Návrh ZÁKON ze dne... 2018 kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 253/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 98/2017 Sb.,zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb. a zákona č. 222/2017 Sb., se mění takto: 1. V 30a odstavec 1 zní: "(1) Pokud se nejmladším dítětem v rodině stane jiné dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, a alespoň jednomu z rodičů v rodině lze stanovit k datu narození tohoto dítěte 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7 600 Kč, má rodič, který pobírá rodičovský příspěvek, nárok na jednorázovou výplatu částky, která nebyla vyčerpána z celkové částky rodičovského příspěvku na dítě, které přestalo být nejmladším dítětem v rodině. Tato částka se stanoví jako rozdíl mezi celkovou částkou 220 000 Kč nebo stanovenou podle 30 odst. 1 poslední věta, a případně upravenou podle 30c odst. 1 a 54a odst. 1, a součtem částek rodičovského příspěvku, které byly vyplaceny na dítě, které přestalo být nejmladším dítětem v rodině; jednorázová výplata částky se rodiči vyplatí po narození dítěte, které se stalo nejmladším dítětem v rodině, a to v kalendářním měsíci, který následuje po kalendářním měsíci, v kterém rodič ohledně narození nejmladšího dítěte v rodině splnil ohlašovací povinnost podle 61 odst. 1. 2. V 62 se odstavec 5 zrušuje. 3. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6. 4. V 67 odst. 2 se za text " 30 odst. 6" vkládá text "a 30a odst 1".
5. V 69 odst. 1 písm. c) se za text " 30 odst. 6, " vkládá text " 30a odst 1, ". 6. V 70 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: "zbývající částky rodičovského příspěvku podle 30a odst. 1." Čl. II. Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Důvodová zpráva Obecná část Podstatou návrhu je zlepšení podpory rodin s dětmi, a sice jednorázovým vyplacením částky, která z celkové částky rodičovského příspěvku nebyla vyplacena z toho důvodu, že dítě, na který byl rodičovský příspěvek pobírán, přestalo být nejmladším dítětem v rodině. Podpora rodin s dětmi je integrální a dlouholetou součástí české státní politiky. Nalezení optimální formy a zacílení podpory je však obtížné a vyžaduje rozsáhlý konsensus politických stran. Navrhovaná právní úprava přináší jednoduchou, srozumitelnou a přesně zaměřenou pomoc rodinám, které se mohou v důsledku nečekaného početí dalšího dítěte dostat do ekonomických potíží. Návrh je tak zcela v souladu s Koncepcí rodinné politiky přijatou v roce 2017, která říká: Základním cílem rodinné politiky proto musí být rozptýlení obav lidí z výrazného propadu životní úrovně poté, kdy založí rodiny s dětmi či začnou pečovat o své rodiče či jiné závislé členy rodiny, tak aby se zvýšila důvěra v budoucnost a posílila soudržnost české společnosti. Většina rodin, které nejsou dostatečně ekonomicky zajištěny, si nastaví délku rodičovské dovolené tak, aby z limitu 220 tisíc korun vyčerpaly maximální možnou částku. Ekonomické potíže plynoucí z nečekaného početí a narození dalšího dítěte před vypršením doby rodičovské dovolené mohou být například způsobeny tím, že žena nemůže nastoupit zpět do zaměstnání, jak plánovala, nebo tím, že péče o dvě malé děti omezí ekonomickou aktivitu manžela. Stejně tak jsou ohroženy ekonomické podmínky těch rodin, kde žena pobírající rodičovský příspěvek využívá možnosti pracovat, většinou na částečný úvazek. Nečekané těhotenství může tuto její ekonomickou aktivitu ukončit nebo omezit. Ustanovení nároku na výplatu nevyčerpané částky z celkové částky rodičovského příspěvku na nejmladší dítě v rodině v případě, že se nejmladším dítětem v rodině stane jiné dítě, představuje účinné, spravedlivé a administrativně jednoduché opatření naplňující státní politiku podpory rodin s dětmi. Nová právní úprava neřeší pouze podporu ekonomicky slabších rodin. Navrhovaná právní úprava podporuje demografické potřeby státu, které v současné době nejsou naplňovány dostatečným způsobem. Dostatečná míra porodnosti je nutným předpokladem fungující společnosti a prosperujícího státu. Míra plodnosti v České republice sice postupně roste a v loňském roce se zvýšila na 1,67 dítěte na ženu, ale z dlouhodobého pohledu nezajišťuje ani prostou reprodukci naší populace. K té je potřeba dosáhnout míry plodnosti minimálně ve výši 2,1 dítěte na jednu ženu. V roce 2017 se narodilo 114 405 dětí, což při porodnosti 1,67 dítěte na ženu znamená, že k prosté reprodukci populace chybí 29 500 dětí. Je evidentní, že této plodnosti lze dosáhnout pouze motivací rodin, aby měly minimálně tři děti. Stát však potřebné kroky nečiní, některá legislativní opatření, například absence porodného na třetí a další dítě, jdou vyloženě proti tomuto zájmu státu. Alarmující v této souvislosti je, že největší skupinou žen, které podle údajů Českého statistického úřadu každoročně podstoupí umělé ukončení těhotenství, jsou právě ženy se dvěma dětmi (ročně se jedná o cca 4900 žen). Podle všech dostupných údajů jsou to z velké části ekonomické důvody, proč se tyto ženy, a to jak samoživitelky, tak ženy žijící ve funkčním vztahu nebo manželství, pro potrat rozhodnou. To je nejen v přímém rozporu s demografickými zájmy státu, ale je to v tak bohaté zemi, jakou je Česká republika, i morálně nepřijatelné. Předkladatelé jsou si vědomi, že jednorázové doplacení nevyčerpaného rodičovského příspěvku může vést k tomu, že zejména rodiny z problémových skupin obyvatelstva (především ty,
které si nemohou dobu pobírání rodičovského příspěvku zkrátit na méně než tři roky) budou zvyšovat frekvenci porodů, aby si navýšily svoje příjmy o doplatek rodičovského příspěvku. Krajním příkladem je, že během tříleté lhůty, po kterou je vyplácen rodičovský příspěvek, lze počít a porodit další dvě děti, a získat tak dvakrát nárok na doplacení nevyčerpané části rodičovského příspěvku. Celková částka rodičovského příspěvku však může být upravena podle 30c odst. 1 pokud byl alespoň jednomu z rodičů uložen správní trest za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky staršího dítěte v rodině. Předkladatelé jsou ale z řady důvodů přesvědčeni, že přínosy doplacení příspěvku nad tímto potencionálním negativním důsledkem zásadně převažují. Jsou to zejména podpora rodin, které se v důsledku nečekaného těhotenství ocitnou v ekonomických potížích, odstranění některých diskriminačních aspektů současné právní úpravy (viz zhodnocení nezbytnosti nové právní úpravy) a předcházení umělého ukončení těhotenství z ekonomických důvodů. Předkladatelé jsou dokonce přesvědčeni, že z pohledu státu otevírá navrhovaná právní úprava prostor pro efektivní řešení některých problémů spojených s problematickými skupinami obyvatelstva, a to z toho důvodu, že jednorázové doplacení nevyčerpaného rodičovského příspěvku by byla dávka duplicitní (k rodičovskému příspěvku, jehož proplácení po narození nejmladšího dítěte v rodině automaticky pokračuje), a proto je legislativně snadné vázat na její proplacení specifické podmínky, které musí příjemce dávky splnit. Minimálně může stanovení těchto podmínek v dalším legislativním kroku v návaznosti na statistické údaje o čerpání navrhované dávky (doplacení rodičovského příspěvku) prokázané zneužívání této dávky minimalizovat nebo zcela eliminovat. 1. Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti nové právní úpravy Podle současné právní úpravy rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský příspěvek. Rodičovský příspěvek se vyplácí postupně v měsíčních dávkách, a to až do vyčerpání celkové částky ve výši 220 000,-- Kč. Rodičovský příspěvek může být čerpán nejdéle do 4 let věku dítěte. Podle současné právní úpravy ( 30a odst. 1 zákona o státní sociální podpoře) v souvislosti s narozením dítěte, které se stává nejmladším dítětem v rodině, a které zároveň zakládá nárok na rodičovský příspěvek, zaniká nárok na rodičovský příspěvek na dítě, které bylo dosud nejmladším dítětem v rodině, a to k poslednímu dni kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém se stalo nejmladším dítětem v rodině jiné dítě. Zákon výslovně uvádí, že nárok na rodičovský příspěvek z důvodu narození nového dítěte zaniká i v případě, že nebyla vyplacena celková částka rodičovského příspěvku. Pokud tedy nedošlo k vyčerpání celkové částky rodičovského příspěvku do narození dalšího dítěte v rodině, rodič o nevyčerpanou částku rodičovského příspěvku přijde. Jak je výše uvedeno, současná praxe je taková, že rodiny přizpůsobují plánování narození dalších dětí možnosti úplného vyčerpání rodičovského příspěvku. V důsledku toho dochází k oddalování doby narození dalších dětí, zvyšování věku rodičů a zvětšování věkových rozdílů mezi sourozenci. Současná právní úprava tedy v konečném důsledku v řadě případů zvyšuje počet rizikových těhotenství (starší rodiče) a ze stejného důvodu negativně ovlivňuje zdraví dětí a navyšuje počet dětí s vrozenými vadami. Současný stav je diskriminační vůči rodinám, ve kterých se další dítě narodilo v relativně krátkém čase po dítěti, které bylo nejmladším dítětem v rodině. Skutečnosti, že v rodině, ve které alespoň jednomu z rodičů lze stanovit 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7 600 Kč, si může rodič, který čerpá rodičovský příspěvek, stanovit výši měsíční splátky až do výše 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu, na diskriminační povaze současného stavu nic nemění. Narození dítěte nelze plánovat s jistotou. Je diskriminační požadovat po rodinách,
které plánují druhé dítě v krátkém časovém odstupu, aby rychleji vyčerpali celou celkovou částku rodičovského příspěvku a připravili se tak o pravidelný měsíční příjem, pokud se další dítě nenarodí v termínu podle učiněné rozvahy. Podle současné právní úpravy rodič, který nevyčerpal celkovou částku rodičovského příspěvku z důvodu narození dalšího dítěte, získá od státu v přepočtu na jedno dítě nižší podporu než rodič pouze jednoho dítěte, který vyčerpá částku celou. Přitom vzhledem k současné míře porodnosti je v zájmu státu, aby se v rodinách rodilo dětí více. Podle navrhované právní úpravy by v souvislosti s narozením nového nejmladšího dítěte v rodině byla rodiči vyplacena dosud nevyčerpaná část z celkové částky rodičovského příspěvku. Podle navrhované úpravy by tedy rodič na každé dítě získal na rodičovském příspěvku stejnou finanční částku, což odpovídá požadavkům na rovné a nediskriminační postavení subjektů právních norem. V důsledku této změny by rodiče nemuseli plánování dalšího dítěte podřizovat úplnému vyčerpání částky rodičovského příspěvku. Došlo by ke snížení počtu případů, kdy rodiče náročnou situaci, způsobenou nečekávaným těhotenstvím, řeší extrémním způsobem, jakým je umělé ukončení těhotenství. 2. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy, zejména nároky na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí Podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí v roce 2016 zanikl podle stávajícího ustanovení 30a odst. 1 zákona o státní sociální podpoře (tj. narození dalšího dítěte v rodině) nárok na rodičovský příspěvek v 9 149 případech. Z celkové možné částky rodičovského příspěvku nebyla v těchto případech vyčerpána částka ve výši 620 mil. Kč. Rodičům, kterým v roce 2016 bylo ukončeno vyplácení rodičovského příspěvku z důvodu narození dítěte, které se stalo nejmladším dítětem v rodině, tedy v průměru oproti celkové částce rodičovského příspěvku nebyla vyplacena částka ve výši 67 700 Kč. V roce 2017 se jednalo o 8 985 případů předčasného ukončení čerpání rodičovského příspěvku podle 30a odst. 1 zákona o státní sociální podpoře. Oproti celkové částce rodičovského příspěvku nebyla v těchto případech v souhrnu vyčerpána částka ve výši 582 mil. Kč, což v průměru činí 64 700 Kč v každém jednotlivém případě předčasného ukončení čerpání rodičovského příspěvku. Průměrný měsíční počet příjemců rodičovského příspěvku v roce 2017 byl 279 tisíc. Celkové náklady na rodičovský příspěvek v roce 2017 byly 23 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že nevyplacená částka rodičovského příspěvku (582 mil. Kč) v roce 2017 představuje 2,5 % z celkového objemu prostředků určených na výplatu rodičovských příspěvků v tomto roce, nemá navrhovaná úprava zásadní dopad na státní rozpočet a její dlouhodobé společenské a ekonomické přínosy (vyplývající ze zlepšení demografických parametrů české společnosti) tyto náklady vykompenzují. Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na rozpočty krajů a obcí. 3. Zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky Návrh je v souladu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky.
Zvláštní část K Čl. I K bodu 1 Ustanovení zakotvuje nárok na výplatu nevyčerpané částky z celkové částky rodičovského příspěvku na nejmladší dítě v rodině, a to v případě, že se nejmladším dítětem v rodině stane jiné dítě. Na výplatu nevyčerpané částky z celkové částky rodičovského příspěvku vzniká nárok pouze tehdy, pokud alespoň jednomu z rodičů v rodině lze stanovit k datu narození dítěte, které se stalo nejmladším dítětem v rodině, 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7 600 Kč. Nevyčerpaná částka z celkové částky rodičovského příspěvku na dítě, které přestalo být nejmladším dítětem v rodině, se vyplatí po narození dítěte, které se stalo nejmladším dítětem v rodině, a to v kalendářním měsíci, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém rodič ohledně narození tohoto dítěte splní ohlašovací povinnost, kterou mu ukládá 61 odst. 1. Základní výše celkové částky rodičovského příspěvku na nejmladší dítě v rodině je zákonem stanovena ve výši 220 000 Kč a v případě, že nejmladšími jsou vícerčata, činí 1,5násobek částky 220 000 Kč. Navýšení celkové částky z důvodu vícerčat je v navrhovaném znění 30a odst. 1 upraveno odkazem na 30 odst. 1 poslední věta. Celková částka rodičovského příspěvku může být upravena podle 30c odst. 1, pokud rodič přestane nebo začne pečovat o některé z vícerčat nebo podle 54a odst. 1, pokud alespoň jednomu z rodičů byl uložen správní trest za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky staršího dítěte v rodině. K bodu 2,3 Vzhledem k tomu, že je navrhováno, aby nové znění 30a odst. 1 upravovalo nárok na výplatu nevyčerpané částky z celkové částky rodičovského příspěvku, není třeba, aby zákon upravoval, že rodičovský příspěvek, který je vyplacený na dítě, poté co přestalo být nejmladším dítětem v rodině, není třeba coby přeplatek vracet. K bodu 4, 5,6 Z hlediska správního řízení, které vede příslušná pobočka Úřadu práce je navrhováno, aby výplata nevyčerpané částky rodičovského příspěvku podle navrhovaného 30a odst. 1 podléhala stejnému režimu jako výplata zbývající části rodičovského příspěvku podle 30 odst. 6; tedy výplata zbývající části rodičovského příspěvku, která nedosahuje výše jedné měsíční splátky. Je tedy navrhováno, aby o výplatě zbývající části rodičovského příspěvku podle navrhovaného 30a odst. 1 nebylo vedeno řízení o změně výše dávky a o zastavení její výplaty a aby se tedy ani nevydávalo písemné rozhodnutí. Stejně jako v případě postupu podle 30 odst. 6 je navrhováno, aby ohledně výplaty zbývající části rodičovského příspěvku podle navrhovaného 30a odst. 1 příslušná krajská pobočka Úřadu práce doručovala rodiči, který pobírá rodičovský příspěvek, písemné oznámení. V Praze dne 28.06.2018 Aleš Juchelka v. r. Jana Pastuchová v. r. Marek Novák v. r. Patrik Nacher v. r.
Jaroslav Bžoch v. r. Lukáš Kolářík v. r. Olga Richterová v. r. Pavla Golasowská v.r. Marek Výborný v. r. Vít Kaňkovský v. r. Hana Aulická Jírovcová v. r. Markéta Pekarová Adamová v. r. Andrea Brzobohatá v. r. Lenka Dražilová v. r. Jan Richter v. r. Jan Bauer v. r. Ondřej Veselý v. r. Marek Benda v. r. Miloslava Rutová v. r. Rostislav Vyzula v. r. Veronika Vrecionová v. r. Petr Beitl v. r. Barbora Kořanová v. r. Monika Oborná v. r. Jan Skopeček v. r. David Kasal v. r.