Výroční zpráva Národního programu uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel

Transkript

1 Výroční zpráva Národního programu uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel za rok 2005 Národní referenční středisko pro genetické zdroje hospodářských zvířat VÚŽV Uhříněves Praha 10 Autoři zprávy Ing. Věra MÁTLOVÁ, národní koordinátor Prof. Ing. Josef PŘIBYL, DrSc., Prof. Ing. Václav ŘEHOUT, CSc., Doc. Ing. Karel KOŠVANEC, CSc., Ing. Miroslav ČADIL, Ing. Martin JAVORNÍK, Doc. Ing. Mgr. Ivan MAJZLÍK, CSc., Ing. František HŘEBEN.CSc., (česká červinka), RNDr. Jaromír FIEDLER, DrSc. (přeštické prase) Zdena DYKOVÁ, Prof. Ing. Václav JAKUBEC CSc., ing. Josef VOLENEC (starokladrubský kůň) Ing. Jaroslav JELÍNEK, CSc. (huculský kůň) Blahoslav POLÍČEK, Prof. Ing. Václav JAKUBEC CSc., ing. Josef VOLENEC, Vladimír Teplý (slezský norik a českomoravský belgický kůň) Dr. Ing. Michal MILERSKI (valašská a šumavská ovce) Ing. Věra MÁTLOVÁ, Ing. Richard KONRÁD (bílá a hnědá krátkosrstá koza) Prof.Ing. Eva TŮMOVÁ, CSc., Ing. Eliška STEJSKALOVÁ, Ing. Martin DUŠEK, Ing. JAN KAPLAN (králíci a nutrie) Ing. Eliška STEJSKALOVÁ, Ing. Ivana GARDIÁNOVÁ, PhD., Ing. Hana KOŽELUHOVÁ (drůbež) Ing. Martin FLAJŠHANS, CSc. (ryby) Ing. Dalibor TITĚRA, CSc. (včela kraňská)

2 Použité zkratky CBD Convention on Biological Diversity (Úmluva o biologické rozmanitosti) CHM Clearing House Mechanism (globální informační portál CBD) ČMSCH Českomoravský svaz chovatelů ČZU Česká zemědělská univezita Praha EAAP European Association on Animal Production Evropská asociace pro živočišnou výrobu ERFP European Regional Focal Point for Animal Genetic Resources Evropské referenční středisko pro genetické zdroje hospodářských zvířat FAO Food and Agriculture Organization of the United Nations (organizace pro výživu a zemědělství OSN) GZ genetický zdroj ICAR International Committee for Animal Recording (Mezinárodní výbor pro kontrolu užitkovosti) ID inseminační dávka JU Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích MZe Ministerstvo zemědělství ČR MZLU Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno MŽP Ministerstvo životního prostředí NRS Národní referenční středisko NSB Národní strategie biodiverzity PK, HPK Plemennná kniha, Hlavní plemenná kniha RGZ Rada genetických zdrojů UNEP/GEF United Nations Environmental Protection Global Environmental Facility (Pomocný úřad pro ochranu životního prostředí při OSN) ÚŽFG AV Ústav živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR VÚŽV Výzkumný ústav živočišné výroby 2

3 Obsah PLÁNOVANÉ AKTIVITY NÁRODNÍHO PROGRAMU V ROCE 2005 str. 3 Činnost Národního referenčního střediska 6 Meziresortní spolupráce 7 Mezinárodní aktivity 8 Propagace a veřejná informovanost 10 Kryokonzervace 12 Testování plemen 16 Finanční zajištění 17 STAV OCHRANY A VYUŽITÍ GENETICKÝCH ZDROJŮ ZAŘ AZENÝCH DO NÁRODNÍHO PROGRAMU Česká červinka 23 Český strakatý skot 32 Přeštické černostrakaté prase 33 Starokladrubský kůň 40 Slezský norik a Českomoravský belgický kůň 51 Huculský kůň 58 Ovce 63 Kozy 66 Králíci a nutrie 68 Drůbež 71 Ryby 77 Včela medonosná kraňská 81 3

4 Plánované aktivity Národního programu uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat, ryb a včel v roce Pro rok 2005 byly plánovány následující aktivity: uskladnění vzorků plemen zařazených do Národního programu v genobance DNA pokračování v molekulárně genetických analýzách a popisech plemen průběžné zajišťování kryokonzervace inseminačních dávek koní, beranů, kozlů a kanců a jejich uskladnění v kryobance ČMSCH Hradišťko a v pracovním depozitu VÚŽV Kostelec nad Orliicí průběžné doplňování databanky genetických zdrojů v souladu s požadavkem kompatibility navazujících databází podle požadavků FAO/CBD návštěvy v chovech a odborná pomoc chovatelům GZ při realizaci chovu podle schválených metodik účast na jednáních chovatelských sdružení, rad plemenných knih, svodech a specializovaných přehlídkách plemen zařazených do Národního programu s cílem informovat o principech Národního programu a jeho inovaci účast na mezinárodních aktivitách a prezentace výsledků Národního programu v ERFP (workshop Národních koordinátorů) zvyšování informovanosti veřejnosti a podchycení veřejného zájmu, zejména u dětí a mládeže, o problematiku ochrany biodiverzity formou přípravy a poskytování cíleně koncipovaných výukových materiálů (interaktivní publikace, mongragie, video) posouzení a zpracování žádostí o podporu udržovatelů genetických zdrojů, návrh finančních sazeb a jejich projednání v Radě genetických živočišných zdrojů zpracování návrhu příslušných paragrafů pro novelu zákona 154/2000 Sb., o plementbě, vyhlášky 471/2000 Sb., o kontrole užitkovosti a nové samostatné vyhlášky o genetických zdrojích zvířat zpracování zásad pro poskytování a čerpání finančních podpor formou dotací na udržování a využívání genetických živočišných zdrojů v roce 2006 revize využívání finančních prostředků čerpaných v rámci smluv na zajištění progranu (Asociace chovatelů huculských koní) Rok 2005 byl zaměřen na podporu managementu genetických zdrojů drůbeže, s prioritami: zajištění nového systému řízené reprodukce v nukleu českých plemen slepic zajištění sběru a zpracování informací o plemenitbě a užitkvých vlastnostech českých plemen slepic formou databázového software zajištění porovnávacchí testů užitkovosti u populací českých plemen drůbeže podle mezinárodních metodik inventarizace všech hospodářsky využívaných plemen drůbeže včetně původních kmenů využívaných jako zdrojové populace v domácích šlechtitelských programech drůbeže dokončení publikace o genetických zdrojích drůbeže 4

5 Pro zabezpečení koordinace a realizace odborných činností Národního programu byly uzavřeny smlouvy o spolupráci s následujícími subjekty : Asociace chovatelů huculských koní Asociace svazů chovatelů koní ČR Česká zemědělská univerzita Praha Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Český svaz chovatelů Jihočeská univerzita České Budějovice Zemědělská fakulta Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický Vodňany Klub chovatelů českých hus Klub chovatelů českých plemen slepic Mezinárodní testování drůbeže, s. p. Ústrašice Národní hřebčín Kladruby nad Labem Rybářské sdružení ČR Sdružení SRAZ - Ekologické centrum Toulcův dvůr Svaz chovatelů drůbežee ČR Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě 5

6 Činnost Národního referenčního střediska (NRS) Jednání Rady genetických živočišných zdrojů Během roku 2005 se uskurečnila dvě zasedání Rady, z nich první ( ) projednala výsledky Národního programu za rok 2004 (výroční zprávu), zajištění aktivit v roce 2005 a návrh sazeb dotační podpory, další ( ) se zaměřila na plnění stanovených aktivit, výsledky jednání komisí (Komise české červinky) projednání žádostí a návrh sazeb dotační podpory. Závěry jednání k jednotlivým plemenům jsou uvedeny v příslušných kapitolách této Výroční zprávy. Příprava novely zákona 154/2000 Sb. a vyhlášky o genetických zdrojích Zásadní aktivitou NRS byla příprava paragrafů o genetických zdrojích pro novelu zákona 154/2000 Sb., o plemenitbě, pro jeho prováděcí vyhlášku 471/2000. nové samostatné vyhlášky o geneetických zdrojích a z toho vyplývající zásadní inovace celého Národního programu. Novela plemenářského zákona, zpracovávaná pro dosažení plné slučitelnosti právní úpravy v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat České republiky s právem ES navrhuje nově i úpravy v oblasti problematiky ochrany, uchovávání a využívání genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství. Jedná se prakticky o přijetí stejné právní úpravy, jakou je pro GZ rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství zákon č. 148/2003 Sb. Obecně jsou genetické zdroje na území každého státu považovány za součást jeho národního přírodního bohatství, ve smyslu zásad přijatých Úmluvou o biologické rozmanitosti (CBD). Z toho vyplývá i suverenita každého státu nad genetickými zdroji na jeho území a nutnost vzájemné spolupráce a reciprocity při poskytování vzorků genetických zdrojů a informací, má - li být zajištěna jejich dostupnost. Zejména v posledních letech s rozvojem molekulární genetiky a genetického inženýrství vzrůstá význam i některých opomíjených druhů zvířat. Vlastní právní úprava je nezbytná pro zajištění požadovaných mezinárodních garancí plynoucích z přistoupení ČR k CBD, (tj uchování GZ významných pro výživu a zemědělství, jejich podrobná dokumentace, zajištění přístupu k nim, jednoznačné vymezení podmínek, za nichž budou v rámci mezinárodních dohod poskytovány jejich vzorky) a je důležitým předpokladem zapojení ČR do mezinárodních programů spolupráce (volná výměna materiálů a informací); Uchováníí potřebné diverzity GZ a jejich dostupnost pro potřeby jejich praktického využívání má význam nejen u plemen doposud legislativně uznávaných jako chráněné národní geneetické zdroje, ale u všech druhů a plemen v ČR hospodářsky využívaných. Pro nezbytné dlouhodobé plánování pro zefektivnění programu (vzhledem k dosavadnímu jednoletému výhledu pouze v rámci dotačního titulu Ministerstva zemědělství, které často umožňuje řešení pouze naléhavých problémů a základní rutinu) je nutné vytvoření jasného legislativního rámce; I když Národní program pracuje již několik let, jeho postavení nemělo odpovídající právní rámec, což je v rozporu s požadavky na jeho stabilitu. V Národním programu spolupracují 6

7 státní organizace, university i soukromé fyzické a právnické osoby, není však žádný efektivní nástroj pro koordinaci jejich činnosti a zajišťování požadovaných standardů. Pro zapojení do mezinárodní výměny GZ je nezbytné jasné vymezení podmínek jejich dostupnosti (zvláště v případě, kdy toto Ministerstvo zemědělství nemůže zajistit ve vztahu k soukromým subjektům). Chybí závazné vymezení principů pro nakládání s GZ zvířat a povinností pro subjekty zapojené do Národního programu a pro držitele GZ zvířat významných pro výživu a zemědělství obecně) a pro domácí uživatele a v důsledku toho dochází ke ztrátám cenných materiálů. (Znění paragrafu 14 novely zákona 154/2000 Sb., přijaté v březnu 2006, je v příloze této zprávy). Meziresortní spolupráce Národní strategie ochrany biodiverzity Národní strategie pro biologickou rozmanitost a akční plán je stěžejním koncepčním materiálem pro ochranu biodiverzity. Vychází ze Strategie Evropských společenství a je jedním z bodů Úmluvy o biologické rozmanitosti a její vypracování bylo zařazeno do nelegislativních prací vlády pro rok Pro každý sektor resp. strategické téma byla ustanovena ministerstvy životního prostředí a zemědělství, které vypracování materiálu garantují, pracovní skupina. Koordinací tématu Genetické banky ochrana ex situ bylo pověřeno Národní referenční středisko pro genetické zdroje. NSB byla přijata dne Vládou ČR a je dostupná na CHM portál redakční rada Národní koordinátor je členem Vědeckého poradního sboru Rady pro biodiverzitu při MŽP a členem redakční rady globálního informačního portálu biodiverzity CHM, do kterého NRS pravidelně poskytuje relevantní informace a aktuality genetických zdrojích ( ) Účast v projektu UNEP-GEF Assessment of Capacity-building Needs for Access to Genetic Resources, Conservation and Sustainable Use of Biodiversity Important for Agriculture, Forestry and Research in the Czech Republic. Projekt koordinovaný MŽP měl za cíl zmapovat stav kapacit podmiňujících přístup ke všem národním geneetickým zdrojům, jejich setrvalé využívání a ochranu. V jeho rámci se uskutečnily tři semináře, závěrečná zpráva bude k dispozici během I. pololetí

8 Mezinárodní aktivity Národní referenční středisko je členem Evropského regionálního referenčního střediska pro genetické zdroje (ERFP) a svoji činnost prezentuje každoročně na zasedání Evropské asociace pro živočišnou výrobu (EAAP). V roce 2005 se toto jednání uskutečnilo v Uppsale (Švédsko). Aktivity 31 členských států v oblasti ochrany a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat podle materiálů, které národní koordinátoři předložili, jsou prezentovány ve Sborníku, dostupném v knihovně Národního referenčního střediska VÚŽV v Uhříněvsi, nebo na webových stránkách ERFP ( Na tomto zasedání byla Ing. V. Mátlová zvolena za člena Řídícího výboru ERFP jako zástupce členských států regionu CEE (střední a východní Evropa). ČR přispívá (po přistoupení k EU) do fondu ERFP ročně částkou Příspěvky jsou použity na podporu projektů, z nichž se ČR v roce 2005 účastnila následujících: Možnosti kryokonzervace národních plemen ovcí v rámci Evropy (European Cryoconservation of Heritage Sheep Breeds Scoping Study, koordinuje Velká Británie). Koordinovaný postup konzervace středoevropských a balkánských populací cigájských ovcí (Possible way of conservation the multi-purpose Tsigai sheep in the Central and Eastern European countries, koordinuje Maďarsko) Optimalizace tvorby databází genetických zdrojů a využití v nich uložených informací (A study on optimizing the implementation of databases on AnGR and the utilization of their content, koordinuje Řecko) Podle rozhodnutí Komise pro genetické zdroje při FAO (CGRFA 2004) FAO ukončilo první etapu globálního projektu AnGR SoW (Genetické živočišné zdroje stav světa) ke dni a ze 141 odevzdaných národních zpráv zahájilo zpracování konceptu Strategických priorit pro Akční plán, který bude projednáván na zasedání mezivládní technické skupiny pro GZ (ITWGR) v září Protože se bude opět jednat o dokument globálního významu (a závaznosti) je nezbytné, aby byly zohledněny priority všech členských zemí OSN. Národní střediska proto byla vyzvána zpracovat ve třech fázích formou ových konferencí unifikované podklady pro FAO. Podobný úkol řešilo NRS v mnohem širších souvislosteech v rámci ERFP, jehož úkolem bylo vypracovat konsolidovaný návrh evropských strategických priorit. Na jednání Řídícího výboru ERFP v září 2005 v Bruselo bylo rozhodnuto, že k jeho zpracování je nezbytné zorganizovat pracovní jednání všech národních koordinátorů. Na zmíněném jednání CGRFA vyzvalo dále FAO vlády k urychlení vytvoření odpovídajícího legislativního rámce pro ochranu genetických zdrojů ve svých zemích. Řídící výbor ERFP proto považoval za účelné spojit obě iniciativy a po jednání s Evropskou komisí (Directoriate General Agriculture) s podporou agentury TAIEX (Technical Assistance and Information Exchange - Directoriate General Enlargement) zorganizoval konání pracovního semináře Workshop on Legal and Strategic Aspects of Animal Genetic Resources in Europe v lednu Národní koordinátor ČR byl požádán o prezentaci dvou příspěvků do jeho programu. (State of AnGR in the New Member States 8

9 Example of the Czech Republic, Breeding programs for AnGR - Examples of national legislation Oba příspěvky jsou dostupné na http//taiex.cec.eu.int. ČR v rámci konsolodivaného postupu zemí EU na jednání FAO v říjnu 2004 souhlasila a nutností revize a zajištění funkčnosti globálního informačního systému DADIS, jehož prostřednictvím by bylo možné GZ komplexně monitorovat a postupně vyvinou systém indikátorů pro hodnocení stavu ochrany jednotlivých GZ. V říjnu - prosinci 2005 proto NRS zpracovalo revizi národních dat a jejich aktualizaci pro systém DADIS. V nejbližší době bude nutné v souladu s postupem ostatních zemí doplnit data také o nové populace původní šlechtitelské linie zejména u drůbeže. V rámci analýz národních zpráv projeektu AnGR SoW byly vyzvány státy, které své zprávy odevzdaly během roku 2003 nebo 2004 k jejich doplnění. Jednalo se zejména o aktualizaci informací o postupu ve formování legislativního rámce a údaje o konzervačních opatřeních u jednotlivých populací/plemen. Podklady byly zpracovány v požadovaném termínu a odeslány Komisi pro geneetické zdroje FAO. 9

10 Propagace a veřejná informovanost Problematika genetických zdrojů je průběžně zdůrazňována v řadě publikací, týkajících se jednotlivých plemen a druhů hospodářských zvířat, zejména ve specializovaných časopisech (Náš chov, Chovatel, Zpravodaj Svazu chovatelů ovcí a koz, Jezdectví, Koně apod.). Také při všech výstavách jsou příslušná plemena v tomto smyslu označena a prezentována. Nejefektivnějším způsobem prezentace Národního programu veřejnosti a jsou kontaktní a interaktivní aktivity, uskutečnované specializovanými institucemi. Tradičně kvalitní spolupráce v tomto směru pokračovala i v roce 2005 se sdružením SRAZ ve středisku ekologické výchovy na Toulcově dvoře v Praze Hostivaři. Farma Toulcova dvora slouží k přímé prezentaci národních plemen a využívá se při výukových programech pro všechny typy škol - od MŠ po studenty škol vysokých. Ve školním roce na Toulcově dvoře probíhá průměrně pět programů denně, dva z nich využívají farmu přímo, děti jsou v kontaktu se zvířaty. Programy přímo zaměřené na původní plemena tak každoročně absolvuje cca dětí. Ve školním roce 2004/2005 byly realizovány projekty Stateček, O beránkovi a ovečkách, Hebká ouška, tlapky, kožíšky, Jako včelky v úle, Mláďata na Toulcově dvoře (pro předškolní věk), Na statku, Kde se vzala domácí zvířata, Čtyři koně ve dvoře, Život se zvířaty, Včelí společenstvo (pro ZŠ), Noemova archa (pro střední školy a gymnasia - proces domestikace zvířat, vznik plemen, vývoj plemen, čistokrevná plemenitba, hybridizace, původní (primitivní) česká plemena, genofond, nutnost jeho zachování, biodiverzita, ekologické zemědělství) a pro studenty České zemědělské univerzity semináře na téma Domestikace a původní plemena a Etika v chovu zvířat. Pro studenty středních, vyšších odborných a vysokých škol jsou na Toulcově dvoře kromě výukových pořadů, praktických cvičení a seminářů možnosti odborné praxe (v roce 2005 se na praxi vystřídalo 29 studentů Zemědělské univerzity Praha, 2 studenti Střední zemědělské školy v Poděbradech, 6 studentů vysokých škol pedagogického zaměření a 4 studenti vyšších odborných škol sociálního zaměření). Dále se připravuje nový výukový program zaměřený na získávání a zpracování mléka, jeho realizace pro školy začne v jarních měsících roku 2006 (termíny okozlení a otelení zvířat). Tento program je zařazen v Nabídce výukových programů pro školy na rok 2005/06 a již je objednáván. Areál Toulcova dvora je oblíbeným místem pro volnočasové aktivity rodin, každoročně jej navštíví cca osob a jejich hlavní zájem se soustřeďuje na farmu s hospodářskými zvířaty. Na stájích a výbězích zvířat byly proto instalovány informačními tabule seznamujícími s národními plemeny. Pro zájemce o národní plemena a jejich možné využití připravi SRAZ seminář Výukové a terapeutické farmy, akreditovaný na MŠMT. Seminář je šestihodinový a seznamuje s managementem malých farem a jejich využitím. Seminář se těšil poměrně velkému 10

11 zájmu a absolvovalo ho 23 osob. Pro další zájemce proběhne v prvním pololetí roku 2006 ještě jeden. V průběhu září a října na Toulcově dvoře ve spolupráci s dalšími organizacemi proběhly dvě velké víkendové akce pro veřejnost - Biojarmark spojený s tradičními dožínkami a Světový den zvířat. Celkově se těchto akcí zúčastnilo cca návštěvníků. Na obou akcích byl vystaven informační panel o Národním programu k Evropskému dni biodiverzity, byly rozdávány letáčky s tématikou biodiverzity i národních plemen. V programu obou akcí byla i komentovaná prohlídka farmy. V rámci Světového dne zvířat probíhaly ukázky stříhání ovcí, dojení koz a výroby produktů a předvedení práce huculských koní. Záznam z této akce byl vysílán v Radiožurnálu (včetně krátkého vstupu o národních plemenech). Sraz také v rámci sítě středisek ekologické výchovy navazujeme kontakty s dalšími středisky, které se věnují podobné problematice a projevili zájem o národní plemena a s nimi spojené vzdělávací programy. Expozice původních českých plemen Noemova archa v roce 2005 obsahovala včetně odchovů : Huculský kůň : 7 klisen, 2 březí přemístěny na pastviny Javorník na Šumavě na porod a odchov hříbat Česká červinka : 1 jalovice - březí (předpoklad otelení ) Přeštické prase : 1 prasnice Ovce původní valaška : 1 beran, 3 bahnice Koza bílá krátkosrstá : 1 kozel, 2 kozy Králíci - český černopesíkatý : 1 samec, 3 ramlice - český strakáč : 1 samec, 1 ramlice - moravský modrý : 1 samec, 1 ramlice - český červený : 1 samec, 1 ramlice České husy : 1 houser, 2 husy Česká zlatá kropenatá slepice : 1 kohout, 4 slepice Odchovaná mláďata v roce 2005: Koza bílá krátkosrstá : 1 kozel - zařazen do dalšího chovu Ovce původní valaška : 2 jehnice - obě zařazeny do dalšího chovu Králíci: - český strakáč : 10 zvířat, do dalšího chovu zařazeny 2 samice - český černopesíkatý : 26 kusů, do dalšího chovu zařazeno 9 zvířat - moravský modrý : neodchováno - český červený - odchováno 12 zvířaty, do dalšího chovu zařazeny 4 samice České husy : 15 zvířat - do dalšího chovu zařazeno 7 zvířat Česká kropenka : 30 zvířat, do dalšího chovu zařazeno 15 zvířat Výstavy a ocenění zvířat v roce 2005: Koza bílá krátkosrstá - kozel ER, nejlepší kozel aukce Králíci český černopesíkatý - vystaveno 9 kusů (ocenění 93,5-94,5b.), pohár Nejlepší odchovaný samec výstavy český červený - vystaveny 4 kusy (ocenění 92,5-94b.) České husy - vystaveny 2 kusy (třída V) - čestná cena Česká kropenka - vystaveny 2 kolekce, ocenění V, VD, VD, VD, D 11

12 Kryokonzervace Formou kryokonzervace jsou uchovávány v současné době pouze inseminační dávky a embrya. U skotu od roku 2003 žádné nové ID ani embrya nebyly získány, zásoby jak u červinek tak u červenostrakatého skotu jsou dostačující. V roce 2006 je plánováno prověření kvality těchto zásob kontrolní inseminací reesp. embryotransferem na vybraných plemenicích. U koní jsou ID připravovány ve středisku Equinní Reprodukční Centrum Mnětice, licentovaném pro EU, a zajišťovány prostřednictvím ASCHK formou výkupu, vlastníkem je tedy stát. V roce 2005 byl nákup inseminačních dávek hřebců pozastaven do doby, než se vyřeši legislativní ošetření vlastnických práv ke krokonzervovanému materiálu obecně. Kryokonzervace u kanců, beranů a kozlů zajištuje pracoviště VÚŽV Kostelci n.orlicí, provádí ji přímo v chovech. Přeštické prase černostrakaté Celkově je zakonzervováno 58 plemenných kanců ze všech 13 linií. Ejakulát od každého kance je zamrazen v pejetách s koncentrací 5mld aktivních spermií. Motilita spermií po rozmrazení se pohybuje mezi 30-50% s 60-70% využitelností pro inseminaci. Kryokonzervace se provádí metodou podle Westendorfa a je průběžně modifikována novými komerčními ředidly (SUS, Safecell) s cílem zlepšit fertilitu spermií po rozmražení. Ověření inseminace zmrazeným semenem proběhlo v poloprovozních podmínkách chovu u 34 prasnic plemene BUxL a L, prasnice byly inseminovány ve spontánní říji pomocí intrauterinní sondy Minitüb. Březost po první inseminaci dosáhla 52,94% s průměrnou natalitou 7,35 živě narozených selat. V rámci udržení (revitalizace) linií plemene PC jako genetického zdroje v uzavřené populaci byla provozně ověřena inseminace dlouhodobě zmrazeným spermatem u šesti prasnic s 50% úspěšností a natalitou 9,23 živě narozených selat. Šumavská a valašská ovce, koza krátkosrstá bílá a hnědá Odběry a zmrazování spermatu beranů a kozlů jsou podle potřeb metodického přístupu prováděny přímo v chovech. Sperma je zmrazeno v pejetách od každého plemeníka s koncentrací miliónů aktivních spermií. Celkově bylo zamrazeno sperma od 30 plemenných beranů Šumavského plemene, 8 beranů Valašského plemene a 20 plemenných kozlů hnědého a bílého plemene. Sperma beranů a kozlů dosahuje 50-60% aktivity po rozmrazení z 80-90% využitelností pro inseminaci. Průběžně jsou testována nová komerční ředidla (Bioxcell, Biociphos+, Andromed). Dosud získané výsledky ukázaly vhodnost použitých poměrů 1:1-8 při ředění ejakulátu, velmi dobrou přežitelnost spermií v krátkodobém testu a vzácnou vyrovnanost v motilitě spermií mezi jednotlivými ředidly. Rovněž motilita spermií po rozmrazení nevykazovala výrazných rozdílů mezi testovanými ředidly. Pro zvýšeení zastoupení některých linií šumavské ovce byla aplikována intracervikální inseminace u 180 ovcí a intrauterinní (laparoskopická) u 10 ovcí. Nadále budou průběžně odebíráni za účelem kryokonzervace nově zařazení plemenní kanci do plemenitby výhradně ve šlechtitelských chovech. Při výběru dalších kanců bude 12

13 více přihlíženo ke zdravotnímu stavu, CPH a So. Rovněž zastoupení jednotlivých linií kanců bude podrobeno přísnějším kritériím. U beranů bude výběr totožný, s důrazem na genotypizaci skupin R1 a R2. V průběhu šetření u kanců beranů a kozlů se zaměříme na nejvhodnější výběr konzervačního ředidla a stupeň ředění při zachování optimální fertilizační schopnosti spermií v inseminační dávce. Výskyt ptačí chřipky a z něj plynoucí možné ohrožení znovu otevřel otázku možnosti kryokonzervace GZ drůbeže. Dlouhodobé uchovávání zamražených semenných dávek, embryonálních tkání nebo testikulárních buněk se dosud v ČR u žádné populace drůbeže běžně nerealizovalo, proto byla zpracována studie možností s odhadem potřeby finančního zajištění takového projektu. Technická stránka: Jediným pracovištěm disponujícím momentálně potřebnou technikou a knowhow je laboratoř BIOPHARM Jílové vedená ing.pavlem Trefilem, DrSc. Možné varianty: zamražení 42 vzorků semene od 7 maximálně nepříbuzných nejlepších kohoutů (po 6 rozředění od každého). standardní technika odběru ejakulátu dorzoabdominální masáží podle popisu v práci Trefil,Vilhelmová,Plachý (1992). Předpoklad životnosti spermií po rozmražení 50 až 60 %, event. zamražení 20 vzorků embryonální tkáně z dodaných 30 ks násadových vajec od 10 nejlepších kohoutů a nejlepších 30 nosnic z každé populace připářených dle schematu maximální možné kombinační diferenciace zastoupených rodin dané populace. Odebírány z embryonálního vývojového stadia X, uchovávány jednotlivé buňky z area pelucida ve standardním mediu podle vlastního Know How laboratoře. Životnost po rozmražení 50 %, event. zamražení testikulárních buněk 7 nepříbuzných kohoutů z nejlepších rodin ( rozdělené do 6 opakování). Odebírány operativně biopsií varlete in vivo. Odebraná tkáň bude rozředěna do 5 vzorků od každého kohouta a uchování bude řešeno dle standardních laboratorních protokolů. Životnost tkáně po rozmražení 60 %. Odběry vzorků pro zamražení v každé populaci opakovat po dvou letech a vzorky vyřazovat či využít ve šlechtitelském programu po 4 letech, tak aby od každé populace byly uchovávány maximálně vzorky ze dvou odběrů současně. Diskuse ekonomických souvislostí Pro další zpřesňování výše uvedeného návrhu je nutné si ujasnit ekonomické souvislosti,zda výše popsané biotechnologické a laboratorní postupy, které je schopna laboratoř zajistit, budou ekonomicky reálné a v podmínkách Národního programu profinancovatelné. Předpoklad je dán cenou dopravy a práce 2 pracovníků laboratoře ing.trefila v chovu majitele GZ a odběrem a zpracováním za 10 hodin práce zhruba semene od 50 samců,kontrolou pod mikroskopem, naředěním a zamražením a dodáním do genobanky. Cena práce,včetně ceny chemikálií a technického a laboratotního vybavení přepočtena do jednoho zamraženého vzorku semene vychází na 95 Kč. Obdobně přepočteno na jeden vzorek blastodermálních buněk zamražený v laboratoři z dodaných 30 násadových vajec za jednu populaci vychází na cenu 300 Kč za vzorek,včetně práce,chemikálií, atd. a na jeden vzorek spermatogoniálních buněk zamražený při výjezdu dvou pracovníků k chovateli GZ za jeden den od zhruba 30 kohoutů vychází na cenu 500 Kč za vzorek,včetně práce,chemikálií,atd. Za předpokladu zařazení celkového počtu zhruba 35 populací (včetně populací GZ nosných slepic a vodní drůbeže z domácího šlechtitění) je odhad ročních nákladů pouze na odběry a realizaci kryokonzervace v prvním roce : Semeno Kč Blastodermální buňky ,Kč Spermatogoniální buňky ,Kč Případný celkový odhad pro kryokonzervaci v plném rozsahu všech tří typů tkání by činil v prvním roce a v dalších letech polovinu,při obnově vzorků jednou za dva roky. 13

14 Hlavní depozit materiálu GZ skotu, koní, prasat,ovcí a koz je zajištěn v kryobance ČMSCH Hradištko (formou smlouvy, kterou ale můžeme uzavírat vždy jen na rok a až po obdržení Rozhodnutí viz kapitola Finanční zajištění). Materiál ryb je deponován na stejném principu v kryobance Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech. V průběhu roku 2005 bylo rozhodnuto o adaptaci určených prostor pracoviště Kostelec nad Orlicí na další (pracovní) depozit kryokonzervovaného materiálu. Tento bude sloužit pro uskladnění duplikátů materiálu uloženého v bance Hradištko, a pro jeho manipulaci za účelem pro prověřování kvality kontrolní inseminací reesp. aplikací embryí. Další pracovní depozit v IS Homole slouží pro realizaci programu šlechtění GZ české červinky v chovech JU v Českých Budějovicích. K je v kryobankách deponován následující genetický materiál plemen zařazených do Národního programu: Tab.1. Přehled genetického materiálu v kryobankách Kryobanka Hradišťko k Plemeno Embrya Inseminační dávky počet počet plemeníků počet dávek česká červinka český strakatý skot starokladrubský kůň huculský kůň slezský norik českomoravský belgický kůň přeštické prase koza bílá krátkosrstá koza hnědá krátkosrstá šumavská ovce Depozit Kostelec n. Orlicí Plemeno Embrya Inseminační dávky počet počet plemeníků počet dávek přeštické prase koza bílá krátkosrstá šumavská ovce Valašská ovce Depozit IS Homole (Jihočeský chovatel) Embrya Inseminační dávky Plemeno počet počet plemeníků počet dávek Česká červinka V kryobancei VÚRH ve Vodňanech byly v roce 2005 zamraženy dávky kapra milevského lysce, mariánskolázeňského kapra šupinatého a pstruha obecného f. potoční ze šumavské populace. Provádí se zmrazování v kryoautomatu Planer Kryo 10 series III (Planer, UK). Provádí se zmrazování v kryoautomatu Planer Kryo 10 series III (Planer, UK), v 2 ml 14

15 kryozkumavkách se zmrazovaným objemem 1 ml. Motilita spermií s měřením jejich rychlosti se stanovuje z videozáznamu pomocí analýzy obrazu. Hodnocení fertility spermií je prováděno v kontrolovaných inkubačních podmínkách při opakování 3x 4x u mlíčáka s hodnocením procenta vykuleného váčkového plůdku a procenta malformací. Biologický materiál pro izolaci DNA ryb je vzhledem ke specifickým podmínkám jejich konzervace zajištěn a deponován na pracovišti laboratoře genetiky ryb ÚŽFG AV ČR v Liběchově. Tab.2. Přehled kryokonzervovaných dávek ryb (počty mlíčáků a počty zamražených dávek) Druh Plemeno/linie Počet Počet mlíčáků dávek Rok Kapr jihočeský lysec BV pohořelický lysec synt. linie C synt. linie C telčský lysec třeboňský šupináč jihočeský kapr šupinatý C žďárský lysec Žď-L milevský lysec MV mariánskolázeňský kapr šupinatý ML Lín obecný lín velkomeziříčský lín hlubocký lín táborský lín modrý lín zlatý Sumec velký sumec hodonínský sumec vodňanský albinotický sumec vodňanský Jeseter malý čistý druh Vyza velká čistý druh Pstruh obecný šumavská populace Tab. 3. Přehled biologického materiálu pro izolaci DNA, genobanka Liběchov Druh Plemeno Druh tkáně Počet vzorků kapr obecný žďárský lysec krev 40 kapr obecný žďárský šupináč krev 41 kapr obecný milevský lysec krev 42 kapr obecný telčský lysec krev 90 kapr obecný mariánskolázeňský šupináč krev 130 kapr obecný třeboňský šupináč krev 45 pstruh duhový PdM krev 33 pstruh duhový PdD66 krev 32 15

16 Banka DNA ve VÚŽV Uhříněves obsahuje k následující počty vzorků DNA: Tab. 4. Přehled biologického materiálu pro izolaci DNA, genobanka VÚŽV Druh a plemeno Počet vzorků Skot : česká červinka 130 německá (hessenská a vestfálská) červinka 40 polská červinka 65 český strakatý skot 450 ostatní plemena (holštýn, masný simentál, hereford, 2700 jersey, aberdeen angus, charolais) Ovce: šumavská ovce 2470 Valaška 110 zušlechtěná valaška 160 ostatní plemena (charollais, merinolandschaf, texel, 750 suffolk, merino, oxford down, německá dlouhovlnná) Kozy: bílá krátkosrstá koza 950 hnědá krátkosrstá koza 480 ostatní plemena (boer, savannah, kalahari red, alpine) 220 Koně: starokladrubský kůň 370 slezský norik 110 českomoravský belgik 130 Huculský kůň 180 Drůbež: česká zlatá kropenka 270 česká husa 150 ostatní plemena (polská zelenonožka, oravka, dánská 150 slepice) Jelen 90 Molekulárně genetické analýzy biologického materiálu, konkrétně mikrosatelitní analýzy plemen koní a mapování výskytu genů kódujících mléčný protein u skotu, koz a ovcí jsou průběžně zajištěny v relaci s kapacitními možnostmi VÚŽV také v rámci výzkumných záměrů MZe a projektů NAZV (1Q57051 Využití genetických zdrojů národních plemen ovcí a koz pro produkci geneticky definovaných mléčných výrobků s různými nutričními a organoleptickými vlastnostmi, odpověd. řešitel Ing.V.Mátlová). Testování plemen V souladu s požadavkem FAO o získávání informací o specifických užitkových znacích národních genetických zdrojů a jejich a zvřejňování je organizování objektivních srovnávacích testů jednou z priorit Národního programu. V roce 2005 pokračovaly testy užitkovosti slepic a hus v podniku Mezinárodní testování drůbeže Ústrašice s.p. a u několika držitelů GZ slepic také teesty jatečné výtěžnosti a kvality masa, doplněné základním rozborem živin (pro ověření možnosti tržní reealizace vyselektovaných kohoutů nosného plemene české slepice). Výsledky jsou uvedeny v kapitole Drůbež této výroční zprávy (str ). 16

17 Finanční zajištění Národního programu NP byl v letech financován ze Státního rozpočtu částkou 60 mil Kč (z toho na živočišné GZ připadá 20 mil. Kč), přidělenou formou dotace. V průměru let byla tato částka rozdělena následovně: 13,5-14 mil. na přímé podpory chovatelům, 3-3,2 mil. na činnosti zajišťované NRS programu 3-3,3 mil. na činnosti zajišťované ostatními subjekty, přitom tyto posledně jmenované aktivity jsou řešeny formou smluv. Podle platné legislativy nelze uzavírat smlouvy a financovat žádné aktivity před vydáním Rozhodnutí o přidělení finančních prostředků na zajištění NP. Smlouvy tedy můžeme uzavírat až po vydání tohoto Rozhodnutí, vlastní aktivity (zejména provoz kryobanky, sběry vzorků, sběry a zpracování dat, práce pro MZe, FAO a EU) řešíme z režijních prostředků, které následně přeúčtováváme na zvláštní účet, vedený pro NP. Ani tento postup není zcela v souladu s předpisy a mohl by být předmětem zásadních problémů, spojených v krajním případě až s vracením dotace a odpovídající sazbou penále. V letech došlo k vydání Rozhodnutí, přípravě a podpisu smluv v termínech: Tab.5 Termíny vydání Rozhodnutí a podpisu smluv Rok Datum vydání Rozhodnutí Podpisy smluv Termín pro vyúčtování smluv září srpen/září srpen/září září/říjen červen/červenec Řada aktivit zajišťovaných v programech ochrany in situ se musí zajistit od počátku roku, zejména u ryb, drůbeže a koní a příslušným subjektům tedy nezbývá než je bona fide vykonat a doufat, že dodatečně uzavřenou smlouvou budou jejich náklady pokryty. K tomuto postupu ale nelze nikoho nutit, takže některé aktivity plánované metodikami programu nemohou být beze zbytku zajištěny. Zcela v pořádku není z tohoto hlediska ani současně používaná dikce smluv, které jsou uzavírány ve výše uvedených termínech s uvedením, že se vztahují na aktivity vykonávané od 1.1. daného roku což je z právního hlediska nesmysl. Celkový přidělený objem prostředků na NP je přitom znám v okamžiku odsouhlasení Státního rozpočtu, tedy v měsíci listopadu prosinci předchozího roku. NRS pokládá tuto situaci za neúnosnou a navrhuje jednání s MZe o možnosti jiného způsobu přidělování prostředků na tyto činnosti. Administrace dotačních prostředků Podle ustanovení Zásad Ministerstva zemědělství pro poskytování a čerpání dotačních podpor na udržování a využívání GZ pro zemědělství byly žádosti jednotlivých subjektů podané prostřednictvím příslušných chovatelských svazů postoupeny VÚŽV. Po kontrole a sumarizaci všech žádostí byly navrženy výše příspěvku na jednotlivé tituly, tak aby byly vyčerpány finanční prostředky určené k podpoře chovu. Tyto návrhy byly projednány a odsouhlaseny na 17

18 zasedání Rady genetických živočišných zdrojů dne , všech cca 300 žádostí s přílohami bylo zkontrolováno a po zpracování v termínu předáno na MZe ke konečnému posouzení a přiznání dotací. Aktivity chovatelských sdružení a ostatních subjektů, zaměřené zejména na výběr zvířat do GZ, zajištění jejich testace, odběrů krve, inseminačních dávek, agenda zpracování žádostí chovatelů, byly profinancovány na základě uzavřených smluv, po kontrole jejich splnění ke dni Přehled všech přidělených prostředků dotační podpory pro chovatele, ostatní subjekty a NRS včetně rekapitulace za roky je v tabulkách Tab.6. Dotační titul Koordinace a realizace Národního programu Subjekty zajišťující odborné činnosti Kooperační smlouvy Asociace chovatelů huculského koně Asociace svazů chovatelů koní Česká zemědělská univerzita Praha Českomoravská společnost chovatelů Český svaz chovatelů JČU - VÚ rybářský a hydrobiologický Vodňany Jihočeská Univerzita České Budějovice Mezinárodní testace drůbeže Ústrašice Národní hřebčín Kladruby Odběry ID u beranů Rybářské sdružení ČR Sdružení SRAZ - ekologické centrum Toulcův dvůr Svaz chovatelů ovcí a koz Svaz chovatelů prasat Svaz chovatelů drůbeže VÚ včelařský Dol Celkem Tab. 7. Koordinace programu Koordinace programu - VÚŽV Zajištění Národního programu - metodické vedení a koordinace, tvorba a vývoj databází, evidence genetických zdrojů a analýzy programu jejich šlechtění, provoz genobanky (kryokonzervace genetického materiálu a molekulárně-genetická charakterizace plemen) posuzování a prověřování žádostí o dotační podporu a jejich kontrola, zajišťování náležité publikace a informovanosti, zajišťování úkolů vyplývajících z mezinárodních dohod a zastupování ČR v mezinárodním měřítku z titulu Národního referenčního střediska. Materiál a energie Cestovní náklady Služby Osobní náklady Vnitropodnikové náklady a režie Celkem Smluvní činnosti (tabulka 5) Celkem zajištění Národního programu

19 Tab. 8 Dotační podpora chovu genetických zdrojů in vivo v roce 2005 SKOT Druh počet jedinců sazba částka česká červinka kráva jalovice plemenný býk jalovička do 6 měsíců věku KOZY koza bílá koza hnědá kozička hnědá OVCE šumavská ovce bahnice valaška bahnice beran PRASE přeštické černostrakaté prasnice kanec DRŮBEŽ česká slepice zlatě kropenatá česká husa KONĚ starokladrubský kůň klisny (matky) klisny nové hřebec hucul klisny (matky) klisny nové hřebec ČM belgický kůň klisny (matky) slezský norik klisny (matky) hřebec KRÁLÍCI český strakáč moravský modrý český albín český luštič moravský bílý hnědooký černopesíkatý český červený

20 Tab.8. Dotační podpora chovu genetických zdrojů in vivo v roce 2004 (pokračování) NUTRIE standard stříbrná tříbarevná VČELY plem. matka a plem. matka b plem. matka c plem. matka d plem. matka e RYBY počet hejn kapr pstruh duhový pstruh potoční lín sumec jeseter vyza síh peleď síh maréna CELKEM Rekapitulace prostředků podpory Národního programu za roky Tab. 9 Náklady aktivit na zajištění programu -- organizace Asociace chovatelů huculů Asociace sv. chovatelů koní ,5 366 Cech kočích 30 ČSCH Praha ČSCH ZO Plzeň (slepice) ČSCH Klub českých hus 15 ČSMSCH Hradištko ČZU Praha JU - VÚRH Vodňany JU České Budějovice Mez. test. drůbeže Ústrašice NH Kladruby ,5 280 Rybářské sdružení ČR Svaz chovatelů ČESTR 30 Svaz chovatelů prasat ČM Svaz chovatelů drůbeže 30 Svaz chovatelů ovcí a koz Sběr vzorků krví (ovce) Šumavská ovce - ID beranů 12 SRAZ - Toulcův dvůr VÚ včelařský Západočeská plem.unie 32 SUM

21 Tab. 10 Vyplacené prostředky podpory chovu GZ in situ (v tis.kč) Roky plemeno SUM česká červinka koza bílá koza hnědá šumavka valaška přeštické prase starokladrub. kůň hucul slezský norik ČM belgik slepice ČZK česká husa králíci nutrie ryby včely SUM Tab.11 Počty podporovaných zvířat a kmenových hejn ryb Roky plemeno česká červinka koza bílá koza hnědá šumavka valaška přeštické prase starokladrub. kůň hucul slezský norik ČM belgik slepice ČZK česká husa králíci nutrie ryby N* včely N* podpora byla stanovena procentem z prokázaných nákladů na chov kmenových hejn V prosinci 2005 se uskutečnila další z průběžných kontrol využívání finančních prostředků poskytnutých na zajištění aktivit programu, tentokrát v Asociaci chovatelů huculských koní v Pardubicích, za roky 2003, 2004 a Kontrolní skupina nenalezla žádné závady ani změny v průběhu plnění podmínek použití dotačních prostředků a smluv... 21

22

23 STAV OCHRANY A VYUŽITÍ PLEMEN ZAŘ AZENÝCH DO GENETICKÝCH ZDROJŮ SKOT Česká červinka Stav populace V roce 2005 bylo v 7 zařazených chovech celkem 147 jedinců všech kategorií (krávy, jalovice, telata), chovaných částečně jako ustájené a dojené, částečně v pastevním systému bez tržní produkce mléka. Vzhledem k závěrům, vyplývajícím z analýzy nákladů produkčního chovu byla koncem roku část zvířat z obou hlavních stád (JU a ČZU) odprodána do menších privátních chovů, kde mohou za současných podmínek nalézt vhodnější uplatnění. Dosavadní organizační rozdělení oblastí (jihočeská v garanci JU, chovy JU, Nové Hutě, Staré Hodějovice a středočeská v garanci ČZU, chovy Lány, ABATIS, a individuální chovatelé) zůstává. Během roku se uskutečnila celkem čtyři jednání Komise čč, která postupně řešila stav populace GZ a zvažovala způsob jejího dalšího udržitelného chovu. Nejprve garant plemene prof. Přibyl vypracoval podrobnou rodokmenovou analýzu celé populace s vyčíslením podílu genů jednotlivých plemen (tj. české, polské a německé červinky) a podílů genů původních zakladatelek, se následujícími závěry: Kvantitativní hledisko Vývoj regenerované populace podle původního projektu (1994) sice nesplňuje původní předpoklady, nicméně vykazuje známky dynamiky. ŠZP Lány nemá z ekonomických důvodů zájem na dalším rozšiřování chovu, mnohem pozitivnější je přístup Jihočeské univerzity, která předpokládá docílení stavu kolem 100 ks v jím řízených chovech (tab.12.) Perspektivy chovu u hobby chovatelů nebo ve skanzenech jsou více než problematické. Tab.12 vývoj početního stavu regenerované populace české červinky Rok Celkem populace 25* 45* 45* Z toho chovy n řízené JU ČB % Kvalitativní hledisko Podrobným rozborem všech 147 žijících jedinců byl zjištěn podíl prokazatelně původních genů české červinky u samic v rozsahu 3 18%, podíl genů českých + polských + německých červinek v rozsahu 44 62%. Podíl genů původních zakladatelů populace (tj. samic vykoupených v r z posledního stáda v Hejnicích) a býků regenerovaných polskou červinkou dosahuje %. Výsledky několika tisíc genotypizací realizovaných na ZF JU a MZLU v Brně ukazují na vysokou genetickou podobnost českých, polských a německých červinek a jejich odlišnost od ostatních plemen dojeného skotu a podporují tak programový záměr uchovat do budoucna zbytky těchto populací jako jedno červené evropské plemeno. V současném evropském 23

24 prostoru by stálo za vážnou úvahu začít mluvit o takovém plemenu a jeho rázech (polský, německý, český) a vytvoření společného evropského programu. Podle šetření prof. Řehouta je v Polsku cca 500 červinek vedených jako genetický zdroj s ověřeným původem, s cílem dostat tento stav na 700 ks, a v Německu se údaje liší mezi ks, k zušlechťování jsou používáni býci příbuzných červených plemen. Zároveň byly zpracovány náklady na chov v obou hlavních stádech s vyčíslením ztrát a z nich plynoucí potřeby dotací (tab.13 14). Tab.13a) Vyčíslené náklady JU ČB (dojnice červinka v porovnání s dojnicí holstein) Plemeno Dojnice holstein Dojnice červinka technologie stáj stáj pastvina Náklady na KD denní roční denní roční denní roční celkem včetně odpisů 159, , , Výnosy: mléko lt mléko Kč narozené tele.produkce chlév.mrvy 18, ,2 61, , Celkem výnosy Roční bilance Tab.13b) Náklady na pořízení dojnice JU ČB Kategorie váha prům. přír. stáj náklad na KD prům. cena kg/ks celkem náklady váha prům. přír. pastvina náklad na KD prům. realiz. cena celkem náklady tele Tele do 6 měsíců 174 0, , Jalovice 6-16 měs , , VBJ do 25 měsíců 548 0, , Dojnice do 26 měs Realizační cena brakování dojnice Ztráta z prodeje (4 lakt.) Roční odpis / dojnice Ztráta při prodeji jalovice ve váze Tab.14a) Vyčíslené náklady ČZU - Lány (dojnice červinka v porovnání s dojnicí holstein) plemeno Dojnice holstein Dojnice červinka technologie stáj stáj pastvina Náklady na KD celkem denní roční denní roční denní roční včetně odpisů 205, , , Výnosy: mléko lt mléko Kč narozené tele.produkce chlév.mrvy 22,5 193, Celkem výnosy Roční bilance

25 Tab. 14b) Náklady na pořízení dojnice ČZU - Lány Kategorie váha prům. přír. stáj náklad na KD prům. cena kg/ks celkem náklady váha prům. přír. pastvina náklad na KD prům. realiz. cena celkem náklady tele Tele do 6 měsíců 138 0,55 53, ,55 37, Jalovice 6-16 měs ,50 74, ,50 52, VBJ do 25 měsíců Dojnice do 26 měs , , Realizační cena brakování dojnice Ztráta z prodeje (4 lakt.) Roční odpis / dojnice Ztráta při prodeji jalovice ve váze Na základě této studie byl v červnu 2005 zpracován společný chovatelský a podnikatelský záměr Uchování a rozšíření GZ české červinky a předložen k oponentnímu posouzení. Všechny chovatelské subjekty shodně konstatovaly neřešitelnost situace, pokud by byl i nadále předepisován stájový chov hlavní důvody jsou: a) Nutnost rozdílné krmné dávky chovaných kusů s ohledem na jejich výrazně nižší užitkovost, řádově o lt oproti průměru stáda. b) V případech stájového chovu ztrátu z realizace mléka ve výši ,- až Kč za kus a rok. c) Vzhledem k tomu, že zvířata nejsou odrohována vykazují výrazně vyšší agresivitu vůči svému okolí, zejména při volném ustájení, navíc dochází ke zraňování a poškozování ostatních zvířat ustájených ve skupině. d) Na základě několikaletých praktických zkušeností je možné konstatovat, že jde o plemeno výborně snášející pastevní odchov, vykazující vitalitu, zdraví a srovnatelné výsledky masné užitkovosti se specializovanými plemeny. U stájového chovu jsou naopak výsledky mléčné užitkovosti srovnávané s mléčným plemenem propastně rozdílné. e) Z hlediska chovatelského i několikaletých praktických zkušeností je zcela evidentní, že chovaná populace je maximálně vhodná k chovu v přírodních podmínkách ekologických chovů méně příznivých oblastí s možností využití projektů agroturistiky. Z toho vyplývají i možnosti přirozené plemenitby a ustájení v lehkých nezateplených stavbách v zimním období, tj. době stání na sucho (příklad realizace řízené plemenitby na ŠZP JU dokládá, že lze šlechtitelské záměry plně realizovat i při plemenitbě přirozené). Menší, srovnávací část, s výraznějším projevem mléčné produkce, je pak možné chovat ve stájových podmínkách s inseminací, kterou je možné využít i v případě synchronizace říjí na pastvině. 25