REZOLUCE OSN O ROZDĚLENÍ PALESTINY (29. 11. 1947) Valné shromáždění sešlo se na zvláštním zasedání na žádost mandátní mocnosti, aby jmenovalo zvláštní výbor a uložilo mu připravit pro druhé řádné zasedání Valného shromáždění k úvaze otázku budoucí vlády v Palestině; jmenovalo zvláštní výbor a uložilo mu prozkoumat všechny sporné a jiné otázky, které jsou pro palestinský problém závažné, připravit návrhy na řešení tohoto problému a po převzetí a prozkoumání zprávy zvláštního výboru (dokument A/364) obsahující řadu jednomyslných doporučení a plán rozdělení při zachování hospodářské jednoty schválený většinou členů zvláštního výboru, má za to, že současná situace v Palestině by mohla ohrozit všeobecné blaho a přátelské vztahy mezi národy; bere na vědomí prohlášení mandátní mocnosti, že zamýšlí ukončit vyklizení Palestiny dnem 1. srpna 1948; doporučuje Spojenému království jakožto mocnosti vykonávající v Palestině mandát a všem ostatním členům OSN aby, pokud jde o budoucí vládu v Palestině, přijali a splnili plán na rozdělení při zachování hospodářské jednoty, který je dále uveden; vyzývá, aby a) Rada bezpečnosti učinila nutná opatření stanovená plánem k jeho provedení; Plán rozdělení při zachování hospodářské jednoty ČÁST I. BUDOUCÍ ÚSTAVA A VLÁDA PALESTINY A. Ukončení mandátu, rozdělení a samostatnost 1.Mandát pro Palestinu skončí co nejdříve, nejpozději však 1. srpna 1948. 2. Ozbrojené síly mandátní mocnosti budou z Palestiny postupně staženy, přičemž se evakuace ukončí co nejdříve, avšak nejpozději 1.srpna 1948. Mandátní mocnost zpraví komisi pokud možno brzo předem o svém úmyslu ukončit mandát a vyklidit každé území. 1
Mandátní mocnost vynaloží své největší úsilí, aby zajistila, že oblast ležící na území židovského státu včetně mořského přístavu a zázemí přiměřeného pro podstatné přistěhovalectví bude vyklizena co nejdříve a v žádném případě ne později než 1. února 1948. 3. Samostatné státy arabský a židovský a zvláštní mezinárodní režim města Jeruzaléma, stanovené v části III tohoto plánu, vzniknou v Palestině dva měsíce po skončení evakuace ozbrojených sil mandátní mocnosti, v každém případě však nejpozději 1. října 1948. Hranice mezi arabským a židovským státem a městem Jeruzalémem budou stanoveny podle popisu obsaženého dále v částech II a III. B. Přípravné kroky k samostatnosti 1.Bude jmenována komise, v níž bude zastoupen každý z pěti členských států jedním zástupcem. Členské státy zastoupené v komisi budou vybrány Valným shromážděním na základně, která bude co nejširší z hlediska zeměpisného i jinak. 4. Po poradě s demokratickými stranami a jinými veřejnými organizacemi arabského a židovského státu vybere a ustaví komise v každém státě co nejrychleji zatímní vládní radu. Komise bude všeobecně řídit činnost jak arabské, tak i židovské zatímní vládní rady. Nebude-li moci být do 1. dubna 1948 vybrána zatímní vládní rada pro některý z obou států, oznámí komise tuto skutečnost Radě bezpečnosti, aby Rada bezpečnosti mohla ohledně onoho státu učinit zásah, který bude pokládat za správný 9. Zatímní vládní rada každého státu uskuteční nejpozději do dvou měsíců po stažení ozbrojených sil mandátní mocnosti volby do ústavodárného shromáždění C. Prohlášení Zatímní vláda každého z obou navržených států učiní vůči Organizaci spojených národů před nezávislostí prohlášení. Toto prohlášení bde obsahovat mimo jiné tato ustanovení: Všeobecná ustanovení Závazky obsažené v prohlášení se uznávají jako základní zákon státu a žádný zákon, předpis nebo úřední akt nebude v rozporu s těmito závazky, ani do nich nebude zasahovat, a žádný zákon, předpis nebo úřední akt jim nebude nadřazen. 2
KAPITOLA 1 Posvátná místa, náboženské budovy a místa Dosavadní práva týkající se posvátných míst a náboženských budov a míst nebudou popřena ani dotčena. Pokud jde o posvátná místa, bude všem obyvatelům a občanům druhého státu a města Jeruzaléma, jakož i cizincům bez rozdílu státní příslušnosti, zaručena svoboda přístupu k nim KAPITOLA 2 Náboženská a menšinová práva 1. Všem bude zajištěna svoboda svědomí a svobodný výkon všech forem bohoslužby, a to s omezením jen pokud jde o zachování veřejného pořádku a mravnosti 6. Arabský stát zajistí pro židovskou, a židovský pro arabskou menšinu přiměřené základní a střední vzdělání v řeči a kulturních tradicích dotčené menšiny 8. Nebude dovoleno vyvlastnit půdu ve vlastnictví Araba v židovském státě (v arabském státě ve vlastnictví Žida), leč pro veřejné účely. Ve všech případech vyvlastnění se před odnětím vlastnictví vyplatí plná náhrada stanovená Nejvyšším soudem. D. Hospodářská unie a tranzit 1. Zatímní vládní rada každého z obou států uzavře smlouvu o závazcích vztahujících se na hospodářskou unii a tranzit Hospodářská unie Palestiny 2. Cílem hospodářské unie Palestiny bude: a) celní unie b) společná měnová soustava, která bude mít jediný kurz vůči cizině; c) provoz železnic, silnic mezi státy d) společný hospodářský rozvoj, obzvláště pokud jde o zavodňování, získávání a konzervaci půdy; e) přístup obou států a města Jeruzaléma k vodě a energetickým zdrojům na podkladě nediskriminace. 3
3. Bude zřízen Společný hospodářský výbor, který se bude skládat ze tří zástupců každého z obou států a tří zahraničních členů jmenovaných Hospodářskou a sociální radou Organizace spojených národů ČÁST II. HRANICE A. Arabský stát Hranicí arabského státu v severní Galileji je na západě Středozemní moře a na severu libanonská hranice B. Židovský stát Severovýchodní sektor židovského státu (východní Galilea) je na severu a západě ohraničena libanonskou hranicí a na východě hranicemi Sýrie a Zajordánska ČÁST III. MĚSTO JERUZALÉM Město Jeruzalém bude mít povahu zvláštního útvaru (corpus separatum) pod zvláštním mezinárodním režimem a bude spravováno Organizací spojených národů. Poručenská rada bude pověřena, aby převzala odpovědnosti správního úřadu jménem OSN. 4. Bezpečnostní opatření. a) Město Jeruzalém bude demilitarizováno; jeho neutralita bude vyhlášena a zachována a v jeho hranicích nebudou dovoleny žádné polovojenské útvary, cvičení nebo činnosti 9. Vztahy k arabskému a židovskému státu. U guvernéra budou akreditováni zástupci arabského a židovského státu; budou v souvislosti s mezinárodní správou města pověřeni ochranou zájmů svých států a příslušníků. 10. Úřední jazyky. Úředními jazyky města budou arabština a hebrejština. To nebrání přijetí jednoho nebo více pracovních jazyků podle potřeby. 11. Občanství. Všechny osoby bydlící ve městě Jeruzalémě se ispo facto stávají jeho občany, leč by optovali pro občanství státu, jehož byli dosud občany A. Doba trvání zvláštního režimu Statut vypracovaný Poručenskou radou na podkladě uvedených zásad nabude účinnosti nejpozději dne 1. října 1948. Jeho účinnost potrvá nejprve deset let, ledaže Poručenská rada shledá nutným přezkoumat tato ustanovení dříve. Po uplynutí této doby přezkoumá Poručenská rada celou 4
soustavu ve světle zkušeností nabytých praktickou aplikací. Osobám bydlícím v městě Jeruzalémě bude pak umožněno, aby vyjádřily referendem svá přání, pokud jde o možné změny statutu města. ČÁST IV. KAPITULACE Státy, jejichž příslušníci v minulosti požívali výsad a imunit cizinců včetně výhod konzulární jurisdikce a ochrany, jakých požívali na podkladě kapitulací nebo zvyklostí za otomanské říše, se vyzývají, aby se vzdaly každého svého práva na obnovu takových výsad a imunit v navrženém arabském a židovském státě a městě Jeruzalémě. Z. Veselý (ed.): Světová politika 20. století v dokumentech (1945-1990). Praha: Vysoká škola ekonomická, 2001, s. 78-82. 5