203 S Y R E N A VÁNOCE. let KLUBU let SYRENY

- 1-203 S Y R E N A Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů 07-14 KARVINÁ 40 let KLUBU 1972 2012 31 let SYRENY 1981 2012 VÁNOCE PRÁZDNINY 2011 2012 Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA A PRACUJE POD PATRONACÍ KF-07-14 KARVINÁ

- 2 - Přetiskové vydání na výplatních známkách General Gouvernement s podobiznou Hitlera neuvedené do poštovního provozu (z rozhodnutí Ministerstva PiT, únor 1945).

- 3-13.známková série přetisku POCZ- TA / POLSKA / 50 gr. s přeškrtnutou starou nominální hodnotou známek a s přeškrtnutým starým názvem na známkách DEUTSCHES REICH / GENERAL GOUVER- NEMENT. Známky jsou zkoušeny původní zkušební značkou S. MIK- STEIN. Známky byly dány následně na ověření znalci L. SCHMU- TZOWI, ZO PZF (35 060 Rzeszów, ul. PCK 2). Znalec má oprávnění na zkoušení všech polských známek. V přetisku tečka za gr. je buď kulatá nebo hranatá. Perforace známek je Zř. 12½. VIII. 50 gr./6gr. hnědá, přetisk na GG 72, náklad 16 tis. 300,- zł. IX. 50 gr./12 gr. tmavě fialová, přetisk na GG 75, náklad 16 tis. 300,- zł. X. 50 gr./16 gr. červeně pomerančová, přetisk na GG 76, náklad 11 tis. 350,- zł. XI. 50 gr./20 gr. sepia, přetisk na GG 77, náklad 13 tis. 350,- zł. XII. 50gr./24 gr. hnědě červená, přetisk na GG 78, náklad 19,5 tis. 300,- zł. XIII. 50gr./32 gr. tmavě modro zelená, přetisk na GG 80, náklad 10,5 tis. 400,- zł. XIV. 50gr./40 gr. tmavě modrá, přetisk na GG 81, náklad 19,5 tis. 300,- zł. XV. 50gr./48 gr. červeně hnědá, přetisk na GG 82, náklad 10,5 tis. 400,- zł. XVI. 50gr./50 gr. černě ultramarínová, přetisk na GG 110, náklad 14,5 tis. 300,- zł. Zkoušky: XVII 50gr./60 gr. šedě olivová, přetisk na GG 111, náklad neznámý 300,- zł. XVIII 50gr./80 gr. hnědě fialová, přetisk na GG 112, náklad neznámý 300,- zł. XIX a. 50gr./1 zł. šedě modro zelená, přetisk na GG 86, náklad neznámý 300,- zł. XIX b. perforace ZHř. 13¾ : 14, náklad neznámý 700,- zł. XX a. 50gr./1,20 zł. tmavě fialově hnědá, přetisk na GG 87, náklad neznámý 300,- zł. XX b. perforace ZHř. 13¾ : 14 hnědě fialová, přetisk na GG 112. náklad neznámý 700,- zł. Ceny v posledním sloupci jsou podle katalogu Fischer I Díl/2012, str.84 za známky (**). Dvojice známek s tečkou kulatou a hranatou, doplatek 20% Kontrolní otisk (vzorcový) na papíru po 300 zł. Za ukázky děkujeme mgr. ing. Karolowi Miczowi. ****************************************************************************** K razítku TESCHEN 1 / CIESZYN 1 / 5d od r. 1916 bez spodní části můstku.

- 4 - V Syreně 197 na str.13 je otisk razítka pošty TESCHEN 1 / CIESZYN 1 / 5d s datem -7.IV.19-8, kde schází na můstku razítka dolní čára ohraničení můstku. Tato vada nebyla zatím pokud vím nikde popsána, ale já o ní již delší dobu vím. Asi při nárůstu odbavování zásilek v důsledku války došlo k postupnému vytracení se spodní příčky ohraničení data razítka v důsledku jeho opotřebení (??). Tato postupně se zvětšující vada vznikla kolem poloviny roku 1916. Důkazem je naše zásilka na předcházející straně s datem 22 VIII 16-8. Poškození postupně narůstalo, což je patrno z dalších ukázek. Zatím, co u zásilky z 22.VIII.1916 na předcházející straně schází jen malá část ohraničení zleva, během krátké doby toto poškození narůstá. Na zásilce z 8.IX.1916 již schází zhruba 1/3 ohraničení. Na další ukázce z 9. X. 1916 je již ze spodního ohraničení můstku jen nepatrná část několika milimetrů. Tato zásilka je mimo jiné zajímavá tím, že je na ni otištěno razítko s chybným datem na můstku. V textu nahoře uprostřed je napsáno ručně zřetelně datum 8/10.16. Na razítku je ale datum špatně nastaveno na 9 X 15 VIII-!! Na poslední ukázce na následující straně je ukázka s otiskem razítka, kde po spodní části ohraničení můstku zbyl vpravo jen nepatrný bod a spodní příčka ohraničující datum na razítku již prakticky schází! Tato ukázka má razítko s datem 12 XI 16 VII-. Během 4 měsíců tak došlo k celkové devastaci této části razítka! Proč právě jen u této jeho části? Nikomu to nevadilo, když ještě v dubnu 1919 se tato vada na razítku vyskytuje na dokladu. Nebyla to

- 5 - ale až tak velká vada, aby to překáželo poště v používání razítka. Je to zajímavost, která sběratele, může-li vývoj vady dokumentovat, potěší. Všechny čtyři ukázky dokumentující vývoj vady jsou od stejného odesilatele a jsou poslány všechny i na stejnou adresu! Literatura se o takovém poškození u tohoto razítka nezmiňuje, rovněž mi není známo, že by závadu sběratelé zaznamenali. Upozornila na to až Syrena č.197. Budu se těšit na případné ohlasy čtenářů Syreny. Mám zásilku s datem na můstku razítka s datem 26.VI.1916, kde je můstek úplný, bez poškození. Ota ŠRUBAŘ, Český Těšín Zásilka poslaná doporučeně z Těšína do Berlína 21.5.1939, přepravena vlakovou poštou BRESLAU - ODERBERG. Doporučená zásilka poslaná na ing.baďuru do Berlína-Friedenau 21.5.1939 z pošty CIESZYN 1.

- 6 - R-razítko R/a /CIESZYN 1, pod.číslo 3259. Expediční razítka CIESZYN 1 /*c* s datem na můstku razítek 21 V 39 11. Platný tarif za dopis váhy do 20 g do zahraničí ke dni expedice zásilky byl 55 gr., příplatek DOPORUČENĚ 45 gr., celkem 1 zł. Na zásilce jsou známky série 20.výročí nezávislosti, historická série 5 gr. červeně pomerančová, Fi: 310, 10 gr. zelená, Fi: 311, 30 gr. světle červená, Fi: 315 a 55 gr. fialově ultramarínová, Fi: 318. Zásilka je správně vyplacena podle platného tarifu. U zásilky byla provedena devizová kontrola o čemž svědčí dvojjazyčná, polsko-francouzská nálepka na zadní straně zásilky s expedičním razítkem pošty CIESZYN 1 /*c* s datem expedice zásilky. Na zadní straně zásilky je ještě otisk razítka druhé, těšínské pošty u nádraží (dnešní pošta v Českém Těšíně). Razítko CIESZYN 2 / *f* s datem na můstku razítka 21 V 39 12. Razítko je zde jako průchozí. Na zadní straně jsou dva otisky německé vlakové pošty BRESLAU ODERBERG / BAHNPOST / Zug 0340 21.5.39. Následující den dorazila zásilka do Berlína-Friedenau 1 o čemž svědčí otisk razítka (příchozího) této pošty. Naskytá se otázka, proč razítko vlakové pošty nemá opačný směr ODERBERG-BRESLAU, když cestou do Berlína byla dopravována tímto směrem. BRESLAU (dnes Wrocław) byla v té době v Německu. Za ukázku děkujeme mgr. Ing. Karolowi Miczowi Proč bylo za zásilky vybráno trestné PORTO? Na zásilku (pohled) byla odesilatelem správně nalepena známka 10 hal.červená, císař F.J.I. Jelikož písmeno k (Borůvková) zasahuje až do známky, známka musela být na zásilku nalepena před tím, než byla vypsána (??). Jedná se o známku, která byla vydána v milionovém nákladu. Pošta ale známku neuznala a otiskla na ni vedle místa pro nalepení známky své expediční razítko TESCHEN 1 / CIESZYN 1/ 5d s datem na můstku razítka -5 I 17-6 a přes adresu modrou tužkou vyznačila písmeno T (trestné PORTO pro doplatné). Pošta v místě adresátky nalepila na zásilku doplatní známku PORTO 20 (velké číslo, III.vydání r.1900-1913). Doplatné 10 hal. + trestné PORTO ve stejné výši, celkem 20 hal. V roce 1879 bylo zavedeno pro členské země Světového poštovního spolku jednotné označování doplatného pomocí tiskacího písmene T (zkratka francouzského výrazu pro doplatek taxe ). Uvedený způsob označování nedostatečně frankované korespondence i po zavedení doplatních známek v r.1894, které

- 7 - byly na dopisy lepeny až na poštovním úřadě, do jehož doručovacího obvodu adresát patřil. Doplatní známky byly znehodnoceny otiskem denního, místního razítka (u menších pošt), u větších pošt razítkem příchozím. V našem případě je doplatní známka znehodnocena razítkem doručovací pošty ČESKÁ SKALICE. Doplatné vybíral doručovatel. Zásilka prošla v Těšíně cenzurou o čemž svědčí otisk cenzurního, těšínského razítka katal.č.3 K.u.k.Zensurstelle /Teschen (literatura uvádí rozměr razítka 64x14 mm, známé otisky v barvě fialové nebo červené, známá doba použití razítka X/1916-12/1916). Na naší zásilce dole je otisk cenzurního razítka fialový s tím, že jeho pravá strana není na zásilce dotištěna. Zde bude třeba opravit použití této cenzury z 12/1916 na 1/1917! Po připravení článku se našla ještě další zásilka, psaná ve stejný den a na stejnou adresátku. Také na této zásilce by měla být známka nalepena před psaním, i zde k jména Borůvková zasahuje aspoň do jednoho zoubku známky (?). Ota ŠRUBAŘ a Jaroslav TEREŠKO Co zde ale nesedí, je otisk cenzurního razítka. Jeho konec ( telle ) není otištěn na nalepené známce a to nemohlo být! Vypadá na to, že konec razítka je pod známkou. Někdo asi použil původní, dobře odbavené zásilky zatížené doplatným a dodatečně na ně nalepil výplatní známky, aby udělal senzaci. Že by na poště v Těšíně byli tak hloupí a neuznali nalepené známky, jestli tam při podání

- 8 - zásilek skutečně byly?? Zvětšením známky z první zásilky je také vidět, že tato asi nebyla svěží, ale asi smyta z nějaké zásilky. Svědčí o tom zabarvené konce zoubků a špatná kvalita známky, což mohlo vzniknout při smývání. Známka na první zásilce také nese stopu po poškození (před a pod portrétem). Zdá se, že i zde platí, že není všechno zlato, co se třpytí. Za tento můj názor na mne bude někdo asi dosti nazloben? Není-liž pravda? Obě zásilky mají otisky těšínského razítka s rozlišením 5d. Otisky jsou z ledna 1917, proto v můstku razítka schází dolní příčka! Ing. Jiří Jan KRÁL Dopis dozorce ze zajateckého tábora válečných zajatců, pracovní skupina R 182, Důl Jan v Karviné z 25.5.1944. Adresní část dopisu poslaného dozorcem ze zajateckého tábora válečných zajatců, pracovní komando R 182, Důl Jan V Karviné. Dopis je poslán na starostu Karviné. Níže je odesilatel zásilky u- vedený na klopě na její zadní straně. Vlevo je otisk razítka pracovního komanda ze zásilky. Expediční razítko ze zásilky je KARWIN (OBERSCHLES) / a s datem na můstku razítka 25.5.44-12. Zásilka není vyplacena, je poslána jako feldpostka. Na zásilce je nejvzácnější otisk razítka pracovního komanda dolu Jan v Karviné R 182. Zásilku s tímto razítkem vidíme poprvé! Jaroslav TEREŠKO

- 9 - Pošta pro německé válečné zajatce nasazené pracovně na doly v OKD. Zásilka je poslaná do Švýcarska v prosinci 1947. Na šachtách na Karvinsku byli používáni za války spojenečtí zajatci (hlavně sovětští zajatci), viz pošta poslaná dozorcem z takového tábora na předcházející straně. Po válce byli na šachty nasazeni opět zajatci, tentokráte němečtí. Viz ukázka poslaná zajatcem do Švýcarska do Kilchbergu. Kilchbergy najdeme ve Švýcarsku dva. Jeden je hned jižně od Zűrichu (okres Horgen), druhý je mezi Zűrichem a Baselem (zhruba uprostřed, okres Sissach). Zásilka má nahoře dvouřádkové, česko-francouzské razítko Pošta pro válečné zajatce, otisk černě fialový. Razítko umožňovalo posílat poštu nevyplaceně. Vpravo nahoře jsou dva otisky expedičních razítek pošty DOUBRAVA ***/c s datem 2 XII 47-18 na můstku razítek. V levé části obálky je svisle podél okraje otisk fialového razítka CENSUROVÁNO + červená parafa cenzora. Vedle je svisle otisk 2-řádkového razítka Pracovní středisko Němců / závodu Doubrava v Doubravě. Otisk razítka je v černošedé barvě. Na klopě obálky na zadní straně je adresa odesilatele zásilky: Voj. Zaj.+ nečitelné jméno, pracovní stře- / disko Doubrava, okr. Fryštát C.S.R. Mezi filatelisty ze západu se tyto zásilky najdou v exponátech. Našim sběratelům jsou buď neznámy nebo se o nich ví, ale exponáty z těchto zásilek nebyly u nás budovány. Neuškodí, když se s těmito zásilkami zajatců seznámíme. Vždyť zajateckými tábory prošly tisíce zajatců, ať těch nebo oněch. Po odchodu německých zajatců ze šachet na Karvinsku byli tito nahrazeni našimi lidmi, kteří pro svoji politickou nespolehlivost byli povoláni jako černí baroni do tak zvaných pomocných technických praporů (PTP). MUDr. Adrian JUNGA Nepřijaté návrhy známek ve złotých plánované k vydání po měnové reformě. Nařízením prezidenta Polské republiky ze 14.4.1924 (Dziennik Ustaw R.P.č.34/24) byla zavedena na celém území Polska nová peněžní valuta zloty. Platnost byla od 1.5.1924. 1 złoty=100 groszy =

- 10-1,800.000 marek. Vedení pošty již dříve počítalo s touto změnou a v r.1921 vypsalo konkurs na návrh známek ve zlotých. Tehdy vybrané a odměněné návrhy nebyly ale nakonec použity. Vítězné návrhy známek s novou valutou z konkursu z r.1921 ve dvou barevných variantách. Návrhy pro skutečně vydané známky nebyly nakonec použity. Za ukázky děkujeme mgr. ing. Karolowi MICZOWI a srdečně jej touto cestou zdravíme! (Monografie 1960, Díl I, str.221).

- 11 - Peněžní dopis vyplacený známkami SO poslaný z pošty FRÝDEK 2 do Jablonce nad Nisou 7.4.1920. Zásilka je adresována na soukromou osobu do Jablonce nad Nisou, byla to tedy zásilka vnitrostátní. Monografie Díl 5 na str.154-155 uvádí sazby za cenné i obyčejné zásilky v tuzemsku. Tarif za cenné psaní byl jako za R-zásilku + pojistné za každých započatých 300 Kč ve výši 20 hal. Zásilka při váze do 20g by měla stát: obyčejné psaní 30hal. + příplatek R 50hal. + pojistné (cena 100 Kč) 20hal. Tarif celkem 1 Kč. Na zásilce jsou vylepeny známky s přetiskem SO ve výši 70hal. Do tarifu tedy schází (když to odpovídalo platnému tarifu) 30hal. Expediční razítka pošty FRÝDEK 2 / * / a. Datum na můstku razítka je 7 IV 20 6. Expediční razítko je původně rakouské G 135. Bylo poštou používáno ještě v období 1918-1919 jako M 11 v neznárodněném stavu a jako M 11z ve znárodněném stavu v období 1919-1920 (náš případ s vylámaným německým textem). ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Použití doplatních známek s přetiskem SO / 1920 na průvodce z dubna 1920. Problematikou se zabývá Monografie Díl 5 na str.175. Za doručení balíkových zásilek, cenných psaní a poštovních poukázek se vybíral poplatek, který závisel na druhu a hodnotě zásilky a na počtu obyvatel místa, kde byla zásilka doručována. Sazby podle Monografie Díl 5 byly následující: Tarifní období cenné psaní balíkové zásilky poštovní poukázka II. (do 14.3.1920) 10 hal.do 20 Kč 50 hal./kus u míst s více jak stejně jako cenné 20 hal.do 1000 Kč 50.000 obyvateli psaní + 30 hal. za každých 30 hal./kus u míst přes 5000 ob. Dalších 1000 Kč 20 hal./kus u míst pod 5000 ob. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- III. (od 15.3.1920 30 hal. za každých 1 Kč/kus u míst nad 50.000 ob 10 hal.do 20 Kč do 31.7.1920 započatých 1000 Kč 60 hal./kus u míst přes 5000 ob. 30 hal.do 1000 Kč 40 hal./kus u míst pod 5000 ob. + 30 hal. za každých dalších 1000 Kč ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

- 12 - Tarifní období cenné psaní balíkové zásilky poštovní poukázka IV. (od 1.8.1920) 50 hal. za každých 1 Kč/kus (bez ohledu na 20 hal. do 20 Kč započatých 1000 Kč počet obyvatel místa) 50 hal. do 1000 Kč + 50 hal za každých dalších 1000 Kč. U balíkových zásilek s udanou cenou se navíc připočítával poplatek podle udané ceny, a to za každých započatých 1000 Kč, ve II. a III. TO činil 30 hal. a ve IV. TO pak činil 50 hal. Doplatné na naší poukázce je ve výši 15 hal.! Takové doplatné se ale nevyskytuje za žádný případ podle tabulky výše uvedené. Buďto to jsou doplatky špatně uvedené v tabulce z Monografie Díl 5 nebo doplatné nevybrali pošťáci na poště v Petřvaldě, jak měli. Nalepené doplatní známky s přetiskem SO /1920 jsou znehodnoceny expedičním razítkem pošty, které pošta zdědila po poště rakouské. Zde je již razítko ale znárodněno, typ M 13z *PETŘVALD, SLEZ./a, datum 20 IV 20, používáno 1919-1920 (v období 1918-1919 pošta razítko používala v původní, neznárodněné podobě, rakouské, typ G 137, v období 1918-1919 jako typ M 13 ). Vyřízení zásilky stvrdila pošta otiskem druhého, rovněž původně rakouského razítka, typ G 108. V nezměněné podobě je používala v období 1918-1919 jako typ D 9. Na naší ukázce je znárodněná verze razítka typ D 9z PETŘVALD VE SLEZKU s datem 24 /4/20 používaná poštou v období 1919-1920. Celkem bylo přetiskem SO /1920 přetištěno 11 hodnot doplatních známek prvního československého vydání. Pohled poslaný do Bohumína s polskými známkami s přetiskem S.O. / 1920. z Dziedzic 22.V.1920. Bohumín podle dohody z 5.11.1918 připadl Polsku. V době Šnejdárkova tažení na Polsko (od 23.1. 1919-25.2.1919 byl obsazen československým vojskem. Po stažení československých jednotek na no-

- 13 - vou demarkační čáru vojenskou dohodou z 25.2.1919 připadl již Bohumín Československu. V době odeslání zásilky již byl Bohumín v Československu a jednalo se tedy o zahraniční zásilku. Tarif za pohlednici poslanou do zahraničí byl ke dni expedice zásilky (22.V.1920) ve výši 40 hal. (fen.). U pohlednic nákladů úředních byl tarif 50 hal. (fen). Byl to tarif platný od 15.4.1920. Vnitrostátní tarif za pohlednici činil ke dni expedice zásilky 25 hal. (fen), to je u nákladů soukromých (náš případ) a u nákladů úředních (dopisnice s natištěnou známkou byl tarif 40 hal.(fen). Naše pohlednice na reprodukci dole je tedy nedostatečně vyfrankovaná. Zásilka je vyplacena dvěmi známkami s přetiskem S.O./1920 (zelená 5 fen., Fi: SO1 a červená 15 fen. Fi: SO3). Známky jsou znehodnoceny expedičním razítkem německo-polským zděděným poštou po poště rakouské. Razítko je v původním stavu. Bylo s rozlišením a, b, c. Razítko má průměr 31 mm. Jeho známé použití s rozlišením a v Polsku je do 11.7.1920. Vlevo od známek je na zásilce otisk příchozího razítka pošty Bohumín 2. Jedná se o rakouské razítko typu G 108, které nebylo znárodněno ani polskou, ani československou poštou. Razítko má průměr 27 mm. Známé použití podle Mgr.Manteryse je od 25.8.1897 do 19.4.1920. Na naší ukázce je datum použití o více jak měsíc pozdější (25.5.1920). Zajímavé u tohoto razítka je to, že literatura nepíše o tom, že by bylo bez letopočtu roku. Na ukázce nahoře je zřetelně otištěn jen den a měsíc (25/5), po roku není ani stopa. Monografie Díl 16/1 vede rakouské razítko typu G 108 v použití československou poštou 1918-1920 jako typ D 9. Za ukázky zásilek se známkami s přetisky SO /1920 jak československými, tak polskými děkujeme kolegovi ing.svatoplukovi PETROVI. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. Další korespondence ze Šnejdárkova tažení proti Polsku v lednu-únoru 1919. Sedmidenní válka mezi Československem a Polskem začala 23.1.1919 tažením ve dvou směrech (na Bohumín a na Karvinou). 27.1. byl zahájen postup na Těšín. Město bylo odpoledne obsazeno bez boje. Bojové akce byly zastaveny 31.1.1919. Dne 25.2.1919 vyklidilo československé vojsko podle nové dohody obsazená polská území, mimo 15 obcí, které zůstaly již pod československou správou. Dne 10.8.1920 připadlo Československu dalších 12 původně polských obcí, mezi nimi i část Těšína po levém břehu řeky Olzy s poštou Těšín 2. Na následující straně je původní korespondenční lístek poslaný do Českých Budějovic. Útvarové razítko je na zásilce hezky čitelně oraženo dvouřádkovým razítkem ve fialové barvě: ČS. PĚŠÍ PLUK ČÍS.11 / 1. pracovní velitelství. Expediční razítko je původní rakouské, text německopolský TESCHEN 2 / CIESZYN 2 /5a. Jedná se zde zase o razítko bez spodní příčky v datumovce. Zásilky čs. vojáků byly většinou oráženy na poště Těšín 1 (část zásilek byla odvážena i na poštu do

- 14 - Moravské Ostravy). Zásilky z období 23.1.-25.2.1919 jsou jen zřídka oráženy na jiných poštách, výjimkou je i pošta Těšín 2. Druhou stranu korespondenčního lístku tvoří pohled na hlavní rušnou třídu Těšína na Sachsenberg. Je to ulice, která vede levobřežní částí Těšína přímo na most a dále do dnešního polského Těšína směrem k Těšínskému zámku. Jelikož na zadní straně korespondenčního lístku nebylo místo pro oznámení odesilatele, ten svůj pozdrav napsal přímo na pravý okraj přední části s ručně vepsaným datem 4/2. Datum na můstku expedičního razítka je -5.II.19-5. 25.2.1919 podle nové dohody vyklidilo československé vojsko část za bojů obsazeného polského území a stáhlo se na novou demarkační čáru. Polsku byl vrácen celý Těšín, ale na československé straně zůstalo původně polských 15 pošt s příslušnými obcemi. Stažené československé vojsko bylo rozmístěno podél nové demarkační čáry, protože napětí vyvolané válečným konfliktem nadále trvalo. Svědčí o tom druhý pohled poslaný 13.3.1919 do Dvora Králové nad Labem s pohledem na skupinu vojáků i s děly. Odesílatel píše, že posílá na ukázku snímek své čety. Podle počtu vojáků na snímku to

- 15 - ale není určitě jen četa, ale větší jednotka (pravděpodobně celý dělostřelecký oddíl). Na adresní straně je hezké, útvarové razítko (dvouřádkové, fialový otisk) Horský dělostřel. oddíl čís.21. / 1.Četa. Odesilatel píše svým blízkým, aby o něj neměli starost, že je v pořádku. Posílá jim snímek své čety. Zmiňuje se o tom, že jim čas utíká v patrolách a při zábavě. Zmiňuje se i o tom, že předvčerem místní Poláci něco chystali, zastavili práci, ale jsou jak zdůrazňuje moc malí. Expediční razítko na zásilce je původně rakouské s vylámaným německým textem, jen HRUŠOV (SLEZ) / b s datem na můstku razítka 13.III.19-7. Katal. č. razítka 744/ 2a, typ M 10z, použití 1919-1920. Pošta používala celkem 3 tato razítka s rozlišením a, b, c, a to jak v původní podobě, tak s vylámaným německým textem. Pohled na příslušníky dělostřelecké jednotky o které odesílatel píše svým blízkým. Podle materiálu mgr. Karola MICZE pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL

- 16 - Poštovna GÓRKI WIELKIE. Jedná se o poštovnu na současném polském území. Pan Tovačovský ve své práci o poštovnách uvádí na polském území celkem 25 poštoven. Poštovna Górki Wielkie je zde uvedena pod č.23. O poštovně jsme v Syreně již psali, a to 2x. Poštovna zahájila provoz 1.4.1903. Rozměr razítka poštovny je 36x14 mm. Pan Tovačovský uvádí dva výskyty zásilek s německo-polským razítkem poštovny *GROSS GUREK /WIELKIE GÓRKI*. Je to zásilka z 1.4.1905 a zásilka ze 14.9.1908. Oba otisky razítek jsou fialové. Autor neuvádí datum ukončení činnosti poštovny. Uvádí jako Vpú poštu Skotschau/Skoczów. V Syreně č.148 na str.16 jsme publikovali zásilku s razítkem z této poštovny poslanou do Těšína. Expediční razítko Vpú pošty SKOTSCHAU /SKOCZÓW, datum na můstku razítka 9.XI.1916. Otisk razítka poštovny byl černý. Zásilka byla s razítkem těšínské vojenské cenzury katal.č.665 64x14 mm, použití razítka cenzury X/1916-XII/1916. Rozlišení cenzurních razítek viz Syrena 124 str.18-23. Druhou zásilku s razítkem poštovny jsme publikovali v Syreně 169 na str.7. Její reprodukce je dole. Zásilka je poslána do Ropice, expediční razítko Vpú SKOTSCHAU / SKOCZÓW s datem 25/7/8 (25.7.1908). Otisk razítka poštovny je světle fialový, razítko je zde jako podací. Polský časopis FILATELISTA č.10 z r.1995 na str.350-351 se zabývá vznikem poštoven v Polsku (ne Rakousko- Uhersku). Rozlišuje dva druhy poštoven. 1) zřizované Polskou poštou. Úředník byl na nich jmenován a placen Polskou poštou. 2) zřizované institucí veřejného užitku. Pracovníci nebyli placeni a jmenováni Polskou poštou, ale institucí, která poštovnu zřizovala. Odměny pracovníků byly podle tržby za známky, dopisnice a poplatky, například za příjem telegramů a R-zásilek Existují seznamy obou typů poštoven z let 1936-1937. První typ poštoven vznikl více méně v r.1923, druhý typ poštoven vznikl až koncem roku 1934. První typ poštoven měl úřední razítka s orlicí, a to normalizovaného typu. Poštovny druhého typu neměly razítka se státním znakem (orlicí). Tento typ poštoven není dodnes přesně zaevidován. Provedení razítek těchto poštoven se lišilo, nebylo jednotné! Polský časopis Filatelista č.11/1990 na str.167-170 v článku Poštovny a hotelové pošty v Polsku uvádí tabulku s místem působení poštoven, s názvy poštoven, s rozměry použitých razítek, s dobou použití razítek, s barvou otisků razítek a s jejich vyobrazením. Vyobrazení vč. R-razítek jsou z let 1934-1939. Vznikem poštoven v Polsku se zabývá i článek Lwa L.Kołosowa v časopise ŁBF č.1/4 z roku 1992 na str.41. Kdy vznikly první poštovny v Polsku? Autor píše, že již v r.1923 byly vytvořeny podmínky pro vznik poštoven včetně předpisů a nařízení vznik poštoven umožňujících. Kdy ale vznikly první? Vznikaly údajně až v posledních měsících roku 1934.

- 17 - Stejný autor v ŁBF č.1/4 z roku 1989 na str.19-24 pod názvem Poštovny se zabývá oběma typy poštoven. Soukromé poštovny vznikaly hlavně v hotelích. Prodávaly známky, dopisnice, přijímaly obyčejné i doporučené zásilky (vnitrostátní i zahraniční), vedly podávání telegramů. V polovině roku 1939 bylo v Polsku 157 poštoven. Ne všechny ale měly svá vlastní razítka. Razítka měla nejméně jedna třetina z nich. Některé měly dokonce i dvě razítka a razítka na doporučené zásilky. V roce 1939 v prvním pololetí byla část poštoven, které vznikly v letech 1936-1938, uzavřena. Jejich přesné seznamy ale nejsou. Počátkem roku 1939 byly poštovny v hotelích, penzionátech, v obchodních domech, ve větších obchodech, prodejních stáncích, atd. V článku následuje seznam míst v nichž byly poštovny podle jednotlivých obvodů (pošt a telegrafů). V jejich rámci jsou publikovány seznamy poštoven i v jednotlivých městech. O poštovně Górki Wielkie z roku 1934 píše polský časopis Filatelista č.10 z r.1995 na str. 350-351. Píše o tehdejším razítku této poštovny, a to z r.1934. V tomto roce bylo zprovozněno větší množství poštoven pod správou Polské pošty, ale i pod správou soukromých institucí. Naše ukázka má stejné razítko poštovny jak ukázka v polském časopise Filatelista r.1995 č.10 na str.350-351. Text razítka poštovny je dvouřádkový POŚREDNICTWO POCZTOWE / GÓRKI WIELKIE (SKOCZÓW). Otisk razítka je ve světle červené barvě. Rozměr razítka je 63x11 mm. Zásilka má Bohužel strženou známku. Z razítka Vpú lze vyčíst: z názvu pošty SK (SKOCZÓW/e). na můstku razítka jen -3. V textu je ale datum 21.III przyjadę. Na expedičním razítku mohlo být tedy asi 3.února nebo 3.března. Odesilatel píše, že padá sníh! Problém je zde s určením roku. Podle razítka z časopisu Filatelista to může být rok 1933 nebo 1934 (spíše). Zásilka je poslána na náčelníka pošty PRZYSZOWICE, okres Rybnik. Expediční razítko je již polské, podle polské typologie razítek je to typ VIII s můstkem přesahujícím mezikruží. Každá poštovna podléhala nejbližší poště. Ta poštovnu vybavovala známkami, korespondenčními lístky a měla na starosti i kontrolu poštovny. Provize ze známek měla poštovna ve výši 1 % nominálu, 5 gr. za každou doporučenou zásilku, 3 gr. za telegram. V roce 1935 bylo v Polsku 176 poštoven, v r.1938 již jen 157. Z toho v hotelích 42 a v penzionech 7 poštoven. Současná polská filatelistická literatura se nezabývá osudem rakouských poštoven po r.1918. Práce pana Tovačovského o poštovnách v polské části Těšínského Slezska je tak pro nás zatím jediným vodítkem v dané problematice. Za to, že to zpracoval pro českou i polskou část Těšínského Slezska mu patří proto náš dík. Tato publikace je pro ty, kteří se problematikou zabývají u nás zatím jediným

- 18 - vodítkem a informací!podle našeho nálezu zásilky s razítkem poštovny GROSS GUREK /WIELKIE GÓRKI z 9.11.1916 je třeba si opravit známé použití razítka u pana Tovačovského z 1.4.1905-14.9.1908 na 1.4.1905-9.11.1916!! Nakonec ještě jedna zajímavost. Je to použití rakouského, německo-polského razítka poštovny na poštovní průvodce. Datum podle poštovního razítka SKOTSCHAU / SKOCZÓW s datem 13.3.1904 posouvá panu Tovačovskému známé datum použití z 1.4.1905 dokonce na 13.3.1904! Známé použití rakouského razítka poštovny je tedy od 13.3.1904 do 9.11.1916. Za ukázky děkujeme mgr. Karolowi MICZOWI, za razítko poštovny na průvodce ing. Svatoplukovi PETROVI. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL Varšavská vojenská cenzury č.9. (1919-1920). O této cenzuře jsme již psali v Syreně č. 125 na str. 9 11. přinesli jsme tam ukázky třech zásilek s touto cenzurou, a sice: - zásilka do Novo Nikolájevska, expediční razítko nečitelné, - zásilka do Vladivostoku, expediční razítko Hlavní polní pošta Warszawa, datum 6.9.1919, - zásilka poslaná z Częstochové do Prahy, expediční razítko CZĘSTOCHOWA s datem 30.11.1919. Reprodukce této zásilky je na následující straně. Jedná se o dopisnici Cp24 s natištěnou známkou 15 F, tisková forma m, svislá, dělící čára dopisnice zasahuje mezi písmena PO (POZTOWA), dofrankováno známkou

- 19-15 F (katal.č.fi:88, karmínově červená), II typ, dvě stejně dlouhé čáry vpravo od pravého označení nominálu F. Otisk razítka cenzury je ve fialové barvě. Zásilka soukromé osoby na soukromou osobu do Braunschweigu (Německo). Razítko vojenské cenzury je opět fialové. Frankatura dvěmi známkami 25 fen. (katal.č.fi: 90, olivová). Expediční razítka Varšavy jsou špatně čitelná s datem 29-9 19. Tarif od 25.2.1919 do 15.4.1920 za dopis váhy do 20g činil 50 fen. Varšavská, vojenská cenzura č.9 má cenzurní razítko 3,5 x 35 mm, v používání byla od VIII/1919 do

- 20 - XI/1920. Razítka cenzury jsou známa v barvě černé, červené, světle fialové, fialové a zelené. Katalog hodnotí zásilky s tímto razítkem 20 body. Zásilka poslaná z pošty Bialystok 1 / *c* 18.10.1919 do Berlína. Jedná se zde o soukromou korespondenci. Frankatura dvěmi známkami 25 F, černě olivová (katal.č.fi: 111). Tarif stejně jak u předchozí zásilky při váze do 20g 50 fen. Otisk razítka vojenské cenzury je fialový. Doporučená zásilka poslaná z pošty KOWEL do Vídně. R-nálepka papír žlutý, potisk červený. Frankatura dvěmi známkami 50 fen., hnědočervená, (katal.č. Fi: 71B). Tarif za zásilku do 20 g jak dvě předešlé zásilky 50 fen. + příplatek DOPORUČENĚ 50 fen, celkem tarif 1 Mk. Expediční razítko podle polské typologie razítek je typu VIII s můstkem přesahujícím do mezikruží KOWEL / *b* s datem na můstku razítka -3.XI.19. Otisk cenzurního razítka Varšavy fialový. Zásilka má ještě druhou cenzuru a sice z KOWLU. Viz fialový otisk 3-řádkového razítka pod R-nálepkou Cenzura

- 21 - wojskowa / w KOWLU / CENZOR I. Formát razítka 35x16 mm, otisk fialový, doba použití VIII- XII.1919, hodnocení cenzurního razítka Kowlu 60 body. R-zásilka poslaná z obce POGORZELA (severně od Wroclavi, 40 km východně od Leszna) do Vídně. R-nálepka je německá (R a rámeček červený, potisk černý, papír žlutý). Frankatura známkami: 50 fen., modro zelená (katal.č.fi: 91 B) a 10 fen.hnědě fialová (katal.č. Fi:87 B). Celkem 60 fen. Tarif jak u předešlé zásilky 50 + 50 fen. Do tarifu schází 40 fen. Expediční razítka POGORZELA /*** s datem na můstku razítek -5.11.19.6-7. Otisk cenzurního razítka Varšavy tmavě fialový. Dopisnice s natištěnou známkou Cp 25. Natištěná známka 15 F, barva fialová. Svislá čára rozdělující dopisnici zasahuje mezi písmena PO nápisu POCZTOWA (varianta m ). Adresní linky jsou všechny naznačeny body (hustě), varianta I. Expediční razítko pošty NOWORADOMSK /IIa* s datem na můstku razítka 15.XII.19. Varšavské, cenzurní razítko je tmavě zelené.

- 22 - Obyčejná zásilka poslaná z Varšavy do Hamburku. Expediční razítko pošty WARSZAWA 1/ *VIII b* s datem na můstku razítka 16.12.1919. Platný taryf 50 fen.za zahraniční zásilku do 20g. Frankatura známkou 50 fen. modro zelená (katal.č.fi: 91 B). Razítko vojenské cenzury Varšavy je ve světle zelené barvě.

- 23 - Doporučená zásilka poslaná z Varšavy do Rakouska. R-razítko WARSZAWA 1. Expediční razítko WARSZAWA s datem na můstku 3.2.1920. Nalepená známka nominál 1 Mk., fialová (katal.č.92 B). Tarif za doporučený dopis váhy do 20g poslaný do zahraničí 1 Mk. (od 1.10.1919). Cenzurní razítko Varšavy, otisk světle fialový. Na zásilce je ještě jedno cenzurní razítko Varšavy a sice Wr.1/9. (Vlevo uprostřed, otisk fialový). Katal.č. razítka 6, průměr 19-20 mm, známá doba použití XII./1919- IX./1920, hodnoceno 30 body. Zadní strana doporučené zásilky poslané do Itálie do VERO- NY z pošty WARSZAWA 1 / *1b. 25.-2.1919. Zásilka byla polskou vojenskou cenzurou otevřena. Následně byla opatřena cenzurní zálepkou s textem : ROZPIECZĘTOWANE / PRZEZ / WOJSK. DOZÓR POCZT. /WARSZAWA 1. Tato zálepka je o rozměru 52 x 20 mm. Tisk na bílém papíru, text na zálepce je černý. Zálepka je známa z použití z období III XI /1920. V katalogu je hodnocena 60 body. Na zásilce je přes zálepku otištěno Varšavské cenzurní razítko (světle fialová barva). Cenzurní razítko je Bohužel hůře čitelné, ale je to ono! Když se pozorně podíváme na zálepku, je na ní v textu chyba. Místo slova PRZEZ je na zálepce slovo RRZEZ. Katalog o vojenských cenzurách se o této chybě v textu nezmiňuje! Zásilka zde prezentována je asi dosud jediná, kde se na zálepce tato chyba nachází! Zásilka je frankována na přední straně známkou 1 MK, což odpovídá platnému tarifu za zahraniční zásilku poslanou doporučeně. Tarif platil od 1.10.1919 do 15.4.1920. Na zadní straně zásilky je otisk příchozího razítka z VERONY v Itálii s datem na můstku razítka -6. 3. 20. -6

- 24 - Zadní strana ze zásilky poslané doporučeně z Varšavy do DELFT v Holandsku. Odesilatelem je Ministerstvo pošt a telegrafů, hlavní pokladna. Dvouřádkový text této instituce v rámečku je otištěn na přední straně zásilky v levém dolním rohu. Frankatura zásilky na přední straně je ve výši 1 Mk, což odpovídá tarifu za doporučenou zásilku poslanou do zahraničí v období 1.10.1919 20.4.1920. Na zadní straně zásilky jsou dvě pečeti Ministerstva pošt a telegrafů, hlavní pokladna. Uprostřed zadní strany zásilky je otisk cenzurního razítka Varšavy ve světle fialové barvě. Dole pak je ještě příchozí razítko pošty DELFT /*8* s datem -1.IV.20. 8-9V. Na následující straně je zadní strana další, zahraniční, doporučené zásilky. Zásilka je poslána z pošty WARSZAWA 1 /*1b dne 19.5.1920 do AUE v Sazsku. Obec AUE, okres Schwarzenberg leží asi 40 km severně od Karlových Varů (asi 20 km severozápadně od Jáchymova). Frankatura zásilky na přední straně je ve výši 2 Mk. Po 20.4.1920 došlo ke změně tarifu za doporučenou zásilku do zahraničí. Tarif za dopis váhy do 20g byl 1 Mk a příplatek DOPORUČENĚ rovněž 1 Mk. Celkem 2 Mk. (od 20.4.1920 do 15.8.1920). Polské cenzurní orgány zásilku otevřely a po její kontrole ji zalepily již v tomto článku uvedenou cenzurní zálepkou. Na zásilku byly použity zálepky dvě. Obě mají text správný bez textové chyby o které jsme již dnes psali. Text zálepek je: ROZPIECZĘTOWANE / PRZEZ / WOJSK. DOZÓR POCZT / WARSZAWA 1. Přes zálepky je otištěno cenzurní razítko varšavské vojenské cenzury o které se dnes v tomto článku zajímáme. Razítko je na zásilku otištěno v tmavě fialové barvě. Německá strana zásilku rovněž otevřela v důsledku devizové kontroly, a proto na ni přes její levý okraj nalepila svoji zálepku. Všechny zásilky prezentované v tomto článku mají Varšavské, cenzurní razítko, katal.č.9. Razítko má rozměr 35 x 35 mm, bylo používáno v období VIII./1919 XI./1920. Otisky se nacházejí jen na zahraničních zásilkách, a to jak obyčejných, tak i doporučených. Až na dvě zásilky odpovídá jejich frankatura platnému tarifu pošty z daného období. Zajímavé jsou na zásilkách ukázky cenzurních zálepek Varšavy, zvláště pak zálepka na zásilce s textovou chybou. Na jiné zásilce zatím nebyla tato zálepka s chybným textem objevena. U zásilek jsme měli možnost vidět námi uvedené cenzurní razítko Varšavy v různých odstínech fialo-

- 25 - vé barvy, ale dva otisky byly i v barvě zelené. Podle literatury by měly být otisky ještě v barvě černé a červené! První dvě zásilky v tomto článku nám pro Syrenu zapůjčil Mgr.ing.Karol MICZA. Ostatní zásilky z tohoto článku nám pro publikaci v Syreně zpřístupnil kolega Stefan Petriuk z Německa. Děkujeme mu za jeho ochotu a srdečně jej touto cestou pozdravujeme! Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. Poštovna LIPOWIEC (SKOCZÓW), z 24. 5. 1905.

- 26 - Poštovnu LIPOWIEC (SKOCZÓW) vede Oldřich Tovačovský ve své práci o poštovnách jako 12 poštovnu Těšínského Slezska na dnešním polském území. Lipowiec leží mezi Ustroniem a Skoczowem. Poštovna zde byla otevřena 1.2.1903. Vpú byl poštovní úřad SKOTSCHAU / SKOCZÓW. Poštovna používala jedno razítko, německo polské, dvouřádkové * LIPPOWETZ (SKOTSCHAU) / LIPOWIEC (SKOCZÓW)*. Razítko má rozměr 60x15 mm. Pan Tovačovský uvádí doložení razítka na zásilce s datem 6.11.1909. Naše ukázka na předcházející straně dole je poslána do Vítkovic na Moravě. Vítkovice byly v té době dvoje. Vítkovice na Moravě (WITKOWITZ IN MÄHREN, katal.č.2657) a Vítkovice Železárny (WITKOWITZ EISENWERK, katal.č.2658). Ačkoliv je na zásilce zřetelně napsáno Witkowitz Mähren, zásilka přišla do Vítkovic-Železárny. Svědčí o tom razítko otištěné přes razítko poštovny, typ G 134 WITKOWITZ EISENWERK * Vítkovice ŽELEZÁRNY / b s datem na můstku razítka 25/4/05. Následně byla zásilka přeposlána do Vítkovic na Moravě. Příchozí razítko otištěno vpravo níže, typ G 137 WITKOWITZ in MÄHREN * VÍTKOVICE na MORAVĚ s datem rovněž 25.IV.05. Škoda, že obě razítka jsou špatně na zásilku otištěna. Na známce je otištěno expediční razítko pošty SKOTSCHAU / SKOCZÓW. Razítko je jedno kruhové, německo-polské s datem 24 O5. V razítku je vynechán měsíc!! Podle Mgr.Manteryse je razítko o průměru 26 mm. Jeho známá doba použití je od 2.12.1894 do 21.8.1906. Mgr.Manterys ale neuvádí, že by bylo razítko bez data měsíce. Na naší ukázce není po měsíci ani stopa!! Naše zásilka je proti zásilce uvedené panem Tovačovským z 25.4.1905, tedy o více jak 4 roky starší! Mgr. ing. Karol MICZA. Použití dvojjazyčné, česko-polské R-nálepky na doporučené zásilce z 9.6.1920. Zatím jsme publikovali dvojjazyčné, česko-polské R-nálepky na doporučených zásilkách z r.1920 z pošt: Karvín 1, Bohumín 1 (Syrena 168 str.16-17), Dolní Bludovice (Syrena 197/str.14 a Pudlov (Syrena 199 str.2). Dnes přinášíme další ukázku, a to z pošty Poruba u Orlové. R-nálepka je stříhaná, R a rámeček je červený, potisk R-nálepky je modrý. Text ve dvou řádcích: Poremba, Slezsko / Poreba, Slas.. Polský název není vůbec psán polsky! Pošta Poruba u Orlové po r.1918 používala původně rakouské razítko: 1) POREMBA OESTERR. SCHLES. / PORĘBA ŚLĄSK AUSTR. Razítko typu D 9 (používání 1918-1919) a 2) razítko s čás-

- 27 - tečně vylámaným německým textem: POREMBA. PORĘBA ŚLĄSK. Razítko typu D 9z (používání 1919-1920). Toto druhé razítko je použito k orážení známek na naší ukázce. Na zásilce jsou nalepeny československé známky s přetiskem SO 1920: Přední strana: známky 75 hal., stříhaná, šedozelená (SO 15, přetisk červený) a 5 hal.modrozelená, perforovaná (SO 3, přetisk černý). Na zadní straně zásilky jsou nalepeny známky: 20 hal.modrozelená, stříhaná (SO 6, přetisk černý) a dvě známky 1 hal.hnědá, perforovaná (SO 1). Tarif za doporučenou zásilku do ciziny činil ke dni expedice zásilky při váze 20g 50 hal. + příplatek DOPORUČENĚ 50 hal. Celkem tarif 1 Kč. (od 15.5.1919 do 31.7.1920). Známky 1 hal. jsou na zásilku nalepeny jako dekorace. (Zásilka je tím přeplacena o 2 hal.). Ke znehodnocení známek bylo použito expedičního razítka pošty typ D 9z : POREMBA PORĘBA ŚLĄSK s datem uprostřed razítka 9 / 6 / 20. Za ukázku děkujeme ing. Janu KYPASTOVI Pruská vlaková pošta Berlín-Bohumín z r. 1913. Vlaková pošta BERLIN OESTERR.ODERBERG jezdila od roku 1899 a používala razítko nahoře vlevo.mělo rozměr 33x27 mm,jeho známou dobu použití uvádí Mgr.Manterys od 12.7.1899-1.6.1909.

- 28 - Druhé razítko tato vlaková pošta používala později. Nám známé použití je z 22.3.1913. Reprodukce razítka je na předcházející straně dole vpravo! Dole je reprodukce zásilky s tímto razítkem. Frankatura známkou 5 fen., série Germánie, zelená barva. Razítko má rozměr 40x27 mm. BERLIN OESTERR.ODERBERG / BAHNPOST / Z.- - 3. 22.3. 13. Zásilka je poslána do Milówki. Obec Milówka patří v Polsku do okresu Żywiec a leží od Żywce asi 20 km na jih. Mgr. ing. Karol MICZA Rakouská dopisnice Cp 16 II x s přetiskem POCZTA POLSKA, karmínová, císařská koruna bez obvodního rámu, papír, kartón-krémový (x), přetisk 15 h./10 z roku 1919. Dopisnice je ze série původně rakouských dopisnic, která byly v roce 1919 opatřena přetiskem PO-

- 29 - CZTA POLSKA 15 h./10. Hřeben překrývající původní nominální hodnotu je zdvojený, nová nominální hodnota je 15 h./10. Poštovní platnost dopisnic s přetiskem byla do jejich vypotřebení. Expediční razítko je původně rakouské, jednookruhové, dvojjazyčný, německo-polský text CHYBI BAHNHOF / CHYBI DWORZEC s datem uprostřed razítka 17/6/19 (17.6.1919). Tuto dopisnici oceňuje katalog Fischer II/2011: poštovně nepoužitou za 60 zł., poštovně použitou za 80 zł. (asi 420 a 560 Kč). Přetiskem byly opatřeny zbytky původně rakouských dopisnic z let 1908-19018, Přetisk je černý, typografický, provedený na natištěné známce dopisnice. Mgr. ing. Karol MICZA Zajímavý chybotisk dopisnice s natištěnou známkou 5 zł. z roku 1984,katal.č.Fi: Cp 879. Nahoře je normální dopisnice Cp 879, dole je pak dopisnice s chybným tiskem. Obraz z natištěné známky je otištěn místo na známku dole a ještě je otočený o 180 st. Obrácený otisk se tak nachází v levém dolním rohu dopisnice místo na natištěné známce.

- 30 - Normální dopisnice Cp 879 je vydána u příležitosti 40.výročí polské lidové republiky. Nominální hodnota je 5 zł. Na natištěné známce je kresba 14-letého Vojtka, z MDK MURANÓW ve Varšavě. Tato skutečnost je uvedena v modré barvě svisle podél levého okraje dopisnice: RYS.WOJTEK LAT 14 MDK MURANÓW W WARSZAWIE. Linkování pro adresu a nápis KARTKA POCZTOWA jsou v modré barvě. V modré barvě je i signatura nákladu: P.P.T.i VII.84 300.000 proj.r.dudzicki. Skutečný náklad dopisnice je 312.400 ks. Dopisnice je zkoušena polským znalcem Piotrem PELCZAREM, ul. Zawiszy Czarnego 5, 84-360 Łeba, Polsko. Má oprávnění na zkoušení polských celin od r.1918, celin okupačních, mezitáborových a zajateckých táborů, mimo tábora Murnau. Odzkoušení znalcem je umístěno na dopisnici a jeho reprodukce je vlevo. Text: Cp 879 MK (staré označení tiskové vady podle katalogu Fischer) z odwrotnym drukiem barvy niebieskiej i żółtej (Cp 879 MK z odvráceným tiskem modré a žluté barvy). Zde se asi (určitě) dopustil znalec omylu. Modrá a žlutá barva je podle linkování pro adresu dopisnice vytištěna normálně, obrácený tisk je u ostatních barev natištěné známky. Katalog Fischer II.Díl/2011 vede u této známky chybotisk 879 k: scházející nápis 5 zł., vlajek zleva a signatury. Chybotisk vede katalog s cenovým označením 450 zł. (asi 3.100 Kč). Měla by to být naše dopisnice, ale bez částečného obráceného tisku. Dopisnice Cp 879 je známa s 3-řádkovým přítiskem (šedomodrá barva) 40 ROCZNICA / WYZWOLENIA / ZIELONEJ GÓRY. Ke 40. výročí osvobození Zielonej Góry bylo používáno na poště ZIELONA GÓRA 1 příležitostné razítko s datem 1985*02*15. Přítisk na dopisnici byl povolen Ministerstvem spojů. Viz dvouřádkový, šedomodrý přítisk v levém dolním rohu dopisnice: Zez.Min.Łącz. nr PEZ 406 z dn.1984.12.27. / Nakł.3000 szt. PZF ZO Zielona Góra ( Povolení Min.spojů č.pez 406 ze dne 1984.12.27 / Náklad 3000 kusů PZF ZO Zielona Góra ). Dopisnice s přítiskem byla tedy oficielně vydána se souhlasem Min.spojů v nákladu 3000 kusů. Informaci o tomto přítisku a jeho ocenění ale v katalogu celin Fischer II.díl 2011 nenajdeme.

- 31 - Pokusíme se spojit s polským znalcem panem Pelczarem a zeptat se jej na to jeho označení otočení modré a žluté barvy, když tato ale vůbec otočená není! Za zapůjčení chybotisku označeného polským znalcem panem Pelczarem děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI. Článek o Cp 879 pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. Soukromé, rakouské celistvosti s natištěnou známkou určené k propagaci soukromých firem! Na počátku minulého století se v Rakousku jednalo o módní záležitost, dát si vytisknout celiny s natištěnou známkou, které propagovaly danou firmu. Tiskly se tak obálky, dopisnice, zásilky na tiskoviny, zálepky, novinové pásky, apod. Nahoře je zásilka-obálka pro tiskoviny. Byla poštovně použita v místní přepravě ve Vídni, strojové razítko 1/1 WIEN / *4d*, natištěná známka 3 hal. císař

- 32 - (hnědě fialová). Bez propagace konkrétní firmy. Dole na str.31 je na zásilce natištěna novinová známka 2 hal. Merkur hledící vpravo. Propagace vídeňské firmy HUTTER & SCHRANTZ A.G. / SIEBWAREN UND FILZTUCHFABRIKEN, WIEN. Expediční razítko KARLSBAD 1 /*6* s datem na můstku razítka 18.IV.06-5. Zásilka je poslána v místní přepravě v Karlových Varech. Natištěné známky na firemních dopisech byly i o více kusech známek (nahoře 3, dole 2). Firemní obálky použity i pro doporučené zásilky. Nahoře doporučená zásilka poslaná v Vídně do Karlových Varů, vytištěné známky 2x10 hal.císař červená a 1x císař 25 hal.modrá. R-nálepka pošty Wien 54, expediční razítka pošty 5 WIEN 54/*d* s datem na můstku razítek 18.III.17--7. Obálka propagující firmu I.J.BACHRACH & HARFNER, WIEN. Dole obálka propagující firmu Wohlfahrtsverein Vorsicht Karlsbad. R-zásilka poslaná do Karlových Varů. R-nálepka pošty Rossbach i. Bôhmen, expediční razítko pošty ROSSBACH i. BÖHMEN s datem 18.V.11. - - Natištěné známky 10 hal.červená a 25 hal.modrá (císař).

- 33 - Nahoře je ještě jedna zásilka firmy OEST.FRIEDENSGESELLSCHAFT WIEN s natištěnou známkou 3 hal.císař. Zásilka je poslána z Vídně do Olomouce.Strojové razítko 1/1 WIEN 1/*4h*,datum 19.XI.09-12. Dole na předcházející straně je zásilka firmy Schutzferband der Buchdruckereibe

- 34 - Wien. Natištěná známka 10 h. císař červená. Zásilka je poslána do Alexandrie, dolepená 3 ks. známek 5 hal. zelená, císař. Expediční razítka pošty WIEN /*5c* s datem na můstku 31.V.13-9. Razítko RETURN TO SENDER svědčící o vrácení zásilky odesilateli, špatně čitelné, nahoře anglický text, uprostřed arabský, dole francouzský. Zadní strana příchozí raz. ALEXANDRIA -9.VI.13. 5,45 PM Podobné obálky byly i z polského území pod rakouským záborem. Má je někdo? Ozvěte se! Pro Syrenu na ukázku zaslal mgr. ing. Karol MICZA Známky a příležitostné razítko Kopiec Marszałka Piłsudskiego v Krakově, r. 1935. Známky byly vydány 25.5.1935. Použito typografický přetisk na známce Fi: č.253, 15gr. (150- známková forma, přetisk tmavě modrý) a na známce Fi: č 266 25gr. (70-známková forma, přetisk červený). Vznikly tak dvě známky s novým katalogovým číslem Fi: č.278 (náklad 729,3 tis.kusů) a Fi: č.279 (náklad 412,86 tis.kusů). Přetisk je 3-řádkový Kopiec / Marszałka / Piłsudskiego. Obě známky s přetiskem jsou na zásilce nahoře. Na dopise je ještě nalepena známka za smuteční série k úmrtí marš. Piłsudského,vydání z 16.5.1935 (25 gr.), katal.č.fi: 275. Frankatura zásilky celkem 65gr. Platný tarif za zásilku váhy do 20g pro Ćeskoslovensko (sleva) byl ke dni expedice zásilky 45gr. (tarif platil od 1.10.1934 do 31.12.1939). Zásilka je tedy přeplacena o 20 gr! Známky na zásilce jsou oraženy příležitostným razítkem používaným ke stejné příležitosti jako vydané známky. Reprodukce razítka je vlevo. Text razítka: KOPIEC MAR- SZAŁKA JÓZEFA PIŁSUDSKIEGO * / SOWINIEC / k. KRAKOWA. Datum na razítkách naší zásilky je 8 VII 1935. Razítko je podle Katalogu polských příležitostných razítek, sešit 1 (1919-1944) od Andrzeje Myślického vedeno pod katal.č. 35 006. Je to razítko ruční, kruhové, průměr 40 mm s nastavitelným datem na můstku. Jeho stupeň vzácnosti je B (stupnice A-D). Známá barva použití červená nebo černá. Naše ukázka má otisk v barvě černé. Razítko bylo používáno s daty od V/1935 do vypuknutí války 1.9.1939. Naše zásilka má v levém horním rohu ještě otisk fialového,

- 35 - obdélníkového razítka se zdvojeným rámem s textem: KOMITET BUDOWY KOPCA / JÓZEFA PIŁSUDSKIEGO / -8.LIP.1935 / WYDZIAŁ WYKONAWCZY / W KRAKOWIE (Výbor pro vybudování kopce / Józef Piłsudskiego / -8. července 1935 / Výkonné oddělení v Krakově). Za ukázku děkujeme ing. Bohuslavovi HAGEROVI z Frýdku Poštovna BRUZOVICE, Vpú FRÝDEK 1, od r. 1905 FRÝDEK 2. O poštovně jsme se zmínili již v Syreně č.154 na str.14, kde jsme přinesli ukázku několika důležitých ukázek z obce, mezi jinými i poštovny. Publikace o českých a slovenských poštovnách 1900-1958, (autoři Petr GEBAUER a Jozef TEKEĽ), vede poštovnu pod katal.č.0095 BRUSOVICE (Frýdek 1), nyní BRUZOVICE. Poštovna zahájila činnost 1.3.1903, v r.1905 změnila svoji Vpú na Frýdek 2. Poštovna ukončila činnost 31.10.1920. Poštovna používala za dobu svého trvání dvě razítka: 1: *BRUSOWITZ / BRUSOVICE* razítko o rozměru 33x15 mm, otisk fialový, doba použití 4/1905-8/1916, hodnoceno 30 EURO, 1z: *./ BRUSOVICE* razítko o rozměru 33x15 mm, otisk fialový, doba použití 4/1920-7/1920, hodnoceno 50 EURO. Bruzovice leží přes 3 km severovýchodně od Frýdku. Pan Tovačovský ve své práci o poštovnách na Těšínském Slezsku uvádí u této poštovny tyto mu známé zásilky s razítkem poštovny: razítko 1 na dopise z 13.4.1912, razítko 1z na dopise z 21.11.1919 a SO dopis z 27.7.1920. My jsme dosud v Syreně zásilku s razítkem poštovny Bruzovice nepublikovali. Zásilka poslaná do Ratimova, expediční razítko Vpú FRÝDEK 2, v textu datum 30.12., na můstku razítka 31.XII.09. 6 (31.12.1909). Otisk razítka 1 poštovny je v barvě fialové!

- 36 - Zásilka s razítkem poštovny 1 poslaná do Opavy, datum v textu 23/4 1914, datum na můstku razítka 24.IV.14 7. Vpú pošta FRÝDEK 2, otisk razítka je fialový! Zásilka s razítkem poštovny 1z (razítko znárodněné, s vylámaným německým textem), poslaná do Domaslovic, datum v textu 2./4.1920, datum na můstku razítka Vpú 3.IV.20 10. Ukázky pro Syrenu zapůjčili Dr. Adrian JUNGA a ing. Svatopluk PETR. Vlaková pošta č.112 BIELSKO-WARSZAWA z r.1936. Tato vlaková pošta jezdila v meziválečném období na několika tratích: Warszawa-Radzymin v období 1921-1922, Warszawa-Bielsko v období 1931-1932 (do 6.5.32) a následně 1936 (od 13.5.36) do 1938 (do 7.5.38) Katovice-Zebrzydowice v období 1933-1934 jen ve směru tam! Warszawa-Żywiec v období 1934-1936 Warszawa-Katowice v období 1938-1939. Od r.1939 na trati Warszawa-Bogumin do (31.8.)

- 37 - V meziválečném období platily jízdní řády pro vlaky vždy zhruba od poloviny jednoho roku a končily v asi zhruba stejném období roku následujícího. Ke změnám jízdních řádů vlakových pošt docházelo obyčejně v období května toho kterého roku. V období 1931-1932 vyjížděla vlaková pošta z Warszawy v 0.10 h a příjezd do Bielska měla 10.03 z Bielska ve 22.52 a příjezd do Warszawy byl 06.40 V období 1936-1938 vyjížděla vlaková pošta z Warszawy 23.35 a příjezd do Bielska byl 08.11, z Bielska 21.50 a příjezd do Warszawy byl 8.03 V období 1936-1938 byla obsluha vlakové pošty č.112 celkem 4 úředníci (4.úředmík byl jen na úseku Częstochowa-Warszawa) + 2 pracovníci fyzičtí. Zásilka poslaná do Częstochové vlakovou poštou na trati BIELSKO-WARSZAWA *112* s datem na můstku razítka 14.X.1936. Za ukázku děkujeme Mgr.Januszowi MANTERYSOWI Lwowská vojenská cenzura, katal. č. 5 z roku 1919. V Syreně č.183 na str.2 jsme publikovali vojenskou cenzuru Lwowa katal.č.3 podle publikace Polska

- 38 - cenzura korespondencji w latach 1918-1922 (B.Brzozowski i J.Tokar). Dnes můžeme ukázat zásilku s vojenskou cenzurou Lwowa, katal.č.5 podle této publikace. Vojenská cenzura Lwowa č.5 (jednořadková Wolne od cenzury ) má dvojí rozměr: a) 43x4 mm, otisk modrý, známá doba použití ze VII/1919, hodnoceno 70 body ze 100 možných, b) 46x6 mm, otisk fialový, známá doba použití VI až X 1919, hodnoceno rovněž 70 body. Razítko vojenské cenzury na naší ukázce je b (46x6 mm, otisk fialový). Zásilka je poslána na Okresní představenstvo Lwowa. Frankatura dvěmi rakousko-uherskými známkami s přetiskem Deutschösterreich, obě nominální hodnota 10 hal. Známky jsou znehodnoceny strojovým razítkem s datem 27.XI.19. Znamená to, že třeba posunout známé použití tohoto cenzurního razítka o jeden měsíc (z VI. až X. 1919 na VI. až XI. 1919). Teodor WILCZEK, Karviná Neperforovaná dvojice známek Fi: č.454 z 19.4.1948, 5.výročí povstání ve Varšavském ghetě. Známka byla vydána 19.4.1948. Byla vytištěna rotačním hlubotiskem v barvě černé. Papír známky je bílý, střední, hladký. Perforace Zř. 10 ¾. Tisk jedno sektorovými válci, tiskový arch se rovná přepážkovému a obsahuje 50 kusů známek (5x10). Údajně jeden tiskový arch se vyskytl bez perforace a z něj pochází naše dvojice neperforovaných známek. Známky jsou zkoušeny polským znalcem Lesławem Schmutzem, ZO PZF, ul. PCK 2, 35-060 Rzeszów. Má oprávnění na zkoušení všech polských známek! Katalog Fischer I.díl r.2012 vede neperforovanou známku za 5.000 zł. kus, dvojice tedy minimálně 10.000 zł. (skoro 70.000 Kč). Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolowi MICZOWI Zásilka vlakové pošty ZEBRZYDOWICE-WARSZAWA č.2 poslaná do Wilna 2.2.1937. Od vlakové pošty Warszawa-Zebrzydowice č. 2 jsme publikovali v Syreně jen jednu zásilku, a to

- 39 - expresní, poslanou z Katovic do Těšína 10.6.1937. Expediční razítko WARSZAWA-ZEBRZYDO- WICE * 2 * /c s datem na můstku razítka 10 VI 37. (Syrena č.181 str.34). Dnešní ukázka na předcházející straně dole je od této vlakové pošty, ale pro opačný směr ZEBRZYDOWICE - WARSZAWA *2*/a. Zásilka-dopisnice, je poslána do WILNA, datum na můstku razítka vlakové pošty č.2 je -2. II. 37. Dopisnice Cp 70 (15 Gr. modrozelená), signatura nákladu M.P.T.T. (V-1936) 20.000.000. Propagační nápis vlevo nahoře u dopisnice je I s textem TELEFON USPRAWNIA ŻYCIE, ZBLIŻA I PRZYŚPIESZA. Tato dopisnice je i s propagačním nápisem H, J. Dopisnice je z vydání IX-X/1935. Vlaková pošta Warszawa-Zebrzydowice a Zebrzydowice-Warszawa č.2 jezdila na trase od r. 1932-1933 do r. 1938-1939 (do 11.X.1938). Stejně jako vlaková pošta č.12 a vlaková pošta č.102 byla VP č.2 po obsazení české části Těšínského Slezska Polskem prodloužena od 12.X.1938 do Bohumína, kde jezdila do vypuknutí II.světové války. Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOWI Zásilka ze školní lodi ADRIA poslaná do Prahy-Karlína Za Rakousko-Uherska měl tento státní útvar i válečné námořnictvo ve kterém sloužili také Češi. Svědčí o tom zásilka nahoře poslaná 6.5.1915 z POLY do Prahy-Karlína (viz expediční razítko POLA nahoře uprostřed s razítkem s datem -6 MAI 1915, otisk hnědý). Jelikož se jednalo o zásilku polní pošty, není vyplacena známkami a v místě pro nalepení známky je nápis Polní pošta a otisk útvarového razítka válečného námořnictva: K. UND K. KRIEGS-MARINE * S.M. SCHIFT ADRIA. Teodor WILCZEK, Karviná Ještě k Orlovským doplatním provizoriím z r. 1938 Místní vydání provizorních doplatních známek z roku 1938. Vydání ze 14. X. 1938. Ruční přetisk 1. typu (25x19 mm). Provedeno z osobní iniciativy nového polského poštmistra v důsledku nedostatku polských doplatních známek. Použita razítka po československé poště TKč.

- 40 - Katal.č.Fi: nominální hodnota zn. Barva známky Ocenění přetisku na zásilceve zł. Přetisk 1. typu TKč. 286 45 gr. karmínově fial. 200,- 287 50 gr. černá 450,- 294 5 gr. černě fialová 80,- 295 10 gr. zelená 90,- 298 25 gr. tmavě šedě modrá 220,- 303 25 gr. zeleně modrá 220,- Přetisk 2. typu T. 286 45 gr. karmínově fialová 150,- 287 50 gr. černá 350,- 294 5 gr. černě fialová 60,- 295 10 gr. zelená 70,- 298 25 gr. tmavě šedě modrá 190,- 303 25 gr. zeleně modrá 190,- 2. typ přetisku prováděný ručně ve dnech 14.- 22. X. 1938. Provedení přetisku na stejných známkách. Opět bylo použito přetiskového razítka po československé poště. Uvádíme ceny celistvostí s tímto přetiskem pro orientaci, tyto zásilky nejsou na filatelistickém trhu levné! Viz Syrena č.197 str.15, nabídka celistvosti polským sběratelem se známkou Fi: č.287, černá s přetiskem 2 typu za 500 US dolarů. Přetisk typu 2 na známce Fi. č.287 je ze všech provizorií nejvýše oceněný! Zde uvedené ceny jsou převzaty z katalogu: Katalog znaczków i całostek Ziem Polskich (poczty okupacyjne, lokalne, wojskowe, obozowe), (wydanie 1997 r.). Tom II (Michał Jankowski i Zbigniew Korszeń). Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve složení : Ing. Jiří Jan KRÁL, ing. Emil KA- RZEŁEK, ing. Ladislav ONDRUŠKA, Teodor WILCZEK, Jaromír JANČA, Ota ŠRUBAŘ, Josef JENDŘIŠÁK, Stanislav BOBEK, ing. Jan KYPAST, mgr. Stanisław FOŁTA, mgr. ing. Karol MICZA, Jaroslav TEREŠKO, MUDr. Adrian JUNGA a ing. Petr MAZOCH. Zpracování na počítači ing. Emil KARZEŁEK. Novou obálku SYRENY používanou od č. 154 navrhl mgr. Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů Jaroslav TEREŠKO, ing. Emil KARZEŁEK a ing. Jiří Jan KRÁL. Tento zpravodaj je určen výhradně pro členy Klubu polské známky. Toto číslo je uzavřeno a načisto dopsáno dne 14. března 2012. Číslo bylo vytištěno dne 23 28. 04. 2012. Zpravodaj je plně hrazen z prostředků členů klubu. Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako číslo 203! Děkujeme všem, kteří se jakýmkoliv způsobem přičinili o to, že toto číslo spatřilo světlo světa. Syrena je postupně uváděna i na internetu, a to na adrese www.phila.pl pod heslem SYRENA + příslušné číslo Syreny. Navštivte tyto stránky, jsou tam i jiné filatelistické zajímavosti, které Vás určitě zaujmou. Přivítáme od našich členů zajímavé příspěvky nebo připomínky k našemu zpravodaji. Kontakt: syrena@seznam.cz, tel. +420 595 173 869. Máte-li přítele, filatelistu, který sbírá polské známky, upozorněte jej na náš zpavodaj S Y R E N A