ŽABČICE STARÁ SKLÁDKA ANALÝZA RIZIK KONTAMINOVANÉHO ÚZEMÍ

ŽABČICE STARÁ SKLÁDKA ANALÝZA RIZIK KONTAMINOVANÉHO ÚZEMÍ Závěrečná zpráva Brno, srpen 2017 ZPRACOVATEL: GEOtest, a.s.

GEOtest, a.s. tel.: 548 125 111 Šmahova 1244/112, 627 00 Brno fax: 545 217 979 IČ: 46344942 DIČ: CZ46344942 e-mail: trade@geotest.cz Geologické a sanační práce pro ochranu životního prostředí, geotechnický a hydrogeologický průzkum Číslo a název zakázky: 17 7009 Žabčice stará skládka, AR Objednatel: Obec Žabčice IČ: 00282936 Adresa: Obec Žabčice, Kopeček 4, 664 63 Žabčice Zástupce: Mgr. Vladimír Šmerda, starosta obce Tel.: 547 231 602 e-mail: starosta@zabcice.cz Evidenční číslo ČGS: 681/2017 Žabčice, stará skládka Analýza rizik kontaminovaného území Závěrečná zpráva Odpovědný řešitel: Zpracoval: Mgr. Jan Bartoň, oborový manažer Mgr. Jan Bartoň, oborový manažer Mgr. Václav Mátl, samostatný zpracovatel Schválil: Mgr. Romana Jurnečková, výrobní manažer RNDr. Lubomír Klímek, MBA ředitel společnosti a člen představenstva Brno, srpen 2017 Výtisk č.

ROZDĚLOVNÍK Výtisk č. 1 4: Obec Žabčice 5: MŽP OEREŠ 6: ČIŽP OI Brno 7: Česká geologická služba 8: GEOtest, a.s. OBSAH Úvod...9 1. Údaje o území... 10 1.1 Všeobecné... 10 1.1.1 Geografické vymezení území... 10 1.1.2 Stávající a plánované využití území... 11 1.1.3 Základní charakterizace o obydlenosti území... 12 1.1.4 Majetkoprávní vztahy... 12 1.2 Přírodní poměry zájmového území... 13 1.2.1 Geomorfologické a klimatické poměry... 13 1.2.2 Geologické poměry... 14 1.2.3 Hydrogeologické poměry... 15 1.2.4 Hydrologické poměry... 15 1.2.5 Geochemické a hydrochemické údaje o lokalitě... 16 2. Průzkumné práce... 17 2.1 Dosavadní prozkoumanost území... 17 2.1.1 Základní výsledky dřívějších průzkumných a sanačních prací na lokalitě... 17 2.1.2 Přehled zdrojů znečištění... 18 2.1.3 Vytipování látek potenciálního zájmu a dalších rizikových faktorů... 18 2.1.4 Předběžný koncepční model znečištění... 19 2.2 Aktuální průzkumné práce... 19 2.2.1 Metodika a rozsah průzkumných a analytických prací... 19 2.2.1.1 Dokumentace lokality, rešerše archivních materiálů... 20 2.2.1.2 Geofyzikální průzkum... 20 2.2.1.3 Vrtné práce... 20 2.2.1.3.1 Dočasně vystrojené hydrogeologické vrty... 20 2.2.1.3.2 Nevystrojené mělké sondy... 21 2.2.1.4 Karotážní práce... 21 2.2.1.5 Měření stavu hladiny vody... 21 2.2.1.6 Hydrodynamické zkoušky... 22

2.2.1.7 Měření ručním rentgenovým analyzátorem... 24 2.2.1.8 Atmogeochemický průzkum... 25 2.2.1.9 Vyhodnocení archivních leteckých snímků lokality... 25 2.2.1.10 Geodetické práce... 26 2.2.1.11 Vzorkovací a analytické práce... 26 2.2.1.11.1 Zeminy... 26 2.2.1.11.2 Podzemní voda... 27 2.2.2 Výsledky průzkumných prací... 28 2.2.2.1 Dokumentace lokality, rešerše archivních materiálů... 28 2.2.2.2 Geofyzikální průzkum... 29 2.2.2.3 Vrtné práce... 29 2.2.2.4 Karotážní měření ve vrtech... 30 2.2.2.5 Měření stavu hladiny vody... 31 2.2.2.6 Hydrodynamické zkoušky... 32 2.2.2.7 Měření ručním rentgenovým analyzátorem... 35 2.2.2.8 Atmogeochemický průzkum... 35 2.2.2.9 Vyhodnocení archivních leteckých snímků lokality... 36 2.2.2.10 Geodetické práce... 39 2.2.2.11 Vzorkovací a analytické práce... 39 2.2.2.11.1 Zeminy... 39 2.2.2.11.2 Podzemní voda... 41 2.2.3 Shrnutí plošného a prostorového rozsahu a míry znečištění... 42 2.2.4 Posouzení šíření znečištění... 44 2.2.4.1 Šíření znečištění v nesaturované zóně... 44 2.2.4.2 Šíření znečištění v saturované zóně... 44 2.2.4.3 Šíření znečištění povrchovými vodami... 45 2.2.4.4 Charakteristika vývoje znečištění z hlediska procesů přirozené atenuace... 45 2.2.5 Shrnutí šíření a vývoje znečištění... 46 2.2.6 Omezení a nejistoty... 46 3. Hodnocení rizika... 47 3.1 Identifikace rizik... 47 3.1.1 Určení a zdůvodnění prioritních škodlivin a dalších rizikových faktorů... 47 3.1.2 Základní charakteristika příjemců rizik... 48 3.1.3 Shrnutí transportních cest a přehled reálných scénářů expozice... 48 3.2 Hodnocení zdravotních rizik... 50 3.2.1 Hodnocení expozice... 50 3.2.2 Odhad zdravotních rizik... 52 3.3 Hodnocení ekologických rizik... 56 3.4 Shrnutí celkového rizika... 56 3.5 Omezení a nejistoty... 57 4. Doporučení nápravných opatření... 58

4.1 Doporučení cílových limitů parametrů nápravných opatření... 58 4.1.1 Stanovení a zdůvodnění cílů nápravných opatření... 58 4.1.2 Odvození cílových parametrů... 58 4.1.3 Způsob vyhodnocení prokázání cílů nápravných opatření... 59 4.2 Doporučení postupu nápravných opatření... 60 4.2.1 Variantní řešení nápravných opatření... 60 4.2.2 Posouzení variant nápravných opatření... 63 4.2.3 Odhad finančních nákladů... 63 4.2.4 Způsob principu sanačního monitoringu... 64 5. Závěr... 65 Použitá literatura... 69

SEZNAM PŘÍLOH 1. Kopie evidenčního listu geologických prací 2. Situace zájmového území 2.1 Přehledná situace lokality 2.2 Situace zájmového území se zakreslením vrtů, sond a parcel měřítko 1 : 2 500 3. Účelové a speciální mapy 3.1 Mapa hydroizohyps z 9. 5. až 29. 5. 2017 měřítko 1: 3 000 3.2 Geologické řezy 1-1, 2-2 měřítko 1: 700/250 3.3 Obsah PCB ( 7 kongenerů) v podzemní vodě měřítko 1: 2 500 3.4 Územní plán obce Žabčice koordinační výkres 3.5 Chráněná území, ÚSES, NATURA 2000 3.6 Chráněná ložisková území 3.7 Výřez geologické mapy ČR, list 34-24 Pohořelice 3.8 Výřez hydrogeologické mapy ČR, list 34-24 Pohořelice 3.9 Výřez vodohospodářské mapy, list 34-24 Pohořelice 3.10 Ochranná pásma vodních zdrojů - návrh 3.11 Plošný rozsah staré skládky s vyznačením průzkumných vrtů a geologických řezů 4. Tabulkový přehled výsledků měření, zkoušek a rozborů 4.1 Výsledky laboratorních rozborů podzemní vody 4.2 Výsledky laboratorních rozborů zemin (odpadů) 4.3 Obsahy škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu 4.4 Výsledky stanovení vyluhovatelnosti odpadů 4.5 Grafy hydrodynamických zkoušek 4.6 Výsledky měření přístrojem DELTA 5. Geologická dokumentace průzkumných děl 6. Zpráva o geodetickém zaměření průzkumných vrtů a geofyzikálních profilů 7. Technická zpráva vrtných prací 8. Protokoly pozorování, měření, zkoušek a rozborů 8.1 Protokol z měření skládkových plynů 8.2 Laboratorní protokoly rozborů zemin a odpadů 8.3 Laboratorní protokoly rozboru odpadů 8.4 Laboratorní protokoly výluhů odpadů 8.5 Laboratorní protokoly rozborů vod 9. Vyjádření 10. Fotodokumentace 10.1 Fotodokumentace průzkumných prací 10.2 Fotodokumentace archivních leteckých snímků 10.3 Fotodokumentace vrtných jader s odpadem 11. Zpráva o geofyzikálním průzkumu

Přehled použitých zkratek ABS GI Frakce kontaminantu absorbovaní v gastrointestinálním traktu ADD Average Daily Dose (průměrná denní dávka) AR Analýza rizik BSK Biologická spotřeba kyslíku BTEX Benzen, toluen, ethylbenzen, xyleny (těkavé aromatické uhlovodíky) CDI Chronic Daily Intake (chronický denní příjem) GF Geochemický fón ČGS Česká geologická služba ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ClU Chlorované uhlovodíky ČSN Česká státní norma ČÚZK Český úřad zeměměřický a katastrální DCE Dichloretylen EL Extrahovatelné látky ELCR Excess Lifetime Cancer Risk (celoživotní riziko vzniku rakoviny) ERT Elektrická odporová tomografie FN Fenoly jednosytné HQ Hazard Quotient (kvocient nebezpečnosti) CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod CHSK Chemická spotřeba kyslíku IARC Mezinárodní organizace pro výzkum rakoviny IZ Indikátory znečištění JZD Jednotné zemědělské družstvo LADD Lifetime Average Daily Dose (celoživotní průměrná denní dávka) MP Metodický pokyn MŽP Ministerstvo životního prostředí NEL Nepolární extrahovatelné látky NL Nerozpuštěné látky OPŽP Operační program Životní prostředí ORP Oxidačně-redukční potenciál PAU Polycyklické aromatické uhlovodíky PCB Polychlorované bifenyly PCE Tetrachloretylen RAIS Risc Assessment Information System RfD Reference Dose (referenční dávka) RfH Referenční hodnota RL Rozpuštěné látky SEKM Systém evidence kontaminovaných míst SEZ Stará ekologická zátěž SF Slope Factor (faktor směrnice karcinogenity) TCE Trichloretylen TKO Tuhý komunální odpad TOC Celkový organický uhlík ÚP Územní plán U.S. EPA U.S. Environmental Protection Agency

VES VGHMÚř VZ WHO ZFCHR Vertikální elektrické sondování Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad se sídlem v Dobrušce Vodní zdroj World Health Organization (Světová zdravotnická organizace) Základní fyzikálně-chemický rozbor

Úvod Předložená zpráva byla vypracovaná na základě Smlouvy o dílo na zpracování analýzy rizik Žabčice stará skládka analýza rizik kontaminovaného území ze dne 27. 2. 2017 v rozsahu Projektové dokumentace, vypracované společností GEOtest, a.s. z března 2017. Projekt byl spolufinancován Evropskou unií Fondem soudržnosti a Státním fondem životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí (dále jen OPŽP ) výzva č. 36, Prioritní osa 3 Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika, oblast podpory 3.4 Dokončit inventarizaci a odstranit staré ekologické zátěže. Při zpracování analýzy rizik bylo postupováno dle norem a právních předpisů, které jsou platné a závazné pro dané činnosti: Zákon č. 62/1988 Sb. o geologických pracích (v platném znění), 2, odst. 1, písm. g) zjišťování a odstraňování antropogenního znečištění v horninovém prostředí. Jedná se o etapu doplňkového průzkumu a aktualizace analýzy rizika. Průzkumné práce byly provedeny v souladu s vyhláškami MŽP č. 368/2004 Sb. O geologické dokumentaci a č. 369/2004 Sb. o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací. Jejich realizace je v souladu s Metodickým pokynem č. 13 pro průzkum kontaminovaného území (Věstník MŽP 2005, částka 9, s. 42 76) kategorie B. Vzorkovací práce byly realizovány v souladu s Metodickým pokynem MŽP Vzorkovací práce v sanační geologii z roku 2007. Použité metody geofyzikálního měření respektují aktualizovanou Metodickou příručku MŽP Možnosti geofyzikálních metod při ověřování nejasných strukturně geologických popřípadě jiných vztahů na lokalitách při průzkumu a nápravě starých ekologických zátěží. Samotný postup zpracování aktualizace analýzy rizik je proveden podle Metodického pokynu č. 1 Ministerstva životního prostředí pro analýzu rizik kontaminovaného území z ledna 2011. Vzorkovací práce byly realizovány v souladu s Metodickým pokynem MŽP Vzorkovací práce v sanační geologii z roku 2007. Záznam do databáze SEKM 2.0 je proveden v souladu s Metodickým pokynem MŽP 2/2011 k plnění databáze Systém evidence kontaminovaných míst včetně hodnocení priorit. Zakázka byla zaevidována u ČGS útvar Geofond pod číslem 681/2017 dne 2. 3. 2017. Odpovědným řešitelem zakázky byl určen Mgr. Jan Bartoň, který je nositelem odborné způsobilosti pro geologické práce sanace, hydrogeologii a environmentální geologii č. 2178/2012. Na zakázce se podíleli tito pracovníci firmy GEOtest, a.s.: Mgr. Jan Bartoň (řešitel zakázky, hodnocení rizik, hydrodynamické zkoušky), Mgr. Václav Mátl (spolupráce při zpracování zakázky, terénní geologické, hydrogeologické a vzorkovací práce, atmogeochemický průzkum), RNDr. Slavomír Mikita, Ph.D. (terénní práce), 9

Ing. Petr Lacina, Ph.D. (měření ručním rentgenovým analyzátorem DELTA), Ing. Roman Duras, Ing. Jan Gebauer, Ing. Martin Vaculík (geofyzikální průzkum, karotážní práce), Mgr. Jiří Hladík (vyhodnocení leteckých snímků), Ing. Radim Brtník (geodetické práce), Ing. Marcela Valešová, Ing. Kristýna Skalická (grafické zpracování). Společnost GEOtest, a.s. je držitelem certifikace ČSN EN ISO 9001 Systém jakosti, ČSN EN ISO 14001 EMS a ISO 18 000 OHSAS (management BOZP). Cílem analýzy rizik je komplexně popsat existující a reálná potenciální rizika plynoucí z přítomnosti znečištění, které je způsobeno existencí staré skládky převážně komunálních odpadů, popílku, elektroodpadů, včetně odpadů kategorie N. Těmito riziky může být ohrožení zdraví lidí nebo jednotlivých složek životního prostředí či možné ohrožení v budoucnu (např. při změně funkčního využívání území či dalšího rozšiřování znečištění). Na základě posouzení závažnosti rizik byla stanovena nápravná opatření, resp. strategie řízení rizika. Zájmové území tvoří stará skládka, která je umístěna do vytěžené části pískovny. Skládka se nachází v bezprostředním sousedství nyní provozované řízené zabezpečené skládky TKO, kterou provozuje firma FCC Žabčice, s.r.o. (dříve.a.s.a. Žabčice s.r.o.). Sousední skládka komunálního odpadu je dle Zákona o odpadech zařazena do kategorie S-OO3 s odděleným sektorem S-OO1. Umožňuje ukládání odpadů kategorie O ostatní, včetně stavebních sutí a zeminy a slouží pro ukládání odpadu z Brna a okolí. V prostoru staré skládky odpadů bylo, dle vyjádření zástupce firmy FCC, uloženo cca 100 tis. t odpadu, převážně charakteru TKO, včetně popílku a elektroodpadů, tedy i odpad kategorie N. Stará skládka původně patřila JZD Mír Brno Tuřany a dle vyjádření současného starosty obce Žabčice byl na ni ukládán odpad z širokého okolí. Ukládání probíhalo ke konci 80. let 20. století. Dno této skládky nebylo před zahájením skládkování nijak izolováno, nebyla vybudována drenáž ani sběrná jímka pro infiltrát. Tato skládka byla po zahájení provozu sousední skládky ponechána přirozené sukcesi. V bezprostřední blízkosti skládky byla později uložena skrývka zeminy, která tvoří kopec nad původním terénem (p.č. 1324/9, 1324/4, 1324/8 a 1324/7). V současnosti je deponie skládky zcela pokryta vegetací, vyvezený odpad a celkový rozsah staré skládky není v terénu patrný. 1. Údaje o území 1.1 Všeobecné 1.1.1 Geografické vymezení území Zájmové území tvoří stará skládka, která je situována cca 2 km jihozápadně od obce Žabčice a asi 30 m severozápadním směrem od silnice č. II/416 Žabčice Pohořelice. V bezprostředním okolí se nachází provozovaná skládka TKO (FCC Žabčice, s.r.o.), dále je zde provozována těžba písku (Písek Žabčice spol. s.r.o.), obalovna živičných směsí 10

(SILASFALT s.r.o.), úložiště stavebních odpadů (THERMOSERVIS TRANSPORT) a na okolních pozemcích probíhá zemědělská činnost. Zájmové území je zobrazeno na listu mapy 1: 25 000 M-33-106-C-c (Židlochovice). Podle topografického členění leží na listu 24-34-19 základní mapy v měřítku 1: 10 000. Administrativně náleží obec Žabčice k okresu Brno venkov. Katastrální mapa zájmového území a jeho okolí na podkladě leteckého snímku, je v příloze č. 2.2. Přehledná situace lokality je v příloze č. 2.1. Výřez územního plánu zájmové lokality je součástí přílohy č. 3.4. Na severní a západní straně staré skládky se nachází rekultivovaná monitorovaná skládka TKO a na jihozápadní straně pak provozovaná skládka TKO a za ní obalovna živičných směsí Smolín (SILASFALT s.r.o.). Na jižní až SV straně se nachází silnice č. II/416 Žabčice Pohořelice, za níž probíhá těžba písku a zemědělská činnost. Kartograficky je zájmové území zobrazeno na topografické mapě: 1: 50 000, list 34-12 Pohořelice Po administrativně správní stránce přísluší zájmové území do následujících správních jednotek: Kraj: Jihomoravský (kód NUTS: CZ064) Okres: Brno venkov (kód CZ0643) Obec s rozšířenou působností: Židlochovice Katastrální území: Žabčice 794121 čísla parcel: 1322/22, 1322/23, 1322/26, 1322/27, 1324/1, 1324/4, 1324/6, 1324/7, 1324/8, 1324/9, 1324/12, 1322/24, 1322/25, 1325 1.1.2 Stávající a plánované využití území Dle územního plánu obce Žabčice z 06/2008 se na západním okraji území obce nachází řízená skládka komunálního odpadu, která je respektována. Skládka je označena To plocha technická pro skládkování a likvidaci odpadů. Je navrženo rozšíření skládky směrem k silnici II/416 do prostoru bývalé pískovny (v současnosti zde již probíhá skládkování v tzv. Tělese II). Na rozšíření skládky komunálního odpadu i na rozšíření ploch povrchové těžby písku jsou vydána územní rozhodnutí, která bylo nutno v ÚP respektovat. Těžba nerostů je navržena v ÚP jako přípustná na všech ostatních výhradních i nevýhradních ložiskách nerostných surovin a jejich dobývacích prostorech. Po uzavření skládky a vytěžení nerostů budou plochy rekultivovány a navráceny do přírodního stavu jako plochy krajinné zeleně Zk, přípustné budou i vodní plochy. Ochrana přírody a krajiny Zájmová lokalita nezasahuje do žádného národního parku či chráněné krajinné oblasti. V širším okolí zájmové lokality se rovněž nenalézají žádná maloplošná zvláště chráněná území. Zájmová lokalita také nezasahuje do přírodního parku. Nejbližším přírodním parkem je Niva Jihlavy, která je vzdálená cca 2,7 m SZ od zájmové lokality. V zájmovém území se nenachází žádná lokalita chráněná na základě Ramsarské či Bernské konvence. Nevyskytují se zde rovněž území chráněná na základě dalších, výše jmenovaných mezinárodních úmluv. Přibližně 3 km SZ směrem se nachází jižní okraj Evropsky významné lokalita Meandry Jihlavy. Východně od zájmové lokality se nacházejí Evropsky významné 11

lokality: Knížecí les (vzdálen 4,7 km od zájmové lokality) a Přístonický les (vzdálen 3,7 km od skládky). V nejbližším okolí zájmové lokality se nevyskytuje žádné území, které by mohlo být potenciálně zařazeno do sítě chráněných území NATURA. Prvky nadregionálního územního systému ekologické stability jsou v širším okolí zájmové lokality zastoupeny nadregionálním biokoridorem Mohelno-K161, který se nachází západně od zájmové lokality ve vzdálenosti cca 700 m, osu nadregionálního biokoridoru tvoří řeka Jihlava. Dalšími prvky ÚSES jsou regionální biocentrum Smolín (cca 2,3 k m směrem na SZ) vegetačního typu A polní agrocenóza, regionální biocentrum Hák (cca 2,3 k m směrem na JZ) tvořeno vegetačním lučním typem a směsí dřevin lužního lesa. V okolí se nachází regionální biocentrum Červené vrchy (cca 2,0 k m směrem na S) tvořeno agrocenózou a lesním porostem akátu. Severozápadně cca 2 km od zájmové lokality prochází regionální biokoridor Mezi rybníky Smolín. V nejbližším okolí se jihozápadně cca 800 m od zájmové skládky nachází významný krajinný prvek lesní porost. Lesní porost je tvořen především habrovou doubravou na píscích (lesní typ 1S2) a ostrůvkatě obohacenou habrovou doubravou (lesní typ 1D1). Pozice výše jmenovaných oblastí jsou zobrazeny v příloze č. 3.5. Severně od lokality se nachází chráněné ložiskové území Smolín a Žabčice příloha č. 3.6. 1.1.3 Základní charakterizace o obydlenosti území Dotčené území leží v izolované poloze vzhledem k nejbližší obytné zástavbě. Nejbližší trvalou bytovou zástavbou je obec Žabčice (1 636 obyvatel k 1. 1. 2014), vzdálená cca 2 km SV. Severozápadním směrem leží (za dálnicí D52) ve vzdálenosti cca 2,2 km obec Smolín. Ve vzdálenosti cca 3 km JZ leží obec Pohořelice a cca 4 km jižním a jihovýchodním směrem leží obce Přibice a Vranovice. 1.1.4 Majetkoprávní vztahy Skládka se nachází na pozemcích několika vlastníků. Jejich seznam je uveden v tabulce č. 1.1.4-1, zákres parcel je uveden v mapové příloze č. 2.2. Seznam parcel a jejich vlastníků v prostoru staré skládky Tabulka č. 1.1.4-1 Parcelní číslo Výměra m 2 Druh pozemku Způsob využití Způsob ochrany majitel 1325 961 Ostatní plocha Dobývací prostor Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany. LV: 10001; Obec Žabčice, Kopeček 4, 66463 Žabčice 1322/25 165 Orná půda ZPF; BPEJ: 00401 LV: 1177; Pražská obchodní, a.s., Trojanova 1954/1, Nové Město, 12000 Praha 2 1322/24 186 Orná půda ZPF; BPEJ: 00401 LV: 1177; Pražská obchodní, a.s., Trojanova 1954/1, Nové Město, 12000 Praha 2 1324/6 236 Orná půda ZPF; BPEJ: 00401 LV: 983; FCC Žabčice, s.r.o., 12

Parcelní číslo Výměra m 2 Druh pozemku Způsob využití Způsob ochrany majitel Oulehly 450, 66463 Žabčice 1324/7 1224 Orná půda ZPF; BPEJ: 00401 LV: 1177; Pražská obchodní, a.s., Trojanova 1954/1, Nové Město, 12000 Praha 2 1324/8 1396 Orná půda ZPF; BPEJ: 00401 1324/4 3527 Orná půda ZPF; BPEJ: 00401 1324/9 6789 Orná půda ZPF; BPEJ: 00401 1324/12 49 Orná půda ZPF; BPEJ: 00401 1324/1 2189 Orná půda ZPF; BPEJ: 00401 1322/27 3002 Orná půda ZPF; BPEJ: 00401 1322/26 1011 Orná půda ZPF; BPEJ: 00401 1322/23 1222 Orná půda ZPF; BPEJ: 00401 1322/22 1322 Orná půda ZPF; BPEJ: 00401 LV: 1177; Pražská obchodní, a.s., Trojanova 1954/1, Nové Město, 12000 Praha 2 LV: 10001; Obec Žabčice, Kopeček 4, 66463 Žabčice LV: 10001; Obec Žabčice, Kopeček 4, 66463 Žabčice LV: 10001; Obec Žabčice, Kopeček 4, 66463 Žabčice LV: 10001; Obec Žabčice, Kopeček 4, 66463 Žabčice LV: 983; FCC Žabčice, s.r.o., Oulehly 450, 66463 Žabčice LV: 983; FCC Žabčice, s.r.o., Oulehly 450, 66463 Žabčice LV: 1177; Pražská obchodní, a.s., Trojanova 1954/1, Nové Město, 12000 Praha 2 LV: 983; FCC Žabčice, s.r.o., Oulehly 450, 66463 Žabčice 1.2 Přírodní poměry zájmového území 1.2.1 Geomorfologické a klimatické poměry Podle geomorfologického členění ve smyslu T. Czudka (1972) patří k podcelku Rajhradské pahorkatiny, která je součástí Dyjskosvrateckého úvalu. Orograficky lze popisovanou oblast označit jako plochou pahorkatinu s převládající výškovou členitostí 50 100 m a střední nadmořskou výškou 210 215 m n.m. Ve smyslu klasifikace E. Quitta (1971) náleží lokalita k teplé klimatické jednotce T 4, vyznačující se velmi dlouhým, velmi teplým a velmi suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím s teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota se v zájmové lokalitě pohybu je kolem +9 C. Nejblíže sledovaná klimatická stanice Židlochovice vykazuje 13

dlouhodobý teplotní průměr (za období 1931 1960) +9 C. Průměrný roční srážkový úhrn z téže stanice za období 1931 1960 činí 553 mm. Vznik a doplňování zásob podzemní vody v horninovém prostředí (hydrogeologických kolektorech) probíhá především v závislosti na klimatických prvcích. Největší význam pro hydrogeologické posouzení zájmového území mají atmosférické srážky a sumární výpar. V následující tabulce je uveden přehled měsíčních úhrnů ve srážkoměrné stanici Židlochovice spolu s hodnotami sumárního výparu v nejblíže měřené stanici Brno za období let 1931 1960. Měsíční úhrny srážek (Židlochovice) a výparu (Brno) v [mm] za období 1951 1980 Tabulka č. 1.2.1-1 Měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII IX-IX Rok Srážky 28 26 28 36 54 73 65 62 36 31 37 33 326 509 Výpar 1 7 28 52 80 100 77 58 41 82 8 3 408 477 Z tabulky č. 1.2.1-1 vyplývá, že ve výše uvedené srážkoměrné stanici Židlochovice spadne v průměru 509 mm srážek za rok, z toho na vegetační období připadne 326 mm, t.j. 64,0 % veškerých srážek za uvedené období. Průměrná roční hodnota sumárního výparu v nejblíže měřené stanici (Brno) pak činí 477 mm, z toho 408 mm (85,5 %) náleží vegetačnímu období. Z výše prezentovaných údajů je zřejmé, že pro vznik a doplňování zásob podzemní vody je rozdělení atmosférických srážek během roku nevýhodné. Větší množství srážek, které spadne ve vegetačním období, je totiž spotřebováno rostlinstvem, část srážek se vypaří a pouze jejich malá část připadne na vsak do horninového prostředí, kde se účastní podpovrchového oběhu. Na vznik zásob podzemní vody připadne pouze minimum srážek v zimě a na jaře, kdy dochází k tání sněhové pokrývky a převážná část těchto srážek se podílí na infiltraci. 1.2.2 Geologické poměry Z geologického hlediska je lokalita součástí jihozápadní části karpatské předhlubně, reprezentované komplexem sedimentů syrovicko-iváňské terasy, která tvoří morfologickou plošinu mezi řekami Jihlavou a Svratkou. Jedná se o pleistocenní fluviální sedimenty paleokoryta řeky Jihlavy. Terasa je dělena na stupně I, II, III. Převážnou část terasy budují sedimenty stupně III, který je kompletně vyvinut i u Žabčic. Svrchní horizont je vysoce jílovitý, horizont III/2 je fluviální sediment říčního koryta a tvoří hlavní ložiskovou část terasy (mocnost 10 15 m) a stupeň III/3 bazální horizont vyplňuje hluboce zaříznutá paleokoryta Jihlavy (mocnost cca 5 m). V podloží horizontu III/3 se nacházejí terciérní spodnobadenské sedimenty, ve svrchních partiích v písčitém vývoji, hlouběji pak ve vývoji vápnitých jílů. Terciérní jíly a písčité jíly jsou velmi slabě propustné až nepropustné. Neogenní sedimenty jsou tedy charakterizovány spodnobádenskými vápnitými jíly a písky, v menší míře jsou zastoupeny i štěrky. Hlubší podloží uvedených neogenních sedimentů tvoří horniny brněnského masivu, reprezentované v zájmové oblasti především granodiority. Kvartérní sedimenty, budující syrovicko-ivaňskou terasu, jsou zastoupeny štěrky a písky, ve svrchních polohách pak hlínami (jílovitopísčitými a sprašovými), případně sprašemi. Výřez z geologické mapy ČR, list 34-24 Pohořelice, je v příloze č. 3-7. 14

1.2.3 Hydrogeologické poměry Oblast Rajhradské pahorkatiny, jejíž součástí je popisované území, náleží ve smyslu hydrogeologické rajonizace podzemních vod České republiky (E. Michlíček a kol., 1986) hydrogeologickému rajónu 2241 Dyjsko-svratecký úval (Olmer et al. 2006). Lokalita se nachází v komplexu syrovicko-ivaňské terasy, která tvoří morfologickou plošinu mezi řekami Jihlavou a Svratkou na ploše cca 137 km 2. Jedná se o pleistocénní fluviální sedimenty paleokoryta řeky Jihlavy. Báze syrovicko-ivaňské terasy je nad současnými toky Jihlavy a Svratky, a proto terasa nemá přímou hydraulickou spojitost s vodou z otevřených toků. Sedimenty terasy štěrky a písky lze označit jako silně až velmi silně propustné. Hydrogeologický kolektor je dotován z celé plochy terasy. Báze kolektoru má nepravidelnou konfiguraci, generelně ukloněnou k jihu. Proudění podzemní vody se předpokládá zejména k východnímu eroznímu svahu terasy. Srážková voda velmi rychle proniká kvartérními sedimenty až k nepropustnému terciérnímu podloží. Hladina podzemní vody kolísá v závislosti na množství, kvalitě a ročním chodu srážek. Hladina podzemní vody se pohybuje v rozmezí 4,5 až 6,0 m pod souvrstvím bazálních štěrků III/3 (v průběhu těžebních prací) dle V. Mátla 1986, 1988. Na dříve vybudovaných vrtech HP-1 až HP-4 byla hladina podzemní vody zastižena na úrovních 184,66 až 191,52 m n.m. Hydrogeologický nejvýznamnější jsou průlinově propustné neogenní spodnobádenské jemnozrnné písky. Na tyto sedimenty je vázán oběh podzemní vody, a to zpravidla ve větších hloubkách. Mocnost zvodněných písků je variabilní, ve vrtech z dřívějších průzkumů se pohybovala v rozmezí od 5,5 do 9,4 m. Terasové štěrkopísčité sedimenty jsou silně až velmi silně propustné. Podložní terciérní jíly tvoří bazální izolátor, jelikož jsou zpravidla velmi slabě propustné. Srážková voda tak velmi rychle infiltruje propustnými sedimenty terasy až k terciérnímu podloží, kde se akumuluje zvodeň s relativně malou mocností v písčitém hydrogeologickém kolektoru. Ten je dotován z celé plochy terasy. Báze zvodněného kolektoru má nepravidelnou konfiguraci, generelně ukloněnou k jihu. Výřez z hydrogeologické mapy ČR, list 34-12 Pohořelice, je v příloze č. 3.8. 1.2.4 Hydrologické poměry Lokality náleží drobnému povodí 4 15 03 127 (Šatava po soutok se Svratkou). Zároveň se nachází poblíž povodí 4 16 04 007 (Jihlava po soutok se Svratkou), které probíhá S-J směrem při západním okraji lokality. Režim průtoků je nevyrovnaný. Největší průtoky se vyskytují v jarních měsících, nejnižší na podzim. Správcem vodních toků je Povodí Moravy a.s. Brno. Uvedená povodí nejsou vyjmenována mezi významnými vodními toky podle vyhlášky č.470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků. 9 km jižně od obce Žabčice se nachází největší vodní plocha na Moravě soustava vodních nádrží Nové Mlýny, která zaujímá plochu přes 3 tisíce ha. V povodí řeky Jihlavy mezi Pohořelicemi a Ivaní bylo vybudováno několik rybníků o rozloze 200 300 ha. Vlastní hodnocené území je suché, neprotéká jím žádný trvalý ani občasný povrchový tok. Dotčená lokalita se nenachází na území ochranného pásma vodního zdroje ani v manipulačním prostoru vodního toku a neleží také ve vyhlášeném záplavovém území vodních toků nebo v území určeném k rozlivu povodí. Zájmová lokalita není součástí chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). 15

Dle hydroekologického informačního systému VÚV T.G. Masaryka (zdroj Heis.vuv.cz), se v širším okolí lokality, v potenciálním směru šíření kontaminace ze skládky, nacházejí čtyři jímací území zdrojů podzemních vod ve zprávě VaK Břeclav: Cvrčovice objekty HV-301, HV-302 a HV208, s odebíraným množstvím 287,192 tis. m 3 /rok, průměrně 9,1 l/s, nacházející se 4,3 km západně od staré skládky Žabčice, Pohořelice vrtané trubní studny ochranné pásmo vodního zdroje Nová Ves, podzemní voda jímaná pomocí násoskových řadů do sběrné studny. Celková vydatnost JÚ 582,516 m 3 /rok, průměrně cca 18,5 l/s, nacházející se cca 5,3 km jihozápadně od staré skládky Žabčice, Ivaň vrt HV 1001 jímací území dlouhodobě nevyužívané z důvodu nevyhovující kvality podzemní vody bez předcházející úpravy, nacházející se cca 7,7 km jihozápadně od staré skládky Žabčice, Vranovice I s odebíraným množstvím 119,972 tis. m 3 /rok, průměrně 3,8 l/s, voda, která je jímaná násoskou má nevyhovující kvalitu, JÚ se nachází cca 5,1 km jihovýchodně od staré skládky Žabčice, Vranovice II s odebíraným množstvím 645,439 tis. m 3 /rok, průměrně 20,5 l/s, nacházející se 5,3 km jihovýchodně od staré skládky Žabčice. Výřez z vodohospodářské mapy, list 34-12 Pohořelice, je v příloze č. 3.9. 1.2.5 Geochemické a hydrochemické údaje o lokalitě Z výsledků chemických analýz provedených v roce 1992 in M. Hanslian (1992) vyplývá, že podzemní voda v oblasti je Ca-HCO 3 -SO 4, resp. Ca-SO 4 -HCO 3 typu s velmi výrazným zastoupením Mg složky. Často je výrazně zastoupena též NO 3 složka sekundárního původu, a to do té míry, že vstupuje do základního chemického typu vod. Voda vykazuje středně vysokou až zvýšenou mineralizaci (prům. 638 mg/l), je neutrální až slabě alkalické reakce (ph = 6,9 8,19), dosti až velmi tvrdá (T c =2,8-5,8 mmol/l), s primárně zvýšeným obsahem Fe a ojediněle i Mn. V současnosti vykazuje podzemní voda u skládky tělesa I z vrtu KV-4 velmi slabou alkalickou reakci a má zvýšenou mineralizaci v důsledku zvýšené koncentrace síranů. Podzemní voda z vrtu KV-5 je mírně kyselá a má též zvýšenou mineralizaci v důsledku zvýšené koncentrace síranů. Podzemní voda z indikačních vrtů tělesa I KV-3 i KV-6 a tělesa II KV-3, KV-6 a KV-9 má zpravidla slabě alkalickou reakci a zvýšenou mineralizaci. Podzemní voda z indikačních vrtů KV-7, KV-8 a KV-10 má slabě alkalickou reakci a zvýšenou mineralizaci v důsledku vyšší koncentrace síranů a chloridů. 16

2. Průzkumné práce 2.1 Dosavadní prozkoumanost území 2.1.1 Základní výsledky dřívějších průzkumných a sanačních prací na lokalitě Firma GEOtest, a.s. provádí od roku 1995 do pravidelný monitoring podzemních a odpadních vod postupně budovaných etap skládky. V současnosti je skládka provozovaná firmou FCC Žabčice, s.r.o. Monitorovací síť pro těleso I a II sestává z 8 vrtů KV-3 až KV-10. Žabčice.A.S.A. Podrobný hydrogeologický průzkum, GEOtest Brno, a.s., červen 2007 Ve zprávě J. Slavíka, M. Novotného, F. Maška (2007) je popsána zejména hydrodynamická zkouška na hydrogeologickém vrtu KV-5, který se nachází na západní straně rekultivované skládky TKO. Cílem bylo zjistit možnosti využitelnosti objektu pro nepravidelné využívání jako zdroje užitkové vody pro zkrápění komunikací, skládky a pro bodové zavlažování zeleně v rekultivované části skládky. Žabčice Kommunal Service skládka, GEOtest Brno, a.s., červen 1992 Ve zprávě M. Hansliana (1992) byly vyhodnoceny archívní podklady zejména z ložiskových průzkumů, inženýrsko-geologických a hydrogeologických průzkumů a bylo provedeno hydrogeologické posouzení lokality Žabčice pro skládku TKO doložené geologickými řezy, laboratorními rozbory vod a zemin a provedenou vodní bilancí skládky. V monitorovacím systému bylo zjištěno méně intenzívní znečištění podzemní vody, než bylo očekáváno. Výrazné bylo bakteriologické znečištění (vliv staré skládky), zvýšený obsah dusičnanů, zvýšené obsahy Al (HP-1), Cd a fenolů (HP-3 = KV-7).Voda ze zdroje vody v mysliveckém zařízení (DB-109) JV od lokality vykazovala zvýšené obsahy EL a NEL, přičemž v prostoru deponie se tyto látky neprokázaly. Směr proudění podzemní vody byl ověřen k JZ. Na vrtu HV-107 (byl situovaný poblíž současného průzkumného vrtu KV-8) byly provedeny hydrodynamické zkoušky. Hladina podzemní vody byla ověřena cca 7 m pod bází kvartéru. Rychlost proudění podzemní vody je v s. a v. části lokality 1,7 2,6 m/den, v jz. části 1,5 m/den. Transmisivita zvodně je střední, třída III. Koeficient filtrace k = 2,40 10-5 m/s, koeficient transmisivity T = 1,87 10-4 m 2 /s. Bylo konstatováno, že zvodněné prostředí umožňuje omezené šíření případné kontaminace v generelním směru přirozeného proudění podzemní vody jihozápadním směrem. V severní a východní části území proudí podzemní voda přibližně rychlostí od 1,7 do 2,6 m/den, v jihozápadní části 1,5 m/den. Ohrožení nejblíže položeného jímacího území ve Vranovicích, které se nachází cca 4,5 km JV od lokality, je tedy nepravděpodobné. Z hlediska tvorby výluhů byl proveden odhad pro uvažovanou plochu skládky 11,8 ha průměrný odtok výluhů cca 0,95 l/s ve srážkově bohatých rocích. Odtok výluhů z rekultivované skládky byl odhadnutý na cca 0,12 l/s, ve srážkově bohatých letech až 0,5 l/s. V závěru bylo konstatováno, že lokalita je podmíněně vhodná pro vybudování skládky TKO. Žabčice skládka JZD Mír Tuřany na p.č. 612/22, hydrogeologický posudek, GEOtest Brno, n.p., říjen 1989 Jedná se o posudek lokality, vypracovaný M. Hanslianem (1989), která byla využívána pro těžbu štěrkopísku a na základě projednávání změny území má být na území zřízena skládka 17

TKO. Uvažuje se se skládkováním zeminy o objemu 1 000 000 m 3 a TKO o objemu 200 000 m 3. Uvažuje se s tím, že skládka nebude v kontaktu s podzemní vodou a do prostoru skládky se nepředpokládá ani přítok povrchové vody. U nerekultivované skládky (po nasycení skládky) odhaduje autor průměrný specifický odtok výluhů cca 8 l/s/km 2. Při ploše skládky 11,8 ha by tedy průměrný odtok výluhů tvořil cca 0,95 l/s, ve srážkově bohatých letech až 2 l/s. U řádně rekultivované skládky by se tvorba výluhů snížila a byla by srovnatelná s průměrným podzemním specifickým odtokem v přírodních podmínkách, tj. cca 1 l/s/km 2. Odtok výluhů z rekultivované skládky by tedy byl cca 0,12 l/s, ve srážkově bohatých letech až 0,5 l/s. Vzhledem k vysoké propustnosti horninového prostředí a snadné infiltraci srážkových vod považuje autor situování skládky TKO do těženého prostoru za nevhodné. V případě rozhodnutí o provozu skládky, doporučuje autor ukončit a rekultivovat stávající skládku TKO překrytím. Vzhledem k situaci, že báze skládky není nijak utěsněna, může docházet ke tvorbě výluhů. Podrobné zhodnocení ložiskových a geologických poměrů štěrkopísků v měřítku 1 : 5 000 ve zkoumané oblasti provedlo Unigeo Brno v letech 1980 a 1986 in V. Mátl (1980,01986 a,b). Praha FCC Česká republika, s.r.o., monitoring skládka Žabčice, vyhodnocení monitoringu za rok 2016, CEOtest, a.s., prosinec 2016 Zpráva R. Jurnečkové (2016) z ročního vyhodnocení monitoringu kvality vod za rok 2016 na skládce v Žabčicích provozované firmou FCC Žabčice, s.r.o., realizovaných pro těleso I, tak i pro těleso II viz tabulky č. 2.1.1-1 a 2.1.1-2. 2.1.2 Přehled zdrojů znečištění Potenciálním zdrojem znečištění je stará skládka odpadů převážně komunálních odpadů, popílku, elektroodpadů a údajně i odpadu kategorie N, která byla provozovaná JZD Mír Brno Tuřany ke konci 80. let a na počátku 90. let minulého století. Tato stará skládka se nachází v bezprostředním sousedství nyní řízené a zabezpečené skládky TKO, kterou provozuje firma FCC, Žabčice, s.r.o. 2.1.3 Vytipování látek potenciálního zájmu a dalších rizikových faktorů Látky, které mohou představovat významné riziko pro člověka a složky životního prostředí, byly vytipovány na základě výsledků předchozích průzkumných prací a činností prováděných v zájmovém území v minulosti. Vzhledem ke skutečnosti, že se na staré skládce ukládaly různé druhy odpadů (komunální odpad, stavební suť, průmyslové odpady, popílek aj.), byly vytipovány následující látky potenciálního zájmu: těžké kovy As, Cd, Cu, Ni, Pb, Zn, V, Hg, B chlorované etyleny ClU (cis-1,2-dce, TCE, PCE) ropné uhlovodíky C 10 C 40 BTEX (benzen, toluen, etylbenzen, xyleny) fenoly kyanidy polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU 12 kongenerů) 18

polychlorované bifenyly (PCB) celkový organický uhlík (TOC) Do souboru prováděných laboratorních prací byly zařazeny další analýzy nezbytné pro detailní vyhodnocení podmínek na lokalitě. Ve vodě byly sledovány ještě základní fyzikálněchemické ukazatele (ZFCHR) a tenzidy. Ve vybraných vzorcích zeminy či odpadu byly zjišťovány nejvyšší přípustné koncentrace škodlivin dle tab. č. 10.1 vyhl. 294/2005 Sb. a nejvyšší přípustné hodnoty ukazatelů pro jednotlivé třídy vyluhovatelnosti dle tab. č. 2.1 stejné vyhlášky. Mezi další rizikové faktory staré skládky patří i volná ventilace skládkových plynů (zejména metanu) do ovzduší, případně možnost zahoření. 2.1.4 Předběžný koncepční model znečištění Základem koncepčního modelu je tabulka se soupisem všech uvažovaných expozičních cest. Předběžné expoziční scénáře jsou uvedeny v následující tabulce. Předběžný koncepční model Tabulka č. 2.1.4-1 expoziční cesta 1 skládka 2 skládka 3 skládka 4 skládka ohnisko transportní cesta příjemce rizik poznámka zeminy a odpadky na skládce (náhodné pozření, dermální kontakt, inhalace prachu) infiltrace průsakových vod do podzemní vody podzemní voda z vrtů (dermální kontakt) plyn vznikající ve skládce (možnost zahoření) pracovníci pohybující se po skládce podzemní voda pracovníci manipulující s podzemní vodou ovzduší v případě nepoužití ochranných pomůcek v případě nepoužití ochranných pomůcek 2.2 Aktuální průzkumné práce Metodika a rozsah prací realizovaných v rámci aktualizace analýzy rizika byly navrženy tak, aby v maximální možné míře zajistily splnění cíle uvedeného v úvodní části této zprávy s ohledem na požadavky Metodického pokynu MŽP analýza rizik kontaminovaného území z ledna 2011. 2.2.1 Metodika a rozsah průzkumných a analytických prací Pro úspěšné splnění požadovaného úkolu byly na lokalitě realizovány následující práce: Dokumentace lokality, rešerše archivních materiálů Geofyzikální průzkum Vrtné práce (hloubení mělkých sond, hloubení vrtů) Karotážní práce Měření stavu hladiny vody Hydrodynamické zkoušky 19

Měření ručním rentgenovým analyzátorem Atmogeochemický průzkum Vyhodnocení archivních leteckých snímků lokality Geodetické práce Vzorkovací a analytické práce (zeminy, voda) 2.2.1.1 Dokumentace lokality, rešerše archivních materiálů V průběhu řešení úkolu byly shromážděny veškeré dostupné podklady, týkající se lokality. Zdrojem informací byly: geologické zprávy a posudky, výsledky monitoringu a průzkumů, dokumenty povolení, záznamy o ukládání odpadů, historie skládkování odpadů, interní ekologické studie, laboratorní chemické analýzy vzorků povrchových, podzemních a odpadních vod apod., mapy, fotografie, letecké snímky, místní informace, záznamy na úřadech (rozhodnutí orgánů státní správy, územní plán, zápisy z kontrol a šetření, listy vlastnictví, povolení apod.). 2.2.1.2 Geofyzikální průzkum V rámci geofyzikálních prací byly použity následující metody: Metoda VES: vertikální elektrické sondování vhodné pro diferenciaci horninového prostředí směrem do hloubky, vhodné pro identifikaci subhorizontálních struktur (litologických, strukturních apod.), často užívané pro parametrické měření na vrtech Metoda ERT: slouží pro získání komplexního odporového obrazu horninového prostředí, výstupy nejčastěji ve formě 2D řezů, studium litologického složení, identifikace strukturních nespojitostí apod. Podrobný popis použitých geofyzikálních metod je uveden v příloze č. 11. 2.2.1.3 Vrtné práce 2.2.1.3.1 Dočasně vystrojené hydrogeologické vrty Na staré skládce a v jejím okolí bylo, v souladu s projektem, vybudováno 8 dočasně vystrojených hydrogeologických vrtů HPV-1 až HPV-8, hluboké 12,5 až 30 m. Celková odvrtaná metráž byla 212,5 m (projekt předpokládal celkem 210 bm). Vrty byly hloubeny firmou UNIGEO, a.s. jádrově, vrtnou soupravou ADBS, ve dnech 27. 4. 23. 5. 2017. Vrty byly hloubeny jádrově na sucho průměrem vrtání 274/220/175/137 mm s průběžným MPK pažením průměru 219/168 mm do hloubek 7,2 (HPV-8) až max. 25 m (HPV-5). Dočasná výstroj sestávala z PVC DN 110 mm, přičemž od počvy do 1 m byl kalník, následovala 5 m perforovaná, příčně řezaná výstroj a dále k terénu byla výstroj plná, neperforovaná. 20

Přesná lokalizace vrtů byla určena na základě výsledků geofyzikálního měření na preferovaných cestách přítoku (HPV-6) a odtoku (HPV-1, HPV-8) podzemní vody z území skládky a v samotném tělese skládky (HPV-2, HPV-3, HPV-4, HPV-5). Kromě popisu vyvrtaného profilu vrtů byly dočasně vystrojené vrty využity pro provedení měření hladin podzemní vody, ke karotážnímu měření, hydrodynamických zkouškám a k odběru vzorků podzemní vody, zemin a zjištěných odpadů. Schémata dočasného vystrojení a geologické profily jednotlivých vrtů jsou uvedena v příloze č. 5. Vrtné profily, kterými byl zastižen odpad, byly fotograficky zdokumentovány příloha č. 10. Technická zpráva vrtných prací je součástí přílohy č. 7. Výškové a polohové zaměření vrtů je součástí přílohy č. 6. Lokalizace vrtů je uvedena v příloze č. 2.2. 2.2.1.3.2 Nevystrojené mělké sondy Pro ověření kontaminace svrchní překryvné vrstvy staré skládky bylo dne 5. 5. 2017 vyhloubeno 10 mělkých sond do hloubky 1 m. Sondy byly označeny symboly S-1 až S-10. Sondy byly situovány na povrchu předpokládané plochy staré skládky s ohledem na terénní přístupnost. Vyhloubení mělkých nevystrojených sond bylo provedeno ruční vrtnou soupravou firmy Eijkelkamp Makita HM 1400. Sondy byly provedeny bez vystrojení, průměr jádrovnice byl 50 mm. Po dosažení konečné hloubky byly sondy zlikvidovány prostým záhozem a povrch terénu byl uveden do původního stavu. Petrografický profil mělkých sond byl dokumentován přítomným geologem příloha č. 5. Z průběžně těženého vrtného jádra byly po kvartaci odebrány směsné vzorky. Po odvrtání každé sondy bylo v sondě provedeno atmogeochemické měření skládkových plynů. Poté byly sondy zlikvidovány zpětným záhozem odvrtaného materiálu. Sondy byly geodeticky zaměřeny příloha č. 6. Situace sond je součástí přílohy č. 2.2. 2.2.1.4 Karotážní práce Karotážní práce sestávaly z termometrického (teplota) a rezistivimetrického (odpor) měření ve sloupci vody ve vrtu. Podrobný popis a výsledky měření jsou uvedeny v příloze č. 11. 2.2.1.5 Měření stavu hladiny vody Měření stavů hladiny podzemní vody bylo realizováno ve stávajících monitorovacích vrtech tělesa I a II skládky FCC Žabčice, s.r.o. (KV-3, KV-4, KV-5, KV-6, KV-7, KV-8, KV-9, KV- 10), dále na vrtu HP-1 (KV-11) a dočasných hydrogeologických vrtech v prostoru skládky a jejím okolí HPV-1 až HPV-8. Měření bylo prováděno elektroakustickým hladinoměrem G30 výrobce NPK Europe Mfg. s.r.o. Uhřínov. Z výsledků měřeních provedených ve dnech 29. 5., 15. 5., 11. 5., 10. 5. a 9. 5. 2017 byla zkonstruována mapa hydroizohyps (příloha č. 3.1). Na základě měření byly určeny směry odvodňování na lokalitě, sklon hladiny podzemní vody a skutečné rychlosti podzemní vody v kolektoru, které jsou nezbytné ke stanovení látkového toku kontaminujících látek. Součástí měření stavů hladiny byla měření základních fyzikálně-chemických parametrů vody (ph, konduktivita, teplota). 21

2.2.1.6 Hydrodynamické zkoušky Na objektech nově vybudovaných hydrogeologických objektech v okolí skládky byly, pro zjištění hydraulických parametrů zvodně, realizovány krátkodobé hydrodynamické zkoušky. Čerpací zkoušky byly realizovány pomocí čerpadla GRUNDFOS MP1 s frekvenčním měničem. K pohonu byla použita elektrocentrála KIPOR IG2600 o výkonu 1,3 kw. Odpadní PVC hadice byla vyvedena na terén do vzdálenosti 15 20 m od vrtu. Vydatnost čerpaného množství byla měřena do kalibrované nádoby. Po ukončení čerpací zkoušky byla provedena zkouška stoupací. V průběhu hydrodynamických zkoušek byly měřeny a registrovány hladiny podzemní vody a vydatnosti podle požadavků na příslušný způsob vyhodnocení podle teorie neustáleného a ustáleného proudění podzemní vody v časových intervalech. V rámci interpretace hydrodynamických zkoušek byl vypočten koeficient filtrace, transmisivita a poloměr deprese podle teorie neustáleného (případně i ustáleného) proudění podzemní vody. Při celkovém zhodnocení hydraulických parametrů se vycházelo z vypočtených hodnot, z geologických a hydrogeologických poměrů ve zkoumaném území a z údajů naměřených při realizaci hydrodynamických zkoušek. Reprezentativní hodnoty hydraulických parametrů byly stanoveny výběrově průměrem z hodnot vypočtených podle teorie neustáleného proudění podzemní vody, v případě ustálení hladiny podzemní vody při čerpací zkoušce i teorie ustáleného proudění podzemní vody. Reprezentativnost jednotlivých hodnot byla posouzena s ohledem na statistickou významnost, míru ovlivnění hydrodynamických zkoušek a jejich průběh, reprezentativnost jednotlivých provedených zkoušek a hydrogeologické poměry na lokalitě. Specifická vydatnost čerpaného vrtu byla vypočtena podle vztahu: q spec. Q s i Hydrodynamické zkoušky se skládaly z čerpací zkoušky a na ni navazující stoupací zkoušky o potřebné délce (do nastoupání hladiny podzemní vody). Pro výpočet koeficientu filtrace, transmisivity a poloměru deprese byl použit program HG-1, který pracuje na základě výpočetních vztahů uvedených níže a vychází z údajů naměřených v samostatně čerpaném objektu podle teorie ustáleného proudění podzemní vody. Poloměr deprese podle teorie ustáleného proudění podzemní vody byl vypočten z údajů naměřených v čerpané studni podle Sichardtova vztahu: R 3000 s0 k Koeficient filtrace pro samostatný čerpaný objekt a volnou hladinu podzemní vody byl vypočten iterační metodou podle schématu: Ri 1 3000 s0 k i Q ln R ki 1 s ( 2H s ) r 0 0 i 1 0, pro i = 0,1,2,3... (n-1) Výpočet byl ukončen po splnění podmínky: k n k n 1 10 13 22

Hodnoty koeficientu transmisivity podle teorie ustáleného proudění podzemní vody byly vypočteny podle vztahu: T k m, kde m je saturovaná mocnost kolektoru. Hodnoty hydraulických parametrů podle teorie neustáleného proudění podzemní vody byly vypočteny z údajů naměřených v čerpaných vrtech programem ČZ 1.5, který výpočetně a graficky interpretuje metody Theise a Jacoba. Výpočty hodnot hydraulických parametrů vychází z následujících obecných vztahů: Q k 4 m s W t 4 r 2 i k m t, kde m = M (pro napjatou zvodeň) a m H (pro volnou zvodeň) 2 D k m t k m R 1,5 e D 100 Q s 0 Při výpočtu Theisovou metodou (Theis st. k.) byly charakteristickými body v logaritmických grafech proloženy příslušné integrál-exponenciální křivky a výpočty byly provedeny z odečtených souřadnic bodu shody, které byly dosazeny do následujících vztahů: T Q W 4 T t m r 2 4 s i Výpočty Jacobovou metodou (Jacob s-t a Jacob s-t/r 2 ) byly provedeny také programem ČZ 1.5, a to z údajů, které byly automaticky vybrány ze semilogaritmických grafů, konkrétně z hodnot časů t, směrnice i a snížení s t. V příslušných grafech byly vynesenými body proloženy aproximační přímky metodou nejmenších čtverců a výpočet byl proveden podle vztahu pro neustálené proudění podzemní vody: 0,1832. Q 2,25. T. t0 T 2 i Naměřené hodnoty zvýšení hladiny podzemní vody byly u stoupacích zkoušek využity pro konstrukci grafu závislosti zvýšení hladiny na logaritmu bezrozměrného času, se zahrnutím doby čerpání, podle vztahu Theis recovery formula a při použití souřadnic s t : r i t t z t t z c 0,1832. Q T i r 2 i 2,25. T. t0. antilog( s, 0 / i) Hodnota směrnice i byla odečtena z příslušného grafu, ve kterém byla provedena přímková aproximace metodou nejmenších čtverců. Výpočet maximální přípustné vydatnosti jednotlivých vrtů byl proveden podle níže uvedených vztahů. Rychlost přítoku do hydrogeologického objektu je dána vztahem: 23

kde: Q v vtok 2. r 0. l. r 0 poloměr čerpaného objektu [m] l mocnost otevřeného úseku (filtru) objektu [m] Q vydatnost čerpaného vrtu [m 3 /s] σ efektivní pórovitost v přívrtové zóně vrtu [0,3] Přítok do vrtu by měl splňovat následující podmínku: vvtok v krit, kde v krit je maximální kritická rychlost přítoku podzemní vody do vrtu, při jejímž překročení by již mohlo dojít k poškození filtru vrtu. Výpočet se provádí podle empirického Sichardtova vztahu: v krit k 15 Po dosazení do této podmínky a výše uvedeného vztahu obdržíme vztah pro maximálně možnou vydatnost. Maximálně přípustná vydatnost Q max představuje hodnotu, při které je umožněno z příslušného objektu jímat podzemní vodu nepřetržitě, a to při nepřekročení kritické vtokové rychlosti podzemní vody. Taková vydatnost pak dovoluje čerpání, při kterém nedochází k poškození filtru vrtu a k vyplavování jemných částic do vrtu. Výpočet se provádí podle následujícího vztahu: Q,419. l. r.. max 0 0 k 2.2.1.7 Měření ručním rentgenovým analyzátorem Měření ručním rentgenovým analyzátorem DELTA firmy BAS Rudice s.r.o., na bázi rentgenové fluorescence, bylo provedeno na všech 8 nově vybudovaných dočasných hydrogeologických vrtech HPV-1 až HPV-8 a na mělkých sondách S-1 až S-10 v prostoru skládky proměřován byl každý metr vrtného jádra po homogenizaci. Ruční prvkový rentgenový analyzátor na bázi rentgenové fluorescence DELTA Professional je schopen provést v krátkém časovém intervalu kvalitativní i kvantitativní analýzu zemin přímo v terénu na přítomnost celé řady prvků. Během několika minut tak bylo možno u každého vzorku zjistit nejen zastoupení sledovaných prvků, ale i jejich přibližný obsah vyjádřený v ppm, což odpovídá koncentraci mg/kg. Jedná se o nedestruktivní metodu, díky které lze poměrně rychle zjistit poměr zastoupených prvků v různých typech materiálů. Z environmentálního pohledu lze analyzátorem orientačně zjišťovat přítomnost prvků a jejich vzájemný poměr, což může sloužit pro dokreslení představy o složení horninového prostředí dané lokality nebo o případné kontaminaci. Vzhledem k tomu, že k analýze je potřeba pouze malé množství vzorku zeminy, je možno provádět jak plošný monitoring, tak i zonální monitoring v případě vrtných prací. V terénu byl orientačně sledován obsah následujících prvků: P, S, Cl, K, Ca, Ti, V, Cr, Mn, Fe, Co, Ni, Cu, Zn, As, Se, Rb, Sr, Zr, Mo, Ag, Cd, Sn, Sb, W, Hg, Pb, Bi, Th, U. Orientační měření pomohlo vyhodnotit míru kontaminace a její hloubkový rozsah. Na základě výsledků byly vytipovány vzorky pro laboratorní analýzy. Toto měření bylo prováděno jako orientační měření, které pomohlo vyhodnotit míru kontaminace, její hloubkový rozsah a napomohlo vytipovat získané vzorky z vrtných jader k laboratorním rozborům. Výsledky měření jsou tabulkově uvedeny v příloze č. 4.6. 24

2.2.1.8 Atmogeochemický průzkum Pro ověření aktivity uloženého odpadu a kontrolu biodegradačních pochodů byl dne 5. 5. 2017 proveden odběr plynu z mělkých 10 sond metodou podpovrchového průzkumu dle metodiky ČSN 83 8034 Skládkování odpadů odplynění skládek, tj. pomocí sond S-11 až S- 10 z hloubky 0,6 m až 1,0 m. Měření skládkových plynů bylo provedeno i v dočasně vystrojených hydrogeologických vrtech HPV-1 až HPV-8 z úrovně 2 m p.t. (z mezikruží mezi výstrojí vrtu a stěnou vrtu). Odběry a měření plynu z dočasných hydrogeologických vrtů i ze sond byly prováděny pomocí čerpadla, které je součástí polního přenosného analyzátoru skládkových plynů GA2000 (výrobce Geotechnical Intstruments UK Ltd). Způsob měření skládkového plynu přístrojem GA2000 byl prováděn podle interního firemního pracovního postupu SOP TM-02. Přístroj GA2000 stanovuje základní složky skládkového plynu metan (CH 4 ), oxid uhličitý (CO 2 ), kyslík (O 2 ). Dusík (N) je dopočítáván do 100 % objemových. Z minoritních složek skládkového plynu je stanovován rovněž sirovodík (H 2 S) a oxid uhelnatý (CO). Kromě měření plynu byl přístrojem GA2000 měřen barometrický tlak. Metodika vyhodnocení výsledků odpovídá ČSN 83 8034 ( Skládkování odpadů odplynění skládek ) revidované v září 2003. Rovněž tak byly splněny náležitosti dokumentace dle ČSN 83 8036 ( Skládkování odpadů monitorování skládek ). Podle intenzity tvorby plynu se rozdělují skládky do tříd I. až III. - viz tabulka 2.2.1.8-1. Rozdělení skládek dle intenzity tvorby plynu Tabulka č. 2.2.1.8-1 třída odplynění koncentrace CH 4 odplyňovací systém energ. využití plynu I není nutné < 7,4 % obj. žádný žádné II je nutné 7,4 až 35 % obj. pasivní žádné III je nutné > 35 % obj. pasivní nebo aktivní podmíněně možné Pro skládky třídy I není nutno navrhnout žádný odplyňovací systém, velmi malá množství plynu, která se zde mohou tvořit, difundují přes izolační bariéry. Pro skládky třídy II musí být navržen odplyňovací systém. Volná ventilace plynu není přípustná. Pro skládky třídy III musí být navržen odplyňovací systém. Volná ventilace není přípustná. Protokoly z měření skládkového plynu ve vrtech řady HPV a v sondách řady S jsou součástí přílohy č. 8.1. 2.2.1.9 Vyhodnocení archivních leteckých snímků lokality Za účelem studia vývoje rozsahu skládky byly získány letecké snímky z archivu Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu se sídlem v Dobrušce (VGHMÚř). Jednalo se o 7 scén lokality z let 1960, 1968, 1976, 1978, 1982, 1985 a 1990. Dále Český úřad zemědělský a katastrální poskytuje v rámci vlastního geoportálu prohlížecí službu WMS, kde je možné prohlížet archivní data ortofota České republiky, snímky z let 25

1998-2001 černobíle, barevné od roku 2002. Zájmová lokalita byla nasnímána (a snímky jsou dostupné) v letech 2000, 2003, 2006, 2009, 2012 a 2014. Vzhledem k chybějícím prvkům vnitřní i vnější orientace u snímků od VGHMÚř bylo přistoupeno k posazení snímků do souřadného systému WGS84 UTM 33N na základě sběru vlícovacích bodů. Vlícovací body byly situovány na výrazné prvky ležící na úrovni terénu. Jednalo se především o body v rámci železniční tratě, křižovatek, mostů, pat domů či osamocených významných staveb apod. Letecké snímky byly podrobeny multitemporální analýze. Jednotlivé roky jsou zobrazeny v detailu v příloze 10.2. Na jejich základě můžeme sledovat vývoj lokality a její dynamiku v čase. 2.2.1.10 Geodetické práce Výškově a polohově byly zaměřeny geofyzikální profily, svah tělesa skládky, resp. skrývka zeminy, nové dočasné hydrogeologické vrty a sondy i některé stávající hydrogeologické objekty. Měřičská zpráva je součástí přílohy č. 6. Výsledky zaměření průzkumných děl jsou zobrazeny v mapových podkladech příloha č. 2.2 a geofyzikální zprávě příloha č. 11. 2.2.1.11 Vzorkovací a analytické práce 2.2.1.11.1 Zeminy Vzorky zeminy na chemické analýzy byly odebírány v průběhu vrtných prací ze všech nevystrojených mělkých sond a z hydrogeologických vrtů v prostoru staré skládky i vrtů v okolí staré skládky. Vzorky zeminy z nevystrojených mělkých sond byly odebrány jako směsné z celého metru celkem bylo odebráno 10 vzorků zemin z mělkých sond. Vzorky zeminy z nově vyhloubených hydrogeologických vrtů byly odebrány ve dvou úrovních, a to podle předběžného vizuálního a senzorického vyhodnocení a na základě měření ručním rentgenovým analyzátorem. Jeden odběr byl proveden z úrovně kolísání hladiny podzemní vody, druhý z místa s vizuálně zjištěnou kontaminací nebo nad úrovní kolísání hladiny podzemní vody. Celkem tedy bylo odebráno 16 vzorků zemin z nově vyhloubených hydrogeologických vrtů. Odebrané vzorky zemin z mělkých sond a z hydrogeologických vrtů (celkem 26 vzorků) předány na následující chemické analýzy: chlorované etyleny ClU (cis-1,2-dce, TCE, PCE) kovy (As, Cd, Cu, Ni, Pb, Zn, V, Hg, B) ropné uhlovodíky C 10 C 40 BTEX (benzen, toluen, etylbenzen, xyleny) fenoly kyanidy polycyklické aromatické uhlovodíky PAU (12) 26

polychlorované bifenyly PCB celkový organický uhlík TOC Na vybraných vzorcích odpadu (4 ks HPV-2/3, HPV-3/3, HPV-3/4 a HPV-4/3) byly provedeny následující chemické analýzy: stanovení ukazatelů dle tab. 2.1 vyhl. 294/2005 Sb. výluh stanovení ukazatelů dle tab. 10.1 vyhl. 294/2005 Sb. sušina Vzorky zemin byly odebírány v souladu s Metodickým pokynem MŽP Vzorkovací práce v sanační geologii a dle interního pracovního postupu č. PP-318 Odběry vzorků zemin, odpadů, stavebních materiálů a dnových sedimentů. Chemické analýzy byly provedeny firmou Vodní zdroje Holešov a.s., divize laboratoř, což je zkušební laboratoř č. 1185 akreditovaná ČIA podle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005. 2.2.1.11.2 Podzemní voda Vzorky podzemní vody byly odebrány ze všech nových vystrojených vrtů HPV-1 až HPV-8 a ze stávajících hydrogeologických objektů (včetně vzorku vody z vrtu neovlivněného skládkou pro zjištění geochemického pozadí): KV-4, KV-5 referenční vrty situované ve směru přítoku podzemních vod ke skládce pro zjištění pozaďových hodnot (KV-5 SZ od tělesa rekultivované skládky I a KV-4 severně od tělesa rekultivované skládky I) KV-3, KV-6, KV-9 indikační vrty pod rekultivovanou skládkou I KV-7, KV-8 indikační vrty pod provozovanou skládkou II KV-10 nově vybudovaný monitorovací vrt v blízkosti staré skládky Situace stávajících monitorovacích vrtů je patrná z přílohy č. 2.2. Celkem bylo odebráno 16 vzorků vody. Vzhledem k neznámému složení uloženého odpadu a pravděpodobnosti uložení nebezpečného odpadu různého charakteru, byly odebrané vzorky podzemní vody analyzovány v rozsahu: základní fyzikálně-chemický rozbor (ZFCHR) chemická spotřeba kyslíku CHSK Cr, biologická spotřeba kyslíku BSK rozpuštěné látky RL, nerozpuštěné látky NL chlorované etyleny ClU (cis-1,2-dce, TCE, PCE) kovy (As, Cd, Cu, Cr, Ni, Pb, Zn, V, Hg, B) ropné uhlovodíky C 10 C 40 BTEX (benzen, toluen, etylbenzen, xyleny) fenoly kyanidy tenzidy polycyklické aromatické uhlovodíky PAU (12) polychlorované bifenyly PCB 27

Vzorky podzemní vody byly odebrány v souladu s příslušnými částmi ISO ČSN 5667 Pokyny pro odběr vzorků vod a Metodickým pokynem MŽP Vzorkovací práce v sanační geologii. byly provedeny firmou Vodní zdroje Holešov a.s., divize laboratoř, což je zkušební laboratoř č. 1185 akreditovaná ČIA podle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005. 2.2.2 Výsledky průzkumných prací 2.2.2.1 Dokumentace lokality, rešerše archivních materiálů V průběhu řešení úkolu byly shromážděny veškeré podklady, týkající se lokality, a to: mapy lokality geologické, hydrogeologické, hydrochemické a vodohospodářské mapy, mapy ochrany životního prostředí, letecké snímky z různých období, místní informace pracovníků skládky, archiv firmy GEOtest, a.s. a ČGS Geofond (dřívější hydrogeologické průzkumy, vyhodnocení monitoringu podzemních vod), záznamy na úřadech (rozhodnutí orgánů státní správy, územní plán, zápisy z kontrol a šetření, povolení, provozní řád skládky). Během předchozích průzkumných prací realizovaných v rámci skládky provozované firmou FCC Žabčice, s.r.o. byly vyhloubeny hydrogeologické vrty, které byly využity v rámci průzkumných prací pro analýzu rizika. Jedná se o odběr vzorků vody a měření stavů hladiny podzemní vody. Součástí prací byla revize stávajících hydrogeologických vrtů byla provedena dne 29. 5. 2017. Zjištěné údaje o hydrogeologických vrtech uvádíme v tabulce č. 2.2.2-1. Údaje o stávajících hydrogeologických vrtech Tabulka č. 2.2.2-1 Objekt Y X Z pažnice (m n.m.) Hloubka (m od paž.) Hladina p.v. (m od paž.) Hladina p.v. (m n.m.) KV-3 603397,25 1182023,15 198,08 8,8 7,51 190,57 KV-4 603288,08 1181726,24 217,15 >30,5 25,07 192,08 KV-5 603566,54 1181875,93 215,53 25,5 19,8 195,73 KV-6 603257,26 1181957,73 194,77 12,0 9,65 185,12 KV-7 (HP-3) 603241,65 1182202,44 212,47 29,7 26,42 186,05 KV-8 603424,85 1182305,55 206,48 22,6 21,03 185,45 KV-9 603475,98 1182053,05 202,08 15,9 11,95 190,13 KV-10 (HP-2) 603157,65 1182085,46 213,45 24,6 22,47 190,98 KV-11(HP-1) 603082,87 1181950,56 215,96 29 24,96 191,00 Stávající hydrogeologické vrty jsou chráněny ocelovou pažnicí s poklopem na šroub. 28

2.2.2.2 Geofyzikální průzkum Geofyzikálním průzkumem bylo zjištěno, že významnější polohy jílových uloženin se nacházejí v hloubkách větších než 25 m (neplatí pro vrty HPV6 a HPV8, jenž byly vrtány výrazně níže, než se nachází plató s předmětnou deponií). Materiál uložený ve staré skládce se obecně vyznačuje velmi nízkými hodnotami měrného odporu do cca 100 m, což je velmi blízké projevu podložních jílů. Vzhledem k tomu, že v bezprostředním podloží uloženin se podle vrtného průzkumu vyskytují prakticky pouze odporově kontrastní písky, bylo možné hranici skládkovaného materiálu poměrně dobře vymezit. Bližší rozlišení uloženého materiálu je s ohledem na předpokládanou heterogenitu a doprovodný fyzikální projev obtížné, nakolik se jeví, že poloha komunálního a průmyslového odpadu vykazuje vůči ostatnímu uloženému materiálu vůbec nejnižší hodnoty měrného odporu (první desítky m). Kromě předpokládaného rozsahu uloženého materiálu (deponie skrývky, skládka inertního materiálu i skládkovaný komunální a průmyslový odpad) byla identifikována také pravděpodobná zóna odtoku vod prosakujících uloženým materiálem, a to směrem na jihozápad do otevřené jámy aktivní pískovny. Tato skutečnost se projevila existencí výrazné nízkoodporové anomálie v jihozápadní části zájmového území. Podrobné zhodnocení geofyzikálních prací je uvedeno v samostatné geofyzikální zprávě příloha č. 11. 2.2.2.3 Vrtné práce Mělké sondy S-01 až S-10, hluboké 1 m, zastihly ve většině případů (8 sond) navážku tvořenou hlínou se stavební sutí. Sondy S-1, S-2 při západním okraji staré skládky a sonda S- 10 při sv. okraji staré skládky, zastihly písek se štěrkem, případně hlínu. Situace sond v mapě je patrná v příloze č. 2.2. Popis zastiženého vrtného profilu v příloze č. 5. Vrtný materiál navážka ze sond S-4 a S-6, vykazoval slabý zápach po ropných látkách, resp. naftě. Což bylo potvrzeno laboratorním stanovením C 10 -C 40 v sondě S-6, nebylo potvrzeno v sondě S-4 a naopak detekováno v sondě S-5. Hydrogeologické vrty HPV-2 až HPV-5 byly projektovány do prostoru tělesa staré skládky, což se vrtnými pracemi potvrdilo. Vrt HVP-1, situovaný JJV od předpokládaného tělesa staré skládky zastihl rovněž odpad skládky. Vrt HPV-6 byl situovaný severně od staré skládky, ve vytěženém prostoru pískovny. Jeho pozice byla zvolena taková, aby odebrané vzorky zemin a podzemní vody nebyly ovlivněné jak starou, tak novou skládkou. Jedná se tedy o vrt pozaďový. Vrt HPV-8 byl situovaný v jižním předpolí staré skládky, ve vytěženém prostoru pískovny. Tento vrt umožnil odběr vzorků zemin a podzemní vody potenciálně ovlivněných starou skládkou. Vrt HPV-7 byl původně situovaný rovněž do jižního předpolí skládky, po směru proudění podzemní vody ze staré skládky. Protože se však opakovaně nepodařilo nalézt vhodné místo k situování vrtu (v úvodní metráži dvou pokusných vrtů byly opakovaně zastiženy masivní železobetonové panely), byl vrt operativně přemístěn do prostoru staré skládky, na její jz. okraj. Všemi vrty byly zastiženy v hloubkách od 1,0 m (HPV-8) až od 22,7 m (HPV-3) třetihorní spodnobádenské sedimenty v písčitém vývoji, tj. velmi jemnozrnné písky, převážně světle šedožluté barvy, různě zajílované a ve vývoji pelitickém, tj. jíly a písčité jíly, hnědozelené, zelenošedé a zelenožluté barvy, vápnité, místy rezavě šmouhované, resp. skvrnité. Tyto uloženiny jsou zvodněné. 29

Kvartérní sedimenty jsou zde tvořeny uloženinami syrovicko-iváňské terasy. Tyto sedimenty v písčitém a štěrkovém vývoji byly průzkumnými vrty zastiženy v mocnostech od 1,0 m (HPV-8) do 19,6 m (HPV-5). Jedná se o hrubozrnné písky rezavě hnědé barvy s příměsí drobného štěrku, pod nimiž se většinou nachází bazální poloha písčitých štěrků hnědožluté barvy, tvořených angulárními a subangulárními valouny o velikosti až 15 cm. Antropogenní uloženiny odpady, byly zastiženy vrty HVP-1 až HVP-4 a HVP-7 v mocnostech od 4,3 m (HPV-2) do 20,6 m (HPV3). Jednalo se o domovní (komunální) odpad stavební suť, popel, škvára, igelity, dráty, dřevo apod.). Odpady jsou nezvodněné, jejich báze se v 05/2017 nacházela v úrovni od 2,46 m (HPV-3) do 17,78 m (HPV-7) nad ustálenou hladinou podzemní vody. Kvartérní sedimenty nejsou na lokalitě zvodněné, veškerá srážková voda rychle infiltruje skrz tyto dobře propustné uloženiny až do méně propustného až nepropustného terciérního podloží, kde zůstává akumulovaná zvodeň v jemnozrnném písčitém kolektoru. Podzemní voda byla ve staré skládce a jejím nejbližším okolí zastižena v hloubce od 7,2 m (HPV-8) do 25,0 m (HPV-5), nebo-li od 189,78 m n.m. (HPV-5) do 191, 98 m n.m. (HPV-1). Ustálená hladina podzemní vody byla v květnu 2017 v intervalu 190, 14 m n.m. (HPV-7) až 190,90 m n.m. (HPV-1). Všechny vrty situované v prostoru skládky i mimo něj byly likvidovány zpětným zásypem. Nedošlo tedy k přemístění vrtného jádra mimo těleso skládky (vyjma vzorků, které byly použity pro laboratorní analýzy). 2.2.2.4 Karotážní měření ve vrtech Samotné karotážní měření bylo provedeno ve dvou etapách. Nejprve se pro účely analýzy rizik realizovaly vrty HPV4, HPV5, HPV6 a HPV8 a následně, s odstupem několika dní také vrty HPV1, HPV2, HPV3 a HPV7. Vrty byly po realizaci a vystrojení dočasně odstaveny pro eliminaci účinku vrtných prací teprve poté byly karotážně proměřeny. Bezprostředně před měřením byla zjištěna aktuální hladina podzemní vody. Krok karotážních měření byl 0,5 m. Na základě výsledků měření je možné konstatovat několik skutečností: teplota i měrný odpor kapaliny ve vrtech s přibývající hloubkou klesají, rozdíl průměrných teplot kapaliny v nejteplejším a nejstudenějším vrtu dosahoval cca 7 C, rozdíl průměrných hodnot měrného odporu kapaliny ve vrtu s nejvyšším měrným odporem a nejvodivějším vrtu dosahoval cca 3,8 m, nejchladnějšími vrty jsou vrty HPV8 a HPV6, jenž byly zároveň vrtány na nejnižší kótě (198,02 a 205,78 m n. m. oproti průměrné hodnotě 214,5 m n. m. ostatních vrtů), elektricky nejvodivější kapalina byla identifikována ve vrtu HPV1, který zároveň patří mezi tři nejchladnější vrty, nejteplejší kapalina byla měřena ve vrtech HVP3, HPV4 a HPV7, jenž jsou situovány nedaleko hrany jámy blízké pískovny, druhý a třetí nejnižší průměrný měrný odpor kapaliny byl zjištěn ve vrtech HVP3 a HPV4, jenž jsou situovány do pravděpodobné odtokové zóny ze zájmového území směrem k otevřené jámě jihozápadní pískovny. Podrobné zhodnocení karotážních prací je uvedeno v samostatné příloze č. 11. 30

2.2.2.5 Měření stavu hladiny vody Součástí měření stavů hladiny byla měření základních fyzikálně-chemických parametrů vody (ph, konduktivita, teplota). Měření stavu hladiny podzemní vody bylo provedeno v termínu 29. 5. 2017 a během provádění čerpacích zkoušek na jednotlivých dočasných hydrogeologických vrtech. Úrovně hladiny podzemní vody jsou uvedeny v tabulce č. 2.2.2.-2. Stav hladiny podzemní vody v hydrogeologických objektech Tabulka č. 2.2.2-2 Vrt Datum měření Souřadnice Hladina podzemní vody Z-OB Z-terén výška pažnice Y X (m od O.B.) (m n.m.) HPV-1 29.5.2017 603117,30 1181994,30 214,58 214,48 0,10 23,68 190,90 HPV-2 29.5.2017 603123,39 1181947,89 215,40 215,25 0,15 24,65 190,75 HPV-3 29.5.2017 603139,49 1181965,43 214,59 213,79 0,80 23,86 190,73 HPV-4 15.5.2017 603155,84 1181948,62-214,26 0,85 24,55 190,56 HPV-5 11.5.2017 603156,24 1181924,60-215,78 1,00 25,97 190,81 HPV-6 9.5.2017 603121,17 1181847,13-205,78 0,70 15,5 190,98 HPV-7 29.5.2017 603171,89 1181931,47 215,77 215,22 0,55 25,63 190,14 HPV-8 10.5.2017 603182,28 1182058,55-198,02 0,70 8,27 190,45 KV-3 29.5.2017 603397,25 1182023,15 198,08 7,51 190,57 KV-4 29.5.2017 603288,08 1181726,24 217,15 25,07 192,08 KV-5 29.5.2017 603566,54 1181875,93 215,53 19,8 195,73 KV-6 29.5.2017 603257,26 1181957,73 194,77 9,65 185,12 KV-7 29.5.2017 603241,65 1182202,44 212,47 26,42 186,05 KV-8 29.5.2017 603424,85 1182305,55 206,48 21,03 185,45 KV-9 29.5.2017 603475,98 1182053,05 202,08 11,95 190,13 KV-10 29.5.2017 603157,65 1182085,46 213,45 212,87 0,58 22,47 190,98 KV-11 29.5.2017 603082,87 1181950,56 215,96 215,23 0,73 24,96 191,00 Všechny změřené úrovně hladin podzemní vody odpovídají průlinové zvodni písčitých neogenních sedimentů. Nadložní štěrkopísky syrovicko-iváňské terasy nejsou na lokalitě zvodněny. Veškeré srážkové vody infiltrují do neogenních sedimentů. Z výsledků měření byla zkonstruována mapa ekvipotenciálních linií (příloha č. 3.1). Na základě měření byly určeny směry odvodňování na lokalitě. Směr proudění podzemní vody v neogenních průlinových sedimentech probíhá od staré skládky k depresi vytvořené kolem vrtu KV-6, pod tělesem II pak zhruba k jihu. V širším okolí lze předpokládat generelní směr proudění podzemní vody k J. Popis naměřených fyzikálně-chemických parametrů vody (ph, konduktivita, teplota, ph a oxidačně-redukční potenciál) je uveden v tabulce č. 2.2.2.-3 31

Fyzikálně-chemické parametry vody Tabulka č. 2.2.2-3 Vrt Teplota vody ( C) ph Měrná vodivost ( S/cm) HPV-1 13,4 7,02 1508 HPV-2 16,4 7,02 1131 HPV-3 15,7 7 1383 HPV-4 17 6,89 1611 HPV-5 16,3 7 976 HPV-6 15,2 6,79 1391 HPV-7 15,2 6,71 1391 HPV-8 11,8 7,63 1124 KV-3 15,1 6,9 1220 KV-4 15,7 7,12 1095 KV-5 15,8 5,95 995 KV-6 12,5 7,34 1240 KV-7 15,3 7,26 1172 KV-8 16,8 7,11 1167 KV-9 17,7 6,89 1143 KV-10 13,7 7,2 1810 KV-11 nem. nem. nem. Měrná vodivost podzemní vody na lokalitě a v širším okolí na konci vzorkovacího čerpání se pohybovala od 976 s/cm (HPV-5) do 1611 s/cm (HPV-4), ph od 5,95 (KV-5) do 7,63 (HPV-8). 2.2.2.6 Hydrodynamické zkoušky Hydrodynamické zkoušky byly realizovány na nově vyhloubených, dočasně vystrojených hydrogeologických vrtech HPV-1 až HPV-8. Účelem individuálních krátkodobých hydrodynamických zkoušek bylo orientační zjištění hydraulických parametrů zvodněného hydrogeologického kolektoru v okolí vrtů. Zdrojem elektrické energie pro čerpání byla elektrocentrála KIPOR IG2600. Čerpaná voda byla odvedena po spádnici na terén mimo vrt. Čerpané množství bylo měřeno v ocejchované nádobě o potřebném objemu (8 l). K čerpacím zkouškám bylo použito elektrické čerpadlo GRUNDFOS MP1 s frekvenčním měničem. Sací koš byl umístěn v potřebné hloubce (zpravidla 1 až 2 m nad počvou vrtu). Měření hladiny podzemní vody bylo prováděno pomocí elektroakustického hladinoměru od okraje pažnice (0,15 až 1 m nad terénem). Hladina podzemní vody v čerpaných vrtech byla na základě petrografického popisu a úrovně naražené a ustálené hladiny podzemní vody považována za volnou. V průběhu hydrodynamických zkoušek byla měřena a registrována hladina podzemní vody a vydatnost podle požadavků na příslušný způsob vyhodnocení podle teorie neustáleného proudění podzemní vody v minutových a hodinových intervalech. Prvotní technická dokumentace zkoušky je uložena v archivu zpracovatele. Grafy průběhu hydrodynamických zkoušek jsou zobrazeny v příloze č. 4.5. 32

Hydraulické parametry zjištěné při hydrodynamických zkouškách Tabulka č. 2.2.2-4 vrt datum Q hloubka HPV před ČZ HPV po ČZ s HPV po SZ nedostoupení hladiny m r q l/s m od OB m od OB m od OB m m od OB m m m l/s.m HPV-1 25. 5. 2017 0,18 28,6 23,69 26,56 2,87 23,78 0,09 6,25 0,055 0,063 HPV-2 23. 5. 2017 0,20 29,4 24,65 26,45 1,80 24,68 0,03 4,70 0,055 0,111 HPV-3 16. 5. 2017 0,215 29,95 23,91 25,24 1,33 23,94 0,03 6,15 0,055 0,162 HPV-4 15. 5. 2017 0,12 29,3 24,55 25,23 0,68 24,55 0,00 4,45 0,055 0,176 HPV-5 11. 5. 2017 0,08 31,0 25,99 26,63 0,64 26,04 0,05 5,00 0,055 0,125 HPV-6 9. 5. 2017 0,15 19,55 25,52 16,71 1,19 15,57 0,05 2,85 0,055 0,126 HPV-7 25. 5. 2017 0,05 30,2 27,00 28,92 1,92 25,82-1,18* 5,95 0,055 0,026 HPV-8 210 5. 2017 0,008 12,45 8,34 10,04 1,70 8,20-0,14 4,55 0,055 0,005 *ČZ byla opakována kvůli poruše elektrocentrály Vysvětlivky: Q čerpané množství [l/s] HPV hladina podzemní vody OB odměrný bod (horní okraj pažnice) ČZ čerpací zkouška s snížení hladiny podzemní vody v čerpaném objektu [m] SZ stoupací zkouška m mocnost zvodně [m] r poloměr čerpaného objektu = vnitřní poloměr vrtu [m] q specifická vydatnost [l/(s.m)] Součástí hydrodynamických zkoušek bylo měření fyzikálně-chemických parametrů na začátku a na konci čerpací zkoušky. Výsledky ukazuje tabulka č. 2.2.2.-5. Obecně lze říci, že nebyly zjištěny významné změny během čerpacích zkoušek. Výjimkou byl vrt HPV-8 (nárůst teploty během čerpání), u něhož docházelo k významnému poklesu již během začerpání důvodem byla pravděpodobně kolmatace vrtu, z toho důvodu nelze zjištěné hydraulické parametry považovat za dostatečně reprezentativní. Podzemní voda vykazovala víceméně neutrální reakci a vysokou vodivost Fyzikálně-chemické parametry zjištěné při hydrodynamických zkouškách Tabulka č. 2.2.2-5 HPV-1 HPV-2 HPV-3 HPV-4 HPV-5 HPV-6 HPV-7 HPV-8 t 1 ( C) 13,4 14,3 15,2 16,6 15,5 11,8 16 11,8 t 2 ( C) 13,4 16,4 15,7 17 16,3 12,5 15,2 19,1 ph 1 7,12 6,96 6,89 6,85 6,95 7,16 6,74 7,12 ph 2 7,02 7,02 7 6,89 7 7,12 6,79 7,63 Қ 1 (µs/cm) 1693 1204 1545 1598 994 1254 1350 1119 Қ 2 (µs/cm) 1508 1131 1383 1611 976 1438 1391 1124 V tabulce č. 2.2.2.-6 jsou uvedeny vypočtené hodnoty transmisivity (T) a koeficientu filtrace (k) podle teorie neustáleného proudění podzemní vody, včetně metody, kterou byly příslušné parametry vypočteny. Růžově podbarvené hodnoty nebyly započteny do průměrování, jelikož nebyly vyhodnoceny jako dostatečně reprezentativní. Týká se to zejména neustálení hladiny při čerpání či rychlého vyčerpání vody při čerpací zkoušce (HPV-7 a HPV-8). 33

Vypočtené hodnoty hydraulických parametrů Tabulka č. 2.2.2-6 HPV-1 HPV-2 HPV-3 HPV-4 HPV-5 HPV-6 HPV-7 HPV-8 ustálené proudění: k (m/s) 1,32.10-5 2,92.10-5 2,30.10-5 3,70.10-5 2,18.10-5 5,50.10-5 4,40.10-6 9,07.10-7 T (m 2 /s) 6,33.10-5 1,11.10-4 1,91.10-4 1,52.10-4 1,02.10-4 1,24.10-4 2,24.10-5 3,36.10-6 neustálené proudění: CZ-Theis k (m/s) 4,01.10-6 1,14.10-5 6,68.10-6 1,76.10-5 1,32.10-5 2,24.10-5 - - T (m 2 /s) 2,51.10-5 5,38.10-5 4,11.10-5 7,85.10-5 6,58.10-5 6,39.10-5 - - CZ-Jacob k (m/s) 4,11.10-6 1,06.10-5 7,59.10-6 1,64.10-5 1,20.10-5 2,13.10-5 - - T (m 2 /s) 2,57.10-5 4,97.10-5 4,67.10-5 7,31.10-5 5,98.10-5 6,08.10-5 - - SZ-Theis k (m/s) 6,15.10-6 1,02.10-5 1,25.10-5 4,94.10-5 4,16.10-5 2,56.10-5 1,64.10-6 5,22.10-7 T (m 2 /s) 3,85.10-5 4,79.10-5 7,66.10-5 2,20.10-4 2,08.10-4 7,30.10-5 9,78.10-6 2,38.10-6 SZ-s-t k (m/s) 4,73.10-6 9,10.10-6 1,11.10-5 3,63.10-5 3,35.10-5 2,46.10-5 1,12.10-6 5,31.10-7 T (m 2 /s) 2,96.10-5 4,28.10-5 6,84.10-5 1,61.10-4 1,67.10-4 7,01.10-5 6,64.10-6 2,42.10-6 SZ-s-t k (m/s) 5,19.10-6 9,96.10-6 1,16.10-5 3,97.10-5 3,55.10-5 2,59.10-5 1,72.10-6 5,87.10-7 T (m 2 /s) 3,24.10-5 4,68.10-5 7,14.10-5 1,77.10-4 1,78.10-4 7,38.10-5 1,03.10-6 2,67.10-6 výlsedek k (m/s) 4,84.10-6 1,03.10-5 1,21.10-5 3,27.10-5 2,63.10-5 2,40.10-5 1,68.10-6 5,47.10-7 T (m 2 /s) 3,03.10-5 4,82.10-5 6,08.10-5 1,44.10-4 1,30.10-4 6,83.10-5 1,00.10-6 2,49.10-6 R (m) 19 17 14 12 10 17 7 4 Při celkovém zhodnocení hydraulických parametrů se vycházelo z hodnot sestavených v tabulkách, z geologických a hydrogeologických poměrů ve zkoumaném území a z údajů naměřených při realizaci hydrodynamických zkoušek. Reprezentativní hodnoty hydraulických parametrů byly stanoveny výběrově průměrem z hodnot vypočtených převážně podle teorie neustáleného proudění podzemní vody. Reprezentativnost jednotlivých hodnot byla posouzena s ohledem na statistickou významnost, míru ovlivnění hydrodynamických zkoušek a jejich průběh a hydrogeologické poměry na lokalitě. Výběr reprezentativních hodnot hydraulických parametrů a jejich interpretace uvádí tabulka č. 2.2.2.-7. Interpretace hodnot hydraulických parametrů Tabulka č. 2.2.2-7 Objekt k [m/s] Třída propustnosti T [m 2 /s] Třída transmisivity HPV-1 4,84.10-6 V dosti slabě propustné 3,03.10-5 IV nízká HPV-2 1,03.10-5 IV mírně propustné 4,82.10-5 IV nízká HPV-3 1,21.10-5 IV mírně propustné 6,08.10-5 IV nízká HPV-4 3,27.10-5 IV mírně propustné 1,44.10-4 III střední HPV-5 2,63.10-5 IV mírně propustné 1,30.10-4 III střední HPV-6 2,40.10-5 IV mírně propustné 6,83.10-5 IV nízká HPV-7 1,68.10-6 V dosti slabě propustné 1,00.10-6 V velmi nízká HPV-8 5,47.10-7 VI slabě propustné 2,49.10-6 V velmi nízká 34

Podle klasifikace vypracované J. Jetelem (l973) je možno charakterizovat zvodněnou vrstvu v okolí čerpaných vrtů ve skládce jako převážně mírně propustnou, ve třídě propustnosti IV, přecházející do dosti slabě propustné ve třídě propustnosti V (vrt HPV-7). Obdobné parametry byly zjištěny i ve vrtu HPV-6, který se nachází proti směru proudění podzemní vody od staré skládky, vrt HPV-1, který se nachází v rostlém terénu ve směru proudění podzemní vody, měl nižší propustnost ve třídě V. V případě vrtu HPV-8 byla zjištěna slabá propustnost, ve třídě propustnosti VI, toto je však způsobeno kolmatací vrtu, tento výsledek tedy není dostatečně reprezentativní pro okolní hydrogeologický kolektor. Transmisivitu je možno podle J. Krásného (1986) charakterizovat převážně jako nízkou, ve třídě transmisivity IV, přecházející do velmi nízké, ve třídě transmisivity V, v případě vrtů HPV-4 a HPV-5 jako střední, ve třídě transmisivity III. Zjištěná transmisivita naznačuje z vodohospodářského hlediska prostředí s předpokladem kvantitativního využití podzemní vody jednotlivými až menšími odběry pro místní zásobování. 2.2.2.7 Měření ručním rentgenovým analyzátorem Měření ručním rentgenovým analyzátorem na bázi rentgenové fluorescence bylo provedeno na všech nově vybudovaných dočasných vrtech HPV-1 až HPV-8 a sondách S-1 až S-10. Proměřován byl každý metr vrtného jádra, u kterého byla vždy předem provedena homogenizace. Výsledky měření jsou tabulkově zpracovány v příloze č. 4.6. Zvýšené koncentrace prvků jsou zde označeny červeně. Současně jsou zde uvedeny také limity detekce. Prvky: K, Ca, Ti, Fe, Mn jsou obsaženy ve vyšší míře víceméně ve všech případech, neboť se ve většině případů jedná o přírodní, resp. horninotvorné prvky. Jako pozaďové výsledky lze použít měření z vrtů HPV-6 vrt mimo prostor skládky, proti směru proudění podzemní vody a vrt HPV-5 vrt při severním okraji skládky (nezastihl odpady). Prvky Cl, Mo, Ag, As, Se, Cd, Co, Sn, Sb, W, Hg, U, Th a Cr nebyly detekovány vůbec nebo v minimální koncentraci. Vyšší obsahy prvků byly zaznamenány v jádře vrtu HPV-6 v obsahu S metráž 17 19 a 20 21 m, dále Cl v hloubce 20 21 m, a Mn v hloubce 9 10 m. Vrt HPV-5 vykázal pouze vyšší obsahy Mn v metráži 17 19 m. Vrty, které zastihly odpady (tj. HPV-1 až HPV-4 a HPV-7) vykazují zvýšené obsahy prvků P, S, Cl, V, Cr, Ni, Cu, Zn, As, Sn, Hg, Pb, jak v samotném měřeném profilu odpadu, tak i částečně směrem do hloubky (výluhy). Tyto prvky potvrzují vizuální popis vrtného jádra přítomnost popelu, škváry a jiného nespecifikovaného komunálního odpadu. Vrt HPV-8, situovaný mimo starou skládku, po směru proudění podzemní vody, nevykázal zvýšené koncentrace rizikových prvků, vyjma S a Cl v metráži 10-11 m. Rovněž v povrchové vrstvě staré skládky (sondy S-1 až S-10) nebyly zvýšené obsahy prvků, vyjma síry v sondách S-5 a S-6 a Zn v sondách S-2 a S-7. 2.2.2.8 Atmogeochemický průzkum Obsahy skládkového plynu ze sond S-1 až S-10 a z vrtů HPV-1 až HPV-8 jsou uvedené v protokolu z měření příloha č. 8.1. Přepočet plynů na 0 % obj. O 2 nejsou uvedeny, protože zjištěné koncentrace metanu 0,1 až 0,2 % obj. se pohybují na hranici nejistoty měření 0,5 %. 35

Z uvedených výsledků vyplývá, že ve staré části skládky nedochází k tvorbě skládkového plynu. Skládku lze zařadit do třídy I - střední koncentrace tvorby CH 4 <7,4 % obj. tzn., že odplynění není nutné (dle ČSN 83 8034 Skládkování odpadů odplynění skládek). 2.2.2.9 Vyhodnocení archivních leteckých snímků lokality Za účelem studia vývoje rozsahu skládky byly získány letecké snímky z archivu Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu se sídlem v Dobrušce (VGHMÚř). Jednalo se o 7 scén lokality z let 1960, 1968, 1976, 1978, 1982, 1985 a 1990. Dále Český úřad zemědělský a katastrální poskytuje v rámci vlastního geoportálu prohlížecí službu WMS, kde je možné prohlížet archivní data ortofota České republiky, snímky z let 1998 2001 černobíle, barevné od roku 2002. Zájmová lokalita byla nasnímána (a snímky jsou dostupné) v letech 2000, 2003, 2006, 2009, 2012 a 2014. Vzhledem k chybějícím prvkům vnitřní i vnější orientace u snímků od VGHMÚř bylo přistoupeno k posazení snímků do souřadného systému WGS84 UTM 33N na základě sběru vlícovacích bodů. Vlícovací body byly situovány na výrazné prvky ležící na úrovni terénu. Jednalo se především o body v rámci železniční tratě, křižovatek, mostů, pat domů či osamocených významných staveb apod. Letecké snímky byly podrobeny multitemporální analýze. Jednotlivé roky jsou zobrazeny v detailu v příloze. Na jejich základě můžeme sledovat vývoj lokality a její dynamiku v čase. Obr. 1: Situace lokality v roce 1978 se zákresem aktuálních hydrogeologických vrtů a sond Minimálně do roku 1978 byla lokalita využívána především k zemědělským účelům. Na snímcích z let 1960, 1968, 1976 i 1978 je možné vidět území ještě nezasažené těžbou. 36

První viditelné změny v lokalitě jsou viditelné na snímku z r. 1982. Těžba tedy byla započata mezi roky 1978 1982. Následně docházelo k pravidelnému rozšiřování prostoru pro těžbu. Na snímku z roku 1985 je vidět rozšíření těžené oblasti na přibližně čtyřnásobek oproti roku 1982. V dalších letech docházelo k velkému nárůstu těžební plochy. Obr. 2: Situace lokality v roce 1982 se zákresem aktuálních hydrogeologických vrtů a sond Rozsah těžebního prostoru v lokalitě do roku 1990 Tabulka č. 2.2.2.-8 Rok 1982 1985 1990 Plocha těžebního prostoru [m 2 ] 15220 62204 186554 Během následujících pěti let docházelo k dalším změnám v krajině. Na snímku z roku 1990 je zřetelné ukončení těžby v severní části, je možné, že v tomto místě již byla započata skládka. Na snímku z roku 2000 je již zřetelný rozsáhlejší prostor, který byl přeměněn z těžebního na skládku. Těžba písku se mezitím rozšířila a částečně přesunula na vedlejší lokality. Již zde také existují dvě jímky průsakových vod, které se v místě nacházejí dodnes. Snímky z následujících let (2003, 2006, 2009, 2012, 2014 a 2016) již neukazují dramatické změny ve využití půdy, je zde viditelný postupný přesun oblasti těžby na vedlejší pozemky a omezování těžby v místech, na kterých probíhala do roku 1990. Tyto plochy byly postupně měněny na plochy skládkové. 37

Obr. 3: Situace lokality v roce 1990 se zákresem aktuálních hydrogeologických vrtů a sond Obr. 4: Situace lokality v roce 2000 se zákresem aktuálních hydrogeologických vrtů a sond 38