Nástroje pro vizualizaci zdravotních dat 1. Úvod Tento text se zaměřuje na analýzu existujících open source softwarových produktů určených k vizualizaci geoprostorových dat. Jedná se o velice zajímavý segment trhu, neboť komerční geografické informační systémy (GIS) a jiné programy umožňující kartografickou vizualizaci jsou často velice drahé, pro jednoduché typy vizualizaci příliš komplikované nebo naopak nesplňují uznávané kartografické standardy. 1.1. Open source Definice open source (Open Source Definition), kterou publikuje a využívá organizace Open Source Initiative (opensource.org), stanovuje, která softwarová licence může být označena jako open source (v současnosti se v odborných kruzích poměrně široce diskutuje, zda je vhodnější a tedy i správnější označení free software nebo open source software). Definice se skládá z deseti základních bodů, které jsou popsány v následující tabulce (překlady definic podle publikace Arnošt, 2001). Free Redistribution - Licence nesmí omezovat prodej nebo jinou distribuci programu jako součásti programového balíku obsahujícího software z různých zdrojů; licence by za takový prodej neměla vyžadovat autorský nebo jiný honorář. Source Code - Produkt musí obsahovat zdrojový kód a musí umožňovat distribuci jak ve zdrojové, tak v binární ("zkompilované") podobě; pokud program není šířen včetně zdrojových kódů, musí být dobře popsána možnost jejich získání, a to za přiměřený poplatek (pokrývající náklady), nebo v případě Internetu zdarma; zdrojový kód nesmí být zamlžen; přechodné formy (např. výstup preprocesoru nebo překladače) nejsou dovoleny. Derived Works - Licence musí umožňovat tvorbu odvozených prací a musí jim umožňovat, aby byly šířeny pod stejnou licencí jako původní produkt. Integrity of The Author's Source Code - Licence může omezovat distribuci změněné formy zdrojového kódu pouze v případě, že je umožněno šíření tzv. záplat (patch files) spolu se zdrojovým kódem; licence musí výslovně povolit šíření programu přeloženého ze změněného zdrojového kódu; licence může vyžadovat, aby odvozené práce nesly jméno nebo verzi odlišné od původního programu. No Discrimination Against Persons or Groups - Licence nesmí diskriminovat osoby nebo skupiny osob.
No Discrimination Against Fields of Endeavor - Licence nesmí omezovat použití programu v určité sféře; nesmí například omezovat použití programu v komerčním prostředí nebo v genetickém výzkumu. Distribution of Licence - Práva přiložená k programu musí platit pro všechny, bez nutnosti dalších přídavných licencí. License Must Not Be Specific to a Product - Práva přiložená k programu nesmí záviset na existenci programu v určitém programovém balíku; pokud je program z balíku vyřazen a je používán nebo šířen v souladu s licencí, všichni, ke kterým se program dostane, by měli mít stejná práva jako ti, kteří dostanou program jako součást programového balíku. License Must Not Restrict Other Software - Licence nesmí klást omezení na software, který je šířen společně s licencovaným programem; licence nesmí například trvat na tom, aby všechny programy distribuované na stejném médiu splňovaly podmínky Open Source software License Must Be Technology-Neutral - Žádné ustanovení licence nesmí být založena na jakékoli individuální technologii nebo stylu rozhraní. Podle publikace Open Source GIS Software: Myths and Realities (Camara, 2004), je většina open source produktů v oblasti GIT vytvářena jako individuální projekty (53%) nebo jako projekty vzniklé pod hlavičkou nějakého sdružení či konsorcia (41%). Jako méně používaný, ale především v oblasti GIT velmi efektivní model je označen termínem networked team tato varianta přináší podle autorů zmíněné publikace nejvyšší míru inovací a funkcionality. Individuální projekty jsou především doménou knihoven pro zpracování geoprostorových dat (GDAL, OGR, Proj4 aj.). Ty byly většinou tvořeny jednotlivci, jako jsou Frank Warmerdam nebo Gerald Evenden. Ostatní aplikace vznikly a vznikají většinou pod křídly velkých projektů, které jsou financovány zčásti z veřejných a zčásti ze soukromých zdrojů. Příkladem může být software GRASS, kde rozhodující podíl na jeho tvorbě měla US Army (konkrétně Construction Engineering Research Laboratory /USA-CERL/, Champaign, Illinois), ale na dalším vývoji se podílely další federální instituce, univerzity (např. University of Illinois, Champaign, Illinois) a soukromé společnosti. V současnosti existují dvě koordinační centra vývoje Baylor University, Texas a Universita degli studi di Trento v Itálii. Jako příklady projektů vzešlých z univerzitního prostředí je možné uvést databázi Postgres (University of California, Berkeley) nebo MapServer (University of Minnesota) projekt byl financován organizacemi NASA a Minnesota Department of Natural Resources (MNDNR) a podílely se na něm i další subjekty (Refractions Research, GeoConnections or Blue Sphere),
které dále participovaly na vzniku konkurečního projektu Geoserver. Na první projekt navázala kanadská firma Refractions Research, která na bázi databáze Postgres vyvinula další nekomerční software PostGIS. Podobných příkladů kooperace by se dala najít řada, například systém GeoNetwork (Food and Agriculture Organization /FAO/, World Food Programme /WFP/ a United Nations Environment Programme /UNEP/), JUMP (Vivid Solutions, Inc, GeoConnections, British Columbia Ministry of Sustainable Resource Management, Canadian Centre for Topographic Information Sherbrooke, Ontario Ministry of Natural Resources, Refractions Research) nebo OpenJUMP (nekomerční subjekty JUMP Pilot Project, Projet SIGLE, Pirol; komerční společnosti Lat/Lon GmbH, Integrated Systems Analysts, Inc; univerzity University of Zurich, EPFL, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Hafen-City University Hamburg aj.). Výše zmíněné skutečnosti ukazují na velmi širokou podporu, provázanost a částečnou koordinovanost jednotlivých open source projektů a iniciativ. Tento fakt odporuje jednomu z častých argumentů odpůrců open source software, kteří souhrnně označují open source nálepkou krátkodobých individuálních projektů bez záruky dalšího vývoje a uživatelské podpory. Na základě publikací (Meng, 2003), (Wheeler, 2004), (Ven, 2008) je možné shrnout obecné výhody a nevýhody open source aplikací (ve skutečnosti se jedná o výčet vlastností open source software, které mohou pro některé typy uživatelů představovat přednost, pro jiné zase zbytečnou zátěž). Tab. 1.: Výhody a nevýhody open source aplikací Výhody Uživatelé mají přímé propojení s vývojáři a designéry, což vede ke snadnému a rychlému odstraňování chyb a distribuce aktualizovaných verzí. Open source produkty inklinují k platformní nezávislosti a implementaci mezinárodních standardů, což vede k širším možnostem interoperability, které v konečném důsledku znamenají nižší náklady na hardware a ostatní software. Nedostatky Většinou neexistuje komfortní uživatelská podpora jako v případě komerčních produktů. Standardy definované komerčními produkty jsou často (zvláště v oblasti GIT) více využívány než otevřené mezinárodní standardy. Open source software je většinou hardwarově Na rozdíl od komerčních produktů open source nenáročný je možné ho využívat i na produkty často nereflektují novinky na poli
technicky starších zařízeních. Open source aplikace je možné modifikovat a zařazovat jako moduly nebo knihovny do vlastních aplikací. Cena hardware. Komerční projekty tvoří často homogenní softwarové produkty což může být výhodné z pohledu některých uživatelů a také z pohledu komunikace mezi jednotlivými částmi programu. Nulová cena aplikací je často vyvážená potřebou využívání speciálních služeb (školení, nákup studijních materiálů). Open Source nástroje jsou v současnosti voleny především z důvodu nižší ceny (většinu prostředků je možné investovat do nákupu kvalitních datových sad nebo služeb), vysoké kvality a především možnosti zásahu do programového kódu a tudíž přizpůsobení požadavkům uživatele. 1.2. Licence Licenční politika, kterou můžeme chápat jako stanovení limitů pro poskytování a další používání software, dokumentů nebo datových sad, představuje jeden z charakteristických rysů, podle něhož je možné popsat a hodnotit vhodnost software pro dané účely. Reprezentativní výběr nekomerčních programů zaměřených na geoinformační technologie (GIT) je k dispozici na webové stránce freegis.org. Tato webová stránka sice neobsahuje pouze vizualizační nástroje, ale vzhledem k tomu, že většina GIT umožňuje ve větší či menší míře kartografickou prezentaci geoprostorových dat, je možné použít seznam GIT software pro stručný přehled licencí, pod kterými jsou poskytovány programy pro tvorbu kartografických produktů. V současnosti seznam GIT software, který je k dispozici na stránkách freegis.org, obsahuje 349 položek, které jsou poskytovány prostřednictvím licencí. Následující tabulka obsahuje typy licencí a jejich zastoupení ve zkoumaném vzorku software a jiných GIT produktů.
Tab. 2.: Typy licencí a jejich zastoupení ve zkoumaném vzorku software. Licence Počet produktů GNU GPL 182 GNU LGPL 66 MIT 28 Public Domain 25 BSDish 16 GPL (v2), GNU FDL 12 MPL 1.1, Apache Licence 7 X11-Style 6 GNU GPLv3 3 Creative Commons, Artistic License, AFL 2.1, GEOTRANS License 2 CeCILL V.2, vhclmaps License, SVG Toolkit license, shptrans license, Partly Public Domain, QPL, OpenMap License, NCSA-Type license, MapServer License, kdem License, IPW License, GSLIB License, GIS Viewer license, AVPython License (MIT-like), Apache License/non-free 1 1.3. Open source aplikace v praxi Publikace (Meng, 2003) uvádí velké množství subjektů využívajících open source softwarové produkty. Jedná se často o významné komerční společnosti jako například Amazon.com, Cisco, RedHat, Yahoo, Apple Computer, Hotmail, Deutsche Telekom, Pixar, Sony, DreamWorks, Boeing nebo IBM. Mnohé z těchto společností se také podílí na jeho vývoji open source aplikací. Open source software je podporován i vládami mnoha států světa (např. Čína, Korejská republika, Německo, Francie, Velká Británie, USA, Malajsie, Singapur, Taiwan nebo Peru). Důležitou mezinárodní organizací zabývající se podporou vývoje open source software z oblasti geoinformačních technologií a jeho propagací je nadace OSGeo The Open Source Geospatial Foundation (http://www.osgeo.org/home). Tuto organizaci podporují přední světoví výrobci komerčního GIT software, například společnosti Autodesk, PCI Geomatics nebo Lizardtech. Konkrétní aktivity OSGeo jsou popsány v češtině na webových stránkách OSGeo Local Chapter (http://grass.fsv.cvut.cz/wiki/index.php/osgeo_local_chapter): Poskytování zdrojů pro projekty nadace - infrastruktura, právní podpora
Poskytování volně dostupných geodat - free software je nepoužitelný bez dat. Podpora používání open source software v průmyslu (nikoliv pouze software nadace) - PR, kurzy. Prosazování implementace otevřených standardů a na nich postavené interoperabilitě v projektech nadace. Zajištění vysokého stupně kvality v projektech nadace a budovat tak "značku" nadace. Větší zpřístupnění projektů nadace koncovým uživatelům - např. tvorba balíčků, dokumentace. Poskytování podpory pro větší nasazení projektů nadace v oblasti vzdělávání. Podpora komunikace a spolupráce mezi komunitami OSGeo na úrovni programovacích jazyků (Java/C/Python) a operačních systémů (Win32, Unix, MacOS). Podpora a pomoc při vývoji projektů nadace díky internacionalizaci programů a přesahu mezi komunitami. Organizace roční OSGeo konference, pravděpodobně ve spolupráci s dalšími projekty (např. EOGEO). Open source aplikace související s GIT, resp. kartografickými formami vizualizace geoprostorových dat, jsou často zmiňovány v souvislosti s nejrůznějšími projekty podporovanými grantovými schématy Evropské Unie. Tyto projekty v mnoha případech uveřejňují své výstupy ve formě dokumentů distribuovaných v prostředí internetu, a proto je možné možné je využít jako hodnotné a především aktuální zdroje informací ohledně implementace open source aplikací v konkrétních řešeních a reálných podmínkách. Následující seznam ukazuje vybrané projekty a jejich vazbu na open source komunitu: CASCADOSS (www.cascadoss.eu) projekt CASCADOSS si klade za cíl spojit uživatele open source technologií a uživatele GMES, kteří by se mohli navzájem podporovat v hledání vhodných open source řešení pro environmentální aplikace. Ke splnění těchto cílů CASCADOSS vytvoří mezinárodní vzdělávací program pro Open Source Software z oblasti GIS a DPZ se zaměřením na environmentální aplikace. Humboldt (www.esdi-humboldt.eu) projekt Humboldt přispívá k implementaci evropské infrastruktury prostorových dat (ESDI). Hlavní úkolem projektu je harmonizace prostorových dat a příslušných metadat poskytovaných různými organizacemi evropských států. Výsledkem projektu by měla být metodika umožňující jednotlivým subjektům sdílet a publikovat data bez ohledu na jejich původ. Kromě metodiky by měly být v rámci projektu vytvořeny příslušné open source nástroje integrované do softwarového prostředí, které zjednoduší a zautomatizují harmonizační procesy.
FLOSS a FLOSS-POLS (www.flosspols.org) oba projekty se zabývají tvorbou znalostní báze zabývající se využíváním a vývojem open source aplikací. Tato znalostní báze je zaměřená do tří specifických oblastí (vztah politických reprezentací a open source, genderové případy ve vztahu k open source a efektivity open source jako systému pro collaborative problem-solving. c@r (www.c-rural.eu) projekt zabývající se kolaborativními aktivitami v oblasti zemědělství, lesnictví nebo územního plánování. Také v tomto projektu došlo k významnému využívání open source aplikací a také k vývoji některých otevřených technologií (např. geohosting). Wirelessinfo (www.wirelessinfo.cz) tento projekt, který se převážně orientoval na zapojení bezdrátových technologií a webových služeb v lesnických a zemědělských aplikacích, si stanovil jako jeden z cílů implementaci moderních IT nástrojů založených na open source GIS nástrojích. V současné době existují také projekty zaměřené na open source, které jsou zatím ve fázi přípravy nebo těsně před svým začátkem. Západočeská univerzita je například zapojena do projektu Plan4all (networking územně plánovacích aktivit se zapojením open source technologií) nebo do přípravy projektu zabývajícího se vizualizací starých map střední Evropy prostřednictvím open source serverových aplikací. Z pohledu nasazení open source z oblasti GIT jsou v současné době nejdůležitější serverové technologie (MapServer, Geoserver), které stojí v pozadí mnoha komerčních i otevřených aplikací poskytujících geoprostorová data prostřednictvím kartografických interpretačních metod.
2. Vybrané GIT produkty pro kartografickou vizualizaci V následující kapitole jsou analyzovány aplikace, které lze považovat za nejpoužívanější open source GIT produkty pro tvorbu kartografických vizualizací. Informace o jednotlivých produktech jsou čerpány zejména ze seznamů na webových stránkách opensourcegis.org a freegis.org. Výběr není kompletní, ale pouze reprezentativní; byly vybrány pouze desktop aplikace, jejichž popisy obsahovaly zmínku o možnostech kartografické vizualizace nebo tvorbě tematických map (z tohoto důvodu nejsou obsaženy např. webové aplikace typu Thematic Mapping Engine nebo Map Symbol Brewer). 2.1. Cumberland code.google.com/p/cumberland Mapy jsou uloženy ve formátu XML obsahující informace o zdrojích dat, projekci, symbologii atd. Mapy je možné vytvářet také prostřednictvím API. Jako zdroj dat je možné použít Shapefile, PostGIS a SQL Server 2008. Výstupem mohou být obrázky ve formátu PNG nebo dlaždice pro Google Maps, VirtualEarth a jako Tile Map Service (OpenLayers). Mapu včetně zdrojů dat může cumberland uložit ve formátu KML (Google Earth, Google Maps). 2.2. GMT gmt.soest.hawaii.edu GMT tvoří kolekce přibližně šedesáti nástrojů pro zobrazování 2D a 3D dat v kartézských a polárních souřadnicích a geografických projekcích. GMT je založen na unixové filozofii, ve které jsou komplexní úlohy děleny na jednodušší a snáze řiditelné komponenty. Je určen pro použití z příkazového řádku - kvůli maximalizaci flexibility (například použití ve skriptech). Standardním grafickým výstupním formátem je PostScript. 2.3. gvsig www.gvsig.gva.es Program gvsig je vytvářen pro operační systémy Windows, Linux a Mac OS. Podobně jako ostatní programy této skupiny zajišťuje podporu jak nezávislých mezinárodních standardů (např. GML), tak v GIT obecně užívaných formátů (např. SHP, KML). Program dokáže zpracovávat nejen geodatové formáty, ale také rastrovou grafiku a CAD formáty. 2.4. Christine GIS www.christine-gis.com Christine GIS umožňuje zobrazovat, zkoumat, dotazovat a analyzovat data na základě jejich prostorových vztahů. Klíčovou vlastností Kristýny je snadnost načtení souborově i databázově uložených tabelárních dat. Jedná se o Desktop GIS, který v současné době neumožňuje publikaci dat v distribuovaném prostředí Internetu.
2.5. Janitor janitor.cenia.cz Program je zaměřen na budování komplexního informačního systému se zaměřením na mobilní sběr, centrální správu a analýzu dat. Je tvořen samostatnými, avšak vzájemně propojenými aplikacemi. Původní orientace byla na terénní sběr dat pro účely biologického výzkumu, od verze J/2 se otevírá i dalším oblastem využití. Kartografické výstupy jsou řešeny na úrovni desktopové aplikace, pro publikaci dat v prostředí internetu je inzerována aplikace IRS, o které nejsou zatím dostupné žádné podrobnosti, kromě obecného konstatování, že Janitor (jako celek) podporuje OGC specifikaci WMS. Podpora specifikace SLD není známa. 2.6. JCT jct.egsourcefor.net JCT umožňuje tvorbu jednoduchých tematických map. Je určen jako výuková pomůcka pro učitele a studenty. JCT obsahuje dvě základní mapy: Evropu a svět. Není možné vytvářet vlastní mapy ani je importovat. 2.7. Mapnik mapnik.org Software určený pro tvorbu map se zaměřením na jejich vizuální stránku (pro renderování map používá knihovnu AGG). Je schopný pracovat s rastrovými a vektorovými formáty podporovanými knihovnami OGR a GDAL, má vlastní kód pro ESRI Shapefile, TIFF a PostGIS. Mapnik poskytuje WMS (v. 1.1.1 a 1.3.0) server. Vzhled map se definuje v XML, případně je možné použít propojení Mapniku s Pythonem. 2.8. Papyrus mapyrus.sourceforge.net Mapyrus je program pro tvorbu vektorových grafických kompozic ve formátech PDF a SVG. Výhodou tohoto programu je možnost zpracování geoprostorových dat (např. z projektu OpenStreetMap project nebo relačních databází Oracle Spatial, PostGIS a MySQL). 2.9. OpenJUMP www.openjump.org OpenJUMP je open source GIS software napsaný v jazyce Java. Program je založený na produktu JUMP GIS firmy Vivid Solutions, který byl adoptován zastřešujícím projektem JUMP Pilot Project (JPP) a dále rozšiřován. Program podporuje standardy GML, WFS, WMS, ale také obecně používané formáty typu ESRI Shapefile.. 2.10. Quantum GIS www.qgis.org Quantum GIS (QGIS) je nezávislý GIS software rozšiřitelný pomocí plug-in modulů. V současnosti existují verze pro operační systémy Windows, Linux, Unix, Mac OS. QGIS podporuje standardy GML, WMS a WFS, ale také obecně používané formáty typu ESRI Shapefile. Výhodou tohoto programu je především integrace s funkcemi programu GRASS,
2.11. SAGA GIS www.saga-gis.org Program SAGA GIS (System for Automated Geoscientific Analyses) se soustředí především na efektivní implementaci prostorových algoritmů a geografických metod, přičemž součástí jsou také kartografické vizualizační metody. Situace z pohledu podpory standardů a formátů je obdobná jako u jiných programů tohoto druhu. 2.12. Thuban thuban.intevation.org Thuban je interaktivní desktopový prohlížeč geografických dat s širokou podporou vektorových i rastrových formátů a s možností napojení na databázový stroj (PostgreSQL + PostGIS). Umožňuje základní dotazování dat, samozřejmě jejich vizualizaci (s podporou základní mapové symbologie) a tisk. V současné době neumožňuje publikaci dat v distribuovaném prostředí Internetu. 2.13. udig udig.refractions.net Program udig je desktopový klient připravený zobrazovat a analyzovat širokou škálu typů datových zdrojů dostupných z internetu. Z technologického pohledu je na udig zajímavé, že je postaven na eclipse rich klient platform (RCP). Jakákoli jiná RCP aplikace tak může být do udig vložena jako zásuvný modul (plugin) a zároveň i on může sloužit jako plugin do jiné aplikace. Není zaměřen na publikaci vlastních dat do prostředí Internetu. 2.14. VG Map vgmap.eyebeamresearch.org VGMap je knihovna spouštěná v libovolném webovém prohlížeči zaměřená na publikaci tematických dat na podkladu Google Maps. Umožňuje kombinovat mapový podklad s flashovou aplikací. Nepodporuje OGC specifikace WMS a SLD, vzhledem k použití technologie flash se jeví jako nevhodná pro open source řešení publikace geodat. Knihovna se navíc od poloviny roku 2006 nevyvíjí.
3. Příklady nástrojů kartografické vizualizace zdravotních dat V této kapitole je popsáno několik konkrétních nástrojů kartografické vizualizace v praxi. Na těchto příkladech jsou popsány a vysvětleny specifika zdravotních dat a možností jejich vizualizace. 3.1. Geografické informační nástroje vytvořené v rámci WHO's Světová zdravotnická organizace je agenturou OSN, která se zaměřuje na zdraví lidské populace. WHO shromažďuje velké množství zdravotních informací. Tyto informace obsahují velký potenciál pro geografickou analýzu a jejich následnou kartografickou prezentaci. WHO má vytvořeny vlastní nástroje výzkumu v oblasti geografických informací (Geographical information tools). Stěžejní programem výzkumu je WHO's Public Health Mapping and GIS programme (Program mapování zdravotnictví a GIS). Dalším a hlavním nástrojem pro geografické znázornění a šíření zdravotnických informací WHO je Global Health Atlas (Globální zdravotní atlas). A v neposlední řadě je nutné zmínit také nástroj PAHO/AMRO SIG-Epi: iniciativa pan-americké zdravotnické společnosti pro aplikaci a vývoj GIS ve zdravotnictví a epidemiologii. 3.1.1. Public Health Mapping and GIS programme http://www.who.int/health_mapping Program mapování veřejného zdravotnictví a GIS byl vytvořen v roce 1993. Tento program byl vytvořen WHO ve spolupráci s UNICEF původně na podporu vymícení choroby způsobované vlasovcem medínským. Jednalo se o jeden z prvních příkladů využití GIS pro identifikaci choroboplodných ohnisek a monitorování nově, respektive znovu infikovaných vesnic, a identifikaci obyvatelstva v nebezpečí. Aplikace GIS na tuto chorobu byla později rozšířena i na ostatní choroby (např. onchocerkóza, oslepujícího chronického onemocnění postihující spojivky, africká spavá nemoc a lymfatická filarióza, vymýcení dětské obrny a malárie atd). WHO's Public Health Mapping and GIS programme využívá různé nástroje pro analýzu, sběr a následnou prezentaci geografických dat zdravotnického charakteru. Hlavními z nich jsou HealthMapper a The remote field data collection tools. Významnými informačními zdroji pro tento program jsou také data z Global Health Atlas, Online geographic information from GeoNetwork a také Public Health Mapping and GIS map library. Samozřejmostí je také opačný směr prezentace využití dat získaných programem. Kartograficky zpracované výstupy jsou buď prezentovány v Global Health Atlas, pokud se jedná o interaktivní mapy, nebo přidány do knihovny map a GIS produktů (Public Health Mapping and GIS map library), pokud se jedná o mapy statické. 3.1.2. The HealthMapper http://www.who.int/health_mapping/tools/healthmapper/en/index.html HealthMapper je aplikace vytvořená pro sledování a mapování programů zabývajících se infekčními nakažlivými chorobami na národních a globálních úrovních. Je to uživatelsky přívětivé
rozhraní pro správu dat a mapování ve zdravotnictví. Tento systém je schopen usnadnit normalizaci, sběr a aktualizaci dat pro oblasti epidemiologie a zásahu proti nakažlivým chorobám a poskytuje také okamžitou vizualizaci dat ve formě map, tabulek a diagramů. Aplikace HealthMapper je také schopna vytvořit databázi základních geografických, demografických a zdravotních dat, včetně lokace společností, zdravotní péče a školských zařízení, přístupnosti silnic a zdrojů pitné vody. Systém je aktuálně v provozu ve více než 60 zemích ve všech regionech WHO. Mezi klíčové programy, které využívají tento systém, lze zařadit ty, které se zabývají infekčními onemocněními malárie, lymfatické filariózy, vředů Buruli, vlasovce medínského či kontrolní program onchocerkózy a vymícení dětské obrny. V roce 2003 systém podporoval realizaci dozoru pro HIV/AIDS/STIs (pohlavně přenosné infekce), tuberkulózu, kontrolu nad nakažlivými nemocemi v komplexu nouzových situací, pro vypuknutí pohotovosti a následné odezvy a pro integrované zvládnutí dětských onemocnění. Obr.1. Uživatelské rozhraní aplikace HealthMapper (převzato ze stránek WHO)
3.1.3. The remote field data collection tools www.who.int/health_mapping/tools/data_collect_tools/en/index.html Pro podporu vzdáleného terénního sběru dat využívá WHO běžně používané systémy GPS. Využívají se pro mapování a sledování infekčních onemocnění na společenské úrovni. GPS jsou dnes běžně využívány týmy působícími na území jedné či více vesnic pro sledování chorob, jako jsou mimo jiné africká spavá nemoc, lymfatická filarióza či onchocerkóza. Stále více se systémů GPS využívá pro rychlé mapování případů úmrtí a také v souvislosti s komplexními nouzovými situacemi pro mapování vnitrostátních uprchlíků, pro monitorování rozmístění uprchlických táborů, pro rychlá epidemiologická ustanovení a další. 3.1.4. Global Health Atlas www.who.int/health_mapping/tools/globalatlas/en/index.html Tento atlas je souborem interaktivních map pro různé druhy zdravotnických událostí. Tyto mapy jsou umístěny na webu Global Health Atlas. Tato aplikace byla vytvořena WHO pro monitorování a kontrolu infekčních onemocnění, na jejíž vytvoření byla použita aplikace HealthMapper. Databáze obsahuje přes 300 zdravotnických indikátorů pro více než 20 infekčních onemocnění. V jediné elektronické platformě dává atlas dohromady analýzu a srovnávání standardizovaných dat a statistik pro individuální nemoci a indikátory na státní, regionální a globální úrovni. Analýza a prezentace dat jsou dále podloženy informacemi o demografii, socioekonomických podmínkách, a environmentálních faktorech. Přitom atlas klade důraz i na širokou škálu determinantů, které ovlivňují zákonitosti přenosu infekčních onemocnění. Publikované mapy zobrazují rozsah jednotlivých onemocnění, rozmístění obyvatelstva v nebezpečných a bacilonosných lokalitách a také modely antibakteriálního odporu k lékům. Interaktivní rysy atlasu umožňují uživateli výběr vrstvy informací, která má být zobrazena na mapě, včetně umístění zdravotnických zařízení, škol, bezpečných dodávek vody a specifických oblastí, kde byla aplikována rozmanitá opatření proti infekčním chorobám. Pro účely různých zpráv mohou být data prezentována ve formě diagramů, obrazců a tabulek specifických statistik dané země. Dají se také předpovídat časové trendy a situace v různých zemích mohou být srovnávány z hlediska jedné, či několika chorob. Atlas také poskytuje přístup k datům několika elektronických systémů sledování onemocnění, kterými jsou např. FluNet pro chřipku, DengueNet pro horečku dengue a krvácející horečku dengue a RABNET pro sledování vztekliny. Data těchto sítí jsou neustále aktualizována přes vzdálený přístup. Všechny mapy jsou zpracovány pro území celého světa. Zpracované vrstvy jsou rozděleny do několika skupin následovně: vrstvy: Demography & Socio-Economic indicators (demografické a socio-ekonomické indikátory) a Infrastructure (infrastruktura) indikátory: communicable diseases (nakažlivé choroby), Noncommunicable diseases (nenakažlivé choroby), human resources for health (zdravotní personál) a world health statistics (světové zdravotnické statistiky).
Obr. 2. Statické mapy generované z Global Health Atlas (převzato ze stránek WHO) Obr. 3. Uživatelské rozhraní Global Health Atlas (převzato ze stránek WHO Global Health Atlas)
3.1.5. Public Health Mapping and GIS map library Tato aplikace představuje online knihovnu statických map celého světa pro oblast zdravotnictví, vytvořených WHO. Knihovna je součástí Global Health Atlas a obsahuje obrovské množství map. Platformou, na které byly tyto mapy vytvořeny, je již zmiňovaný HealthMapper. V Public Health Mapping and GIS map library je uloženo velké množství map, které osahují různé doplňující informace, jako jsou různé grafy, náčrty atd. Tato knihovna je jistě dobrým zdrojem mapových děl pro zdravotnictví, a to pro odbornou i laickou veřejnost. Obr. 4. Ukázka map z mapové knihovny Public Health Mapping and GIS map library (převzato z <gamapserver.who.int/maplibrary/files/maps/afro_dengueepidemicdetection_ 1948to2008_20 081205.png>).
4. Zdroje ARNOŠT, P. : Co to je Open Source software [online]. Root.cz, 22.8.2001, dostupné na WWW <HTTP://www.root.cz/clanky/co-je-to-open-source-software/>. BRR WHITEPAPER, 2005, RFC 1., dostupné na <HTTP://www.openbrr.org/wiki/images/d/da/brr_whitepaper_2005rfc1.pdf>. CAMARA, G., ONSRUD, H.. Open Source GIS software: myths and realities [online]. IN J. M. ESANU AND P. F. UHLIR, EDS, Open Access and The Public Domain in Digital Data and Information for Science: Proceedings of an International Symposium. Washington, The National Academies Press, 2004. ISBN 0-309-09145-4. dostupné na <HTTP://www.dpi.inpe.br/gilberto/papers/camera_open_source_myths.pdf>. DOBEŠOVÁ, Z., KUSENDOVÁ, D.: Goal-question-metric method for evaluation of cartographic funcionality in GIS software. IN GIS Ostrava 2009, Ostrava, 25.-28.1.2009, ISBN 978-80-87294-00-0. MENG, T.T.: The case for Open Source: OSS vs Proprietary software [online], COSPA knowledge base, 14. 4. 2003, dostupné na: <HTTP://kb.cospa-project.org/retrieve/3355/tan_tze_meng.pdf>. VEN, K., VERELST, J., MANNAERT, H.: Should you adopt Open Source software? [online]. IEEE software, Mai/June 2008, dostupné na: <HTTP://ieeexplore.ieee.org/xpls/abs_all.jsp? arnumber=4497765>. WHEELER, D.A.: Why Open Source software / Free software (OSS/FS)? Look at the numbers! [online]. robotcub.org, 7.11.2004, dostupné na: <HTTP://www.robotcub.org/index.php/robotcub/content/download/290/1049/file/why%20op en%20source%20software.pdf>. WHO: Public Health Mapping and GIS Map Library [on-line], 2006. Dostupná na WWW: <http://gamapserver.who.int/maplibrary/default.aspx> WHO: World Health Organization: Global Health Atlas [on-line]. 2003-2007. Dostupné na WWW: <http://www.who.int/globalatlas/default.asp>. WHO: World Health Organization [on-line]. Dostupný na WWW: < http://www.who.int/about/en/>