Hvězdná uskupení (v naší Galaxii)

Podobné dokumenty
Hvězdná uskupení (v naší Galaxii)

hvězdy základní stavební kameny ve vesmíru vzdálené světy jak je studovat?

Dvojhvězdy. dotykové. optické. vizuální. spektroskopické. W UMa. zákrytové těsné. astrometrické. excentrické. kataklyzmatické.

v01.00 Messierův v katalog Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno, 2004

Geometrické proměnné hvězdy (Extrinsic variable stars) Zákrytové proměnné hvězdy Rotující proměnné hvězdy

Hvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. obdobně i ve světě hvězd! náhodný vzorek skupina osob. sportovci na ZOH 2018

Hvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. náhodný vzorek skupina osob. obdobně i ve světě hvězd!

Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod Energetické úvahy Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů Model našeho Slunce 15

Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu

Spektrum. Spektrum. zisk rozkladem bílého světla

Fyzické proměnné hvězdy (intrinsic variable star)

Hvězdný diagram. statistika nuda je, má však cenné údaje. náhodný vzorek skupina osob. obdobně i ve světě hvězd!

Vývoj hvězd na hlavní posloupnosti

základy astronomie 2 praktikum 5 Dynamická paralaxa hvězd

B. Hvězdy s větší hmotností spalují termojaderné palivo pomaleji,

Procházka (noční) oblohou. Miloslav Zejda

Galaxie Vesmír velkých měřítek GALAXIE. Základy astronomie Galaxie 1/47

DUM č. 20 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy

KATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI. 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos

Hvězdný vítr. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykova univerzita, Brno

základy astronomie 2 praktikum 6. Vlastnosti Galaxie

GSC (BX Tri) krátkoperiodický zákrytový systém s trpasličí složkou. HJDmin = , , x E

Eta Carinae. Eta Carinae. Mlhovina koňské hlavy. Vypracoval student Petr Hofmann z GChD jako seminární práci z astron. semináře.

základy astronomie 2 praktikum 2.

Hvězdy a souhvězdí. první vyobrazení jeskyně Lascaux (jižní Francie) - před lety! (Rappenglück 1996)

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je km.

- mezihvězdná látka - složení: plyny a prach - dělení: 1) Jasné září vlastním nebo rozptýleným světlem emisní reflexní planetární 2) Temné pohlcují

Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život?


Profily eliptických galaxíı

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

Chemické složení vesmíru

Exoplanety. Lekce 14 Lenka Zychová, Miroslav Jagelka

Mgr. Jan Ptáčník. Astronomie. Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka

Mechanizmy hvězdné proměnnosti

Vzdálenost středu Galaxie

Extragalaktické novy a jejich sledování

Naše Galaxie dávná historie poznávání

Korekce souřadnic. 2s [ rad] R. malé změny souřadnic, které je nutno uvažovat při stanovení polohy astronomických objektů. výška pozorovatele

Vzdálenosti ve vesmíru

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.

HVĚZDNÁ OBLOHA, SOUHVĚZDÍ

Hvězdy a souhvězdí. výrazné skupiny hvězd - pro snazší orientaci na nočním nebi dříve souhvězdí dnes asterismus

Železné lijáky, ohnivé smrště. Zdeněk Mikulášek

Základní jednotky v astronomii

Mechanizmy hvězdné proměnnosti

Vývoj Slunce v minulosti a budoucnosti

Astronomie jednoduchými prostředky. Miroslav Jagelka

Astronomie, sluneční soustava

O tom, co skrývají centra galaxíı. F. Hroch. 26. březen 2015

Měření vzdáleností pomocí cefeid

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Krajské kolo 2013/14, kategorie EF (8. a 9. třída ZŠ) Identifikace ŘEŠENÍ

NO Severní obloha podzimní souhvězdí

O původu prvků ve vesmíru

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D

základy astronomie 2 praktikum 1. Vzdálenost cefeid

Měření mřížkových parametrů, zpracování dat, a nejen to. Fyzikální seminář 2013

Batse rozložení gama záblesků gama záblesků detekovaných družicí BATSE v letech Rozložení je isotropní.

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

Petr Kurfürst Ústav teoretické fyziky a astrofyziky - Masarykova univerzita Brno, 13. ledna 2016

pohyb hvězdy ve vesmírném prostoru vlastní pohyb hvězdy pohyb, změna, souřadné soustavy vzhledem ke stálicím precese,

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ

Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc,

Úvod do fyziky hvězdných soustav

Aneb galaxie pod pláštíkem temnoty. Filip Hroch

Exoplanety (extrasolar planet)

Jak se pozorují černé díry? - část 3. Astrofyzikální modely pro rentgenová spektra

VY_52_INOVACE_137.notebook. April 12, V rozlehlých prostorách vesmíru je naše planeta jen maličkou tečkou.

Příklady Kosmické záření

Sluneční dynamika. Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav UK

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

ASTROFYZIKÁLNÍ VELIČINY HVĚZD

Extragalaktická astrofyzika

Pulzující proměnné hvězdy. Marek Skarka

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Astrooptika Jaroslav Řeháček

Orientaèní mapa (na výšku 50 ) Mapa pro hledáèek (zobrazené zorné pole 4 ) Planetární mlhovina PK

Jak se měří vesmír? RNDr. Jan May, Ph.D

Jak se vyvíjejí hvězdy?

RNDr. Aleš Ruda, Ph.D.

fotometrická měření jedna z nejstarších měření vůbec!

Jsou hvězdy doopravdy stálice?

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE

11 milionů světelných let od domova...

Astronomická jednotka (AU)

České vysoké učení technické v Praze. Ústav technické a experimentální fyziky. Život hvězd. Karel Smolek

Základy astronomie I podzim 2016 vyučující: doc. RNDr. Miloslav Zejda, Ph.D. cvičící: Mgr. Lenka Janeková, Mgr. Jan Rokos

Kategorie EF pondělí

Astronomie z papíru. OTA KÉHAR Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni. HR diagram

Urychlování částic ve vesmíru aneb záhadné extrémně energetické kosmické záření

Spektroskopie Slunce. Michal Švanda. Astronomický ústav MFF UK Astronomický ústav AV ČR. Spektroskopie (nejen) ve sluneční fyzice LS 2011/2012

Soutěžní úlohy části A a B ( )

Obecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF

Výfučtení: Vzdálenosti ve vesmíru

Krajské kolo 2013/14, kategorie EF (8. a 9. třída ZŠ) Identifikace

Transkript:

Hvězdná uskupení (v naší Galaxii) málopočetné skupiny hvězd - dvojhvězdy, trojhvězdy, čtyřhvězdy... hvězdokupy kulové otevřené - pohybové hybridní asociace

Málopočetné skupiny hvězd hvězdné soustavy (multiple stars) dvojhvězdy Sírius, Prokyon hvězda hl. posloupnosti + bílý trpaslík Mira Ceti pulsující proměnná δ Cep - cefeida ε Aur - zákrytová dvojhvězda trojhvězda - Polárka trojhvězda, jedna složka velmi blízká k hlavní složce α Cen hlavní dvojhvězda žlutí trpaslíci (A+B) + červený trpaslík Proxima; vzdálenost A-B = 11 AU, (A+B) - C ~15,000 AU β Per - Algol A,B,C HD 188753 trojhvězda (3 trpaslíci)149 ly od Země čtyřhvězda (quadruple) - 4 Cen Mizar - Castelli a Galileo, později spektroskopie Mizaru A a B => obě dvojhvězdy HD 98800, ε Lyr, V994 Her (zákrytová) pětihvězda (quintuple) - 91 Aqr, δ Ori, σ Ori 1SWASP J093010.78+533859.5 (zákr.) šestihvězda (sextuple) Castor (+YY Gem), β Tuc, HD 139691 Alcor (je-li součástí systému Mizaru) sedmihvězda (septuple) ν Sco, AR Cas, +2 další

možné hierarchie soustav katalog vícenásobných soustav: Tokovinin (2018) http://www.ctio.noao.edu/~atokovin/stars/ neúplný - výběrové efekty výzkum pokračuje skuteční sousedé: V 994 Her (Lee et al. 2008) BV + BW Dra (Batten & Hardie1965; Batten & Lu 1986) KIC 4247791 (Lehmann et al. 2012) CzeV343 (Cagas & Pejcha 2012) 1SWASP J093010.78+533859.5 (Lohr et al, 2015) sousedé jen na oko příklady z pozorování: DG + MZ Lac CO + GX Lac GU + EF Ori QS + QT Cyg QU + QX Cyg

V994 Her (Chung-Uk Lee et al.)

CzeV343 GSC 02405-01886 5 h 48 m 24.008 s +30 57 03.64 (J2000) V ~ 13.5 mag

GSC 03807-00759

BV + BW Dra BW čtverný systém! BV Dra = ADS 9537 A EW/KW P = 0.3500671 d ADS 9537 B = BW Dra (16.3") EW/KW P = 0.2921671 d BV (měření dr. Liška)

Dvojhvězdy většina, více než 50 %, - úvod v knihách a článcích o dvojhvězdách, např. J. Schombert - Univ. of Oregon - 85 %! 1983 Abt v okolí Slunce ~60-70% hvězd dvojhvězdy nebo vícenásobné systémy 2006 Lada většina hvězdných soustav (až 2/3) vytvořených v Galaxii jsou samotné hvězdy! typická hvězda v Galaxii červený trpaslík (RD) jen u 43 ze 171 RD jako primárních složek dvojhvězd do 10 pc (32.6 ly) od Slunce je RD nebo hnědý trpaslík 2010 Richichi et al. zákryty hvězd Měsícem s VLT ze 191 hvězd 16 dvojhvězd a 2 trojhvězdy

Dvojhvězdnost podle spektrálního typu O prakticky všechny hvězdy (Mason et al. 1998) B/A téměř všechny hvězdy (Shatsky & Tokovinin 2002; Kobulnicky & Fryer 2007; Kouwenhoven et al. 2007b) ve dvojhvězdách a vícenásobných systémech F3 G2 55 % v systémech (Abt & Levy 1976) sluneční typ 44 % v soustavách 2- až 4-četných (Raghaven 2010) F7 G9 ~60 % CORAVEL spektroskopická studie ( Duquennoy & Mayor 1991) M - 30 40 % (Fischer & Marcy 1992; Leinert et al. 1997; Reid & Gizis 1997). pozdní M-typ a hnědí trpaslíci - 10 30 % (např. Gizis et al. 2003; Close et al. 2003; Bouy et al. 2003; Burgasser et al. 2003; Siegler et al. 2005; Ahmic et al. 2007; Maxted et al. 2008; Joergens 2008).

Rozmanitost světa dvojhvězd doba oběhu: 321 s - soustava s 2 degenerovanými hvězdami (HM Cnc,21 mag), 9,5 min (V407 Vul), 18 min (AM CVn), 46 min (GP Com), 4.7 h (UX UMa) -> 27.2 roku (ε Aur), poloosa trajektorie: a < 0.05 R ʘ ~ 28 au a více excentricita: 0.975! (2 dvojhv., které jsou součástí čtyřhvězd GJ 586, 41 Dra) složky dvojhvězdy: jakýkoli typ hvězd, mrtvé nebo živé, mladé nebo staré, PMS, neutronové hvězdy, černé díry, planety a hnědí trpaslíci zvláštnosti: akreční disky, plynné proudy, společné obálky

Rozdělení dvojhvězd (viz 1. přednáška) podle metody pozorování vizuální Galileo, Castelli (1616); Michell (1767), Herschel (1782) astrometrické Bessell (1844), Clark (1862) Sírius spektroskopické Mauryová, Pickering (1887-9); SB1 x SB2 zákrytové Pigott, Goodricke (1782-3), Vogel (1889) podle konfigurace systému (Kuiper, Kopal) oddělené/detached polodotykové/semi-detached kontaktní/contact (overcontact) double-contact (Wilson)

Rozdělení dvojhvězd - podle konfigurace a složek oddělené zákrytové dvojhvězdy (EBs) excentrické EBs EBs s proměnnými složkami Chromosféricky aktivní dvojhvězdy (skvrnití psi RS CVn, BY Dra) Polodotykové dvojhvězdy (algolidy, W Ser) Dotykové dvojhvězdy (chladné: W UMa) Dotykové dvojhvězdy (horké: AO Cas, WR dvojhvězdy) Near-contact Binaries (takřka dotykové) (V1010 Oph) z Aur a VV Cep systémy Dvojhvězdy s degenerovanými složkami (CVs, NLVs, XRBs, symbiotické, postcommon envelope) hmotnosti, poloměry a svítivosti; poskytuje testy struktury hvězd a vývojových modelů. Vztah hmotnost-svítivost. Vzdálenost ke hvězdokupám a galaxiím. hmotnosti, poloměry, svítivosti a vnitřní struktura hvězd. Testy modelů hvězd, slapové působení a testy OTR. studie proměnných typu δ Sct, cefeid, β CMa, pomalu proměnných B hvězd atd. magnetická aktivita, skvrny, chromosférické a koronální emise, spojení "slunce-hvězdy" vývoj dvojhvězd, ztráta a výměna hmoty, akreční procesy, obohacení mezihvězdné látky hvězdná aktivita a magnetismus, vývoj dvojhvězd a splynutí, ztráta úhlového momentu vývoj dvojhvězd a dynamika, ztráta hmoty, interagující vítr hvězdný vývoj, ztráta a přenos hmoty, magnetická aktivita v soustavách s chladnými složkami. hmotnosti, poloměry a struktura vyvinutých veleobrů, ztráta hmoty, testy modelů hvězdného vývoje vlastnosti degenerovaných objektů, vývoj dvojhvězd, akreční procesy a disky, atmosférické zákryty

Rozdělení zákrytových dvojhvězd podle světelných křivek W UMa algolidy β Lyrae extrémy

Základní parametry hvězd obecný cíl popis studovaných soustav = určení parametrů (hmotností a poloměrů složek, sklonu trajektorie ) co k tomu potřebujeme? fotometrie světelné křivky aspoň ve dvou barvách, spektroskopie křivka radiálních rychlostí SB2, interferometrie, astrometrie, dlouhé série okamžiků minim. Řešení světelných křivek zhruba 25 programů (PHOEBE, Nightfall, WD, FOTEL, Roche...)

Ukázka výsledků jednoduchá varianta - oddělený systém - kruhová trajektorie

Excentricita = komplikace ale řešitelná

Změny v O-C diagramech časy minima jasnosti: O observed C calculated

Velmi hmotné hvězdy důležité např. pro emisi ionizujícího záření, chemický vývoj galaxie, energetické fenomény => potřebujeme dobrý popis jejich vývoje po opuštění hlavní posloupnosti nulového stáří (ZAMS) popis konvekce většinou mixing-lenght theory - mixing lenght parametr - parametr konvektivního přestřelování α ov α ov M [M o ] 0.25 1.5-3 0.24 2.5 0.32 6.5 0.6 10-12 V380 Cyg 11+7 M o (B hvězdy) excentrická trajektorie => vnitřní koncentrace hvězd => α ov ~0.6 (Guinan et al., 2000) HD129929 9 M o astroseismologická studie α ov =0.10±0.05! (Aerts et al., 2003) také další astroseismologické studie menší hodnoty Pasetto et al. (2017) nová teorie konvekce ve hvězdách bez mixing lenght parametr

Hvězdy s malou hmotností Problém: teoretický pokrok nebyl potvrzen pozorováním; Důvod: potíže v získání přesného určení fyzických vlastností hvězd s malou hmotností jen několik známých málo hmotných dvojhvězd: YY Gem, CM Dra, CU Cnc, GU Boo... modely neodpovídají výsledkům pozorování! modely - podhodnocené poloměry hvězd o cca 10%, - nadhodnocené teploty o cca 5% graf závislosti hmotnost-svítivost vypadá ok! možné vysvětlení: hvězdná aktivita

Dvojhvězdy - indikátory vzdáleností řada indikátorů každý z nich je použit pro kalibraci následujícího příčky kosmického žebříku - Sluneční soustava, - okolní hvězdy a hvězdokupy, - místní skupina galaxií, - vzdálené galaxie. 2 způsoby: vizuální dvojhvězdy orbitální paralaxa z kombinace astrometrie a řešení křivky RVs, EBs standardní svíčky z řešení světelných křivek a křivek RVs -> svítivosti/zářivé výkony složek > vzdálenost (zářivý tok klesá se čtvercem vzdálenosti) 1940 teoreticky Gaposchkinová... 1996 Paczynski od roku 1998 určení vzdálenosti LMC, SMC, M31, M33 aj. 2004 Plejády - HD 23642; Munari a kol. (132 ± 2 pc), Southworth a kol. (139 ± 4 pc)

Hvězdokupy hvězdná uskupení desítek až milionů hvězd společný původ gravitačně vázané ale méně početná uskupení (otevřené hvězdokupy, pohybové hvězdokupy, asociace) dlouhodobě nestabilní, rozpadají se Typy (v naší Galaxii): o kulové o otevřené o hybridní? jinak obecně hvězdokupy (star clusters)

Kulové hvězdokupy přibližně kulového tvaru počet hvězd řádově 10 4-10 6 průměr 10-400 ly => malé vzdálenosti mezi členy => noční obloha na planetě v kulové hvězdokupě? stáří 10 až 13 mld let členové: hvězdy s vyšším Z => staré červené a žluté hvězdy o hmotnostech < 2 M o => populace II výjimky modří obři (blue stargglers, modří opozdilci) různé teorie vzniku: splynutí hvězd, hvězdy zachycené hvězdokupou modří opozdilci v NGC 6397

Bragaglia et al., 2010

M13 47 Tuc počet KH v Galaxii: 135, odhad cca 200 distribuce KH v Galaxii: symetricky kolem středu v kouli o r = 70000 ly, více směrem ke středu KH v Galaxii, M31 vznik krátce po vzniku vesmíru x v LMC, SMC mnohem mladší

α, β Cen ω Cen Cru

Otevřené hvězdokupy tvar nepravidelný počet hvězd řádově desítky až stovky, výjimečně více průměr 5-50 ly (většinou do 20 ly) slabě gravitačně vázané => rozpadají se členové: mladé modré (zářivé) hvězdy žijí krátce, ale OH se dříve rozpadne hvězdy populace I počet OH v Galaxii: cca 2100, ale jen několik set prozkoumaných! - WEBDA umístění v Galaxii: galaktický disk třídy: 1. všechny hvězdy na HP (Plejády) 2. většina hvězd na HP, ale malá část už na větvi obrů (Jesličky) 3. starší žlutí a červení obři (M67)

K čemu jsou dobré hvězdokupy Rozdělení vzniku hvězd v čase v Galaxii a určení počáteční a dnešní funkce hmoty. Význam metalicity při zrodu a vývoji hvězd, výzkum gradientu metalicity v Galaxii. Korelace mezi věkem hvězd a jejich polohou v Galaxii. Přesnější určení závislosti perioda - zářivý výkon pro pulzující proměnné hvězdy, které jsou standardními svíčkami na kosmologických škálách. Statistická analýza astrofyzikálních procesů pro různé skupiny hvězd jako chemicky pekuliární hvězdy, hvězdy spektrálního typu B s emisními čarami a další. Detailní analýza kritérií členství hvězd v jednotlivých otevřených hvězdokupách. Vývoj gravitačně vázaných seskupení hvězd. Struktura a dynamika Galaxie

Vznik a vývoj vznik v oblastech tvorby hvězd (GMCs), probíhá neustále, např. v HII oblasti mlhoviny v Orionu věk většinou řádově miliony let, jen výjimečně delší než 1 mld let (hybridy?) zánik rozpadem vlastní pohyby, působení okolí (slapy, srážky s mračny ) - vypařováním

NGC 6357

Hybridní? NGC 6791 - jedna z nejstarších a největších známých otevřených hvězdokup ale! počet hvězd tisíce, jenže starých 8 miliard let! navíc s vysokým obsahem těžších prvků! ale staré hvězdy by měly mít Z malé (v Galaxii se kovy hromadí jen pomalu)! NGC 6791 jedna z nejstudovanějších hvězdokup možné vysvětlení: pochází ze středu Galaxie

Volnější hvězdná uskupení (v rámci Galaxie) dvě možnosti - hvězdokupy přestávají být gravitačně vázané a rozpadají se - nově vznikající hvězdokupy hvězdy mají podobné trajektorie v prostoru => hvězdné asociace nebo pohybové hvězdokupy pohybové hvězdokupy: Ursa Maior (Collinder 285) hvězdy od Velkého Vozu, Cep až po TrA! Slunce uvnitř, ale není členem (jiná trajektorie, věk, chem. složení) Hyády Jesličky a další hvězdné asociace: O asociace masivní hvězdy, např. v Orionu, středem Trapez OB asociace nejbližší Sco-Cen asociace R asociace hvězdy střední hmotnosti se zbytky původní látky (reflexní mlhoviny, např. Mon R2) T asociace hvězdy s malou hmotností v původní mlhovině (T Tauri)

Ara OB1