O původu prvků ve vesmíru

Podobné dokumenty
Hvězdný vítr. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykova univerzita, Brno

Chemické složení vesmíru

Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce

Vývoj Slunce v minulosti a budoucnosti

B. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji,

Astrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina


Geochemie endogenních procesů 2. část

Slunce zdroj energie pro Zemi

Jak se vyvíjejí hvězdy?

Fyzické proměnné hvězdy (intrinsic variable star)

Mgr. Jan Ptáčník. Astronomie. Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka

VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB VELKÝ TŘESK ZA VŠECHNO MŮŽE

VESMÍR. Mléční dráha. Sluneční soustava a její objekty. Planeta Země jedinečnost života. Životní prostředí na Zemi

Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod Energetické úvahy Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů Model našeho Slunce 15

VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE

Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/ Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

4.4.6 Jádro atomu. Předpoklady: Pomůcky:

Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce.

KATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI. 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos

Spektrum. Spektrum. zisk rozkladem bílého světla

dvojí povaha světla Střední škola informatiky, elektrotechniky a řemesel Rožnov pod Radhoštěm Název školy Předmět/modul (ŠVP) Vytvořeno listopad 2012

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ

České vysoké učení technické v Praze. Ústav technické a experimentální fyziky. Život hvězd. Karel Smolek

Martina Bábíčková, Ph.D

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1

Život hvězd. Karel Smolek. Ústav technické a experimentální fyziky, ČVUT

Galaxie - Mléčná dráha - uspořádaná do tvaru disku - zformovala se 3 miliardy let po velkém třesku - její průměr je světelných let

SLUNCE. 5. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský

VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB MŮŽE

Astronomická jednotka (AU)

Vesmír laboratoř extrémních teplot(?)

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

OBSAH ÚVOD. 6. přílohy. 1. obsah. 2. úvod. 3. hlavní část. 4. závěr. 5. seznam literatury. 1. Cíl projektu. 2. Pomůcky

vysokoteplotního plazmatu na tokamaku GOLEM

FYZIKA Sluneční soustava

MERKUR. 4. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.

Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc,

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pulzující proměnné hvězdy. Marek Skarka

Za hranice současné fyziky

VY_52_INOVACE_137.notebook. April 12, V rozlehlých prostorách vesmíru je naše planeta jen maličkou tečkou.

Vývoj hvězd na hlavní posloupnosti

Astronomie, sluneční soustava

Numerické simulace v astrofyzice

J i h l a v a Základy ekologie

Úvod do fyziky plazmatu

Urychlení KZ. Obecné principy, Fermiho urychlení, druhý řád, první řád, spektrum

Pouť k planetám. Která z možností je správná odpověď? OTÁZKY

Pohled na svět dalekohledem i mikroskopem.

Pracovní list Název projektového úkolu VESMÍRNÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ

VESMÍR. Prvouka 3. ročník

eh_ Pane Wágner ( )

Astronomie a astrofyzika

Šablona č ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu

Dějiny vesmíru. v kostce. Zdeněk Mikulášek, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně

VZNIK FYZIKY, CHEMIE A BIOLOGIE, ANEB MŮŽE

VESMÍR, SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Železné lijáky, ohnivé smrště. Zdeněk Mikulášek

Obecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

ZEMĚ JAKO SOUČÁST VESMÍRU

Vlastnosti atomových jader Radioaktivita. Jaderné reakce. Jaderná energetika

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

Příklady Kosmické záření

Sluneční soustava OTEVŘÍT. Konec

Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název DUM: Model atomu Číslo DUM: III/2/FY/2/2/2 Vzdělávací předmět: Fyzika Tematická oblast: Elektrické a

Atomové jádro Elektronový obal elektron (e) záporně proton (p) kladně neutron (n) elektroneutrální

2. ATOM. Dualismus částic: - elektron se chová jako hmotná částice, ale také jako vlnění

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Planety sluneč. soustavy.notebook. November 07, 2014

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5.

CZ.1.07/1.5.00/

Eta Carinae. Eta Carinae. Mlhovina koňské hlavy. Vypracoval student Petr Hofmann z GChD jako seminární práci z astron. semináře.

Naše představy o vzniku vesmíru

Mezihvězdná hmota I. Mezihvězdný prostor není prázdný a je vyplněn mezihvězdnou látkou v různých podobách

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte:

Kyslík a vodík. Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, asi 14krát lehčí než vzduch. Běžně tvoří molekuly H2. hydridy (např.

Batse rozložení gama záblesků gama záblesků detekovaných družicí BATSE v letech Rozložení je isotropní.

Tělesa sluneční soustavy

Temná nebo světlá budoucnost Slunce? Zdeněk Mikulášek

TAJEMSTVÍ PRVNÍ PLANETY ODHALENA SEMINÁŘ KOSMONAUTIKA A RAKETOVÁ TECHNIKA HVĚZDÁRNA VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

ZEMĚPIS 6.ROČNÍK VESMÍR-SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Test obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru. Ověřuje teoretické znalosti žáků. Časově odpovídá jedné vyučovací hodině.

Transkript:

O původu prvků ve vesmíru prof. Mgr. Jiří Krtička, Ph.D. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykova univerzita, Brno

Odkud pochází látka kolem nás?

Odkud pochází látka kolem nás? Z čeho je svět kolem nás složen?

Odkud pochází látka kolem nás? Z čeho je svět kolem nás složen? Démokritos: svět je složen z atomů

Odkud pochází látka kolem nás? Z čeho je svět kolem nás složen? Démokritos: svět je složen z atomů Mendělejev: periodická tabulka prvků posloupnost podle atomární hmotnosti

Odkud pochází látka kolem nás? Z čeho je svět kolem nás složen? Démokritos: svět je složen z atomů Mendělejev: periodická tabulka prvků posloupnost podle atomární hmotnosti základní stavební kámen tvorby atomů: vodík

Kyslík a dusík v atmosféře

Uhlík

Železo

Voda: vodík a kyslík

Z čeho je svět kolem nás složen? Látka kolem nás složená z atomů prvků... jako jsou stavby z Merkuru složeny z jednotlivých dílů

Prvky kolem nás

Kde jednotlivé atomy vznikly? vesmír vznikl během velkého třesku při velkém třesku vznikl prostor a čas vznikly v té době také atomy?

Jaderné reakce po velkém třesku γ 1 H 2 H n 1 H n 3 He 1 H n 2 H 1 H 2 H 4 He γ n γ vznikl pouze vodík a helium

Odkud se vzaly těžší prvky? abychom vyrobili díly Merkuru, musíme zahřát železnou rudu na vysokou teplotu

Odkud se vzaly těžší prvky? abychom vyrobili díly Merkuru, musíme zahřát železnou rudu na vysokou teplotu na jak vysokou teplotu musíme zahřát látku, abychom mohli vytvářet atomy prvků? milióny stupňů Celsia a vyšší kde jsou pece, ve kterých se taví prvky?

Odkud se vzaly těžší prvky? abychom vyrobili díly Merkuru, musíme zahřát železnou rudu na vysokou teplotu na jak vysokou teplotu musíme zahřát látku, abychom mohli vytvářet atomy prvků? milióny stupňů Celsia a vyšší kde jsou pece, ve kterých se taví prvky? pouze nitra hvězd mají dostatečně vysokou teplotu!

Jaderné reakce v nitrech hvězd plní dávný sen alchymistů o transmutaci prvků

Jaderné reakce v nitrech hvězd

Vznik helia v nitru Slunce e + ν e γ 1 H 9 10 let 2 H 1 s 3 He 1 H 1 H 6 10 let 1 H 4 He 1 H 9 10 let 2 H 1 s 3 He 1 H γ + e ν e

Pozdní fáze vývoje vznik uhlíku a kyslíku 4 He 8 Be 12 C 16 O 4 He 4 He + + 4 He

Jak hvězdy přicházejí o atomy? musí existovat způsob, kterým hvězdy přicházejí o určitou část své hmoty

Jak uvolnit látku z povrchu hvězdy?

Jak uvolnit látku z povrchu hvězdy? rychlost látky musí být vyšší než úniková pro Slunce je úniková rychlost620 km s 1

Jak uvolnit látku z povrchu hvězdy? srovnání: v max =200 km hod 1 9 10 5 v únik ( ) lokomotiva 380 (Škoda Plzeň)

Jak uvolnit látku z povrchu hvězdy? srovnání: v max =935 km hod 1 4 10 4 v únik ( ) letoun L159 Alca (Aero Vodochody)

Jak uvolnit látku z povrchu hvězdy? srovnání: v max 10 km s 1 10 2 v únik ( ) raketa Ariane 5 (ESA)

Jak uvolnit látku z povrchu hvězdy? ztráta hmoty samostatné hvězdy ustálené proudění: hvězdný vítr hvězdný vítr slunečního typu hvězdný vítr urychlovaný zářivou silou explozivní procesy výbuch supernovy

Porovnání s pozemským větrem Země hvězdy

Porovnání s pozemským větrem Země směr proudění po povrchu hvězdy od povrchu

Porovnání s pozemským větrem Země hvězdy směr proudění po povrchu od povrchu rychlost 1 m s 1 1000000 m s 1

Porovnání s pozemským větrem Země hvězdy směr proudění po povrchu od povrchu rychlost 1 m s 1 1000000 m s 1 teplota 10 C 1000 C

Porovnání s pozemským větrem Země hvězdy směr proudění po povrchu od povrchu rychlost 1 m s 1 1000000 m s 1 teplota 10 C 1000 C složení N 2, O 2 H, He, těžší prvky

Má Slunce sluneční vítr? dva druhy ohonů komet

Má Slunce sluneční vítr? polární záře

Má Slunce sluneční vítr? družicová pozorování proud částic od Slunce rychlost 500 km s 1 rychlost ztráty hmoty2 10 14 M rok 1 příčina: rozpínání horké koróny

Úplné zatmění Slunce

Hvězdný vítr svítivých hvězd svítivé hvězdy (L=10 4 10 6 L ) mají zvláště silné hvězdné větry (Betelgeuze)

Hvězdný vítr svítivých hvězd svítivé hvězdy (L=10 4 10 6 L ) mají zvláště silné hvězdné větry mlhovina v okolí Miry (o Cet)

Hvězdný vítr svítivých hvězd svítivé hvězdy (L=10 4 10 6 L ) mají zvláště silné hvězdné větry mlhovina v blízkosti hvězdy WR 124

Hvězdný vítr svítivých hvězd svítivé hvězdy (L=10 4 10 6 L ) mají zvláště silné hvězdné větry mlhovina Abell 39

Hvězdný vítr svítivých hvězd svítivé hvězdy (L=10 4 10 6 L ) mají zvláště silné hvězdné větry počítačový model větru

Vítr svítivých hvězd zářením hnaný hvězdný vítr typická rychlost ztráty hmoty10 5 M rok 1 doba života svítivých hvězd 10 6 let významné obohacení prostředí mezi hvězdami o těžší prvky

Supernovy konečná fáze vývoje některých hvězd prudké zapálení jaderných reakcí v jádře hvězdy exploze, zjasnění hvězdy

Supernovy konečná fáze vývoje některých hvězd prudké zapálení jaderných reakcí v jádře hvězdy exploze, zjasnění hvězdy

Supernovy konečná fáze vývoje některých hvězd prudké zapálení jaderných reakcí v jádře hvězdy exploze, zjasnění hvězdy odvržení obalu hvězdy do mezihvězdného prostředí

Supernovy konečná fáze vývoje některých hvězd prudké zapálení jaderných reakcí v jádře hvězdy exploze, zjasnění hvězdy odvržení obalu hvězdy do mezihvězdného prostředí

Supernovy konečná fáze vývoje některých hvězd prudké zapálení jaderných reakcí v jádře hvězdy exploze, zjasnění hvězdy odvržení obalu hvězdy do mezihvězdného prostředí významné obohacení prostředí mezi hvězdami o těžší prvky

Mezihvězdná látka mezihvězdná látka obohacena o produkty jaderných reakcí

Mezihvězdná látka mezihvězdná látka obohacena o produkty jaderných reakcí z mezihvězdné látky vznikají další generace hvězd a planety

Původ látky kolem nás atomy jednotlivých prvků jsou základním stavebním kamenem látky kolem nás základní stavební kámen: vodík, vznikl během velkého třesku atomy těžších prvků vznikají v žhavých nitrech hvězd hvězdné větry a výbuchy supernov rozsévají atomy po celém vesmíru