JÁ VS. VŠICHNI OSTATNÍ

Podobné dokumenty
Korpus fikčních narativů

m.cajthaml Na odstřel

JE TO V RODINĚ. Debilní učitel, mumlám si pro sebe, debilní škola, všechno. je debilní! Jako by nestačilo, co všechno se děje.

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

1 NA CHALUPU, KAM NECHCI

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat,

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské.

Potrestat nebo nepotrestat

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky

Fialová holčička ZŠ Kamenice Barbora Koppová

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně.

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Obsluhoval jsem zlatou generaci

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti.

Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a

Co byste o této dívce řekli?

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý.

Televizní expert. Michael Sodomka

být a se v na ten že s on z který mít do o k

PETROU ŠÁCHOVOU. A našel by se mezi vzpomínkami nějaký neobvyklý zážitek? Zážitků byla spousta. žádný zajímavý či neobvyklý mě teď asi nenapadá.

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Jazyk a jazyková komunikace. Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura

MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi

meander MEANDER_Maaičin_deníček_BLOK_ indd :42:36

Petra Braunová. O chlapci, který spadl z nebe

rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu.

2. Mechanika. 2.1 Kinematika hmotného bodu. To je divn. Tohle je mechanick pohyb.

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen :33

Ondřej, mamka a děda Meda se třemi psy

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková

"Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně.

Klasické pohádky. Medvídek Pú. Page 1/5

Můj milý deníčku sem prostě geniální, no a co?

Název aktivity Deník malého poseroutky 1

Jan Vodňanský: Velký dračí propadák aneb Král v kukani. Copyright Jan Vodňanský, 1997, 2015 Copyright VOLVOX GLOBATOR, 1997 ISBN

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM

Deník,,správnýho psa

Tim 2,2 o.s Omluva

Můj milý deníčku Fakt nejsou kluci z jiné planety?

ŘÍJEN. strana: 1 E_O-N

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

DIALOGY MALÝ OKRUH POZORNOSTI. Filmová a televizní fakulta amu a Česká televize uvádí. absolventský film Katedry hrané režie

NOCTURNO Do hlubin. Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí

z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu.

Můj milý deníčku Jsem prostě geniální, no a co?!


Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam.

část sedmá Silvestrovský výlet

Legenda o třech stromech

neprojde! Anebo otevřu pokladničku a dám peníze na chudé? Všechno jsem to dala na začátku postní doby, mám tam pár korun. Tím bych Liborovi moc

školní časopis žáků ZŠ sv.voršily v Praze číslo 25 leden

VY_12_INOVACE_20_PRAZSKA_DOMOVNI_ZNAMENI. Časová dotace: 45 min. Datum ověření:

Copyright Eric Kahn Gale, 2011, 2013 Translation Květa Kaláčková, 2013 Nakladatelství JOTA, s. r. o., 2013 ISBN

Josífek byl už opravdový školák,

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ

OSTRUŽINY. Žebříček TOP 10 básní z PSANCI.cz ČERVEN 2009

Telefonní budka. Varovný telefonát

ŽALM 23,4A JAN ASSZONYI. SCB BRNO - KOUNICOVA Jan Asszonyi 2015_ Ž23 - Rokle stínu smrti.docx

MÁM HLAD, MÁM CHUŤ. CUKROVKA A JÍDLO

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím

Chlupaté zadky, pruhované ocásky a kakao na uklidněnou

Tady byla Britt-Marie

Ano, které otevírá dveře

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla

jindy vstřícné přítelkyně vybarvily, ale z vlastních zkušeností jsem věděla, že když je někdo krasavice, tak od svého ženského okolí nemůže nic

PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková

a zkracuje ruce, nohy i těla, takže vypadají jako své vlastní karikatury. Z hloučku stínů se vynoří dlouhá, šlachovitá ruka, natáhne se k plotu a

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Dráček Listáček a jeho neobyčejné dobrodružství

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko

8. LEKCE VZTAHY MEZI SOBĚ ROVNÝMI. MEDIACE.

Digitální učební materiál

Závidím svému hrobu protože on se dočká naplnění

Libor se nikde nezdržuje. Zakrátko klepe chvějící se rukou na dveře tátova pokoje. Zevnitř se ozve důrazný tatínkův hlas: Mám teď nápad!

Byl jednou jeden princ. Janči se jmenoval. A ten princ Janči byl chudý. Nebydlel v zámku, ale ve vesnici

U Moniky a Jakuba. Z Literárních novin ( ) Abych nebyl tak sám. Monika mě jednou pozvala. na návštěvu.

Děti a Velikonoce. Martina D. Moriscoová

Petra Soukupová. K moři

No dobře, je pravda, že není ani nudný. V tu chvíli přišla do třídy Margaretina učitelka, aby si promluvila s naším učitelem, což bylo dobré, protože

Alter ego PŘED TŘEMI LETY BYL MARTIN COURTNEY NADĚJNÝ MLADÝ SPISOVATEL.

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

2. Čisté víno (Sem tam)


Kaštan zavrtí ocáskem a vděčně Adélce olízne dlaň. Pak vzrušeně zavětří a odběhne do křoví. Křoví se křiví na všechny strany a Kaštan v něm šmejdí

Kateřina Gutwirthová Ennerdale. 2. dopis Mnoho tváří JAR. Sanbonani z JAR,

á v dro. Vy ská / M v o n. Rož L čte ní pro p o prvv ňá ň č

Základní škola Habartov, Karla Čapka 119, okres Sokolov. Autor: Téma sady: Název výstupu: Datum vytvoření: Číslo projektu: ANOTACE

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání

Můj milý deníčku Moje džíny jsou fakt děsný

Kapitola první. si, že ho při tom nikdo nevidí. Nebo jak se naše ššššš! se s námi kvůli něčemu pohádá, schovává za rozvěšeným.

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007

POHÁDKA O TOM, CO SE DVĚMA ŽÁBÁM PŘIHODILO NA VÝLETĚ

Transkript:

PRVNÍ KAPITOLA JÁ VS. VŠICHNI OSTATNÍ Ale my nejsme dvojčata! vykřikne Alka. Většinou tmavší pleť jí teď celá zčervenala vzteky a blond kudrny se jí rozlétly do stran. Ale člověk, s nímž se hádala, jí to samozřejmě nevěřil. Já jsem radši mlčela. Nesnášela jsem, když lidé poukazovali na mou podobu s Alkou. Alčina matka, Vanessa, mi v mých jedenácti prozradila, že jsem byla adoptovaná. Pochopila jsem to, ale Alku stále beru jako vlastní sestru a stejně tak

i Vanessu. A když mi to někdo vyvrací, nelíbí se mi to. Protože svoje biologické rodiče neznám. Kdyby mě měli rádi, tak mě nedají k adopci. Takže tak. Alko, nelži mi, řekne na to Alčina nová kamarádka Iriss. Vždyť jste stejné! Skoro stejné, zavrčí Alka, a to je dost velký rozdíl. A mě-la pravdu. Já jsem o pět centimetrů vyšší než ona a navíc mám hrozně bledou pleť. Moje oči šly spíš do zelena než do modra a kořínky mých vlasů jsou černé, a ne blonďaté. Další z věcí, jež jsem nesnášela: když poukazovali, že nejsem pravá blondý-na ( Ani tvoje inteligence na to nespadá to mi vadí ze všeho nejvíc). Vanessa mi řekla, že jsem jako malá neměla černou ráda, a tak mi celou hlavu obarvila na blond. Vlastně si samu sebe s černými vlasy nedokážu představit. Prostě blondýna, konec. Novillo! ozve se za mnou. Otočím se, zatímco Alka dál zuřivě přesvědčuje Iriss o tom, že není moje dvojče. Běží ke mně můj kamarád Claudius. Takový pohodář, byli jsme kamarádi už dlouho. Vlastně od doby, co jsme se přestěhovali do Kalifornie. Bydlí jen kousek od nás. Potřebuješ něco? zeptám se, když ke mně doběhne. Opře

se o zeď vedle nás a dlouze oddechuje. Po chvilce prohlásí: Jo, přesně tak. Odstrčím si neposlušné vlasy, které mi spadly do obličeje, a zahledím se do jeho hnědých očí. A co to je? Příští hodinu píšeme test z fyziky. Ajaj, zamumlám. Claudius a fyzika nešli dohromady. Nikdy se mu nedařila a já byla ta, která mu s ní neustále pomáhala. Jenže Claudius byl moc dobrák na to, aby si napsal tahák. To by byl podvod, jak jednou prohlásil. Radši se to našprtá - což u fyziky neplatí. Jak je ten Archimedův zákon? Pozvednu obočí. Neříkej mi, že ho neumíš! No ne, a sešit jsem nechal doma. Prosím! Vzdychnu. Na těleso ponořené do kapaliny působí hydrostatická vztlaková síla, jejíž velikost se rovná tíze kapaliny o stejném objemu, jaký má ponořená část tělesa. Claudius chvíli mlčel a pak se zeptal: Mohla bys mi to zopakovat? Sundám jsem si batoh ze zad, vytáhnu sešit s propiskou a rychle mu ten zákon načmrkám. Vtisknu mu jej do dlaně. Nauč se to.

Jo, dík! Na podpatku se otočí a zmizí za rohem. Nevím proč, ale na alchymii, chemii a fyziku (a vše podobné) jsem byla odjakživa dobrá. Vanessa říkala, že je možné, že to mám v genech - prý netuší, kdo je mým pravým rodičem. Já se tedy držím představy, že moji rodiče byli na tyto předměty taky dobří a že třeba jsou nějací učitelé nebo tak. Hej, Novillo! Vysvětli jí, že fakt nejsme dvojčata! zatahá mě za rukáv Alka. Vzdychnu. Tohle bude na dlouho. Dokážeš si představit, jak mě to štve? Alka líčila Vanesse celou příhodu s Iriss dopodrobna a Vanessa ji dychtivě poslouchala. Já jenom seděla u stolu a míchala si lžičkou kakao. Přemýšlela jsem taky nad úkolem do dějepisu, který přede mnou ležel na stole. Najednou vedle mě zapípá mobil a Vanessa vyjekne. Do prčic, já zapomněla! Ten sraz v čajovně. Alko, chtěla bys jít se mnou? Zvednu oči, ale jsem si jistá, že si mě Alka nevšimne. Ta taky okamžitě nadšeně přikývla a vykřikla, že půjde, a vletěla do pokoje se převléct. Já se rozhodla kysnout u kakaa - a stejně by mi Vanessa nedovolila s nimi jít.

Za minutku už obě stály u dveří a nazouvaly si vysoké kozačky na podpatku. Já pro podpatky nikdy smysl neměla; vzala jsem si je maximálně na školní přednášky nebo na divadelní hry, v nichž jsem hrála. Tak mě to donutilo podívat se na hodiny. Ehm, Vanesso? Ano? Na Vanessině tónu je znát, že ji zdržuju. Měla by si fakt dávat větší pozor na čas a datum. Tohle už je aspoň po páté. Jak dlouho tam budete? Pokrčí rameny. Nevím. Do deseti doma určitě nebudeme. Přikývnu. Tak si to užijte. Nijak nereagovaly, Alka mi jen zvedla ruku na rozloučenou. Taky jsem pozvedla dlaň, hleděla do kakaa a uvažovala nad Vanessou. Sama se rozhodla, že mě adoptuje, a vypadá to, že se najednou rozmyslela. Jakmile jsem dosáhla puberty, tak trochu mě odsunula stranou. Možná ode mě očekávala něco podobného jako od její pravé dcery. Ne že by mě neměla ráda, to až moc; ale některé případy Vtom zazvonil mobil i mě a zvedla jsem ho, aniž bych se

podívala na volajícího. Haló? Holka, odkdy se nedíváš na volající? Teď jsem litovala, že jsem se fakt nekoukla. Nech toho, Evo. O co jde? Skoro bych si tipla, že právě efektivně mávla rukou. Ále, potřebuju jen menší pomocičku. A ty toho hodně umíš, tak jsem si říkala, že bys ten pomocník mohla být ty. Přeskoč ty všechny kecy a řekni to rovnou! No jo, no jo. Vzdychne. Jenže tentokrát nejde o nic s fyzikou, jestli nevadí. Mně to vadí, i když to je s fyzikou, jenže Eva o tom ještě jak-si neví a nemám v plánu to zrovna předhazovat. No dobře. Nech mě hádat. Je v tom nějakej kluk. Jak jsi to poznala? Ty to poznáš vždycky! Hm, možná to bude tím, že se tato scéna neodehrává poprvé. S Evou jsme kamarádky asi stejně dlouho jako s Claudiem a pokaždé, když po mně Eva nechtěla radu ohledně fyziky, tak v tom byl nějaký kluk. Tak nechápu, proč se diví. No tak to vyklop. Na kluky nejsem expert, ale to Evě ještě nedošlo. Takže, jeden můj spolužák bla bla bla, bla bla bla.

Divím se, že může telefonovat tak dlouho. Eva je schopná vykecat celý svůj kredit za 500 Kč jen na hovoru se mnou, když mi vysvětluje složitost situace s tím a oním klukem. A mně nezbývá nic jiného, než se v jednom kuse dívat na hodiny, kdy by Eva mohla konečně zmlknout. Haló, země volá Novillu! Co? Ach jo. Tys mě zase neposlouchala? Poslouchala jsem tě. Můj život je zkrátka založený na lžích a nevědomostech. V tom případě mi odpověz na otázku. A jsem v háji.