Číslo Červenec 015 Zdarma IOP pod lupou Čtvrtletník Integrovaného operačního programu Úspěšný břeclavský projekt sociální integrace str. 10 8 511 podpořených projektů v IOP, proplaceno 33, mld. Kč (údaje ke konci měsíce června 015) Integrovaný regionální operační program schválen Evropskou komisí str. 3 Chomutov a Břeclav města, která rozkvetla díky IOP str. 6 IOP pod lupou Vydává Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Odbor řízení operačních programů, Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1 Číslo, červenec 015 Redakce: Ing. David Sventek, MBA, Ing. Rostislav Mazal, Ing. Anna Vilímová, Mgr. Kateřina Kolářová Šéfredaktor: Ing. Rostislav Mazal Registrace: MK ČR E 19559 Grafická a redakční úprava, tisk: Moravapress, s.r.o. Kontakty: www.mmr.cz, www.strukturalni-fondy.cz/iop
ÚVOdnÍ SLOVO Vážené čtenářky a čtenáři, Česká republika 11. června 015 završila vyjednávání s Evropskou komisí o operačních programech pro nové programové období 014 00. Zároveň byly schváleny poslední dva operační programy Praha pól růstu a Operační program Technická pomoc. Týden předtím Evropská komise schválila také druhý největší program Integrovaný regionální operační program (IROP), který má zásadní význam pro rozvoj našich regionů a sloučil v sobě osm původních operačních programů. Operační programy nového programového období nabízejí českým uchazečům o dotace celkem 644 miliardy korun, což je částka dosahující více než poloviny rozpočtu České republiky pro rok 015. To je sice méně než v minulém období, kdy se jednalo o částku přesahující 800 miliard korun, ale stále je to mimořádně významná finanční injekce pro podporu hospodářského růstu, tvorbu pracovních míst, modernizaci průmyslu, vědy a školství a dalších oblastí v České republice. V novém období se podařilo snížit počet operačních programů z 6 na 15, započítáme-li i pět programů přeshraniční spolupráce. Snížení počtu programů a vznik IROP vede ke sjednocení podmínek a přehlednosti pro žadatele. Integrovaný regionální operační program stojí na zkušenostech předchozích let z Integrovaného operačního programu (IOP) a regionálních operačních programů. V podporovaných aktivitách došlo k určitým posunům, které reflektovaly vývoj ekonomiky a regionů v posledních letech a také evropské a celorepublikové strategické dokumenty. Ve vydání IOP pod lupou, které se vám dostává do rukou, se dočtete také o dvou městech, jejichž tvář se díky IOP v posledních letech výrazně změnila. Chomutov a Břeclav byla vybrána jako vzorová města IOP, kde se realizovala široká škála projektů z nejrůznějších oblastí. Šlo o projekty na zlepšení informačně-technologické infrastruktury a e-governmentu sloužícího občanům, na rozjezd sociálních podniků, na realizaci územních plánů měst, rekonstrukci bytů ve vyloučených lokalitách, revitalizaci veřejného prostranství, pořízení přístrojového vybavení nemocnic atd. Podrobnější reportáž jsme věnovali břeclavskému sociálnímu podniku Vexpa, který vyrábí pracovní oděvy a ochranné pomůcky, přičemž polovinu jeho zaměstnanců tvoří zdravotně postižení spoluobčané. Přeji vám zajímavé čtení. Karla Šlechtová ministryně pro místní rozvoj Číslo Červenec 015
PŘedSTAVujeme integrovaný regionální operační program schválen evropskou komisí n n Ke schválení Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), finančním objemem druhým nejvýznamnějším z osmi operačních programů, došlo po systematické oboustranné přípravě a vyjednávání s Evropskou komisí 4. června 015. Od druhé poloviny roku 015 budou v IROP vyhlašovány první výzvy, takže zájemci o dotace si již nyní mohou připravovat projekty. IROP bude financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Informovanost žadatelů Řídící orgán IROP v prvním pololetí letošního roku podpořil pomocí série seminářů konaných ve všech krajích České republiky a v Praze. IROP je komplexní program směřující k vylepšení kvality života v různých částech České republiky formou podpory rozvoje konkurenceschopnosti, infrastruktury, veřejné správy a dalších oblastí. Podpora bude diverzifikována podle analýz hodnotících skutečné dopady na konkurenceschopnost a bude více koncentrovaná než v předcházejícím období. IROP má čtyři prioritní osy a jednu prioritní osu technické pomoci. Hlavními oblastmi, do nichž bude podpora směřovat, jsou silnice II., případně III. třídy, dopravní obslužnost, Integrovaný záchranný systém, sociální služby, sociální bydlení, sociální podnikání, vybraná zdravotnická zařízení s důrazem na špičkovou specializovanou péči, vzdělávání, zlepšení energetické účinnosti v budovách a podpora nízkouhlíkových strategií, kultura, e-governement a územní plánování. V současné době Řídící orgán intenzivně pracuje na dokončování vnitřního prostředí pro realizaci programu, metodických postupů pro budoucí žadatele a příjemce, co nejlepší nastavení kritérií a podmínek budoucích výzev. Všem příjemcům napříč Českou republikou by se mělo dostat stejně kvalitních informací a služeb. V současnosti probíhá také transformace zprostředkujícího subjektu Centra pro regionální rozvoj. V IROP se klade větší důraz než dříve na tzv. integrované nástroje. Integrované nástroje představují způsob, jak koncentrovat prostředky EU ve specifických typech území, tím podpořit další rozvoj těchto oblastí a zároveň přispět k vyrovnání územních rozdílů. Jedná se o Integrované územní investice (ITI), Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) a Komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD). Nositelé integrovaných nástrojů, tj. příslušná města či MAS, musí nejprve pro své území zpracovat integrovanou strategii, jejíž součástí je vymezení priorit, které mají být jejím prostřednictvím financovány. Integrované strategie přitom umožní financovat aktivity z více než jedné prioritní osy, jednoho či více operačních programů ESI fondů. ITI jsou chápány jako nástroj pro realizaci integrovaných strategií rozvoje území umožňující koordinaci navzájem provázaných a územně zacílených intervencí z různých prioritních os jednoho či více programů ESI fondů. Řešené území představuje sídelní aglomerace či konurbace a jejich spádové území vymezené na základě funkčních vazeb. Předpokladem realizace projektů je schválení integrované územní strategie, která definuje své cíle, stanoví indikátory a k jejich dosažení vymezí ve finančním plánu potřebné alokace z operačních programů. Specifikum v realizaci udržitelného rozvoje měst představují Integrované plány rozvoje území (IPRÚ). Je možné je (nikoli povinně) realizovat v Českých Budějovicích, Jihlavě, Karlových Varech, Liberci, Mladé Boleslavi a Zlíně včetně funkčního zázemí těchto měst. Jedná se o aglomerace krajských měst a jejich zázemí, které jsou regionálními póly růstu s přirozeným spádovým územím. Mladá Boleslav je statutárním městem, významným průmyslovým centrem a zdrojem růstu ekonomiky celé ČR. IPRÚ popisuje problémy a potřeby vymezeného území a cíle a priority z nich vycházející (včetně investičních a neinvestičních záměrů). IPRÚ systémově navazují na IPRM, realizované v programovém období 007 013, jsou však modifikovány pro potřeby širšího území. Komunitně vedený místní rozvoj je zaměřen na subregionální území se zapojením místních akčních skupin zastupující veřejné i soukromé zájmy s cílem zacílit podporu na místní potřeby daného venkovského území a rozvoj spolupráce aktérů na místní úrovni. Integrovaného nástroje CLLD bude využito ve venkovském území, konkrétně v území MAS tvořeném správními územími obcí s méně než 5 tisíci obyvateli. V rámci tohoto území budou zpracovávány strategie komunitně vedeného místního rozvoje. Pro více informací je k dispozici webová stránka www.dotaceeu.cz/irop. Číslo Červenec 015 3
Název výzvy Prioritní osa / priorita Unie Územní plány 3 Vybrané úseky silnic II. a III. třídy 1 Deinstitucionalizace sociálních služeb (včetně SVL) Sociální podnikání pro SVL Vysoce specializovaná péče v oblastech onkogynekologie a perinatologie Aktivity vedoucí k úplnému elektronickému podání 3 Regulační plány 3 Technická pomoc 5 Sociální podnikání Kyberbezpečnost 3 Harmonogram výzev pro IROP na rok 015 Specifický cíl Druh výzvy Celková alokace (CZK) Plánované datum vyhlášení výzvy Plánované datum ukončení příjmu žádostí o podporu Podporované aktivity Území (místo dopadu) Typy příjemců 3.3 Podpora pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční infrastruktury navazující na síť TEN-T.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi. Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání průběžná 630 000 000 07/015 03/017 průběžná 1 30 6 41 07/015 1/017 kolová 35 941 176 09/015 03/016 kolová 155 94 118 09/015 1/015 Pořízení územních plánů a změn územních plánů Rekonstrukce, modernizace a výstavba vybraných úseků silnic II. a III. tříd s napojením na TEN-T Deinstitucionalizace sociálních služeb za účelem sociálního začleňování a zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce Sociální podnikání v obcích s rozšířenou působností, na jejichž území se nachází sociálně vyloučená lokalita Obce s rozšířenou působností, na jejichž území se nachází sociálně vyloučené lokality, Obce s rozšířenou působností Kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji Nestátní neziskové organizace, organizační složky státu, příspěvkové organizace organizačních složek státu, kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji, obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, dobrovolné svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí, církve, církevní organizace Osoby samostatně výdělečné činné, malé a střední podniky, kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji, obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, dobrovolné svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí, nestátní neziskové organizace, církve, církevní organizace.3 Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotních služeb a péče o zdraví průběžná 1 38 310 437 09/015 1/017 Zvýšení kvality vysoce specializované péče v oblastech onkogynekologie a perinatologie Příspěvkové organizace zřizované ministerstvem zdravotnictví, subjekty poskytující veřejnou službu v oblasti zdravotní péče podle zákona č. 37/011 Sb. nebo zákona č. 58/00 Sb. 3. Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů IKT 3.3 Podpora pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje 5.1 Zajištění kvalitního řízení a implementace programu. Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání 3. Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů IKT průběžná 470 588 35 09/015 06/017 průběžná 450 000 000 09/015 03/017 průběžná 4 493 009 109 09/015 1/00 kolová 103 59 41 10/015 1/015 průběžná 1 411 764 706 10/015 05/017 Podpora úplného elektronického podání Pořízení regulačních plánů, nenahrazujících územní rozhodnutí Řízení, kontrola, zabezpečení činnosti implementační struktury, publicita, vzdělávání, evaluace Sociální podnikání v obcích s rozšířenou působností, na jejichž území se nachází sociálně vyloučená lokalita Priojekty zaměřené na ochranu informačních a komunikačních technologií veřejné správy včetně její infrastruktury. včetně hl. m. Praha N/R ŘO IROP, CRR Obce s rozšířenou působností, na jejichž území se nenachází sociálně vyloučené lokality, včetně hl. m. Praha Organizační složky státu, příspěvkové organizace organizačních složek státu, státní organizace, kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji, obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, státní podniky Obce s rozšířenou působností Osoby samostatně výdělečné činné, malé a střední podniky, kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji, obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, dobrovolné svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí, nestátní neziskové organizace, církve, církevní organizace Organizační složky státu, příspěvkové organizace organizačních složek státu, státní organizace, kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji, obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, státní podniky
Územní studie 3 3.3 Podpora pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje průběžná 35 000 000 10/015 03/017 Pořízení územních studií Infrastruktura pro předškolní vzdělávání.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení kolová 1 146 583 79 11/015 03/016 Infrastruktura pro předškolní vzdělávání podpora zařízení péče o děti do 3 let, dětských skupin a mateřských škol Infrastruktura pro předškolní vzdělávání pro SVL.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení kolová 1 719 875 593 11/015 03/016 Infrastruktury pro předškolní vzdělávání podpora zařízení péče o děti do 3 let, dětských skupin a mateřských škol Revitalizace souboru vybraných památek 3 3.1 Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního a přírodního dědictví kolová 3 59 411 765 11/015 03/016 Revitalizace a zatraktivnění: památek zapsaných na Seznam světového dědictví UNESCO památek zařazených na Indikativní seznam světového dědictví UNESCO národních kulturních památek k 1. 1. 014 památek evidovaných v Indikativním seznamu národních kulturních památek k 1. 1. 014 Podpora veřejné dopravy 1 1. Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy kolová 000 000 000 1/015 03/016 Zvýšení bezpečnosti železniční, silniční, cyklistické a pěší dopravy, telematika, výstavba cyklostezek, cyklotras a doprovodné infrastruktury Technika pro IZS 1 1.3 Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof průběžná 1 753 476 959 1/015 1/017 Technika pro IZS Energetické úspory v bytových domech Elektronizace odvětví elegislativa, esbírka, archivace Provozní a animační výdaje 3 4.5 Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení 3. Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů IKT 4. Posílení kapacit komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zlepšení řídících a administrativních schopností MAS průběžná 1 500 000 000 1/015 06/016 průběžná 705 88 353 1/015 06/016 Snižování spotřeby energie zlepšením tepelných vlastností budov, podpora zařízení pro vytápění nebo přípravu teplé vody a podpora šetrných, ekologických zdrojů Elektronická legislativa, elektronická sbírka zákonů, národní digitální archiv průběžná 1 39 401 799 09/015 11/00 Provozní a animační výdaje Zde otištěná veze harmonogramu je zjednodušená z důvodu rozsahu newsletteru. Plná verze je ke stažení na webových stránkách http://www.dotaceeu.cz/cs/micros ites/irop/dokumenty. Obce s rozšířenou působností, na jejichž území se nenachází sociálně vyloučené lokality, Obce s rozšířenou působností, na jejichž území se nachází sociálně vyloučené lokality, Exponovaná území, viz příloha č. 6 PD IROP včetně hl. m. Praha Obce s rozšířenou působností Zařízení péče o děti do 3 let, školy a školská zařízení v oblasti předškolního vzdělávání, kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji, obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, nestátní neziskové organizace Zařízení péče o děti do 3 let, školy a školská zařízení v oblasti předškolního vzdělávání, další subjekty podílející se na realizaci vzdělávacích aktivit, kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji, obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, nestátní neziskové organizace Vlastníci nebo subjekty s právem hospodaření kromě fyzických osob nepodnikajících Kraje, obce, dobrovolné svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané kraji, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí, provozovatelé dráhy nebo drážní dopravy podle zákona č. 66/1994 Sb., o drahách, Ministerstvo dopravy ČR MV Generální ředitelství HZS ČR, HZS krajů, Záchranný útvar HZS ČR, obce, které zřizují jednotky požární ochrany ( 9 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně), jednotky sboru dobrovolných hasičů kategorie II a III (podle přílohy zákona o požární ochraně), Policejní prezidium ČR, krajská ředitelství Policie ČR, kraje (kromě hl. m. Prahy) jako zřizovatelé zdravotnické záchranné služby krajů, státní organizace, která zřizuje jednotku HZS podniku s územní působností Vlastníci bytových domů a společenství vlastníků bytových jednotek budovy se čtyřmi a více byty, kromě fyzických osob nepodnikajících Organizační složky státu, příspěvkové organizace organizačních složek státu Místní akční skupiny
Okénko do regionu Chomutov s problémovými zónami si díky IOP polepšil n n Město Chomutov na severozápadě Čech má historii starou přes 700 let. Lze tu navštívit řadu historických památek, ale ve městě je i velká sídlištní aglomerace zahrnující i sousední Jirkov se zhruba 68 tisíci obyvateli. Chomutov využil v minulých letech řadu možností evropské podpory pro řešení svých problémů. Jedním z programů, které využil, byl také Integrovaný operační program (IOP). Povídali jsme si o tom s primátorem Chomutova Danielem Černým. Daniel Černý S jakými hlavními problémy se Chomutov potýkal či ještě potýká? Chomutov se stále ještě nevzpamatoval ze změn, které přišly s logickým útlumem těžkého průmyslu po roce 1989. Stále příliš vysoká míra nezaměstnanosti, nízká vzdělanostní úroveň, odchod talentů do atraktivnějších míst v ČR a zahraničí. A s tím vším souvisejí sociální problémy či drobná a drogová kriminalita. Jakou roli hrály v jejich řešení projekty podpořené v posledních letech Integrovaným operačním programem? Podpora Integrovaného operačního programu nám umožnila zlepšit vzhled i zvýšit kvalitu bytového fondu panelových sídlišť Březenecká, Kamenná, Zahradní, Písečná. Podařilo se zkvalitnit a zpřístupnit veřejný prostor pro trávení volného času různých věkových skupin. Dříve nepřístupná hřiště u sídlištních škol prošla obnovou a jsou otevřená veřejnosti a podařilo se vybudovat také dnes módní záležitost, hřiště pro seniory. Nejvíce projektů směřovalo na sídliště Kamenná, které bylo v Gabalově studii označováno jako sociálně vyloučená lokalita. Právě na Kamenné se městu asi nejlépe podařilo propojit investice do komunikací, chodníků, parkovišť, dětských hřišť, sportovišť s projekty zaměřenými na revitalizaci bytových domů a především investicí do spuštění a zajištění provozu Sociálního centra Kamínek. Jedná se o příklad dobré praxe propojení investic s tzv. měkkými aktivitami zaměřenými na podporu rodin s dětmi a zaměstnanost. Takových chytrých investic bychom ale potřebovali mnohem více. Jak funguje v rámci vašeho města Sociální centrum Kamínek? Sociální centrum Kamínek se po roce a půl od svého otevření (září 013) určitě může pochlubit dobrými výsledky. Služby pro rodiny s dětmi využilo již více než 150 klientů. Mladí lidé centrum aktivně navštěvují, za uplynulý rok je registrováno přibližně 5000 návštěv. Klienti se na pracovníky Kamínku nejvíce obracejí v souvislosti s hledáním zaměstnání a doplněním kvalifikace. Často se také objevují požadavky na řešení tíživé finanční situace rodin. Zaměstnání se podařilo za pomoci obou služeb najít dvěma desítkám klientů. Program Chci studovat pomohl téměř deseti klientům k přijetí na střední školu. Nyní jsme vysoutěžili poskytování sociálních služeb na další období, a to až do konce roku 018. Občanské sdružení Světlo Kadaň, které výběrové řízení vyhrálo, tak má zajištěn stabilní příjem pro výkon svých služeb, což bývá po tyto organizace každoročně zásadní, aby vůbec byly schopné udržet svůj chod. Město má pak naopak jistotu, že služby budou po tu dobu poskytovány stabilně a v dostatečné kvalitě především ve směru ke klientům. V Chomutově se zrealizovalo velké množství projektů na revitalizaci bytového fondu. Kterých částí města se zejména dotkly? Klíčové bylo, že se aktivně zapojili vlastníci bytových domů již ve fázi přípravy integrovaného plánu, to byl asi nejdůležitější faktor úspěchu. Výsledkem bylo přes 30 revitalizačních projektů s dopadem na více než 000 bytových jednotek, a to v lokalitách všech sídlišť spadajících do zóny IPRM IOP, tedy na sídlištích Březenecká, Kamenná, Písečná a Zahradní. Vím, že tato aktivita probíhala poměrně úspěšně také v sousedním Jirkově. Došlo také k obnově veřejných prostranství a vzniku sportovišť pro mládež. Jak byly vybírány dané lokality a s jakým se to setkalo ohlasem? Výhodou bylo, že příprava IPRM probíhala zároveň s aktualizací územního plánu města. Jeho veřejná projednávání přinesla podněty od občanů před zahájením vlastní realizace IPRM, tj. v roce 008. V té době veřejnost vnímala nejpalčivěji nedostatek parkovacích míst, herních ploch pro děti a mládež a také pocit nebezpečí v některých konkrétních lokalitách. Projekty byly plánovány buď na základě těchto diskuzí, nebo na základě iniciativy občanů, kteří se spojili k prosazení vlastních představ o změnách na sídlišti. Takto vzniklo streetwor- 6 Číslo Červenec 015
Okénko do regionu koutové hřiště, které se díky skupině mladých lidí žijících na sídlištích podařilo do IPRM rovněž zařadit. Na kvalitním zapojení místní veřejnosti do přípravy projektů jsme spolupracovali se specialisty s organizace AGORA CE. Při diskuzích s veřejností samozřejmě zaznívala i kritika k již realizovaným projektům. Týkala se realizace sportoviště na sídlišti Kamenná nebo vybudování Sociálního centra Kamínek. Tyto výtky se pak řešily individuálně za účasti různých složek magistrátu od investičních techniků, po zástupce městské policie atp. se snahou zajistit v daných lokalitách nakonec spokojenost na všech stranách. V současnosti řešíme stran veřejnosti především podněty k odstranění následků vandalismu na nově vybudovaných hřištích a sportovištích. Jak funguje a prospívá Chomutovsku podnik Onza, který byl podpořen v nedalekém Jirkově? Městský sociální podnik ONZA a.s. působí téměř výhradně na území Jirkova a v rekultivovaných oblastech hnědouhelných dolů. Vím, že firma s úspěchem zaměstnává dlouhodobě nezaměstnané osoby a obyvatele místních sociálně vyloučených lokalit. Navíc práce těchto lidí je vidět v uklizených ulicích Jirkova. Myslím, že ONZA vytvořila model přenositelný do dalších měst v ČR. Jak pomáhá vašemu městu Integrovaný plán rozvoje města (IPRM)? Jako hlavní přínos vnímám princip rezervace alokovaných prostředků a její postupné čerpání, což umožňuje efektivněji plánovat připravované projekty v daném území. Víme tak, jaké projekty skutečně realizovat budeme a můžeme lépe plánovat doplňková opatření či napnout síly jinde, kam podpora tzv. neteče. Netříští se tak finanční ani lidské zdroje na to, že se pokoušíme sehnat peníze na vše a pak se uskuteční jen zlomek potřebných investic. Je třeba rovněž poznamenat, že si město prostřednictvím IPRM také vyzkoušelo koordinační roli při vyhlašování výzev a spolupráci se žadateli téměř na úrovni činností malého zprostředkujícího subjektu, přispělo to tedy i k profesionalizaci úřednického týmu, který na městě tyto záležitosti řeší. Jak vaše město využilo finanční nástroj Jessica? Bohužel i přes fakt, že město umožnilo vlastníkům bytových domů využití tohoto nástroje, nakonec k jeho odzkoušení u nás nedošlo vůbec. Jednak byla absorpční kapacita poměrně významně vyčerpána díky projektům s dotací a ti vlastníci, kteří měli o Jessicu zájem bohužel nesplnili podmínky, které stanovila pro čerpání úvěru banka. Zatím si tedy nejsme úplně jisti, zda se k využití tohoto nástroje v budoucnu přikloníme. Jaké máte zkušenosti s podáváním projektů? Připravovali jste si je sami, nebo s pomocí poradenských firem? Přípravu všech projektů podávaných za město do IPRM jsme zvládli prostřednictvím úseku, který na městě má tyto záležitosti na starosti a rovněž zajišťoval administraci výběru projektů do opatření na revitalizaci bytových domů. V rámci IPRM jsme však také realizovali některé projekty především zaměřené na energetické úspory ve veřejných budovách, kde jsme také využili konzultantských služeb. V jaké oblasti byste ocenili změnu v procesu podávání projektů nebo jeho zjednodušení? Myslím, že většina starostů a primátorů by zde odpověděla, že největší problém je v systému zadávání veřejných zakázek. Když si se zakázkou v rámci projektu nakonec poradíme, nejvíce nás pak po úspěšném ukončení projektu trápí nerespektování výsledků kontrol kontrolami následnými. Jsme v podstatě pak v permanentním napětí, což někdy demotivuje i v přípravě dalších akcí. Určitě pro nás bylo velmi výhodné, že pobočka Centra pro regionální rozvoj sídlí přímo v našem městě. To se nyní bohužel změní, takže některé záležitosti již nebude možné řešit tak operativně, jak jsme byli dosud zvyklí. Máte v plánu podat projekt nebo více projektů také v současném programovém období? Na jaké oblasti se chcete zaměřit a co byste pomocí projektů z nového Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) chtěli zlepšit? Z dosavadních plánů, které máme, pro nás budou zásadní především projekty směřující na zlepšení dopravní situace ve městě, ať se jedná o bezpečnost a modernizaci křižovatek, rozvoj cyklodopravy nebo modernizaci vozového parku našeho dopravního podniku. Pokračovat rovněž chceme v rozvoji infrastruktury pro sociální služby, která je v některých oblastech v Chomutově dlouhodobě poddimenzovaná. Číslo Červenec 015 7
Okénko do regionu Byty, hřiště, ICT, iktové centrum to je IOP v Břeclavi n n Jedním z měst, kde je vidět podpora Integrovaného operačního programu téměř na každém kroku, je město Břeclav. Břeclav je město s dlouho historií, nacházející se nadosah mimořádně atraktivního Lednicko-valtického areálu. Jako každé město však má i své problémy, které se snaží dlouhodobě řešit. Jak k jejich vyřešení přispěly projekty podpořené Integrovaným operačním programem a na zkušenosti s evropskými dotacemi jsme se zeptali starosty Břeclavi Pavla Dominika. Pavel Dominik Které z problémů, jež město Břeclav tížily v posledních letech, se podařilo zlepšit s pomocí Integrovaného operačního programu? Finanční prostředky poskytnuté z Integrovaného operačního programu přispěly ke zlepšení situace v mnoha oblastech. Především revitalizaci sídliště Na Valtické bychom bez nich pravděpodobně nezrealizovali. S pomocí Integrovaného operačního programu se podařilo především zlepšit stav bytových domů a veřejných prostranství této lokality. Téměř 90 % způsobilých výdajů bylo poskytnuto na regeneraci bytových domů a 10 % výdajů bylo využito na revitalizaci veřejných prostranství. Díky zrealizovaným opatřením se zvýšila kvalita života obyvatel tohoto sídliště. Podpořeny byly také projekty týkající se modernizace informačně-technologického vybavení zaměřeného na veřejné služby. Zřízeno bylo technologické centrum, u obcí v naší působnosti byla doplněna spisová služba a provedena vnitřní integrace Městského úřadu v Břeclavi. Projevily se na běžném životě v Břeclavi projekty zaměřené na informační technologie a na e-governement? Díky realizaci bylo zkvalitněno poskytování veřejných služeb samosprávy zúčastněných měst a obcí. Zejména bylo dosaženo rychlejšího a spolehlivějšího poskytování veřejných služeb městského úřadu širší veřejnosti. Lze vyjádřit číselně, jak se zlepšil život obyvatel Břeclavi díky podpoře z IOPu? Byla prováděna regenerace bytových domů, která spočívala v zateplování, ať už komplexním či dílčím, a dále pak v úpravě společných prostor (vnitřní rozvody atd.). Tato opatření se dotkla 481 bytů. Plocha revitalizovaného území činí kolem 80 tisíc m. Na ulici Valtická v Břeclavi byly zregenerovány a zatepleny byty a byly tam také opraveny chodníky a veřejná prostranství. Vzniklo tu i hřiště pro děti. Toto všechno bylo uskutečněno prostřednictvím několika projektů, které realizovalo město Břeclav a tamní společenství vlastníků a bytová družstva. Byly tyto projekty realizovány postupně? Jak probíhala jejich koordinace? Projekty byly realizovány postupně, vše záviselo na délce přípravy a povolovacím procesu. V roce 009, kdy byly vyhlášeny první výzvy, konkrétně kontinuální výzva na veřejné prostranství a výzva na regeneraci bytových domů č. 1, nebyl zájem velký. Bylo to dáno také tím, že žadatelé z řad vlastníků bytových domů přistupovali k možnosti regenerace bytových domů skepticky. V průběhu roku 009 proběhlo několik veřejných projednání, na kterých byli zástupci bytových domů blíže seznámeni s možnostmi získání prostředků v rámci Integrovaného operačního programu. Informování žadatelů probíhalo také formou tisku a webu města. V roce 010 byly podány první žádosti na regeneraci bytových domů a žádost na vybudování dětských hřišť. Myslím, že i realizace prvních projektů přispěla k tomu, že v roce 011 byly podány další žádosti o finanční podporu zaměřené na regeneraci bytových domů. Podpořen byl také další projekt zaměřený na úpravu veřejných prostranství. V roce 013 byly podány žádosti o podporu v rámci regenerace bytových domů, které vyčerpaly alokované finanční prostředky pro oblast 5. b. V posledních letech tohoto programu, tzn., 014 a 015, byly podány poslední žádosti o finanční podporu na revitalizaci veřejných prostranství městský kamerový dohledový systém a regenerace chodníků. 8 Číslo Červenec 015
Okénko do regionu Jak slouží občanům iktové centrum v břeclavské nemocnici? Žádost o dotační prostředky na financování iktového centra a celkově projekt modernizace centra, který spočíval v zakoupení vybavení s cílem zkvalitnění péče o pacienty v závažných stavech vyžadujících intenzivní péči, si řešila Nemocnice Břeclav nezávisle na Městu Břeclav. Finanční náročnost na vybavení tohoto centra byla poměrně vysoká, čemuž nasvědčují také poskytnuté finanční prostředky ve výši 15,1 milionu Kč. Díky tomuto příspěvku může sloužit toto moderně vybavené centrum potřebným pacientům k plné spokojenosti. Jak pomáhá vašemu městu Integrovaný plán rozvoje města (IPRM)? Integrovaný plán rozvoje města či lokality je potřebným dokumentem, který umožňuje rozvoj města v souladu se stanovenými strategickými cíli. Umožňuje tak postupnými realizacemi dílčích projektů dosáhnout předem definovaných představ a záměrů. Hraje tak nezastupitelnou roli v procesu rozvoje klíčových oblastí města, jeho infrastruktury a kvality života v něm. Jaké máte zkušenosti s podáváním projektů? Připravovali jste si je sami nebo s pomocí poradenských firem? Zkušenosti s evropskými dotacemi máme kladné, díky těmto prostředkům se nám daří realizovat značnou část akcí, které bychom bez tohoto finančního zdroje nemohli vůbec uskutečňovat. Akce, především v oblasti rozvoje města, životního prostředí, kultury a rozvoje lidských zdrojů, byly podpořeny z různých operačních programů. Podávání projektů do Integrovaného operačního programu vzhledem ke skutečnosti, že se žádosti a veškerá administrace řeší přes CRR, v našem případě Brno, je bezproblémové. Administrátoři z CRR jsou vstřícní a účastnili se i počátečních projednání s veřejností. Vzhledem k našim zkušenostem jsme podání projektů řešili většinou svépomocí. Žadatelé z řad vlastníků bytových domů většinou řešili přípravu projektů, jejich podání a administraci pomocí poradenských firem. V jaké oblasti byste ocenili změnu v procesu podávání projektů nebo jeho zjednodušení? Proces podávání projektů je jasně daný a zaběhnutý. Díky tomu, že se měnil minimálně, potencionální žadatelé jasně věděli, co je potřeba doložit. Zjednodušení bychom viděli v předkládání žádostí pouze v elektronické formě a veškerou administraci probíhající v jednotném prostředí, což nás dle aktuálních informací čeká v novém dotačním období. Máte v plánu podat projekt nebo více projektů také v současném programovém období? Na jaké oblasti se chcete zaměřit a co byste pomocí projektů z nového Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) chtěli zlepšit? Samozřejmě plánujeme využívat dotační prostředky i v současném programovém období. Je spousta věcí, které je ve městě potřeba realizovat a jak víme, vlastní prostředky měst a obcí se postupně omezují. Tzn., je nutno se poohlížet po dalších zdrojích, z nichž výrazně vystupují dotační prostředky. I nadále je potřeba zlepšovat infrastrukturu (cyklostezky, silnice, chodníky atd.), dále pak řešit problematiku sociálního bydlení, postupně zvyšovat úroveň elektronizace veřejné správy, řešit problematiku veřejných prostranství, zeleně atd. Více o úspěšných projektech nejen z Břeclavi a Chomutova se můžete dozvědět v nové publikaci Integrovaného operačního programu, která obsahuje 5 projektů a jejich zajímavých fotografií. Katalog úspěšných projektů IOP je ke stažení na www.dotaceeu.cz/irop v sekci Novinky. Číslo Červenec 015 9
Reportáž Úspěšný břeclavský projekt sociální integrace n n Pro zdravotně postiženého člověka není až tak jednoduché najít práci. Pokud navíc jde o ženu kolem padesátky, je celá věc ještě složitější. A zaměstnavatelů, kteří by s touto svým způsobem ohroženou skupinou obyvatel počítali a vytvářeli pro ni pracovní nabídky, je jako šafránu. Jedním z nich je společnost Vexpa se sídlem v Břeclavi. Projekt, který pomohl Společnost Vexpa v Břeclavi nepřehlédnete, až k jejímu sídlu vás ulicemi města provede velmi dobře propracovaný orientační systém. Zákazníci, kteří sem směřují, prostě nemohou zabloudit. Firma, která vznikla v roce 007, se před časem rozhodla změnit dosavadní systém práce a začala hledat řešení. Od samotného začátku se zabýváme prodejem pracovních oděvů a ochranných pracovních pomůcek, postupně jsme je začali jak je dáno zákonem opatřovat logy zaměstnavatelů, říká jednatel společnosti Pavel Svoboda. Samotné pracovní oděvy a příslušenství jsme dlouhá léta odebírali od firem, které se zabývají jejich šitím. Postupem času nám však forma subdodávek přestala vyhovovat, protože jsme se stále častěji dostávali do tlaku daného tím, že dodavatel nebyl schopen námi stanovený termín dodržet. A tady někde vznikla myšlenka oprostit se od závislosti na subdodávkách a začít šít pracovní oděvy a rukavice vlastními silami. Předmětem projektu, který byl zaměřen na zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb a na sociální integraci, byly stavební úpravy vlastních prostor společnosti na šicí dílnu a nákup technologie. Firma, která od svého vzniku zaměstnává i zdravotně postižené pracovníky, se zavázala zaměstnat dalších osm zdravotně postižených osob na plný úvazek jako obsluhu šicích strojů a pracovníky pro šití rukavic. Společnost v dotačním řízení uspěla a projekt Rozšíření činnosti sociálního podniku Vexpa s.r.o. byl spolufinancován z Evropské unie a Evropského fondu pro regionální rozvoj. Výše investice přesáhla,8 milionu korun bez DPH, podpora ve formě dotace přitom představovala,6 milionu korun. Posláním projektu bylo rozšíření portfolia služeb sociálního podniku o novou službu: zakázkové šití pracovních oděvů, což se povedlo. Vexpa pořídila nové stroje a vytvořila nové pracoviště. Bez dotace z Integrovaného operačního programu bychom náš projekt realizovat nemohli, říká Pavel Svoboda. Šlo sice o administrativně náročný proces, ale vyplatil se. Jsme soběstační a schopní realizovat zakázky takzvaně na klíč, od ušití oděvů až po jejich opatření vyšívanými logy. Zákazníků máme dost nejen z republiky, ale i ze sousedního Rakouska. Vytvoření nových pracovních míst Projekt, který byl ukončen v srpnu 014, byl kromě jiného zaměřen na...zvýšení úrovně kvality života sociálně znevýhod- 10 Číslo Červenec 015
Reportáž něné skupiny obyvatel prostřednictvím začlenění do podnikatelského pracovního prostředí, kdy dojde ke zvýšení kvality života a společenského postavení těchto osob... To se podařilo naplnit beze zbytku. Namísto původně stanoveného počtu osmi pracovníků jich dnes zaměstnáváme deset. A pokud vše půjde i nadále stejným tempem, je pravděpodobné, že primárně danou kvótu zdvojnásobíme na šestnáct pracovních míst, pokračuje jednatel firmy Vexpa, ale zároveň dodává, že sehnat kvalifikované zaměstnance nebylo tak jednoduché, přestože firma dlouhodobě spolupracuje i s Úřadem práce v Břeclavi. I to se nakonec zdařilo a my tu dnes máme poměrně stabilizovaný kolektiv, konstatuje Pavel Svoboda a vchází do velké světlé místnosti s několika pracovními stoly opatřenými profesionálními šicími stroji. V tomto i vedlejším prostoru jsou i další technologie, bez nichž se zakázkové šití pracovních oděvů neobejde. Práce je v plném proudu. Soustředěně se jí věnuje i Monika Radkovičová, která je ve firmě zaměstnána od února letošního roku. Pracovala jsem už ve více podnicích zaměřených na šití oděvů, takže to pro mě není nic nového, vzhlíží od šití padesátiletá žena z Hlohovce, která nabídku práce ve Vexpě našla na internetu. Mám tu příjemné kolegyně a vyhovuje mi i práce. Jsem spokojená. Není to jen o šití, přecházím na pracoviště, dělám i střihy, prostě, co je potřeba. To, že nesedím na jednom místě, je pro mě dobré. Jsem po operaci páteře, v níž mám vsazeny čtyři šrouby, takže mám pohybové omezení. Podobně je na tom zdravotně také Violeta Boshkova z Bulharska, která do České republiky přišla za prací v roce 1998. Pracovala jsem jako švadlena v několika firmách, prala jsem v hotelu a působila i jako technička v obchodním řetězci. Jenže ve svých 57 letech a s částečným invalidním důchodem po operaci páteře, s osteoporózou, revmatoidní artritidou a dalšími diagnózami práci hledám těžko. Takže jsem moc ráda, že jsem se do Vexpy dostala. Investice do budoucnosti Společnost Vexpa nyní nabízí šití na zakázku průmyslovým firmám především z oboru stavebnictví, automobilového, zpracovatelského a chemického průmyslu i zemědělství, sortiment je zaměřen i na oblečení pro wellness a relaxační studia. To, že se nyní nemusí spoléhat na subdodávky, umožnilo rozšíření objemu výroby a firma, která začínala s jedním pracovníkem, jich nyní má 30, z toho 7 zaměstnanců se zdravotním postižením. V týmu zatím sice žádného vozíčkáře nemáme, ale pokud by měl zájem, není problém, naše pracoviště je bezbariérové, uzavírá Pavel Svoboda. Název projektu Rozšíření činnosti sociálního podniku Vexpa s.r.o. Oblast intervence 3.1 Příjemce Vexpa s.r.o. Období realizace 1.. 013 31. 8. 014 Výše dotace z EU + SR 67 340 Kč Číslo Červenec 015 11
Informujeme Patnáctý Monitorovací výbor IOP V pořadí již patnáctý Monitorovací výbor IOP se sešel 16. června 015 v sále dominikánského kláštera v Praze. Členové MOV IOP schválili potřebné úpravy Programového dokumentu IOP, které budou předloženy Evropské komisi, a projednali další aktuální agendu. Úspěšné projekty IOP byly představeny členům MOV IOP i hostům v podobě lidského příběhu, který ukazoval, jak se projekty IOP prolínají do našeho každodenního života. Projekty umožňující přeměňovat ústavy sociální péče na téměř běžné bydlení se sociální podporou, získat práci hendikepovaným v sociálních podnicích, vylepšení podmínek a služeb úřadů práce, pořizovat modernější hasičskou a zdravotnickou techniku, dávat nový život chátrajícím památkám a mnohé další může využít téměř každý z nás a díky nim se zlepšuje kvalita života občanů České republiky. Zábavně o fondech EU na Ladronkafestu Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci (MMR-NOK) bude propagovat přínosy fondů EU festivalu volnočasových aktivit Ladronkafest 015. Hlavním předmětem prezentace bude propagace přínosů fondů EU mezi návštěvníky festivalu, které tvoří zejména mladí lidé a rodiny s dětmi. Vedle toho MMR-NOK nabídne také doplňkové aktivity, hry a soutěže pro děti i dospělé s evropskou tematikou, jejichž cílem bude přilákat širokou veřejnost ke stanu MMR-NOK, vzbudit zájem návštěvníků o hlavní předmět prezentace a upozornit na probíhající soutěž Vyfoť projekt a rozbíhající se soutěž Navrhni projekt pro studenty středních škol a jejich pedagogy. 1 Číslo Červenec 015