DOPADY WHISTLEBLOWINGU DO TRESTNÍHO PRÁVA KONKRÉTNÍ PŘÍKLADY A DOPORUČENÍ Z PRAXE JUDr. Jiří Váňa advokát, partner
TRESTNĚPRÁVNÍ ASPEKTY WHISTLEBLOWINGU Whistleblowing je používaný pro nahlášení neetického, škodlivého, nebo dokonce protizákonného jednání v organizaci jejím zaměstnancem. Tato oznámení jsou důležitá proto, aby bylo zabráněno škodám v organizaci, či poškození zaměstnanců, zákazníků, nebo státu.
TRESTNĚPRÁVNÍ ASPEKTY WHISTLEBLOWINGU Zásada subsidiarity trestní represe (princip ultima ratio) Vyjadřuje, že trestní právo je prostředek určený k ochraně zákonem stanovených zájmů, který musí být užíván jen tehdy, pokud užití jiných právních prostředků ke sjednání nápravy nepřichází v úvahu, neboť již byly vyčerpány nebo jsou zjevně neúčinné či nevhodné. Podle závažnosti nahlášeného jednání posuzujeme případný trestněprávní rozměr věci. Možnost / povinnost nahlásit závadné jednání Povinnost trestný čin překazit / Povinnost trestný čin oznámit
TRESTNÉ ČINY TRESTNÁ SOUČINNOST Nepřekažení trestného činu ( 367 trestního zákoníku) (1) Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný připravuje nebo páchá trestný čin zde následuje výčet konkrétních trestných činů a spáchání nebo dokončení takového trestného činu nepřekazí (2) Kdo spáchá čin uvedený v odstavci 1, není trestný, nemohl-li trestný čin překazit bez značných nesnází nebo aniž by sebe nebo osobu blízkou uvedl v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví, jiné závažné újmy nebo trestního stíhání. Uvedení osoby blízké v nebezpečí trestního stíhání však nezbavuje pachatele trestní odpovědnosti, týká-li se nepřekažení trestného činu zde opět následuje výčet konkrétních trestných činů, u kterých tato výjimka neplatí Objektem je zájem zabránit páchání nejzávažnějších trestných činů a jejich následkům. Pachatel nemusí znát právní kvalifikaci činu, stačí, aby z okolností, které zná, mohl usoudit, že se připravuje nebo páchá některý z vyjmenovaných trestných činů. Vyžaduje se, aby se pachatel hodnověrným způsobem dověděl, že jiná osoba připravuje nebo již páchá některý ze zde taxativně vyjmenovaných trestných činů. Zde je třeba vycházet z konkrétních okolností případu, tj. z důvěryhodnosti zdroje, ze kterého měla tato informace pocházet, z okolností a podmínek, za kterých měl zdroj tuto informaci pachateli poskytnout, z formy a obsahu informace apod. V případě že pachatel měl tuto informaci získat vlastním pozorováním, je třeba zejména vzít v úvahu okolnosti, za kterých k tomu došlo, a obsah informace. Překažení trestného činu je každé jednání, které je v konkrétním případě způsobilé zabránit spáchání nebo dokončení činu. Prostředky překažení mohou být různé, od použití fyzického násilí přes psychické působení, vytvoření technické překážky znemožňující spáchání činu, varování osoby, která má být činem poškozena, až po včasné oznámení orgánům.
TRESTNÉ ČINY TRESTNÁ SOUČINNOST Neoznámení trestného činu ( 368 trestního zákoníku) (1) Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný spáchal trestný čin zde následuje výčet konkrétních trestných činů a takový trestný čin neoznámí bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu (2) Kdo spáchá čin uvedený v odstavci 1, není trestný, nemohl-li oznámení učinit, aniž by sebe nebo osobu blízkou uvedl v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví, jiné závažné újmy nebo trestního stíhání. Objektem je zájem společnosti na boji s nejzávažnější kriminalitou odhalováním a postihem nejzávažnějších trestných činů a jejich pachatelů. Pachatel je trestně odpovědný podle tohoto ustanovení za předpokladu, že se o trestném činu dověděl až po jeho spáchání. Povinnost oznámit trestný čin uvedený v 368 odst. 1 nastupuje nejen tehdy, když oznamovatel se doví o trestném činu a zná jeho pachatele, nýbrž i za situace, kdy oznamovatel se doví o spáchaném trestném činu, ale nezná jeho pachatele. Oznámit čin bez odkladu znamená, aby osoba, která se hodnověrným způsobem dověděla, že byl spáchán některý z trestných činů uvedených v tomto ustanovení, využila nejbližší možnosti jej oznámit. Jestliže oznámení bude učiněno opožděně, budou formální znaky skutkové podstaty naplněny.
SYSTÉM OZNAMOVÁNÍ TRESTNÉHO ČINU Oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, je povinen přijímat státní zástupce a policejní orgán Policejní orgán je povinen na základě vlastních poznatků, trestních oznámení i podnětů jiných osob a orgánů, na jejichž podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, učinit všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a směřující ke zjištění jeho pachatele; je povinen činit též nezbytná opatření k předcházení trestné činnosti ( 158 Trestního řádu) Oznámení může učinit i třetí osoba. V akutním případě, zejména pro okamžité zabránění spáchání či odvrácení následků trestného činu je každý povinen učinit oznámení takovým prostředkem, který umožňuje okamžitou reakci odpovědné osoby.
SYSTÉM OZNAMOVÁNÍ TRESTNÉHO ČINU Anonymita 16a zákona o státním zastupitelství Z podání musí být patrno, kdo je podává, v jaké věci, jaké jsou jeho důvody a čeho se ten, kdo je učinil, po státním zastupitelství domáhá. Nemá-li podání některou z uvedených náležitostí a není-li ani po upozornění ve stanovené lhůtě tím, kdo podání učinil, doplněno, státní zastupitelství je bez opatření založí. Anonymní podání se přešetřují jen tehdy, pokud obsahují dostatečné údaje pro to, aby jejich obsah bylo možno prověřit; jinak se podání bez opatření založí.
SYSTÉM OZNAMOVÁNÍ TRESTNÉHO ČINU Křivé obvinění ( 345 trestního zákoníku) (1) Kdo jiného lživě obviní z trestného činu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (2) Kdo jiného lživě obviní z trestného činu v úmyslu přivodit jeho trestní stíhání, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 značnou škodu, b) spáchá-li takový čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, c) spáchá-li takový čin v úmyslu jiného vážně poškodit v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, d) spáchá-li takový čin v úmyslu zakrýt nebo zlehčit svůj vlastní trestný čin, nebo e) spáchá-li takový čin na jiném, který vůči němu plnil svoji povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona. (4) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu.
SYSTÉM OZNAMOVÁNÍ TRESTNÉHO ČINU pokračování Křivé obvinění ( 345 trestního zákoníku) Lživě obvinit znamená nepravdivě tvrdit, že jiný se dopustil jednání, které naplňuje skutkovou podstatu trestného činu, tedy o tom, kdy, kde a jak měl být trestný čin spáchán a kdo je pachatelem. Není třeba, aby tato osoba byla označena jménem. Postačí, je-li individualizována uvedením takových okolností, z nichž lze spolehlivě dovodit, o kterou osobu jde. Obvinění zde spočívá v jednání pachatele, které může být podnětem k trestnímu stíhání konkrétní nevinné osoby. Zpravidla půjde o oznámení učiněné některému orgánu činnému v trestním řízení. Forma tohoto oznámení není rozhodná. Vyslovení pouhého podezření ze strany obviněného, že mu konkrétní osoba odcizila peníze, byť bylo učiněno ve vztahu k orgánu činnému v trestním řízení (např. v rámci svědecké výpovědi), nelze považovat za vědomě lživé, a tedy křivé obvinění (srov. R 44/1965).
ZÁVĚR Whistleblowing se stává důležitou součástí firemního života Whistleblowing je jeden z nástrojů zproštění tr. odpovědnosti Součástí ochrany právnické osoby (trestní odpovědnost právnických osob) Oznamovatel je v kolizi zájmů: - Oznamovatel vs. zaměstnavatel (a kolegové) - Oznamovatel vs. stát (orgány činné v trestním řízení) Ze strany zaměstnavatele by měla být vždy maximální podpora