PEDAGOGICKÁ FAKULTA ZÁPADOČESKÉ UNIVERZITY V PLZNI KATEDRA BIOLOGIE Biodiverzita sinic a řas vodních nádrží na Rokycansku (BAKALÁŘSKÁ PRÁCE) 2009 Jana Kreidlová
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Petry Vágnerové s použitím uvedené literatury a zdrojů informací.
Je mou milou povinností poděkovat všem, kteří mi jakkoli pomohli při zpracování této bakalářské práce. Nejdříve bych chtěla poděkovat Mgr. Petře Vágnerové za konzultace, cenné rady, zapůjčenou literaturu, ale hlavně za ochotu, se kterou k vedení bakalářské práce přistupovala. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Veronice Kaufnerové za cenné rady, ochotu a zapůjčenou literaturu. Také bych chtěla poděkovat Mgr. Tomášovi Kučerovi za pomoc při komplikacích s technickými přístroji. Mimořádný dík patří mé rodině za podporu během výzkumu a terénních prací.
Obsah Obsah... 5 Abstrakt... 6 1. Úvod... 7 1.1 Cíle práce... 7 2. Charakteristika lokalit... 8 2.1 Geologické poměry... 8 3. Metodika... 9 3.1 Odběry vzorků... 9 3.2 Pomůcky při odběru materiálu... 9 3.3 Determinace vzorků... 10 4. Výsledky... 11 4.1 Chemicko-fyzikální parametry vody... 11 4.1.1 ph... 12 4.1.2 Vodivost... 13 4.1.3 Teplota... 14 4.1.4 Průhlednost... 15 4.2 Sinice a řasy zkoumaných lokalit... 16 4.2.1 Soupis druhů sinic a řas... 17 4.2.2 Relativní zastoupení druhů... 21 4.2.3 Sezónní dynamika sinic a řas na sledovaných lokalitách... 27 5. Diskuse... 28 5.1 Vzájemné srovnání obou lokalit... 28 5.2 Srovnání sledovaných lokalit s jinými lokalitami... 31 6. Závěr... 37 7. Literatura... 38 Příloha... 42-5 -
Abstrakt Cílem práce bylo zjištění biodiverzity a sezónní dynamiky sinic a řas na lokalitách Huťský a Dvorský rybník v okrese Rokycany. V práci je uveden soupis všech druhů, které se na lokalitách nacházely. Je zde zaznamenáno také relativní zastoupení jednotlivých druhů. Klíčová slova: Sezónní dynamika, eutrofizace, abundance druhů, Bacillariophyceae, Chlorophyceae, Cyanophyceae Abstract Objective of this work was to find out biodiversity and seasonal dynamics of cyanophytes and algae on the localities Huťský and Dvorský pond on the Rokycany township. There is given a list of all species found on these localities in the work. There is also written down relative representation of single species in this work. Key words: Seasonal dynamics, eutrophication, abundance of species, Bacillariophyceae, Chlorophyceae, Cyanophyceae - 6 -
1. Úvod V současné době se stále častěji setkáváme se znečištěním rybníků a ostatních stojatých vodních ploch v důsledku zvýšeného přísunu živin, především fosforu. Jeho zvýšená koncentrace má za následek přemnožení planktonních sinic, které způsobují vodní květ. Eutrofizace se tak stává problémem globálního charakteru. Výzkum byl prováděn v roce 2008 na dvou rybnících nacházejících se v okresu Rokycany, na Huťském rybníku v Dobřívě (obr. 10) a Dvorském rybníku v Mirošově (obr. 11). Sinice a řasy těchto dvou lokalit nebyly nikdy dříve zkoumány. 1.1 Cíle práce Cílem práce bylo zjištění biodiverzity sinic a řas na stanovištích Huťský a Dvorský rybník, zachycení sezónní dynamiky mikroflóry, dále pak sledování základních chemicko-fyzikálních parametrů vody (teplota, ph, vodivost) a zjištění ekologických nároků dominantních druhů, které se v rybnících vyskytovaly. - 7 -
2. Charakteristika lokalit Huťský rybník Leží v nadmořské výšce cca 425 m n.m. Výměra rybníku je 1,8 ha. Nachází se v obci Dobřív na pravém břehu Klabavy na jihozápadním okraji vrchoviny Brdy (příloha 1). Je napájen dlouhým náhonem z Klabavy. Byl zřízen roku 1505, jeho majitelem byl továrník Josef Čižinský (ARCHIV). Původně sloužil jako nádrž zásobující vodou mlýnská kola dobřívského hamru. V současnosti má rybník kromě zásobní i rybolovnou a rekreační funkci (KUMPERA a ZAHRADNICKÝ 2008). Dvorský rybník Leží v nadmořské výšce cca 440 m n.m. Nachází se 1 km severovýchodně od Mirošova na jihozápadním okraji lesnaté vrchoviny Brdy (příloha 1). Je odvodňován Skořickým potokem do Klabavy. Výměra rybníku činí 3 ha. Využívá se pro chov ryb a slouží jako přírodní koupaliště (KUMPERA a ZAHRADNICKÝ 2008). 2.1 Geologické poměry Území sledovaných lokalit se nachází na jihozápadním okraji strašického pásma Barrandienu, jeho podloží je tvořeno horninami proterozoického až paleozoického stáří. Jsou zde zastoupeny kambrické slepence a droby prostoupené pruhem porfyritů a porfyritových tufů, dále ordovické břidlice, pískovce a rohovce. Strašická vrchovina je tektonicky porušená podélnými i příčnými zlomy, je silně rozčleněná širokými údolími. Jedním z těchto údolí teče řeka Klabava, jejíž náhon napájí Huťský rybník (DEMEK 1987). - 8 -
3. Metodika 3.1 Odběry vzorků Na sledovaných lokalitách byly prováděny pravidelné měsíční odběry vzorků od března do října během roku 2008. V listopadu byly již oba rybníky zamrzlé. Vzorky vody byly odebírány v odpoledních hodinách (±15:00 Huťský rybník, ±17:00 Dvorský rybník). Na odběr fytoplanktonu byla zvolena na obou rybnících dvě místa, která jsou vyznačena v příloze 2 (Huťský rybník) a 3 (Dvorský rybník). Byla od sebe umístěna v dostatečné vzdálenosti. První místo odběru fytoplanktonu bylo u rybníků zvoleno u odtoku, byly zde měřeny i základní chemicko-fyzikální parametry vody. Druhé místo bylo u obou lokalit zvoleno v nedaleké blízkosti přítoku. Bentický materiál byl seškrabáván z kamenů, byly sbírány i různé řasové nárosty, které se vyskytovaly na březích obou rybníků. 3.2 Pomůcky při odběru materiálu Před vlastním odebíráním vzorků byla stanovována průhlednost vody Secchiho deskou a byly měřeny základní chemicko-fyzikální parametry vody, a to teplota vody, ph a vodivost. K měření byl použit kapesní ph metr/konduktometr značky Combo (HANNA, HI 98129). Odběr planktonu byl prováděn pomocí planktonní sítě (oka o průměru 20 µm). Při seškrabu bentického materiálu byl používán nůž a pinzeta. Vzorky byly uchovávány v plastových lahvičkách. Fotografie v terénu byly pořízeny fotoaparátem značky Canon EOS 40D DIGITAL. - 9 -
3.3 Determinace vzorků Vzorky sinic a řas byly pozorovány za živa na katedře biologie ZČU světelným mikroskopem Olympus BX 51, snímky sinic a řas byly pořízeny digitálním fotoaparátem Olympus DP 12. Sinice a řasy byly určovány s použitím determinační literatury, která je dostupná na katedře biologie ZČU (HINDÁK et al. 1975; HINDÁK et al. 1978; KOMÁREK a ANAGNOSTIDIS 1999; KRAMMER 2000; KRAMMER a LANGE-BERTALOT 1991a; KRAMMER a LANGE-BERTALOT 1991b; KRAMMER a LANGE- BERTALOT 1997a; KRAMMER a LANGE-BERTALOT 1997b; POPOVSKÝ a PFIESTER 1990; RŮŽIČKA 1977; STARMACH 1985). Pro determinaci rozsivek byly zhotoveny trvalé preparáty dle standardních postupů (KŘÍSA et al. 1989) s využitím pryskyřice naphra. - 10 -
4. Výsledky 4.1 Chemicko-fyzikální parametry vody Naměřené hodnoty chemicko-fyzikálních parametrů vody z období 30.3. až 25.10. 2008 jsou níže shrnuty v tabulkách 1 a 2. Tab. 1: Hodnoty ph, vodivosti, teploty a průhlednosti vody v Huťském rybníku. Datum ph Vodivost (µs.cm -1 ) Teplota ( C) Průhlednost (cm) 30.3. 7,95 80 7,6 100 27.4. 7,97 84 13,8 122 31.5. 8,73 92 22,4 100 26.6. 7,47 87 21,7 90 23.7. 8,78 107 18 100 28.8. 9,12 96 18,7 120 27.9. 7,48 104 12,2 65 25.10. 6,75 98 9,4 100 Tab. 2: Hodnoty ph, vodivosti, teploty a průhlednosti vody ve Dvorském rybníku. Datum ph Vodivost (µs.cm -1 ) Teplota ( C) Průhlednost (cm) 30.3. 7,81 151 12,1 25 27.4. 9,4 147 15 57 31.5. 8,12 161 26,5 65 26.6. 8,78 165 24,6 65 23.7. 7,51 167 20 50 28.8. 7,8 175 22,8 75 27.9. 7,32 176 13,5 75 25.10. 6,66 166 10,7 55-11 -
4.1.1 ph Hodnota ph ve vodě má úzký vztah s probíhající fotosyntézou. Při intenzivní fotosyntéze se odčerpává oid uhličitý a hodnota ph se posouvá do alkalické oblasti (AMBROŽOVÁ 2003). Naopak při snížení fotosyntetické aktivity ph klesá. Na Huťském rybníku bylo naměřeno ph 6,75 9,12, na Dvorském 6,66 9,4. Oba dva rybníky byly zásaditějšího charakteru, od srpna začalo ph klesat, v říjnu už byly obě hodnoty pod 7 (obr. 1). 10 9 ph 8 Huťský rybník Dvorský rybník 7 6 30.3. 27.4. 31.5. 26.6. 23.7. 28.8. 27.9. 25.10. datum odběru Obr. 1: Porovnání hodnot ph na sledovaných lokalitách. - 12 -
4.1.2 Vodivost Vodivost závisí na množství rozpuštěných látek disociovaných v ionty (LELLÁK a KUBÍČEK 1992). Z obr. 2 vyplývá, že v Huťském rybníku byla nižší vodivost (80 107 µs.cm -1 ) než ve Dvorském rybníku (147 176 µs.cm -1 ). Z hodnot konduktivity tak lze odvodit, že ve Dvorském rybníku je rozpuštěno vyšší množství minerálních látek. 200 Porovnání hodnot vodivosti na sledovaných lokalitách 180 160 vodivost [µs.cm -1 ] 140 120 100 Huťský rybník Dvorský rybník 80 60 30.3. 27.4. 31.5. 26.6. 23.7. 28.8. 27.9. 25.10. datum odběru Obr. 2: Porovnání hodnot vodivosti na sledovaných lokalitách. - 13 -
4.1.3 Teplota Huťský rybník patří k průtočným rybníkům, teplota povrchové vrstvy vody zde byla nižší než ve Dvorském rybníku, naměřené hodnoty byly v rozmezí 7,6 22,4 C. Voda ve Dvorském rybníku dosahovala hodnot 10,7 26,5 C. Teplota závisela na klimatických podmínkách, z obr. 3 je patrný nárůst teploty v květnu a v červnu. 30 25 20 teplota [ C] 15 10 Huťský rybník Dvorský rybník 5 0 30.3. 27.4. 31.5. 26.6. 23.7. 28.8. 27.9. 25.10. datum odběru Obr. 3: Porovnání teploty na sledovaných lokalitách. - 14 -
4.1.4 Průhlednost Průhlednost, která byla měřena na lokalitách Secchiho deskou, se pohybovala v Huťském rybníku mezi 65 122 cm, ve Dvorském rybníku mezi 25 75 cm. Ve Dvorském rybníku byla v jarních měsících snížená průhlednost vody v důsledku vybagrování Cihelského rybníku, který se nachází v blízkosti nad rybníkem Dvorským. Stékala sem bahnitá voda, průhlednost zde byla v březnu proto jen 25 cm (obr. 4). V červenci poklesla průhlednost v důsledku rozvoje skupiny Dinophyta. V Huťském rybníku byla průhlednost negativně korelována s rozvojem fytoplanktonu v pozdním létě. Došlo ke zvýšení abundance sinic, které zapříčinily snížení průhlednosti. V září byla proto naměřena hodnota pouze 65 cm. 140 120 100 průhlednost [cm] 80 60 40 Huťský rybník Dvorský rybník 20 0 30.3. 27.4. 31.5. 26.6. 23.7. 28.8. 27.9. 25.10. datum odběru Obr. 4: Porovnání průhlednosti vody na sledovaných lokalitách. - 15 -
4.2 Sinice a řasy zkoumaných lokalit Celkově lze říci, že mikroflóra Huťského rybníku byla druhově bohatší než mikroflóra Dvorského rybníku. Na této lokalitě bylo determinováno celkem 124 zástupců sinic a řas (tab. 3). Nejvíce byly zastoupeny třídy Bacillariophyceae (66 druhů), a Chlorophyceae (23 druhů). Dále zde bylo nalezeno 10 druhů třídy Euglenophyceae, 9 druhů třídy Zygnematophyceae, 9 druhů třídy Cyanophyceae, 3 druhy třídy Trebouiophyceae, 2 druhy třídy Chrysophyceae, 1 druh třídy Synurophyceae a 1 druh třídy Dinophyceae. Nejčastější nacházené druhy rozsivek byly Asterionella formosa, Aulacoseira granulata, Synedra ulna, Cyclotella meneghiniana, Cocconeis placentula, Surirella brebissonii, Navicula rhynchocephala, Navicula lanceolata, Meridion circulare (příloha 28), Melosira varians a Tabellaria flocculosa. V letním období převládaly zelené řasy, hojně se vyskytovaly druhy Pediastrum boryanum (příloha 9) a Pediastrum duple, v září se zde objevil ve vyšším množství zástupce Pediastrum biradiatum (příloha 8). Další častí zástupci fytoplanktonu byli Staurastrum planctonicum a Staurastrum avicula ze třídy Zygnematophyceae. Na podzim byla zaznamenána zvýšená abundance sinic (Anabaena planctonica, Aphanizomenon flos-aquae). Ve Dvorském rybníku bylo určeno 103 zástupců sinic a řas, převažovala také skupina Bacillariophyceae (51 druhů) a Chlorophyceae (17 druhů). Z třídy Euglenophyceae bylo nalezeno 14 druhů, dále 6 druhů třídy Zygnematophyceae a 6 druhů třídy Cyanophyceae, 3 druhy třídy Trebouiophyceae, 3 druhy třídy Chrysophyceae, 1 druh třídy Synurophyceae a 2 druhy třídy Dinophyceae. V odběrech byly z rozsivek nacházeny Aulacoseira granulata, Asterionella formosa, Navicula rhychocephala, Tabellaria flocculosa, Gyrosigma acuminatum či Gomphonema acuminatum (příloha 29). V letním období došlo k přemnožení obrněnek, a to druhu Peridinium cinctum a Ceratium hirundinella (příloha 16). V hojném množství se vyskytoval i Lepocinclis teta (Euglenophycae). V tabulce 4 je zaznamenán soupis determinovaných sinic a řas na obou lokalitách. Relativní zastoupení druhů na lokalitě Huťský rybník na základě odhadové stupnice se nachází v tabulce 5, tabulka 6 obsahuje relativní zastoupení druhů ve Dvorském rybníku. - 16 -
Tab. 3: Počet zástupců jednotlivých tříd (HR = Huťský rybník, DR = Dvorský rybník). Třída HR DR Cyanophyceae 9 6 Chrysophyceae 2 3 Synurophyceae 1 1 Bacillariophyceae 66 51 Trebouiophyceae 3 3 Chlorophyceae 23 17 Zygnematophyceae 9 6 Dinophyceae 1 2 Euglenophyceae 10 14 celkem 124 103 4.2.1 Soupis druhů sinic a řas Tab. 4: Soupis druhů sinic a řas nalezených během roku 2008 na sledovaných lokalitách (HR = Huťský rybník, DR = Dvorský rybník, = prezence druhu). Taon HR DR Třída Cyanophyceae Anabaena planctonica BRUNNTHALER Aphanizomenon flos-aque RALFS e BORN Aphanothece stagnina (SPRENG.) A. BRAUN. Chroococcus sp. Gomphosphaeria sp. Microcystis aeruginosa (KÜTZ.) KÜTZ. Oscillatoria limosa AG. e GOM. Phormidium sp. 1 Phormidium sp.2 Woronichinia naegeliana (UNGER) ELENKIN Třída Chrysophyceae Dinobryon divergens IHM. Dinobryon sp. Mallomonas sp. Třída Synurophyceae Synura sp. Třída Bacillariophyceae Acanthoceras zachariasii (BRUN) SIMONSEN Achnanthes bioretii GERMAIN Achnanthes eigua GRUN. Achnanthes lanceolata BRÉB. Achnanthes peragalli BRUN & HÉRIB. Achnanthes rupestoides HOHN - 17 -
Amphipleura pellucida (KÜTZ.) KÜTZ. Amphora ovalis (KÜTZ.) KÜTZ. Asterionella formosa HASS. Aulacoseira granulata (EHRENB.) SIMONSEN Caloneis bacillum (GRUN.) CLEVE Caloneis silicula (EHRENB.) CLEVE Cocconeis placentula EHRENB. Cyclotella meneghiniana KÜTZ. Cyclotella stelligera CLEVE & GRUN. Cyclotella pseudostelligera HUST. Cyclotella radiosa (GRUN.) LAMMERMANN Cymatopleura elliptica (BRÉB.) W. SMITH Cymatopleura solea (BRÉB.) W. SMITH Cymbella affinis KÜTZ. Cymbella lanceolata (EHRENB.) V. H. Cymbella caespitosa (KÜTZ.) BRUN Cymbella proima REIMER Cymbella silesiaca BLEISCH Cymbella tumida (BRÉB.) V.H. Diatoma elongatum (LYNGB.) J. G. AG. Diploneis sp. Entomoneis ornata (BAILEY) REIMER Epithemia adnata (KÜTZ.) BRÉB. Eunotia bilunaris (EHRENB.) Eunotia eigua (BRÉB.) RABENHORST Eunotia implicata NÖRPEL, LANGE-BERTALOG Fragilaria construens f. construens (EHRENB.) HUSTEDT Fragilaria parasitica var. subconstricta (GRUN.) Fragilaria pinnata EHRENB. var. pinnata X Frustulia rhomboides (EHRENB.) DE TONI Frustulia vulgaris (THWAITES) DE TONI Gomphonema acuminatum EHRENB. Gomphonema angustatum (KÜTZ.) RABENHORST Gomphonema gracile EHRENB. Gomphonema olivaceum (HORNEMANN) BRÉB. var. olivaceum Gomphonema parvulum (KÜTZ.) KÜTZ. Gomphonema truncatum EHRENB. Gyrosigma acuminatum (KÜTZ.) RABENH. Melosira varians AG. Meridion circulare (GREV.) J. G. AG Navicula bacillum EHRENB. Navicula capitata var. capitata EHRENB. Navicula cuspidata KÜTZ. Navicula constans var. symmetrica (HUST.) Navicula lanceolata (J. G. AG.) EHRENB. Navicula placenta EHRENB. Navicula radiosa KÜTZ. Navicula rhynchocephala KÜTZ. Neidium affine (EHRENB.) PFITZER Neidium ampliatum (EHRENB.) KRAMMER Neidium iridis (EHRENB.) CLEVE Nitzschia sigmoidea (NITZSCH) W. SMITH - 18 -
Nitzschia sinuata var. tabellaria (GRUN.) GRUN. Pinnularia borealis EHRENB. Pinnularia gibba EHRENB. Pinnularia grunowii (EHRENB.) W. SMITH Pinnularia neomajor KRAMMER Pinnularia nobilis (EHRENB.) EHRENB. Pinnularia rhombarea KRAMMER & LANGE-BERTALOT Pinnularia viridiformis KRAMMER Pinnularia viridis (NITZSCH) EHRENB. Stauroneis acuta W. SMITH Stauroneis anceps EHRENB. Stauroneis phoenicenteron (NITZSCH) EHRENB. Stauroneis smithii GRUN. Surirella bifrons EHRENB. Surirella brebissonii KRAMMER & LANGE-BERTALOG Surirella linearis var. constricta GRUN. Surirella minuta BRÉB. Surirella tenera (GREG.) Synedra acus var. angustissima (GRUN.) V.H. Synedra ulna (NITZSCH) EHRENB. Tabellaria flocculosa (ROTH) KÜTZ. Třída Trebouiophyceae Botryococcus cf. braunii KÜTZ. Dictyosphaerium tetrachotomum PRINTZ Oocystis marssonii LEMM. Třída Chlorophyceae Ankistrodesmus fusiformis CORDA Chlamydomonas sp. Coelastrum microporum NÄG. Coelastrum proboscideum BOHLIN Coelastrum pseudomicroporum KORŠ. Coelastrum reticulatum (DANG.) SENN Crucigenia fenestrata (SCHMIDLE) SCHMIDLE Desmodesmus abundans (KIRCHN.) CHOD. Desmodesmus nanus CHOD. Desmodesmus communis (TURP.) BRÉB. Desmodesmus opoliensis P. RICHT. Kirchneriella obesa (W. WEST) SCHMIDLE Kirchneriella sp. Monoraphidium arcuatum (KORŠ.) HIND. Monoraphidium griffithii (BERK.) KOM. - LEGN. Pediastrum angulosum (EHRENB.) MENEGH. Pediastrum biradiatum MEYEN Pediastrum boryanum (TURP.) MENEGH. Pediastrum duple MEYEN Pediastrum tetras (EHRENB.) RALFS Scenedesmus acuminatus (LAGERH.) CHOD. Scenedesmus disciformis (CHOD.) FOTT Scenedesmus dispar (BRÉB.) RABENH. Tetraedron quadratum REINSCH Tetraedron minimum (A. BR.) HANSG. Tetraedron platyisthmum (ARCH.) G. S. WEST - 19 -
Tetrastrum triangulare (CHOD.) KOM. Třída Zygnematophyceae Closterium limneticum LEMM. Closterium moniliferum EHRENB. e RALFS Closterium sp. 1 Closterium sp. 2 Cosmarium sp. 1 Cosmarium sp. 2 Cosmarium sp. 3 Mougeotia sp. Spirogyra sp. Staurastrum avicula BRÉB. Staurastrum planctonicum TEIL. Třída Dinophyceae Ceratium hirundinella (O. F. MÜLLER) SCHRANK Peridinium sp. Peridinium cinctum EHRENB. Třída Euglenophyceae Euglena sp. Euglena sp. 2 Euglena sp. 3 Euglena sp. 4 Euglena sp. 5 Lepocinclis acus EHRENB. Lepocinclis sp. Lepocinclis teta (DUJARD.) LEMM. Phacus curvicauda SVIR. Phacus longicauda (EHRENB.) DUJARD Phacus sp. Phacus sp. 2 Phacus tortus (LEMM.) SKVORC. Strombomonas sp. Trachelomonas armata (EHRENB.) STEIN Trachelomonas hispida (PERTY) STEIN em. DEFL. Trachelomonas planctonica SVIR. Trachelomonas volvocina EHRENB. - 20 -
4.2.2 Relativní zastoupení druhů Tab. 5: Relativní zastoupení druhů na lokalitě Huťský rybník od března do října na základě odhadové stupnice. Stupnice: 1 = ojedinělé zastoupení; 2 = středně velké zastoupení; 3 = masivní zastoupení. Taon III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. Třída Cyanophyceae Anabaena planctonica BRUNNTHALER 1 3 Aphanizomenon flos-aque RALFS e BORN 2 Aphanothece stagnina (SPRENG.) A. BRAUN. 1 1 Chroococcus sp. 1 Gomphosphaeria sp. 2 2 2 Microcystis aeruginosa (KÜTZ.) KÜTZ. 2 2 2 Oscillatoria limosa AG. e GOM. 3 3 3 2 3 3 Phormidium sp. 1 2 2 Woronichinia naegeliana (UNGER) ELENKIN 2 2 2 Třída Chrysophyceae Dinobryon divergens IHM. 2 2 2 Mallomonas sp. 2 3 3 2 Třída Synurophyceae Synura sp. 2 Třída Bacillariophyceae Acanthoceras zachariasii (BRUN) SIMONSEN 2 Achnanthes bioretii GERMAIN 2 2 2 1 Achnanthes eigua GRUN. 1 1 1 1 Achnanthes lanceolata BRÉB. 2 1 1 1 Achnanthes peragalli BRUN & HÉRIB. 1 Achnanthes rupestoides HOHN 1 Amphipleura pellucida (KÜTZ.) KÜTZ. 1 1 Amphora ovalis (KÜTZ.) KÜTZ. 2 1 1 1 1 Asterionella formosa HASS. 2 2 3 2 1 2 2 Aulacoseira granulata (EHRENB.) SIMONSEN 2 3 3 3 3 1 2 2 Caloneis silicula (EHRENB.) CLEVE 1 1 1 Cocconeis placentula EHRENB. 1 1 2 1 2 2 1 Cyclotella meneghiniana KÜTZ. 1 1 1 1 1 1 1 Cyclotella stelligera CLEVE & GRUN. 1 Cyclotella pseudostelligera HUST. 1 1 1 2 1 1 Cymatopleura elliptica (BRÉB.) W. SMITH 2 1 Cymatopleura solea (BRÉB.) W. SMITH 1 1 1 1 1 Cymbella affinis KÜTZ. 1 Cymbella lanceolata (EHRENB.) V. H. 1 Cymbella proima REIMER 1-21 -
Cymbella silesiaca BLEISCH 1 2 1 1 2 1 Cymbella tumida (BRÉB.) V.H. 1 1 1 1 1 Diploneis sp. 1 1 Entomoneis ornata (BAILEY) REIMER 1 Eunotia bilunaris (EHRENB.) 1 Eunotia eigua (BRÉB.) RABENHORST 1 1 1 Fragilaria parasitica var. subconstricta (GRUN.) 1 1 1 1 1 Fragilaria pinnata EHRENB. var. pinnata 1 Frustulia rhomboides (EHRENB.) DE TONI 1 1 1 1 1 Frustulia vulgaris (THWAITES) DE TONI 1 Gomphonema acuminatum EHRENB. 1 1 1 1 1 1 Gomphonema angustatum (KÜTZ.) RABENHORST 1 1 Gomphonema olivaceum (HORNEMANN) BRÉB. var. olivaceum 2 1 Gomphonema parvulum (KÜTZ.) KÜTZ. 1 1 Gomphonema truncatum EHRENB. 1 1 1 1 1 Gyrosigma acuminatum (KÜTZ.) RABENH. 1 Melosira varians AG. 1 2 2 1 2 2 1 2 Meridion circulare (GREV.) J. G. AG 1 2 2 1 1 2 1 Navicula capitata var. capitata EHRENB. 1 1 1 1 1 1 1 Navicula cuspidata KÜTZ. 1 Navicula constans var. symmetrica (HUST.) 1 1 1 Navicula lanceolata (J. G. AG.) EHRENB. 1 2 2 1 2 2 1 Navicula placenta EHRENB. 1 1 Navicula radiosa KÜTZ. 1 1 1 Navicula rhynchocephala KÜTZ. 1 2 2 2 1 1 2 1 Neidium affine (EHRENB.) PFITZER 1 Neidium ampliatum (EHRENB.) KRAMMER 1 1 Nitzschia sigmoidea (NITZSCH) W. SMITH 1 Nitzschia sinuata var. tabellaria (GRUN.) GRUN. 1 Pinnularia borealis EHRENB. 1 Pinnularia gibba EHRENB. 1 1 1 Pinnularia grunowii (EHRENB.) W. SMITH 1 Pinnularia neomajor KRAMMER 1 1 1 Pinnularia nobilis (EHRENB.) EHRENB. 1 Pinnularia rhombarea KRAMMER & LANGE-BERTALOT 1 Pinnularia viridis (NITZSCH) EHRENB. 1 1 Stauroneis acuta W. SMITH 1 Stauroneis phoenicenteron (NITZSCH) EHRENB. 1 1 1 1 Surirella bifrons EHRENB. 1 Surirella brebissonii KRAMMER & LANGE-BERTALOT 2 2 2 2 1 1 1 Surirella linearis var. constricta GRUN. 1 Surirella minuta BRÉB. 1 Surirella tenera (GREG.) 1 1 Synedra acus var. angustissima (GRUN.) V.H. 1 1 1 1 Synedra ulna (NITZSCH) EHRENB. 1 3 3 2 1 1 1 1 Tabellaria flocculosa (ROTH) KÜTZ. 1 3 2 2 1 1 1 Třída Trebouiophyceae Botryococcus cf. braunii KÜTZ. 2 2 2 Dictyosphaerium tetrachotomum PRINTZ 2 2 2 2 2 2 Oocystis marssonii LEMM. 1 2 2 Třída Chlorophyceae - 22 -
Ankistrodesmus fusiformis CORDA 1 Chlamydomonas sp. 1 Coelastrum microporum NÄG. 2 Coelastrum proboscideum BOHLIN 2 Coelastrum pseudomicroporum KORŠ. 2 1 Coelastrum reticulatum (DANG.) SENN 2 2 1 Crucigenia fenestrata (SCHMIDLE) SCHMIDLE 2 Desmodesmus abundans (KIRCHN.) CHOD. 1 Desmodesmus nanus CHOD. 1 Desmodesmus communis (TURP.) BRÉB. 1 Desmodesmus opoliensis P. RICHT. 2 2 2 2 Kirchneriella obesa (W. WEST) SCHMIDLE 1 1 Kirchneriella sp. 1 1 Monoraphidium griffithii (BERK.) KOM. - LEGN. 1 1 Pediastrum angulosum (EHRENB.) MENEGH. 1 1 Pediastrum biradiatum MEYEN 3 2 Pediastrum boryanum (TURP.) MENEGH. 1 1 2 3 3 3 2 1 Pediastrum duple MEYEN 1 1 3 3 3 2 2 Pediastrum tetras (EHRENB.) RALFS 1 1 1 Scenedesmus acuminatus (LAGERH.) CHOD. 2 2 2 Scenedesmus disciformis (CHOD.) FOTT 1 1 1 Scenedesmus dispar (BRÉB.) RABENH. 1 1 Tetraedron quadratum REINSCH 1 Třída Zygnematophyceae Closterium limneticum LEMM. 1 2 2 Closterium moniliferum EHRENB. e RALFS 2 Closterium sp. 1 1 Closterium sp. 2 1 Cosmarium sp. 1 1 1 Cosmarium sp. 2 1 Spirogyra sp. 2 Staurastrum avicula BRÉB. 3 3 2 Staurastrum planctonicum TEIL. 1 3 3 3 2 Třída Dinophyceae Peridinium sp. 2 Třída Euglenophyceae Euglena sp. 1 Euglena sp. 2 1 Euglena sp. 3 1 Lepocinclis sp. 1 Lepocinclis teta (DUJARD.) LEMM. 1 1 1 Phacus longicauda (EHRENB.) DUJARD 1 1 Phacus sp. 1 Phacus tortus (LEMM.) SKVORC. 1 Trachelomonas hispida (PERTY) STEIN em. DEFL. 1 1 Trachelomonas volvocina EHRENB. 1 2 2 1-23 -
Tab. 6: Relativní zastoupení druhů na lokalitě Dvorský rybník od března do října na základě odhadové stupnice. Taon III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. Třída Cyanophyceae Anabaena planctonica BRUNNTHALER 2 Gomphosphaeria sp. 2 2 Microcystis aeruginosa (KÜTZ.) KÜTZ. 3 3 2 2 Oscillatoria limosa AG. e GOM. 2 2 Phormidium sp.2 1 Woronichinia naegeliana (UNGER) ELENKIN 2 2 Třída Chrysophyceae Dinobryon divergens IHM. 1 2 2 Dinobryon sp. 1 1 Mallomonas sp. 1 1 2 Třída Synurophyceae Synura sp. 3 2 Třída Bacillariophyceae Acanthoceras zachariasii (BRUN) SIMONSEN 2 2 1 Amphipleura pellucida (KÜTZ.) KÜTZ. 1 1 Amphora ovalis (KÜTZ.) KÜTZ. 1 2 Asterionella formosa HASS. 1 1 2 2 1 3 3 3 Aulacoseira granulata (EHRENB.) SIMONSEN 2 3 2 2 3 2 3 2 Caloneis bacillum (GRUN.) CLEVE 1 Caloneis silicula (EHRENB.) CLEVE 1 1 1 1 1 Cocconeis placentula EHRENB. 1 2 Cyclotella meneghiniana KÜTZ. 1 Cyclotella pseudostelligera HUST. 1 Cyclotella radiosa (GRUN.) LAMMERMANN 1 3 2 2 Cymatopleura elliptica (BRÉB.) W. SMITH 1 Cymatopleura solea (BRÉB.) W. SMITH 1 1 2 1 1 1 Cymbella caespitosa (KÜTZ.) BRUN 2 Cymbella silesiaca BLEISCH 1 Cymbella tumida (BRÉB.) V.H. 1 1 1 1 Diatoma elongatum (LYNGB.) J. G. AG. 1 Epithemia adnata (KÜTZ.) BRÉB. 1 Eunotia bilunaris (EHRENB.) 1 Eunotia implicata NÖRPEL, LANGE-BERTALOG 1 Fragilaria construens f. construens (EHRENB.) HUSTEDT 1 1 Frustulia rhomboides (EHRENB.) DE TONI 1 Gomphonema acuminatum EHRENB. 1 2 2 1 Gomphonema gracile EHRENB. 1 1 Gomphonema parvulum (KÜTZ.) KÜTZ. 1 1 Gomphonema truncatum EHRENB. 1 2 1 Gyrosigma acuminatum (KÜTZ.) RABENH. 2 1 2 1 1 Melosira varians AG. 1 1 1 Meridion circulare (GREV.) J. G. AG 2 1 Navicula bacillum EHRENB. 1 1 Navicula capitata var. capitata EHRENB. 1 1 Navicula cuspidata KÜTZ. 1 1 1 1-24 -
Navicula lanceolata (J. G. AG.) EHRENB. 1 1 Navicula radiosa KÜTZ. 1 2 1 1 1 Navicula rhynchocephala KÜTZ. 2 1 1 1 1 Neidium ampliatum (EHRENB.) KRAMMER 1 Neidium iridis (EHRENB.) CLEVE 1 1 Nitzschia sigmoidea (NITZSCH) W. SMITH 1 Nitzschia sinuata var. tabellaria (GRUN.) GRUN. 2 1 Pinnularia borealis EHRENB. 1 1 1 1 Pinnularia gibba EHRENB. 1 Pinnularia neomajor KRAMMER 1 1 Pinnularia viridiformis KRAMMER 1 Pinnularia viridis (NITZSCH) EHRENB. 1 1 Stauroneis anceps EHRENB. 1 1 1 1 Stauroneis phoenicenteron (NITZSCH) EHRENB. 1 1 1 1 Stauroneis smithii GRUN. 1 Surirella brebissonii KRAMMER & LANGE-BERTALOG 2 2 Synedra acus var. angustissima (GRUN.) V.H. 3 Synedra ulna (NITZSCH) EHRENB. 1 2 2 1 1 Tabellaria flocculosa (ROTH) KÜTZ. 2 3 1 Třída Trebouiophyceae Botryococcus cf. braunii KÜTZ. 1 1 2 2 Dictyosphaerium tetrachotomum PRINTZ 1 Oocystis marssonii LEMM. 1 Třída Chlorophyceae Coelastrum microporum NÄG. 1 1 Coelastrum pseudomicroporum KORŠ. 1 Coelastrum reticulatum (DANG.) SENN 2 1 Crucigenia fenestrata (SCHMIDLE) SCHMIDLE 1 Desmodesmus nanus CHOD. 1 Desmodesmus communis (TURP.) BRÉB. 1 Desmodesmus opoliensis P. RICHT. 1 1 2 2 Kirchneriella sp. 1 1 Monoraphidium arcuatum (KORŠ.) HIND. 1 Pediastrum boryanum (TURP.) MENEGH. 1 1 2 2 Pediastrum duple MEYEN 2 1 2 Pediastrum tetras (EHRENB.) RALFS 1 Scenedesmus acuminatus (LAGERH.) CHOD. 1 2 1 Scenedesmus disciformis (CHOD.) FOTT 1 1 Tetraedron minimum (A. BR.) HANSG. 1 Tetraedron platyisthmum (ARCH.) G. S. WEST 1 Tetrastrum triangulare (CHOD.) KOM. 1 Třída Zygnematophyceae Closterium limneticum 1 2 Cosmarium sp. 3 1 Mougeotia sp. 1 Spirogyra sp. 2 1 2 Staurastrum avicula BRÉB. 2 1 1 Staurastrum planctonicum TEIL. 2 2 1 2 Třída Dinophyceae Ceratium hirundinella (O. F. MÜLLER) SCHRANK 3 3 2 Peridinium cinctum EHRENB. 1 3 3 2 1 Třída Euglenophyceae - 25 -
Euglena sp. 4 1 Euglena sp. 5 1 Lepocinclis acus EHRENB. 2 2 Lepocinclis sp. 1 Lepocinclis teta (DUJARD.) LEMM. 3 3 1 Phacus curvicauda SVIR. 1 Phacus longicauda (EHRENB.) DUJARD 2 1 2 Phacus sp. 2 1 1 Phacus tortus (LEMM.) SKVORC. 2 2 Strombomonas sp. 1 Trachelomonas armata (EHRENB.) STEIN 2 2 Trachelomonas hispida (PERTY) STEIN em. DEFL. 2 Trachelomonas planctonica SVIR. 2 2 Trachelomonas volvocina EHRENB. 2 2 2 2-26 -
4.2.3 Sezónní dynamika sinic a řas na sledovaných lokalitách Z obr. 5 a 6 je patrné, že na obou lokalitách převažovala po celou dobu výzkumu třída Bacillariophyceae. V letních měsících se v Huťském rybníku zvýšilo druhové zastoupení třídy Chlorophyceae, v září bylo také zaznamenáno zvýšení počtu druhů třídy Cyanophyceae. Z obr. 6 je vidět větší druhové zastoupení třídy Euglenophyceae během výzkumu ve Dvorském rybníku oproti druhovému zastoupení této třídy v Huťském rybníku. 70 počet druhů 60 50 40 30 20 Třída Euglenophyceae Třída Dinophyceae Třída Zygnemophyceae Třída Chlorophyceae Třída Trebouiophyceae Třída Bacillariophyceae Třída Synurophyceae Třída Chrysophyceae Třída Cyanophyceae 10 0 březen duben květen červen červenec srpen září říjen měsíce Obr. 5: Sezónní dynamika sinic a řas v Huťském rybníku. 45 počet druhů 40 35 30 25 20 15 10 Třída Euglenophyceae Třída Dinophyceae Třída Zygnemophyceae Třída Chlorophyceae Třída Trebouiophyceae Třída Bacillariophyceae Třída Synurophyceae Třída Chrysophyceae Třída Cyanophyceae 5 0 březen duben květen červen červenec srpen září říjen měsíce Obr. 6: Sezónní dynamika sinic a řas ve Dvorském rybníku. - 27 -
5. Diskuse 5.1 Vzájemné srovnání obou lokalit Díky měření základních chemicko-fyzikálních parametrů vody a studiu mikroflóry ve vodních nádržích lze odvodit trofii vody. V Huťském rybníku bylo naměřeno ph 6,75 9,12, ve Dvorském 6,66 9,4. Oba dva rybníky byly zásaditějšího charakteru. V Huťském rybníku byla naměřena nižší vodivost (80 107 µs.cm -1 ) než ve Dvorském rybníku (147 176 µs.cm -1 ). Z nalezených zástupců sinic a řas představovala největší skupinu na obou lokalitách třída Bacillariophyceae. Na jaře a na podzim se v Huťském rybníku vyskytovala v hojném množství planktonní rozsivka Asterionella formosa, ve Dvorském rybníku se ve vysoké abundanci objevovala hlavně v pozdním létě a na podzim. Tato kosmopolitní řasa má často masové zastoupení v eutrofních nádržích. Planktonní rozsivka Aulacoseira granulata, která má v eutrofních rybnících a jezerech obzvláště v nížinách hojné, místy až masové rozšíření, se na obou lokalitách ve velkém množství vyskytovala po celou dobu výzkumu. V obou rybnících byl také zaznamenán výskyt rozsivky Cymatopleura elliptica (příloha 18). Tento kosmopolitní druh se vyskytuje hlavně epipelicky a epifyticky ve stojatých i mírně tekoucích vodách. V rybnících se zřídka vyskytoval druh Nitzschia sinuata var. tabellaria (příloha 20), tato řasa je poměrně častý druh v ß α-mesosaprobních vodách. Dále zde byla určena např. Amphora ovalis (příloha 27), což je poměrně hojná litorální rozsivka stojatých i tekoucích vod nebo relativně vzácná Cymbella tumida (příloha 19), která se vyskytuje především epifyticky v mesotrofních až eutrofních vodách. Na obou lokalitách byl také determinován litorální zástupce Stauroneis phoenicenteron (příloha 26), který je často rozšířený ve znečištěných, eutrofních rybnících. V létě byl v obou rybnících určen také planktonní druh Acanthoceras zachariasii (příloha 24). Tato kosmopolitní planktonní forma se vyskytuje zejména v eutrofních jezerech a rybnících, kde dosahuje svého maimálního rozvoje od července do podzimu. V červenci a v srpnu byla zaznamenána ve Dvorském rybníku vysoká abundance u druhu Cyclotella radiosa. Tento zástupce vyskytující se převážně v eutrofních vodách nebyl v Huťském rybníku vůbec nalezen. Ve Dvorském rybníku byl také determinován druh Pinnularia borealis (příloha 25). - 28 -
Tento zástupce se často vyskytuje ve stojatých vodách, lze ho nalézt i na zdích a vlhké půdě. V Huťském rybníku byl zaznamenán výskyt druhu Fragilaria parasitica var. subconstricta (příloha 21), který žije v mesotrofních až eutrofních vodách. Může žít přisedle na jiných řasách, např. na větších rozsivkách, jako je Nitzschia sigmoidea, která zde byla také nalezena. Dále zde byl zaznamenán ojediněle druh Navicula placenta (příloha 23), jehož rozšíření je všeobecně vzácné až roztroušené. Žije v oligosaprobních biotopech. Výskyt této rozsivky byl zaznamenán např. v brakických vodách v Oregonu (USA), jeho ekologické spektrum je tedy široké (KRAMMER a LANGE-BERTALOT 1997a). V červnu byl v Huťském rybníku také determinován druh Entomoneis ornata (příloha 22). Tato kosmopolitní sladkovodní rozsivka byla dosud ve střední Evropě často přehlížená (KRAMMER a LANGE-BERTALOT 1997a). Některé rozsivky (např. rod Cymbella) si vytváří slizové stopky (příloha 13), které umožňují těmto jedincům lepší přichycení k podkladu. V Huťském rybníku měla v letním období dominantní postavení třída Chlorophyceae, hojně se zde vyskytovali zástupci Pediastrum boryanum a Pediastrum duple, což jsou velice časté druhy fytoplanktonu stojatých vod. V září byl zaznamenán zvýšený výskyt druhu Pediastrum biradiatum, který se ve fytoplanktonu nachází méně často než oba předešlé druhy. Ve Dvorském rybníku na rozdíl od Huťského byla v letních měsících hlavní složkou fytoplanktonu třída Dinophyceae. V tomto období se přemnožil zástupce Peridinium cinctum, což je druh se širokým ekologickým rozpětím běžně se nacházející v jezerech a rybnících. Ve vysoké abundanci zde byl zaznamenán i druh Ceratium hirundinella, také velice běžná obrněnka vyskytující se v rybnících a jezerech oligo- až eutrofního charakteru. Ze třídy Chlorophyceae zde byli podobně jako v Huťském rybníku determinováni zástupci Pediastrum boryanum či Pediastrum duple, nevyskytovali se zde ale v takové míře a druh Pediastrum biradiatum zde zaznamenán vůbec nebyl. V letním období byla kromě velkého rozvoje skupiny Dinophyta zaznamenána vysoká abundance také u zástupce Lepocinclis teta ze třídy Euglenophyceae. Tento druh se vyskytuje v menších znečištěných rybnících velice hojně, častý je i jeho hromadný výskyt. Ze třídy Euglenophyceae se zde během sledovaného období poměrně často vyskytoval rod Trachelomonas, který žije v oválných nebo soudečkovitých lorikách s apikálním otvorem, kterým vychází bičík. Plně vyvinuté loriky jsou tmavě zbarvené manganatými nebo železitými solemi (KALINA a VÁŇA 2005). V příloze 17 je vidět bičíkovec s rozbitou lorikou. Na podzim se zde vyskytoval druh Euglena acus (Euglenophyceae), který byl po - 29 -
fylogenetické a taonomické revizi přejmenován na Lepocinclis acus (MARIN et al. 2003). V obou rybnících byl zaznamenán také výskyt druhu Phacus longicauda (příloha 11), který se často vyskytuje v planktonu eutrofních vod. Ze třídy Zygnematophyceae se v obou rybnících poměrně často vyskytoval zástupce Staurastrum planctonicum, který žije běžně v planktonu oligotrofních až eutrofních rybníků a jezer. Z této třídy byl v říjnu v Huťském rybníku nalezen druh Closterium moniliferum (příloha 10) vyskytující se převážně v neutrálních až slabě bazických vodách s ph 6,0 8,5, typický je jeho výskyt v nárostech eutrofních vod (RŮŽIČKA 1977). Dále zde byl zaznamenán zástupce Spirogyra sp. (příloha 15). Tato řasa lze určit pouze v době konjugace, což se nepodařilo. Do druhu nebyl určen ani zástupce Mallomonas sp. ze třídy Chrysophyceae (příloha 7), který se na lokalitách objevoval v létě a na podzim. Druhové určení nebylo možné, jelikož se tato řasa determinuje pomocí elektronového mikroskopu. Obě sledované lokality poměrně často zahrnovaly druh Botryococcus cf. braunii (příloha 14). Ve výsledcích je použit systém, který vychází z morfologických znaků, ale v současné době je známo, že je druh polyfyletický a tudíž je jeho zařazení problematické. Někteří zástupci Botryococcus braunii se řadí do třídy Trebouiophyceae, někteří do třídy Chlorophyceae (SENOUSY et al. 2004). Je proto zjevné, že je potřeba taonomických změn a dalších molekulárních analýz. V České republice a v severní Evropě roste spíše v čistých tůních a jezerech, kde tvoří hnědočervené vodní květy. Tato kosmopolitní řasa se podílela na vzniku některých ropných ložisek. V buněčné stěně je vysoký obsah uhlovodíků, díky kterému je možné zpracování a získání látky podobné surové ropě (KALINA a VÁŇA 2005). Rod Botryococcus produkuje olejové kapky, složení oleje se podobá oleji olivovému. Proto bylo již v minulosti navrhováno, aby byla řasa využívána jako zdroj oleje v potravinářském průmyslu (SENOUSY et al. 2004). Na obou lokalitách byly zaznamenány prvky eutrofizace, o které svědčil například zvýšený výskyt sinic. Zvýšený přísun živin je zde zajištěn chovem ryb, dále využíváním rybníků v letním období jako přírodních koupališť či splachem z okolních polí. Zvýšená abundance sinic v Huťském rybníku byla zaznamenána na začátku podzimu (Anabaena planctonica, Aphanizomenon flos-aque). Cyanobakterie tak vystřídaly dominantní skupinu Chlorophyta. Sinice Anabaena planctonica (příloha 12) vyskytující se ve vodách eutrofního charakteru se ve Dvorském rybníku vyskytovala pouze v srpnu a v menší abundanci než v rybníku Huťském. Na lokalitách se během - 30 -
výzkumu běžně objevoval druh Microcystis aeruginosa, zástupce eutrofních vod, který při zvýšeném přísunu živin tvoří typický vodní květ. Tato sinice má kosmopolitní rozšíření s výjimkou polárních a subpolárních oblastí. Další běžně se vyskytující druh zde byl Woronichinia naegeliana. Tato sinice je častá v planktonu eutrofních jezer a rybníků, také může vytvářet vodní květ, ten však u tohoto druhu ani u druhu Microcystis aeruginosa na obou lokalitách zaznamenán nebyl. Díky naměřeným hodnotám chemicko-fyzikálních parametrů vody a nalezeným druhům sinic a řas lze o Huťském a Dvorském rybníku říci, že mají mesotrofní až eutrofní charakter. 5.2 Srovnání sledovaných lokalit s jinými lokalitami Získané výsledky z obou lokalit byly porovnávány s výsledky podobně zaměřených výzkumů v České republice i v zahraničí. Byli porovnáváni nalezení zástupci sinic a řas a také naměřené chemicko-fyzikální parametry vody. V květnu byl v obou rybnících zaznamenán sporadický výskyt rozsivky Eunotia bilunaris. Tento druh se běžně vyskytoval v odběrech prováděných na rašelinných jezerech v Maďarsku, kde bylo naměřeno ph od 4,75 do 6,77 (BORICS et al. 2003). V květnu bylo naměřeno ph v Huťském rybníku 8,73, ve Dvorském 8,12, výskyt tohoto druhu tedy svědčí o jeho vysoké ekologické valenci. Na dně Huťského rybníku se na jaře a na podzim objevovala bentická sinice Oscillatoria limosa. Tato vláknitá sinice se chová v jistém slova smyslu obdobně jako sinice vodního květu. Rozdíl je v tom, že bentické sinice, jejichž buňky neobsahují plynové měchýřky, se udržují při hladině díky fotosyntetické produkci bublinek kyslíku, které se přechodně zachytí mezi sinicová vlákna. Výsledkem hromadného rozvoje je tedy vytvoření nepravidelných shluků na hladině, které ovlivňují výměnu plynů mezi vodou a atmosférou (MARŠÁLEK et al. 1996). Tento zástupce byl také pozorován např. v jezeře v Rusovciach, kde se tmavozelené až tmavohnědé povlaky odtrhávaly ze dna a plavaly na hladině v podobě nepravidelných koláčovitých shluků (HINDÁK a HINDÁKOVÁ 2002). V srpnu a v září se v litorálu Huťského rybníku na dně místy objevoval zástupce Aphanothece stagnina (příloha 6), který tvořil nazelenalé slizové kolonie velké kolem 2 cm. Výskyt tohoto druhu byl zaznamenán také např. v jezeře Štrkovec. Druhové - 31 -
složení sinic a řas v tomto jezeře bylo studováno v rámci řešení projektu Revitalizace jezera Štrkovec v Bratislavě (HINDÁK a HINDÁKOVÁ 2005). Byl zde zaznamenán výskyt vodního květu, který byl způsobený masovým rozvojem kolonií Microcystis aeruginosa. Podobně jako v Huťském a Dvorském rybníku se zde v letním období z rozsivkové flóry rozvinul planktonní zástupce Acanthoceras zachariasii. Další společné druhy, které se vyskytovaly ve sledovaných rybnících i v jezeře Štrkovec, byly např. Amphipleura pellucida nebo Meridion circulare. Ze třídy Euglenophyceae se podobně jako ve Dvorském rybníku vyskytovaly v jezeře Trachelomonas armata, Lepocinclis acus či Phacus longicauda, který byl zaznamenán i v Huťském rybníku. Nalezené druhy Closterium limneticum a Staurastrum planctonicum (Zygnematophyceae) byly v jezeře podobně jako v obou rybnících také determinovány. Na rozdíl od Huťského rybníku, kde bylo determinováno 66 taonů rozsivek, a Dvorského rybníku (51 taonů), bylo ve sledovaném období ze vzorků jezera determinováno 47 taonů rozsivek. V rybnících tedy bylo vyšší druhové zastoupení této skupiny. Naproti tomu v rybnících bylo nalezeno méně taonů třídy Chlorophyceae. V Huťském rybníku 23 a ve Dvorském 17, v jezeře bylo určeno více druhů (36). Je ale třeba zdůraznit, že se struktura společenstev neustále mění a z toho důvodu jedna vegetační sezóna na studium diverzity fototrofních organismů stojatých vod nestačí (HINDÁK a HINDÁKOVÁ 2005). Vzájemné vztahy sladkovodních planktonních a bentických společenstev za využití měření chemicko-fyzikálních parametrů vody zkoumali KARATAYEV et al. (2008). Bylo zkoumáno 550 jezer většinou eutrofního charakteru v severním Bělorusku. Např. průhlednost byla negativně korelována s množstvím fytoplanktonu. Kvůli silné záporné korelaci mezi průhledností a trofickým stavem bylo navrženo, že fytoplanktonní druhové bohatství vzrůstá s eutrofizací. Podobně jako v Huťském a Dvorském rybníku se eutrofizace začala rozvíjet také v štěrkových jezerech v Bratislavě, kterou zkoumali HINDÁK a HINDÁKOVÁ (2003). Voda v jezerech byla neutrální až mírně alkalická, zpočátku oligotrofního charakteru, později se projevila eutrofizace. Hlavními zdroji přísunu živin zde byly infiltrace ze sousedních polí, parků, dále pak vzdušné emise a antropogenní znečištění. V Huťském rybníku bylo v září zaznamenáno přemnožení zástupce Anabaena planctonica, byl zde v tu dobu také determinován Aphanizomenon flos-aque. V období 1997 2003 byl na Slovensku monitorován výskyt vodního květu na přibližně 60 vybraných lokalitách sloužících k rekreaci (např. Zemplínská Šírava, Liptovská - 32 -
Mara a další). Vodní květy se vyskytly na 12 14 lokalitách, byly tvořeny většinou rodem Microcystis, ojediněle byl vodní květ tvořený sinicemi rodu Aphanizomenon a Anabaena. K masivnímu rozvoji vodních květů docházelo nejčastěji v srpnu. V Zemplínské Šíravě se přemnožovaly většinou Microcystis aeruginosa, M. flos-aquae, M. viridis a Woronichinia naegeliana. Na nádrži Liptovská Mara leží jedna plážová oblast, kterou navštěvuje v letních dnech kolem 60 000 registrovaných rekreantů. Kvůli sinicovému vodnímu květu musela být pláž označena výstražnými tabulemi o nevhodnosti vody na koupání ze zdravotních důvodů. Ve vodním květu převládaly Microcystis aeruginosa, M. flos-aquae, Woronichinia naegeliana, dále zde byl nalezen Aphanizomenon flos-aque (HORECKÁ et al. 2004). Podobně jako v Huťském rybníku byli nalezeni typičtí fytoplanktonní zástupci eutrofních vod v Zámeckém rybníku nacházejícím se v Lednicko-Valtickém areálu (KOPP 2006). V roce 2005 se průhlednost vody stále snižovala a abundance fytoplanktonu byla vyšší než v roce 2004. Při zvýšené abundanci Anabaena planctonica v Huťském rybníku byla naměřena průhlednost 65 cm. Průhlednost vody byla ve vegetačním období Zámeckého rybníku pouze 20 40 cm. Podstatný vliv na složení a abundanci fytoplanktonu Zámeckého rybníku měl chov převážně kaprovitých ryb. Proto udržovací plán na roky 2006 2013 zahrnuje mimo jiné omezení chovu ryb (KOPP 2006). V Huťském rybníku došlo v září ke zvýšenému množství sinice Aphanizomenon flos-aque. Na konci léta 1999 došlo na štěrkovišti Chomutovské jezero v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví také k rozvoji druhu Aphanizomenon flos-aque, který zde byl naposledy zaznamenaný v roce 1977. Cílem sledování fytoplanktonu na této lokalitě bylo zjistit, zda zde dochází k eutrofizaci. Tu pravděpodobně urychlila povodeň v roce 1997 (NAVRÁTIL a POULÍČKOVÁ 2001). Podobně jako v Huťském a Dvorském rybníku byl na roztěženém štěrkovém jezeře DP Mohelnice I na podzim 1999 sledován rozsivkový plankton s dominantním zástupcem Asterionella formosa. Během výzkumu byl v jezeře také zaznamenán postupný proces eutrofizace. Negativní dopad na jezero má těžba a vypouštění kalů při praní štěrku, které je spojené s uvolňováním živin. V této souvislosti se zde začátkem léta 2000 hojně vyskytovala sinice Woronichinia naegeliana (SKÁCELOVÁ 2002). Při výzkumu jezer v Pomeranii v severozápadním Polsku byla také zjištěna na některých lokalitách eutrofizace (výskyt r. Anabaena, Woronichinia naegeliana, Microcystis aeruginosa) (SZELĄG-WASIELEWSKA 2003). - 33 -
Problematikou eutrofizace se zabývali také např. KOČÍ et al. (2000), v jejichž příspěvku je uvedeno shrnutí této problematiky ve světě. V současné době se v České republice provádí nemalé množství protieutrofizačních ekotechnologických zásahů. Např. v letech 2006 2007 se uskutečnil projekt na Boleveckém rybníku, kdy byla regulována rybí obsádka, obnovovala se ponořená vegetace, provádělo se chemické ošetření sedimentu síranem hlinitým a vodního sloupce chloridem železnatým. Cílem byl stabilní makrofytový ekosystém čirá voda a minimální výskyt sinic (DURAS et al. 2007). V publikaci je udán stručný přehled největších ekotechnologických projektů, které byly realizovány v posledních letech. V červenci a v srpnu došlo ve Dvorském rybníku k přemnožení zástupců Peridinium cinctum a Ceratium hirundinella (Dinophyceae). Při výzkumu prováděném v letech 1995 1996 na Kecskészugi-Holt-Körös v jihovýchodním Maďarsku byla zaznamenána skupina Dinophyta (Ceratium hirundinella, Peridinium cinctum, P. palatinum, P. bipes) jako jedna z hlavních složek fytoplanktonu v letních měsících. Možným vysvětlením vedoucího postavení obrněnek je zde odolnost proti sežrání v porovnání se skupinami Cryptophyta a Chlorophyta (GRIGORSZKY et al. 2000). Během léta a podzimu zde byl jeden z dominantních druhů Ceratium hirundinella obdobně jako ve Dvorském rybníku. Na rozdíl od Huťského a Dvorského rybníku, kde byla u rodu Microcystis zvýšená abundance, byly v nádrži Lago di Castreccioni (Itálie) zaznamenané potenciálně nebezpečné taony třídy Cyanophyceae vyskytující se v eutrofních vodách (např. Microcystis aeruginosa) vždy jen v malém množství. K dominantním druhům v nádrži, která má oligotrofní až mezotrofní charakter, patřily Dinobryon divergens, Ceratium hirundinella a Peridinium cinctum. (BARTOLELLI et al. 2005). Ceratium hirundinella se v nádrži vyskytovalo velmi hojně téměř ve všech odběrových vzorcích pořízených od června do října 2001. Vysoká abundance druhu Peridinium cinctum byla zaznamenaná v září a v říjnu 2001, oproti tomu ve Dvorském rybníku došlo k přemnožení v červenci a v srpnu. Hojné zastoupení třídy Chlorophyceae a bičíkovců s miotrofním způsobem výživy (Euglenophyceae, Dinophyceae, Chrysophyceae), které se vyskytovalo ve Dvorském rybníku, sledovaly na jiných zkoumaných lokalitách KOČÁRKOVÁ a POULÍČKOVÁ (2001). - 34 -
Stejně jako při studiu sinic a řas dvou rybníků na Rokycansku byly měřeny i základní chemicko-fyzikální parametry vody na dvou lokalitách u Protivanova (KITNER a POULÍČKOVÁ 2001). ph Huťského (6,75 9,12) a Dvorského rybníku (6,66 9,4) bylo srovnatelné s ph Protivanovského rybníku (6,71 9,67). ph lesního pramenitého rybníku U třech krátkých bylo nižší (5,2 8,13) než ph Protivanovského, které mělo zásaditější charakter. Konduktivita u Huťského rybníku (80 107 µs.cm -1 ) byla nižší než u Dvorského rybníku (147 176 µs.cm -1 ). Na lokalitě U třech krátkých byla zaznamenána také nižší konduktivita (100 150 µs.cm -1 ) než na Protivanovském rybníku (120 210 µs.cm -1 ). V Protivanovském a Dvorském rybníku je tedy větší množství rozpuštěných látek. Složení fytoplanktonu Protivanovského rybníku se na rozdíl od rybníku U třech krátkých blížilo k eutrofnějším lokalitám, jelikož podíl sinic byl výrazně vyšší než na 2. zkoumaném místě. Tento rybník se totiž nachází v těsné blízkosti silnice a přitékající voda pochází z okolních polí. Stejně jako v Huťském a Dvorském rybníku se na obou lokalitách v podzimních měsících zvýšil počet rozsivek. V tůních Litovelského Pomoraví byly v průběhu sezóny také měřeny chemickofyzikální parametry vody (KOČÁRKOVÁ a POULÍČKOVÁ 2001). ph tůní se pohybovalo v rozmezí 5,4 až 8,2, tedy od mírně kyselého charakteru až po zásaditější. ph zkoumaných rybníků dosahovalo i hodnot nad 9, voda v nich tedy byla zásaditější než voda v tůních. Hodnoty konduktivity v tůních byly řádově vyšší (240 1220 µs.cm -1 ) než v Huťském a Dvorském rybníku. Při výzkumu epipelických a epifytických rozsivek v 64 nepálských rybnících v Koshi Tappu byly v listopadu 2002 měřeny mimo jiné také ph a konduktivita (SIMKHADA et al. 2006). Konduktivita se pohybovala v rozmezí 74 382 µs.cm -1. Vyšší čísla byla naměřena u rybníků, které se vyskytovaly blízko zemědělských polí a vesnic, ve vodě zde bylo obsaženo více rozpuštěných látek než v Huťském a Dvorském rybníku. V rybnících v Nepálu bylo ph (7,0 10,1) zásaditějšího charakteru než na zkoumaných lokalitách na Rokycansku. V práci KITNERA a POULÍČKOVÉ (2003) byly zkoumané rybníky rozděleny do 2 skupin. Do první skupiny řadí oligo- až mesotrofní rybníky chráněných oblastí, místa vykazují nízkou konduktivitu (63 150 µs.cm -1 ), koncentrace fosforu se zde pohybuje v rozsahu 0,03 0,164 mg.l -1. Druhá skupina se rozděluje na dvě podskupiny. První podskupina obsahuje směs rybníků s rybí produkcí a rybníků sloužících k rekreaci. Byla zde naměřena konduktivita mezi 132 342 µs.cm -1 a množství fosforu se pohybovalo od 0,437 do 1,1298 mg.l -1. Tyto vody mají meso- až eutrofní charakter. - 35 -
Rybníky z druhé podskupiny obsahují vysokou produkci ryb a kachen, byla zde naměřena relativně vysoká konduktivita (485 739 µs.cm -1 ) i koncentrace živin byla vysoká. Rybníky jsou řazeny k silně hypertrofním. Podle tohoto rozdělení by mohl Huťský rybník s konduktivitou 80 107 µs.cm -1 spadat do první skupiny a Dvorský rybník (147 176 µs.cm -1 ) do první podskupiny skupiny druhé. Nelze to však s úplnou jistotou říci, jelikož na lokalitách na Rokycansku nebyly prováděny žádné chemické rozbory vody. Nebyla zde měřena hodnota fosforu jako na lokalitách v práci KITNERA a POULÍČKOVÉ (2003). Ale vzhledem ke zvýšené abundanci planktonních druhů sinic eutrofních vod (r. Anabaena, r. Microcystis, r. Woronichinia, r Aphanizomenon) se mohou sledované lokality zařadit mezi rybníky eutrofního charakteru. - 36 -
6. Závěr Celkově bylo spektrum sinicových a řasových druhů sledovaných rybníků velice pestré. Převažovaly skupiny Bacillariophyceae a Chlorophyceae. Podíl třídy Cyanophyceae byl vyšší v Huťském rybníku, zatímco ve Dvorském se vyskytovalo zvýšené množství třídy Euglenophyceae, zastoupené převážně rody Trachelomonas, Phacus a Lepocinclis. V Huťském rybníku došlo v září ke zvýšené abundanci druhu Anabaena planctonica, oproti tomu ve Dvorském rybníku bylo v letních měsících zaznamenáno přemnožení druhů Peridinium cinctum, Ceratium hirundinella a Lepocinclis teta. V jarních a podzimních měsících došlo k rozvoji planktonních rozsivek. Vzhledem k nálezům planktonních druhů sinic eutrofních vod (r. Anabaena, r. Microcystis, r. Woronichinia, r. Aphanizomenon) v letních měsících lze odvodit zvýšenou trofii těchto rybníků a zařadit je proto mezi rybníky eutrofního charakteru. Eutrofizace na těchto lokalitách je nejspíše zapříčiněná chovem ryb, používáním rybníků k rekreaci v letních měsících a splachy hnojiv z okolních polí. Pro zlepšení stavu obou rybníků by bylo dobré zajistit regulaci rybí obsádky, popřípadě odtěžit sediment sacím bagrem. - 37 -
7. Literatura AMBROŽOVÁ, J. 2003. Aplikovaná a technická hydrobiologie. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, 1-216. Praha. ARCHIV OBCE DOBŘÍV, Inv. Č. 59. Katastrální povodně, udržování vod a vodních děl. BARTOLELLI, K., COCCHIONI, M., DELL UOMO, A., SCURI, S. 2005. Hydrobiological study of a reservoir in the central Apennines (Italy). Ann. Limnol. Int. J. Lim. 41(2): 127-139. BORICS, G., TÓTHMÉRÉSZ, B., GRIGORSZKY, I., PADISÁK, J., VÁRBÍRÓ, G. A SZABÓ, S. 2003. Algal assemblage types of bog-lakes in Hungary and their relation to water chemismy, hydrological conditions and habitat diversity. Hydrobiologia 502: 145-155. DEMEK, J. 1987. Zeměpisný leikon ČSR. Hory a nížiny. 1. vyd. Academia. Praha DURAS, J., MARŠÁLEK, B., KOSOUR, D., REDERER, L., KLOUČEK, V., JANEČEK, E. 2007. Ekotechnologické zásahy ve prospěch jakosti vody v Česku stručný přehled. Limnologické noviny 2007(4): 9-11. GRIGORSZKY, I., NAGY, S., KRIENITZ, L., KISS, K. T., HAMVAS, M. M., TÓTH, A., BORICS, G., MÁTHÉ, C., KISS, B., BORBÉLY, G., DÉVAI, G. a PADISÁK, J. 2000. Seasonal succession of phytoplankton in a small ologotrophic obow and some consideration to the PEG model. Verh. Internat. Verein. Limnol. 27: 152-156. HINDÁK, F. et al. 1975. Klúč na určovanie výtrusných rastlin, 1. diel: Riasy. SPN, 1-396. Bratislava. HINDÁK, F. et al. 1978. Sladkovodné riasy. SPN, 1-724. Bratislava. HINDÁK, F. a HINDÁKOVÁ, A. 2002. Cyanobaktérie a riasy štrkoviskových jazier v Rusovciach a Čunove v Bratislave. Bull. Slov. Bot. Společn. 24: 7-13. HINDÁK, F. a HINDÁKOVÁ, A. 2003. Diversity of cyanobacteria and algae of urban gravel pit lakes in Bratislava, Slovakia: a survey. Hydrobiologia 506-509: 155-162. HINDÁK, F. a HINDÁKOVÁ, A. 2005. Diverzita cyanobaktérií a rias štrkoviskového jazera Štrkovec v Bratislave v r. 1999-2004. Bull. Slov. Bot. Společn. 27: 23-29. - 38 -
HORECKÁ, M., NAGYOVÁ, V. a KOŠŤÁLOVÁ, J. 2004. Sinicové vodné kvety na rekreačných vodách Slovenska. Czech Phycology 4: 175-182. KALINA, T. A VÁŇA, J. 2005. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Karolinum, 1-606. Praha. KARATAYEV, A., BURLAKOVA, L. a DODSON, S. 2008. Community analysis of Belarusian lakes: correlatins of species diversity with hydrochemistry. Hydrobiologia 605: 99-112. KITNER, M. a POULÍČKOVÁ, A. 2001. Sezónní dynamika fytoplanktonu dvou rybníků u Protivanova. Czech Phycology 1: 45-51. KITNER, M. a POULÍČKOVÁ, A. 2003. Littoral diatoms as indicators for the eutrophication of shallow lakes. Hydrobiologia 506-509: 519-524. KOČÁRKOVÁ, A. a POULÍČKOVÁ, A. 2001. Druhové spektrum řas v planktonu tůní Litovelského Pomoraví. Czech Phycology 1: 37-44. KOČÍ, V., BURKHARD, J. a MARŠÁLEK, B. 2000. Eutrofizace na přelomu tisíciletí. Eutrofizace 2000 3-13. KOMÁREK, J. a ANAGNOSTIDIS, K. 1999. Cyanoprokaryota, 1. Teil: Chroococcales. Süßwasserflora von Mitteleuropa. G. Fisher Verlag, 1-548. Jena. KOPP, R. 2006. Phytoplankton of the Zámecký Pond. Czech Phycology 6: 111-125. KRAMMER, K. 2000. Diatoms of Europe: Diatoms of the European Inland Waters and Comparable Habitats. The genus Pinnularia. A.R.G. Gantner Verlag K.G., 1-703. Ruggell. KRAMMER, K. a LANGE-BERTALOT, H. 1991a. Bacillariophyceae, 3. Teil: Centrales, Fragilariaceae, Eunotiaceae. Süßwasserflora von Mitteleuropa. G. Fisher Verlag, 1-576. Stuttgart Jena. KRAMMER, K. a LANGE-BERTALOT, H. 1991b. Bacillariophyceae, 4. Teil: Achnanthaceae, Kritische Ergänzungen zu Navicula (Lineolatae) und Gomphonema. Süßwasserflora von Mitteleuropa. G. Fisher Verlag, 1-436. Stuttgart Jena. KRAMMER, K. a LANGE-BERTALOT, H. 1997a. Bacillariophyceae, 1. Teil: Naviculaceae. Süßwasserflora von Mitteleuropa. G. Fisher Verlag, 1-876. Jena. KRAMMER, K. a LANGE-BERTALOT, H. 1997b. Bacillariophyceae, 2. Teil: - 39 -
Bacillariaceae, Epithemiaceae, Surirellaceae. Süßwasserflora von Mitteleuropa. G. Fisher Verlag, 1-610. Jena. KŘÍSA, B. a PRÁŠIL, K. 1989. Sběr, preparace a konzervace rostlinného materiálu. SPN, 1-229. Praha. KUMPERA, J. a ZAHRADNICKÝ, J. 2008. Rybníky Plzeňského kraje aneb putování za rybniční vůní. Nakladatelství Ševčík, 64,70. LELLÁK, J. a KUBÍČEK, F. 1992. Hydrobiologie. Karolinum, 1-257. Praha. MARIN, B., PALM, A., KLINGBERG, M. a MELKONIAN, M. 2003. Phylogeny and Taonomic Revision of Plastid-Containing Euglenophytes based on SSU rdna Sequence Comparisons and Synapomorphic Signatures in the SSU rrna Secondary Structure. Protist Vol. 154: 99-145. MARŠÁLEK, B., KEŠNER, V. a MARVAN, P. 1996. Vodní květy sinic. Nadatio flos-aquae, 1-142. Brno. NAVRÁTIL, M. a POULÍČKOVÁ, A. 2001. Fytoplankton štěrkoviště Chomutov u Olomouce. Czech Phycology 1: 53-61. POPOVSKÝ, J. a PFIESTER, L. A. 1990. Dinophyceae (Dinoflagellida). Süßwasserflora von Mitteleuropa. G. Fisher Verlag, 1-272. Jena Stuttgart. RŮŽIČKA, J. 1977. Die Desmidiaceen Mitteleuropas. 1. Lieferung. E. Schweizerbart'sche Verlagsbuchhandlung, 1-336. Stuttgart. SENOUSY, H., BEAKES, G. a HACK, E. 2004. Phylogenetic placement of Botryococcus braunii (Trebouiophyceae) and Botryococcus sudeticus isolate UTEX 2629 (Chlorophyceae). J. Phycol. 40: 412-423. SIMKHADA, B., JÜTTNER, I. a CHIMONIDES, P. J. 2006. Diatoms in Lowland Ponds of Koshi Tappu, Eastern Nepal Relationships with Chemical and Habitat Charakteristics. Internat. Rev. Hydrobiol. 91: 574-593. SKÁCELOVÁ, O. 2002. Předběžné výsledky algologického průzkumu štěrkových jezer Moravičany Mohelnice (CHKO Litovelské Pomoraví). Czech Phycology 2: 101-106. STARMACH, K. 1985. Chrysophyceae und Haptophyceae. Süßwasserflora von Mitteleuropa. VEB G. Fisher Verlag, 1-515. Jena. SZELĄG-WASIELEWSKA, E. 2003. Phytoplankton community structure in nonstratified lakes of Pomerania (NW Poland). Hydrobiologia 506-509: 229-236. - 40 -
Internetové zdroje Dostupné z <http://www.mapy.cz/#mm=tp@=131456512@y=134632704@z=12> [18.7.2009] <http://www.mapy.cz/#mm=fp@=131335824@y=134576288@z=16> [15.5.2009] <http://www.mapy.cz/#mm=fp@=131385888@y=134668656@z=16> [15.5.2009] - 41 -
Příloha - 42 -
Příloha 1: Mapa zkoumaných lokalit. (zdroj: www.mapy.cz) - 43 -
Příloha 2: Huťský rybník. (zdroj: www.mapy.cz) Vysvětlivky: H1, H2 místa odebírání planktonu Příloha 3: Dvorský rybník. Vysvětlivky: D1, D2 místa odebírání planktonu (zdroj: www.mapy.cz) - 44 -
Příloha 4: Huťský rybník. Příloha 5: Dvorský rybník. - 45 -
Snímky sinic a řas z Huťského rybníku: Příloha 6: Aphanotece stagnina (SPRENG.) A. BRAUN. (Cyanophyceae). Příloha 7: Mallomonas sp. (Chrysophyceae). Příloha 8: Pediastrum biradiatum MEYEN (Chlorophyceae). Příloha 9: Pediastrum boryanum (TURP.) MENEGH. (Chlorophyceae). Příloha 10: Closterium moniliferum EHRENB. e RALFS (Zygnematophyceae). Příloha 11: Phacus longicauda (EHRENB.) DUJARD (Euglenophyceae). - 46 -
Snímky sinic a řas z Dvorského rybníku: Příloha 12: Anabaena planctonica BRUNNTHALER (Cyanophyceae). Příloha 13: Cymbella sp. (Bacillariophyceae). Příloha 14: Botryococcus cf. braunii KÜTZ. (Trebouiophyceae). Příloha 15: Spirogyra sp. (Zygnematophyceae). Příloha 16: Ceratium hirundinella (O. F. MÜLLER) SCHRANK (Dinophyceae). Příloha 17: Trachelomonas sp. (Euglenophyceae). - 47 -
Rozsivky z trvalých preparátů Huťského rybníku: Příloha 18: Cymatopleura elliptica (BRÉB.) W. SMITH. Příloha 19: Cymbella tumida (BRÉB.) V.H. Příloha 20: Nitzschia sinuata var. tabellaria (GRUN.) GRUN. Příloha 21: Fragilaria parasitica var. subconstricta (GRUN.). Příloha 22: Entomoneis ornata (BAILEY) REIMER. Příloha 23: Navicula placenta EHRENB. - 48 -
Rozsivky z trvalých preparátů Dvorského rybníku: Příloha 24: Acanthoceras zachariasii (BRUN) SIMONSEN. Příloha 25: Pinnularia borealis EHRENB. Příloha 26: Stauroneis phoenicenteron GRUN. Příloha 27: Amphora ovalis (KÜTZ.) KÜTZ. Příloha 28: Meridion circulare (GREV.) J. G. AG. Příloha 29: Gomphonema acuminatum EHRENB. - 49 -