Cykly živin v terestrických

Podobné dokumenty
Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)

Cykly živin v terestrických

Petra Oppeltová, Jiří Suchodol

Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém

Databáze produkce biomasy travinných ekosystémů v ČR

Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem

Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)

Biologicky rozložitelné suroviny Znaky kvalitního kompostu

Těžké kovy ve vodních rostlinách

Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.

AZZP, výživářské pokusy a význam hnojiv

Mapa s odborným obsahem Ověření změny koncentrací N a P z plošného znečištění při různých způsobech hospodaření v povodí fáze I

K R A J I N Y ( )

KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III

Vliv kompostu na kvalitu půdy

KONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ A VSTUPECH DO PŮDY

Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

VÝNOS A KVALITA SLADOVNICKÉHO JEČMENE PŘI HNOJENÍ DUSÍKEM A SÍROU. Ing. Petr Babiánek

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Jméno:... Akademický rok:...

N N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly

podzemních a povrchových vodách pro stanovení pohybu a retence infiltrujících srážek a napájení sledovaných vodních zdrojů.

Představení nové technologie

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

Mendělejevova tabulka prvků

J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně

Operační skupina ORLICKO

Identifikace zdrojů znečišťování ovzduší v Moravskoslezském kraji. Ing. Lucie Hellebrandová Ing. Vladimír Lollek

Zemědělská část exkurze

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Obecná pravidla produkce

4.4.6 Jádro atomu. Předpoklady: Pomůcky:

Odborný odhad podílů zdrojů znečišťování na ovzduší v Ostravici (Moravskoslezském kraji) Ing. Lucie Hellebrandová

Kořenový systém plodin a využití zásoby vody v půdním profilu - význam pro zemědělskou praxi

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

(oznámeno pod číslem K(2007) 6654) (2008/64/ES)

05 Biogeochemické cykly

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman

Aplikace kalů z ČOV na zemědělskou půdu s ohledem zejména na obsah těžkých kovů v kalech

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

PŘÍLOHA 1 IMISNÍ LIMITY PRO TĚŽKÉ KOVY

PRIMÁRNÍ PRODUKCE. CO 2 + H 2 A světlo, fotosyntetický pigment (CH 2 O) + H 2 O + 2A

Kvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav

Principy výživy rostlin a poznatky z výživářských. Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno

KRAJINA A POZEMKOVÉ ÚPRAVY. 1. část

Plošné zdroje znečištění ze zemědělského hospodaření ve vazbě na kvalitu vody V Jihlavě dne

N A = 6, mol -1

Situační zpráva č dubna 2013

Diverzita doubrav ve vztahu k produktivitě stanoviště. Irena Veselá

Zákony pro lidi - Monitor změn ( IV.


Ing. Jiří Dostál, CSc., Ing Tomáš Javor, Ing. Lenka Hajzlerová

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

K MOŽNOSTEM STANOVENÍ OLOVA

Vápenec mletý V/7, druh B. Výrobce: Krkonošské vápenky Kunčice, a.s., Kunčice nad Labem 150

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

2. Atomové jádro a jeho stabilita

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

KATALOG OPATŘENÍ 1. POPIS PROBLÉMU 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD 3. POPIS OPATŘENÍ. Hnojení na svazích a v okolí útvarů povrchových vod

BILANCE DUSÍKU V ZEMĚDĚLSTVÍ

Hydrochemie koncentrace látek (výpočty)

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví

MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU. Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov

S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby

Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno

PŘÍLOHY. k návrhu SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

Cykly živin v terestrických

Protokol o měření 007/2013_14/OVA. Popis místa měření. Fotografie z měření

OPATŘENÍ AEKO A EZ VE VZTAHU K PŮDĚ

Profil vod ke koupání - VN Lipno - pláž Horní Planá Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění

PŘÍSEVY DO TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ

Ing. Jiří Holas,CSc. Ing. Markéta Hrnčírová A.R.C. spol. s r.o. Klimentská 8, Praha Nové Město Útěchovice, 20.

Výsledky modelování vlivu resuspenze z povrchu odvalů a průmyslových areálů na území Moravskoslezského kraje (ČR)

CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly

Obnovitelné zdroje energie

Půda jako dar obživy

Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Půdní a zemědělské sucho

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte:

Od procesů k systému...cesta tam a zase zpátky. aneb JAK VLASTNĚ ROSTE ROSTLINA?

PLÁN DÍLČÍHO POVODÍ OSTATNÍCH PŘÍTOKŮ DUNAJE II. UŽÍVÁNÍ VOD A DOPADY LIDSKÉ ČINNOSTI NA STAV VOD TEXT

Modelování proudění podzemní vody a transportu amoniaku v oblasti popelových skládek závodu Chemopetrol Litvínov a.s.

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ

79 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. dubna 2007 o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření

1. Obsahy dusíku, fosforu a draslíku ve statkových hnojivech (uvedeno po odpočtu skladovacích ztrát, vztaženo k uvedenému obsahu sušiny)

Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )

Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

Mikrobiální znečištění. Obsah fosforu. Výskyt sinic

TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY. I. Produkční funkce TTP. Rozdělení TTP podle způsobu využívání. II. Mimoprodukční funkce TTP

Přednáška 12. Neutronová difrakce a rozptyl neutronů. Martin Kormunda

Růstové modely a agrometeorologický monitoring

Hydrosféra - (vodní obal Země) soubor všeho vodstva Země povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech.

NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ

ROZKLAD SLÁMY. František Václavík PRP Technologies Srpen Produkce živin na farmě Rostlinná výroba. VÝNOS v t/ha N P 2

Transkript:

Cykly živin v terestrických ekosystémech (EKO/CZ) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2012/2013) 7. blok 10/12/2012 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské univerzity CZ.1.07/2.2.00/28.0149

Izotopové metody využívající stabilní izotopy (neradioaktivní) Unkowich M et al. (2001) Stable Isotope Techniques in the Study of Biological Processes and Functioning of Ecosystems. Kluwer Academic Publishers, Dordrecht. Fry B (2006) Stable Isotope Ecology. Springer, New York. Hoefs J (2009) Stable Isotope Geochemistry. Springer, Berlin.

Stabilní izotopy (neradioaktivní)... Fry (2006) mnoho prvků existuje ve více než jednom izotopu nicméně pro detekci biologických procesů jsou nejvíce využívané stabilní izotopy: H, C, N, O, S

Stabilní izotopy (neradioaktivní)... Fry (2006) jeden neutron navíc (u těžších izotopů) často znamená pomalejší reakce tato pomalejší reakce vede k FRAKCIONACI... tj. změně poměru izotopů při reakcích

Stabilní a radioaktivní izotopy, frakcionace... Fry (2006)

Co je to δ... delta?... Fry (2006)... delta je tzv. poměr poměrů, jinými slovy poměr izotopů v mém vzorku ku poměru izotopů ve standardu R poměr těžkého izotopu ku lehkému mnemotechnická pomůckaů (kladné více těžkého izotopu, záporné více lehkého izotopu) jednoduché pravidlo: čím vyšší hodnota δ tím větší zastoupení těžšího izotopu a naopak (hodnoty δ často záporné, což znamená, že zastoupení těžšího izotopu je nižší než standard ) běžné hodnoty δ kolem 100 až +100 (v promile... 1 = jedna částice z tisíce)

V jakých hladinách se pohybují těžké izotopy?... Fry (2006) změny zastoupení těžkých izotopů se v přírodě pohybují zhruba na škále 100 až+100% hodnoty δ ( ) lze pomocí rovnic zpětně přepočítat ř na skutečné č koncentrace těžkých izotopů ve vzorcích AP... % zastoupení těžkého izotopu

Co je to : frakcionace izotopů?... Fry (2006) udává frakcionaci v α koeficient frakcionace L k kinetická konstanta lehkého izotopu (rychlost s jakou vstupuje do reakcí) H k kinetická konstanta těžkého izotopu H k α=1.01 značí o 1% rychlejší reakci lehkého izotopu při α=1.01 je =10

Cirkulace stabilních izotopů v biosféře: UHLÍK... Fry (2006) δ,, zásobník (např. 8,, 28,, 26))... udává delta v, reakce (např. hodnoty 21, 6, 0)... udává frakcionaci v

Izotopy uhlíku v terestr. ekosystémech: zásobníky a toky CO 2 (Bowling et al. 2008) se zvyšujícím se objemem srážek klesá podíl těžkého izotopu 13 C... rostliny při suchých oblastech C 4 nebo CAM (PEP enzym efektivně využije i 13 C) různé složky listu se liší v izotopovém signálu, nejméně těžkého uhlíku v ligninu a lipidech ůdě í ěžkéh hlík v půdě více těžkého izotopu uhlíku oproti listům

Cirkulace stabilních izotopů v biosféře: DUSÍK... Fry (2006)

Izotopy dusíku v biosféře... Robinson (2001) guano: g vysoký obsah těžkého dusíku amoniak unikající z guana: nižší obsah možno detekovatzdroj dusíku ve vegetaci

Cirkulace stabilních izotopů v biosféře: SÍRA... Fry (2006)

Využití izotopových map v krajinné ekologii... Fry (2006) hnojiva a a emise z průmyslu ů obsahují vyšší zastoupení těžkého odusíku u 15 N oproti ot přírod. prostředí (resp. standardu) mapováním biomasy řas a určením δ 15 N lze predikovat míru znečištění a toky apo á bo asy as a u če δ e ped oat u eč ště a to y znečištěných vod

Jak lze využít stabilní izotopy pro detekci vývoje ekosystémů?... (Fry 2006) C 4 trávy (savana) mají vyšší těžkého izotopu... proto změny lesa a savany během historie lze detekovat z půdního profilu dle podílu stabilních izotopů

Hospodaření rostlin s vodou a diskriminace izotopů uhlíku... (Unkowich et al. 2001) C3 Trifolium repens C4 Cynodon dactylon CAM Isoëtes lacustris

Izotopy vodíku... detekce přenosu vody z hluboko kořenících stromů k bylinám (Dawson et al. 1993) vodík tři izotopy 2 H... deuterium 3 H... tritium - srovnání přirozených hladin deuteria ve zdrojích vody (srážková, podzemní) a vody ypřítomné v xylému bylinného patra pod stromy - rozdíl hladiny deuteria vzhledem k standardu

Globální pattern izotopů dusíku v listech rostlin: role mykorhizy... Craine et al. (2009)

Detekce původu potravin dle izotopového signálu: REVIEW... Kelly et al. (2005) analýzy založené na více elementech a více poměrech izotopů geograficky specifické

Metody stanovení transferu živin herbivory (Schnyder et al. 2010) čistý transfer dusíku spočítán jako rozdíl mezi (A) exkrecí dusíku v moči i hnoji a (B) příjmem dusíku skotem kalkulace transferu dusíku vždy v rámci daného bloku (25 m 2 ) transfer pro blok se souřadnicemi ij exkrece v bloku: frakce moči a exkrementů vyloučených v daném bloku (tj. proporce z celkové exkrece, v jednotkách: g paddock 1 grazing period 11 ) předpoklad, že 80% dusíku přijatého zvířaty se vrátí na pastvinu f excretion ij = number of excreta patches in block ij / total number of excreta patches in the paddock

Vstupní data pro výpočet transferu živin: kalkulace příjmu (Schnyder et al. 2010) W pre ij... biomasa v sušině před pastvou pre ij p p N pre ij... koncentrace dusíku před pastvou

Metody stanovení transferu živin herbivory (Schnyder et al. 2010) mapy čistých transferů dusíku a fosforu mapa akumulačních (horní kvartil transferu) a vyčerpávaných (dolní kvartil transferu) zón živin

Metody stanovení transferu živin herbivory (Schnyder et al. 2010) mapa objemových koncentrací živin (kg m 3 ) v blocích zásoby živin v půdních profilech (g m 2 ) y p p (g ) v akumulačních a vyčerpávaných zónách (blocích)

Asociace mezi denzitou exkret, čistých transferů živin a zásobou živin v různých půdních profilech (Schnyder et al. 2010) denzita exkret (moč + exkrementy) pozitivně korelovala s transfery živin transfery dusíku i fosforu pozitivně korelovaly s celkovou zásobou N resp. P v půdních profilech fl h(do hloubky 30 cm) Proč byly počítány korelace zásob dusíku v půdě s denzitou urinace+ exkrementů a u fosforu pouze s denzitou exkrementů?

Kalkulace bilance živin Rengen Grassland Experiment (Hejcman et al. 2010) VSTUPY ZJEDNODUŠENĚ: hnojením do různých variant experimentu B F (bez vlivu atmosférické depozice, ta však ve všech variantách na lokalitě konstantní) superfosfát

Kalkulace bilance živin odběr živin v biomase se sklizní (Hejcman et al. 2010) součet odběru živin v rostlinné biomase z první a druhé seče

Bilance živin: RDA analýza aplikovaných elementů v hnojivech, jejich koncentrací v půdě, v biomase první a druhé seče a celkový odběr elementů sklizní všechny závislé proměnné (v programu Canoco: species) byly standardizovány VARIANTY HNOJENÍ součet odběru živin v rostlinné biomase z první a druhé seče (Hejcman et al. 2010)

Kalkulace bilance živin: VSTUPY VÝSTUPY ŽIVIN (Hejcman et al. 2010) depletion (vyčerpávání půdy) u biogenních prvků (N, P, K tam kde se jimi nehnojí), všude u některých těžkých kovů a mikroprvků (např. kadmium, zinek) accumulation (akumulace v půdě) u biogenních prvků (kde se hnojí), u kovů (arsen, chrom)

KALKULACE BILANCE FOSFORU V PŮDĚ NA PASTVINĚ... Whitehead (2000) VSTUPY (intensive): 25 + 1 = 26 kg ha 1 rok 1 VÝSTUPY (intensive): 12 + 1 + 5 = 18 kg ha 1 rok 1 BILANCE (intensive): 23 18 = +8 kg ha 1 rok 1 je čisté zvýšení hladiny fosforu v půdě