Mgr. Jan Dušek - JUDAISMUS
JUDAISMUS termín, který označuje (zhruba od 19. století) náboženství židovského národa / židé své náboženství označovali a označují jako emuna (víra) nebo da'at (náboženství) vznikl jako kmenové náboženství hebrejských kmenů ve 2. tisíciletí př. n. l. / koncept vyvoleného či odděleného národa Židé (hebrejsky: jehudim) = semitský národ pocházející z oblasti Blízkého východu. jsou též nazýváni IZRAELITÉ / IZRAEL = bůh bojuje Tři patriarchové (praotcové izraelského národa): věřili v jednoho Boha = monoteismus: ABRAHÁM (+ Sára) / IZÁK (+Rebeka) JÁKOB / IZRAEL (+Ráchel) - 12 synů, z nichž vzešlo 12 kmenů Izraele
Stručná historie (d)obývaní území Palestiny: 4. tisíciletí př. n. l. osídleno Kanaanejci - biblická země Kanaan - pro Židy země zaslíbená : ABRAHÁM = patriarcha = praotec tří náboženství nar. ve městě Ur cca 2000 let př. n. l. - v 75 letech odešel do země Kanaan, kt. se Bůh rozhodl dát jeho potomkům zajímavost: Abrahamův první syn Izmael (s Hagar - služkou své ženy Sáry) je pokládán za praotce všech Arabů (teprve poté zplodil se Sárou syna Izáka)
příběh: obětování vlastního syna Izáka: Když bylo Abrahamovi sto let, Bůh mu poručil, aby obětoval Izáka, a Abraham, zcela v důvěře v Boha, šel oběť vykonat. Když už se chystal syna zabít, Bůh jej zadržel a poslal mu k obětování namísto syna berana. Bůh tím dal Abrahámovi prožít cennou zkušenost, že spolehnout se na Boha se vyplácí, i když nevidí smysl svého úkolu.
Abrahámův hrob v Hebronu
13. století př. n. l. - MOJŽÍŠ vyvádí židy z Egypta vede je do země zaslíbené / Kanaanu. Dozvídá se boží jméno: JHVH Jehova nebo Jahve jsem, který jsem = absolutní bytí. Úcta k božímu jménu nevyslovovalo se - nahrazováno jiným termínem: Adonáj (Pán) / Elohim (Bůh) Šém (jméno) / v českém překladu: Hospodin Na hoře Sinaj dostává desatero božích přikázání.
DESATEREM BOŽÍCH PŘIKÁZÁNÍ: 1. Nebudeš mít jiného boha mimo mne. Nezobrazíš si Boha. 2 Nezneužiješ jména Hospodina. 3. Pamatuj na den odpočinku (šabat / neděle) 4. Budeš ctít otce a matku! 5. Nezabiješ! 6. Nebudeš cizoložit! 7. Nepokradeš! 8. Nebudeš lhát! 9. Nebudeš žádostivě dychtit po ženě svého bližního! 10. Nebudeš závistivý ani chamtivý!
Po vyjití z egyptského otroctví byl židům dán skrze Mojžíše Boží zákon Tóra, což je jeden z momentů, který je považován za vznik židovského náboženství.
židovské kmeny postupně dobývají území nad Pelištejci (odtud PALESTINA) v Bibli Filištíni (David-Goliáš) 1020 930 př. n. l. - království Izrael (Saul, David a Šalamoun) později se Izrael rozdělil na dva státy: 722 př.n.l. - severní Izrael dobyt Asyřany 586 př. n. l. - jižní Judea dobyta Novobabylonskou říší (Nabukadnesar II.)
Rekonstrukce podoby Šalomounova chrámu
538 333 př. n. l. bylo území pod nadvládou Peršanů v letech 332 142 př. n. l. helénská nadvláda 63 př. n. l. 313 n.l. / 636 n.l. římska / byzantská nadvláda 70 n. l. po židovském povstání X Ř. zničen Druhý chrám 135 n. l. - potlačeno povstání Bar Kochba (viz také pevnost Masada): počátek období židovského exilu v diaspoře jen menší část Židů zůstala na původním území před přistěhovaleckými vlnami na poč. 20. stol. Židé v Palestině tvorořili 7% obyvatel!!!
Během 3 000 let se Židé ze své pravlasti Izraele rozšířili do celého světa SEFARDŠTÍ Pyrenej. pol. ve středověku rozkvět kultury filosofie, Kabala / Středomoří AŠKENÁZŠTÍ střední a východní Evropa MIZRACHIM Blízký východ 7. - 20. stol. nadvláda Arabů islámu (epizoda křížových výprav) / pokojné soužití islám nazývá židy (a křesťany) lidem knihy
Teprve se zrodem SIONISMU (konec 19. stol.) coby reakcí na ANTISEMITISMUS začínají přistěhovalecké vlny do Palestiny (do 1.sv. války pod Osmanskou říší / 1920 1947 mandátní území SN po správou Velké Británie. Zvyšování počtu židů v Palestině ještě více eskalované nastupujícím nacismem a děsivou realitou holocaustu - vedlo k ozbrojeným srážkám a Araby 1948 se zhruba na ½ území Palestiny konstituoval stát IZRAEL, který si svojí existenci musel tvrdě vybojovat ve čtyřech válečných konfliktech s Araby Detailně viz také např. Mgr. Jan Dušek: Arabsko - izraelský a izraelsko palestinský konflikt.
Kdo je Žid (žid)? Židé (hebrejsky ים,י ה וד Jehudim) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu; jejich historie sahá do 2. tis. př. nl nazýváni též jako Hebrejci, Izraelité = označení starověkého (biblického národa) Izraelci = občané státu Izrael Izrael (hebrejsky,ישראל Bůh bojuje ) odkazuje v národnostním kontextu na celý izraelský národ Kromě národnostně-etnické skupiny tvoří Židé i skupinu náboženskou.
pokud se píše s velkým prvním písmenem, označuje slovo Žid příslušníka židovského národa, tedy Žida v etnickém slova smyslu zatímco žid (s malým písmenem) je příslušníkem židovského náboženství - judaismu Po založení státu Izrael v r. 1948 - Zákon o návratu: každý, kdo má alespoň jednoho židovského prarodiče (nebo konvertoval) je považován státem Izrael za Žida a je možné mu udělit občanství. halachický žid: dle žid. náboženského práva (halachy) je možné se židem narodit (židovské matce) nebo se jím stát konverzí.
SVATÉ TEXTY JUDAISMU (www.biblenet.cz) TANACH nazývaný křesťany Starý zákon a biblisty hebrejská Bible je hlavním normativním dílem, určující celkový charakter židovského náboženství a kultury. PĚT KNIH MOJŽÍŠOVÝCH (hebrejsky TÓRA). Části Tóry: Genesis (Počátek) / Exodus (Odchod) Leviticus (kult kmene Levi) / Numeri (Počty) Deuteronomium (Druhý zákon). PROROCI Ezechiel, Izajáš SPISY spisy historického charakteru a starozákonní biblická poezie (Žalmy, Píseň písní, Kazatel).
SVITEK TÓRY
symboly judaismu: Davidova hvězda nalezneme jí na vlajce Izraele / sloužila k označení židů ve 2.sv.v. Menora = sedmiramenný svícen Existuje několik výkladů symbolického významu menory: Sedm ramen svícnu odkazuje k sedmi dnům stvoření. Menora symbolizuje hořící keř, jenž spatřil podle Tóry Mojžíš na hoře Sinaj.
Nejznámější biblické příběhy inspirovaly nespočet maleb, soch, hudebních skladeb atd. evropského umění..
Další významné náboženské texty judaismu: TALMUD = učení / soupis rabínských diskusí týkajících se židovského zákona, etiky. Právnické a etické diskuze jsou orámovány řadou legend a příběhů, které slouží jako dokreslení tematiky. Talmud má dvě části: MIŠNA - záznam ústní tradice judaismu - výroků a pouček židovských učenců období do 2. století. Kol. r. 200 sestavil rabi Jehuda ha-nasi a která je označována také jako Šest pořádků Mišny GEMARA - rabínské komentáře a rozbory Mišny
KABALA = židovská mystika ZOHAR = Záře / dosl. Sefer ha-zohar = Kniha záře: kabalistický spis obsahující mystický komentář k Tóře (původ 13. stol. Dnešní Španělsko)
Pro zájemce o posvátné texty judaismu namluvené česky v mp3 doporučuji vynikající projekt www.torah.cz https://www.youtube.com/watch?v=paxzoshlugq#t=104 http://www.youtube.com/watch?v=9izafubpghi
Je třeba rozlišit mezi judaismem jako náboženstvím, a židovstvím jako kulturně-nábožensko-nacionálním souborem, zahrnujícím historii, jazyk (hebrejština), zemi (státní útvar), liturgii, filozofii, umění, soubor etických zásad, náboženských praktik apod. Těsná vazba židovského národa a jeho náboženství se začala uvolňovat v 19. století v důsledku poklesu významu náboženství sekularizace společnosti. Tyto tendence se projevovaly jednak asimilací, tedy splýváním jednotlivých Židů s národy hostitelských zemí, jednak pod vlivem nacionalismu novým chápáním židovského národa, které již nebylo založeno na náboženství: vznik sionismu, snahy o založení vlastního národního státu.
Významným předělem ve vývoji judaismu bylo zničení Chrámu Římany v r. 70. Po této události začíná období tzv. rabínského judaismu (trvá dodnes). Učitelé rabíni příslušníci farizejského směru - převzali po ztrátě národní, státní a náboženské suverenity otěže vedení národa. Sebrali veškeré tradice, které byly do té doby předávané ústně (Mišna resp. Talmud). Byl pevně ustanoven kalendář, svátky a veškeré rituály byly přizpůsobeny nastalé situaci, totiž aby mohly být vykonávány a řádně prováděny i bez Chrámu a vlastního státu, na jakémkoli místě, v jakékoli době.
Nauka judaismu. Teologie judaismu tvoří základ dvou největších náboženství světa: křesťanství a islámu. Monoteismus - unikátní v podmínkách 1.tis. př.n.l. na Předním východě. Lineární pojetí času. Eschatologie: víra v příchod Mesiáše, poslední soud a vzkříšení mrtvých. Zlaté pravidlo: co nechceš, aby druzí činili tobě, nečiň ty jim.
Nejuznávanějším shrutím judaismu do několika vět se stalo: Maimonidových (1135 1204) 13 článků víry: Bůh existuje. / Bůh je jeden. / Bůh je netělesný. Bůh je věčný. / Jedině Bůh sám může být uctíván. Proroctví zaznamenaná v Bibli jsou pravdivá. Mojžíš byl největším prorokem Izraele. Tóra je božského původu. Tóra je neměnná a nezměnitelná. Bůh je vševědoucí. Je odměna za dodržování přikázání a trest za jejich porušování. Mesiáš jistě přijde. Nastane vzkříšení mrtvých.
synagoga v Plzni
Jeruzalémská synagoga v Praze
Pohled dovnitř synagogy
Staronová synagoga v Praze
Chrámová hora v Jeruzalémě zjistěte její význam a důvod proč je jablkem sváru mezi židy a muslimy
Modlitby ortodoxních židů u Západní zdi resp. Zdi nářků / Chrámová hora / Jeruzalém
Halacha (= kráčet jít určitým způsobem, postupně nabývá na významu zvyk, obyčej, mrav, předpis, ustanovení): souhrn židovského náboženského práva, včetně biblického práva (613 micvot = přikázání) pozdějšího talmudského a rabínského práva, jakož i zvyků a tradic. Halacha řídí nejen čistě náboženské (např. liturgické) praktiky a věrouku, ale také četné aspekty každodenního života, majetkové, civilní i trestní právo. ------------------ Shlédněte Dokument ČT Náboženství světa Judaismus: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10077100525-nabozenstvisveta/205562230380004-judaismus
613 MICVOT = PŘIKÁZÁNÍ, kt. Bůh nařídil Izraeli OBŘÍZKA ("brit milah ) osmý den po synově narození jedná se o obřad, který vítá narozené židovské chlapce do svazku mezi Bohem a dětmi Izraele
BAR MICVA = SYN PŘIKÁZÁNÍ, SYN ZÁKONA chlapec veřejně čte z Tóry v synagoze / věk: 13 let z chlapce se stává nábožensky dospělý muž / symbolické přijetí mezi dospělé předchází nejméně jednoleté studium při němž se hoch učí hebrejsky, studuje svaté spisy a učí se náboženským povinnostem dospělých / BAT MICVA pro dívky od 12 let MIKVE = ŽIDOVSKÁ RITUÁLNÍ LÁZEŇ KAŠRUT = rituálně čistý, vhodný = jídlo / žid. kuchyně zákaz požívání krve, masožravců, býložravých savců lichokopytníků a zvířat bez kopyt, vepřů, plodů moře, dravých ptáků, zákaz mísení masitých a mléčných potravin
[cit. 2010-11-11]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < http://en.wikipedia.org/wiki/file:black_jews_uk2.jpg>
ŠABAT též sabat / šábes - sedmý den v týdnu, věnovaný odpočinku a upuštění od pracovní a všední činnosti. Šabat je nejdůležitější svátek v judaismu (jeho dodržování je nařízeno přímo Desaterem připomíná dny stvoření). Začíná v pátek se západem slunce / po skončení modlitby se rodina většinou schází u slavnostní večeře, před kterou se říká kiduš nad vínem a požehná se chléb.
ŠEMA JISRA'EL = jedna z nejdůležitějších židovských modliteb a vyznání víry (krédo) judaismu 1. část: Šema Jisra'el Slyš Jisraeli! Hospodin, Bůh náš, Hospodin jeden jest. Milovati budeš Hospodina, Boha svého, celým srdcem svým a celou duší svou a celou silou svou, a budou slova tato, která já přikazuji tobě dnes, na srdci tvém. A vštípíš je dětem svým a budeš mluviti o nich, sedě v domě svém a kráčeje po cestě a léhaje a vstávaje. A uvážeš je jako znamení na ruku svou a budou čelním páskem mezi očima tvýma; a napíšeš je na veřeje domu svého a na brány své.
2. část: Ve-haja I stane se, když poslušně poslouchati budete příkazů mých, které já přikazuji vám dnes, abyste milovali Hospodina, Boha svého, a sloužili mu celým srdcem svým a celou duší svou, tak dám déšť země vaší v (pravý) čas jeho, ranní a pozdní, a budeš sklízet obilí své a mošt svůj a olej svůj. A dám trávu na poli pro dobytek tvůj a (ty) budeš jíst a nasytíš se. Střežte se, aby nebylo omámeno srdce vaše a vy jste sešli a sloužili bohům jiným a klaněli se jim. Pak by vzplanul hněv Hospodinův proti vám a on bránil by nebi, aby nebylo deště, a půda by nedala úrodu svou; a (vy) byste zmizeli rychle se země krásné, kterou Hospodin vám dává.
I pravil Hospodin Mojžíšovi řka: Mluv k synům Jisraele a řekni jim, aby si dělali cicit [třásně] na cípech svých oděvů, pro pokolení svá, a aby dali na třásně cípu niť z modré [látky]. Vložte tedy tato slova moje na srdce své a duši svou a přivažte je jako znamení na ruku svou a nechť jsou čelním páskem mezi očima tvýma; a učte jim děti své, mluvíce o nich, když sedíš v domě svém a kráčíš po cestě, uléháš a vstáváš, a napíšeš je na veřeje domu svého a na brány své, aby byly rozmnoženy dni vaše a dni dětí vašich na půdě, kterou přísahou zaslíbil Hospodin otcům vašim, že jim ji dá, pokud (trvají) nebesa nad zemí. 3. část: Va-jomer
A bude vám [památnou] třásní, abyste se dívali na ni a abyste si vzpomínali všech příkazů Hospodinových a abyste je vykonávali a abyste se nepouštěli podle srdce svého a za očima svýma, za kterýmiž následujete záletnicky. Abyste pamatovali [si] a vykonávali všechny příkazy mé a abyste byli svatými Bohu svému. Já jsem Hospodin, Bůh váš, jenž vyvedl jsem vás ze země Egyptské, abych byl vám Bohem; já jsem Hospodin, Bůh váš.
ROŠ HA-ŠANA - Nový rok (září říjen dle greg. kal.) a Nový rok den kdy byl stvořen svět. V roce 2017 je dle žid. kalendáře rok 5777 / 5778 od stvoření světa. Podle Talmudu jsou v tento den otevřeny tři knihy a celý svět je souzen. Osoby zcela spravedlivé jsou zapsány do Knihy života; velcí hříšníci jsou zapsáni do Knihy smrti a všichni ostatní do tzv. Knihy prostředních, kde mají až do svátku Jom kipur možnost napravit se a zvrátit osud. Deset dní mezi Roš ha-šana a Jom kipur = dny pokání. Dbá se na pečlivost plnění příkazů, prodlužuje se čas věnovaný dennímu studiu Tóry, říkají se ranní omluvné modlitby, prosby za odpuštění, mnozí mají ve zvyku se postit
Lidé vyhledávají přátele i nepřátele a snaží se je odprosit za vše, co jim v uplynulém roce provedli zlého a tak dochází k obecnému smiřování se. Toto období se vyznačuje vysokou introspekcí, sebehodnocením a evaluací všeho vykonaného - posun pro příští období je možný pouze tehdy, když se během oněch deseti dní pokání člověk ponoří do kontemplace a hodnocení. Celá rodina se sejde u novoroční hostiny, která se neobejde bez řady tradičních pokrmů a drobných rituálů. Neodmyslitelným rysem svátku je troubení na beraní roh, zvaný šofar. Zvuk rohu má připomínat smlouvu uzavřenou mezi Hospodinem a Izraelem na hoře Sinaj a měl by rovněž všechny probudit z mravní malátnosti.
Neodmyslitelným rysem svátku je troubení na beraní roh, zvaný šofar. Zvuk rohu má připomínat smlouvu uzavřenou mezi Hospodinem a Izraelem na hoře Sinaj a měl by rovněž všechny probudit z mravní malátnosti. (na obr. vpravo židé modlící se v synagoze na Jom Kipur)
JOM KIPUR = svátek smíření / nejsvětější den roku / je vrcholem 10 dní pokání, které počíná novým rokem Tento den odpustil Bůh Izraeli zhotovení zlatého telete a tento den se také Abrahám obřezal a uzavřel tak smlouvu s Hospodinem. Tento den se připomíná dlouhým, více než dvacet čtyři hodin trvajícím půstem a intenzivními modlitbami. Je zakázána veškerá práce. V Izraeli je v tento den vyhlášen zákaz jízdy automobilem. Nevysílá televize ani rozhlas. Jsou zavřeny všechny obchody a úřady. Jediná výjimka jsou policie, zdravotnictví a armáda. Ten kdo chce být zapsán do Knihy života musí konat pokání, modlitbu a dobročinnost.
PESACH = svátek nekvašených chlebů (macesy) Izraelité opustili Egypt tak rychle, že jim nestačilo vykynout těsto připravené k pečení chleba. Upekli proto chléb z těsta nevykvašeného. Trvá 7 dní / v NZ je nazýván jako židovské velikonoce. Připomíná vyjití Izraele z egyptského otroctví; (pasach = přeskočit) - připomíná to, že Bůh přeskočil izraelské domy, když udeřil na prvorozené (poslední z 10ti ran egyptských). Čtyři dny před vyjitím z Egypta řekl Hospodin Izraelitům, aby každá rodina obětovala beránka, a použili jeho krev na označení veřejí svých domů. Poté do půlnoci 15. nisanu jedli opečené beránky. Takto označené domy poté Hospodin přeskočil, když procházel Egyptem a
vybíjel vše prvorozené. Po této desáté ráně faraon propustil Izrael z otroctví. Dokud stál Chrám měla každá rodina v něm obětovala beránka, kt. následně snědla. Svátek je též oslavou probouzení půdy a země. Svátek se regulován mnoha příkazy a zvyky týkajících se především stravování a stolování (sederová večeře).
Chanuka - Svátek světel (v období konec listopadu - konec prosince) Chanuka = vysvěcení - připomíná opětovné vysvěcení druhého Chrámu poté, co byl znesvěcen vojsky Antiocha IV. po povstání Makabejských v 2. století př. n. l. Chanuka rovněž připomíná zázrak oleje. Podle Talmudu našli Židé po příchodu do Chrámu pouze jednu nádobu s čistým olivovým olejem, která stačila pro chrámovou menoru na jeden den. Zázrakem však olej hořel po osm dní, což stačilo, aby byl vylisován, připraven a posvěcen nový olej. Na paměť tohoto zázraku se zapalují svíce a jí se jídla připravená na oleji.
zvyky a tradice: rozsvěcování chanukije (8ramenný svícen) recitování halelu (chvála) = židovská modlitba, spočívající v předčítání žalmů 113 118, jejichž obsahem je chvála a díkůvzdání. Tyto žalmy jsou jako jeden celek součástí ranní modlitby o židovských svátcích a jiných významných dnech. sváteční jídla a jídla smažená na oleji (bramboráky, koblihy) je zvykem dávat nejenom dětem, ale i chudým peníze / dětem se dávají dárky
Použitá literatura: DOLEŽALOVÁ, J., PUTÍK, A., ŠEDINOVÁ, J. Židovské tradice a zvyky. Praha, Státní židovské muzeum 1992. ISBN 80-85608-14-6 FISHBANE, Michael A. Judaismus: Zjevení a tradice. Praha : Prostor, 2003. 192 s. ISBN 80-7260-086-9. LANCASTER, Brian. Judaismus. Praha : Knižní klub Ikar, 2000. 247 s. ISBN 80-7202-7042. NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha : Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4. PAVLÁT, Leo; FIEDLER, Jiří; ŠEDINOVÁ, Jiřina a kolektiv. Židé Dějiny a kultura. Praha : Kliment a Mrázek, 1997. 144 s. ISBN 80-85608-17-0. SCHUBERT, Kurt. Židovské náboženství v proměnách věků. Praha : Vyšehrad, 1999. 288 s. ISBN 80-7021-303-5. Mýty a fakta historie, "Židé Dějiny jednoho národa", (5-dílný historický filmový dokument).