovněž provozovat genobanku, bude nadále Výzkumný ústav živočišné výroby Praha 10-Uhříněves - Národní referenční středisko uchování a využití genetických zdrojů zvířat. Jsou stanoveny základní práva a povinnosti pro účastníky Národního programu i pro určenou osobu. Jsou stanoveny základní principy nakládání s genetickými zdroji zvířat významných pro výživu, zahrnující principy shromažďování genetických zdrojů, jejich hodnocení, dokumentaci, uchovávání a využívání. Přitom je velmi žádoucí, aby tyto principy byly stejné jako pro GZ rostlin a mikroorganizmů, mimo jiné i s ohledem na skutečnost, že Ministerstvo zemědělství Národní program vyhlašovalo vždy společně pro všechny genetické zdroje, tedy pro rostliny, mikroorganismy i zvířata. Odlišnosti jsou dány pouze předmětem navrhované právní úpravy tj. zvířaty. Navrhované znění paragrafu 54 novely zákona je v příloze této zprávy. Národní strategie ochrany biodiverzity Národní strategie pro biologickou rozmanitost a akční plán (NBSAP) je stěžejním koncepčním materiálem pro ochranu biodiverzity. Vychází ze Strategie Evropských společenství a je jedním z bodů Úmluvy o biologické rozmanitosti a její vypracování bylo zařazeno do nelegislativních prací vlády pro rok 2005. Připravovaný materiálu, který si klade za cíl implementovat otázky biologické diverzity do sektorálních politik a rozšířit větší podvědomí veřejnosti o biodiverzitě, má následující strukturu: charakteristika a stav v jednotlivých sektorech problémy a existující nebezpečí, koncepční materiály formulace cílů Za výchozí materiály jsou považovány Státní program ochrany přírody a krajiny České republiky a Státní politika životního prostředí. K těmto materiálům budou podle potřeby přiřazovány další koncepční a strategické materiály, s uvedením cílů, které je třeba 7
dosáhnout v jednotlivých kapitolách (např. Koncepce agrární politiky, Dopravní politika). Pro každý sektor resp. strategické téma byla ustanovena ministerstvy životního prostředí a zemědělství, které vypracování materiálu garantují, pracovní skupina. Koordinací tématu Genetické banky ochrana ex situ bylo pověřeno Národní referenční středisko pro genetické zdroje resp. národní koordinátor pro genetické zdroje zvířat. Přípravu materiálu komplikuje fakt, že otázka ochrany biodiverzity není zmíněna, v žádných koncepčních materiálech, které již procházejí mezirezortním schvalovacím řízením - konkrétně Koncepce agrární politiky pro rok 2004 2013, vodohospodářská politika a připravovaná lesnické politika. Zpracovaná verze materiálu kapitola Genobanky v úpravě po prvním kole resortního připomínkového jednání v příloze této zprávy. Mezinárodní aktivity Národní referenční středisko je členem Evropského regionálního referenčního střediska pro genetické zdroje (ERFP) a svoji činnost prezentuje každoročně na zasedání Evropské asociace pro živočišnou výrobu (EAAP). V roce 2004 se toto jednání uskutečnilo v Bledu (Slovinsko). Aktivity jednotlivých zemí v oblasti ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat podle materiálů, které národní koordinátoři předložili, jsou prezentovány ve Sborníku, dostupném v knihovně Národního referenčního střediska VÚŽV v Uhříněvsi, nebo na webových stránkách ERFP (http://www.rfp-europe.org). ČR přispěla v roce 2004 do fondu ERFP částkou 15 000. Příspěvky jsou použity na podporu několika projektů, z nichž se ČR v roce 2004 účastnila následujících: Možnosti kryokonzervace národních plemen ovcí v rámci Evropy (European Cryoconservation of Heritage Sheep Breeds Scoping Study, koordinuje Velká Británie). Koordinovaný postup konzervace středoevropských a balkánských populací cigájských ovcí (Possible way of conservation the multi-purpose Tsigai sheep in the Central and Eastern European countries, koordinuje Maďarsko) Optimalizace tvorby databází genetických zdrojů a využití v nich uložených informací (A study on optimizing the implementation of databases on AnGR and the utilization of their content, koordinuje Řecko) Jednání Mezivládní technické pracovní skupiny genetických zdrojů pro výživu a zemědělství FAO ITWG a globální workshop národních koordinátorů (Řím, 29..3.2004-2.4.2004) Z jednání více než 160 národních koordinátorů o průběhu přípravy první zprávy o stavu světových genetických zdrojů vyplývá řada problémů. Proti původnímu plánu se celý proces zhruba o 12 měsíců opozdil, důvodem jsou zejména technické problémy některých zemí neorganizovanost zemědělců, obtížná komunikace a technická dostupnost, absence 8
odborných struktur a kapacit, malá informovanost, ekonomické problémy. Závěry z většiny těchto skupin měly několik společných bodů: nedostatečné toky informací, jak na úrovni prvotních aktérů (farmářů) o skutečných stavech, vlastnostech a hodnotách genetických zdrojů zvířat, tak mezi příslušnými řídícími a výkonnými strukturami o probíhajících odborných aktivitách, nedostatečná propagace a lobování v porovnání s genetickými zdroji rostlin, nedostatek zdrojů, chybějící legislativa. Na základě zkušeností z činnosti regionálních středisek (Focal Points) a požadavku zlepšení spolupráce a koordinace na regionální úrovni se jednalo o způsobu organizace dalšího procesu ochrany genetických zdrojů. Jako jediný úspěšně a komplexně zatím pracuje pouze evropský FP a některé jeho výsledky mohou být využívány ke všeobecnému prospěchu i jinde (například metodiky kryokonzervace, tvorba kompatibilních databází). Návrh oficiálního ustanovení globálního Focal Pointu nebyl přijat, protože příslušnou agendu jsou schopny nadále zajišťovat již existující koordinační subjekty, které se vytvořily pro účely zpracování národních zpráv a vytvoření dalších struktur by zbytečně spotřebovalo nemalou část už tak nedostačujících prostředků. Namísto toho bylo navrženo efektivněji podporovat přímou spolupráci sousedících zemí na konkrétních projektech, které se týkají společných genetických zdrojů. Navazující jednání Mezivládní technické skupiny pro genetické zdroje (ITWGR) mělo za úkol na základě prvních analýz dokončených národních zpráv připravit návrh na strukturu a obsah Zprávy o strategických prioritách pro pravidelné zasedání Komise pro genetické zdroje při FAO (CGRFA) v listopadu 2004. Ve skupině zemí Evropské unie, kde se už v předstihu zástupci nově přistupujících zemí účastnili jako řádní členové, byl podán návrh, aby FAO vyzvalo vlády k urychlení vytvoření odpovídajícího legislativního rámce pro ochranu genetických zdrojů ve svých zemích. Připravený návrh bude dokument po schválení Komisí pro genetické zdroje FAO podkladem pro Strategii a z ní vyplývající Akční plán FAO k ochraně a využití GZ. Od nich by se měly odvíjet i akční plány jednotlivých zemí. Jednání Komise pro genetické zdroje při FAO (CGRFA) jako jediné globální instituce, která hraje roli prostředníka mezi zemědělstvím, obchodem a životním prostředím, se následně uskutečnilo ve dnech 8 12.11. v Římě. Plenární jednání bylo rozčleněno do 9 sekcí, ke každé z nich byl předem připraven program jednání. Každé sekci předcházela separátní jednání regionálních skupin, které mělo za cíl nalézt a formulovat společné stanovisko k projednávané agendě. Prezentací stanovisek EU bylo pověřeno Nizozemí, které předsedalo Radě EU. Jednání zdůraznilo zásadní význam regionálních Focal Pointů (FP) pro realizaci programu genetických zdrojů, členské státy EU by proto měly podpořit regulerní systém financování svého FP. Národní koordinační střediska by měla mít jasně vymezenou a výrazně významnější roli v národních koncepčních a strategických otázkách a v komunikaci s ostatními účastníky celého procesu. Aktivita těchto subjektů je klíčová. Z hlediska EU je důležitý jednotný regionální postup, propojení aktivit a stanovení regionálních priorit. Zástupci členských států EU upozornili zejména na nutnost revize a zajištění funkčnosti globálního informačního systému DADIS, jehož prostřednictvím by bylo možné GZ komplexně monitorovat. Na to navazuje potřeba ustanovení systému indikátorů. Zástupci zemí EU 9
zároveň berou na vědomí, že první globální Zpráva o stavu GZ bude základem k zahájení jednání o legislativních aspektech živočišných GZ a před její finalizací by byly jakékoliv kroky v této záležitosti předčasné. Směrování dalších aktivit FAO v oblasti agrobiodiverzity Členské státy EU považují za prioritní integrovaný management biodiverzity, tj. holistický, ekosystémový přístup se zahrnutím všech GZ, včetně lesních a vodních živočichů a mikroorganizmů. Další prioritní oblastí jsou biotechnologie, připravuje se Code of Conduct on Biotechnology. EU je v otázkách legislativy a bezpečnosti biotechnologií využívaných v zemědělství a potravinářství na přední pozici, nicméně konstatuje nutnost zajištění lepší spolupráce mezi FAO, CBD (Konvence o biodiverzitě), WHO (Světová zdravotnické organizace) a WIPO (ochrana intelektuálního vlastnictví), k účinnému prosazování environmentálních a bezpečnostních principů. Je nutné posílení národních kapacit pro zpřístupnění a využití těchto technologií. Jako priority pro dlouhodobé a střednědobé plány činnosti Komise navrhují členské státy EU: posilovat kapacity a transfer technologií v rámci celého systému OSN pro eradikaci hladu a chudoby zvýšit využití potenciálu vědy aplikované v genetických zdrojích pro udržitelný rozvoj a zlepšení výživy (nabídka nového a bohatšího spektra potravin) zabývat se rolí integrovaného agro-ekosystémového managementu všech GZ (včetně zvážení role mikroorganizmů) využívat a dále podporovat existující mechanismy (informační systémy, networking, regionální strategie), aby se zabránilo překrývání aktivit a řešení totožných projektů podpořit konání Globální technické konference GZ v roce 2007 zabývat se ochranou práv duševního vlastnictví ve vztahu ke GZ prohloubit spolupráci s IFOAM (organické zemědělství) a EAAP využít biotechnologie k udržení GZ v centrech jejich původu a v ex situ kolekcích začlenit do dalšího pravidelného jednání Komise (2006) projednávání stavu GZ využívaných v lesnictví, rybářství a GZ mikroorganismů Z jednání ostatních regionálních skupin vzešly některé zajímavé návrhy, například věnovat se i vlivu zoonotických patogenů, které významně ovlivňují genetické zdroje a potenciálně i zdraví lidstva (ptačí chřipka). Zejména africké a asijské země zdůrazňují otázku ochrany práv farmářů a lokálních etnik a jejich tradičních technologií, na nichž jsou životně závislí. V organizačních a procedurálních otázkách navrhují členské státy EU zachovat dvouletý cyklus zasedání Komise, zaměřit její jednání primárně na politické otázky a technické záležitosti svěřit mezivládním pracovním skupinám (ITWG). Požadují zefektivnit agendu jednání tak, aby mohlo být kratší než dosud (jen 2-3 dny), s tím souvisí i včasná příprava dokumentů před jednáním a vlastní jednací agendy včetně přesného stanovení bodů, k nimž je vyžadováno stanovisko jednotlivých zemí, a zvýšením komunikace v jednacím mezidobí prostřednictvím moderních IT (e-mail, internet) minimalizovat počet schůzek. 10
Výsledky jednání budou jako oficiální dokument po schválení Komisí pro genetické zdroje FAO podkladem pro další plánování strategii ochrany agrobiodiverzity zejména Akční plán. Od nich by se měly odvíjet i akční plány jednotlivých zemí. Znalost těchto trendů umožní již v předstihu připravit nebo upravit národní plány tak, aby bez problému požadavky Akčního plánu splňovaly. V ČR půjde zejména o Akční plán navazující na Národní strategii ochrany biodiverzity v rámci CBD a zpracování projektu UNEP-GEF Assessment of Capacity-building Needs for Access to Genetic Resources, Conservation and Sustainable Use of Biodiversity Important for Agriculture, Forestry and Research in the Czech Republic. Propagace a veřejná informovanost Problematika genetických zdrojů je průběžně zdůrazňována v řadě publikací, týkajících se jednotlivých plemen a druhů hospodářských zvířat, zejména ve specializovaných časopisech (Náš chov, Chovatel, Zpravodaj Svazu chovatelů ovcí a koz). Také při výstavách jsou příslušná plemena v tomto smyslu označena, při Evropské výstavě drůbeže a králíků v Praze byly zřízeny zvláštní ukázkové voliéry pro národní plemena drůbeže. Ekologické centrum Toulcův dvůr Expozice původních českých plemen Noemova archa v roce obsahovala včetně odchovů : 6 klisen huculského koně, skupiny původní valašské ovce (5 jedinců) a bílé kozy (7), přeštické prase, jalovici české červinky, hejno české husy (11) a české zlatě kropenaté slepice (17), z plemen králíků je to český strakáč černý (12), moravský modrý (4) a český černopesíkatý(19) a nově i chovný pár českého červeného králíka. Ve školním roce 2003/2004 byly realizovány projekty Čtyři koně ve dvoře pro I. stupeň ZŠ a Noemova archa kde se vzala domácí zvířata pro I. a II. stupeň ZŠ a víceletá gymnázia. Celý projekt obsahoval 18 programů, kterých se zúčastnilo 335 dětí. Pro předškolní věk probíhaly programy Stateček, Na statku, Jako včelky v úle, Včelí společenstvo, Víme co jíme, kterých se zúčastnilo 4 500 dětí. Pro všechny programy byly připraveny pracovní materiály o českých plemenech. Pro studenty České zemědělské univerzity bylo připraveno šest týdenních bloků praxe se semináři na téma Domestikace a původní plemena a Etika v chovu zvířat. Další individuální (neorganizované) návštěvy, přicházející na ostatní akce farmy, semináře a doprovodné programy, se odhadují na 15 000 osob. Většina si projde farmu s naučnou stezkou a informačními tabulemi o vystavených plemenech. Projekt výukové farmy byl prezentován mj. na Mezinárodním semináři o zooterapiích. Pro rozšíření expozice bylo vybudováno akvárium - rybniční biotop, kde budou na jaře 2005 umístěny základní původní druhy ryb. Pro rok 2005 byla zahájena příprava nových výukových programů pro školy, Mláďata na statku, Žijeme spolu" - domácí zvířata (práva zvířat, welfare, zákony a zvířata, biodiverzita), Mléčná dráha (získávání mléka a jeho zpracování, kde budou prezentována všechna "dojná" zvířata tj. ovce, kozy, kráva). 11
Kryokonzervace V roce 2004 byl zajištěn nákup 200 inseminačních dávek 4hřebců starokladrubských koní, 100 dávek českomoravského belgika a 50 dávek huculského koně prostřednictvím chovatelských asociací. Kryokonzervace u kanců, beranů a kozlů byla zajištěna pracovištěm VÚŽV Kostelci n.orlicí, provádí se přímo v chovech. Celkem je odebráno 45 kanců z 10 chovů a je pokryta celá liniová skladba populace. Průběžně se odebírají mladí kanci nově zařazovaní do plemenitby. Použitá modifikace ředidel při zmrazování ejakulátu posunula hranici úspěšné oplozovací schopnosti až na 40-50% aktivních spermií (tento výsledek potvrzuje i kontrolní intrauterinní inseminace, kdy ze 23 prasnic bylo při 52% březosti dosaženo průměrné natality 7,83 živých selat na vrh. Přesto zůstává faktem, že 20-30% kanců v populaci není ke kryokonzervaci semene vhodná. Testace beraního a kozlího ejakulátu vykazuje vysokou koncentraci a aktivitu spermií jak po odběru, tak po rozmrazení, která je na úrovni 50-60% s 80-90% využitelností pro inseminaci. V rámci kryokonzervace beraního a kozlího ejakulátu byla testována nová vývojová ředidla BIOXCELL a BIOCIPHOS+, která ukazují na velmi dobrou přežitelnost a vyrovnanost motility spermií. Definitivní potvrzení výsledků je předmětem dalšího ověřování. Pro kryokonzervaci semenných dávek ostatních druhů (králíci, drůbež) stále chybí spolehlivé technické metody a proto se v roce 2004 žádná podobná aktivita nerealizovala. K 1.12.2004 je v kryobance ČMSCH Hradištko deponován následující genetický materiál plemen zařazených do Národního programu. Tab.1. Přehled genetického materiálu v kryobance ČMSCH Hradištko Kryobanka Hradišťko Plemeno Embrya Inseminační dávky počet počet plemeníků počet dávek česká červinka 135 4 7196 český strakatý skot 1144 22 12 440 starokladrubský kůň 0 23 937 huculský kůň 0 2 152 slezský norik 0 1 50 českomoravský belgický kůň 0 1 100 přeštické prase 0 40 165 koza bílá krátkosrstá 0 6 160 koza hnědá krátkosrstá 0 9 189 šumavská ovce 0 10 357 Depozit Kostelec n. Orlicí Plemeno Embrya Inseminační dávky počet počet plemeníků počet dávek přeštické prase 0 11 165 koza bílá krátkosrstá 0 3 60 šumavská ovce 0 10 80 12
Genetický materiál ryb je vzhledem ke specifickým podmínkám konzervace deponován na pracovišti VÚ rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech. V roce 2004 byly zamraženy dávky u genetických zdrojů kapra Žďárského lysce a Třeboňského šupináče, lína Táborského a Hlubockého a sumce Hodonínského. Provádí se zmrazování v kryoautomatu Planer Kryo 10 series III (Planer, UK), v 2 ml kryozkumavkách se zmrazovaným objemem 1 ml. Motilita spermií s měřením jejich rychlosti se stanovuje z videozáznamu pomocí analýzy obrazu. Hodnocení fertility spermií je prováděno v kontrolovaných inkubačních podmínkách při opakování 3x 4x u mlíčáka s hodnocením procenta vykuleného váčkového plůdku a procenta malformací. Molekulárně genetické analýzy biologického materiálu, konkrétně mikrosatelitní analýzy plemen koní a mapování výskytu genů kódujících mléčný protein u skotu, koz a ovcí jsou průběžně zajištěny v relaci s kapacitními možnostmi VÚŽV. Tab.2. Přehled kryokonzervovaných dávek (od roku 1998, v kryotubách) podle jednotlivých plemen a linií, počty mlíčáků a počty zamražených dávek: Druh Plemeno/linie Počet Počet Rok mlíčáků dávek Kapr obecný Jihočeský lysec BV 2 3 20 45 1998 1999 Pohořelický lysec 10 100 2001 Synt. linie C434 5 8 27 80 1998 2003 Synt. linie C435 10 100 2002 Telčský lysec 10 100 2002 Třeboňský šupináč 8 4 80 40 2001 2003 Jihočeský kapr šupinatý C73 5 50 2003 Žďárský lysec Žď-L 12 228 2004 Lín obecný Lín Velkomeziříčský 18 5 40 20 1999 2000 Lín Hlubocký 10 40 1999 40 19 2004 Lín Táborský 6 15 1998 40 19 2004 Lín Modrý 6 25 2000 Lín Zlatý 12 85 2000 Sumec velký Sumec Hodonínský 3 30 2000 6 60 2004 Sumec Vodňanský albinotický 2 20 2000 Sumec Vodňanský 2 20 2000 Jeseter malý čistý druh 4 10 40 100 1999 2001 Vyza velká čistý druh 1 40 2000 Další kryomateriál je deponován v IS Homole pro potřeby JU v českých Budějovicích (1356 ID šesti býků polských a německých červinek). Materiál deponovaný v laboratoři VÚŽV Kostelec n. Orlicí nesplňuje administrativní požadavky pro skladování v kryobance ČMSCH Hradištko, platné od 1.5.2004 povinné označení státním registrem a přidělenou akreditací zhotovitele a možnost jeho využití bude předmětem dalšího jednání na jaře 2005. 13
Genobanka ve VÚŽV Uhříněves obsahuje k 31.12.2004 následující počty vzorků DNA: Tab. 3. Přehled biologického materiálu pro izolaci DNA, genobanka VÚŽV Druh a plemeno Počet vzorků Skot : česká červinka 130 německá (hessenská a vestfálská) červinka 40 polská červinka 65 český strakatý skot 450 ostatní plemena (holštýn, masný simentál, hereford, 1900 jersey, aberdeen angus, charolais) Ovce: šumavská ovce 2470 Valaška 110 zušlechtěná valaška 160 ostatní plemena (charollais, merinolandschaf, texel, 750 suffolk, merino, oxford down, německá dlouhovlnná) Kozy: bílá krátkosrstá koza 900 hnědá krátkosrstá koza 420 ostatní plemena (boer, savannah, kalahari red, alpine) 210 Koně: starokladrubský kůň 350 slezský norik 110 českomoravský belgik 112 Huculský kůň 154 Drůbež: česká zlatá kropenka 180 česká husa 143 ostatní plemena (polská zelenonožka, oravka, dánská 150 slepice) Jelen 70 Biologický materiál pro izolaci DNA ryb je vzhledem ke specifickým podmínkám jejich konzervace zajištěn a deponován na pracovišti laboratoře genetiky ryb ÚŽFG AV ČR v Liběchově Tab. 4. Přehled biologického materiálu pro izolaci DNA, genobanka Liběchov Druh Plemeno Druh tkáně Počet vzorků kapr obecný žďárský lysec krev 40 kapr obecný žďárský šupináč krev 41 kapr obecný milevský lysec krev 42 kapr obecný telčský lysec krev 90 kapr obecný mariánskolázeňský šupináč krev 80 kapr obecný třeboňský šupináč krev 45 Testování plemen V souladu s požadavkem FAO o získávání informací o specifických užitkových znacích národních genetických zdrojů a jejich a zvřejňování je organizování objektivních srovnávacích testů jednou z priorit Národního programu. V roce 2004 pokračovaly testy užitkovosti slepic a hus v podniku Mezinárodní testování drůbeže Ústrašice s.p. a u několika vhodných chovatelů a také porovnávací testy se srovnatelným genetickým zdrojem slovenských a polských plemen slepic. 14
Finanční zajištění Národního programu Podle ustanovení Zásad Ministerstva zemědělství pro poskytování a čerpání dotačních podpor na udržování a využívání GZ pro zemědělství byly žádosti jednotlivých subjektů podané prostřednictvím příslušných chovatelských svazů postoupeny VÚŽV. Po kontrole a sumarizaci všech žádostí byly navrženy výše příspěvku na jednotlivé tituly, tak aby byly vyčerpány finanční prostředky určené k podpoře chovu. Tyto prostředky byly projednány a odsouhlaseny na zasedání Rady genetických živočišných zdrojů dne 13.10.2004. Aktivity chovatelských sdružení a ostatních zúčastněných subjektů, zaměřené zejména na výběr zvířat do GZ, zajištění jejich testace, odběrů krve, inseminačních dávek, agenda zpracování žádostí chovatelů, byly profinancovány na základě uzavřených smluv, po kontrole jejich splnění ke dni 30.11.200. Celková výše dotační podpory je v tabulkách 5-7. Tab.5. Dotační titul koordinace a realizace Národního programu uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel Zajištění odborných činností Kooperační smlouvy Asociace chovatelů huculského koně 250 000 Asociace svazů chovatelů koní 340 497 Cech profesních kočí Orlicko 30 000 Česká zemědělská univerzita Praha 25 000 Českomoravská společnost chovatelů 256 337 Český svaz chovatelů 290 000 JČU - VÚ rybářský a hydrobiologický Vodňany 500 000 Jihočeská Univerzita České Budějovice 80 000 Klub chovatelů českých hus 14 920 Mezinárodní testace drůbeže Ústrašice 348 670 Národní hřebčín Kladruby 570 500 Odběry krve u ovcí 28 939 Rybářské sdružení ČR 115000 Sdružení SRAZ - ekologické centrum Toulcův dvůr 60 000 Svaz chovatelů ovcí a koz 300 000 Svaz chovatelů prasat 115 000 VÚ včelařský Dol 160 000 ZO ČSCH Plzeň speciální výstava s výběrem slepic 14 990 Celkem 3 499 853 15
Tab. 6. Dotační podpora chovu genetických zdrojů in vivo v roce 2004 Druh počet jedinců sazba SKOT 361 810 česká červinka 86 361 810 částka kráva s kontrolou mléčné užitkovosti 17 8 000 136 000 kráva bez tržní produkce mléka 35 2 800 98 000 jalovice 26 3 800 98 800 plemenný býk 1 16 410 16 410 jalovička do 6 měsíců věku 7 1 800 12 600 KOZY 2 363 2 218 600 koza bílá 1 552 800 1 241 600 koza hnědá 547 1 400 765 800 kozička hnědá 264 800 211 200 OVCE 2 115 1 206 910 šumavská ovce 1 979 969 710 bahnice 1 979 490 969 710 valaška 136 237 200 bahnice 122 1 600 195 200 beran 14 3 000 42 000 PRASE přeštické černostrakaté 383 2 160 000 prasnice 348 5 000 1 740 000 kanec 35 12 000 420 000 DRŮBEŽ 473 292 200 česká slepice zlatě kropenatá 305 600 183 000 česká husa 168 650 109 200 KONĚ 2 450 000 starokladrubský kůň 67 1 240 930 klisny (matky) 46 12 000 552 000 klisny nové 20 12 000 240 000 hřebec 1 25 000 25 000 hucul 52 535 000 klisny (matky) 41 10 000 410 000 klisny nové 10 10 000 100 000 hřebec 1 25 000 25 000 ČM belgický kůň 79 948 000 klisny (matky) 79 12 000 948 000 slezský norik 10 150 000 klisny (matky) 10 15 000 150 000 KRÁLÍCI 1 160 327 280 český strakáč 433 240 103 920 moravský modrý 222 240 53 280 český albín 197 240 47 280 český luštič 67 300 20 100 moravský bílý hnědooký 89 300 26 700 černopesíkatý 26 500 13 000 český červený 126 500 63 000 16
Tab. 6. Dotační podpora chovu genetických zdrojů in vivo v roce 2004 (pokračování) NUTRIE 241 155 200 standard 120 600 72 000 stříbrná 68 600 40 800 tříbarevná 53 800 42 400 VČELY 439 478 000 plem.matka a 54 4 500 243 000 plem.matka b 87 1 200 104 400 plem.matka c 87 700 60 900 plem.matka d 32 500 16 000 plem.matka e 179 300 53 700 RYBY počet hejn 4 350 000 kapr 19 100 000 1 900 000 pstruh duhový 4 180 000 720 000 pstruh potoční 3 130 000 390 000 lín 9 60 000 540 000 sumec 2 100 000 200 000 jeseter 2 100 000 200 000 vyza 1 100 000 100 000 síh peleď 2 100 000 200 000 síh maréna 1 100 000 100 000 CELKEM 14 000 000 Koordinace programu - VÚŽV Tab. 7. Koordinace programu Zajištění funkce Národního programu - metodické vedení a koordinace, provoz genobanky (zajištění kryokonzervace genetického materiálu a molekulárně-genetická charakterizace plemen), tvorba a vývoj databází, evidence genetických zdrojů a analýzy programu jejich šlechtění, posuzování a prověřování žádostí o podporu na uchování genetických zdrojů a jejich kontrola, zajišťování náležité publikace a informovanosti, zajišťování úkolů vyplývajících z uzavřených mezinárodních dohod a zastupování ČR v mezinárodním měřítku z titulu Národního referenčního střediska. Materiál a energie 471 040 Cestovné 194 534 Služby 113 508 Osobní náklady 896 121 Vnitropodnikové náklady a režie 350 335 Poplatek ERFP 474 675 Celkem 2 500 213 Smluvní činnosti (tabulka 5) 3 499 853 Celkem zajištění Národního programu 6 000 066 17
STAV OCHRANY A VYUŽITÍ PLEMEN ZAŘ AZENÝCH DO GENETICKÝCH ZDROJŮ SKOT Česká červinka V roce 2004 bylo ve čtyřech kontrolovaných chovech celkem 160 jedinců všech kategorií (krávy, jalovice, telata), chovaných částečně jako ustájené a dojené, částečně v pastevním systému bez tržní produkce mléka. Skupina původních červinek Zakladatelkami je 14 krav, původ u 9 z nich není neznám, předpokládá se červinka, u dalších 5 je otcem býk plemene ayrshire (HLR2 nebo HLR 3). Z této skupiny se odvozuje celá populace chovů ČZU Lány, Abatis, a část populace JČU Haklovy Dvory a Nové Hutě. Chov Abatis (18) využívá v plemenitbě býků z německého importu, chov Lány (ca 40 ks) využívá linií Brylant a Polák, vzniklých z polské červinky. Do této skupiny se dnes řadí ca 80 krav, jalovic a telat. Tab.8. Přehled potomstva původní skupiny českých červinek Číslo původ Připuštěna býky Počet samičích potomků 95700 50% AYR BRY 1 11 95945 50% AYR BRY 1, PO 1 8 95918 50% AYR FN 62 (Ayr 50%) 3 17031 50% AYR BRY 1,2,3, FZ (C) 9 75544 50% AYR BRY 1 6 17276 C? BRY 1, PO 1 19 48117 C? PO 1 5 95667 C? BO (C) 3 95576 C? PO 1 1 95647 C? PO 1 1 96321 C? BRY 1 2 95623 C? ARK (Ayr) 4 75069 C? ARK(Ayr) 2 95917 C? R 3 Populace z převodného křížení JUČB V první fázi (do r. 1996-1997) byla použita skupina 11 krav ČESTR s doloženým původem, připuštěných býkem BRY 3; v generaci F1 se z nich narodilo celkem 20 kříženek použitých pro další křížení. V období 1998-2000 bylo zařazeno dalších 12 krav ČESTR bez doloženého původu, z F1 generace pak bylo 16 krav použito pro další křížení, po roce 2002 byly zařazeny i krávy s 50% původem piemontese, některých kříženek F1 jesp. F11 se v další plemenitbě se uplatnili i býci salers nebo red angus. Cca 30 krav a jalovic z programu převodného křížení je momentálně v chovu JČU v Haklových Dvorech, dalších 24 v Nových Hutích, celkem včetně telat cca 60 jedinců. 19
V roce 2003 a 2004 z chovu Lány poskytnuty tři jalovice pro při nové malochovy (Toulcův dvůr, skanzen Horní Pohleď, Svojše). Jedním z problémů, který brání výměně plemenného materiálu mezi oběma oblastmi ČR, event. rozšíření počtu chovů, je epizootologická stránka chovu (IBR status). Podle výsledků vyšetření stáda Haklovy Dvory je ze 37 krav narozených v období 1995 2002 jen 5 negativních, ze 12 mladých zvířat narozených v roce 2003/2004 vyšetřovaných ve věku 3 15 měsíců je 10 negativních. Výsledek vyšetření stáda Nové Hutě je 100% negativní. Během roku 2004 řešila Komise pro českou červinku problémy vyplývající z absence plemenné knihy a z nejednotného stanoviska k nutnosti zachování kontroly mléčné užitkovosti. Vzhledem k uskutečněné regeneraci se nemohou považovat žijící jedinci za původní českou červinku. Je však zřejmé, že v genotypu nesou i geny původních českých červinek, i když nesplňují podmínky legislativy pro uznání jako čistokrevné plemeno. Vést plemennou knihu může jen oprávněná organizace, musela by tedy buď některá vysoká škola zažádat o její vedení, nebo po dohodě s PK českého strakatého skotu zažádat o rozšíření oprávnění v rámci PKČESTR. Komise se na závěr přiklonila k názoru, že si situace nevyžaduje založení vlastní PK. Protože však chybí řád plemenné knihy pro českou červinku, jsou odchovaní býci hodnoceni podle exteriéru českého strakatého skotu, což je výrazně poškozuje. Proto by se garant měl snažit oddělit PK od českého strakatého skotu (samostatným oddílem pro českou červinku) a stanovit pro ni vlastní řád včetně specifikace způsobu vedení kontroly užitkovosti. Nezanedbatelná není ani ekonomická stránka celého projektu, chov vyžaduje minimálně 80% dotaci nákladů, tedy pro dojené kusy 15 000 Kč ročně a pro zvířata chovaná v systému bez tržní produkce mléka resp. jalovice 6 000 Kč ročně. Za celou dobu trvání projektu (1996-2004) bylo na přímé podpory vynaloženo celkem 10,5 mil Kč. Přitom výše dotace několikanásobně přesahuje výši dotace obvyklé v zemích EU (130 Eur na krávu) a není jasné, zdali se současnou výši dotační podpory podaří udržet v delším časovém horizontu. S tímto aspektem je rovněž nutné v dalším návrhu programu počítat. Do konce března 2005 proto garant plemene prof. Přibyl vypracuje podrobnou rodokmenovou analýzu celé populace s vyčíslením podílu genů jednotlivých plemen (tj. české, polské a německé červinky) a podílů genů původních zakladatelek rozhodnutí, zdali a jakým způsobem dále pokračovat v programu regenerace plemene a kolik finančních prostředků na tuto činnost bude nutné zajistit. Český strakatý skot V roce 2004 na základě navržených opatření dočasně zastaven program Uchování genetické rezervy český strakatý skot a projekt omezen na uchování in vitro. 20
Přeštické černostrakaté plemeno prasat Stav populace Přeštické černostrakaté plemeno prasat (PC GZ) se chovalo v 8 stádech 7 zemědělských podniků v plánovaných počtech zvířat (tab. 1). Dva chovy PC GZ ukončily svoji činnost v roce 2003 (podnik ZD Dřevec Kožlany, chov Černíkovice, podnik Bouzovská zemědělská a.s. chov Bouzov), další dva koncem roku 2004 (Lukrena a. s., chov Libákovice - TBC a chov Předenice - zastaralá technologie). U PC GZ bylo v roce 2004 v průměru v jednom stádě 5 kanců a 42 prasnic. Počet prasnic plemenného jádra a odchovaného potomstva je uveden v tab. 9. V průměru na jeden chov bylo odchováno (s testem vlastní užitkovosti) 75,9 a klasifikováno (s posouzením TKZ) 30,2 prasniček a odchováno 3,6 a klasifikováno 1,6 kanečků. Počet prasnic plemenného jádra (PJ) a jejich věková struktura je v tabulce 10. Plemenné jádro prasnic tvoří zhruba 70 % z počtu prasnic PC GZ. Během sledovaných let se průměrný počet živě narozených a dochovaných selat ve vrhu výrazně neměnil. Jistá tendence se projevila ve zvyšování průměrné hmotnosti vrhu v 21 dnech jejich věku a ve zkracování mezidobí (takřka o 12 dní). Průměrný denní přírůstek od narození do 90 kg u prasniček a do 100 kg živé hmotnosti u kanečků byl během sledovaných let přibližně na stejné úrovni. Ze znaků jatečné hodnoty se podíl libového masa z živé hmotnosti 100 kg zvyšoval, a to jak u prasniček, tak u kanečků a současně se snižovala průměrná výška špeku (korigovaná na 90 kg u prasniček a na 100 kg u kanečků). V porovnání s chovným cílem bylo zvýšení těchto ukazatelů takřka na úrovni 1 směrodatné odchylky. Výběr plemenných zvířat, zvláště kanečků, byl zřejmě pod tlakem všeobecného zvyšování zmasilosti, tak jak je tomu u všech ostatních plemen prasat. Z dílčích znaků reprodukce se hodnotí zabřezávání prasnic po prvém zapouštění a lze uvést, že během sledovaných let došlo v přirozené plemenitbě k zvýšení z 82,8 % na 88,1 % a u prasnic v inseminaci z 72,4 % na 74,4 % z celkového počtu zapouštěných prasnic. Tab.9. Počet kanců a prasnic v jednotlivých chovech za rok 2004 Podnik Chov Počet kanců Počet prasnic Lukrena a.s. Libákovice 4 23 Předenice 4 59 ZD Merklín Buková 5 34 Žihelský statek a.s. V.Č. Hať 4 38 ZD Hvozd Dražeň 3 28 Kralovická zemědělská a.s. Výrov 5 43 ZD Mladotice Mladotice 8 54 RESPO Tachov s.r.o. Částkov 7 55 Celkem 40 334 21
Tab.10. Počet prasnic plemenného jádra a produkce plemenných zvířat za rok 2004 Počet Prasnice Produkce prasniček Produkce kanečků Chov kanců PJ Odchov VU Klas. Odchov VU Klas. TKZ Předenice 5 35 135 58 2 2 Buková 7 28 54 41 0 0 V.C. Hať 6 29 91 32 9 1 Dražeň 3 17 22 6 2 1 Výrov 3 37 127 14 4 2 Mladotice 6 40 41 29 7 3 Částkov 7 43 115 48 5 4 Celkem 37 229 607 242 29 13 Tab. 11. Charakteristika chovů PC GZ za rok 2004 Chov Počet Pořadí vrhu (věková struktura) Počet vrhů prasnic PJ 1. a 2. 3. až 5. 6. a další za život Předenice 35 20,0 62,9 17,1 4,2 Buková 28 39,3 39,3 21,4 4,1 V.C. Hať 29 51,7 20,7 27,6 4,0 Dražeň 17 23,5 47,1 29,4 3,8 Výrov 37 24,4 43,2 32,4 4,5 Mladotice 40 22,5 52,5 25,0 4,6 Částkov 43 11,6 48,8 39,6 5,0 Celkem průměr 229 26,2 45,9 27,9 4,4 Tab. 12. Užitkovost prasnic plemenného jádra a odchovaného potomstva v chovech za rok 2004 Chov Počet selat Hmot. Mezido Přírůstek LM v % Výška tuku živě dochov vrhu bí pras. kan. pras. kan. pras. kan. Předenice 11,2 9,2 51,9 157,2 515 574 59,1 58,5 1,04 1,29 Buková 10,0 8,4 51,2 155,5 530 57,0 1,21 V.C. Hať 9,9 9,1 61,7 155,5 544 614 58,7 60,1 1,08 1,04 Dražeň 9,2 8,9 52,3* 164,3 486 543 60,4 60,0 0,85 1,07 Výrov 13,3 11,1 65,2* 169,0 527 612 59,5 60,8 0,98 1,04 Mladotice 10,9 9,9 58,9 160,8 519 558 59,4 58,1 0,95 1,25 Částkov 11,1 10,0 58,7* 154,4 494 595 58,0 59,5 1,12 1,12 Průměr 11,0 9,5 55,8 159,4 517 589 58,8 59,5 1,05 1,12 * dopočítáno z průměru populace Tab. 13. Dílčí znaky reprodukce prasnic plemenného jádra v jednotlivých chovech za rok 2004 Chov Počet 1.vrhů Čisto. Zabřezávání vrhů v % vrhů celk. % přír. % ins. % Předenice 123 10,6 66,7 119 94,5 119 94,5 Buková 69 20,3 63,8 92 73,0 65 76,6 27 66,7 V.C. Hať 76 18,4 92,1 106 75,3 9 91,7 97 72,8 Dražeň 33 12,1 75,8 54 63,3 45 60,0 9 77,8 Výrov 84 8,3 71,4 86 89,8 58 94,9 28 79,3 Mladotice 106 9,4 58,5 139 79,2 51 84,8 88 75,7 Částkov 120 5,8 90,,8 129 89,8 109 91,8 20 77,8 Celkem průměr 229 11,2 71,7 757 83,6 488 88,1 269 74,4 Počet kanců působících v jednotlivých chovech a zastoupení kanců v genealogických liniích popisují tab. 14 a 15. 22
Tab. 14. Seznam kanců PC GZ k 11.1.2005 v jednotlivých chovech Chov Kanec Počet Předenice Pirátek 244, Mason 15 2 Buková Matěj 125, Apolón 224, Sáčko 144, Sáčko 147, Mason 12 5 V.C. Hať Viskont 170, Sokolík 289, Pirátek 243, Wiskont 18, Viskont 7278 5 Dražeň Viskont 169, Apolón 225, Wiskont 17, Wiskont 19 4 Výrov Sudet 37, Matěj 123, Apolón 227, Wiskont 20, Pirát 17 5 Mladotice Sudet 41, Sáčko 145, Mason 17, Wiskont 15, Viskont 2536 5 Částkov Sudet 40, Matěj 126, Matěj 127, Sokolík 288, Wiskont 16 5 Celkem 31 Kanec Tab. 15. Seznam kanců PC GZ k 11. 1. 2005 podle genealogických linií Počet Apolón APN 224, 225, 227 3 Mason MSN 12, 15, 17 3 Matěj MEJ 123, 125, 126, 127 4 Pirát PTT 17 1 Pirátek PIT 243, 244 2 Sáčko SC 144, 145, 147 3 Sokolík SOK 288, 289 2 Sudet SDE 37, 40, 41 3 Viskont VSN 169, 170, 2536, 7278 4 Wiskont WSN 15, 16, 17, 18, 19, 20 6 Celkem 31 Užitkovost prasnic plemenného jádra v jednotlivých chovech přeštického černostrakatého plemene prasat (od roku 1998 do roku 2003) byla popsána ve zprávě Hodnocení přeštického černostrakatého plemene prasat v roce 2003 určené chovatelům v jednotlivých šlechtitelských chovech, Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě a Českomoravské plemenářské unii, a.s., a byla projednána na poradě chovatelů PC GZ konané dne 30.3. 2004 v Plzni Černicích. Na této poradě byl rovněž navržen připařovací plán na rok 2004 a v daném roce také dodržen. 23
KONĚ Použité zkratky plemen : STKL - starokladrubský kůň ČMB - českomoravský belgický kůň SN - slezský norik Starokladrubský kůň Rozsah chovu a struktura populace Stavy starokladrubských koní se zvyšují, přitom více než polovina chovné populace je již rozmístěna v zemském chovu u 103 chovatelů v ČR a 5 chovatelů v zahraničí. Z toho celkem 84 chovných klisen a 9 plemeníků je v zemském chovu soustředěno v 8 větších privátních chovech. Současná populace starokladrubských koní v ČR má cca 1150 jedinců (tj. plem.hřebců, klisen matek, dorostu a pracovních koní). Z toho je cca 570 běloušů a 580 vraníků. Během posledních tří let se zvýšil poměr zastoupení chovných starokladrubských koní v zemském chovu z původních 54 % (168 klisen a 14 plemeníků) na současných 60 % (246 klisen a 18 plemeníků). Zbývající část tvoří chovný nukleus Národního hřebčína Kladruby nad Labem, kde probíhá rozhodující šlechtitelský proces s cílem zachovat genetickou podstatu i fenotypový projev tohoto plemene. Rok Tab. 16. Stav populace GZ v r.2004 ve srovnání s lety 2000-2003 Plem. hřebci GZ (B + V) a) - zemský chov: Plem. klisny GZ (B + V) Plem. klisny celkem (B + V) Počet chovatelů 1999 12 (5 + 7) 100 (42 + 58) 151 (65 + 86) 56 2000 14 (7 + 7) 112 (48 + 64) 168 (70 + 98) 69 2001 18 (10 + 8) 121 (48 + 73) 184 (74 + 110) 84 2002 17 (9 + 8) 134 (56 + 78) 201 (90 + 111) 87 2003 18 (9 + 9) 160 (77 + 83) 237(121 + 116) 103 2004 18 (8 + 10) 184 (93 + 91) 261(137 + 124) b) - NH Kladruby n.l.,s.p.: Rok Plem. hřebci GZ Plem. klisny GZ Plem. klisny (B + V) (B + V) celkem (B + V) 1999 18 (9 + 9) 126 (60 + 66) 144 (74 + 70) 2000 22 (9 + 13) 125 (59 + 66) 138 (71 + 69) 2001 22 (12+ 10) 133 (64 + 69) 147 (72 + 75) 2002 21 (12 + 9) 133 (67 + 66) 150 (74 + 76) 2003 25 (14 +11) 140 (73 + 67) 155 (83 + 72) 2004 27 (15 +12) 156 (81 + 74) 171 (91 + 80) 24
Na konci r.2004 je tedy aktuální stav chovné populace resp. genetického zdroje starokladrubských koní 407 plemenných klisen a 43 plemenných hřebců. Tab.17 Struktura populace chovných starokladrubských koní dle linií Linie NH Kladruby zemský chov celkem hřebci klisny hřebci klisny hřebci klisny Generale 3 13 1 9 4 22 Gen-Generalissimus 4 16 1 17 5 33 Favory 1 13 3 46 4 59 F-Generalissimus bílá 1 20 0 16 1 36 vraná 1 2 0 1 1 3 Rudolfo 2 4 0 14 2 18 Sacramoso bílá 4 20 2 22 6 42 vraná 6 21 3 53 9 74 Sacramoso - Solo 3 38 4 34 7 72 Siglavi Pakra 1 6 1 8 2 14 Romke 1 8 3 26 4 34 celkem 27 161 18 246 45 407 Z uvedeného přehledu je zřejmé, že v chovné populaci jsou zastoupeni jedinci především původních starokladrubských linií (Generale, Sacramoso) a linií z nich odvozených (Generale - Gss, Sacramoso - Solo). Ve stádě vraníků je podíl jedinců nově založených linií lipické Siglavi Pakra a frízské Romke silně omezen, podobně ve stádě běloušů zastoupení lusitánské linie Rudolfo. Je třeba zdůraznit, že podíl cizí krve u těchto jedinců nepřekročí 37,5 %. Plemeno starokladrubských koní bylo v letech 1993-96 předmětem genetické analýzy stkl.koní. Se závěrů této genetické analýzy plyne, že průměrný koeficient inbrídigu je v rámci celého plemene 6,72, v populaci potomstva otců běloušů 6,3 a vraníků 7,0. Nejvyšších hodnot dosahuje tento ukazatel v potomstvu linií Sacramso (9,0) a u potomstva otce Solo Narcis IV (11,3). Naproti tomu byla u celého plemene zjištěna průměrná heterozygotnost srovnatelná s úrovní plemen koní v zahraničí, u nichž nebyla prováděna příbuzenská plemenitba. Znamená to, že intensita inbrídingu nemá u starokladrubských koní vliv na heterozygotnost, nedošlo tedy k nežádoucí homozygotaci, která by mohla být příčinou inbrední deprese, projevující se ve zhoršení životaschopnosti a snížení reprodukčních ukazatelů. Genetická analýza populace starokladrubského koně provedená v r.2003 ukazuje na další snížení koeficientu inbrídingu. U hřebců běloušů činí 5,09, u hřebů vraníků 5,94, u klisen bělek 3,98, u klisen vranek 5,86. Genetickou analýzou DNA, kterou v populacích běloušů a vraníků v NH Kladruby n/l provedl v druhé pol.90.let prof.hořín, bylo zjištěno, že genetické distance mezi oběma barevnými variantami starokladrubského koně se pohybují až na úrovni meziplemenné. Trend užitkových vlastností - výsledky bonitací a VZ Vyhodnocení užitkových vlastností a podrobné rozbory užitkových vlastností stkl.koní byly uvedeny ve Sborníku, který byl předložen chovatelům na semináři v únoru 2004. Byly zde uvedeny i další genetické rozbory, které byly využity při sestavování připařovacího plánu v 25