Liberec 15. července 2009 Č. j.: KULK 45503/2009 Sp. Zn.: OŽPZ 764/2009 Vyřizuje: Ing. Pavlína Švecová Tel.: 485 226 385 Adresátům dle rozdělovníku R O Z H O D N U T Í Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále jen krajský úřad), jako příslušný správní úřad podle ustanovení 33 písm. a) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o integrované prevenci) vydává po provedeném správním řízení dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád), podle ustanovení 19a odst. 2 zákona o integrované prevenci změnu integrovaného povolení č. j.: KULK 15154/2007, vydaného Krajským úřadem Libereckého kraje, odborem rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí, dne 7. 3. 2007, společnosti Jablonecká teplárenská a realitní, a.s. se sídlem Liberecká 120, 466 01 Jablonec nad Nisou, s přiděleným IČ : 615 39 881, (dále jen provozovatel) pro provoz zařízení kategorie 1.1 Výtopna Brandl (dále jen zařízení). Výroková část integrovaného povolení se v úplném znění mění a doplňuje takto: A. Umístění zařízení Liberecký kraj Jablonec nad Nisou, kód obce: 563510 Katastrální území: 655970 Jablonec nad Nisou, list vlastnictví: 7894 B. Popis zařízení
a) Technické a technologické jednotky podle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. Hlavními technologickými jednotkami zařízení jsou kotle K1 a K2 o celkovém tepelném příkonu 72 MW. Kotelna sestává ze dvou středotlakých parních kotlů. Kotle K1 a K2 jsou konstrukčně identické a každý z nich má jmenovitý tepelný příkon 36 MW. Použity jsou 2 kombinované hořáky. Spaliny z kotlů jsou odtahovány v důsledku přetlaku ventilátorů spalovacího vzduchu do železobetonového komína o výšce 162 m. Kotle K1 a K2 nejsou osazeny kontinuálním měřením emisí, ale měřením CO 2 a tmavostí kouře. Zásobování palivy Jako hlavní palivo je použit TTO, druhým hlavním palivem je ZP, který je však v současnosti používán jako stabilizační a najížděcí palivo. Ke kotlům je TTO přiváděn z úložiště olejového hospodářství TTO. ZP je odebírán z veřejné distribuční sítě v místě regulační stanice ZP umístěné při areálu zařízení mimo jeho oplocení. Kromě použití nízkoemisních hořáků nejsou jiná zařízení k omezování emisí instalována. b) Technické a technologické jednotky mimo rámec přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. Regulační stanice ZP, rozvod ZP Chemická úpravna vody (CHÚV) Pro technologické, požární i hygienické účely je používána pitná voda z veřejné vodovodní sítě. Chemická úpravna vyrábí vodu pro technologické účely (surová voda nebo vratný kondenzát). Vyrábí zejména napájecí vodu kotlů, změkčenou vodu a vodu odplyňovanou. V neutralizační stanici se neutralizují odpadní vody z odluhů a odkalů kotlů, praní a regenerace filtrů. Neutralizovaná voda je následně vypouštěna do kanalizace SčVK. Znečištěný kondenzát z ohřevu paliva je přečerpáván do jímky znečištěného kondenzátu v objektu palivového hospodářství. Odtud je odpadní voda vedena přes odlučovač oleje GOOL a septik s nornými stěnami do kanalizace. Odluh a odkal z kotlů je z ochlazovací jímky odluhu a odkalu přečerpáván do neutralizační stanice chemické úpravny. Oplachové vody kotlů jsou svedeny kanalizačním řádem do nádrže oplachů na chemickou úpravnu a odtud stáčeny do autocisteren oprávněných osob. Olejové hospodářství TTO TTO je ke kotlům přiváděn z úložiště olejového hospodářství TTO. Nádrže jsou dvouplášťové a jsou umístěny v ochranných jímkách. Sklad je odkanalizován přes 2 ochranné jímky s vývodem do nádrže špinavého kondenzátu. Stáčecí místo provozovny je zastřešeno a opatřeno izolovanou podlahou a bezodtokovou havarijní jímkou. K oddělení mazutu a vody z odkalu nádrží a čerpadel slouží sedimentační nádrž. Znečištěný kondenzát z ohřevu paliva v nádržích a odpadní vody z plochy stáčiště cisteren jsou svedeny do jímky, ze které se vody přečerpávají k čištění nejprve v lapači olejů a pak ve filtrech s náplní zachycující ropné látky. Vyčištěná voda je vypouštěna do jímky vyčištěné vody a z ní přes septik s nornými stěnami přepadem do kanalizační přípojky SčVK. Redukce tlaku páry, redukční stanice a napáječky V zařízení nejsou instalovány redukční stanice. Oběh napájecí vody zajišťují 3 elektronapáječky. Kompresorová stanice Stlačený vzduch je dodáván z vlastní kompresorové stanice se 2 šroubovými kompresory. c) Přímo spojené činnosti
Příjem, dodávky a tepelná úprava TTO Organizačně činnost upravuje MPP. Odběr povrchových vod a vody pitné, vypouštění odpadních vod Provozovatel není odběratelem povrchových vod ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vodní zákon). Pitná voda je odebírána z městského vodovodu na základě platné smlouvy. Systém odkanalizování areálu provozovatele se sestává z kanalizace průmyslových odpadních vod, splaškové kanalizace a dešťové kanalizace. Recipientem dešťových vod je řeka Lužická Nisa. Odpadní vody průmyslové z výstupu chemické úpravny a splaškové vody jsou na základě vodoprávního povolení vypouštěny do kanalizace SčVK, která je vybavena koncovou ČOV. Pro provozovatele je závazný Kanalizační řád upravující provozování kanalizace SčVK, včetně emisních limitů a dalších stanovených podmínek. Odpadní průmyslové z oplachu kotlů jsou z tzv. nádrže oplachů odváženy oprávněnou osobou. Skladování nebezpečných látek Skladování chemikálií pro chemickou úpravnu: HCl a NaOH se skladují v nadzemních zásobnících (HCl 2x 20 m 3 a NaOH 2x 20 m 3 ), které jsou umístěny v bezodtokové ochranné jímce s kyselinovzdorným povrchem. Ostatní chemikálie se skladují ve skladu chemikálií vybaveném nepropustnou podlahou v objektu CHÚV. Podlahové jímky stáčení, místnosti čerpadel, sklepu a skladu chemikálií jsou svedeny do gravitační nádrže. Nakládání s odpady Výroba tlakového vzduchu Tlakový vzduch je dodáván z kompresorové stanice. Tepelně energetické rozvody, teplárenská síť zařízení Převážná část města Jablonec nad Nisou je v současné době zásobována teplem ze dvou parních kotelen (výtopna Brandl a výtopna Rýnovice). Oba zdroje tepla jsou připojeny do společné parní soustavy CZT, což umožňuje jejich vzájemnou zastupitelnost. Společnost zajišťuje dodávky tepla až na paty jednotlivých objektů a to buď ve formě páry do výměníkových stanic odběratelů napojených na primární rozvod, nebo horké vody ze sekundárních rozvodů z vlastních výměníkových stanic. Řídící systém provozu a technologických procesů Společnost provozovatele není držitelkou certifikátu systému řízení jakosti a řízení environmentálního podle ČSN EN ISO 9001:2001 a ČSN EN ISO 14001:2005, nebo EMAS. Výtopna je vybavena velíny, které slouží pro řízení provozu kotlů. Měření a regulace včetně osazení bezpečnostních prvků umožňuje plynulé řízení technologického procesu z velínů obsluhy. Rozvod ZP ZP je nakupován z veřejné distribuční sítě z přípojky Severočeských plynáren, a.s. Údržba zařízení Je zajišťována dodavatelským způsobem. I. V souladu s ustanovením 13 odst. 3 písm. d), odst. 4 a 6 zákona o integrované prevenci, ve vazbě na 14 téhož zákona, krajský úřad stanoví závazné podmínky provozu zařízení a s ním přímo spojených činností, dále postupy a opatření zabezpečující plnění těchto podmínek. 1. Ochrana ovzduší a emisní limity
Krajský úřad schvaluje Provozní řád zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší (Soubor technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření k zajištění provozu, Jablonecká teplárenská a realitní, a.s., Výtopna BRANDL) pro provozované zařízení. 1.1 Plnit emisní limity stanovené v tabulce č.1. Tabulka č. 1. Závazné emisní limity pro zařízení sledovaný parametr zdroj (palivo) zákonný emisní limit (mg/m 3 ) závazný limitu (mg/m 3 ) TZL 1) K1, K2 (TTO) x 100 50 K1, K2 (ZP) 50 30 SO 2 1) K1, K2 (TTO) 1700 1700 K1, K2 (ZP) 35 35 NO x (jako NO 2 ) 1) K1, K2 (TTO) 450 450 K1, K2 (ZP) 300 300 CO 1) K1, K2 (TTO) 175 175 K1, K2 (ZP) 100 80 HCl 2) K1, K2 (TTO) 50 (při >500 g/h) 50 (při >500 g/h) HF 2) K1, K2 (TTO) 10 (při >100 g/h) 10 (při >100 g/h) Cd 3) K1, K2 (TTO) 0,2 (při >1 g/h) Hg 3) K1, K2 (TTO) 0,2 (při >1 g/h) Cd a Hg 3) K1, K2 (TTO) 0,2 (při >1 g/h) Pb 3) K1, K2 (TTO) 5 (při >50 g/h) 5 (při >50 g/h) As 3) K1, K2 (TTO) 2 (při >10 g/h) 2 (při >10 g/h) PCDD/PCDF 3) K1, K2 (TTO) 0,1 4) 0,1 4) PCB 3) K1, K2 (TTO) 0,2 5) 0,2 5) PAH 3) K1, K2 (TTO) 0,2 0,2 1) Specifikace znečišťujících látek podle 5 písm. a) nařízení vlády č. 146/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů Jejich limitní hodnoty jsou vztaženy na normální stavové podmínky v suchém plynu při obsahu kyslíku 3 % u kapalných paliv; jsou platné pro stávající zdroje ve smyslu 54 odst. 7 zákona č. 86/2002 Sb. x) Hodnota emisního limitu pro zdroje s tepelným příkonem nižším než 500 MW spalující kapalné palivo s více než 0,06% popela činí 100 mg/m 3. 2) Plynné anorganické sloučeniny chloru, resp. fluoru vyjádřené jako chlorovodík, resp. fluorovodík specifikace látek podle 5 písm. b) nařízení vlády č. 146/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jejich limitní hodnoty jsou vztaženy na normální stavové podmínky ve vlhkém plynu při obsahu kyslíku 3 %. 3) Specifikace znečišťujících látek podle 17 odst. 2 vyhlášky č. 356/2002 Sb, ve znění pozdějších předpisů. Jejich limitní hodnoty jsou vztaženy na normální stavové podmínky ve vlhkém plynu při obsahu kyslíku 3 %. Hodnota emisního limitu se uplatní při překročení prahových hodnot uvedených v závorkách. 4) Údaj v ng TEQ/m 3. 5) Údaj v mg TEQ/m 3. 1.2 Provádět na zařízeních zdroje znečišťování ovzduší kotlích K1 a K2 autorizované jednorázové měření emisních koncentrací při spalování ZP u znečišťujících látek NO x (vyjádřených jako NO 2 ), CO a chemických a fyzikálních parametrů nezbytných
k interpretaci výsledků měření obou jmenovaných látek. Četnost jednorázového měření jednou za rok po uplynutí 700 provozních hodin spalování ZP na příslušném kotli. 1.3 Provádět na zařízeních zdroje znečišťování ovzduší kotlích K1 a K2 autorizované jednorázové měření emisních koncentrací při spalování kapalného paliva (TTO) u znečišťujících látek TZL, SO 2, NO x (vyjádřených jako NO 2 ), CO a chemických a fyzikálních parametrů nezbytných k interpretaci výsledků měření jmenovaných látek. Četnost jednorázového měření dvakrát v kalendářním roce s intervalem mezi měřeními ne kratším než 3 měsíce. 1.4 U kotlů K1 a K2 provádět měření emisí metodami a postupy jednorázového měření při obvyklém provozním výkonu zdroje a při spalování kapalného paliva (TTO) jednou za 3 kalendářní roky, případně i mimo tento cyklus vždy do 6 měsíců po každé změně kapalného paliva nebo po každém významném a trvalém zásahu do konstrukce nebo vybavení zdroje, podle měřícího plánu uvedeného v provozním řádu zdroje, u znečišťujících látek, resp. stanovených skupin znečišťujících látek (plynné anorganické sloučeniny chloru vyjádřené jako HCl, plynné anorganické sloučeniny fluoru vyjádřené jako HF, Cd, Hg, Pb, As, PCDD/PCDF, PAH a PCB). 1.5 Plnit a dodržovat Provozní řád zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší VB zpracovaný podle 11 odst. 2 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále zákon o ochraně ovzduší) a přílohy č. 10 k vyhlášce MŽP č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška MŽP č. 356/2002 Sb.), jehož znění bude povoleno, resp. potvrzeno rozhodnutím o vydání IP. 1.6 Při spalování paliv nesmí být odcházející kouř tmavší než 2. stupeň při měření a hodnocení Ringelmannovou stupnicí a změřená hodnota opacity nesmí být větší než 40 %. Krajský úřad schvaluje Plán snížení emisí pro provozované zařízení. Zařízení bude provozováno v souladu s plánem snížení emisí. 2. Povolení a limity z hlediska vod a způsob monitorování emisí Krajský úřad schvaluje Havarijní plán Výtopna Brandl (Plán opatření pro případy havárie) pro provozované zařízení. Zařízení bude provozováno v souladu s havarijním plánem za podmínek: schválený plán opatření pro případy havárie musí být vyvěšen na přístupném a viditelném místě a vždy k dispozici kontrolním vodoprávním orgánům, o prováděných opatřeních a pravidelných kontrolách budou vedeny záznamy a uchovávány po dobu 5 let, průběžně budou aktualizována všechna telefonní čísla a odpovědné osoby, aktualizovaný havarijní plán bude zaslán krajskému úřadu, v případě změny výrobní technologie bude zpracován nový plán opatření a předložen ke schválení krajskému úřadu. Odběr povrchové vody:
U zařízení není prováděn odběr povrchových vod. Pro veškeré technologické účely je používáno vody z vodovodního řadu SčVK, a.s. Vypouštění odpadních vod 2.1 Plnit ustanovení Kanalizačního řádu SčVK, a.s. Průmyslové a splaškové odpadní vody budou vypouštěny do veřejné kanalizace ve správě SčVK, a.s., Teplice, jedinou výpustí, v rozsahu stanoveném tabulkou č. 2 : Tabulka č.2: Emisní limity: Ukazatel Emisní limit CHSK 800 mg/l BSK 5 400 mg/l NL 400 mg/l RL 4000 mg/l C 10 -C 40 3 mg/l ph 6 9 Teplota 30 C Qprům 0,8 l/s 66 m 3 /h 4 000 m 3 /měsíc 14 000 m 3 / rok 2.2 Záchytné a havarijní jímky v pravidelných intervalech maximálně 5 let přezkušovat na nepropustnost dle ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží. U záchytných a havarijních jímek u nádrží na chemické látky (NaOH, HCl,) a skladu hořlavin budou provedeny zkoušky vodotěsnosti dle ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží. 2.3 Bezodtokové záchytné jímky budou evidovány, pravidelně kontrolovány a jejich obsah včas likvidován v souladu s platnou legislativou. 3. Nakládání s odpady a způsob monitorování emisí Krajský úřad vydává souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady v rozsahu tab. č.3. Tabulka č. 3: Seznam nebezpečných odpadů 050103 Kaly ze dna nádrží na ropné látky N 050105 Uniklé (rozlité) ropné látky N 050106 Ropné látky z údržby zařízení N 050109 Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látky N 060404 Odpady obsahující rtuť N 100104 Popílek a kotelní prach N 100122 Vodné kaly z čištění kotlů obsahující nebezpečné látky N 130205 Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje N 130206 Syntetické motorové, převodové a mazací oleje N 130502 Kaly z odlučovačů oleje N
140603 Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel N 150110 Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo těmito látkami znečištěné N 150202 Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 160209 Transformátory a kondenzátory obsahující PCB N 160506 Laboratorní chemikálie a jejich směsi, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky N 160507 Vyřazené anorganické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky N 160601 Olověné akumulátory N 160602 Nikl-kadmiové baterie a akumulátory N 160603 Baterie obsahující rtuť N 161001 Odpadní vody obsahující nebezpečné látky N 161105 Vyzdívky a žáruvzdorné materiály z nemetalurgických procesů obsahující nebezpečné látky N 170601 Izolační materiál s obsahem azbestu N 200121 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť N N 3.1 Nakládání s nebezpečnými odpady bude prováděno v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech) a vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. 3.2 Pokud vzniknou při provozu zařízení další nebezpečné odpady neuvedené v tomto rozhodnutí, bude tato skutečnost oznámena krajskému úřadu do tří pracovních dnů od vzniku odpadu. 3.3 Jednotlivé druhy odpadů zařazené podle druhu a kategorií budou odděleně shromažďovány. 3.4 Provozovatel má jako původce odpadů povinnost nakládat s veškerými odpady v rámci své činnosti tak, aby plnil strategické cíle obsažené v Závazné části Plánu odpadového hospodářství Libereckého kraje, která byla vyhlášena obecně závaznou vyhláškou Libereckého kraje s účinností od 15. 4. 2004. 4. Hluk, vibrace a neionizující záření a) Hluk 4.1 Plnit limit hluku pro dobu noční LAeq = 45 db a pro dobu denní LAeq = 55 db na hranici ochranného pásma nejbližších objektů obytné zástavby. b) Vibrace Nejsou navrženy žádné závazné podmínky. c) Neionizující záření Zdroje neionizujícího záření se nevyskytují, a proto nejsou navrženy žádné závazné podmínky.
5. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí 5.1 Plnit úkoly vyplývající z interních předpisů provozovatele vyhotovených a vydaných k provedení obecně závazných právních předpisů a dodržovat jejich ustanovení. 5.2 Udržovat a zvyšovat znalosti pracovníků v ochraně ŽP, v rozsahu stanoveném obecně závaznými předpisy, interními předpisy provozovatele. Termíny školení, jejich účastníky a další náležitosti zaznamenávat, evidovat a uchovávat v rámci provozní dokumentace. 6. Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie Nejsou stanoveny žádné závazné podmínky. 7. Opatření pro předcházení haváriím Provoz nespadá pod působnost zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů. 7.1 Všechna zařízení provozovat v souladu s technickými podmínkami pro jejich provoz a podle schválených místních provozních předpisů, provozních řádů a havarijních plánů. Veškerá zařízení, v nichž se používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují závadné látky budou v takovém technickém stavu a provozována tak, aby bylo zabráněno úniku těchto látek do půdy, podzemních vod, povrchových vod nebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami. V místech, kde bude nakládáno s látkami škodlivými vodám (závadnými látkami) budou k dispozici prostředky pro likvidaci havarijních úniků. Použité sanační materiály budou do doby likvidace uskladněny tak, aby bylo zabráněno kontaminaci povrchových nebo podzemních vod. S látkami škodlivými vodám (závadnými látkami) bude nakládáno pouze v místech k tomu určených, která jsou zajištěna proti úniku těchto látek do vod povrchových nebo podzemních. 8. Opatření pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu, při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka Opatření pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu, při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka - viz. kapitola 1. Ochrana ovzduší a emisní limity a kapitola 2. Povolení a limity z hlediska vod a způsob monitorování emisí 9. Způsob monitorování emisí a přenosů Tabulka č. 4 Monitoring
zdroj Místo měření Sledovaný ukazatel četnost Voda průmyslové a splaškové vody Revizní šachta před napojením do veřejné kanalizace viz. tab. č.2 min. 2x ročně záchytné a havarijní jímky Postupem dle ČSN 75 0905 nepropustnost v pravidelných intervalech, max. 5-letých Ovzduší kotle K1 a K2 (ZP) Kouřovody před zaústěním do komína NO x, CO Jednorázové měření 1x ročně po uplynutí 700 provozních hodin (viz podm. č.2) Kotle K1 a K2 (TTO) TZL,SO 2, NO x Jednorázové měření 2x ročně s intervalem ne kratším než 3 měsíce (viz podm. č.3) Kotle K1 a K2 (TTO) HCl, HF Cd,Hg,Pb,As, PCDD/PCDF, PAH,PCB Jednorázové měření 1x za 3 roky (viz. podm. č.4) Místo odběru vzorku: Revizní šachta před napojením do veřejné kanalizace Četnost odběrů vzorků: 2x ročně rozbor odborně způsobilou osobou komplexní podle výše uvedených ukazatelů; Stupeň průkaznosti: Rozhodující jsou výsledky rozborů odebraných vzorků vod provedených podle platných technických norem laboratořemi uvedenými v seznamu autorizovaných osob zveřejňovaném MŽP. Dokumentace odběrů a rozborů: Pro potřeby kontroly a vyhodnocování vést dodavatelské rozbory chronologicky seřazené a s číslovanými listy, kopie objednávek, smlouvy, zápisy o dni a místu odběru vzorků, výsledky rozborů a všechny ostatní náležitosti provozní evidence, dále souhrnný roční list s vyhodnocením. Výsledky laboratorních rozborů musí být archivovány po dobu minimálně 3 let a kdykoliv k dispozici kontrolním vodoprávním úřadům. Stanovování množství vypouštěných vod: Parshallův žlab Podávání zpráv o měření: SčVK, a.s., Teplice 10. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení Provozovatel zařízení je povinen podle příslušných právních předpisů: 10.1 Vést provozní evidenci zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší a zpracovat souhrnnou provozní evidenci za kalendářní rok a předat ji ČIŽP OI Liberec, do 15. února následujícího roku nebo hlásit tyto údaje prostřednictvím Centrální ohlašovny MŽP. 10.2 Vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi.
10.3 Zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi a o původcích odpadů obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny nebo hlásit tyto údaje prostřednictvím Centrální ohlašovny MŽP. 10.4 Předložit roční zprávu z monitoringu odpadních vod oprávněnému subjektu a příslušnému vodoprávnímu úřadu v termínu do 31. ledna následujícího roku nebo hlásit tyto údaje prostřednictvím Centrální ohlašovny MŽP. 10.5 Ohlásit KÚ plánovanou změnu zařízení. 10.6 Neprodleně hlásit dotčeným orgánům takové úniky znečišťujících látek ze zařízení, které mají negativní dopad na životní prostředí v souladu se schváleným Plánem opatření pro případ ropné havárie a Provozním řádem zdroje. 10.7 Vést evidenci údajů o plnění závazných podmínek provozu IP. 10.8 Předkládat krajskému úřadu roční zprávu plnění všech závazných podmínek integrovaného povolení ke dni 31. března za uplynulý kalendářní rok. Zpráva bude zpracována v rozsahu a struktuře dle vydaného integrovaného povolení a bude zahrnovat komentář k jednotlivým závazným podmínkám provozu zařízení (zejména v případě jejich překročení či nesplnění). 11. Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházející ze zařízení po ukončení jeho činnosti 11.1 Povolovacímu orgánu bude předložen plán postupu ukončení provozu nejpozději tři měsíce před plánovaným ukončením provozu. II. Nejsou vydány žádné dodatečné podmínky podle ustanovení 15 zákona o integrované prevenci. III. V souladu s ustanovením 44 odst. 2 zákona o integrované prevenci se ruší a nahrazují následující pravomocná rozhodnutí nebo jejich části: Odpady : Rozhodnutí krajského úřadu Libereckého kraje, odboru rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí, č.j. KULK 4945/2003 ze dne 26.5.2006, který se uděluje souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady. Voda : Rozhodnutí Městského úřadu Jablonec nad Nisou, odboru stavebního a životního prostředí, č.j. SR/SVÚ/478/03/Pa ze dne 5.3.2003, kterým se povoluje nakládání s vodami dle 18 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, s omezenou platností do 31.3.2008. Ovzduší :
Rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí, č.j. KULK 4129/2007 ze dne 22.1.2007, kterým se povoluje vydání Provozního řádu. Rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí, č.j. KULK 3046/2005 ze dne 7.4.2005, kterým se schvaluje Plán snížení emisí.