Evropský model zemědělství

Evropský model zemědělství Vzdělávací seminář v rámci projektu Evropský model zemědělství a jeho aplikace v podmínkách českého agrárního venkova. Pohořelice, 25. 9. 2008 Soubor přednášek

Pozice zemědělství v rozvojové strategii Jihomoravského kraje Iniciativy Leader - Místní akční skupiny RNDr. Iveta Macurová Evropský model zemědělství z pohledu Jihomoravského kraje Zemědělství má význam pro život celé naší společnosti a na jižní Moravě zejména. Zemědělská půda totiž tvoří 60% výměry Jihomoravského kraje, z níž 84% připadá na ornou půdu. Specialitou jižní Moravy je především vinohradnictví evropské úrovně (v kraji je přes 96 % plochy všech vinic v rámci ČR), pro kraj je typické množství malých producentů vína a vinných sklepů. Silnou tradici zde mělo i pěstování ovoce a zeleniny. Severní oblasti kraje jsou zase významným centrem lesnictví a produkce dřeva. Z pohledu statistiky jsou uplynulé čtyři roky pro jihomoravské zemědělce ve znamení rozšiřování vinic a snížení chovu prasat. Vinaři rozšířili před vstupem země do EU rozlohu vinic o 7000 na 19.000 hektarů za přispění státu a třetinový úbytek prasat způsobily především vysoké náklady a nízké výkupní ceny masa. O více než polovinu se ale naopak zvýšil počet chovaných ovcí. Mírně vzrostla také plocha osetá obilovinami a řepkou, průměrný výnos ovšem klesl. Chovatelé prasat přitom dlouhodobě upozorňují na skutečnost, že v Česku se dotace zemědělcům vypočítávají z rozlohy obdělávané půdy, kterou právě chovatelé zvířat téměř nevlastní. Výrobu v posledních letech také prodražuje stoupající cena energií a krmiv, na druhé straně klesá vlivem levného dovozu výkupní cena masa. Dalším problémem, který trápí zemědělce na jižní Moravě, je voda. Pokud se bude pokračovat s letním vypouštěním rybníků a snižováním hladiny Novomlýnských nádrží, hrozí nedostatek vody v přírodě. Na jihu Moravy by kvůli klimatickým změnám v posledních letech mělo dojít k novému vymezení oblastí se zhoršenými přírodními podmínkami. Do evropského systému LFA, umožňujícímu zemědělcům čerpat zvláštní dotace na zavlažování, by měly přibýt další oblasti kraje. Stávající vymezení oblastí se zhoršenými podmínkami tak neodpovídá současnému klimatu. Hodnocení klimatických podmínek bylo naposledy provedeno v první polovině 20. století. Zatímco dříve ale v létě pršelo několik dní v kuse, v posledních letech se v kraji vyskytují převážně prudké přívalové deště. Půda ale nedokáže tolik vody pojmout v tak krátkém čase, naopak roste hrozba náhlých záplav. Změna v klasifikaci půd by tak mohla přinést zemědělcům šanci na zisk dalších dotací. Dotace pro zemědělce jsou sice často terčem vtipů, přesto si myslím, že potraviny byly, jsou a budou strategickou komoditou, jejíž nedostatek je hrozbou každého státu, nás nevyjímaje. Jejich pěstování proto nemůžeme nechat na volném trhu, naopak, musíme dělat vše proto, aby se zemědělcům a vinařům na jižní Moravě dařilo. V této podpoře má sice hlavní roli stát, ale Jihomoravský kraj v rámci svých možností se také snaží pomoci. Jde zvláště o podporu našich vinařů a vinohradníků. V průběhu posledních čtyř let například přispěl Jihomoravský kraj do Vinařského fondu ČR částkou téměř 8 mil. Kč, 3 mil. Kč ročně šlo na podporu různých zemědělských akcí. Tato částka byla v letošním roce 2008 navýšena na 9 mil. Kč. Pro náš kraj je vinařství stále významným potenciálem. Vinice a vinohrady totiž mají kromě vína i další přínos - na základě podpory cestovního ruchu z dotací EU vzniká řada rekreačních zařízení, kde lze pořádat konference, výstavy apod., což zpestřuje nabídku v oblasti turistiky. Vypořádat se s konkurencí množstvím

vína není možné. Ale orientace na kvalitu našeho vína a zvláštnosti, které jsme schopni nabídnout spolu se službami vysoké úrovně, to je ta správná cesta. V letošním roce se rozhodl Jihomoravský kraj podpořit oblast, na kterou nelze čerpat dotace z Vinařského fondu, a to zlepšit kvalitu prezentace vína na regionálních výstavách tak, že jsme přispěli na pořízení technického vybavení. Zároveň pokračuje naše spolupráce s Vinařským fondem při podpoře marketingu a prodeje vinařských produktů. Dále spolupracujeme s profesními organizacemi při pořádání seminářů a dalších akcí na podporu vinařství a vinařské turistiky, např. v loňském roce jsme podpořili financování mezinárodní konference VINOENVI v Mikulově. Důležitou oblastí je tisk a distribuce propagačních materiálů s vinařsko turistickou tématikou a také propagace moravských vinařů a vinařské turistiky na veletrzích v ČR i zahraničí. Další oblastí, kam směřuje podpora kraje, je letos například včelařství, kde pomáháme s prevencí onemocnění morem včelího plodu a také mladým včelařům, kteří se této důležité části zemědělství hodlají věnovat. Závěrem lze popřát zemědělcům, aby se jim práce dařila nejen letos, ale i v příštích letech. Iniciativa LEADER v Programu rozvoje venkova ČR Jihomoravský kraj V Jihomoravském kraji v současné době existuje již 13 funkčních místních akčních skupin (MAS) - jsou založeny na principu partnerství a spolupráce veřejného, soukromého a neziskového sektoru na místní úrovni. Tyto MAS vznikly za účelem rozvoje místního partnerství ve venkovském prostředí, zpracování strategií místního rozvoje a jejich naplňování při uplatňování inovačních přístupů, projektů spolupráce a vytváření sítí místních partnerství. V uplynulém období získávaly MAS finanční prostředky z veřejných rozpočtů (státní rozpočet a finanční zdroje EU) na realizaci své činnosti v zájmovém území na základě zpracovaných a schválených strategií. S ohledem na posun schvalovacího procesu při projednávání finančních zdrojů EU do II. pololetí 2007 zůstala činnost MAS v období července až prosince 2007 finančně nepokryta, a proto se MAS obrátily na Jihomoravský kraj o pomoc. Jihomoravský kraj poskytl loni pro překlenutí uvedeného časového období dotace za účelem pokrytí mzdových a cestovních nákladů, pronájmu a provozních nákladů v celkové částce 2,1 milionu korun pro tehdy 11 funkčních MAS: - MAS Strážnicko - 200 000 Kč - MAS Boskovicko PLUS - 150 000 Kč - MAS Mikulovsko 200 000 Kč - MAS Moravský Kras 200 000 Kč - MAS Kyjovské Slovácko v pohybu 200 000 Kč - MAS Za humnama 130 000 Kč - MAS Partnerství venkova 200 000 Kč - MAS Živé pomezí Krumlovsko-Jevišovsko 200 000 Kč - MAS Znojemské vinařství 200 000 Kč - MAS Dolní Morava 200 000 Kč - MAS Společná cesta 200 000 Kč. Dále byla podpořena částkou 100 tis. Kč realizace Národní konference o venkovu, konaná v listopadu 2007, kterou přádala MAS Boskovicko plus.

Na podzim loňského roku proběhla výzva na opatření IV.1.1 Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (IV.osa EAFRD Program rozvoje venkova ČR). Celkem bylo z ČR podáno 99 žádostí a k realizaci bylo stanoveno podpořit pouze 48. Členem týmu hodnotitelů strategických plánů Leader jednotlivých MAS byla pracovnice KrÚ JMK ORR RNDr. Iveta Macurová. Z našeho kraje podalo žádosti o dotaci na podporu svých Strategických plánů Leader 9 MAS, letos v dubnu z nich hodnotitelská komise vybrala 6 úspěšných. Evropské dotace získají: - MAS Kyjovské Slovácko v pohybu - MAS Boskovicko PLUS - MAS Strážnicko - MAS Živé pomezí Krumlovsko-Jevišovsko - MAS Znojemské vinařství - MAS Mikulovsko V opatření IV.1.1 bude ještě letos na podzim další výzva, v rámci které bude podpořeno ještě dalších 32 MAS. Proto ty, které neuspěly mohou pracovat na zlepšení svého strategického plánu. Na celé období 2007-13 je v tomto opatření cca 44 mil. EUR, což představuje pro 1 MAS asi 13 mil. Kč. Finance budou platební agenturou (SZIF Státní zemědělský intervenční fond) přidělovány postupně dle naplňování strategického plánu. Letos v lednu se uskutečnilo společné setkání MAS z JMK na půdě Jihomoravského kraje, jednalo se o vzájemné spolupráci, představách MAS a možnostech Jihomoravského kraje podpořit činnosti MAS. V zápise z jednání je uvedeno, že případnou další pomoc bude JMK směřovat na podporu konkrétních činností MAS formou systémového projektu, který by zahrnoval společné aktivity prezentace MAS navenek např. propagační materiály, jejich překlady, účast na konferencích a exkurzích v zahraničí s příklady dobré praxe, účast na veletrzích, společné webové stránky, publikace o realizovaných projektech a další; nositelem by byla některá z MAS ve spolupráci s ostatními na principu partnerství. Dále v rámci lednového jednání zazněl problém - MAS, které nebudou úspěšné v Leaderu, budou mít problém s udržením kanceláře a manažera, ale současně tvrdí, že jejich činnost i mimo LEADER je pro region přínosná (takže chtějí podpořit financemi na provoz) - tuto situaci je možné řešit pouze konkrétním výstupem čili pomocí s nějakým projektem a nikoli pouze s udržením kanceláře. Při sledování podpory činnosti MAS jednotlivými kraji v ČR není Jihomoravský kraj výjimkou, některé kraje ji ve velmi omezené míře poskytly tak jako JMK pro překlenutí období, kdy nebyl ještě spuštěn EAFRD, řada jich finance neposkytuje. Kyjovské Slovácko v pohybu patří mezi nejaktivnější MAS v kraji, má nejdelší zkušenosti a jejich strategický plán získal při hodnocení v krajském srovnání nejvíce bodů.

Iniciativa LEADER Přehled Místních akčních skupin v Jihomoravském kraji k 1.9.2008 Název MAS a právní forma Sídlo Kontaktní osoba Úspěch ve 2. výzvě EAFRD 1 KYJOVSKÉ SLOVÁCKO V POHYBU Milotice 120, 969 05 2 MAS MORAVSKÝ KRAS Sloup 221, 679 13 Jozef Jančo Petr Revenda 3 MAS BOSKOVICKO PLUS Masarykovo nám.1, 680 18 Boskovice 4 MAS ZNOJEMSKÉ VINAŘSTVÍ Znojemská 113, Hnanice, 669 02 Znojmo 5 MAS PARTNERSTVÍ VENKOVA 6 ZIVÉ POMEZÍ KRUMLOVSKO- JEVIŠOVSKO 7 MAS STRÁŽNICKO Nám. Svobody, 696 62 Strážnice 8 MAS SPOLEČNÁ CESTA Rostěnice 109 Rostěnice-Zvonovice 682 01 Vyškov 9 ZA HUMNANA Viničné Šumice 23, 664 06 Tel., e-mail: Anna Čarková ano 518 610 180; 603 505 048 annacarkova@centrum.cz; leader.ks@centrum.cz; Nepodali žádost masmk@seznam.cz; jozef.janco@quick.cz; 603 268 562; revenda.petr@quick.cz; Ing. Olga Ondráčková ano mas@boskovice.cz; ondrackova@oregio.cz; 777 111 078, 516 488 737 Jiří Musil ano 724 236 970; ouhnanice@volny.cz; Vísky 96, 679 33 Stanislav Kamba ne 602 745 680 mas@visky.cz; Palackého 57, 672 01 Jitka Schneiderová ano 606 736 163 Moravský Krumlov office@zivepomezi.cz; Vít Hrdoušek Marie Chalupová ano 724 162 265; 605 309 608 straznicko@c-box.cz; chalupova.marie@seznam.cz; Jiří Pospíšil ne 603 219 663 pospisil@pm.cz; rostenice@volny.cz Mgr. Drahomíra Šťastná, Ing. Jiří Slabotinský, CSc Nepodali žádost mas@zahumnama.cz 602 843 680 10 MAS DOLNÍ MORAVA Náměstí 177, 691 51, Lanžhot 11 MAS MIKULOVSKO K Vápence 69, 69201, Mikulov 12 MAS HUSTOPEČSKO Dukelské nám. 2/2 Hustopeče 693 01 13 MAS IVANOVICKÁ Ivanovice na Hané 683 BRÁNA 23, Palackého nám. 796/11 Josef Smetana ne 777 328 052 info@podluzi.cz; info@mas-dolnimorava.cz Ing. Michal Solařík ano 736 489 351, 777 859 438 petr@marcincak.cz RNDr. Leoš Vejpustek, Nepodali region@hustopece-city.cz Libor Sadílek Vojtěch Baláš žádost Nepodali žádost 519441036 v.balas@ivanovicenahane.cz 517 363 235, 517 363 251 Kontaktní adresa: RNDr. Iveta Macurová, odd. rozvoje venkova a zemědělství, odbor regionálního rozvoje Krajský úřad Jihomoravského kraje Žerotínovo nám. 3/5 601 82 BRNO

Společná zemědělská politika a její budoucnost. Ing. Jaroslav Humpál, Úvod Společná zemědělská politika (SZP) jako jedna ze společných politik Evropské unie prošla několika reformami. Poslední závažná reforma byla tzv. Fischlerova reforma v roce 2003, jejíž základem je zejména odpoutání plateb od produkce (decoupling) a stanovení platebních nároků ve starých členských zemích (EU 15) na historickém nebo regionálním principu. Každý starý členský stát si zvolil jemu vyhovující variantu. Nové členské státy využívají zjednodušený systém platby na plochu (SAPS) z unijních zdrojů, kde se výše plateb postupně navyšuje ve známém tzv. phasing-in ( 25 %v roce 2004, 30 % v roce 2005, 35 % v roce 2006, 40 % v roce 2007 a pak postupně se platby zvyšují o 10% ročně až do roku 2013, kdy bychom měli dosáhnout 100% plateb jako v EU 15) a k tomu mohou vyplácet tzv. národní doplňkové platby (top-up) z národního rozpočtu. Fischlerova reforma a její aplikace v ČR. V současné době se nás Fischerova reforma týká právě v oblasti plateb top-up, kde musíme tyto platby také vyplácet odpojené od produkce. V roce 2007 byl záměr ministerstva zemědělství vyplácet tyto platby stejně jako v letech minulých, ale Evropská komise s tímto nesouhlasily, a proto zejména s ohledem na nedostatek času byl realizován systém plně odpojený od produkce. V letošním roce pro platby top-up byl vybrán a následně Evropskou komisí schválen systém, kdy se v podstatě všechny platby provedou podle historických čísel, a pouze u bramborového škrobu, masných krav a ovcí a koz budou platby provedeny na principu spojení platby s výrobou. EK u plateb top-up schvaluje jedna maximální sazby, tak i celkové obálky, a nesmí být překročena jak maximální sazba, tak i příslušná komoditní obálky. MZe vždy žádá o notifikaci maximálních možných sazeb a obálek, vše se uvádí v, ale pak se výplata provede podle skutečně dostupných finančních zdrojů z národního rozpočtu. Všechny možné obálky pro decouplované platby budou vyplaceny systémem top-up na SAPS. MZe předpokládá, že obdobný systém bude platit i pro rok 2009 a další s tím, že jako základ pro historické platby bude použito referenční období roku 2007. Kontrola zdraví SZP Health-Check. Součástí Reformy SZP je také ustanovení o tom, že v roce 2008 bude provedena kontrola zdraví SZP, tzv. Health Check. 1. Úvod: Kontrola funkčnosti Reformy SZP (THE HEALTH CHECK OF THE CAP REFORM) Stručný přehled změn v SZP s ohledem na Českou republiku 21. Listopadu 2007, EK presentovala tzv. Komunikaci Příprava kontroly funkčnosti Reformy SZP. Na základě diskuzí jak s členskými státy, tak i ostatními zúčastněnými (Evropský parlament, nevládní organizace ) byly v květnu 2008 presentovány návrhy legislativních změn následujících tří nařízení: - Nařízení Rady (EC) č. 1782/2003 z 29. září 2003 stanovující společná pravidla pro přímé podpory v rámci SZP a zřizující některé podpory pro zemědělce.

- Nařízení Rady (EC) č. 1234/2007 z 22. října 2007 stanovující společnou organizaci zemědělských trhů a specifické podmínky pro některé zemědělské produkty (nařízení o jednotné Společné organizaci trhů) - Nařízení Rady (EC) č 1698/2005 z 20. září 2005 o podpoře rozvoje venkova v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) Tyto návrhy jsou podmínkou budoucího rozvoje SZP z hlediska plnění cílů a jsou v souladu s požadavky Základní smlouvy o podpoře udržitelného a tržně orientovaného zemědělství 2. Nařízení stanovující společná pravidla pro přímé podpory v rámci SZP a zřizující některé podpory pro zemědělce 2.1. Plošná platba sazba 2.1.1.Současná situace: V rámci platby na farmu (SPS) mohou se členské státy rozhodnout pro historický model (platební nároky na základě historických plateb farmáře), nebo regionální model (jedna plošná sazba platebních nároků na základě obdržených plateb farmáři v daném regionu za referenční období) nebo pro hybridní model (jako mix dvou předchozích přístupů buďto dynamicky nebo staticky) - Historický model: Rakousko (2005), Belgie (2005), Irsko (2005), Italie (2005), Portugalsko (2005), UK Skotsko (2005), UK Wales (2005), Francie (2006), Řecko (2006), Nizozemí (2006), Španělsko (2006) - Regionální: Malta (2007), Slovinsko (2007) - Staticky hybridní: Dánsko (2005), Lucembursko (2005), Švédsko (2005), UK Severní Irsko (2005) - Dynamicky hybridní: Německo (2005), UK Anglie (2005), Finsko (2006) Nové členské státy aplikují systém jednotné platby na plochu (SAPS) 2.1.2. Návrh: Tři možnosti: - Členské státy (ČS) aplikující historický model budou mít možnost přehodnotit alokovaná platební nároky s ohledem na jejich hodnotu při zohlednění specifik zeměpisné oblasti a během přechodného období (Čl. 46 návrhu). Ve třech postupných ročních krocích na základě objektivních a nediskriminačních kriterií. Redukce hodnoty během jednoho kroku nesmí být vyšší než 50% rozdíl mezi počáteční a konečnou hodnotou. - ČS aplikující historický model budou moci model změnit do regionálního modelu (čl. 47) V prvním kroku rozdělit maximálně 50% regionální obálky mezi všechny zemědělce a jejich podniky v oblasti (čl. 48(1)) Provést progresivní modifikaci v posledních dvou ročních krocích na základě objektivních a nediskriminačních kriterií (čl. 49(1)). Redukce hodnoty za krok ne více než 50% rozdíl mezi počáteční a konečnou hodnotou. (čl. 49(3)). - ČS které aplikují regionální model budou moci přehodnotit jejich rozhodnutí na základě určitých podmínek s cílem zohlednit platební nároky během několika kroků během adekvátního období a v rámci limitovaného rozsahu redukce (čl. 49 (2)). Nejméně ve třech předem stanovených ročních krocích na základě objektivních a nediskriminačních kriterií (čl. 49(2)).

Redukce během jednoho kroku nesmí být více než 50% rozdílu mezi počáteční a konečnou hodnotou (čl.. 49(3)). 2.2. Definice "farmáře" 2.2.1. Současný stav Současné podmínky nedovolují ČS vyloučit některé příjemce z platebních nároků, pokud plní požadavky stanovené příslušnými nařízeními. 2.2.2. Návrh Zabránit tomu, aby zemědělské podpory byly alokovány firmám, jejichž činnost není nebo jen minimálně je zaměřena na zemědělskou výrobu, ČS budou moci tyto firmy vyloučit z nároků na přímé platby dle navrhovaného nařízení (čl. 30 (2)). 2.3. Druhy platebních nároků 2.3.1. Současný stav V současné době jsou čtyři typy platebních nároků v rámci SPS: běžné nároky, nároky na půdu v klidu (set-aside), speciální nároky a nároky z titulu reformy sektoru ovoce a zeleniny. 2.3.2. Návrh Tři typy nároků zůstanou i nadále: Běžné nároky ( nároky z titulu set- aside se stanou běžnými nároky) Speciální nároky: Status quo zůstává (speciální nároky nemohou být aktivovány s půdou, ale farmáři mohou udržet 50% zemědělské aktivity vyjádřené v dobytčích jednotkách (DJ) Tento návrh stanovuje při transferu nutnost transferu běžných nároků, mimo případ dědictví neb předpokládaného dědictví. (čl. 45). (viz bod 2.4) Nároky v sektoru ovoce a zeleniny zůstávají během přechodného období do konce roku 2010. (čl. 50). 2.4. Set-aside (není relevantní pro ČR) 2.5. Převod nároků 2.5.1. Současný stav Dělení platebních nároků lze, ale nemohou být převáděny. 2.5.2. Návrh Komise stanoví pravidla pro modifikaci (převody) nároků, které budou odděleny. (čl. 37). 2.6. Národní reserva 2.6.1. Současný stav Restrikce převodu nároků z národní reservy existuje, nemohou být převedeny 5 let po jejich alokaci (předcházení spekulacím). Tyto nároky musejí být aktivovány každý rok během 5 leté periody. 2.6.2. Návrh Zákaz převodu nároků z národní reservy bude zrušen a současně i povinnost každoroční aktivace těchto nároků během 5 let (zrušení čl. ex 48 (8)).

2.7. Pravidlo 80% aktivace 2.7.1. Současný stav Farmáři mohou převést svoje platební nároky bez půdy pouze v případě, že v předchozím roce užily minimálně 80% těchto nároků. 2.7.2. Návrh Zákaz převodu nároků bez půdy bude zrušena (ex čl. 46(2) druhý subparagraf bude zrušen) ale zásada 80% bude zachována pro ČS při přechodu ze SAPS na SPS. (čl. 63(3)). 2.8. Termíny výplaty/zálohy 2.8.1. Současný stav ČS mohou provádět pouze jednu platbu v termínu od 1. prosince. Komise může povolit výplatu záloh. 2.8.2. Návrh Platby budou moci být prováděny ve dvou splátkách od 1. prosince. (čl. 31(2)) 2.9. Cross compliance 2.9.1. Současný stav Cross compliance je mechanizmus, který váže poskytnutí podpor v rámci I. a částečně i II. pilíře SZP na plnění základních standardů ve vztahu k ŽP, bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a rostlin a pohody zvířat, stejně jako dodržování standardů udržování krajiny v dobrém zemědělském a environmentálním stavu. 2.9.2. Návrh Zrušit některé články ve vztahu k ptákům a přírodě (SMR 1 a 5 příslušného seznamu) protože nejsou relevantní z hlediska zemědělských aktivit. Zrušit podmínku SMR 7 (identifikace a registrace skotu ) protože je obsažena v SMR 8. Přidání dvou podmínek do GAEC ve vztahu k vodě, "zřizování ochranných/oddělovacích pásů podle vodního toku" s cílem částečně nahradit přínosy set-aside a podpořit kvalitu vody, a "dodržování autorizačních procedur pro používání vody k závlahám s cílem dodržování množství používané vody. Zmapování/upřesnění současného stavu retence krajiny a specifikace krajinných prvků, které mají být zachovány (meze, rybníky, křoviny a stromy v liniích ve skupinách nebo isolovaně), a které v případě potřeby ohraničují pole s cílem ochraňovat stávající krajinné prvky, (které mohou ovlivnit retenční schopnost a nahradit environmentální přínosy set-aside). (čl. 4 to 6) 2.10. Částečný decoupling odpojení plateb od produkce 2.10.1. Současný stav ČS mohou ponechat část plateb spojených s produkcí: Rostlinná výroba plodiny na orné do 25%, pšenice tvrdá do 40% a chmel do 25% Živočišná produkce - prémie na masné krávy do 100%, speciální prémie na býky do 75%, porážkové prémie do 40% u dospělého skotu a 100% u telat a u ovcí a koz (samic) do 50%. Osiva do 100% celkově nebo u vybraných druhů. 2.10.2. Návrh Plodiny na orné, osiva a chmel plný decoupling od 2010. ČS mohou referenční období vybrat podle pravidel reformy SZP 2003 nebo více současné období.(čl. 66) Masné krávy a ovce a kozy, ČS by měly mít možnost zachovat současný stav(čl. 54 a 55 (1))

Porážkové prémie a speciální prémie na býky by měly být plně decouplovány ve dvou krocích, v letech 2009 a 2010, 50% odpojeno od produkce a od 2012 plně odpojeny od produkce. (čl. 55 (2)). 2.11. SAPS: Přechod na SPS 2.11.1. Současný stav Po ukončení období, po které lze SAPS (2010/2011) aplikovat mohou ČS přejít na SPS dobrovolně, Např. Maďarsko chce přejít na SPS již v roce 2009/2010 2.11.2. Návrh ČS aplikujícím SAPS, pokud chtějí přejít na SPS, bude umožněno omezit alokaci nároků pro zemědělce, kteří deklarovali plochy na SAPS v období 2005-07. (Toto je navrhováno s ohledem na umožnění snadného přechodu na SPS a současně zamezit spekulativním přihláškám). (čl. 61(3)) 2.12. SAPS: Prodloužení 2.12.1. Současný stav EU-12 má možnost přechodu na SPS v 2010 (např.. ČR) a Bulharsko a Rumunsko 2011. 2.12.2. Návrh prodloužit SAPS až do konce 2013 (čl. 111(3)). 2.13. Individuální limity 2.13.1. Současný stav ČS stanovily minimální velikost půdních bloků, oprávněných k platbě, která nesmí být menší než 0.3 ha. Minimální možná velikost zemědělského podniku, oprávněného k platbě v ČS, aplikujících SAPS je 0,3 ha, ale ČS jsou oprávněny toto zvýšit až na 1 ha. Toto také platí pro přechod z platby SAPS na SPS. ČS mohou rozhodnout, že nebudou vyplácet platby, pokud budou nižší než 100. 2.13.2. Návrh Polovina příjemců plateb v EU 25 obdrží více 500. S ohledem na administrativní náklady je navržena minimální výše plateb 250 nebo aplikace kriteria minimální výměry 1 ha. (čl. 30(1)). Speciální podmínky budou stanoveny pro Kypr a Maltu. 2.14. Revidovaný článek 69 2.14.1. Současný stav Členské státy si mohou ponechat až 10 % složky vnitrostátních stropů uvedených v článku 41, která odpovídá každému odvětví uvedenému v příloze VI. Pokud jde o odvětví plodin na orné půdě, hovězího a telecího masa, skopového a kozího masa, zohlední se toto opatření pro použití maximálních procentních sazeb, které jsou stanoveny v článcích 66, 67 a 68 v uvedeném pořadí. Dodatečná platba se poskytuje pro zvláštní druhy zemědělské činnosti, které jsou důležité pro ochranu či zlepšení životního prostředí nebo pro zlepšení jakosti a uvedení zemědělských produktů na trh. Platba může být spojena s produkcí ( couplována). 2.14.2. Návrh Je navržen nový, širší článek 69: Je zrušena restrikce použití pouze v příslušném sektoru Možnosti podpory k vyrovnání nepříznivých podmínek zemědělců v určitých regionech specializovaných na skotu včetně mléčného a ovcí a koz jsou zachovány. Nejedná se opaušální použití

Je možnost přiznání doplňkových plateb v regionech s potřebou restrukturalizace nebo rozvojových programů. Nejedná se o paušální použití. Podpora risk managementu pojištění plodin, nákazový fond. Opatření, které nesplňují podmínky Green Boxu WTO, budou limitována 2,5% obálky. Mohou uplatňovat i státy se SAPS (čl. 68, 69 a 70) V případě ČR by byl následující objem zdrojů na článek 69 následovně (při kursu 1 = 25 Kč) rok 2010 2011 2012 2013 národní obálka mil. 647 736 822 909 dtto mil, Kč 16 175 18 400 20 550 22 725 10% na čl. 69 mil. 65 74 82 91 dtto v mil. Kč 1 618 1 840 2 055 2 273 2.15. Modulace 2.15.1. Současný stav Současný stav je dán nařízením č. 1782/2003. Pro EU 15 začala v roce 2005 se sazbou 3 % a s postupným zvyšováním na 4 % v roce 2006 a 5 % od 2007. Byla zavedena franšíza 5 000 na podnik, tedy tato částka se nemoduluje.minimálně 80 % z modulované částky zůstane v příslušném ČS (90 % v případě Německa). Nové ČS (EU-10+2) byly z této modulace vyloučeny až do doby, kdy dosáhnou v rámci phasing-in stejného procenta výše přímých plateb jako v EU 15. V kontextu Finanční perspektivy 2007-2013 bylo rozhodnuto o možnosti dobrovolné modulace do 20% (Nařízení Rady (EC) č. 387/2007 využívá UK a Španělsko). 2.15.2. Návrh Je navrženo postupné zvyšování modulace o 2% ročně až na úroveň 13% v roce 2012 (čl. 7(1)) a současně navrženo progresivní krácení (čl.7 (2)): Vzhledem k tomu, ČS EU 15 dosáhnou vzhledem k základní modulaci 13% v roce 2012 výše 87% přímých plateb, a NČS ( EU 10) 90% výše, je pro ně navržena modulace 3%. Tabulka krácení platebních nároků na podnik pro EU 15 Rozpětí plateb 2009 2010 2011 2012 a 2013 0-5 000 0 0 0 0 5 000-100 000 7% 9% 11% 13% 100 000 200 000 10% 12% 14% 16% 200 000 300 000 13% 15% 17% 19% Nad 300 000 16% 18% 20% 22% Všechny částky, které vzniknou modulací nad 5%, zůstávají plně v příslušném členském státě.

Tabulka krácení platebních nároků na podnik pro EU 10 Rozpětí plateb 2012 2013 0-5 000 0 0 5 000-100 000 3% 13% 100 000 200 000 6% 16% 200 000 300 000 9% 19% Nad 300 000 12% 22% Všechny částky, které vzniknou modulací v novém členském státě, zůstávají plně v příslušném ČS, nutnost dofinancování. Od roku 2012 nelze vyplácet národní doplňkové platby (top-up). Je otázkou, zda i v letech 2010 a 2011 tyto platby vyplácet, neboť teoreticky by přímé platby mohly být dorovnávány do 100%, (v roce 2010 z Bruselu 70% plus 30% z národního rozpočtu, respektive 80% plus 20% v roce 2011), neboť pak by v roce 2012 došlo k poklesu o 13%. Dopady pro ČR rok 2012 2013 Celkem modulace mil. Kč 1 158 3 369 Národní dofinancování mil. Kč 290 842 Celkem posílení II pilíře 1 448 4 211 Platí v případě, že se ČR nerozhodne pro aplikaci článku 69, tj. použití 10% národní obálky přímých plateb (Kurs1 = 25 Kč). 2.16. Ostatní podpory 2.16.1. Podpora energetických plodin Současný stav: Sazba pomoci 45 /ha pro energetické plodiny pro produkci bionafty, biotanolu a elektrické nebo termální energie z biomasy. Návrh: Zrušení v roce 2010. 2.16.2. Tvrdá pšenice - Durum wheat není relevantní pro ČR 2.16.3. Proteinové plodiny Současný stav: Sazba 55,57 /ha Návrh: odpojit od produkce a převést do SPS in 2010 není relevantní pro ČR 3. Změny nařízení o jednotné tržní organizaci (EC) NO 1234/2007 (SINGLE CMO), 3.1. Intervence 3.1.1. Současný stav Intervence jsou pro pšenici obecnou, pšenici tvrdou, ječmen, kukuřici a sorgum, rýži, cukr, hovězí a telecí maso, vepřové maso, máslo a sušené odstředěné mléko. Intervence pro kukuřici byla stanovena na 0 od marketinkového roku 2009/2010. 3.1.2. Návrh Pšenice - Vypsání tendru od počátku bez množstevního limitu. Ostatní zrniny Množstevní limit 0. Vypsání tendru od počátku, když speciální intervenční opatření jsou aktivována na základě splnění podmínek pro disturbance trhu v rámci SOT. Sektor mléka povinný tender do stanoveného objemu. Před tím tender na základě rozhodnutí Komise. Rýže, tvrdá pšenice, a vepřové maso - zrušení, Sektor hovězí - plný tender když cena na trhu je pod úrovní 1560 /t. Čl. 4, 11, 12, 13, 18 a 34 a)

3.2. Mléčná kvóta 3.2.1. Současný stav Mléčné kvóty jsou rozděleny do 2014/15. Obsah tuku Levy (dávka za překročení kvóty) jsou kalkulovány na základě dodávek při přepočtu na obsah tuku. Super levy: Producenti platí ve specifické výši, pokud překročí individuální kvótu a je překročena národní kvóta. 3.2.2. Návrh Měkké přistání - Soft landing: zvyšování kvóty ročně o 1% od roku 2009 do 2013. Kontrolní zpráva bude přepravena do 30. 6. 2011. 3.3. Ostatní záležitosti u mléka 3.3.1. Soukromé skladování sýrů. Není relevantní pro ČR 3.3.2. Soukromé skladování másla Současný stav: Základní nařízení umožňuje podporu pro nesolené a solené máslo. Návrh: Bude ponechána možnost Komisi stanovit na základě situace na trhu. (čl. 18 (6)) 3.3.3. Odstředěné sušené mléko ke krmení Současný stav: Závazně je stanovena možnost podpory pro odstředěné a sušené odstředěné mléko použité pro krmené účely. Návrh: Bude ponechána možnost Komisi stanovit na základě situace na trhu. (čl. 99) 3.3.4. Podpora pro odstředěné mléko pro produkci kaseinu Současný stav: Závazně je stanovena možnost podpory Návrh: Bude ponechána možnost Komisi stanovit na základě situace na trhu. (čl. 100) 3.3.5. Pomoc pro máslo Současný stav: Tato pomoc na podporu pro užití másla v pekařství a zmrzlině a podpora pro užití másla v neziskovém sektoru je od roku 2004. Návrh: Zrušit (bod 24) 3.4. Ostatní podpůrná schémata 3.4.1. Len a konopí Současný stav: Podpora pěstování v rámci reformy SZP 2003 zařazena do platby SPS, v ČR SAPS s možností 25% spojení s výrobou. Podpora zpracování je dána na základě rozdělení maximálního garantovaného množství. Rada rozhodla zvýšit podporu zpracování lnu na dlouhé vlákno o 40 /t od roku 2009/2010. Návrh: Odpojit od produkce podporu zpracování a přesunout do SPS ve dvou krocích: 50% v roce 2011 a 100% v roce 2013). 3.4.2. Sušená krmiva Současný stav: Reforma 2003 zahrnula přímou pomoc do SPS/SAPS a zachovala podporu zpracování. Návrh: Podporu zpracování odpojit od produkce a zahrnout do SPS v roce 2011.(čl. 8 c). 3.4.3. Bramborový škrob Současný stav: Reforma SZP 2003 přímou platbu do SPS/SAPS, ale s cílem udržet produkci v tradičních oblastech bylo ponecháno 60% této platby jako pomoc zpracovatelům pro pěstitele brambor pro výrobu škrobu (za tunu škrobu dodaného v bramborách). Přechodná platba je určena pro škrobárny, garantující zemědělcům minimální cenu v rámci přidělené kvóty. Dále jsou vypláceny výrobní náhrady při použití škrobu při výrobě určitých produktů. Návrh:

Odpojit podporu producentů od produkce a zahrnout do SPS/SAPS ve dvou krocích (50% v roce 2011 a 100 % od roku 2013 včetně Podporu zpracovatelům zahrnout do SPS/SAPS od roku 2011 Zrušení kvót koncem přechodného období, tj. 2013 Zrušení minimální ceny současně se zrušením podpory zpracovatelům Zrušení produkčních refundací pro všechny škroby v roce 2010 (čl.. 84a) a 95a) a bod (33) 4. Změny v nařízení (EC) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova v rámci EAFRD 4.1. Současný stav Nová politika rozvoje venkova pro roky 2007-2013 nabízí přehled, ze kterého členské státy mohou vybírat příslušná opatření Má v zásadě 4 osy 1: Konkurenceschopnost 2: Životní prostředí a péče o krajinu 3: Diversifikace a kvalita života na venkově 4. Průřezová osa LEADER Jsou stanoveny minimální podíly jednotlivých os (10 % pro osu 1; 25 % pro osu 2; 10 % pro osu 3 a 5 % pro osu Leader, v NČS 2,5%). 4.2. Návrh S ohledem na rozpočtový rámec 2007-2013 lze najít dodatečné zdroje pro financování II: pilíře SZP pouze přesunem z I. pilíře, tedy modulací. Dodatečné zdroje potřebují nové výzvy v oblasti změn klimatu, obnovitelných zdrojů energie, vodního hospodářství a podpory biodiversity. Proto je nezbytné příslušně rozšířit a doplnit potřebná opatření v rámci jednotlivých priorit. 5. Časový harmonogram Říjen 2008 politická dohoda v Radě Listopad 2008 projednání v Evropském parlamentu a přijetí návrhů legislativy Prosinec 2008 - Publikace v Úředním věstníku Přehodnocení znevýhodněných oblastí LFA Pro ČR jako předsednickou zemi v první polovině roku 2008 čekají na úseku zemědělství dva zásadní úkoly, jednak problematika LFA a dále zahájení diskuze o budoucí podobě přímých plateb po roce 2013. LFA jsou v každém členském státě stanoveny a vymezeny jinak. Mimo ČR jsou platby v LFA vztaženy buďto na celkovou výměru zemědělské půdy v dané oblasti, nebo na TTP plus objemná krmiva. Také jsou stanoveny určitá omezení výše plateb, buďto přímo limitem oprávněných hektarů, nebo krácením od určité výměry. K pochopení šíře problému je nezbytné si uvědomit důvod těchto plateb, kterým je snaha zamezit opouštění zemědělské půdy, přispět k optimálnímu rozmístění hospodářských činností a k územní soudržnosti venkov město (strategie EU vodítka pro 2 osu PRV). Z hlediska ČR jsou pak závažné i další cíle, i když o jejich pořadí můžeme diskutovat. 1. Zachování přírodních zdrojů včetně biodiverzity krajiny 2. Údržba tradiční zemědělské venkovské krajiny 3. Zachování přežvýkavců v LFA 4. Udržení zaměstnanosti 5. Udržení TTP

I když by se podle závěrů Evropského účetního dvora měla otázka LFA vyřešit (myšleno jednotná a kontrolovatelná kriteria) nejpozději do konce roku 2010, je zatím diskutováno o tom, že až do roku 2013 je stanovena finanční perspektiva a proto by se mělo diskutovat o podobě plateb LFA a redefinici oblastí s horizontem realizace po roce 2013. Budoucí podoba SZP po roce 2013 Právě v souvislosti s kontrolou zdraví SZP již v podstatě byla započata diskuze o budoucí podobě SZP, zejména pokud se týká oblasti přímých plateb. Pokud bude současný návrh Komise schválen, pak dojde k vyššímu přesunu finančních prostředků od přímých plateb (1. pilíř) do rozvoje venkova (2.pilíř). V případě ČR se bude jednat o krácení již od roku 2012. Vývoj jde směrem k dalšímu odpojení plateb od produkce a ke snížení podílu rozpočtu SZP na celkovém rozpočtu EU. Musíme být tedy připraveni na postupné snižování přímých plateb. Tímto se v podstatě podpoří tržní orientace zemědělců jak v Unijním prostoru, tak i v rámci světové ekonomiky. Samozřejmě podobu SZP ovlivní o jednání v rámci WTO, dále otázka potravinové a energetické bezpečnosti EU, současně i s podporou mimoprodukčních funkcí zemědělství. V současné době lze těžko skutečnou podobu SZP, zejména pokud se týká přímých plateb a ostatních podpor. Jaká hlediska by měla budoucí podoba SZP naplňovat? Nutno říci, že některá hlediska jdou svým způsobem proti sobě a bude velmi těžké hledat vhodný kompromis, neboť všechna hlediska mají i svůj politický rozměr. Ekonomické Sociální Environmentální Tržní orientace Stabilita příjmů farmy Udržitelný rozvoj z hlediska ŽP Konkurenceschopnost Životaschopnost venkova Biodiversita Rozpočtové náklady Zaměstnanost Očekávání z hlediska ŽP Efektivnost transferu financí Administrativní zátěž Distribuce plateb Zjednodušení Ostatní Náklady zemědělců Implementační pravidla Kompatibilita s požadavky WTO Náklady veřejné správy Lepší cílení podpor Koherence s cíly ostatních politik Kontaktní adresa: Ing. Jaroslav Humpál, Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Praha 2, Slezská 7, pracoviště Praha 2, Mánesova 75, tel. 222 000 1654, mail humpal@vuze.cz

KONKURENCESCHOPNOST A ROZMĚR ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ Ing.Martin Fantyš Agrární komora ČR České zemědělství v roce 2007 podpůrné dosáhlo hospodářského výsledku, který dával naději k lepším zítřkům, renesanci a novým příležitostem a to od doby transformace. Výše zisku dosáhla 13,7 mld. Kč, i když byla tvořena zejména dotacemi, což představuje výrazný nárůst ve srovnání s rokem 2006 (index 190,1%). Ceny zemědělských výrobců zaznamenaly v roce 2007 nárůst meziročně o 16,8%-u rostlinných produktů o 32,8%,u živočišných produktů však pouze o 1,7%. Největší dynamiku růstu zaznamenaly obiloviny cca 50%, brambory 25% a luskoviny 35%. O to horší je skutečnost, že po loňském roce se situace během osmi měsíců opět změnila a dál se mění.bohužel v sestupném trendu. Snižují se ceny rozhodujících komodit, které kladně ovlivnily zisk-mléka, obilí. Zvyšují se ceny vstupů energií, hnojiv, osiv. Komodity, které byly, zůstávají i nadále v krizi, např. prasata. Řada dalších komodit je z pohledu jejich zachování ohrožena i do budoucna, např. chmel, skot, cukrovka. Bez cen, které pokryjí průměrné a přiměřené náklady odpovídající nákladům zemědělců v EU a dají prostor pro kladný hospodářský výsledek, nelze reálně hospodařit. Za předpokladu klesajících cen zemědělských výrobců, tak jak tomu je v současné době u obilovin a mléka a naopak stoupajících cen vstupů, např.hnojiv a energií, zůstává zemědělství i nadále závislé na dotacích. A ty se pro příští rok mají významně snížit. Klíčovým předpokladem dobré úrody je hnojení. Zemědělci v ČR aplikují v průměru cca 109 kg čistých živin N, P, K na hektar zemědělské půdy, zemědělci v EU-15 aplikují od 150 kg do 250 kg čistých živin. Cena hnojiv se v roce 2008 zvýšila a to řádově: N-hnojiva 1.5x, K-hnojiva 2.1, P-hnojiva 2.1x. Příklady cenového navýšení: jaro 2008 podzim 2008 Ledek amonný s vápencem (Kč/t) 5300 7600 DAM 5100 7600 Amofos 11700 24100 Draselná sůl 6900 14200 Zatímco meziroční nárůst 2007/2006 hnojiv byl pouze 2,1% a všech vstupů do zemědělství 5,9%, lze očekávat od roku 2008/2009 podstatný nárůst v řádu desítek procent a citelné rozevírání cenových nůžek mezi cenami vstupů a cenami placeným zemědělcům. Vyšší podpory a dotace, které zemědělci obdrželi po vstupu do EU, tak odtékají ve vyšších nákladech a vstupech mimo zemědělství.

Bez srovnatelných finančních podmínek ze zdrojů EU a státního rozpočtu nelze konkurovat. ČR už od svého vstupu do EU nemá srovnatelné podmínky z hlediska výše podpor. I když co do výše finančních prostředků došlo k významnému navýšení dotací, z pohledu srovnání se zeměmi EU 15 v roce 2004 získala ČR z rozpočtu EU pouze 25% přímých plateb, s možností jejích dorovnání z národních zdrojů ve výši 30%, na rozdíl od zemědělců EU-15. Ani v roce 2008 nedosáhne ČR plných přímých plateb pouze 50% ze zdrojů EU s možností dorovnání max. do 30% ze zdrojů ČR. Z hlediska objemu vyplácených podpor sehrál negativní roli i kurz CZK/EURO. Zatímco v roce 2004 se pro přepočet stanovil kurz 32,4 Kč/EURO, v roce 2007 byl kurz 27,5Kč/EURO a pro rok 2008 to bude ještě méně. Jenom kurzovým rozdílem tak ztrácí zemědělci v roce 2007 ve srovnání s rokem 2004 přes 3mld. Kč. Navržený model tzv. progresivní modulace, podle výše podpory na farmu v intervalu 5-100, 100-200, 200-300 a nad 300 tis. EURO, tj. přesun finančních prostředků z přímých plateb do rozvoje venkova,v rámci revize SZP, ve výši 3, 6, 9, 12% v roce 2012 a 13, 16, 19 a 22% od roku 2013 by znamenal, že ČR nikdy nedosáhne rovnosti v přímých platbách se starými členskými zeměmi EU 15. Očekávané narovnání přímých plateb v roce 2013 by se tak nekonalo. Co se týká návrhu rozpočtu pro rok 2009, i zde dochází k významné redukci. Podle předběžných propočtů chybí 2,7 mld.kč na dorovnání přímých plateb (tj. chybí 12,3% z možných 30%). Dalších 100 mil.kč se nedostává na podpory národních dotací APK. Citelné snížení navržených přímých plateb v roce 2009 na úroveň cca 77,7% z možných 90% tak spolu s kurzovým rozdílem představují snížení přímých plateb celkem o cca 6 mld.kč, při srovnání s platným kurzem v r. 2004. Tento stav zcela jistě nepřispívá ke konkurenceschopnosti našeho zemědělství, ve srovnání se zemědělstvím EU 15. POHLED NA SOUČASNÉ ZEMĚDĚLSTVÍ - NÁZORY Zemědělci situace je i nadále špatná, jeden lepší rok nic neznamená (názor menšinový) situace se zlepšila, příznivě nastoupený trend Vlivové struktury /politici, st. administrativa, bankéři/ nová strategie k rozvoji venkova snaha odvodu peněz z resortu a ze zemědělství (rozvoj venkova, projekt Galileo, společná obrana, apod.) pokračuje politické upřednostnění zemědělství bez výroby s clonou frazeologie o venkovu roste mediální tlak na výše naznačené změny Svět /David King, generální tajemník IFAP/ světová ekonomika je v dobrém stavu a zemědělci mohou z této situace těžit díky vysokým cenám surovin tento vývoj bude pokračovat i blízké budoucnosti poptávka po zemědělských produktech dál poroste zejména na trzích třetích zemí, dalším zdrojem jejího růstu budou programy biopaliv

VÝVOJ VE SVĚTĚ po většině komodit je zvýšená poptávka. Tento vývoj se předpokládá i nadále z důvodů zájmu sílících trhů třetích zemí, či rostoucího nepotravinářského uplatnění produkce. posílení ekonomického růstu, odhad + 3,1 až 3,3% světového HDP za rok bude mít rozhodující vliv světová populace vzroste z dnešních 6 mld.na 8,3 mld. v roce 2030 (především Asie, Afrika, Střední východ, pokles např. EU). rozdíly mezi produkcí a spotřebou potravin; rostoucí dovozy (Čína, J. Korea, Indonésie, Střední východ). tržně orientované reformy. Tlak států prostřednictvím WTO na větší liberalizaci obchodu. EU musí být připravena - musí být konkurenceschopná. POPTÁVKA STÁLE POROSTE informace z Mezinárodního výzkumného institutu potravinové politiky (IFPRI, Washington, USA): Dlouhodobé ekonomické síly mají na budoucí poptávku větší vliv než biopaliva. ; hlavní motorem je rostoucí význam rozvojových zemí. další faktory: růst příjmů lidstva, klimatické změny, rostoucí ceny energií, globalizace, přesun obyvatel do měst. světová ekonomika poroste až o cca 4% ročně, poptávka po potravinách v rozvojových zemích však nejméně o 6 %. v současnosti svět zemědělsky hospodaří na 1,5 mld. ha. během následujících 10 15 let se odhaduje světový nárůst ploch o 105 mil ha.je však třeba hledat i cestu intenzifikace výroby neboť zvětšování ploch není neomezené.jen zvýšení spotřeby např. masa představuje navíc cca 0,5mld.tun obilí. STRATEGICKÁ OTÁZKA SOBĚSTAČNOSTI dobrého vývoje v zemědělství a dobrého ocenění komodit zneužívá spekulativní kapitál v některých zemích světa nepokoje způsobené nejistotou v zásobování potravinami do dění se zapojuje Světová banka, WTO, apod. vláda Spojených arabských emirátů pro výrobu vlastních potravin zakoupila za poslední rok 800 tis. ha půdy v Pákistánu. vláda Číny podporuje podobné investice svých podniků v Africe. v EU i ČR však pokračuje nesmyslné politické upřednostňování zájmů venkova na úkor produkčního zemědělství se snahou odvodu peněz z resortu ODHAD PERSPEKTIVY KOMODIT průměrná roční spotřeba masa na 1 obyvatele v EU je 91,5 kg. Světová spotřeba pak 41,7 kg, ale roste především díky bohatnoucí a stravovací návyky měnící společnosti ve třetích zemích. nárůst spotřeby masa v Číně o 25 kg na jednoho obyvatele od roku 1985 znamená v přepočtu na výrobu vepřového potřebu obilí z plochy 1,3 mil. ha! dobrý výhled za současného dění proto např. mají: obiloviny, nejnižší světové zásoby za posledních 25 let, rezervy jen na 55 dní; potravinové i nepotravinové užití; řepka, domácí i zahraniční poptávka po biodieselu;

vepřové maso, problémem evropská krize odvětví; drůbeží maso, předpoklad růstu světového trhu o 50% během následujících 20 let; mléko a mléčné výrobky. TRENDY VÝVOJE ZEMĚDĚLSTVÍ ČR DO ROKU 2007 Dlouhodobý trend je oproti ostatním resortům národního hospodářství opačný: - snižování HDP absolutně i relativně (2,11 %) (podíl zemědělství na tvorbě HDP v r.1987-7,1%, v r. 2000-2,11%. Tento stav není způsoben jen růstem ostatních odvětví,ale zmenšováním rozměru Českého zemědělství) - snižování zaměstnanosti nad rámec optimální potřeby - 2,87%. (v r. 1987-528tis., t.j..10%) - stále prohlubování salda agrárního zahraničního obchodu (-32,9 mld. Kč) - kladné saldo zahraničního obchodu skončilo v r.1991 v rozsahu 2,5 mld. Kč. V roce 2007 se snížilo o více než třetinu,v důsledku vývozu převážně zemědělských surovin, než produktů s vyšší přidanou hodnotou oproti r.2006, kdy dosáhlo -33,9 mld.kč, což je více než třetina produkce zemědělských výrobků v r.2006. - tendence v zemědělství ČR jsou opačné než v jiných odvětvích NH - podíl HDP, zaměstnanosti klesá, saldo zahraničního agrárního obchodu je hluboce záporné PŘÍKLADY POKLESU ROZMĚRU ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ - hrubá zemědělská produkce ve stálých cenách, ve výši 70 mld. Kč, neodpovídá ani předválečné úrovni. Od r.1989, kdy dosáhla 108,6 mld.kč (což je o 35% více) se HZP snižuje na úroveň šedesátých let minulého století. Svědčí to o nevyužívání produkčního potenciálu v situaci poptávky po potravinách v celosvětovém měřítku. - postupný převis rostlinné výroby nad živočišnou, tedy nižší finalizace produkce-strukturální nerovnováha v neprospěch ŽV, tento vývoj je nebezpečný - pokles stavu skotu z 3,5 mil ks v roce 1990 na 1,39 mil ks v roce 2007, stavy ovcí se rovněž snížily na 169 tis.ks tj. o téměř třetinu - na 1 ha zem. půdy pouze 0,36 ks skotu (průměr EU 0,57ks/ha), neumožňuje ani přirozenou údržbu TTP - při téměř neměnné sklizni obilovin a nerovnováhou mezi téměř 1 mil.ha travních porostů (932 tis.ha) a snižováním stavu přežvýkavců vzniká další strukturální krize mezi poklesem monogastrů a produkcí obilovin. Tuzemská potřeba obilovin ke krmení je nižší o jednu třetinu, tj. cca o 1,5 mil.t. - pokles stavu prasat ze 4,8 mil. ks (1990) na 2,8 (2006), pokles pokračuje 5,1 mil.ks. stav prasat dosáhl vrcholu v r.1981 - poklesly stavy drůbeže v r.2000 z 30,8 mil.ks na 24.6 mil.ks v r. 2007 údaje za rok 2007, zdroj Zelená zpráva MZe za rok 2007

SEČTENO A PODTRŽENO - došlo k výraznému oživení rostlinné produkce. - vzrostly ceny potravin, roste zájem veřejnosti a politiků o zemědělství. - dochází k renesanci pojmů potravinová a energetická bezpečnost. - nerovnováha mezi rostlinnou a živočišnou produkcí se však dále prohloubila = náš hlavní problém k řešení - vyspělé země jdou jinou cestou. SRN má průměrný zisk na živočišnou farmu 44 673 EUR, což je o 30,8% více než konvenční farma. ZÁVĚRY přišel čas změny přístupu k zemědělství: - přišel čas vzít naše zemědělství jako plnoprávné a prorůstové odvětví. - přišel čas posoudit jeho úlohu z pohledu nových globálních tendencí svět. trhu. - přišel čas zasadit se o změnu SZP EU jako politiky škrtů a stropů s vizí zachovat konkurenceschopné evropské zemědělství v rámci globálních trhů - malá výnosnost zemědělství tkví ve skutečnosti, že ceny za něž zemědělci prodávají rostou výrazně pomaleji než náklady. Tuto základní myšlenku je třeba mít na zřeteli, abychom rozuměli volání zemědělců a abychom mohli hledat reálná řešení. Zodpovědnost má však i stát, který se nesmí zříci odpovědnosti, protože celý sektor přesahuje významem jiné ekonomické kategorie! REFORMA ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ - představena 10.4.2008 premiérem Topolánkem a ministrem zemědělství Gandalovičem. - dle našeho názoru však sektor nereformuje, ale deformuje. - pomíjí skutečné potřeby zemědělství. Přehlíží prvovýrobu a zpracovatelský průmysl. - zemědělec není jenom zahrádkář krajiny. Jeho prací je produkce dostatečného množství bezpečných potravin, po kterých roste a poroste poptávka. Každý stát by měl usilovat především o zabezpečení výživy národa a soběstačnost - chybí koncepce zemědělství a potravinářství. - inspirací může být Francie. Jednou ze tří hlavních priorit předsednictví v EU od 1.7.2008 je produkce potravin. - v souvislosti s děním ve světě vidíme perspektivu ve výrobě. Proto je tzv. reformu nezbytné přehodnotit

Mimoprodukční funkce zemědělství v ČR Jaroslav Pražan, ÚZEI, Praha Pohořelice/Rapotín Shrnutí Mimoprodukční funkce je koncept, který se začal používat v rámci modelu tzv. multifunkčního zemědělství a motivy vzniku odpovídajícího pohledu na zemědělství byly ovlivněny vývojem mezinárodních vztahů, týkajících se zemědělských politik. Zejména se jednalo o argumenty, zda a v jakém případě lze podporovat zemědělskou produkci a nebo některé funkce zemědělství. Oba výše zmíněné koncepty jsou v posledních letech velmi užívány a v mnoha případech s jen velmi mlhavým obsahem. Obvykle se myslí funkce, které jsou pozitivní a zvyšují hodnotu role zemědělství a její produkce pro společnost. Často lze slyšet, že některé podniky jsou multifunkční a jiné ne atd. Proto je nutné zdůraznit, že oba koncepty mají neutrální povahu a lze je používat jen v určitém kontextu. Znamená to, že každý zemědělský podnik je multifunkční, jen má tyto funkce jinak vyvážené (produkční vs. environmentální atd.). Navíc ne všechny funkce jsou nutně spojeny se zemědělstvím. Některé mají vazbu a zemědělství vcelku vágní a nelze je používat pro argumentaci pro podporu zemědělství, jiné jsou těsně vázány na produkci a podpora zemědělství je v tomto případě obhajitelná. Příspěvek také přináší argumenty a ukázky typických mimoprodukčních funkcí s tím, že je stručně vysvětleno i teoretické východisko pro používání tohoto konceptu. Co je multifunkcionalita a mimoprodukční funkce? Definice multifunkcioinality: Tato připadá v úvahu tehdy, když jsou spolu produkovány komodity (jako obilí, hovězí maso) a nekomoditní statky (externality a veřejné statky - NKS) neboli mimoprodukční funkce: - Krajina a environmentální přínosy/škody (voda, půda, biodiversita, vzduch, obnovitelné zdroje etc.), - Socio-ekonomická životaschopnost venkovských regionů (zaměstnanost), - Potravinová bezpečnost a bezpečnost potravin. Tyto externality mohou mít pozitivní nebo negativní podobu. Pro rozhodování o politice podporující produkci kladných externalit a veřejných statků a snižující produkci negativních externalit je důležitý také teorie a hlavně měření externalit a veřejných statků. Toto je však velmi obtížné a výsledky představují jen relativní hodnoty, které však mají stále pro rozhodování klíčový význam. Dalším důležitým pojmem je spojitost produkce komoditních a nekomoditních statků: - Produkce ne-komoditních statků je spojená s produkcí soukromých statků. - Úroveň spojitosti je zásadní pro rozhodování v politice. - Když NKO je produkován v těsném spojení s chovem skotu (jako orchideje na loukách a některé druhy ptactva), potom je obhajitelné podporování zemědělství v udržení produkce a současně i veřejných statků. - Proto je stupeň spojitosti klíčový pro rozhodování o nástrojích politiky a stupni jejich použití.

Hypotetický příklad úrovně produkce různých funkcí v zemědělském podniku: Komoditní a NCO statky 25 20 Stupeň poskytnutí statku 15 10 5 0-5 -10 Production Soils Water Air Biodiversity Employment Food security Řada1 Důvody pro vznik konceptu multifunkčního zemědělství - Rostoucí tlak zemědělství na životní prostředí, bezpečnost potravin, pohoda zvířat, atd. - Proto potřeba státní intervence. - Pravděpodobně také tlak mezinárodních diskusí o narušení trhu v EU a jiných zemích (WTO). Často zaměňované koncepty v zemědělství Ve veřejných diskusí často zaznívají pojmy trvale udržitelné zemědělství a multifunkční zemědělství a tyto jsou často zaměňovány. Oba koncepty mají své použití a mají hodně společného, ale představují něco jiného: - Trvale udržitelné taková spotřeba/využití zdrojů, která neohrozí spotřebu a využití zdrojů u příštích generací. Orientovaný na zdroje! - Multifunkční je charakteristický produkční systém, který může přispět k dosažení více cílů společnosti. Orientovaný na cíl (OECD 2001). Z tohoto pohledu může být koncept multifunkční zemědělství použit jako podmnožina konceptu trvale udržitelné zemědělství, které je orientováno na vztah generací lidstva. Zatímco multifunkční zemědělství je orientováno na poměr produkčních a mimoprodukčních funkcí. Politika a reakce zemědělců Ve snaze snižovat produkci negativních externalit a posilovat produkci pozitivních externalit a veřejných statků stát zavádí nástroje politiky, které odpovídají typu statku, na které jsou mířeny (např. daně na negativní externality a podpory na pozitivní). Příklady nástrojů: - Předpisy (např. dusičnanová směrnice) - Daně. - Poplatky. - Povolování rozvoje. - Podpory (např. PRV: AEO, LFA, neproduktivní investice).

- Způsob řízení (centrální, regionální). - Podpora služeb (poradenství aj.). Zemědělci jako nositelé rozhodnutí Zemědělci jsou vystaveni působení nejen trhu, ale také těmto nástrojům politiky a jejich schopnost se s nimi vyrovnat rozhodne, do jaké míry a jakým způsobem je naše zemědělství multifunkční. Zemědělci potom řeší například následující otázky: - Jak se uživit a současně dodržovat předpisy? environmentální/hygiena/pohoda zvířat - limity? Příklad: ochrana vod, případ: dusičnanová směrnice - investice. - Jak efektivně produkovat s současně zlepšovat půdu? and improve the soils at the same time? Příklady mimoprodukčních funkcí Pro představu jsou zde uvedeny příklady rozměru některých mimoprodukčních funkcí českého zemědělství: - V oblastech zranitelných na dusík překračuje 24,8% profilů 50 mg/l dusičnanů. - Zemědělství a lesnictví může vázat a také váže uhlík a působí tak jako brzda klimatických změn. - Zemědělství se zásadní měrou přičiňuje o erozi půdy (zejména vodní), které ročně způsobuje škody až do výše 15 mld. Kč a při pokračování klimatických změn může dosáhnout dvojnásobku (kvalifikovaný odhad). - Zemědělství a lesnictví se podílí na údržbě krajiny a hodnota této údržby se pohybuje v řádech miliard Kč. - Zemědělství svými aktivitami udržuje vysokou úroveň biodviersity na mnoha lokalitách a současně se podílí i na jejím snižování. Tento údaj dosud nebyl pro celou ČR měřen.

Multifunkčnost zemědělství a velikost podniků Dušan Vaněk Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Úvod Příspěvek se zabývá vztahem mezi multifunkčností zemědělství, která je podstatou Evropského modelu zemědělství (EMZ), a velikostí podniků v tomto odvětví. Podniková struktura českého zemědělství se vyznačuje velmi výraznou duální velikostní strukturou se značnou vahou velkých podniků charakteru právnických osob. Zvláštní pozornost je proto v daném případě věnována předpokladům těchto podniků k jejich multifunkčnímu působení. Jsou přitom porovnávány s podniky fyzických osob v našem zemědělství, jejichž velikostní parametry jsou v průměru mnohem menší, srovnatelné s rodinnými farmami hlavními realizátory EMZ především v zemích původní EU-15. Základní empirické hodnocení vychází z aktuálních výsledků zemědělského strukturálního šetření v ČR a v dalších zemích Unie [1]. Evropský model multifunkčního zemědělství a agrární struktura v ČR V závěrečném dokumentu Evropské rady v Berlíně (24. 25. 3. 1999), v části věnované zemědělství, bylo uvedeno, že obsah reformy společné zemědělské politiky (SZP) zajistí, že zemědělství bude multifunkční, udržitelné a konkurenceschopné a že zahrne celou Evropu, včetně regionů, které mají specifické problémy, že bude schopno uchovat krajinu, chránit přírodu a výrazně přispívat k vitalitě života na venkově a že bude odpovídat potřebám a požadavkům spotřebitelů, pokud jde o kvalitu a bezpečnost potravin, ochranu životního prostředí a zajištění dobrého zacházení se zvířaty [5]. Tyto cíle, formulované v souvislosti s Agendou 2000 jsou nadále platné a tvoří náplň EMZ, s výjimkou konkurenceschopnosti. Tento ekonomický cíl SZP, podmiňující udržitelnost evropského zemědělství, se za obsahový znak EMZ nepovažuje. Snaha o posilování konkurenční schopnosti není zvláštností zemědělské politiky Unie, ale je předmětem zemědělských politik všech zemí s tržně orientovaným zemědělstvím. Konkurenceschopnost je proto posuzována mimo rámec EMZ (srovnej např. prezentaci tohoto modelu v období finského předsednictví v Radě EU ve druhé polovině roku 2006) [7;9]. Výslovně nejsou mezi složkami EMZ uváděny ani rodinné farmy, které ve většině členských zemí EU představují klíčový prvek pro zajišťování cílů EMZ a tvoří tak ve skutečnosti vedle multifunkčnosti druhý, vnější pilíř tohoto modelu. Jádrem EMZ je vícefunkčnost daného národohospodářského odvětví. V podstatě tedy poskytování mimoprodukčních, nekomoditních výstupů, resp. služeb typu veřejné zboží a omezení negativních externalit [2]. Patří zde výstupy týkající se udržení zaměstnanosti na venkově, zachování venkovské krajiny a biodiverzity, ochrany životního prostředí i další výstupy ve prospěch venkova a celé společnosti, jako je zajišťování bezpečnosti potravin. Vzhledem ke stěžejnímu významu multifunkčnosti je možno hovořit o Evropském modelu multifunkčního zemědělství. Agrární struktura v ČR se vyznačuje značnou vahou velkých podniků právnických osob (PPO). Samotná existence PPO není ovšem zvláštností českého zemědělství, ani dalších nových členských zemí EU s někdejším socialistickým zemědělstvím. Tato právní forma je různou měrou zastoupena i v zemědělství původní evropské patnáctky. Nejvíce ve Francii, kde v roce 2005 dosáhl podle údajů Eurostatu podíl PPO na

celkovém počtu zemědělských podniků 17,6 %. Podíl PPO byl zde podstatně vyšší než v zemědělství ostatních zemí EU-15 a vyšší než v ČR, kde činil jen 10,3 %. PPO v ČR mají jednak specifickou vlastnickou strukturu (zpravidla větší počet vlastníků společníků, akcionářů, družstevníků) a vyznačují se zejména značnou plošnou velikostí (srovnatelnou pouze s PPO ve slovenském zemědělství, případně ve východních spolkových zemích Německa). Pro velikostní strukturu zemědělských podniků v ČR je příznačné velmi odlišné zastoupení velkých a malých podniků u právnických a fyzických osob. Podle zemědělského registru ČSÚ bylo v roce 2006 mezi více než 38 tis. všech zemědělských podniků s výměrou pod 50 ha téměř 99 % podniků fyzických osob. Na PPO připadlo naopak z celkového počtu 1 041 podniků s výměrou nad 1 tis. ha z. p. 93 %, z 350 podniků nad 2 tis. ha 98 % a ze 124 podniků nad 3 tis. ha 99 %. Mezi 46 podniky s výměrou nad 4 tis. ha (obhospodařující téměř 1/4 mil. ha z. p.) byly zastoupeny pouze PPO. Z údajů zemědělské účetní datové sítě (FADN), kterou v ČR spravuje VÚZE, vyplývá, že neobvyklé rozměry PPO v našem zemědělství nejsou apriorním znakem jejich neudržitelnosti, neboť samy o sobě nevylučují v daných podmínkách možnost jejich prosperity. Tab. 1 - Velikost ziskových a ztrátových podniků právnických osob v zemědělství ČR v roce 2005 Počet podniků zahrnutých do Výměra Počet pracovníků připadající na 1 Počet EVJ 2) výběrového šetření obhospodařované podnik připadající na Podniky z. p. připadající na 1 podnik v tom 1 podnik (ha) fyzický počet AWU 1) celkem ziskové podniky ztrátové podniky ziskové podniky ztrátové podniky ziskové podniky ztrátové podniky ziskové podniky ztrátové podniky ziskové podniky ztrátové podniky Právnické osoby celkem 507 408 99 1 605,6 1 167,9 71,2 51,9 59,8 40,1 657,0 461,7 z toho: spol. s r. o. 114 87 27 1 153,7 901,7 38,0 32,5 30,6 25,5 410,2 435,3 akciové spol. 167 136 31 1 906,1 1 444,4 86,2 65,0 72,9 52,5 808,8 537,9 družstva 209 168 41 1 678,7 1 134,2 71,7 54,8 68,0 42,2 693,1 421,4 1) AWU - roční pracovní jednotka; 1 AWU = 1 přepočtený pracovník s plným ročním úvazkem. 2) EVJ - Evropská velikostní jednotka (1 EVJ = 1200 eur). Pramen: FADN CZ (Zemědělská účetní datová síť CZ) Zpracováno ve VÚZE Ziskové podniky právnických osob se v porovnání se ztrátovými vyznačují jednoznačně větší velikostí. Platí to přitom o všech uvedených hlediscích velikostní klasifikace. Stejně je tomu u dvou ze tří rozhodujících druhů této právní formy podniků v českém zemědělství akciových společností a družstev. Jediná dílčí výjimka se týká společností s ručením omezeným, kde průměrná velikost vyjádřená v EVJ je u ztrátových podniků poněkud vyšší než u ziskových. Tato problematika by zasluhovala hlubší analýzu, kterou se však, vzhledem k omezenému rozsahu příspěvku a jeho zaměření, není možno v daném případě zabývat. Přesto je zřejmé, že z uvedených dat (shodná data poskytuje FADN CZ i za předchozí období) nelze vyvozovat, že by velikost PPO v našem zemědělství byla překážkou jejich ziskovosti nebo v rozporu s jejich ekonomickou životaschopností. Zůstává ovšem otázkou, není-li určitá velikost zemědělských podniků překážkou jejich žádoucího multifunkčního chování. Vzhledem ke značným rozdílům v průměrné velikosti PPO a PFO v našem zemědělství (957, resp. 27 ha z. p., 34,4, resp. 1,3 AWU, 689, resp. 23 ks skotu apod.) budou v následující analýze v některých případech PPO zastupovat větší a PFO menší podniky.

Vliv velikosti zemědělských podniků na jejich multifunkční chování Dále bude posouzen tento vliv se zaměřením na dvě základní oblasti, týkající se životního prostředí a zaměstnanosti na venkově. Budeme přitom vycházet z výsledků zatím posledního zemědělského strukturálního šetření z roku 2005 v ČR i v dalších zemích EU. Srovnatelné údaje za jednotlivé země Unie zpracoval Eurostat na základě národních databází. Ze zpravodajských jednotek (ZJ) uvedeného šetření v členských zemích vyčlenil přitom velmi malé jednotky (v V ČR to představuje téměř dvě pětiny ZJ šetřených ČSÚ). Jako základní hledisko pro rozdělení zemědělských podniků do velikostních skupin zvolil Eurostat plošnou velikost výměru obhospodařované z. p. Odpovídá to významu půdy pro dané odvětví nejen z výrobního hlediska, ale i vzhledem k dosud praktikovanému způsobu poskytování přímých plateb zemědělským podnikům. Jednotlivé země rozdělil přitom Eurostat do dvou skupin s menší a větší (plošnou) velikostí zemědělských podniků. Největší velikostní skupina v první případě činí 50 ha a více, ve druhé, kam patří i ČR, 100 ha a více. Zejména vzhledem k velikosti PPO je v případě českého zemědělství i tato horní hranice nízká. Ochrana krajiny a životního prostředí Při posuzování spojitosti mezi strukturálními charakteristikami zemědělských podniků, v daném případě vycházeje z velikostního hlediska, a jejich multifunkčním chováním je důležité brát v úvahu i charakteristiky provozovatelů příslušných podniků, týkající se zejména vzdělání, věku, pracovního vytížení ve vlastním podniku a aktivity (výdělečné činnosti) mimo něj. Tab. 2 - Vybrané ukazatele za velikostní skupiny zemědělských podniků Velikostní skupiny podniků podle výměry obhospodařované z. p. v ha < 20 20 - < 50 50 - < 100 > = 100 1) Celkem < 5 5 - < 20 20 - < 50 > = 50 2) Podíl osob s úplným zemědělským vzděláním na celkovém počtu osob v čele všech zemědělských podniků (%) Česko 21,7 30,9 39,2 71,6 32,7 Dánsko 3,5 5,0 5,7 7,9 5,0 Německo 29,1 57,6 74,8 84,1 47,1 Belgie 16,3 16,7 31,1 39,8 24,7 Nizozemsko 4,2 3,8 4,5 9,6 4,9 Rakousko 10,7 28,0 52,6 62,3 32,3 Podíl osob starších 55 let na celkovém počtu osob v čele PFO (%) Česko 46,4 33,7 27,9 30,5 41,1 Dánsko 45,4 47,1 36,6 31,9 42,1 Německo 30,3 24,7 22,9 22,1 27,3 Belgie 55,9 52,4 30,9 23,4 42,0 Nizozemsko 46,2 50,9 35,4 34,2 43,0 Rakousko 39,7 21,7 19,3 20,3 25,0 Podíl osob s hlavní výdělečnou činností mimo vlastní podnik na celkovém počtu osob v čele PFO (%) Česko 42,3 23,1 11,5 6,6 32,9 Dánsko 59,7 40,9 14,3 5,3 38,6 Německo 61,0 29,7 10,1 5,5 42,6 Belgie 16,8 13,8 3,9 1,0 9,4 Nizozemsko 21,6 19,3 3,5 2,0 13,1 Rakousko 35,8 20,2 6,6 5,7 19,4 1) Česko, Dánsko, Německo. 2) Belgie, Nizozemsko, Rakousko. Pramen: Eurostat - Statistic in focus, 18/2006, 21/2006, 5/2007, 11/2007, 13/2007, 26/2007

Za důležitý předpoklad pro realizaci multifunkčnosti zemědělství lze považovat působení v čele podniků osob, které mají odpovídající kvalifikační úroveň a jsou schopné a ochotné investovat do údržby krajiny, ochrany životního prostředí a tím i do udržitelného rozvoje svých podniků. Kvalifikační úroveň je vyjadřována především dosaženou úrovní vzdělání, což ovšem nevylučuje, že znalosti si lidé osvojují i v rámci neformálního učení [8]. Z údajů v tab. 2 je zřejmé, že ve všech sledovaných zemích se vzdělanostní úroveň osob v čele zemědělských podniků (hospodářů v případě PFO a vedoucích PPO), vyjádřené úplným zemědělským vzděláním, zvyšuje směrem k větším podnikům. V ČR je např. podíl těchto osob v nejvyšší sledované velikostní skupině podniků v porovnání s průměrem za všechny podniky více než dvojnásobný. Vzdělání lze považovat za stěžejní charakteristiku provozovatelů podniků, která objasňuje zlepšený environmentální management. Vzdělanější zemědělci mohou efektivněji zajišťovat výrobu a přitom lépe řešit důsledky pro životní prostředí. S růstem velikosti podniků klesá podíl starších pracovníků v jejich čele. Údaje Eurostatu se v tomto případě netýkají všech zemědělských podniků, ale jen PFO. Rozdíly ve věkové struktuře osob v čele PFO a PPO v našem zemědělství je možno posoudit podle údajů ČSÚ ze strukturálního šetření z roku 2005. Hlavní rozdíly spočívají v tom, že mezi hospodáři má větší zastoupení nejmladší věková skupina do 34 let 10,1 %, na rozdíl od 7,5 % v případě vedoucích PPO, a zároveň nejstarší sledovaná věková skupina nad 65 let analogicky 10,1 %, resp. 3,6 %. Vysoký podíl hospodářů v nejstarší věkové skupině souvisí s velkým počtem rolnických hospodářství provozovaných důchodci (podle Agrocenzu 2000 téměř 30 % PFO). K jednoznačnému soudu o přednostech nebo nevýhodách určitého věku osob v čele zemědělských podniků nejsou podklady. Je však pravděpodobné, že mladší rolníci získali odpovídající zemědělské vzdělání, jsou více obeznámeni s novými technologiemi a mají lepší předpoklady k jejich uplatnění. Podle některých studií, zabývajících se důvody účasti zemědělců na projektech týkajících se environmentálně citlivých oblastí, neexistuje korelace mezi věkem a touto účastí. Zdá se však, že mladší zemědělci se do uvedených projektů zapojují kvůli ochraně životního prostředí a starší spíše z pragmatických důvodů jako je příjem [3]. S růstem velikosti zemědělských podniků klesá také podíl osob v jejich čele činných na částečný úvazek. Týká se to převážně PFO. S tím souvisí i skutečnost, že podstatná část osob v čele PFO vykonává hlavní výdělečnou činnost mimo vlastní podnik. Není přitom zcela zřejmé, jestli tato činnost přispívá pozitivně k nekomoditním výstupům nebo ovlivňuje úroveň negativních externalit. Může jít o případ, kdy osoby s vysokým příjmem z nezemědělské činnosti považují zemědělství za svůj životní styl a méně je už zajímá maximalizace zisku ze zemědělské výroby. Tyto osoby budou obhospodařovat svou půdu méně intenzivně a ohleduplněji vůči krajině. Pokud se však jedná o to, že příjem v nezemědělské činnosti slouží k podpoře zemědělského podniku zápasícího o existenci, jde o jinou záležitost. Zvláštní význam z hlediska multifunkčnosti má ekologické zemědělství, poskytující příslušné nekomoditní výstupy a omezující negativní externality. Podle mezinárodního hnutí na podporu ekologického zemědělství (IFOAM International Federation of Organic Agriculture Movements) je ekologické zemědělství založeno na řadě principů, které zahrnují kompatibilitu s přírodními cykly a živými systémy, udržování a zvyšování úrodnosti a biologické aktivity půd, udržování a podporování zemědělské a přírodní biodiverzity a přispívání k ochraně vody. Tyto principy se také vztahují na výrobu dostatečně kvalitních potravin a na zajištění základního aspektu přirozeného chování hospodářských zvířat a jejich pohody [3].

Údaje v tab. 3 svědčí o tom, že s růstem velikosti se podíl zemědělských podniků s ekologickým hospodařením zvyšuje. V ČR (údaje ČSÚ) činil v roce 2005 podíl ekologicky hospodařících PFO v průměru 1,4 % a ekologicky hospodařících PPO 6,8 %. Průměr za PFO je ovlivněn nízkým podílem těchto podniků s ekologickým hospodařením v jejich nejmenších, přitom početně nejsilnějších velikostních skupinách. Podíl ekologicky hospodařících podniků s výměrou nad 100 ha činil u PFO 10,5 % a u PPO 8,3 %. Tab. 3 - Podíl zemědělských podniků ve vybraných zemích EU s ekologickým hospodařením (%) Velikostní skupiny podniků podle výměry obhospodařované z. p. v ha < 20 20 - < 50 50 - < 100 > = 100 1) Podniky < 5 5 - < 20 20 - < 50 > = 50 2) celkem Česko 0,4 2,1 3,5 8,1 2,2 Dánsko 4,4 4,9 5,8 5,8 5,0 Německo 2,8 4,6 3,8 4,9 3,6 Belgie 0,7 0,6 1,2 2,3 1,1 Nizozemsko 0,8 1,2 2,0 2,5 1,5 Rakousko 4,4 14,9 15,2 18,7 12,9 1) Česko, Dánsko, Německo. 2) Belgie, Nizozemsko, Rakousko. Pramen: Eurostat - Statistic in focus, 18/2006, 21/2006, 5/2007, 11/2007, 13/2007, 26/2007 Ekologické zemědělství je tedy mnohem více rozšířeno mezi PFO s několika sty hektarů než s několika desítkami hektarů z. p. Mohlo by se zdát, že je to v rozporu s tím, že venkovská krajina složená z většího počtu menších zemědělských podniků má obvykle větší estetickou hodnotu, pokud se týká rozmanitosti a krásy přírody, než krajina, kterou tvoří jen několik velkých podniků. Krajina jako taková není ale environmentální položka. Environmentální položky se týkají čistoty vzduchu, zdrojů vody, půdy a schopnosti ekosystému podporovat zdravou úroveň biodiverzity. Šetrné k těmto položkám mohou být i větší podniky s ekologickým (nebo i s extenzívním konvenčním) zemědělstvím. Nehledě na to, že plošně velké podniky mohou operovat i na více oddělených menších územích a přispívat rovněž k přitažlivosti krajiny. V některých regionech může však existovat tak výrazná korelace mezi estetickou a funkční hodnotou krajiny a převahou malých podniků, že bez jejich uchování by tato krajina pozbyla svoji hodnotu. Zásadní rozdíly mezi PFO a PPO, týkající se multifunkčnosti zemědělství, nebyly při statistickém strukturálním šetření zjištěny ani u jejich podílu na ekologicky obhospodařované půdě, nebo na ekologickém chovu zvířat. Totéž se při srovnávání větších PFO s PPO týká i dopadů jejich hospodaření na životní prostředí v souvislosti s využíváním různých zdrojů vody, likvidace odpadních vod, zvláštních režimů hospodaření na půdě (z titulu ochrany přírody a vod) a skladování přírodních hnojiv. Vytváření pracovních příležitostí na venkově V období 1998-2005 klesl v ČR podíl odvětví zemědělství na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR ze 4,5 % na 3,2 %. Z toho v obcích do 3 tis. obyvatel z 11,2 % na 7,0 %. Ani v menších venkovských obcích není podíl zemědělství na zaměstnanosti jejich obyvatel vysoký. V obcích do tisíce obyvatel činil tento podíl v roce 2005 v průměru 8,5 %. Program rozvoje našeho venkova na období 2007-2013 počítá s dalším poklesem zaměstnanosti v zemědělské prvovýrobě. Nepředpokládá se, že by dosavadní tendenci mohl zvrátit další rozvoj ekologického zemědělství, které nahrazuje chemické vstupy jinými, zvláště prací, a potenciálně tak zvyšuje požadavky na pracovní sílu. Modernizace zemědělských hospodářství (podporovaná v rámci 1. osy EAFRD) vytvoří lepší podmínky pro produktivitu práce, která při omezeném zvyšování produkce povede k dalšímu

snížení počtu pracovníků. Tento trend, týkající se PPO i PFO, je v rozporu s požadavkem na zvyšování počtu pracovních míst pro obyvatele venkova [6]. Řešení spočívá v podpoře zakládání a rozvoje nezemědělských (mikro)podniků, ale i v podpoře mimozemědělské činnosti zemědělských podniků. Podle údajů ČSÚ provozovalo v roce 2005 v ČR mimozemědělskou činnost více než 6 tis. podniků fyzických osob (15,3 % z celkového počtu PFO) a necelý tisíc podniků právnických osob (33,1 % z celkového počtu PPO). Jednotlivé druhy těchto činností, spolu s jejich podílem na celkových mimozemědělských aktivitách PFO a PPO, jsou uvedeny v grafu 1. Graf 1 - Mimozemědělská činnost podniků fyzických a právnických osob (ČR, 2005) 0,0% 5,0% 10,0% 15,0% 20,0% 25,0% 30,0% Zpracování rostlinných produktů (mimo hroznů) Výroba vína z hroznů Zpracování živočišných produktů Těžba dřeva Výroba pilařská Výroba dřevařských výrobků Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů Vodní hospodářství PFO PPO Stavební činnost Obchodní činnost Doprava Agroturistika Jiná Pramen: ČSÚ, Strukturální výsledky za zemědělství ČR v roce 2005. Praha, 2006 Mimozemědělské činnosti zahrnují všechny nezemědělské aktivity zemědělských podniků, které pro ně mají ekonomických přínos a přispívají zároveň k životaschopnosti venkova. Činnosti prováděné pouze pro potřebu vlastního hospodářství se zde nezařazují. Poměrně velmi rozšířená obchodní činnost našich zemědělských podniků zahrnuje i přímý prodej zemědělských výrobků ve vlastní prodejně, nebo odběratelům přímo z provozu. Zpracování živočišných a rostlinných produktů ve vlastních výrobnách zemědělských podniků se týká např. masných a mléčných výrobků, loupaných brambor pro velkoodběratele, bramborových lupínků, marmelády, ovocných šťáv, vína aj. Na zpracování vína z hroznů se podílejí hlavně PFO, zatímco zpracováním ostatních rostlinných produktů se zabývají převážně PPO. Ty také převažují i mezi zemědělskými podniky zpracovávajícími živočišné produkty. Podobně jako v případě výroby vína z hroznů, zabývá se významný počet PFO i těžbou dřeva. Souvisí to mj. s tím, že určitá část těchto podniků obhospodařuje rovněž vlastní lesní pozemky, zpravidla menší výměry. Zpracováním dřeva se naopak zabývá větší podíl PPO než PFO.

Výrobou elektrické energie z obnovitelných zdrojů se rozumí výroba pro trh; nepatří sem energie vyráběná pro vlastní potřebu ani prodej energetických surovin (slámy, dřeva) na výrobu elektrické energie. Na celkových, ovšem relativně velmi nízkých tržbách za tuto energii (13,5 mil. Kč) se ve sledovaném období rozhodující měrou (95 %) podílely čtyři PPO. Mnohem větší byly tržby našich zemědělských podniků za zemědělské služby poskytované odběratelům (1,3 mld. Kč), na kterých se z více než 80 % podílely PPO. Blíže neurčená jiná mimozemědělská činnost zahrnuje např. smluvní práce prováděné zemědělským podnikem při odstraňování sněhu, čištění obcí, ochraně životního prostředí apod. Také tuto činnost zajišťovaly z větší části PPO. Zvláštní očekávání bývají spojována s rozvojem agroturistiky [4]. V roce 2005 se jí podle ČSÚ zabývalo v ČR 363 zemědělských podniků, z toho 313 podniků fyzických osob (0,01 % z celkového počtu PPO) a 50 podniků právnických osob (0,02 % z celkového počtu PPO). Celkový výnos z agroturistiky není vysoký (v daném roce 160 mil. Kč tržeb), přesto ale znamená určitý finanční přínos pro její provozovatele. V příštích letech by mohl být podstatně větší. Na našem venkově bude ovšem agroturistika stěží hrát podobnou významnou roli jako v Rakousku, s jeho zvláště atraktivní krajinou. Podle údajů Eurostatu činil zde v roce 2005 podíl zemědělských podniků provozujících turistiku v průměru 8,3 % - na rozdíl od srovnatelných 1,2 % v ČR. Pro rakouské zemědělství je příznačný i poměrně vysoký podíl podniků zpracovávajících zemědělské produkty ve sledovaném roce 11,1 %, na rozdíl od 3,8 % našich zemědělských podniků. Existuje zde zřejmě přímá spojitost mezi agroturistikou a uvedenou zpracovatelskou činností. Tato spojitost by se mohla také na našem venkově příznivě projevit i z hlediska nových pracovních příležitostí. Závěr Značná, podle určitých měřítek nadměrná velikost rozhodující části podniků v našem zemědělství, zejména převážné části PPO by se mohla jevit jako jejich handicap. Uvedená srovnání to však nepotvrzují. Z údajů zemědělské účetní datové sítě, týkající se ziskových a ztrátových podniků, bylo by možno naopak vyvodit, že existuje i určitý prostor pro efektivní navýšení dosavadní velikosti těchto podniků. Činitelem efektivnosti není ovšem velikost sama o sobě, ale takový stav, kdy velikost jednotlivých podniků a úroveň jejich řízení spolu s motivací jsou ve vyváženém poměru. Motivace se přitom nemusí týkat jen pracovní aktivity zaměstnanců, ale může se vztahovat i na zainteresovanost zemědělských podniků všech velikostních kategorií na dodržování podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu. Za těchto předpokladů mají i PPO, stejně jako velké PFO svoje místo v agrární struktuře a mohou se, spolu s menšími PFO, podílet na realizaci multifunkčního modelu zemědělství. Kontaktní adresa: Dušan Vaněk Výzkumný ústav pro chov skotu,s.r.o. dusan.vanek@vuchs.cz