KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III"

Nela Kovářová
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III

Hnojení P, K, Mg Aplikace fosforečných hnojiv bývá realizována zpravidla současně s hnojivy draselnými a hořečnatými prostřednictvím směsí jednosložkových hnojiv nebo uplatníme hnojiva kombinovaná.

2 Hnojení P, K, Mg Aplikace fosforečných hnojiv bývá realizována zpravidla současně s hnojivy draselnými a hořečnatými prostřednictvím směsí jednosložkových hnojiv nebo uplatníme hnojiva kombinovaná. Dávku volíme podle předpokládaného výnosu a obsahu přístupného fosforu, draslíku nebo hořčíku v půdě. Při výpočtu normativu vycházíme z potřeby P, K, Mg na 1 tunu produkce a předpokládaného výnosu. Vynásobením získáme množství P, K, Mg, které bude při daném výnosu odčerpáno. Pokud byly zaorány posklizňové zbytky, musíme však počítat s živinami v nich obsaženými a můžeme provést další korekci normativu. Nelze ale předpokládat, že budou k dispozici v plném rozsahu, počítáme s cca % využitím. Je-li zásoba nízká, zvyšujeme vypočítaný normativ o 50%, je-li vyhovující o 25 %, pokud je dobrá použijeme normativ, v případě vysoké a velmi vysoké zásoby fosforem, draslíkem nebo hořčíkem nehnojíme po dobu tří let. Při volbě fosforečného hnojiva bychom měli preferovat taková, která obsahují v převážné míře vodorozpustnou formu fosforu. Z hnojiv můžeme použít pro úhradu fosforu například superfosfát jednoduchý nebo trojitý. Pro základní hnojení používáme zpravidla tuhá hnojiva, kapalná volíme pro přihnojení v průběhu vegetace.

Vynásobením získáme množství P, K, Mg, které bude při daném výnosu odčerpáno.

3 Z draselných hnojiv používáme zpravidla draselnou sůl.

4 Pro základní hnojení používáme zpravidla Kieserit nebo hořkou sůl

5 Hnojení N - dusíkem na podzim obyčejně nehnojíme, pokud se obsah dusíku minerálního (N min ) stanovený před setím pohybuje nad 10 mg.kg-1 zeminy. U hnojem hnojených předplodin, případně následují-li obilniny po jetelovinách, můžeme dávku N rovněž vypustit. Pouze při suchém podzimu a opožděném vývoji lze přihnojit porosty dusíkem (dávka kg N.ha-1). V ostatních případech je zvýšené hnojení dusíkem na podzim neopodstatněné. Bilance N 1) Organické látky Odečet potřeby N za hnůj Rok za 1t/ ha odečítat 1-1,4 kg N Rok za 1t/ha odečítat 0, 5 0,7 kg N 2) Připočtení pří zaorávce slámy Přičte se 4 8 kg N na 1 t slámy 3) Vikvovité předplodiny Rok po jetelovinách se odečítá kg/ha Rok po jetelovinách se odečítá kg/ha Luskoviny uvolní pouze 30 kg N pro následnou plodinu 4) Půdní dusík Aktuální dávku dusíku určíme nejlépe podle obsahu minerálního dusíku (N min ) v půdě (suma N amoniakálního a N nitrátového v půdě).

Pouze při suchém podzimu a opožděném vývoji lze přihnojit porosty dusíkem (dávka 20-30 kg N.ha-1). V ostatních případech je zvýšené hnojení dusíkem na podzim neopodstatněné.

6 Stanovení N min provedou laboratoře ÚKZÚz nebo zemědělské laboratoře v čerstvě odebraných půdních vzorcích Pro určení potřebné dávky dusíku k přihnojení, musíme zjistit celkové množství N min, které se v půdě nachází v profilu 0-30cm. Stanovenou hodnotu v mg/kg vynásobíme koeficientem 4,5 a tím dostaneme celkový obsah dusíku v kg na ha. Pokud nemáme k dispozici výsledky rozborů půd na Nmin, obyčejně se dávka dusíku pohybuje kolem kg na ha. 5) Založení porostu Při zakládání s podsevem se vypočtená dávka snižuje o 30 kg/ha (1/3) Max. dávka N při jedné aplikaci je kg/ha

Stanovenou hodnotu v mg/kg vynásobíme koeficientem 4,5 a tím dostaneme celkový obsah dusíku v kg na ha.

8 Příklad výpočtu dávky dusíku: Tak např. pro výnos 6 t ozimé pšenice je třeba rostlinám dodat v průměru 150 kg N. Protože před setím ozimů dusíkem prakticky nehnojíme (do 30 kg N.ha-1), musíme určenou dávku N aplikovat během vegetace. Tato dávka se stanoví tak, že od požadovaných 150 kg N odečteme dusík obsažený v půdě a výsledná hodnota nám udává skutečnou dávku dusíku, kterou musíme porostu dodat. Při hnojení dusíkem preferujeme dělené dávky, které jsou ekonomicky efektivní, protože jimi dosáhneme většího využití této živiny rostlinou a cíleného působení na výnosotvorné prvky. V půdním profilu 0-30cm bylo stanoveno 12 mg Nmin na 1 kg zeminy. Po vynásobení koeficientem 4,5 činí jeho zásoba 54 kg na ha. Potřeba hnojení dusíkem tedy činí: 150 kg N 54 kg N = 96 kg N. Vypočítanou dávku 96 kg N musíme rozdělit. Pro regenerační přihnojení vzhledem k zásobě Nmin dodáme 40 kg N a 56 kg N ponecháme pro přihnojení produkční. Pokud nemáme k dispozici výsledky rozborů půd na Nmin, obyčejně se dávka dusíku pohybuje kolem kg na ha. Hnojení vápníkem Úpravu půdní reakce (ph) provádíme vápněním již k předplodinám organicky hnojeným (okopaniny, jeteloviny nebo jetelotrávy, silážní plodiny aj.) nebo ihned po jejich sklizni. Půdní reakci hodnotíme podle:

Tato dávka se stanoví tak, že od požadovaných 150 kg N odečteme dusík obsažený v půdě a výsledná hodnota nám udává skutečnou dávku dusíku, kterou musíme porostu dodat.

9 Volba dávky Ca hnojiv Při stanovení dávky vápenatého hnojiva vycházíme z hodnoty ph/kcl nebo ph/cacl2 a zohledňujeme půdní druh. Ztráty CaO Písčité a hlinitopísčité Písčitohlinité až jíl Vymývání z půdy 185 kg/ha CaO 155 kg/ha CaO Odběr plodinami 25 kg/ha CaO 35 kg/ha CaO Působení hnojiv 100 kg/ha CaO 100 kg/ha CaO Atm. spad 50 kg/ha CaO 50 kg/ha CaO Celkem 360 kg/ha CaO 340 kg/ha CaO K vápnění používáme výhradně uhličitanové formy vápenatých hnojiv a tam kde je v půdě nedostatek hořčíku preferujeme dolomitický vápenec.

35 kg/ha CaO Působení hnojiv 100 kg/ha CaO 100 kg/ha CaO Atm.

Podobné dokumenty

Jméno:... Akademický rok:...

P R O J E K T H N O J E N Í Jméno:... Akademický rok:... I. Zadání projektu č.:... Hon Výměra Půdní podmínky AZP (ppm) N min na Výnos č. ha jaře v t/ha BPEJ půdní půdní druh ph KCl P K ornici typ 1 2 3