38 let KLUBU let SYRENY čtvrtletí 2010

Transkript

1 S Y R E N A Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů KARVINÁ 38 let KLUBU let SYRENY III. čtvrtletí 2010 Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA A PRACUJE POD PATRONACÍ KF KARVINÁ

2 - 2 - Další, zajímavá zásilka čs.polní pošty z období Šnejdárkova tažení proti Polsku z 22. února Jedná se o pohlednici psanou v Těńíně podle data v textu 22/II 19. Na pohlednici je Těńín nad Olzou, ulice Frantińka Josefa proti radnici. Zásilka má dvouřádkové útvarové razítko: Kombinovaný prapor pěších švadron / čs. hulánského pluku čís.11. Razítko je na zásilku otińtěno ve světle fialové barvě. V textu je adresa odesilatele: Kombinovaný prapor hulánského pluku 11, 3 ńvadrona, dragounský pluk č.10, polní pońta Těńín. Zásilka má expediční razítko pońty (česko-polské) kulaté, jednookruhové. Uvnitř razítka je text: Poštovní úřad * Urząd pocztowy * Gnojnik / Hnojník. O tomto razítku se zmiňuje i Monografie čs. známek Díl 5 na str.116. Gumová razítka tohoto typu pouņívaly i pońty ve Vendryni, Třinci a Ustroni. Tato tři razítka jsou v Monografii i vyobrazena (jejich kresba i pouņití na zásilkách). V monografii je ale o razítku Hnojníku pouze zmínka!! Ńkoda, ņe otisk razítka není kvalitní, ale i tak je to významný nález na zásilce. Zajímavý je i text na zásilce. Je plný pravopisných chyb, proto jeho znění mírně upravíme. Odesílatel píńe: Milý Jendo! Předem přijmi ode mne můj pozdrav, též i na Tvé milé rodiče a ostatní domácí. Vědět Ti dávám, že se máme dobře, kuřiva máme dosti, menáž dobrou, každý dcl.rumu a sedm korun. Tak bylo až do toho, že to smrdí prachem. Čekáme každý den, že půjdeme do štelunků, to si můžeš myslet, když přijde některý náš do rukou Poláků, jaká ho čeká smrt. Do města též jdeme, ale ne sami, vždy více.na masopust nepřijedu, když bych snad dostal dovolenou, pojedu do Náchoda a při tom se podívám na starou do Pardubic. Piš Srdečně Tě zdraví Známkovat nemusíš. Zásilka je adresována do Horní Radouně. Horní Radouň leņí severně od Jindřichova Hradce mezi Pelhřimovem a Soběslaví. Zásilka je psaná jen pár dnů před staņením čs.vojsk z okupovaných území na novou demarkační čáru. Stalo se tak 25.února 1919, čímņ byla tato nesmyslná válka ukončena. Stála ale na obou stranách hodně obětí a krve. Co horńí, přivedla následně oba slovanské národy do dalńích, následných, nesmyslných akcí v říjnu Mezi oběma národy tak leņel stín, který se jen těņko překonával a vztahy obou národů poznamenal na řadu let dopředu. Snad i dodnes si kaņdý akce z r.1919 a z r.1938 vysvětluje po svém a hledá chyby na tom druhém. Přínosem dneńní ukázky je hlavně to, ņe se nańlo provizorní, gumové razítko (česko-polské), pouņívané čs. pońtou v okupovaném Hnojníku. Podle materiálu Jaroslava TEREŃKA pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL

3 - 3 - Okupační pošty v Przemyślu září 1939 napadli němečtí nacisté na Polsko. Podle dříve připraveného paktu Ribbentrop-Molotov se k nim 17. září 1939 přidal i Sovětský svaz. Oba okupanti si tak mezi sebe Polsko rozdělili. V období II. světové války fungovaly v Przemyślu pońty obou okupantů. Hranicí mezi jimi obsazených území, vojenskou i administrativní správou, ale i pońtou se stala řeka San, která rozděluje Przemyśl na dvě části. Po celou dobu okupace za II. světové války pracovala německá pońta na levobřeņní, severní části řeky Sanu a částí města nacházející se na tomto břehu.. Toto území je nazýváno Zasaním. V pravobřeņní, jiņní a staroměstské části Przemyślu byla provozována sovětská pońta, a to aņ do , kdy nacistické Německo zaútočilo na svého dřívějńího spojence a přítele, na Sovětský svaz. Po jiņ v celém Przemyślu pracovala jen pońta německá. V tomto článku budou popsána jen razítka skutečně pouņívaná v pońtovním provozu, a to podle materiálu, který vlastní autor článku. Materiály zde z Przemyśla uváděné jsou obsahem autorovy sbírky pod názvem Ziemia Przemyska. Sovětská pošta na sověty obsazeném polském území. Analýzu této problematiky lze provést tak, ņe si vysvětlíme specifika činnosti sovětské pońty na okupovaném polském území. Postupem Rudé armády na polské území začala pracovat vojenská a civilní správa, ale od počátku pracovala i pońta. V Przemyślu se tomu tak stalo od 28.září Okupační, sovětská pońta zabrala pońtovní budovu, která se nacházela na ulici Mickiewicze č.13. Protoņe nejsou k této činnosti sovětské pońty známy oficielní, úřední dokumenty, dobu pouņívání jednotlivých razítek lze stanovit jen odhadem na základě skutečně pońtou prońlých zásilek. U sovětské okupační pońty rozlińujeme celkem tři období: I.období: trvalo od října do prosince 1939, kdy okupační pońta pouņívala původní, polská, předválečná razítka (PRZEMYŚL 1), II.období: trvalo od ledna do dubna 1940, pońta pouņívala sovětská, ale dočasná razítka ( Lvovský obvod), III.období: trvalo od dubna 1940 do 21.června 1941, pońta pouņívala oficielní, sovětská razítka (Drohobycký obvod). První zachovalé a známé zásilky byly sovětskou pońtou expedovány z Przemyśla ve druhé polovině října a v listopadu V počátečním období okupace pouņívala sovětská pońta razítka, známky, celiny a pońtovní formuláře po polské, předválečné pońtě. Následně představujeme polská razítka pouņívaná sovětskou pońtou v prvním období. Jsou to razítka pońty PRZEMYŚL 1 s rozlińením *1b*, *2b*, *2c* a *KASA*. Tato existují doloņená na běņné korespondenci. Kromě toho existují materiály pouņité na filatelistické, propagačními suvenýry se skutečnými předválečními, polskou pońtou pouņívanými razítky s rozlińeními *4b*, *f* a *h*. Najdeme je na filatelistických upomínkách, na jednotlivých známkách nebo na výstřiņcích se známkami. Pro úplnost informací je rovněņ v tomto článku uvádíme. Polská předválečná razítka jsou dvoukruhová s datem na můstku razítka.můstek přesahuje přes mezikruņí. Razítka mají průměr 28 mm. Nahoře je název pońty PRZE- MYŚL 1, dole v mezikruņí je rozlińení razítka.

4 - 4 - Dopisnice poslaná do Przemyśla 24.XII Polská vytińtěná známka je přelepena známkou sovětskou 15 kop. Jelikoņ ulice v adrese byla v Německem okupované části města, zásilku neńlo doručit a byla vrácena adresátovi. Nahoře je příchozí razítko PRZEMYŚL 1, rozlińení *1b*,datum 26.XII.39, dále dočasné sovětské razítko pońty LVOV (oblastní, příchozí, pro doručení odesilateli) s datem Zásilka poslaná z Przemyśla do Lvova 22.XII.39. Expediční, polské razítko PRZEMYŚL 1 *2b*. Zásilka je vyplacena sovětskými známkami 2x20 a 1x10 kopějek

5 - 5 - Doporučená zásilka, polské R-razítko PRZEMYŚL 1-c, expediční razítka PRZEMYŚL 1 *2b*, datum expedice 17.X Zásilka je poslána do LESKA (okresní město ve Lvovském vojvodství). Frankatura sovětskými známkami Mi 374,676 a 578. Celkem 55 kopějek (souhlasí na polský, jeńtě platný tarif). Zásilka poslaná z Przemyśla do Lvova, expediční razítka PRZEMYŚL l *KASA*, datum expedice 18.X.39.

6 - 6 - Filatelistický suvenýr na sovětské dopisnici,vylepeny polské a sovětské známky, razítka PRZEMYŚL 1 s rozlińením *4b* s datem na můstku 28.IX.39.IX 11. Dva výstřiņky s nalepenými sovětskými známkami, polská razítka PRZEMYŚL 1, vlevo rozlińení *h*, vpravo rozlińení *f*. Data na můstku razítka 15 XII 39 8 a -4.XII Druhá etapa činnosti sovětské pońty na okupovaném polském území je charakterizována zavedením do pońtovního provozu prvních, jiņ sovětských razítek. Razítka jsou na reprodukci dole. Tato první,

7 - 7 - sovětská razítka byla zhotovena podle objednávky v době, kdy Przemyśl byl pod administrativní správou obvodu (vojevodství) Lvovského. Neņ byla vyrobena a doručena pońtě, změnila se administrativní přísluńnost Przemyśla do nového obvodu (vojevodství), a to Drohobyckého. Proto bylo třeba objednat razítka nová. Ve snaze, aby se déle jiņ nepouņívala polská razítka, bylo rozhodnuto nová, sovětská, na pońtu doručená razítka pońtovně pouņívat, byť i jen dočasně. Tato razítka byla jednookruhová o průměru 25 mm. Název Przemyśl byl na nich uveden v ukrajinńtině, a to zevnitř podél obvodu na obou stranách. Z dochovaných materiálů lze ověřit pouņívání celkem čtyř různých rozlińeních u typu těchto razítek ( a, b, ruské V (B) a g ). Zajímavostí je to, ņe u razítka s rozlińením b (ruské) je v názvu PEREMIŃĽ na konci za L místo měkkého znaku jeho obrácená podoba vzhůru nohama. Tak místo měkkého znaku b je písmeno P. Je to na konci názvů po obou stranách razítka. Doporučená zásilka, polské R-razítko PRZEMYŚL 1-c, ruská dočasná razítka s rozlińením a, PEREMIŠĽ ľv.obl. Zásilka je poslána do Horního Slezska do LIGOTY. Zásilka byla cenzurována Němci o čemņ svědčí zálepky s německými znaky cenzury. Datum na expedičních razítkách Uprostřed zásilky je 6-ciferné číslo Buď je to číslování zásilek pońtou nebo cenzurou. To dnes jiņ nelze s určitostí tvrdit. Číslo má asi souvislost s německou cenzurou. Na následující zásilce, rovněņ doporučené a poslané na stejnou adresu jak zásilka na této straně, jsou stopy po německé, vojenské cenzuře jen na zadní straně zásilky. I tam je podobné číslo, ale Čísla tedy asi souvisí s cenzurou. Známka pro vyplacení zásilky je přelepena zálepkou německé cenzury. Na následující straně je přední a zadní strana rovněņ doporučené zásilky, R-razítko je jiņ sovětské PEREMIŠĽ 1, expediční razítka jsou dočasná, sovětská s rozlińením ruské b. Razítka s chybným nápisem po obou stranách razítek PEREMIŠĽ ľv.obl. Datum expedice Zásilka je poslána na stejného adresáta jak zásilka nahoře, do Ligoty, tentokráte jiņ není napsáno Oberschlesien, ale Śl. Cieszyński. Zásilka je vyplacena sovětskými známkami 2x10, 1x50 a 1x60 kopějek. Celkem frankatura 1,30 rublu. Nad R-razítkem je ručně dopsáno Miemcy (Německo) a 2x podtrņeno.

8 - 8 - Dole je jen xero zadní strany zásilky reprodukované nad xerem.

9 - 9 - Korespondenční lístek poslaný z Kielc do Przemyślu, frankatura známkami s přetiskem na německých známkách Hindenburg, přetisk Deutsche Post /OSTEN, 6 a 24 Groschen. Na zásilce je příchozí dočasné, sovětské razítko PEREMIŠĽ ľv.obl. s rozlińením g (ruské). Datum na expedičním razítku je , datum na příchozím razítku Przemyśla je Zásilka je na německém korespondenčním lístku. Třetí období sovětské pońty v okupovaném Przemyślu je od zavedení definitivních razítek s názvem správné oblasti (vojevodství) Drogobyčskaja obl. Bylo to od dubna 1940 do 21.června 1941, kdy Německo zaútočilo na svého spojence při parcelování Polska a obsadilo celý Przemyśl. Byla pouņita následná, normalizovaná, sovětská razítka o průměru 29 mm. Po levé straně byl nápis ukrajinský PEREMIŃĽ, po pravém straně pak ruský PEREMYŃĽ. Zdůrazněna byla i přísluńnost Przemyślu do nového obvodu (Drohobyckého). Zásilky skutečně pońtou prońlé z tohoto období potvrzují výskyt razítek s třemi rozlińeními: a, b (ruské) a g (ruské). První razítko s rozlińením a mělo dole zkratku drogobyč.obl, dalńí dvě razítka jen drogob.obl. Jsou známa rozlińení těchto razítek s ruským m a n, ale jen na jednotlivých známkách, ne na originálních zásilkách. Na následující straně nahoře je zásilka na sovětské dopisnici poslaná z Przemyślu, expediční razítko s rozlińením a a názvem oblasti DROGOBYČ.OBL. Datum expedice zásilky je Adresát je přelepen útrņkem formuláře. Nahoře je ale otisk příchozího razítka s názvem MOSLINO (??) STALIN. OBL., rozlińení b (ruské). Zásilka asi nebyla doručena podle dosti nesrozumitelných poznámek na okrajích i na nalepeném kousku formuláře.

10 Ukázka, razítka s rozlińením b (ruské. Jedná se o zásilku, kterou posílá zajatec, poručík Cvojda (??), zajatecké číslo 812 své manņelce do Przemyślu. Zásilka má expediční razítko zajateckého tábora (němé) s rozlińením 7 a datem na můstku razítka Vlevo od expedičního razítka

11 zajateckého tábora je otisk příchozího razítka pońty v Przemyślu s rozlińením b (ruské) a s datem Neņ lístek dorazil k adresátce uplynuly tedy skoro dva měsíce. Dole vlevo je otisk cenzurního razítka zajateckého tábora Oflag XI A s číslem cenzora č.8. Razítko je na zásilku otińtěno v barvě fialové. Zásilka je osvobozena od pońtovného (nápis Gebűhrenfrei!). Dolní zásilka má adresu psanou rusky i polsky, je poslána do Lvova. Expediční razítko pońty v Przemyślu s rozlińením g (ruské) a s datem expedice zásilky

12 Dole na předcházející stránce je jeńtě jedna zásilka s razítkem Przemyśla s rozlińením g (ruské). Zásilka je poslána ze Lvova (nalepena sovětská známka 20 kop. a expediční razítko Lvova je sovětské). Na zásilce je vlevo od nalepené známky příchozí razítko pońty v Przemyślu s rozlińením g (ruské) a s datem na můstku razítka Příchozí razítko Przemyśla je s nápisem DROGOB.OBL. Německá, okupační pošta v Przemyślu. Po obsazení Przemyślu německým vojskem spolu s německou administrativou byla uvedena do provozu i pońta. K tomuto účelu byla pouņita předválečná polská budova pońty PRZEMYŚL 3, která byla na ulici 3 Maja č.21. Ulice vńak byla hned přejmenována na Krakauerstrasse. Severní část Przemyśla (Zasanie) byla nejprve (od 26.X.1939) připojena administrativně k okresu Jarosłavskému. Od byla rozńířena o sousední území a prohláńena za samostatnou městskou obec a stala se městským okresem s názvem Deutsch-Przemysl. Pońtovní sluņba pouņívala rekvizity DPO (Deutsche Post Osten) Německá pońta východ. Jelikoņ opět nejsou známy normativní předpisy o pouņívání jednotlivých pońtovních razítek v pońtovním provozu, i zde je třeba toto stanovit odhadem ze zachovalých a pońtou skutečně prońlých dokladů a dokumentů. Přesto toto není skutečným obrazem, zvláńtě po útoku na SSSR a obsazení celého města Przemyślu německým vojskem. Tehdy byla v sověty původně obsazené části zlikvidována bývalá sovětská pońta PRZEMYŃĽ 1 a zprovozněna německá pońta PRZEMYSL 1. Současně byl změnen název ulice, kde se pońta nacházela z ul.mickiewicza na Lembergerstrasse (Lvovská ulice). Činnost německé pońty v Przemyślu (Zasaniu) lze rozdělit na následná období podle pouņití jednotlivých druhů pońtovních razítek: I. období: od října do prosince 1939, období bez razítek, jen provizorní, řádková, II. období: od ledna do dubna 1940, pouņíváno provizorní razítko PRZEMYSL, III. období: od května 1940 do března 1941, pouņívána malá razítka DEUTSCH PRZEMYSL, IV. období: od května 1941 do ledna 1942, pouņíváno velká razítka DEUTSCH PRZEMYSL (DISTR KRAKAU), V. období: od dubna 1942 do července 1944, pouņívána razítka PRZEMYSL 2 (DISTR KRAKAU) Razítka podle vzoru 1 měla průměr 28 mm. Razítka podle vzoru 2 měla průměr 24 mm. Razítka podle vzoru 3 a 4 měla průměr 29 mm. Razítka podle vzoru 5 měla průměr 28 mm. Mimo to z výstřiņků se známkami jsou známa razítka vzoru 1 s rozlińením b. Razítka podle vzoru 3 a 4 jsou známa i s rozlińením f, ale o průměru jen 24 mm. Na následující straně nahoře je dopisnice poslaná z Przemyśla do Rzeszowa. Expediční razítko vzoru 1 PRZEMYSL s rozlińením a, průměr 28 mm a datem na můstku razítka Dopisnice s německým potiskem s informacemi o odesilateli i adresátovi, frankatura německou známkou Hindemburg 12 fen. Na následující straně dole je zásilka na dopisnici opět s německým potiskem, ale jen s nápisy POSTKARTE a ABSENDER (DOPISNICE a ODESILATEL). Jedná se o dopisnici s natińtěnou známkou GG Cp 7 I, tmavě zelená, nominální hodnota natińtěné známky 12 grońů. Od dopisnice druhého typu Cp 7 II se lińí provedením písmene E v POSTKARTE. Zatím, co Cp 7 I má svislici

13 písmene E obloukovitou, Cp 7 II má svislici E rovnou a kolmou. Zásilka je poslána z Przemyśla do Krakova. Expediční razítko je vzoru 2 DEUTSCH PRZEMYSL (menńí průměr razítka), rozlińení c, průměr 24 mm. Frankatura známkou General-gouvernement 12 gr. Datum expedice 26.III.41. Podle katalogu Fischer Díl II, rok 2006 je dopisnice Cp 7 I nerazítkovaná i razítkovaná za 20 zł., dopisnice 7 II je nerazítkovaná za 15 a razítkovaná za 10 zł.

14 Zásilka poslaná z Przemyśla do Krakova. Jedná se o firemní zásilku. Frankatura: dvě známky General- Gouvernement 12 gr. Expediční razítko vzoru 3 DEUTSCH PRZEMYSL (DISTR KRAKAU), rozlińení c, průměr 29 mm. Datum expedice Vlevo je podací lístek s razítkem vzoru 4 DEUTSCH PRZEMYSL (DISTR KRAKAU), rozlińení e, průměr razítka 29 mm. Datum na můstku razítka je Podací lístek má text potisku dvojjazyčný, německo-polský. Na následující straně nahoře je doporučený dopis s R- nálepkou Przemysl / (Distr Kakau) 2. Písmeno R a rámeček nálepky jsou v barvě červené, potisk R-nálepky je v barvě černé. Zásilka je poslána na městský soud Żabno u Tarnova. Frankatura zásilky je známkami General-gouvernement 24 a 60 gr. Expediční razítka jsou Bohuņel hůře čitelná. Jedná se o razítka podle vzoru 6 PRZE-MYSL 2 (DISTR KRAKAU). Razítka jsou s rozlińením b, jejich průměr je 28 mm. Datum expedice zásilky je Nahoře je na zásilce otisk gumového razítka EINSCHREIBEN (Doporučeně). Na následující straně 15 dole jsou dvě německé dopisnice s provizorními razítky pońty Przemyśl. Razítko na horní dopisnici je jednořádkové, jen velká písmena PRZEMYSL. Expediční, provizorní razítko je doplněno otiskem datumovky 12 Jan První dopisnice se dvěmi známkami 3 fen. je dopisnicí s německým potiskem vńeobecně pouņívaná na území celé Německé říńe. Druhá dopisnice má razítko opět provizorní, jednořádkové. V názvu Przemysl je velké jen první písmeno P, ostatní písmena jsou malá. Provizorní razítko je opět doplněno otiskem gumové datumovky s datem 13 Feb Dopisnice byla vydána specielně pro Německou pońtu východ

15 (Deutsche Post Osten). Přetisk o tomto znění je natińtěn v dolní části natińtěné známky. V horní části natińtěné známky je přetisk nové nominální hodnoty známky 30 GROSCHEN 30. Dopisnice má katalogové označení GG-Cp 2 I, natińtěná známka je červeně fialová. Dopisnice je poslána z Przemyśla do Dráņďan. Cp 2 I se lińí od dopisnice Cp 2 II zakončením písmene e ve slově Postkarte. Zatím, co Cp 2 I má zakončení e dole krátké, dopisnice Cp 2 II má zakončení e dole dlouhé (Fischer Díl II,

16 str.147). Katalog oceňuje dopisnici Cp 2 I nerazítkovanou za 50 a pońtovně pouņitou za 80 zł. Cp 2 II oceňuje nerazítkovanou za 60, pońtovně pouņitou za 120 zł. Platnost dopisnic Cp 2 I i Cp 2 II skončila dne V roce 1941 po červnovém vpádu nacistického Německa do SSSR, obsadili Němci i původně obsazenou část Przemyśla sověty. Tak byla i část Starého města Przenyśl připojena k Říńi a celý Przemyśl byl jiņ okupován Německem. Przemyśl se tak stal celý součástí General-Gouvernamentu. Byl vytvořen hlavní pońtovní úřad PRZEMYSL 1 a v roce 1942 pońta Deutsch Przemysl byla přejmenována na pońtu PRZEMYSL 2. Na pońtě PRZEMYSL 1 se pouņívaly zásadně dva typy ručních expedičních razítek v obdobích: I. období: od 1942 do července 1944, expediční razítka s textem PRZEMYSL 1 (DISTR KRAKAU), II. období: od 1943 do července 1944, expediční razítka PRZEMYSL (DISTR KRAKAU) 1. Vńechna razítka těchto typů byla normalizována na průměr 28 mm. Na pońtou prońlých zásilkách bylo ověřeno v I. Období pouņívání razítek se třemi rozlińeními a, b, c (vzor 1-3). Ve druhém období se pouņívala dvě razítka s rozlińeními a, e (vzor 4 a 5) Na filatelistických výstřiņcích se můņeme setkat s razítky vzoru 1-3 i s rozlińeními f a m. Na této pońtě bylo v roce 1943 pouņíváno i strojové razítko PRZEMYSL (DISTR KRAKAU) 1 Vratné potvrzení odběru Městského soudu v Przemyślu s razítkem podle vzoru 1 PRZEMYSL 1 (DISTR KRAKAU) 1 s rozlińením a. Datum na můstku razítka Razítko je otińtěno na úřední známce GG U 31, nominál 24 grońů, barva hnědočervená.

17 Doporučená zásilka poslaná z Przemyśla do Krakova. R-nálepka (R a rámek červený, potisk černý) PRZEMYSL / (Distr Krakau) 1. Expediční razítko podle vzoru 3 PRZEMYSL 1 (DISTR KRAKAU),rozlińení c, datum expedice Vyplaceno známkami GG gr. Hnědě červená a GG gr. Černě olivová. Razítko Einschreiben (Doporučeně) v barvě fialové. Vratné potvrzení odběru Městského soudu v Przemyślu, razítko podle vzoru 4 PRZEMYSL (DISTR

18 KRAKAU) 1, rozlińení a. Datum na můstku razítka Razítko je otińtěno na sluņebních známkách 24 gr. GG U 31 hnědočervená. Jedna sluņební známka je celá, druhá jen poloviční, prostě utrņená. Byl poplatek za doručení 2 x 24 gr. Nebo polovina známky má znamenat polovinu nominálu, to je 12 gr.? V tom případě by poplatek za doručení byl jen 36 gr. Obyčejná zásilka firemní poslaná z Przemyśla do Reichshofu. Expediční razítko vzoru 5 PRZEMYSL (DISTR KRAKAU) 1, rozlińení e. Datum na můstku razítka Zásilka je vyplacena dvěma známkami nominální hodnoty 12 gr., GG 75 tmavě fialová. Rozhodl jsem se publikovat výsledky bádání nad touto problematikou v naději, ņe se mi podaří od kolegů filatelistů získat dalńí informace o pouņívaných razítkách a jiných rekvizitách okupačními pońtami v Przemyślu v období II.světové války. Chtěl bych vyburcovat ostatní filatelisty k tomu, aby zveřejnili i oni své poznatky s touto tématikou, jestliņe vlastní tento jiņ dnes vzácný filatelistický materiál. Krzysztof LACHOWICZ, WROCŁAW Literatura: 1) pojem sovětská pońta v této práci označuje pońtovní činnost v Przemyślu vyvíjenou sloņkami pońty SSSR na okupovaných polských územích v období II.světové války od září 1939 do června ) Lachowicz K. Przemyśl pocztowo podzielony ( ), Filatelista 2007/4 str ) Lachowicz K. Rosyjska poczta w Przemyślu v okresie IX 1939-VI 1941 r.. 4) Żurawski vel Grajewski J.W. Sowieckie znaki pocztowe na okupowanych Ziemiach Polskich w latach , Lódź 2008, tom II, część 1, str.169,181,241. Kresby vńech razítek pouņívaných sovětskou pońtou v Przemyślu zveřejňuji po souhlasu autora této publikace, za coņ mu srdečně děkuji. 5) pojem německá pońta v této práci označuje pońtovní činnost v Przemyślu v rámci struktur DPO (Německá pońta východ Deutsche Post Osten), a to na územích připojených ke GG v období II. světové války v období IX 1939-VII 1944.

19 - 19-6) Bator J. Z dziejów poczty w Przemyślu (II), Historyczno Badawczy Biuletyn Filatelistyczny 1985/3 str Pro Syrenu jsem materiál autora L.K. přeloņil a mírně doplnil o souvislosti méně známé českým a slovenským čtenářům. Článek byl mnou doplněn o některé drobnosti se souhlasem výńe zmiňovaného J.W.Żurawského vel. Grajevského. Tyto mi byly poskytnuty jim osobně nebo od něj jeho synem elektronickou pońtou. Poslední materiály, ale i jiné věci publikované v předcházejících Syrenách, jsem od přítele J. W. Żurawského vel Grajevského obdrņel v posledních měsících r a na počátku roku 2010, dokonce krátce před jeho náhlým úmrtím ( ). Viz Syrena č Doufám, ņe se přítel a kolega K. Lachowicz nebude na mne za to zlobit. Dělal jsem to s dobrým úmyslem. Ing. Jiří Jan KRÁL Krzysztof Lachowicz byl například autorem článku v nańí Syreně o operaci Dunaj v r.1968.tento jeho článek vzbudil mezi nańimi čtenáři velký ohlas. Nemalý ohlas přinesl i článek o razítkách nádraņních pońtovních schránek. Věříme, ņe i někdy v budoucnu nám přítel K. Lachowicz něčím zajímavým zpestří obsah nańeho zpravodaje. ************************************************************************************************************ Novinky polských dopisnic s natištěnou známkou vydané ve IV. čtvrtletí IV. čtvrtletí 2009 bylo proti III. čtvrtletí na nově vydané dopisnice skoupé. Bylo vydáno jen 5 kusů dopisnic (Cp ). V novinkové sluņbě byly nerazítkované za 7,75 zł. Společné znaky dopisnic s natińtěnou známkou: Tisk byl proveden vícebarevným ofsetem CHiP-DW. Kartón dopisnic je bílý, hladký, křídovaný. Formát dopisnic je ± 148x105 mm. Linkování pro adresu včetně okének pro PSČ je v barvě červené, délka adresních linek je 80, 80 a 45 mm. Za natińtěnou známkou shora je natińtěnými body částečně naznačena perforace známky. Uvnitř natińtěných bodů perforace je umístěn mikronápis POCZTA POLSKA 09 (první ochranný prvek proti padělání). Natińtěné body perforace se nacházejí na fluorescenčním podkladu pásku o rozměrech 3x30 mm (druhý ochranný prvek proti padělání). Uprostřed kaņdé dopisnice je černá, svislá, tlustá dělící čára (1,5x50 mm), která rozděluje dopisnici na adresní a propagační část. Nominální hodnota vńech dopisnic je 1,55 zł Cp 1522 : 90. výročí zaloņení Polského olympijského výboru, datum vydání Na natińtěné známce je první předseda POV Stefan Lubomirski. Vlevo od natińtěné známky je 5-řádkový nápis ve zlaté barvě: 90-lecie / powstania / Polskiego / Komitetu / Olimpijskiego. Uprostřed dopisnice nahoře je ve zlaté barvě vytińtěno: 1919 / 90/LAT/PKOI / ka je mezi dvěma ratolestmi. V levém horním rohu dopisnice je polská vlajka a pod ní pět barevných olympijských kruhů. V levé polovině dopisnice je dvojportrét: vlevo Olympijské centrum ve Varńavě, vpravo Francouzský Hotel v Krakově, místo zaloņení POV. Svisle podél levého dolního rohu dopisnice je 3-řádkový nápis: KARTKA POCZTOWA, POCZTA POLSKA X 2009, NAKŁAD PROJ. D. SZABLEWSKI / FOT. NARODOWE ARCHIVUM CYFROWE, ARCHIWUM PKOI / ARCHIWUM MUZEUM SPORTU I TURYSTYKI W WARSZAWIE Cp 1523 : Polské, zastupitelské úřady -ŃVÝCARSKO, datum vydání Na natińtěné známce je skupina diplomatů. Vlevo od natińtěné známky je 5-řádkový informativní nápis: Wręczenie listów uwierzytelnających / przez / (černě) Tytusa Komarnickiego (červeně) / posła nadzwyczajnego RP v Berlinie. (černě) / Rok 1938 (červeně). Vlevo od nápisu je polská vlajka a helvétský kříņ v červené barvě. V levé polovině dopisnice je polský zastupitelský úřad ve Ńvýcarsku, pod ním je červeně dvouřádkový nápis: Polskie placówki / dyplomatyczne. Pod tím je dalńí, dvouřádkový nápis (černě): 90 LAT STOSUNKÓW DYPLOMATYCZNYCH / ZE SZWAJCARIĄ. Svisle podél levého okraje dopisnice je nápis (černě): KARTKA POCZTOWA POCZTA POLSKA, X 2009, nakład , proj. J. Jaraż-ny, fot. Fundacja Archiwum Helveto- Polonicum we Fryburgu, J. Bajaczyk Cp 1524: Polské, zastupitelské úřady -RUMUNSKO, datum vydání Vlevo od natińtěné známky je k ní vysvětlující, 5-řádkový nápis: Minister spraw zagranicznych / Polski (černě) Józef Beck (červeně) w pałacu królewskim / w Bukareszcie oraz rumuński następca / tronu (černě) książe Michal.

20 Cp 1522: Cp 1523: Cp 1524: Cp 1525:

21 (červeně) / Rok 1937 (červeně). Vlevo od nápisu je polská a rumunská vlajka. V levé polovině dopisnice je polský zastupitelský úřad v Rumunsku, pod ním je červeně dvouřádkový nápis: Polskie placówki / dyplomatyczne. Pod nápisem je dalńí, černý, dvouřádkový nápis: 90 LAT STOSUNKÓW DYPLOMATYCZNYCH / Z RUMUNIĄ. Podél levého okraje dopisnice je svisle černý nápis: KARTKA POCZTOWA POCZTA POLSKA, X 2009, nakład , proj. J. Jarażny, fot. Naro-dowe Archiwum Cyfrowe, T. Ogiński Cp 1525: Polské zastupitelské úřady -USA, datum vydání Vlevo od natińtěné známky je o ní informativní, dvouřádkový nápis: Premiér Polski (černě) Ignacy Jan Paderewski (červeně) / i prezident USA (černě) Thomas Woodrow Wilson (červeně). Vlevo od nápisu je vlajka Polska a USA. Vlevo od vlajek je mapa světa (ńedě) s vyznačením místa zastupitelského úřadu na ní (červenou tečkou). V levé polovině dopisnice je budova zastupitelského úřadu s polskou vlajkou a vlajkou Evropské unie. Pod budovou je dvouřádkový, červený nápis: Polskie placówki / dyplomatyczne. Pod nápisem je dalńí, třířádkový, černý nápis : 90 LAT STOSUNKÓW DYPLOMATYCZNYCH / ZE STANAMI ZJEDNOCZONYMI / AMERYKI PÓŁNOCNEJ. Podél levého svislého okraje dopisnice je dvouřádkový, černý nápis: Kartka Pocztowa Poczta Polska, X 2009, nakład , proj. J. Jarażny, fot. Archiwum Akt Nowych Zespół Ignacy Jan Paderewski / M.Brymora, M. Sancewicz Cp 1526: 110.let Polského automotomobilklubu, datum vydání Vlevo od natińtěné známky je vysvětlení toho, co zobrazuje, nápis je černě v ńesti řádcích: Komandor IX / Międzynarodowego / Rajdu Automobilklubu / Polski-Janusz Regulski / wyprowadza zawodników / z Placu Piłsudskiego (1930r.). Vlevo nahoře uprostřed je bílý nápis: Historia / polskich organizacji / sportowych / 100-lecie / Automobilklubu Polski. Pod tímto je signatura nákladu: KARTKA POCZTOWA, POCZTA POLSKA XII 2009, NAKŁAD PROJ. D. SZABLEWSKI FOT. ARCHIWUM AUTOMOBILKLUBU POLSKI, J. MARKIEWICZ. V levém horním rohu dopisnice je polský znak Automobilklubu a vedle něj budova s informativním nápisem v pěti řádcích: Hotel Bristol-miejsce utworzenia / Towarzystwa Automobilistów /Królestwa Polskiego (1919r.) / z którego Cp 1526: wywodzi się / Automobilklub Polski. Pod znakem automobilklubu je červeně 100 a černě LAT. V levé polovině dopisnice je dobová fotografie s informativním, černým, pětiřádkovým nápisem: Stanislaw Grodzki / (za sterem jednego / z pierwszych w Polsce / samochodów / w 1886r.) ***************************************** Přetisk GROSZY i na známkách s označením 5 Gr., zásilka z Jedná se o zásilku poslanou z Těńína do Těńína, tedy místní přeprava. Zásilka nebyla vyplacena známkami, proto ji pońta označila T (na přední straně zásilky) a zatíņila doplatným (vylepené známky na zadní straně zásilky). Tarif za zásilku v místní přepravě činil ke dni expedice zásilky 30 gr. (po měnové reformě v nových grońích). Proč tedy byla zásilka zatíņena doplatným 1,22 zł. (4-násobným). Pouze pro zásilky v mimomístní přepravě do 20 g byl tarif , celkem 60 gr. Zde by pak doplatné bylo správné (2-násobek tarifu). Tento tarif platil od do Jelikoņ právě v Polsku probíhala měnová reforma, byl přepočet staré měny na novou v poměru 100

22 Přední a zadní strana zásilky z zatížené doplatným. Frankatura doplatného na zadní straně.

23 starých zł. se rovná 1 nový zlotý. Pouņívaly se známky: - ve staré měně bez přetisku GROSZY, ale v poměru 100:1 nového tarifu, - známky ve staré měně s přetiskem GROSZY v poměru 100:1, - známky jiņ v nové měně s přísluńným označením Gr. Na doplatné zásilky byly pouņity známky: - doplatní 100 zł. s přetiskem GROSZY (Fi D 124), - doplatní známky 3 x 2 zł. s přetiskem GROSZY (Fi D 112), - doplatní známky 2 x 3 zł. s přetiskem GROSZY (Fi D 113), - dvě výplatní známky v nové měně jiņ s označením Gr. Známky jsou o nominální hodnotě 5 Gr. kaņdá (Fi 533). Známky, i kdyņ jsou jiņ v nové měně v grońích, byly přetištěny rovněž přetiskem GROSZY!! Celkové doplatné je tedy na zásilce 1,22 zł. (nových). Jelikoņ se známky přetiskovaly přetiskem GROSZY u přepáņky (kdyņ nebyly připraveny předem), úředník známky 5 Gr. asi z horlivosti přetiskl také i kdyņ toto neměl dělat. Byla domněnka, ņe doplatné je stanoveno správně, protoņe dopis mohl být poslán jako zahraniční z polského Cieszyna do Českého Těńína. Toto by se dalo poznat podle názvu ulic v adresách na zásilce uvedených. Jelikoņ zahraniční tarif za zásilky do ČSR byl v té době stejným jako tarif polský, vnitrostátní, mimomístní, byl by doplatek stanoven správně (tarif 60 gr., T tedy 1,20 zł.) Toto lze i bez znalosti ulic v rozděleném městě vyloučit. Jednak by tam muselo být v adrese Czeski Cieszyn, ale pak by na zásilku nebylo vylepeno doplatné polskými známkami! (Kdo by to uhradil?) Zásilka musela být asi vhozena nevyplacená do pońtovní schránky a doplatné bylo vybráno aņ od adresáta zásilky. Proto doplatné je stanoveno ńpatně, jedná se o místní přepravu s tarifem za dopis do 20g, ke dni expedice zásilky ve výńi 30 gr. a tedy T ve výńi dvojnásobku (60 gr.) a ne 1,20 zł. I tak ale přetisk GROSZY na známkách s označením v grońích je určitou zvláńtností. Vńimněte si prosím, ņe doplatní známky 2 zł. mají po levé straně operforované mini kupóny. Tarify, viz Zeszyty szkoleniowe PZF č.11, tab.ix.a pro vnitrostátní přepravu a tabulka IX.B pro zahraniční přepravu (str a 20-21). Tadeusz St.Wincewicz, Warszawa Podle materiálu mgr. ing. Karola MICZE pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Razítko pro úhrnnou přepravu poštovních závěrů Košice-Bohumín/d ze 17.XI V Syreně č. 162 na str. 34 jsme psali o razítku pro úhrnnou přepravu pońtovních závěrů na trati Kunčice nad Ostravicí-Horní Suchá. Dnes máme podobné razítko, ale na trati Końice-Bohumín. Jednalo se o přepravu zaplombovaných pytlů zásilek mezi uvedenými stanicemi. Pytle obsahovaly na odesílací pońtě předem připravenou a roztříděnou pońtu s orazítkovanými listovními zásilkami. Obsluha měla povinnost razítkovat i listovní pońtu, kterou přijímala od veřejnosti na jednotlivých stanicích své trati. Takto převzatou pońtu roztřídili a následně předali pońtovnímu zaměstnanci v místě určení. Razítka, která k tomuto pouņívali, jsou označena pouze počáteční a konečnou stanicí, a to ve směru tam, ale i zpět. Číslo vlaku se v razítku na rozdíl od vlakových pońt neuvádělo. Razítka pro úhrnnou přepravu pońtovních závěrů byla zavedena v roce 1920 (říjen). Razítka byla zpočátku s iniciály Č.S.P. a později i bez nich. (Monografie Díl 17/II, str ). Pro zajímavost vlakové pońty na této trati (Końice-Bohumín a Bohumín-Końice) měly čísla: 965, 966, 967, 968, 969 a 970. Ani jedno razítko těchto vlakových pońt nemělo rozlińení d! Ing. Jiří Jan KRÁL

24 Dopisnice Cp 745 vydaná u příležitosti 35. výročí osvobození hitlerovského vyhlazovacího tábora OŚWIĘCIM BRZEZINKA, dvě katalogizované varianty. Obě varianty dopisnice, nahoře Cp 745, dole Cp 745 I s přítiskem. Základní dopisnice byla vytińtěna vícebarevným ofsetem PWPW. Na dopisnici je v levé polovině ilustrace stráņní věņe tábora. Dopisnice byla vytińtěna podle návrhu Z.Stasika. Na natińtěné známce

25 nominální hodnoty 2 zł. je Mezinárodní pomník obětem fańismu v Osvětimi-Březince. Signatura nákladu dopisnice je v pravém dolním rohu: P.P.T.i T Skutečný náklad dopisnice je kusů. Katalog Fischer Díl II. Z roku 2006 označuje dopisnici jako Cp 745. Katalogová cena za nerazítkovanou dopisnici je 2 zł. za pońtovně pouņitou 1 zł. U příleņitosti Celostátní filatelistické výstavy OŚWIĘCIM 1980 pod názvem Mír národům světa bylo kusů dopisnice Cp 745 opatřeno třířádkovým přítiskem v ńedé barvě: POKÓJ NARODOM ŚWIATA / Krajowa Wystawa Filatelistyczna / Oświęcim 1980r. Tuto dopisnici s přítiskem vede katalog Fischer jako Cp 745 I (v katalogu je uvedeno chybně 475 I!!). Nerazítkovanou dopisnici oceňuje za 60 zł. (asi 450 Kč), pońtovně pouņitou dopisnici oceňuje za 50 zł. (asi 370 Kč.). Poměr ceny dopisnice bez přítisku k dopisnici s přítiskem je 1:30, coņ při nákladu jen kusů není nic moc! Jeńtě ve Specializovaném katalogu z roku 1990 byl poměr ceny dopisnice bez přítisku k dopisnici s přítiskem 3:8, coņ bylo vzhledem k počtu vydaných dopisnic absolutně nepoměrné! Ing. Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Vlaková pošta, kterou v Monografii Díl 14 nenajdete, i když končila na našem území v Bohumíně. Jedná se o vlakovou pońtu BERLIN-OESTERR. ODERBERG / BAHNPOST /ZUG 8. Nahoře je dopisnice s razítkem této pońty poslaná do Dráņďan V levém dolním rohu dopisnice je příchozí razítko DRESDEN /*ALTST.7.c s datem v. V celé Monografii Díl 14 nenajdete vlakovou pońtu, která by byla vypravena z Berlína a končila na nańem území, nemluvě jiņ o Bohumíně. Není v seznamu razítek vlakových pońt niņńího řádu, není ani v katalogu razítek pońtovních průvodčích a doprovodů do roku Nenajdete ji ani v kapitole o razítkách saských a pruských pońt v Čechách a ve Slezsku do r Pokud se jedná o samotný Bohumín, je Monografie na vlakové pońty, které začínají nebo končí v Bohumíně velice skoupá. Je to jen vlaková pońta č.1 a 2 Vídeň-Bohumín-Krakov a vlaková pońta č.5 Vídeň-Přerov-Bohumín-Krakov. Dále to jsou jen vlakové pońty 441 a 442 Bohumín-Jablunkov a vlakové pońty Budapest-Bohumín. O vlakové pońtě Berlín-Bohumín ani slechu, ani dechu! PROČ? O vlakové pońtě Berlín-Bohumín se zmiňuje jen Mgr.Manterys ve své práci o pońtě na Těńínském Slezsku do r Uvádí dvě razítka vlakových pońt na tomto směru: 1.Typ razítka AP 7 BERLIN OESTERR: ODERBERG / BAHNPOST / ZUG 8. Rozměr razítka je 33x27 mm. Známou dobu pouņití uvádí od do Typ razítka AP 8 BERLIN OESTERR. ODERBERG / BAHNPOST / Z Rozměr razítka 40 x 27 mm, známá doba pouņití je z

26 Obě razítka hodnotí autor 35 body v 200 bodové stupnici. Trochu málo na to, ņe zásilek s razítky těchto vlakových pońt se zachovalo velice málo!! Viz reprodukce razítek dole. AP 7 AP 8 Z pruských vlakových pońt jsme psali v Syreně jeńtě o vlakové pońtě COSEL-ODERBERG ze (Kożle-Bohumín, Syrena 168/37-38) a o vlakové pońtě BRESLAU-ODERBERG z roku 1884 a 1889 (Syrena 169/5-7). Z pruských pońt byla jeńtě vlaková pońta KANDRZIN-ODER- BERG (Kędzierzyn-Bohumín). Tato byla v provozu v letech Jak uvádí H.C.v.Sponeck, Műnchen 1982, razítko typu AP 8 bylo pouņíváno jeńtě s datem , ale s číslem vlakové pońty Z 225!! Autor uvádí jen kresbu razítka, ne celistvost s tímto razítkem. Bylo by zajímavé najít skutečný doklad!!? Podle materiálu Mgr. Janusza MANTERYSE pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Příležitostná razítka na Rakouskem zabraných polských územích do roku Touto problematikou se zabývali dosud jen dva autoři: 1) Janusz Adamczyk v ŁBF č.3 z roku 1973 na str , a to dosti obńírně a 2) Lucjan Piekarz v časopise Filatelista č.9/2009 na str.21-22, který si vńímá jen krakovských příleņitostných razítek. Dostali jsem souhlas prvního autora toto publikovat a zároveň nám i poslal k problematice zajímavé ukázky přísluńných celistvostí, které zde i pouņíváme. Něco doplnil o zajímavé celistvosti mgr.janusz Manterys, a tak můņeme nańe čtenáře s touto problematikou seznámit. Je třeba vědět, ņe před rokem 1918 na polských územích, které se dostaly pod rakouský zábor a následně se staly územím nově vzniklého polského státu po r. 1918, byla jiņ pouņívána i příleņitostná razítka. Tato razítka jsou uvedena v práci Dr.Rűdigera Wurtha v katalogu rakouských příleņitostných razítek Die Sonderpoststempel Osterreichs (vídeńské vydání z r. 1967). Podle toho pramene, na územích Galicie a rakouského Slezska, které se v roce 1918 staly součástí samostatného polského státu, se pouņívala tato příleņitostná razítka: 1) rok Lemberg-Lwów, 1. September bis 8.October, Agronomische-Gewerbliche Ausstellung (Lvov, Agronomicko-průmyslová výstava), 2) rok Teschen, 5. bis 19. September, Schlesische Ausstellung (Těńín, září, Slezská výstava), 3) rok Krakau, 20. August, Landesausstellung (Krakov, 20.srpna, Zemská výstava), 4) rok Lemberg 27. bis 29.Juni, Sokolturnfest (Lvov, června, Sokolské sportovní slavnosti),

27 - 27-5) rok Lemberg 20.bis 25. Juli X Versammlung Polnischer Ärzte und Naturforscher (Lvov, července, X sjezd polských lékařů a přírodovědců), 6) rok Jaroslau, 20.August Ausstellung (Jarosław, 20.srpna, výstava), 7) rok Lemberg, 2/1908/XII (razítko s vyznačením data jubilea vlády císaře Frantińka Josefa I razítko bez dodatečných nápisů), 8) rok Kakau, 18.August, Esperanto-Kongress ( Krakov, 18 srpen, Kongres Esperantistů. Razítko bylo pouņíváno jako dodatečné (přídavné) v zelené barvě. Tento výčet pouņívaných příleņitostných razítek nevyčerpává danou problematiku a nevylučuje moņnost existence jeńtě i jiných, příleņitostných razítek, která v katalogu nejsou uvedena. K tomuto závěru napomáhá skutečnost nálezu dalńích dvou příleņitostných razítek, která katalog neuvádí: 1) rok Kraków, Plac Wystawy, , Krakau Ausstellugsplatz (obr.l. a 2.), 2) rok Lemberg Ausstellungsplatz Lwów Plac Wystawowy (obr.3.). Obr.1. Razítko KRAKÓW / PLAC WYSTAWY, 7/9 1887, KRAKAU AUSSTELLUNGSPLATZ. Zásilka je poslána do Ciężkowic přez Tarnów. V levém horním rohu je otisk jednookruhového razítka příchozí pońty CIĘŻKOWICE s datem 8/9 87. Na obr. 2. je kresba příleņitostného razítka ze zásilky na Obr. 1. Na razítku je nahoře název polský a dole německý. U obou těchto razítek je moņno k ním diskutovat, zda to jsou skutečně příleņitostná razítka, kdyņ obě mají v textu uvedeno jen PLAC WYS- TAWY a neuvádějí druh výstavy!!? Lze je tedy započítat do příleņitostných razítek? Odpověď na tuto otázku dává přímo i Dr. R. Wurth, který ve své práci o příleņitostných razítkách započítává mezi ně i razítko CZERNIOWIC z r s přesně týmņ textem. V této souvislosti je třeba upozornit na souběh dat, kdyņ se jedná o razítko Obr.2. Krakova z r s tím, ņe v práci Dr.R.Wurtha se u razítka z jedná o Zemskou výstavu a razítko na obr. 1. a 2. ze se vztahuje jen na Plac Wystawy. Nasouvá se otázka, zda se opravdu ve skoro stejném čase skutečně jedná o dvě příleņitostná razítka? Bylo by se třeba zabývat příleņitostnými razítky nejen ze záboru rakouského, ale i pruského a ruského, kde se rovněņ najdou příleņitostná razítka pouņívaná do r Proto vznikl i tento článek, který má sběratele - filatelisty vyburcovat a nabudit k této činnosti. Tento materiál je ale vzácný a není ho mnoho!!

28 Obr. 3. Dvě zásilky s druhým, zde výńe uvedeným příleņitostným razítkem, které v práci Dr. R. Wurtha nenajdeme. Nahoře je zásilka s razítkem LEMBERG AUSSTELLUNGSPLATZ / LWÓW PLAC WYSTAWY s datem 21/7 94. Zásilka je poslána do Příbrami. Na zásilce vpravo dole je otisk příchozího razítka pońty v Příbrami s datem 23/7 94. Zásilka dole je se dvěmi těmito razítky s datem 5/8 94. Zásilka je na obálce se záhlavím uvedené výstavy: DYREKCYA POWSZECHNEJ WYSTAWY KRAJOWEJ / we Lwowie Zásilka je doporučená a R-nálepka je dokonce výstavní: Lemberg / Ausstellungsplatz. R-nálepka je ņlutá.

29 Zajímavé je i razítko podle Dr. R. Wurtha pod č. 7, rok 1908, LEMBERG 2/1908/XII (Obr. 4., vlevo). Razítko bylo pouņíváno u příleņitosti jubilea panování císaře F.J.I. Jinak prosté razítko, bez jakýchkoliv dalńích údajů. Zajímavé je to, ņe bylo pouņíváno i v jiných místech Rakousko-Uherska. My můņeme doloņit hned tři místa: Lemberg / Lwów, Innsbruck a Praha / Prag V práci Janusza Adamczyka (LBF č.3/1973 je uvedena kresba razítka (Obr. 4.), kde je jen německý název LEMBERG zatím, co na třech zásilkách, které máme k dispozici, je razítko s německo-polským textem LEMBERG / LWÓW!! Je otázka, zda je to omyl nebo zda razítka byla skutečně dvě??! Razítko Prahy je dvojjazyčné, razítko Lwowa je Obr. č. 4: dvojjazyčné, ale i jen německé?? Obr.č.5: Přední a zadní strana dopisnice na které je zezadu otisk razítka LEMBERG / LWÓW.

30 Obr. č. 6: Přední a zadní strana dopisnice s razítkem česko-německým PRAHA / PRAG. Dopisnice má na přední straně Karlńtejn a Praņský hrad. Natińtěná známka je na adresní straně uprostřed, vlevo od ní je český, vpravo od ní pak německý 3-řádkový nápis. Dopisnice s razítkem Lvova má natińtěnou známku v pravém horním rohu adresní části, vlevo od ní je shora dolů nad sebou nápis německý, polský (oba třířádkové) a dole nápis ukrajinský (dvouřádkový). (Obr. č. 5) na předcházející straně. Druhá verze dopisnice s razítkem LEMBERG / LWÓW (Obr. č. 7, str. 31 nahoře), má vlevo od natińtěné známky třířádkový nápis německý, pod ním je dvouřádkový rumunský nápis CARTA POSTALA JUBILARA a docela dole dvouřádkový nápis ukrajinský. Obě dopisnice, kde je razítko LEMBERG / LWÓW, mají na reprodukci vpředu po stranách císaře stejné vyobrazení, které asi není ze Lwowa, ale snad z Vídně?? Je to přesto, ņe dopisnice Obr. č. 7 má jiný text na adresní straně jak dopisnice na Obr. č. 5.

31 Obr. č. 8: Verze dopisnice s razítkem INNSBRUCK má vlevo od natińtěné známky jen 3-řádkový nápis německý. Vyobrazení kolem císaře je stejné, jak na obou dopisnicích s razítkem LEMBERG /LWÓW. Je docela moņné, ņe verzí dopisnice je víc a byla pouņita i jiná razítka mimo razítek Lwów, Praha a Innsbruck. Na nańich ukázkách jsou tři různá příleņitostná razítka (a odlińná kresba razítka LEMBERG na obr.4), čtyři různé varianty textu na adresní straně, ale jen dvě různá vyobrazení po stranách kolem císaře. Druhou zajímavostí je razítko v práci Dr.R.Wurtha pod č.8. Razítko je z roku 1912 s textem KON- GRESO ESPERANTISTA * KRAKÓW*. Dr.Wurth uvádí u tohoto razítka datum 18.VIII K datu razítka se objevila na stránkách polského časopisu FILATELISTA č.9/2009 str (autor Lucjan Piekarz) diskuse. Autor příspěvku, který se zabývá prvními, ale krakovskými příleņitostnými razítky, poukazuje na nesrovnalosti, které se vyskytují v dosavadní literatuře s touto tématikou. Esperantské razítko Krakova z r.1912 Andrej Lipski ve svém katalogu uvádí jako první, krakovské, pří-

32 leņitostné razítko Krakova, zatím, co to není pravda. Prvním příleņitostným, dosud známým razítkem Krakova je razítko, které uvádí Dr.Wurth pod č. 3 z r KRAKAU, 20 August Landesausstellung. Toto razítko Bohuņel nemáme a neznáme. Máme ale souběņné razítko s tímto razítkem, to je razítko KRAKÓW / PLAC WYSTAWY, 7/9 1887, KRAKAU AUSSTELLUNGSPLATZ (Obr. 1 a Obr. 2). Tato razítka jsou skutečně dosud nejstarńí, příleņitostná, známá z Krakova. Pokud se jedná o Esperantské razítko Krakova z r. 1912, je zde spor o jeho datum: Nahoře novinová zásilka novin Reforma Urzędnicza z s razítkem KONGRESO ESPE- RANTISTA * KRAKÓW* s datem 17.VIII Dole je dopisnice poslaná do Sudic v Čechách, s razítkem Kongreso Esperantista * Kraków* s datem rovněņ 17.VIII Expediční razítko KRAKAU 4 (?) /KRAKÓW 4 (?)/a s datem na můstku razítka 18/12/XII/12. - Andrej Lipski ve svém katalogu uvádí razítko s datem 14.VIII.1912, - Dr.Wurth uvádí razítko s datem 18 VIII.1912, - Lucjan Piekarz uvádí razítko na dopisnici poslané z Krakova do Krakova s datem 18.VIII Dopisnice má stejné expediční razítko Krakova, jak nańe dopisnice na této stránce. Navíc má dopisnice Lucjana Piekarza nálepku s nápisem VIII KONGRESO ESPERANTISTA KRAKOWO*1912, tedy nálepku ke stejné příleņitosti, jako pouņívané razítko.

33 Nańe dvě ukázky na str.32 této Syreny mají razítko s datem 17.VIII Tak, kde je pravda?? Existují tři data s tímto esperantským razítkem Krakova: 14., 17. a 18.VIII.1912! Je moņné, ņe se najdou jeńtě razítka minimálně s daty 15. a 16.VIII.1912!!?? Kaņdopádně esperantské razítko Krakova není prvním, polským příleņitostným razítkem Krakova, jak na to správně upozornil Lucjan Piekarz!! Podle uvedených článků a materiálu zapůjčeného Januszem Adamczykem a mgr. Januszem Manterysem pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL ********************************************************************************** Vlaková pošta WARSZAWA-ZEBRZYDOWICE v meziválečném období. Tento článek tak trochu navazuje na článek v Syreně č.177, kde jsme se zabývali na tomto směru jednou z vlakových pońt, které na této trase v meziválečném období jezdily, a sice se jednalo o vlakovou pońtu č.12. Tato byla provozována na trase WARSZAWA-ZEBRZYDOWICE od poloviny roku 1931/1932 do roku 1938/1939. Přesně to bylo do 11.X Uvádíme lomítka let, v Polsku se v meziválečném období měnily jízdní řády jednou ročně, obvykle v květnu. Nový jízdní řad tak platil asi od poloviny května jednoho roku (nebyl to vņdy pravidelně stejný den, ale den + - k tomuto datu), do poloviny května příńtího roku. Proto ta lomítka, která mají tuto skutečnost zohledňovat. V důsledku záboru čs.pohraničí Polskem v říjnu 1938, byla vlaková pońta č.12 od 12.X.1938 prodlouņena na trasu WARSZAWA-BOHUMÍN (do 31.VIII.1939??) V Syreně č.177 na str.3 jsme publikovali zásilky s razítkem VP č.12: razítko s rozlińením a (z 8.VII. 1931), VP č.12, razítko s rozlińením c (z 19.VI.1935). Na str.4 téņe Syreny VP č.12, razítko s rozli-ńením b (z 18.VII.1937). Dneńní ukázka je s razítky VP č.12, razítka s rozlińením b s datem na můstku 23.VI Jedná se o firemní zásilku Francouzské akciové společnosti metalurgického průmyslu v Radomsku. Byla to zásilka ve vnitrostátní, pońtovní přepravě, tarif za mimomístní zásilku do 20 g. od do gr. Frankatura známkou Fi 280, 5 gr. (fialová) a známkou Fi 283, 20 gr. (černě fialová), celkem 25 gr.

34 Na stejné trase WARSZAWA-ZEBRZYDOWICE, ale jako vlaková pońta č. 102, jezdila tato VP od 1938/1939 (do 11.X.1938). Od 12.X.1938 jezdila VP č.102 stejně jako VP č. 12 na trase WARSZAWA BOHUMÍN (do 31.VIII.1939??). Třetí vlaková pońta, která jezdila na trase WARSZAWA-ZEBRZYDOWICE byla vlaková pońta č. 2. Na trase jezdila od 1932/1933 do 1938/1939 (do 11.X.1938). Stejně jako VP č.12 a VP č.102 byla VP č. 2 od 12.X.1938 po obsazení českého Těńínska Polskem v říjnu 1938 prodlouņena do BOHUMÍNA, kde jezdila asi do 31.VIII.1939 (??). Zásilka VP č. 2 nahoře má razítko s rozlińením c (pod můstkem). Datum na můstku razítka je 10.VI Jedná se o expresní zásilku poslanou do Cieszyna. Zásilku posílá advokát Bronisław Polski z Katovic. Exprés náleka má papír v červené barvě, potisk je černý. Pod nálepkou Exprés je jeńtě strojem napsáno: Termin dnia 11 czerwca 1937 r. (termín, myslí se nejpozdějńí doručení, dne 11. června 1937). Tarif za dopis váhy do 20 g. činil v době expedice zásilky v mimomístní, vnitrostátní přepravě 25 gr. (od 1.XII.1927 do ). Příplatek Exprés ve vnitrostátní přepravě činil od 1.X.1934 do gr., celkem zásilka 75 gr. Frankatura známkou Fi 245, 75 gr., (hnědě fialová, vydání z ). Katal.cena zásilky s jednotlivou známkou podle katalogu Fi 2010 činí 15 zł. (něco přes 100 Kč). Poslední vlakovou pońtou, která jezdila v meziválečném období na trase WARSZAWA-ZEBRZY- DOWICE, byla vlaková pońta č Vlaková pońta č. 6 jezdila nejprve od 1923/1924 do 1928/1929 na trase WARSZAWA-PETROVICE a PETROVICE-WARSZAWA. Petrovice jsou první zastávkou na čs.území a leņí na hraničním přechodu Zebrzydowice-Petrovice. Kdysi to byly Petrovice u Fryńtátu, dnes Petrovice u Karviné). - Od 1929/1930 a 1930/1931 jezdila vlaková pońta č.6 jen na trase WARSZAWA-ZEBRZYDOWICE a ZEBRZYDOWICE-WARSZAWA. - V období jezdila vlaková pońta č. 6 jen na zpáteční trase ZEBRZYDOWICE- WARSZAWA. Rokem 1934 vlaková pońta č. 6 skončila definitivně a do vypuknutí II. světové války nebyla VP č. 6 provozována. Na následující straně je zásilka s razítky vlakové pońty č. 6 z 23.XII Zásilka je poslána do Prahy. Jedná se o dopisnici se specielním tiskem na druhé straně od firmy Expedit der Firma /Carl Königer & Sohn/ Commanditgesellschaft Firma oznamuje do Prahy, ņe posílá vagón se 17,5 tunami stavebního materiálu. Jedná se o obyčejnou zásilku do zahraničí (do Československa), pro kterou