11. Škůdci trvalek a letniček II.

Podobné dokumenty
MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 22. TÝDEN

MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 33. TÝDEN

MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 34. TÝDEN

9. Škůdci okrasných jehličnanů II.

MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 23. TÝDEN

Drátovci a osenice u brambor

DRÁTOVCI A OSENICE U BRAMBOR

DRÁTOVCI A OSENICE U BRAMBOR

Černopáska bavlníková. Heliothis (Helicoverpa) armigera

MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 24. TÝDEN ( )

Jak omezit vzrůstající škodlivost zavíječe kukuřičného. Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc.

MONITORING ŠKŮDCŮ POLNÍ ZELENINY 26. TÝDEN ( )

Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o. Troubsko

Klikoroh borový. (Hylobius abietis)

Nosatcovití (Curculionidae) škodící na řepě

12. Škůdci trvalek a letniček III.

Vliv luskovino obilných směsek na výskyt a distribuci škůdců v porostu. Marek Seidenglanz; Igor Huňady; AGRITEC Šumperk

Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko

Mimořádně silné výskyty škůdců řepky v podzimním období a z toho vyplývající rizika pro jaro

Zvyšování kvality výuky technických oborů

8. Škůdci okrasných jehličnanů I.

Škůdci máku a jeho narůstající plochy v posledních letech

Krytonosec kořenový (Stenocarus ruficornis) na máku a možnosti ochrany. Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský spol. s r.o.

Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko

Jak načasovat zásah proti časným škůdcům řepky

Škůdci obilnin, luskovin a pícnin - ekologická ochrana proti nim I. Doc. ing. Jiří Rotrekl, CSc. Zemědělský výzkum, Troubsko

Základní škola a Mateřská škola Žirovnice

Škůdci na smrku. Škůdci jehlic, pupenů a výhonů. 1) Korovnice (zelená, šišticová)

Integrovaná ochrana kukuřice před houbovými patogeny a škůdci

Přípravek k hubení savého a žravého hmyzu KARATE Zeon 5 SC 6 ml (001029)

Osenice (Noctuinae) škodící na řepě

Chráněné rostliny a živočichové Květnice

Motýli škodící na cukrové řepě

Vliv redukovaného zpracování půdy na výskyt drátovců a zavíječe kukuřičného

Brouci - poznávačka. Identifikuj brouka podle fotografie a zařaď ho do čeledi. Uveď k němu základní informace - v jakém prostředí žije, čím se živí

Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha Ruzyňský den Výsledky řešení projektu Mze QJ

Zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis) na kukuřici a ochrana proti němu

OCCURRENCE OF GARLIC S PESTS IN THE AREA OF SOUTH- EAST MORAVIA AND CONTROL POSSIBILITIES

Významné choroby a škůdci řepky Integrovaná ochrana

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

ROSTLINOLÉKAŘSKÉ ASPEKTY PĚSTOVÁNÍ ŘEPKY. Jakub Beránek OdMIOR ÚKZÚZ Zemědělská 1a, Brno

Moření osiva máku, hrachu a jetelovin

VINOENVI MIKULOV

BRUKVOVITÁ A CIBULOVÁ ZELENINA

Praktická biologická ochrana proti živočišným škůdcům Současný sortiment biologických prostředků na bázi parazitoidů

Škůdci vybraných polních plodin, jejich monitoring a možnosti ochrany

Na jehličnanech se vyskytují nejobávanější škůdci lesního hospodářství.

Účinná látka Přípravek Držitel registrace Obsah Plodina, předmět, oblast použití Škodlivý činitel, účel použití

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

BROUCI. první pár křídel tvoří tvrdé krovky, druhý pár křídel (pokud je vyvinut), slouží k letu. štít = kryje hruď. kousací ústní ústrojí

BROUCI. první pár křídel tvoří tvrdé krovky, druhý pár křídel (pokud je vyvinut), slouží k letu. štít = kryje hruď

Ochrana před skladištními škůdci v ekologické produkci

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ INSTITUT CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ZÁVĚREČNÁ PRÁCE

Česká komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty (ČK GMO)

Rostlinolékařské problémy při zakládání a údržbě zeleně.

Zvyšování kvality výuky technických oborů

VÝZNAMNÍ ŠKŮDCI OVOCNÝCH DŘEVIN V EXTENZIVNÍCH VÝSADBÁCH

1. Škůdci okrasných rostlin

Chrobák. Víte, že? Brouci. Znaky. Stanoviště

Působení Deltamethrin, účinná látka přípravku Dinastia je světlostálý syntetický pyrethroid.

Způsoby ochrany kukuřice před zavíječem kukuřičným

RAK 1+2 M. Jednoduše lákavé

Metody regulace populací škůdců. metody ochrany rostlin proti živočišným škůdcům

Zavíječ kukuřičný. Ostrinia nubilalis (Hübner, 1796)

8. Přílohy 8.1 Seznam tabulek a grafů. 8.2 Seznam fotodokumentace

3. Škůdci okrasných rostlin ve sklenících II.

Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Rybitví

Monitoring výskytu bázlivce kukuřičného v ČR v roce 2015

Integrovaná ochrana kukuřice

Výskyt škůdců máku v letech na provozních porostech máku na severní, střední a jižní Moravě a některé zásady ochrany proti nim

Hana Šmardová. Květen 2013

Errata: Respektujte varovné věty a symboly uvedené v označení.

10. Škůdci trvalek a letniček I.

Tmavka švestková Autor: Ing. Ludmila Sklenářová

Monitoring výskytu bázlivce kukuřičného v ČR v roce 2014

Havlíčkův Brod

Euchalcia consona Fabricius 1787

CZ.1.07/2.2.00/

Mgr. Radmila Holubcová. Datum vytvoření: Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. Tematická oblast: Ekosystémy.

2. Škůdci okrasných rostlin ve sklenících I.

VY_32_INOVACE_10_BĚLÁSEK ZELNÝ_25

VÝSLEDKY VELKOPLOŠNÝCH APLIKACÍ FEROMONOVÝCH PŘÍPRAVKŮ ISONET L PLUS A ISONET LE V OCHRAVĚ JIHOMORAVSKÝCH VINIC PŘED OBALEČI II ( )

Monitoring rezistence obaleče jablečného proti CpGV v ČR

Hmyz s proměnou nedokonalou. Vážky (řád) Rovnokřídlí (řád) - skákací končetiny - 2 páry křídel a, tuhý b, blanitý - samec cvrká

ŠKŮDCI RÉVY VINNÉ A MOŽNOSTI OCHRANY PROTI NIM

zásobní cibule zdužnatělé spodní části listů podpučí velmi krátký stonek

Vývoj a využití feromonu lýkožrouta vrcholkového Ips acuminatus. Milan Švestka. Úvod

Brambor mandelinka bramborová, mšice 0,4 3 při zjištění výskytu

Ostřice jsou traviny, které jsou velmi dekorativní. Většinou snáší polostín, některé druhy jsou vhodné i do stínu. Co se týče botaniky, jedná se o

Aktuální výskyty škodlivých organismů v polních plodinách

Výskyt škůdců máku v roce 2006 na Moravě

Integrovaná ochrana kukuřice

Nové poznatky v nechemické ochraně sadů část 3 Ţivočišní škůdci

Hmyzí škudci našich lesu. kolektiv autorů

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Hmyz * * * * * * tři páry nožek = 6 nožek vyrůstají vždy zespodu hrudi křídla, pokud jsou, tak vyrůstají vždy nahoře z hrudi * * *

ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ

ročník 7. č. 26 název

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ. ISO 9001:2015

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ

Transkript:

11. Škůdci trvalek a letniček II. Hana Šefrová Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Tato prezentace je spolufinancovaná z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky

2. Ţraví škůdci letniček a trvalek 1. Rovnokřídlí krtonožka obecná 2. Brouci Poškozující listy a květy mandelinkovití nosatcovití (krytonosci) Poškozující kořeny nosatcovití (lalokonosci) kovaříkovití vrubounovití 3. Motýli Poškozující listy a květy molíkovití obalečovití můrovití (černopásky, kovoleskleci) Poškozující kořeny Můrovití (osenice)

1. Krtonoţka obecná (Gryllotalpa gryllotalpa) dvouletý vývoj, přezimují larvy a imaga převážně zoofág největší škody na záhonech semenáčků rytím chodeb chodby mělce pod povrchem ničení hnízd s násadou vajíček odchyt krtonožek v době jejich páření v květnu a červnu (zemní pasti: asi 10 cm hluboko, latě, podle nichž se pohybují)

Chřestovníčci (Lilioceris) symptomy požerky na svrchní straně listů

Chřestovníček liliový (Lilioceris lilii) 6 8 mm dlouhý, černý s červenými krovkami a štítem samičky kladou na jaře vajíčka na listy, larvy vyžírají otvory do čepelí listů, imaga ožírají listy, stonky, květy a tobolky během roku 2 3 generace, přezimují imaga

Chřestovníček cibulový (Lilioceris merdigera) červená hlava a končetiny

Chřestovníčci (Lilioceris) bionomie přezimují imaga samičky kladou vajíčka na stonky larvy ožírají listy kuklí se v půdě

Bázlivec leknínový (Galerucella nymphaeae) napadá lekníny, stulíky dvě generace ročně, přezimují imaga na chráněných místech samičky kladou v květnu až červnu na horní stranu listů druhá generace v srpnu, kuklí se na listech živných rostlin sběr imag a larev

Dřepčík modrý (Aphthona nonstriata) požerky na listech kosatec žlutý (Iris pseudacorus)

Krytonosec cibulový (Ophrohinus suturalis) apodní žluté larvy s tmavou hlavou dorůstají délky 4 mm zdeformované listy cibulovin z vnitřní strany listů vyžrané chodbičky

Krytonosec (Mononychus punctumalbum) kosatec žlutý (Iris pseudacorus) k. sibiřský (I. sibirica) imaga okusují květy, samičky kladou vajíčka do tobolek přezimují larvy uvnitř suchých tobolek, kde se na jaře se kuklí

Krytonosci bionomie kuklí se v půdě imaga se líhnou v srpnu zalézají k přezimování zimoviště opouštějí v květnu

Lalokonosec symptomy okousané kořeny na kořenech apodní larvy

lalokonosec libečkový (Otiorhynchus ligustici) apodní eucephalní larva rohlíčkovitě prohnutá

Lalokonosec bionomie 2-3letý vývoj přezimují larvy a imaga na jaře úživný žír vajíčka kladou do půdy larvy na kořenech partenogeneze

Lalokonosec moţnosti regulace Chemická regulace při zjištění larev Biologická regulace přípravek na bázi hlístice Heterorhabditis megidis Larvanem

Drátovci symptomy rostliny vadnou a hynou v řádcích nebo ohniskách podzemní části rostlin třepenitě rozeţrané, vykousané jamky nebo chodbičky

Kovaříci (Agriotes) k. locikový (A. sputator), k. začoudlý (A. ustulatus)

Kovaříci (Hemicrepidius) k. huňatý (H. hirtus), k. černý (H. niger)

Kovaříci bionomie přezimující imaga vylézají v dubnu nebo květnu samci dříve, hojnější žvýkají listy trav, v polovině května se páří vajíčka kladou do půdy do začátku července vývoj larev 4-5 let kuklí se v červnu nebo červenci vylíhlá imaga přezimují v zemních komůrkách opouštějí půdu až příští jaro polyfágní nejčastěji na kyselých vlhkých půdách ohniskový výskyt při nedostatku vody přecházejí na rostliny

Drátovci moţnosti regulace zařadit rostliny méně atraktivní (bobovité, brukvovité, rdesnovité) intenzivní obdělání půdy snižuje početnost odstranění lipnicovitých plevelů hnojení dusíkatým vápnem

Ponravy symptomy vadnutí a odumírání rostlin na podzemních orgánech vykousané jamky škody lokální, v teplejších oblastech

Chrousti (Melolontha) ch. obecný (M. melolontha), ch. maďalový (M. hippocastani), ch. pýřitý (M. pectoralis)

Chroustek páskovaný (Rhizotrogus aestivus) štít pýřitý pouze na bocích larva ponrava bílá až 6 cm dlouhá oligopodní stočená do tvaru písmene C

Chrousti bionomie samičky kladou opakovaně do půdy 5-50 cm hluboko, na slunná, nepříliš zarostlá vlhčí stanoviště délka vývoje larev chroustů 3-4 roky, chroustků 2-3 roky kuklí se v půdě, líhnou se koncem léta kukelní komůrku opouštějí až příští jaro během úživného žíru páření polyfágní škodlivost narůstá Možnosti regulace intenzivní obdělávání půdy

Obaleč Lobesia littoralis housenky vyžírají květenství a semena trávničky Armeria jednorázový výskyt v Šebrově 2009

Molík česnekový (Acrolepiopsis assectella) vykousané listy chodbičky směřují od vrcholu k bázi listu napadá cibuloviny feromonové nebo světelné lapačů chemická ochrana syntetickými insekticidy přípravky na bázi Bacillus thuringiensis

Molík česnekový (Acrolepiopsis assectella) přezimují imaga v květnu kladou vajíčka housenky šedozelené s černými skvrnami, žlutou hlavou a hrudními nožkami, délka do 11 mm kuklí se na povrchu listů v létě létají motýli

Kovolesklec gama symptomy zpočátku skeletování listů později nepravidelné výkusy v listech plýtvavý žír polyfág (100 druhů hostitelských rostlin) škody při masovém příletu v suchých teplých letech (v 60. letech 20. století)

Kovolesklec gama (Autographa gamma) světle zelené housenky se 3 páry panožek

Kovolesklec gama (Autographa gamma) 2-3 generace 1. generace létá v květnu a červnu 2. generace koncem června a v červenci 3. generace začátkem srpna až říjen létají ve dne i v noci kladou jednotlivě na spodní stranu listů kuklí se na rubu listů v jemném zámotku u nás převažují motýli migrující z jižní Evropy Monitoring světelné a feromonové lapače

Černopáska bavlníková symptomy

Černopáska bavlníková (Heliothis armigera) variabilní housenky tvarově i zbarvením

Černopásky (Heliothis) bionomie migranti, přilétají od května dále stihnou nejméně 1 generaci polyfágové preferují generativní orgány

Blýskavka mramorovaná (Phlogophora meticulosa) housenky mohou vykusovat otvory do listů mohou poškodit poupata a květy

Osenice polní symptomy listy skeletované nebo okénkované později nepravidelné výkusy kořenový krček a podzemní orgány okousané

Osenice polní (Agrotis segetum) až 5 cm lysé dlouhé housenky při vyrušení se stáčejí skryté v půdě 1. a 2. instar housenek má 4,5 cm v rozpětí typické paličkovité chloupky nenápadně zbarvený motýl bez výrazné kresby na křídlech světlá zadní křídla

Osenice polní bionomie 2 generace motýli 1. generace v květnu až červnu motýli 2. generace od konce července do počátku listopadu vajíčka kladou na spodní stranu listů i na půdu mladé housenky skeletují listy starší v půdě, vylézají v noci přezimuje dorostlá housenka kuklí se na jaře v půdě polyfágní

insekticidy účinné jen na housenky prvních instarů rezistentní vůči řadě insekticidů vajíčka nesnášejí vlhkost, cílená závlaha v období líhnutí housenek redukuje početnost osenice škodí hlavně v sušších oblastech a v letech se suchým jarem mírné zaplevelení snižuje škodlivost osenice Sledování výskytu Osenice polní moţnosti regulace motýli (květen červen) ve světelném lapači 7-10 dní po zjištěni letu motýlů výskyt vajíček mladé housenky oklepem rostlin na bílý papír skeletování listů starší housenky nelze zjistit

Osenice šťovíková (Noctua pronuba) požerky na podzemních orgánech nebo cibulích

Šedavka luční (Hydraecia micacea) požerky na podzemních orgánech nebo cibulích

Hrotnokřídlec salátový (Triodia sylvina) požerky na podzemních orgánech nebo cibulích