MindBridge Consulting a.s. Geologická 5 152 00 Praha 5 www.mindbridge.cz info@mindbridge.cz +420 604 840 604 30. listopadu 2017 Tisková zpráva Jak je dostat z Prahy? Jakkoliv je nabídka pro turisty bohatá a zahrnuje kvalitní nabídku ze všech krajů a turistických regionů, největší nárůst v intenzitě cestovního ruchu za posledních 10 let zaznamenala Praha. Společný projekt CzechTourismu a MindBridge Consulting Cestovní ruch trendy za posledních 10 let mapoval změny v cestovním ruchu a současné priority lidí v oblasti cestování ve srovnání s obdobím roku 2007. Hlavní výsledky výzkumu byly publikovány na FÓRU CESTOVNÍHO RUCHU 15. listopadu 2017. Evropa se turisticky rozehřívá Za posledních 10 let se sice nezměnil seznam pěti nejvíce navštěvovaných zemí v Evropě, zůstávají na něm Španělsko, Itálie, Francii, Velká Británie a Rakousko. Nicméně i v nich pulzují turisté s větší intenzitou než před 10 lety, za toto období zvyšují počet přenocování celkem o 140 milionů, což představuje nárůst o 22 %. Pohyb turistů zjednodušil otevřený schengenský prostor před 10 lety a cestování po Evropě podpořilo také založení Airbnb, ekonomická krize, nebo nejistota v tradičních severoafrických turistických destinacích z posledních let. Do Egypta nebo Tuniska tak na vícedenní dovolenou odcestovalo jen z České republiky téměř o 220 tisíc turistů méně než před 10 lety. Přesun zájmu našich turistů byl zřejmý, současně nejvíce narostly srovnatelné výjezdy do Rakouska, Maďarsko nebo již tak oblíbeného Chorvatska. Do těchto zemí vyjelo o 100 až 126 tisíc lidí více než před 10 lety. V případě Maďarska to dokonce znamená nárůst na trojnásobek původního stavu, komentuje výsledky Ladislav Klika, CEO společnosti MindBridge Consulting. Chorvatsku se podařilo navíc celkově rozvinout cestovní ruch natolik, že jeho intenzita měřená počty přespání turistů k celkové populaci se za deset let zdvojnásobila. Tomu se trochu přiblížilo Řecko s 83% nárůstem, kde se staly díky řecké dluhové krizi pobyty výhodnější, doplňuje vedoucí marketingového výzkumu Soňa Machová z CzechTourismu. Pokud je index intenzity cestovního ruchu v celé EU na úrovni 5,7 a zvýšil se za 10 let jen o 3 desetiny, pak v Chorvatsku došlo k nárůstu z 8,3 na 16,8. To je stejné, jako kdyby se prodloužila délka všech pobytů na dvojnásobek, nebo jako kdyby přijelo 2x více turistů, doplňuje Soňa Machová. Nejvyšším indexem se pyšní Malta s hodnotou 21,5 přenocování na jednoho obyvatele. U Malty se na vysokém indexu podílejí dvě složky. Jde o tradiční turistickou destinaci, jejíž ostrovní charakter je příznivý pro vícedenní výlety a počtem obyvatel patří zároveň k malým státům.
Němci jsou u nás stálicí, Rusko střídá Francii a Čína sedí v záloze I v České republice se cestovní ruch zintenzivnil. V žebříčku Top 7 zdrojových zemí, z nichž k nám přijíždějí turisté nejvíce, figurují dnes Německo, Slovensko, Polsko, USA, Velká Británie, Rusko a Itálie. Z nich přicestovalo v roce 2016 4,8 milionů turistů. To představuje nárůst za deset let o 28 %. Francii, která byla v TOP 7 před deseti lety, mezitím vystřídalo Rusko a žebříčku nejlepších dýchá na záda na osmém místě Čína s nejrychlejším tempem nárůstu. Z TOP sedmičky je stabilní absolutní zájem z Německa, ale procentní nárůst byl nejvýraznější ze strany slovenských turistů, kterých k nám přijel více než dvojnásobný počet než před deseti lety a Poláků jen s mírně menší mírou nárůstu, přidává Soňa Machová. Turisté z Německa jsou však výraznou výjimkou a svým významem zaujímají klíčové postavení. Díky frekvenci příjezdů a průměrným útratám představují agregované výdaje v rámci cestovního ruchu v ČR na úrovni 36 mld Kč za rok 2016. Pro srovnání, druhé je Rusko (12,3 mld). Následují Slovensko (10,3 mld), USA (7,7 mld) a Velká Británie (7,5 mld). Domácí cestovní ruch léto, příroda a klid Lidé dnes preferují jednoznačně dovolenou v létě než zimní, raději do přírody, než městskou turistiku a touží více po klidu, než aby vyhledávali adrenalin a vzrušení. Před 10 lety jezdili lidé na dovolené půl na půl s cestovkou nebo sami, mírně častěji na jednu nebo dvě delší dovolené. Dnes se v tomto ohledu situace změnila. Lidé preferují více krátkých dovolených před jednou či dvěma delšími (nárůst o 11 procentních bodů) a častěji již preferují organizaci dovolené vlastními silami, než aby se spoléhali na nabídku cestovních kanceláří (plus 8 procentních bodů). Nejvíce posílily preference v tom, s kým na dovolenou raději pojedeme. Raději s partnerem/kou nebo v úzkém rodinném kruhu, než s partou přátel, známých.
Jak je dostat do ostatních krajů? V rámci příjezdového cestovního ruchu je už bez překvapení Praha dominantní. Podle výsledků výzkumu přespí 60 % zahraničních turistů při návštěvě ČR alespoň jednou v Praze. To má stoupající trend, před deseti lety to bylo jen 49 %. Přitažlivost Prahy jako turistické destinace je silná i v rámci domácího cestovního ruchu. Ze statistik ČSÚ o HUZ vyplývá, že zatímco před 10 lety ubytoval nejvíce domácích turistů Jihočeský kraj, před rokem to byl již Jihomoravský kraj s 1,1 mil ubytovaných domácích turistů. V průměru za stejnou dobu došlo za celou ČR k navýšení počtu domácích turistů v ubytovacích zařízeních o 44 %. Jakkoliv je snaha o nasměrování turistů také do ostatních regionů, jejichž nabídka se v poslední dekádě rychle rozvíjela, Praha rostla v tomto kritériu nejrychleji a počet ubytovaných turistů z ČR tam narostl 2,3 krát a byla v roce 2016 s počtem turistů vyšším než jeden milion na druhém místě (v roce 2016 sedmé místo). Podobně se navýšil Karlovarský kraj (1,9x proti roku 2006), ale jako kraj nejmenší je v absolutních počtech ubytovaných turistů DCR na posledním místě. To však neplatí, pokud se podíváme na intenzitu cestovního ruchu celkem. Počet nocí strávených v hromadných ubytovacích zařízeních na jednoho obyvatele kraje vzrostl o 20 % z 3,9 (2006) na 4,7 (2015). A Karlovarský kraj byl a je krajem, kde délka pobytu turistů patří k nejdelším a kde jsou i příjezdy na vysoké úrovni. Proto je v Karlovarském kraji intenzitou cestovního ruchu nejvyšší 16,3 přenocování na jednoho obyvatele (2015). Nejvyšší nárůst vykázala během tohoto období Praha. Z už tak vysokých 8,8 nocí na jednoho obyvatele se v roce 2015 dostala na 13,1 přenocování na hlavu. Nárůst 48 % tak byl nejrychlejší ze všech krajů. Podobné tempo růstu zaznamenal ještě Jihomoravský kraj (nárůst 41 %).
Filmová turistika? Jaké vlivy jsou aktuální v cestovním ruchu? Kromě cestování s nejbližšími, individuální organizace dovolených a preferencí kratších, ale častějších výjezdů, které mezi respondenty v reprezentativním šetření vyplynuly jako hlavní změny za posledních 10 let, se v projektu mapovaly také dva motivy, a to slevové portály a filmová turistika. Necelá polovina dotázaných ve věku 18-65 let má již zkušenost s nákupem dovolené na slevových portálech, přičemž polovina z nich tak koupila svou poslední dovolenou. Jde tedy spíše o zrychlující směr zkušeností. Zkušenost s nákupem dovolené na slevových portálech mají o něco častěji mladší lidé a lidé s vyššími příjmy, ti tak pravděpodobně mají více příležitostí nákupu dovolených, proto přirozeně i častější možnost ji uplatnit na slevových portálech. Celkově na slevových portálech nakoupilo dovolenou 45 % lidí a více než polovina z nich - 27 % - to udělala opakovaně, přičemž tento prodejní kanál vykazuje vysokou míru spokojenosti a loajality. Podstatným znakem je, že portály mají podle vyjádření respondentů motivační charakter, díky jejich nabídce při svých cestách navštěvují inzerované destinace, shrnuje Ladislav Klika. Více než 1/3 lidí vycestovala někdy na výlet nebo na dovolenou do míst, kde se natáčel nějaký film, nebo seriál, protože se jim líbil nebo se jim líbilo prostředí, ve kterém se odehrával. Filmová turistika oslovila častěji lidi z menších a středních sídel. Naopak zájem o ni klesá s rostoucím věkem respondenta. 16 % lidí na filmová místa vycestovalo opakovaně. Zájem je rostoucí a třetina lidí zatím sice za filmem nejela, ale již o tom uvažovala, takže filmová turistika má stále připravený potenciál. Zdroje: ČSÚ, EUROSTAT, archiv CzechTourismu Cestovní ruch trendy za posledních 10 let, reprezentativní výzkum za populaci ČR, 18-65 let, CAWI, n=1.000, listopad 2017
Soňa Machová Soňa Machová se věnuje marketingovému výzkumu více jak 15 let. Nejvíce zkušeností v této oblasti získala ve výzkumných agenturách Factum Invenio (dříve TNS Factum) a Ipsos, kde vedla řadu projektů zejména pro klienty z oblasti B2B. V roce 2013 nastoupila do agentury CzechTourism a stala se manažerkou projektu Segmentace zahraničních návštěvníků a koordinovala výzkum, který probíhal ve 14 zemích světa. Od roku 2015 je vedoucí Oddělení marketingového výzkumu a její snahou je propojovat různé datové zdroje a sdílet informace a zkušenosti s odborníky v oblasti marketingového výzkumu a cestovního ruchu. Ladislav Klika První výzkum veřejného mínění realizoval jako diplomovou práci na VŠE Praha mezi studenty vysokých škol v Československu. Od té doby realizoval, koordinoval nebo vedl dalších více než 850 lokálních či mezinárodních marketingových projektů, analýz. Specializuje se na měření a rozvoj spokojenosti a loajality zákazníků, identifikaci klíčových prvků ovlivňující jejich míru a na systémy optimalizace parametrů služeb pro cílové segmenty. Současně se zabývá modelováním chování zákazníků, a to jak v oblasti spotřebního zboží, tak trhu služeb a metodikou výzkumu, jejím auditováním. Pracuje dlouhodobě v oblasti marketingu finančních služeb, cestovního ruchu a v oblasti veřejného mínění se sociální tematikou. Je ředitelem výzkumné poradenské firmy MindBridge Consulting.