Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. EKOLOGIE PRO UČITELE 2012
1. ÚVOD
MALÁRIE
Závažnost malárie jedna z nejzávažnějších nemocí na světě ročně onemocní asi 500 miliónů lidí úmrtnost asi 1 milión lidí většinou dětí
Závažnost malárie jedna z nejzávažnějších nemocí na světě ročně onemocní asi 500 miliónů lidí úmrtnost asi 1 milión lidí většinou děti boj proti malárií jeden z cílů OSN pro 21. století
Původce malárie původce nemoci krevní parazitičtí prvoci (r. Plasmodium) mají složitý vývoj přenašečem jsou komáři (především r. Anopheles)
Rozmnožovací cyklus oplozená buňka oplození střevo komár sporozoidy sliny krev játra člověk merozoidy gametocyty krvinky
Léčení malárie základním lékem alkaloid chinin získává se z kůry stromu chinovníku (r. Cinchona) existuje asi 50 druhů s různými obsahy chininu
léky antimalarika Léčení malárie dnes řada syntetických léků problémem jsou rezistentní kmeny prvoků (důsledek velké genetické variability)
Prevence pro cestovatele Před cestou: Vyhýbat se zemím s vysokým výskytem malárie (zvláště v období dešťů) Při těhotenství velmi zvážit nutnost cesty malárie riziko pro matku i dítě Chemoprofylaxe (ochrana léčivými přípravky) - typ a dávkování určuje lékař
Prevence pro cestovatele Na cestě: Vyhýbat se místům s vysokým výskytem malárie Oblečení pokrývající skoro celé tělo Repelenty, případně v kombinaci s insekticidy (na oděv) Spaní v uzavřené místnosti Sítě proti moskytům
Prevence pro obyvatele Boj proti komárům: vysoušení močálů (název malárie z ital. mall aria = špatný vzduch)
Aplikace insekticidů Boj proti komárům: polovina 20. století insekticidy DDT DDT dichlorodifenyltrichloroetan syntetizován již 1874 (německý chemik Othmar Zeidler) insekticidní účinky - 1939 Paul Müller
Aplikace DDT DDT vosy komáři švábi ještěrky kočky potkani blechy malárie mor
Aplikace DDT DDT vosy housenky zničené střechy komáři švábi ještěrky kočky potkani blechy malárie mor
Perspektivy prvoci vykazují velkou odolnost k lékům tvorba rezistentních kmenů globální změny klimatu se zvyšující se teplotou se rozšiřuje areál výskytu přenašeče komára r. Anopheles
1.1 DEFINICE
EKOLOGIE x ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Ekologie - obecná biologická disciplína - Ernst Haeckel, německý biolog (1869) - věda o vztahu organismu a prostředí - 4 obecné biologické disciplíny - anatomie stavba organismu - fyziologie funkce organismu - ekologie vztah k prostředí - etologie chování organismu
EKOLOGIE x ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Životní prostředí = je ta část světa, s níž je člověk ve vzájemné interakci, čili kterou využívá, ovlivňuje a které se přizpůsobuje
1.2 VÝVOJ PŮSOBENÍ ČLOVĚKA NA PROSTŘEDÍ
DOBA KAMENNÁ Doba kamenná rozdělení: - paleolit cca 1 mil. 12 000 př.n.l. - mezolit 12 000 7 000 př.n.l. - neolit 7 000 4 000 př.n.l.
PALEOLIT člověk neandertálský (100 000 30 000) (Homo sapiens neandertalensis) člověk moderního typu (40 000 dosud) (Homo sapiens sapiens) střídání dob ledových a meziledových sběračství a lov vyhubení některých velkých zvířat (mamut, zubr...) částečné vypalování lesů
MEZOLIT přechodné období po skončení poslední doby ledové (cca 10 000 př.n.l.) člověk moderního typu
NEOLIT Carnac, Francie
NEOLIT neolitická revoluce zemědělství vypalování lesů pěstování plodin monokultury domestifikace živočichů!!! schopnost uchovávat zásoby energie (plodiny, zvířata) možnost vyčlení lidí na duševní práci společenská diferenciace
STAROVĚKÉ ŘÍŠE Mezopotámie, Egypt Mezopotámie: - vyspělé civilizace od 4000 př.n.l. - Sumerové, Akkadové, Babyloňané Egypt: - od 3000 př.n.l.
STAROVĚKÉ ŘÍŠE Mezopotamie, Egypt Společné znaky: - zemědělství postavené na zavlažování - znalost písma - rozvoj věd astronomie, matematika - rozvoj techniky čerpací kolo Vliv na prostředí: - kácení lesů - zasolení půd vlivem zavlažování
STAROVĚKÉ ŘECKO A ŘÍM
STAROVĚKÉ ŘECKO A ŘÍM období cca 1200 př.n.l. 500 n.l. Základy evropského myšlení a civilizace
STAROVĚKÉ ŘECKO A ŘÍM období cca 1200 př.n.l. 500 n.l. Vliv na prostředí vykácení většiny lesů ve Středomoří - ekologická katastrofa -půdní eroze -změna ekosystému z lesa na step
STAROVĚKÉ ŘECKO A ŘÍM
STAROVĚKÉ ŘECKO A ŘÍM Vliv na prostředí hubení fauny (gladiátorské hry)
STŘEDOVĚK
období cca 500-1500 STŘEDOVĚK Vliv na prostředí: postupná kolonizace horských oblastí vypalování lesů extenzivní zemědělství postupný rozvoj těžby kovů a sklářství - potřeba dřeva do dolů a hutí začátek změny v druhové skladbě lesů
NOVOVĚK PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE období cca 1500-1900 Anglie poč. 17. st. uhlí jako nový zdroj energie parní stroj - James Watt (1765-69)
NOVOVĚK PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE období cca 1500-1900 Anglie poč. 17. st. uhlí jako nový zdroj energie parní stroj - James Watt (1765-69) těžba ropy 1859 Pensylvánie, USA spalovací motor 1859 Jean Lenoir výroba elektřiny (1882 Thomas Alva Edison první větší parní elektrárna New York)
NOVOVĚK PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE Vliv na prostředí: emise ze spalování uhlí smog, acidifikace průmyslová hnojiva eutrofizace těžba nerostných surovin haldy monokultury lesních dřevin
20. STOLETÍ rozvoj chemického průmyslu - chemická kontaminace celé Země
20. STOLETÍ jaderná energetika 1942 Enrico Fermi řízená jader. reakce 1945 USA použití atomové bomby (Hirošima, Nagasaki) 1954 první atomová elektrárna SSSR
20. STOLETÍ průmyslové zemědělství pesticidy
20. STOLETÍ rozvoj silniční dopravy dálnice
20. STOLETÍ letecká doprava od 1. sv. války 1918 první pravidelná linka: Washington Filadelfia New York
20. STOLETÍ kosmonautika 1961 Jurij Gagarin 1. vzlet do vesmíru 1969 Neil Armstrong 1. člověk na Měsíci
výpočetní technika 20. STOLETÍ
Krkonošské lesy
Krkonošský prales Vegetační pásma (zjednodušeně): předhůří, pahorkatina duby a další listnáče
Krkonošský prales Vegetační pásma (zjednodušeně): předhůří, pahorkatina duby a další listnáče bukové pásmo buk, klen, jedle největší plošný rozsah
Krkonošský prales Vegetační pásma (zjednodušeně): předhůří, pahorkatina duby a další listnáče bukové pásmo buk, klen, jedle největší plošný rozsah smrkové pásmo od cca 1000 m n.m.
Krkonošský prales Vegetační pásma (zjednodušeně): předhůří, pahorkatina duby a další listnáče bukové pásmo buk, klen, jedle největší plošný rozsah smrkové pásmo od cca 1000 m n.m. klečové pásmo hranice lesa cca 1250 m n.m.
Krkonošský prales Vegetační pásma (zjednodušeně): předhůří, pahorkatina duby a další listnáče bukové pásmo buk, klen, jedle největší plošný rozsah smrkové pásmo od cca 1000 m n.m. klečové pásmo hranice lesa cca 1250 m n.m. holiny malý rozsah, po požárech, na sutích
Vliv člověka na lesy 11. st. první pronikání do hor 13. st. kolonizace, mýcení lesů, vznik osad hospodářský rozvoj růst spotřeby dřeva
Vliv člověka na lesy 15. st. rozvoj hutnictví a sklářský velká spotřeba dřeva, uhlířství 16. st. kácení lesů pro Kutnohorské stříbrné doly holosečné kácení na stovkách hektarů za 40 let vytěženo přes 5000 ha ve východních Krkonoších plavení dřeva po Labi
Vliv člověka na lesy 17.st. rozvoj budního hospodářství (maximum 18. a 19.st.)
Vliv člověka na lesy 18.st. velký nedostatek dřeva nárůst obyvatel a průmyslu + vichřice + následné kalamity kůrovce nové zásady lesního hospodářství pasečný způsob přibývání monokultur smrku 19.st. preference smrku jako ekonomicky výhodné dřeviny
Vliv člověka na lesy 20.st. nárůst imisní zátěže, imisní kalamity (od 1970)
21.st.??? Vliv člověka na lesy
KONEC 1. ČÁSTI