Červená. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)



Podobné dokumenty
Písečná. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Rybník. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Kód obce UIR: číslo obce: IČZÚJ část obce (základní sídelní jednotka):běluň, Brod, Heřmanice, Slotov

Semanín. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Letohrad. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Kód obce UIR: Základní sídelní jednotka Petrovice a Petrovičky ( m n. m.) leží na katastrálním území Velké Petrovice (779261).

Kód obce UIR: Informace OÚ Velichovky Informace ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (Český statistický úřad) Provozní řád vodovodu

Borová. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Dlouhoňovice. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Brandýs nad Orlicí. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Trpík. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Anenská Studánka. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Skuhrov. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Lukavice. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Končiny. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Bystřec. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Žamberk. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Rviště. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Knířov. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Verměřovice. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Kód obce UIR: Základní sídelní jednotka Velká Bukovina ( m n. m.) leží na katastrálním území Velká Bukovina u Chvalkovic (655155).

Zbudov. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Dolní Dobrouč. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Choceň. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Janovičky. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Vestec. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Zblov. Mapa A: Území obce

Kód obce UIR: Základní sídelní jednotka Velká Jesenice (286 m n. m.) leží na katastrálním území Velká Jesenice (778419).

Machov. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Kód obce UIR: číslo obce: IČZÚJ část obce (základní sídelní jednotka): Studnice, Bakov, Na Pastvišti, Řešetova Lhota

Kunvald. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Orlík. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Červená Voda. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Rudoltice. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Česká Třebová. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Jablonné nad Orlicí. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

1. TEPLICE NAD METUJÍ

Záchlumí. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Kód obce UIR: Základní sídelní jednotka Malá Bukovina ( m n. m.) leží na katastrálním území Malá Bukovina u Chvalkovic (655121)

Běstovice. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Nový Rychnov. Název části obce

Název části obce. Bydlící obyvatelé Malý Budíkov trvale bydlící. Pusté Lhotsko trvale bydlící. přechodně bydlící celkem

A. OBEC Batelov B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

Sruby. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

České Petrovice. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Dolní Dobrouč. Název části obce: Název části obce: B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Pastviny. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

A. OBEC Kaliště B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

Polná. Název části obce

A. OBEC Velká Bíteš B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

Klášterec nad Orlicí. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Horní Cerekev. Název části obce

Pacov. Název části obce

A. OBEC Těmice B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

A. OBEC Křešín B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

Albrechtice. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

A. OBEC Brtnice B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

Název části obce. Bydlící obyvatelé Čejov trvale bydlící přechodně bydlící celkem

Horní Rápotice. Název části obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Ratiboř. Mapa A: Území obce

A. OBEC Častrov B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

Název části obce. Bydlící obyvatelé Čejov trvale bydlící přechodně bydlící celkem

Dvořisko. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

A. OBEC Chotěboř B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

Název části obce. Bydlící obyvatelé přechodně bydlící celkem

Název části obce. Bydlící obyvatelé. Obec Útěchovice celkem: trvale bydlící. přechodně bydlící celkem

CZ Dlouhý Most Dlouhý Most

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Horní Paseky. Mapa A: Území obce

A. OBEC Lukavec B. CHARAKTERISTIKA OBCE C. VODOVODY. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

Kód obce UIR: Základní sídelní jednotky Libná a Zdoňov ( m n. m.) leží na katastrálních územích Libná (792675) a Zdoňov (792667).

A. OBEC Dehtáře B. CHARAKTERISTIKA OBCE C. VODOVODY. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

Dolní Čermná. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Název části obce. Bydlící obyvatelé Sedliště trvale bydlící. přechodně bydlící celkem

Název části obce. Bydlící obyvatelé. přechodně bydlící celkem. Počet připojených obyvatel Bystrá

Kód obce UIR: Obec Borová ( m n. m.) leží na katastrálním území Borová (607711).

Název části obce. Bydlící obyvatelé Pohořílky trvale bydlící. Otín trvale bydlící. přechodně bydlící celkem

Salačova Lhota. Název části obce

A. OBEC Kamenice B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

Salačova Lhota. Název části obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Krásný Les. Mapa A: Území obce

Dolní Boříkovice. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Kopeček. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Skřípov. Mapa A: Území obce

A. OBEC Želiv B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

Dolní Hedeč. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Název části obce. Bydlící obyvatelé Stajiště trvale bydlící. Pavlov trvale bydlící. přechodně bydlící celkem

Kamenice nad Lipou. Název části obce

A. OBEC Černovice B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci. B.2 Demografický vývoj

Nová Ves u Chotěboře

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Hrozňatov. Mapa A: Území obce

Název části obce. Bydlící obyvatelé přechodně bydlící celkem. Počet připojených obyvatel Kojčice

Název části obce. Počet bydlících obyvatel Heřmaneč trvale bydlící. Bydlící obyvatelé Horní Vilímeč trvale bydlící

Vyskytná nad Jihlavou

Název části obce. Obec Věžnice se nachází v Kraji Vysočina, okres Jihlava. Obcí protéká vodní tok Šlapanka. Rozsah zástavby je m n.m.

Dolní Čermná. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Vonšov. Mapa A: Území obce

Luka nad Jihlavou. Název části obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Komárov. Mapa A: Území obce

Transkript:

A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Červená Kód části obce PRVK: 3611.5315.047.02 Název obce: Letohrad Kód obce (IČOB): 08066 (580538) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1261 (5315) Název ORP3: Žamberk Kód OPOU2 ČSÚ: 53152 Název OPOU2: Letohrad A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: Název části obce: Kód části obce PRVK: IČOB obce obce ÚIR: B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) V Červené (350 376 m n.m.) a Jankovicích (354 368 m n.m.), částech města Letohrad, žije 206 trvale bydlících obyvatel a 30 rekreantů. Nachází se zde 82 nemovitostí (z toho 4 chalupy) a 5 chat. Sídelní jednotky leží v CHOPAV Východočeská křída a Přírodním parku Orlice. Do k.ú. Červená zasahuje OP vodního zdroje Letohrad. Ve výhledu k roku 2015 se uvažuje s 232 trvale bydlícími obyvateli a 55 rekreanty. Věkový průměr obyvatel je příznivý, zástavba je hustá. Za prací se dojíždí. Ve výhledu se předpokládá nová výstavba asi 4 RD. C. PODKLADY Informace MěÚ Letohrad Dotazník k PRVKÚC Informace VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. Koncepce VaK Jablonné nad Orlicí,a.s. do roku 2005 Realizační projekt OP vodního zdroje, jímaného štolou se studnou a vrty LT-1 a LT-2 Letohrad (6/2000) Provozní řád vodovodu D. VODOVODY D.1 POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Vodovod - Současný stav 3611.5315.047.02 Červená 08063 580538 Vlastníkem a provozovatelem skupinového vodovodu jsou Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí, a.s. Vodovod slouží k zásobování sídelních jednotek, obcí: Počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel / rekreantů Letohrad - 3 820 / 102 Kunčice - 970 / 26 Orlice 1 071 / 10 Červená+Jankovice - 202/ 30 Písečná - 490 / 0 Celkem 6 553 + 168 = 6 721 Vodovod byl uváděn v Letohradu do provozu postupně v 30. a 70. letech 20. století, v Písečné v roce 1985. Jedná se o vodovod zásobovaný vodou ze studny se štolou a občasně z vrtu LT-1 v Letohradě, přes čerpací stanici, výtlačný řad, systém vodojemů a přečerpacích stanic ve směru Písečná + Ovčín. Vodovodní síť ve spotřebišti Letohrad je rozdělena na dvě tlaková pásma. Zdroj vody - současný stav Zdrojem vody je zvodeň, jejímž kolektorem jsou sedimenty spodního turonu. Místo jímání podzemní vody se nachází v osové části hydrogeologického rajónu 426 Kyšperská synklinála v místě přírodní drenáže podzemní vody do Lukavického potoka a Tiché Orlice. Popis jímacích objektů: Zdroj vody je jímán štolou se studnou a nárazově vrtem LT-2, záložním nevyužívaným jímacím objektem je vrt LT-1. Stránka 1 z 6

Studna se štolou: Je situována po levé straně silnice na začátku zástavby Letohradu při příjezdu od Ústí nad Orlicí. Studna se štolou byla vybudována v roce 1926. Studna je 6,0 m hluboká. K ní kolmo do skalního masivu je ražena jímací štola o délce cca 17 m. Zachycen je původní pramenní vývěr, vytékající při patě svahu do bývalého Mlýnského náhonu. Vrt LT-2: Je situován nedaleko koupaliště v Letohradu na pravém břehu Lukavického potoka, byl vybudován v roce 1982 a jeho hloubka je 211 m. Vystrojen je ocelovou zárubnicí průměr 529/273 mm s perforovaným úsekem v oboru spodnoturonské zvodně v hloubkovém intervalu 84,6 164,6 m. Níže až do konečné hloubky je vrt zasypán drtí. Zvodeň má napjatou hladinu s pozitivní výtlačnou úrovní, přetok v úrovni terénu činí cca 50 l/s Vrt LT-1: Vrt se nachází v blízkosti štoly, v korytě bývalého Mlýnského náhona. Byl vybudován v roce 1979. Je hluboký 16,5 m a vystrojen je ocelovou zárubnicí průměr 720 mm v kombinaci s UGI filtrem průměru 690 mm. Hladina vody je volná, ztotožněná s hladinou vody v nezrušené části Mlýnského náhonu. Vydatnost jímacích objektů: Studna se štolou: Využitelná vydatnost zdroje vody činí 30 l/s. Vrt LT-2: Využitelná vydatnost zdroje vody činí 70 l/s. Vrt LT-1: Využitelná vydatnost vrtu je 30 l/s (za předpokladu zachování těžitelné úrovně hladiny podzemní vody ve studni se štolou). Nevyužívá se. Jakost vody: Studna se štolou: Z chemického hlediska se jedná o podzemní vody mírně alkalické reakce (ph okolo 7,6), dosti tvrdou, Ca-HCO3 typu, s množstvím rozpuštěných látek mezi 240 350 mg/l. Další charakteristiky vody jsou následující: - z hlediska úplných fyzikálně - chemických rozborů provedených v letech 1994 2003 je kvalita vody po fyzikálně - chemické stránce dlouhodobě stabilní, mírně pod úroveň doporučených hodnot kolísají pouze hodnoty rozpuštěného kyslíku, popř. teploty vody; - hodnoty vodivosti (resp. celkové mineralizace) mají mírně stoupající trend cca 4 ms/m za posledních 10 let, průměrná hodnota se za období 1994 1999 pohybuje okolo 39 ms/m. Naopak hodnoty celkové alkality KNK4,5 (uhličitanové tvrdosti) mají klesající trend, průměrná hodnota za období 1994-1999 činí 3,1 mmol/l. Rostou tedy hodnoty neuhličitanové tvrdosti, způsobené především rostoucím trendem obsahu dusičnanů, příp. síranů a chloridů hořčíku a vápníku; - u koncentrace dusičnanů došlo v posledním desetiletí k výraznému výkyvu v roce 1992 a 1993, kdy se jejich koncentrace pohybovala dlouhodobě pod 24 mg/l, v období let 1990 1991 a 1994 2000 naopak stoupala až na 30 mg/l. Nejvyšší mezná hodnota pro obsah dusičnanů v pitné vodě nebyla ve sledovaném období nikdy překročena, trend je ale vzestupný; - zvýšené hodnoty jsou pravidelně zaznamenávány u některých specifických organických látek, konkrétně u chlorovaných ethénů. 1,2 Dichlorethen se vyskytuje v podzemní vodě ve štole se studnou v průměrné koncentraci 0,34 ug/l. Celkový trend obsahu dichlorethenu je mírně klesající. Koncentrace trichlorethenu se pohybovala převážně mezi 5 24 (g/l, v roce 1994 však jednou překročila při monitoringu limitní hodnotu 30 (g/l. Celkově lze vysledovat za posledních 10 let klesající tendenci obsahu trichlorethenu, v posledních letech se pohybuje jeho koncentrace pravidelně okolo 10 (g/l. Koncentrace tetrachlorethenu se pohybovala převážně mezi 2 8 (g/l, v roce 1994 však jednou překročila při monitoringu limitní hodnotu 10 (g/l. Celkově lze vysledovat v posledním desetiletí stoupající trend obsahu tetrachlorethenu, v posledních letech se pohybuje jeho koncentrace okolo 7 (g/l; - celkové objemové aktivity (a (? jsou velice nízké, objemová aktivita radonu 222 se pohybuje v oblasti cca 30 50 % indikační hodnoty, žádná z aktivit nepřekročila danou indikační hodnotu; - z hlediska mikrobiologického vykazuje voda občasnou mírnou závadnost (koliformní bakterie a enterokoky, živé organismy). Celkově hodnotíme jímanou vodu dle vyhlášky č. 252/2004 Sb. jako nevyhovující, nezbytné je její provzdušnění a průběžné hygienické zabezpečení. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A2, vzhledem ke koncentracím chlorovaných eténů a k občasnému výskytu mikrobiologického znečištění vody. Vrt LT-2: Z chemického hlediska se jedná se o podzemní vodu mírně alkalické reakce (ph okolo 7,6), dosti tvrdou, Ca-HCO3 typu, s množstvím rozpuštěných látek mezi 170 290 mg/l. Další charakteristiky vody jsou následující: - z hlediska úplných fyzikálně - chemických rozborů provedených v letech 1994 1993 je kvalita vody po fyzikálně - chemické stránce dlouhodobě stabilní, s výjimkou krátkodobě zvýšených koncentrací železa a berylia. V malé míře kolísají také hodnoty rozpuštěného kyslíku, popř. teploty vody; - hodnoty vodivosti (resp. celkové mineralizace) mají stoupající trend cca 8 ms/m za posledních 10 let, průměrná hodnota za období 1994 1999 je 43,1 ms/m. Hodnoty celkové alkality KNK 4,5 (uhličitanové tvrdosti) mají spíše stálý trend, průměrná hodnota za období 1994-1999 činí 4,4 mmol/l, což je nejvyšší hodnota ze všech tří sledovaných jímacích objektů; - u koncentrace dusičnanů docházelo v období let 1990 1996 k výkyvům v rozmezí 0 26 mg/l, od roku 1996 došlo k ustálení na téměř nulové hodnotě. Nejvyšší mezná hodnota pro obsah dusičnanů v pitné vodě nebyla ve sledovaném období nikdy překročena, trend je sestupný, průměrná hodnota za období 1994 1999 činí 4,78 mg/l; - koncentrace železa dosáhla u rozboru v roce 1996 0,59 mg/l, v ostatních letech se pohybovala pod limitním množstvím 0,3 mg/l. Průměrná hodnota koncentrace železa za období 1994 1999 činí 0,243 mg/l; Stránka 2 z 6

- v roce 1998 byla v jednom vzorku zjištěna nadlimitní koncentrace berylia 340 ng/l, v ostatních případech se koncentrace berylia pohybovala pod 50 ng/l; - zvýšené hodnoty jsou pravidelně zaznamenávány u některých specifických organických látek, konkrétně u chlorovaných ethenů. Koncentrace trichlorethenu se pohybovala převážně mezi 5 30 (g/l, v roce 1994 však jednou překročila při monitoringu limitní hodnotu 30 (g/l. Celkově lze vysledovat během posledních 10-ti let klesající tendenci obsahu trichlorethenu, v posledních pěti letech se pohybuje jeho koncentrace pravidelně mezi 5-13 (g/l. Koncentrace tetrachlorethenu jsou řádově nižší, než u štoly se studnou. Pohybují se mezi 0,1 0,5 (g/l. Celkově lze vysledovat v posledním desetiletí klesající trend obsahu tetrachlorethenu, v posledních třech letech se pohybuje jeho koncentrace okolo 0,2 (g/l; - celkové objemové aktivity (a (jsou velice nízké, objemová aktivita radonu222 se pohybuje v oblasti cca 2 50 % indikační hodnoty, žádná z aktivit nepřekročila danou indikační hodnotu; - z hlediska mikrobiologického vykazuje voda mírnou závadnost (živé organismy). Celkově hodnotíme jímanou vodu jako nevyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb. v rozsahu stanovovaných chemických ukazatelů. Nezbytné je její průběžné provzdušňování a hygienické zabezpečení. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb., zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A2, vzhledem k výskytu mikrobiologického znečištění vody a chlorovaných eténů. Vrt LT-1: Jakost jeho vody je prakticky totožná s jakostí vody ze studny se štolou. Povolení k odběru vody a ochranná pásma štola se studnou Letohrad: Rozhodnutí: MUZBK-18513/2013/ZPZE-4/231.8/KOSP-109 ze dne 11.10.2013 Množství: 33 l/s, 643 200 m3 /rok Platnost: 31.12.2023 OP: 1. a2. stupně Platnost: na dobu neurčitou Povolení k odběru vody a ochranná pásma vrt Lt-2: Rozhodnutí: MUZBK-18513/2013/ZPZE-4/231.8/KOSP-109 ze dne 11.10.2013 Množství: 10 l/s, 145 200 m3 /rok Platnost: 31.12.2023 OP: 1. a2. stupně Platnost: na dobu neurčitou Úprava vody - současný stav Mikrobiologickou kvalitu je třeba stabilizovat dezinfekcí. Jako dezinfekční činidlo se užívá koncentrovaný roztok chlornanu sodného. Dávkování je prováděno zařízením typu MAGDOS JESCO do výtlaku. Voda z vrtu LT-2 není hygienicky zabezpečována (v případě využívání vody z vrtu LT-2 dojde k jejímu promíchávání hygienicky zabezpečované vody v síti). Na obou zdrojích jsou v současné době instalovány mobilní úpravny vody na snižování koncentrace chlorovaných eténů. Doprava vody - současný stav Z vodního zdroje v Letohradě, přes čerpací stanici, výtlačný řad, systém vodojemů a přečerpacích stanic jsou zásobovány výše uvedené základní sídelní jednotky. Hlavní čerpací stanice - je postavena nad studnou jako zděná budova (z 30. let 20. století) Typy osazených čerpadel (jedno jako rezerva): typ -- Q (l/s) -- H (m) - štola Letohrad: typ: LVN - 5/III, Q (l/s) = 29,5, H (m) = 84, Q (l/s) = 28,3, H (m) = 84 Čerpací stanice - vrt LT-2: typ: U-BX-1/VII, Q (l/s) = 8,0, H (m) = 84 V případě využívání vrtu LT-2 je voda dopravována přes vodovodní síť do VDJ. Přečerpací stanice Ovčín: - čerpá vodu ze zásob. Řadu v Kunčicích do VDJ Ovčín typ: 32 SVA/, Q (l/s) = 6,0, H (m) = 55 Přečerpací stanice Písečná: - čerpá vodu z přívodního řadu z VDJ vyššího pásma v Letohradě do VDJ Písečná typ: 50 NQA-120, Q (l/s) = 5,0, H (m) = 25 Vodojemy - současný stav Vodojem Letohrad - vyšší tlakové pásmo nový, zemní o objemu 650 m3. Objekt byl uveden do provozu v roce 1974. Dno vodojemu 430,25 m n.m. Max hladina není známa. Vodojem Letohrad - nižší tlakové pásmo - starý pod hřbitovem, zemní o objemu 240 m3. Objekt byl uveden do provozu v roce 1941. Dno vodojemu 412,50 m n.m. Max hladina není známa. Vodojem Ovčín: - zemní o objemu 200 m3. Objekt byl uveden do provozu v roce 1931. Dno vodojemu 445,00 m n.m. Max hladina Stránka 3 z 6

není známa. Vodojem Písečná: - zemní o objemu 100 m3. Objekt byl uveden do provozu v roce 1985. Dno vodojemu 438,00 m n.m. Max hladina 440,8 m n.m. Akumulace v PČS na Písečnou: - zemní nádrž o objemu 20 m3. Objekt byl uveden do provozu v roce 1985. Vodovodní síť - současný stav Celková délka vodovodní sítě Letohrad Orlice Kunčice Jankovice Červená: 28,893 km Počet přípojek : cca 1977ks Celková délka vodovodní sítě skupinového vodovodu: 37,235 km. Celková délka vodovodní sítě Letohrad Orlice Kunčice Jankovice Červená: 27,413 km Počet přípojek : cca 1400 ks Celková délka vodovodní sítě skupinového vodovodu: 35,186 km. Zhodnocení současného stavu Množství vody ve využívaných zdrojích vody je pro stávající počet vodou zásobovaných obyvatel dostatečné. Kvalita surové vody se dle vyhlášky č.252/2004 Sb. Pohybuje v současné době v ukazatelích TCE, PCE a železo v hraniční oblasti. Objem akumulované vody ve vodojemech nezabezpečí pokrytí minimálně 60 % maximální denní potřeby vody. Současný stav vodovodních řadů neodpovídá platným normám po stránce technického uspořádání, možnosti manipulace na síti, vnitřních průměrů potrubí (stáří cca 80 let, materiál ocel, litina a atypické profily L DN 60, 175). Vodovod je zaveden do všech částí zásobovaných sídelních jednotek. Vodovod je napojen na centrální radiový dispečink provozovatele. D.2 ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ Provozovatel vodovodu - VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. - ve své koncepci do roku 2005 uvažuje: - rekonstrukci litinového řadu DN 60 na Orlici na PVC 110 mm - délka cca 800 m - další monitoring na vodním zdroji pro celou vodovodní skupinu. Návrh VaK Jablonné nad Orlicí: - výměna ocelového potrubí 6/4 za PVC 90 mm v ulici U Cihelny po Spořilov 0,5 km; - výměna přívodného a rozvodného řadu litina DN 40 za PVC 110 mm na Ostrově; - výměna litinového řadu DN 40, 50, 60 na Kunčicích od čp. 46 po 203 1,3 km; - výměna PVC potrubí DN 150 od Kampeličky po Zemědělské služby na Kunčicích čp. 24 pro vysokou poruchovost - 1,8 km; - výměna stávající litina DN 40 za PVC 90 mm na Orlici od hasičské zbrojnice po čp. 248 a 240 0,27 km; - rozšíření vodovodu pro průmyslovou zónu u OEZ, PVC 110 mm, délka 0,42 km. Navrhované řešení Zdroj vody: V důsledku podmíněně vyhovující jakosti vody ve srovnání s vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, navrhujeme opuštění, nebo omezení odběru vody ze zdroje Studna se štolou a plné využití vody z vrtu LT-2. ležící v místě nižší zranitelnosti jímané zvodně. Dále je ze skupinového vodovodu Letohrad navrženo posílení skupinového vodovodu č. 8 Jablonné nad Orlicí. Úprava vody: V důsledku změny v zásobování vodou navrhujeme vybudování úpravny vody o kapacitě Q = 60 l/s. Bude se jednat o odstranění TCE a PCE u vrtu LT-2. Doprava vody. V důsledku změny současného stavu dopravy vody navrhujeme realizovat novou čerpací stanici o Q = 60 l/s a H = nad 60 m, která bude dopravovat vodu z vrtu LT-2 do vodojemu Letohrad. Vodojemy: V důsledku nedostatečné minimálně 60 % zabezpečenosti maximální denní potřeby vody v roce 2015 navrhujeme přístavbu další komory vodojemu Letohrad nebo výstavbu nového vodojemu o objemu 600 m3. Z nového vodojemu bude výtlačným řadem dopravována voda do vodojemu Mistrovice tím bude posílen skupinový vodovod č. 8 Jablonné nad Orlicí. Dále v důsledku nedostatečné minimálně 60 % zabezpečenosti maximální denní potřeby vody v roce 2015 navrhujeme přístavbu další komory vodojemu Písečná o objemu 100 m3. Vodovodní síť: Součástí plánovaného rozvoje skupinového vodovodu je i návrh rekonstrukce stávajících vodovodních řadů. Do navrhovaného plánu rekonstrukce vodovodní sítě jsme zařadili úseky, které byly posouzeny jako nevyhovující, s respektováním požadavků provozovatele VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. V důsledku nedostatečných dimenzí vodovodního potrubí nebo nevyhovujícího použitého materiálu potrubí se navrhuje výměna nevyhovujícího trubního materiálu za kapacitně vyhovující řady z PVC nebo v důležitých komunikacích tvárnou litinou. Jedná se o řady LT DN 70 o délce 0,38 km, LT DN 60 o délce 2,36, LT DN 50 o délce 1,138 km, LT DN 40 o délce 0,549 km. Stránka 4 z 6

S ohledem na změnu koncepce v zásobování vodovodu navrhujeme rozšíření vodovodní sítě o výtlačný řad LT DN 200 o délce 2 km a přívodní řad PVC DN 250 1 km. S ohledem na plánované rozšíření zástavby navrhujeme rozšíření vodovodní sítě o následující řady: - Letohrad, Orlice, Kunčice PVC DN 100 o délce 1,1 km - Červená, Jankovice PVC DN 100 o délce 0,1 km (2004-2015) - Písečná PVC DN 100 o délce 0,9 km D.3 NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje) V případě havárie na některém z jímacích objektů skupinového vodovodu Letohrad bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajišťováno druhým nepoškozeným zdrojem. V případě větších poruch nebo havárií na vodovodním systému bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajištěno dodávkou pitné vody cisternami ze skupinového vodovodu Žamberk (profil Lukavice, vzdálenost do 4 km) nebo z neporušené části skupinového vodovodu v kilometráži před poruchou, případně dovozem pitné vody vrt LT-2 Letohrad (dovozová vzdálenost cca 4 km). Pro nouzové zásobování budou využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě E. KANALIZACE A ČOV E.1 POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU Kanalizace - současný stav V Červené a Jankovicích, částech města Letohrad, není vybudován kanalizační systém. Jsou zde vybudovány pouze krátké úseky kanalizace s odtokem do Tiché Orlice. V Červené je majitelem a provozovatelem kanalizace je Město Letohrad. Jedná se pravděpodobně o betonovou kanalizaci o neznámé délce, situace kanalizace není k dispozici. V Jankovicích je vlastníkem a provozovatelem VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. Jedná se zde o 3 vyústi V1 (délka 0,2 km), V2 (délka 0,2 km) a V3 (délka 0,25 km) z betonu DN 400 a 500 o celkové délce 0,65 km. Počet obyvatel připojených na kanalizaci není znám. Obec využívá systému příkopů, struh a propustků. Povolení k vypouštění z volných výustí bylo uděleno rozhodnutím Městského úřadu Žamberk, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 10.04.2013 pod č.j. 24725/2012/ZPZE-4/231.8/KOSP-45, s platností do 31.12.2015. Dotčená vodoteč: Tichá Orlice, 1-02-02-026 Počet vyústí: 35 Povolené množství: celkem 26,2 l/s, 85 402 m3/rok Povolená kvalita: různá u jednotlivých vyústí Čištění odpadních vod - současný stav V Červené a Jankovicích není vybudována centrální ČOV. Nachází se zde 42 ks bezodtokových jímek a cca 40 ks septiků. Obsah jímek se vyváží na pole (do vzdálenosti cca 5 km) nebo na ČOV Letohrad. Technický stav jímek je různý, některé jsou nevyhovující, netěsné. Odpady ze septiků jsou svedeny do kanalizace a do povrchových vod. E.2 POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU Město Letohrad má zájem: - o napojení lokality Červená buď na ČOV Letohrad nebo na vybudování ČOV přímo v Červené - dořešení napojení Jankovic na centrální ČOV Letohrad včetně dobudování kanalizační sítě s termínem do roku 2005. Navrhované řešení Navrhujeme prohlídku stávající kanalizační sítě. Její případné využití pro navrhované koncepční řešení odvedení odpadních vod je podmíněno dobrým stavebně-technickým stavem. Na základě získaných informací lze předpokládat, že kanalizace, která byla budována v akcích Z, nebude stavebně a technicky vyhovovat požadavkům na nepropustnost, a to i ve vztahu k přítokům balastních vod. V případě nevyhovění stávající kanalizace požadavkům ČSN 756114 (EN 1610) Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení bude této kanalizace využito k odvedení srážkových vod. Odvedení dešťových vod zůstane zachováno v současné podobě. Červená Navržena je výstavba splaškové kanalizace PVC DN 250, 300 o celkové délce 0,75 km s odvedením odpadních vod od většiny obyvatel sídelní jednotky na novou centrální mechanicko-biologickou ČOV pro 100 obyvatel, výstavba roce 2009. Doporučujeme mechanicko biologickou čistírnu s nízko nebo středně zatěžovanou aktivací s úplnou nebo částečnou aerobní stabilizací kalu, aktivace s jemnobublinnou aerací s předřazenou denitrifikací a nitrifikací a separací kalu v dosazovací nádrži. Výstupní garantované parametry musí splňovat nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod. Odtok z ČOV bude zaústěn do Tiché Orlice. Jankovice Navržena je výstavba splaškové kanalizace PVC DN 250, 300 o celkové délce 0,5 km a tlakové kanalizace PVC DN 80 o délce 0,28 km a ČS (do 5 l/s, výtlačná výška do 15 m) s odvedením odpadních vod od většiny obyvatel sídelní jednotky do kanalizace a na centrální mechanicko-biologickou ČOV Letohrad, výstavba Stránka 5 z 6

v letech 2009 až 2011. Odpadní vodu od zbývajících obyvatel navrhujeme likvidovat na rekonstruovaných stávajících nepropustných jímkách na vyvážení a v nově vybudovaných jímkách, ve stávajících septicích doplněných zemními filtry tak, aby vyhověly ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodárenského a kanalizačního zařízení, u septiků musí výstupní garantované parametry splňovat nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod. Další alternativou je výstavba domovních biologických aktivačních nebo duálních anaerobně-aerobních ČOV. Odpadní vody z jímek a kaly ze septiků a DČOV budou odváženy k likvidaci na ČOV Letohrad. V cílovém roce 2015 bude počet stávajících a nově napojených obyvatel Červená a Jankovice: - na ČOV - 220 - na DČOV - 4 - na septiky se zemním filtrem - 4 AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: Popis: 16.11.2014 Aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje (PRVKUK) 2014. Stránka 6 z 6