PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ PAMÁTKU POD OSTROHEM PRO PRO OBDOBÍ 2016 2025 RNDr. Alena Vydrová, 2015
1. Základní údaje o zvláště chráněné území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2176 kategorie ochrany: přírodní památka název území: Pod Ostrohem druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: Vyhláška orgán, který předpis vydal: Správa NP a CHKO Šumava číslo předpisu: č. 2/2002 datum platnosti předpisu: 20. 5. 2002 datum účinnosti předpisu: 1. 7. 2002 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec: katastrální území: Jihočeský Prachatice Horní Vltavice Horní Vltavice Příloha M1: M1a: Orientační mapa s vyznačením území (širší okolí) podkladová mapa: základní mapa 1: 50 000 (ČUZK, geoportál) M1b: Orientační mapa s vyznačením území (bezprostřední okolí) podkladová mapa: základní mapa 1: 10 000 (ČUZK, geoportál) 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměry parcel byly převzaty z KN (http://nahlizenidokn.cuzk.cz/) Zvláště chráněné území Katastrální území: Horní Vltavice 644595 Číslo parcely podle KN 91/19 91/28 91/6 92/1 Druh pozemku podle KN ostatní plocha ostatní plocha trvalý travní porost trvalý travní porost Způsob využití pozemku podle KN neplodná půda neplodná půda Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) 290 6224 6224 290 12092 12092 290 84716 84716 290 17719 17719 Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 1
Celkem 120751 CELKEM 12,07 Ochranné pásmo: Ochranné pásmo není zvlášť vyhlášené (území do vzdálenosti 50 m od hranice rezervace - 37 odst. 1 ZOPK). Přehled parcel, které nebo jejich části jsou součástí ochranného pásma 80/2 (k. ú. Horní Vltavice) lesní pozemek 83/24(k. ú. Horní Vltavice) trvalý travní porost 83/96 (k. ú. Horní Vltavice) ostatní plocha (neplodná půda) 89 (k. ú. Horní Vltavice) ostatní plocha (neplodná půda) 91/17 (k. ú. Horní Vltavice) trvalý travní porost 91/21 (k. ú. Horní Vltavice) ostatní plocha (neplodná půda) 93 (k. ú. Horní Vltavice) lesní pozemek 102 (k. ú. Horní Vltavice) trvalý travní porost 103/5 (k. ú. Horní Vltavice) trvalý travní porost 381 (k. ú. Horní Vltavice) ostatní plocha (silnice) Příloha M2: M2: Katastrální mapa se zákresem MZCHÚ. podkladová mapa: ortofotomapa a katastr nemovitostí (ČUZK, geoportál) 1.4 Výměra území Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha OP plocha v ha (OP není samostatně vyhlášené) Způsob využití pozemku ZCHÚ plocha v ha lesní pozemky - - - - vodní plochy - - - - trvalé travní trvalý travní 102435 - porosty porost 102435 orná půda - - ostatní zemědělské - - pozemky ostatní plochy 18316 - neplodná půda 18316 zastavěné plochy a - - nádvoří plocha celkem 120751-120751 2
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: Natura 2000 evropsky významná lokalita: není Šumava biosférická rezervace UNESCO CHOPAV Šumava CZ0314024 Šumava Příloha M3: M3: Ochrana přírody a krajiny (CHKO, EVL) podkladová mapa: základní mapa 1: 50 000 (ČUZK, geoportál), AOPK ČR (EVL, ptačí oblast, CHKO) 1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Posláním přírodní památky je zajištění ochrany nejvýše položené lokality výskytem generativně plodného rákosu obecného (Phragmites australis), chráněných druhů ptáků: ťuhýk obecný, chřástal polní, bramborníček hnědý, cvrčilka zelená, atd. a všech přirozeně se vyvíjejících společenstev na mokřadech a jimi obklopených sušších stanovištích na zaniklých zemědělských půdách. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. ekosystémy název ekosystému podíl plochy v ZCHÚ (%) popis ekosystému Vlhké pcháčové louky (T1.5) 26 Degradované vlhké pcháčové louky. Údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2) 12 Fragmenty potočního luhu podél potoka. 3
1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy / habitat 91E0* podíl plochy v popis biotopu typu přírodního ZCHÚ (%) stanoviště 12 Fragmenty potočního luhu podél potoka. B. evropsky významné druhy a ptáci název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení - - - - popis biotopu druhu 1.9 Cíl ochrany Dlouhodobým cílem péče o Přírodní památku Pod Ostrohem je zabránění eutrofizace lokality z okolní krajiny a ponechání polopřirozených stanovišť samovolnému vývoji, vyjma segmentu č. 8, který je pravidelně zemědělsky obhospodařován jako kosená, nehnojená louka. 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Území se nachází ve střední části Chráněné krajinné oblasti Šumava, asi 10 km jjz. od Vimperka. Leží při hlavní silnici Horní Vltavice Kubova Huť Vimperk. Podle regionálního geomorfologického členění (DEMEK 1987) patří řešené území k provincii Česká Vysočina, Šumavské soustavě, podsoustavě Šumavská hornatina, celku Šumava, podcelku Šumavské pláně, okrsku Knížecí pláně. Území se nachází ve svahu v pravobřeží Kubohuťského potoka v nadmořské výšce 870 910 m. V podloží se v širším okolí nacházejí migmatity, na které směrem k ose údolí navazují hlinitopísčité sedimenty a v ose údolí nivní sedimenty. Půdy tvoří kambický podzol a v okolí pramenišť a vodního toku gleje. Území patří k povodí Vltavy a je odvodňováno Kubohuťským potokem a jeho přítoky. 4
Území leží v mírném klimatickém pásu Střední Evropy. Podle klimatické rajonizace (QUITT 1971) území leží na hranicích mezi chladnou oblastí CH6 a CH7. Pro toto území je charakteristický srážkový úhrn ve vegetačním období 500 700 mm, počet dnů se sněhovou pokrývkou 100 140, průměrné teploty v lednu -3-5 C, průměrné teploty v červenci 14 16 C. Z hlediska fytogeografického členění (SKALICKÝ 1988) spadá území do oreofytika (Oreophyticum O), fytogeografického okresu Šumava (88), podokresu Boubínskostožecká hornatina (88d). Podle geobotanické mapy ČSSR (MIKYŠKA 1968) se v území nacházejí květnaté bučiny (Eu-Fagion). Podle mapy potenciální přirození vegetace České republiky (NEUHÄUSLOVÁ et al. 1998) území pokrývá bučina s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-fagetum). Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Cévnaté rostliny název druhu česky (latinsky) Dřípatka horská (Soldanella montana) Jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum) Prha chlumní (Arnica montana) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. ČS menší populace 3 C3 - ČK - - C3 C4-3 C3 C3 popis biotopu druhu, další poznámky V náletových porostech v blízkosti potoka. NDOP, aktuálně nezjištěn NDOP, aktuálně nezjištěn Kategorie podle Vyhlášky 395/1992 Sb.: KO kriticky ohrožený druh, SO silně ohrožený druh, O ohrožený druh. Kategorie podle Červeného seznamu (GRULICH 2012): C1 kriticky ohrožený druh, C2 silně ohrožený druh, C3 ohrožený druh, C4a vzácnější taxony vyžadující pozornost. Kategorie podle Červené knihy jižní části Čech (LEPŠÍ et al. 2013): C1 kriticky ohrožené taxony, C2 silně ohrožené taxony, C3 ohrožené či zranitelné taxony, C4a vzácnější taxony vyžadující další pozornost. 5
Živočichové název druhu česky (latinsky) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. - - - - - ČS popis biotopu druhu, další poznámky Vegetační charakteristika Přírodní stanoviště soustavy NATURA 2000 V rámci mapování soustavy NATURA 2000 byly v území vylišeny následující přírodní biotopy (www.nature.cz). T1.5 Vlhké pcháčové louky T1.6 Vlhká tužebníková lada / stanoviště NATURA 2000 habitat 6410 L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy / stanoviště NATURA 2000 habitat 91E0* Aktualizace mapování biotopů byla provedena v roce 2008. Při terénním průzkumu pro tuto studii byl vymapován aktuální stav, který se od výše uvedeného mapování poněkud odlišuje. V následující tabulce bylo plošné zastoupení přírodních a nepřírodních biotopů počítáno podle skutečnosti v roce 2015. Příloha M4: M4: NATURA 2000 mapování biotopů podkladová mapa: ortofotomapa (ČUZK, geoportál) a VMB AOPK ČR Plošné zastoupení přírodních i nepřírodních biotopů (stanovišť) v PP Stanoviště NATURA 2000 91E0* Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy Biotop/přírodní stanoviště T1.5 Vlhké pcháčové louky L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy Předmět ochrany Zastoupení ha % ANO 3,1 26 ANO 1,5 12 X5 Intenzivně obhospodařované louky NE 1,5 12 X12A Nálety pionýrských dřevin, ochranářsky významné porosty NE 6,0 50 6
Přírodní stanoviště, která se ve ZCHÚ v současné době vyskytují: T1.5 Vlhké pcháčové louky Svaz: Calthion palustris V území se vyskytují vlhké pcháčové louky v různých stupních degradace. V některých převažují především traviny, např. psárka luční (Alopecurus pratensis), bojínek luční (Phleum pratense), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), v jiných typech najdeme např. dominantní skřípinu luční (Scirpus sylvaticus). Všechny typy vlhkých luk zarůstají, někde se objevuje např. ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), v některých částech území i eutrofní druhy, např. kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy (habitat 91E0*) Svaz: Alnion incanae Podél Kubohuťského potoka se zachovaly zbytky potočních olšin, s dominancí olše šedé (Alnus incana), hojně je přimíšen i smrk (Picea abies). Bylinný podrost tvoří krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), blatouch bahenní (Caltha palustris), chrastavec lesní (Knautia dipsacifolia) a ostřice třeslicovitá (Carex brizoides). Uplatňuje se zde i celá řada lučních druhů, např. metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys) a tužebník jilmový (Filipendula ulmaria). X5 Intenzivně obhospodařované louky Kulturní louka s dosadbou zejména travin a jetelovin. X12A Nálety pionýrských dřevin, ochranářsky významné porosty Náletové porosty na dřívějších zamokřených loukách, které byly v minulosti drasticky odvodněné. 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Chráněná krajinná oblast Šumava byla zřízena výnosem Ministerstva školství a kultury č. 53855/63 dne 27. 12. 1963 v rozloze 168 654 ha. Tento výnos byl novelizován výnosem Ministerstva kultury ČSR č. j. 5954/75 ze dne 17. března 1975. Evropsky významná lokalita Šumava byla vymezena vládním nařízením č. 318/2013 Sb. ze dne 21. 8. 2013. b) lesní hospodářství Není. c) zemědělské hospodaření V segmentu č. 8 je vymezen zemědělský půdní blok, louka se pravidelně obhospodařuje. d) rybníkářství Není. 7
e) myslivost Výkon práva myslivosti není na území PP zakázán. f) rybářství Není. g) rekreace a sport Území není využíváno k rekreaci ani ke sportovním aktivitám. h) těžba nerostných surovin Území nebylo v minulosti ani současnosti využíváno k těžbě nerostných surovin. i) jiné způsoby využívání Nejsou. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Nařízení vlády č.132/2005 Sb., kterým se stanoví evropsky významné lokality, ze dne 22. 12. 2004. Nařízení vlády č. 371/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 301/2007 Sb. Nařízení vlády č. 318/2013, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ze dne 21. 8. 2013 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Lesy se na území PP nevyskytují. 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích V území se nevyskytují. 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody V území se nevyskytují. 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích Dílčí plochy na nelesních pozemcích byly vymezeny na základě aktuálního stavu vegetace. Vlastnické a nájemní vztahy nebyly při vymezení dílčích ploch respektovány. 8
Dílčí plocha 1 Sukcesně zarůstající mokřadní loučka (T1.5) s náletem dřevin, místy i eutrofní podrost. V minulosti zde byla provedena hluboká meliorace, která měla za následek změnu druhového složení. Současně se na stavu vegetace podílí eutrofizace okolní krajiny. Kromě náletu, břízy karpatské (Betula carpatica), smrku (Picea abies), osiky (Populus tremula) a v keřovém patře vrby ušaté (Salix aurita), se zde vyskytuje např. psárka luční (Alopecurus pratensis), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), srha říznačka (Dactylis glomerata), třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), bedrník větší (Pimpinella major), ptačinec trávovitý (Stellaria graminea), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), blatouch bahenní (Caltha palustris), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris) a maliník (Rubus idaeus). Management zde není potřeba provádět. Dílčí plocha 2 a 3 Náletové porosty (X12A) na bývalých mokřadních loučkách. Ve stromovém patře rostou osika (Populus tremula), bříza (Betula carpatica), smrk (Picea abies), olše šedá (Alnus incana), v keřovém se objevuje vrba ušatá (Salix aurita). Bylinný podrost je bohatý, např. starček vejčitý (Senecio ovatus), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), kuklík potoční (Geum rivale), chrastavec lesní (Knautia dipsacifolia), pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum), p. bahenní (Cirsium palustre), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), rákos obecný (Phragmites australis), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), blatouch bahenní (Caltha palustris), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), pomněnka hajní (Myosotis nemorosa), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), děhel lesní (Angelica sylvestris), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), silenka dvoudomá (Silene dioica), starček potoční (Tephroseris crispa). Velkou část náletů tvoří nepřírodní biotop skupiny X, jen malou část těchto náletových porostů lze již klasifikovat jako L2.2 W (náletové olšiny). Náletové porosty žádný management nevyžadují. Dílčí plocha 4 Vlhká louka uprostřed okolních ploch, které byly v minulosti odvodněné. Okraje zarůstají náletem dřevin a křovin. Louka leží ve svahu, je dlouhododě neobhospodařovaná a sukcesně zarůstá. Bylinné patro je relativně bohatší, velkou část plochy tvoří degradované vlhké pcháčové louky (T1.5), na okrajích s charakterem sušších trávníků (T2.3B). V bylinném patře rostou např. metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), psárka luční (Alopecurus pratensis), psineček obecný (Agrostis capillaris), kostřava červená (Festuca rubra), bojínek luční (Phleum pratense), hrachor luční (Lathyrus pratensis), pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum), p. bahenní (Cirsium palustre), třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), bedrník větší (Pimpinella major), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), srha říznačka (Dactylis glomerata), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), máta rolní (Mentha arvensis), maliník (Rubus idaeus), starček vejčitý (Senecio ovatus), jetel prostřední (Trifolium medium), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), zvonek rozkladitý (Campanula 9
patula), medyněk měkký (Holcus lanatus). V suchých okrajích lze nalézt např. hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), pupavu bezlodyžnou (Carlina acaulis), mateřídoušku polejovitou (Thymus pulegioides) a lilii zlatohlávek (Lilium martagon). Management zde není potřeba provádět (s výjimkou plochy pod elektrovodem), plochu je vhodné ponechat přirozené sukcesi. Středem plochy přes přírodní památku prochází elektrovod vysokého napětí; pod ním je v případě potřeby možné vyřezat náletové dřeviny. Vyřezané dřeviny je možné na místě štěpkovat, ale štěpky je nutné odvézt z plochy rezervace, aby nedocházelo k další eutrofizaci lokality. Dílčí plocha 5 Fragment potoční olšiny (L2.2) v nivě Kubohuťského potoka s náletem dřevin. Ve stromovém patře rostou olše šedá (Alnus glutinosa), smrk (Picea abies), bříza karpatská (Betula carpatica), javor klen (Acer pseudoplatanus) a osika (Populus tremula). V bylinném patře převažuje starček hajní (Senecio ovatus), z dalších druhů se uplatňují např. chrastavec lesní (Knautia dipsacifolia), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pitulník horský (Galeobdolon montanum), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), papratka samičí (Athyrium filix-femina), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), blatouch bahenní (Caltha palustris), ostřice stinná (Carex umbrosa), jahodník obecný (Fragaria vesca), škarda bahenní (Crepis paludosa) a celík zlatobýl (Solidago virgaurea). V olšinách není potřeba provádět žádný management. Dílčí plocha 6 Náletové porosty (X12A) v blízkosti nivy Kubohuťského potoka. Ve stromovém patře rostou bříza (Betula carpatica), smrk (Picea abies), olše šedá (Alnus incana), v keřovém patře se objevuje vrba ušatá (Salix aurita). Bylinný podrost tvoří, např. starček vejčitý (Senecio ovatus), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), kuklík potoční (Geum rivale), chrastavec lesní (Knautia dipsacifolia), pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum), p. bahenní (Cirsium palustre), celík zlatobýl (Solidago virgaurea), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), blatouch bahenní (Caltha palustris), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), pomněnka hajní (Myosotis nemorosa), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), škarda bahenní (Crepis paludosa), děhel lesní (Angelica sylvestris), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), silenka dvoudomá (Silene dioica), starček potoční (Tephroseris crispa), dřípatka horská (Soldanella montana), podbělice alpská (Homogyne alpina) a šťavel kyselý (Oxalis acetosella). Náletové porosty žádný management nevyžadují. Dílčí plocha 7 Malá mokřadní loučka (T1.5) uprostřed náletových dřevin, s vegetací vlhkých pcháčových luk, která sukcesně zarůstá. Je dlouhodobě ovlivněná odvodněním okolních pozemků a eutrofizací. Z náletových dřevin zde rostou, osika (Populus tremula), bříza karpatská (Betula carpatica) a smrk (Picea abies). V keřovém patře najdeme vrbu (Salix aurita). Bylinné patro je chudší s převahou trav, např. srha 10
říznačka (Dactylis glomerata), psárka luční (Alopecurus pratensis), psineček tenký (Agrostis capillaris), bojínek luční (Phleum pratense), pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum), p. bahenní (Cirsium palustre), rákos obecný (Phragmites australis), bedrník větší (Pimpinella major), starček vejčitý (Senecio ovatus), řebříček obecný (Achillea millefolium), svízel bílý (Galium album), máta rolní (Mentha arvensis) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Management zde není potřeba provádět, plochu je vhodné ponechat sukcesi. Dílčí plocha 8 Kulturní kosená louka (X5), druhově chudá. Najdeme zde např. srhu říznačku (Dactylis glomerata), psárku luční (Alopecurus pratensis), psineček obecný (Agrostis capillaris), bojínek luční (Phleum pratense), pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum), medyněk měkký (Holcus mollis), metlici trsnatou (Deschampsia cespitosa), bedrník větší (Pimpinella major), mochnu nátržník (Potentilla erecta), zvonek rozkladitý (Campanula patula), rozrazil lékařský (Veronica officinalis), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), svízel bílý (Galium album), bolševník obecný (Heracleum sphondyllium), jetel luční (Trifolium pratense) a jetel plazivý (Trifolium repens). Louka se pravidelně kosí. Přes plochu prochází elektrovod vysokého napětí; pod ním je v případě potřeby možné vyřezat náletové dřeviny. Vyřezané dřeviny je možné na místě štěpkovat, ale štěpky je nutné odvézt z plochy rezervace, aby nedocházelo k další eutrofizaci lokality. Dílčí plocha 9 Nálet dřevin (X12A), místy i fragmenty potoční olšiny v blízkosti Kubohuťského potoka. Ve stromovém patře převažují olše šedá (Alnus incana), smrk (Picea abies), bříza karpatská (Betula carpatica), javor klen (Acer pseudoplatanus), v keřovém patře se uplatňují střemcha (Prunus padus), vrba ušatá (Salix aurita) a v. popelavá (Salix cinerea). Bylinné patro je tvořeno druhy potočních olšin, např. krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), maliník (Rubus idaeus), pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa) aj. Náletové porosty žádný management nevyžadují. Dílčí plocha 10 Zarůstající vlhká louka (T1.5), rostou zde např. srha říznačka (Dactylis glomerata), psárka luční (Alopecurus pratensis), psineček obecný (Agrostis capillaris), bojínek luční (Phleum pratense), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), maliník (Rubus idaeus), pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum), vratič obecný (Tanacetum vulgare), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), bedrník větší (Pimpinella major), hrachor luční (Lathyrus pratensis) a chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). Management zde není potřeba provádět (s výjimkou plochy pod elektrovodem), plochu je vhodné ponechat přirozené sukcesi. Přes plochu prochází elektrovod 11
vysokého napětí; pod ním je v případě potřeby možné vyřezat náletové dřeviny. Vyřezané dřeviny je možné na místě štěpkovat, ale štěpky je nutné odvézt z plochy rezervace, aby nedocházelo k další eutrofizaci lokality. Dílčí plocha 11 Fragment vlhké zarůstající louky (T1.5), na okraji náletu s dominancí skřípiny lesní (Scirpus sylvaticus) a ostřice třeslicovité (Carex brizoides). Z dalších druhů zde rostou např. pomněnka lesní (Myosotis nemorosa), škarda bahenní (Crepis paludosa), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), kuklík potoční (Geum rivale) a maliník (Rubus idaeus). Management zde není potřeba provádět, plochu je vhodné ponechat sukcesi. Dílčí plocha 12 Potoční olšina s náletem dřevin a porostem ostřice třeslicovité (Carex brizoides) v podrostu. Ve stromovém patře dominuje olše šedá (Alnus glutinosa) a smrk (Picea abies). V bylinném patře se kromě ostřice třeslicovité uplatňují např. maliník (Rubus idaeus), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), starček vejčítý (Senecio ovatus), tuženík jilmový (Filipendula ulmaria), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), blatouch bahenní (Caltha palustris), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), papratka samiččí (Athyrium filix-femina), škarda bahenní (Crepis paludosa), chrastavec lesní (Knautia dipsacifolia) aj. V olšinách není potřeba provádět žádný management. Příloha M5: Mapa dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích podkladová mapa: ortofotomapa 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Plán péče pro předchozí období, 2002 2011, nevymezoval žádné regulační ani asanační zásahy (Přílepková 2002). Z odborných průzkumů, byl pro PP Pod Ostrohem, zpracován botanický inventarizační průzkum (Chocholoušková 2005). Lokalita je relativně stále ve stejném stavu, v posledních letech se zvyšuje eutrofizace území z okolní krajiny. Nejsou zde navrhovány žádné asanační ani regulační zásahy. Ponechává se zde možnost kosení louky v jižní části rezervace, která je součástí půdního bloku a vyřezání náletových dřevin pod elektrovodem. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Na ploše PP se v době platnosti plánu péče nepředpokládá žádná kolize zájmů ochrany přírody. 12
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Lesní porosty nejsou v PP. b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Rybníky se v území PP nevyskytují. c) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní plochy Následující tabulky popisují základní typy opakovaných i jednorázových managementových opatření, bližší specifikace pro jednotlivé dílčí plochy jsou uvedeny v tabulce T1 v příloze. d) péče o rostliny Ačkoli ve vyhlašovacím výnosu se hovoří o ochraně nejvýše položené fertilní populace rákosu obecného (Phragmites australis), není třeba pro tento druh investovat do speciálního managementu. Rákos je v ČR druhem, který není existenčně ohrožený, na více místech vystupuje i do podstatně vyšších nadmořských výšek (na Šumavě je silná populace na Knížecích pláních, roztroušeně i v oblasti Modravských slatí, v Jeseníkách ve Velké kotlině). Je schopen dlouhodobě přežívat i ve sterilním stavu (viz okraj Novosvětské slatě) a naopak se na mnoha lokalitách musí zasahovat v jeho neprospěch. e) péče o živočichy Základní péče o nejvýznamnější druhy živočichů není blíže specifikována. f) péče o útvary neživé přírody V území se nevyskytují. g) zásady jiných způsobů využívání území Jiné způsoby využívání území nejsou na lokalitě plánovány. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Lesní porosty se v PP nevyskytují. b) rybníky (nádrže) V území se nevyskytují. 13
c) útvary neživé přírody V území se nevyskytují. d) nelesní pozemky Přílohy: T1 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich. 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností. V ochranném pásmu jsou zastoupeny: - lesní porosty: běžné hospodaření podle LHP - trvalé travní porosty - ostatní plochy Pro ochranné pásmo PP se nestanovují bližší ochranné podmínky, tím nejsou dotčena omezení vyplývající z ustanovení 37 odst. 2 ZOPK. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu V současné době je obvod PP označen pruhovým značením, a to v souladu se zněním vyhlášky č. 64/2011 Sb., o plánech péče, o podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Nejsou. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Pohyb veřejnosti není v PP vzhledem ke špatné přístupnosti a podmáčení málo pravděpodobný. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Žádné. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Žádné. 14
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Při kalkulaci byl použit ceník AOPK ČR (Metodické listy 07.9, příl. 4, platné od 1. 1. 2013). Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy 1x za 10 roků pásové červené značení na ---------- stromech nebo kůlech v délce 2 200 m (1,50 Kč/1 m) 1x za 10 roků tabulového značení (hraničníky) 1 ---------- ks 3.000,-Kč, celkem 1 ks Jednorázové a časově omezené zásahy ---------- celkem (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) 3 300,- 3 000,- 6 300,- Opakované zásahy ------------ ----------- ----------------- Opakované zásahy celkem (Kč) ----------- ---------------- N á k l a d y c e l k e m (Kč) ---------- 6 300,- 4.2 Použité podklady a zdroje informací Anonymus (2009): Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma. Praha. [upraveno dle vyhlášky 60/2008] Anonymus (2013): Plán péče o CHKO Šumava na období 2012 2027. Ms. [uloženo na: Správa NP Šumava, Vimperk] AOPK ČR, LČR, VLS ČR a kol. (2006): pravidla hospodaření pro typy lesních stanovišť v EVL soustavy NATURA 2000. Planeta, Praha. CULEK M. [ed.] et al. (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha. CULEK M. [eds] (2005): Biogeografické členění České republiky. II. díl. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. DEMEK J. [eds] (1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia, Praha. FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. [eds] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha. 15
GRULICH V. (2012): Red list of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia, 84: 631 645. CHOCHOLOUŠKOVÁ Z. (2005): Botanický inventarizační průzkum Přírodní památky Pod Ostrohem. Ms. [uloženo na: Správa NP Šumava, Vimperk] CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ M., GRULICH V. et LUSTYK P. [eds] (2010): Katalog biotopů České republiky (druhé vydání). Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. KUBÁT K. [ed.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. LEPŠÍ P., LEPŠÍ M., BOUBLÍK K., ŠTECH M. et HANS V. [eds] (2013): Červená kniha květeny jižní části Čech. Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích. MIKYŠKA R. [ed.] (1968): Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země. In: Vegetace ČSSR, A2, Academia, Praha. NEUHÄUSLOVÁ Z., BLAŽKOVÁ D., GRULICH V., HUSOVÁ M., CHYTRÝ M., JENÍK J., JIRÁSEK J., KOLBEK J., KROPÁČ Z., LOŽEK V., MORAVEC J., PRACH K., RYBNÍČEK K., RYBNÍČKOVÁ E. et SÁDLO J. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha. PŘÍLEPKOVÁ S. (2002): Plán péče o Přírodní památku Pod Ostrohem. Ms. [uloženo na: Správa NP Šumava, Vimperk] QUITT E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Studia Geographica, Brno, 16: 1 73. SKALICKÝ V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In: HEJNÝ S. et SLAVÍK B. [eds], Květena České republiky 1: 103 121, Academia, Praha. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení Zákona ČNR č. 114/1992 Sb. [v platném znění]. Vyhláška č. 64/2011 Sb., o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny [v platném znění]. 4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky EVL Evropsky významná lokalita CHKO chráněná krajinná oblast CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod Šumava (Nařízení vlády č. 40/1978 ze dne 19. dubna 1978 IUCN Světový svaz ochrany přírody KN katastr nemovitostí MŽP ministerstvo životního prostředí NDOP nálezová databáze ochrany přírody NP národní park OP ochranné pásmo VMB vrstva mapování biotopů, data AOPK ČR ZCHÚ zvláště chráněné území ZOPK - zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny [v platném znění]. 16
5. Obsah: 1. Základní údaje o zvláště chráněné území... 1 1.1 Základní identifikační údaje... 1 1.2 Údaje o lokalizaci území... 1 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí... 1 1.4 Výměra území... 2 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími... 3 1.6 Kategorie IUCN... 3 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ... 3 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu... 3 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav... 3 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu... 4 1.9 Cíl ochrany... 4 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany... 4 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů... 4 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti... 7 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch... 8 2.4.1 Základní údaje o lesích... 8 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích... 8 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody... 8 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích... 8 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup... 12 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize... 12 3. Plán zásahů a opatření... 13 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ... 13 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání... 13 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území... 13 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností.... 14 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu... 14 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území... 14 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností... 14 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území... 14 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území... 14 17
4. Závěrečné údaje... 15 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)... 15 4.2 Použité podklady a zdroje informací... 15 4.3 Seznam používaných zkratek... 16 5. Obsah:... 17 6. Přílohy... 18 6. Přílohy Tabulky: T1 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Mapy: M1a: Orientační mapa s vyznačením území (širší okolí) podkladová mapa: základní mapa 1: 50 000 (ČUZK, geoportál) M1b: Orientační mapa s vyznačením území (bezprostřední okolí) podkladová mapa: základní mapa 1: 10 000 (ČUZK, geoportál) M2: Katastrální mapa se zákresem MZCHÚ a jeho ochranného pásma podkladová mapa: ortofotomapa a katastr nemovitostí (ČUZK, geoportál) M3: Ochrana přírody a krajiny CHKO, EVL, ptačí oblast podkladová mapa: základní mapa 1: 50 000 (ČUZK, geoportál), AOPK ČR (EVL, ptačí oblast, CHKO) M4: NATURA 2000 mapování biotopů podkladová mapa: ortofotomapa (ČUZK, geoportál) a VMB AOPK ČR M5: Mapa dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích podkladová mapa: ortofotomapa Zpracovala: RNDr. Alena Vydrová 15. 11. 2015, Včelná 18
T1 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu 1 název výměr a (ha) vlhká pcháčová louka 0,43 stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče Sukcesně zarůstající mokřadní loučka s náletem dřevin. doporučený zásah naléhavost termín provedení interval provádě ní bez zásahu - - - 2 náletové porosty 2,32 Náletové porosty na bývalých mokřadních loučkách. bez zásahu - - - 3 náletové porosty 1,32 Náletové porosty na bývalých mokřadních loučkách. bez zásahu - - - 4 vlhká pcháčová louka 2,51 Vlhká louka s náletem dřevin a křovin. vyřezání náletu pod elektrovodem 2 mimo vegetační sezónu podle potřeby 5 potoční olšina 0,74 Fragment potoční olšiny v nivě Kubohuťského potoka s náletem dřevin. bez zásahu - - - 6 náletové porosty 0,80 Náletové porosty v blízkosti nivy Kubohuťského potoka. bez zásahu - - -
7 vlhká pcháčová louka 0,21 Malá mokřadní loučka uprostřed náletových dřevin, s vegetací vlhkých pcháčových luk. bez zásahu - - - 8 kulturní louka 1,61 Kulturní kosená louka, druhově chudá. pravidelné obhospodařování, kosení; vyřezání náletu pod elektrovodem (podle potřeby, mimo vegetační sezónu) 2 červensrpen jednou ročně 9 náletové porosty 1.66 Nálet dřevin, místy i fragmenty potoční olšiny v blízkosti Kubohuťského potoka. bez zásahu - - - 10 vlhká pcháčová louka 0,15 Zarůstající vlhká louka. vyřezání náletu pod elektrovodem 2 mimo vegetační sezónu podle potřeby 11 vlhká pcháčová louka 0,27 Fragment vlhké zarůstající louky. bez zásahu - - - 12 potoční olšina 0,85 Potoční olšina s náletem dřevin a porostem ostřice třeslicovité (Carex brizoides). bez zásahu - - - naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný 1
2
3
4
5
6
7