Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy



Podobné dokumenty
Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví, Tab. 7.2 Přistěhovalí podle věku,

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace,

Česko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

1. Velikost pracovní síly

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti

Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Městské části Praha Ďáblice do roku 2030

VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

Projekce obyvatelstva v krajích ČR do roku 2050 (Projekce krajů 2013)

Demografický vývoj. Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel je zřejmý z tabulky.

DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013)

4 Porodnost a plodnost

1. Demografický vývoj

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

2. Sociodemografická struktura České republiky - současný stav a vývoj od roku 1990

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR

Aktuální populační vývoj v kostce

1. 1BDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

8 Populační vývoj v krajích

Prognóza počtu žáků a tříd základních škol do roku 2030 v MČ Praha 9 a lokalitách Prosek a Vysočany

Prognóza vývoje počtu obyvatel a demografické struktury Správního obvodu Praha 21 a jeho městských částí do roku 2023

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY

Rychlý růst vzdělanosti žen

3.1 HISTORICKÉ ASPEKTY MIGRACE V PRAZE Martin Ouředníček, Ivana Přidalová

1. Demografický vývoj

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

1. Velikost pracovní síly

IV. PORODNOST. Tab. IV.1 Narození,

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Demografický vývoj

Sociodemograficka analý za obce Hla sna Tr eban

1. VELIKOST PRACOVNÍ SÍLY

2.2 Demografický vývoj

B.2 Obyvatelstvo POČET OBYVATEL A JEJICH VĚK

4 Porodnost a plodnost

Územní analýza potřeb obyvatel hlavního města Prahy z hlediska služeb sociální péče a zdravotně sociálních služeb

1. Demografický vývoj

PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA DO ROKU 2070

Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm

Demografické charakteristiky krajů České republiky

8 Populační vývoj v krajích

2. Počet a struktura narozených

Demografická prognóza

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

Analýza demografického vývoje s ohledem na dopady do oblasti trhu práce


Sňatečnost a rozvodovost

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV

1.3. Přirozená měna obyvatelstva v obcích Česka Nina Dvořáková

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MĚSTA MĚSTO TÝNEC NAD SÁZAVOU

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001

úp 1, úp 1, úp 1, úp 1, úp 1,72. Podíl věkové skupiny na úhrnné plodnosti (%)

Stárnutí obyvatelstva

Předběžné výsledky. Sčítání lidu domů a bytů 2011

4. VYSTĚHOVALÍ Z PRAHY

1. Demografické charakteristiky populace seniorů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Demografická studie. Duben Šmeralova Praha - Bubeneč. IČ: Tel:

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly

AKTUALIZACE SOCIOEKONOMICKÝCH ŮDAJŮ V RÁMCI ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ KARVINÁ 2014

Demografické procesy a struktura obyvatel v obcích metropolitních oblastí České republiky

Tab Charakteristiky věkové struktury obyvatelstva podle správních obvodů ORP. Průměrný věk Index stáří Index závislosti I.

3. PŘISTĚHOVALÍ DO PRAHY

PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH

Regionální zpravodajství NZIS Populační projekce kraj Vysočina Regionální zpravodajství NZIS

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí,

Prognóza školské mládeže v Městské části Praha 9 do roku 2020

Úvod obecný popis škol

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy

5. Důchody a sociální služby

DEMOGRAFICKÁ STUDIE OBCE TEPLÝŠOVICE A OBCÍ SPÁDUJÍCÍCH DO MATEŘSKÉ A ZÁKLADNÍ ŠKOLY

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění

Demografická studie SO Praha 5

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo.

1. Velikost pracovní síly

4. DEMOGRAFICKÉ STRUKTURY A PROCESY

Transkript:

ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie rozvoje města Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Vyšehradská 57/2077, 128 00 Praha 2 tel.: 236 004 631, e-mail: gibas@urm.mepnet.cz duben 2012

Současná demografická situace v MČ Praha 21 Újezd nad Lesy Počet obyvatel MČ Praha 21 Újezd nad Lesy v posledních letech neustále roste. Důvodem je dlouhodobě kladný přirozený přírůstek (od roku 1999) a jeho výrazný nárůst v poslední dekádě, ale zejména výrazné kladné migrační toky. V roce 2001 bylo v Újezdě nad Lesy 7 259 trvale bydlících obyvatel, v roce 2010 již 9 907 a ve třetím čtvrtletí roku 2011 počet vzrostl na 10 147. Průměrný roční přírůstek za posledních deset let je okolo 280 lidí, ovšem za posledních pět let je to více než 340 obyvatel. Od roku 2006 přibylo za rok průměrně 235 lidí díky migraci a 46 přirozeným přírůstkem (tedy na základě kladného rozdílu mezi počtem narozených a zemřelých). Migrační toky dosáhly prozatímního vrcholu v roce 2008 a od té doby saldo migrace pokleslo. Zejména rok 2010 znamenal propad salda a předběžné údaje z roku 2011 naznačují, že by mohlo jít o dlouhodobější pokles. Vývoj ukazatelů za MČ Praha21 Újezd nad Lesy (2001 2010) 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 počet obyvatel 7259 7453 7610 7776 8178 8478 8755 9209 9585 9907 přirozený přírůstek 2 14 43 44 40 40 37 72 70 99 saldo migrace 167 180 114 122 362 260 240 382 306 223 celkový přírůstek 169 194 157 166 402 300 277 454 376 322 Do MČ Praha 21 se stěhují zejména mladí lidé v reprodukčním věku. Jejich příliv v posledních letech výrazně proměnil demografickou strukturu obyvatelstva městské části. Zřejmý je právě nárůst počtu lidí mezi 30 a 40 lety věku, tedy věkových skupin reproduktivně nejaktivnějších. S jejich nárůstem samozřejmě souvisí i nárůst počtu dětí zejména ve věku do 5 a do 10 let věku. Naopak pokles počtu dětí ve věku 10 až 14 a 15 až 19 souvisí s předchozími nízkými počty narozených dětí. O mladém obyvatelstvu Újezdu nad Lesy svědčí i průměrný věk, který se v současnosti pohybuje okolo 38 let, což je výrazně pod celopražským průměrem (41,6). Podíl věkových skupin na populaci (2002 a 2010) 3

Zvyšující se počet dětí v nejnižších věkových kategoriích souvisí s výrazně narůstající porodností. Zatímco v Praze stoupla porodnost z 8,345 v roce 2001 na 11,775 v roce 2010, v Újezdě nad Lesy se velmi mírně nadprůměrná porodnost (9,505 v roce 2002) v posledních letech výrazně zvýšila až na 15,145 v roce 2010. Počty narozených se před rokem 2001 pohybovaly přibližně do 70, v roce 2002 překročily hranici 110 a k roku 2010 dosáhly 150 lidí. Předběžné údaje za rok 2011 naznačují, že nedochází k dramatickému propadu v počtu narozených obdobně, jako je tomu u salda migrace. Vývoj podílu živě narozených dětí Kromě absolutního počtu se však zvyšuje i podíl dětí do pěti let věku na obyvatelstvu (ze 4,8 % v roce 2002 na 7,56 % v roce 2010) a obdobně i dětí ve věku mezi 5 a 10 lety (ze 4,37 % v roce 2002 na 6,19 % v roce 2010). Oba tyto trendy samozřejmě souvisí se strukturou migrace do městské části. Nárůst počtu dětí nicméně vykazuje určitou setrvačnost, a protože určitá část přistěhovalých v reprodukčním věku teprve děti mít bude, vývoj počtu narozených nekopíruje okamžitě vývoj salda migrace, které od roku 2010 klesá. Celkový podíl dětí mladších patnácti let je ovlivňován ještě porodností z období před výrazným přílivem obyvatel, proto v celku podíl dětí nestoupá tak dramaticky jako v nižších kategoriích (zejména 0 4). Od roku 2002 vystoupal z 14,8 % až těsně pod 18 %, což je vysoce nad průměrem za hlavní město (12,8 %). Věkové skupiny podíl na obyvatelstvu (%) věková skupina Újezd nad Lesy Praha 0 4 7,56 5,47 0 14 17,79 12,83 15 59 64,40 63,77 60+ 17,82 23,40 65+ 11,30 16,38 Rozdělíme-li děti do pětiletých věkových skupin, můžeme sledovat následující trendy vývoje jejich počtu a podílu na populaci. Počet dětí absolutně stoupá a stoupá i jejich podíl na 4

populaci. Nejvyšší nárůst zaznamenávají nejnižší věkové skupiny, nejvýrazněji pak počet dětí do 5 let věku. K mírnému propadu počtu i podílu na populaci došlo u dětí mezi 10 a 14 lety, které se narodily v období před výraznými migračními proudy posledních deseti let. Ačkoli v absolutních číslech počet dětí mezi 5 a 14 lety stoupá, právě díky setrvačnosti, kterou představují nejstarší děti, podíl těchto věkových skupin na populaci v podstatě stagnuje. Až do současnosti tak sledovaný nárůst počtu dětí a jejich podílu na populaci táhne zejména nárůst počtu dětí do pěti let věku a jejich postupný přechod do vyšších věkových kategorií. Podíl věkových skupin (dětí) na obyvatelstvu MČ Praha 21 Újezd nad Lesy trvale bydlící 0 4 5 9 5 14 10 14 0 14 abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % 2002 7453 358 4,8 326 4,37 745 10,0 419 5,32 1103 14,8 2010 9907 749 7,56 613 6,19 1013 10,23 400 4,04 1762 17,79 Bytová výstavba V roce 2001 bylo při Sčítání lidí, domů a bytů v Újezdě nad Lesy sečteno 2 832 bytů, podle registru sčítacích obvodů a budov je v současnosti v městské části celkem 3 830 bytů. V desetiletém období tedy došlo k nárůstu o tisíc bytů, což svědčí o relativně silné bytové výstavbě. Nejvíce bytů bylo dokončeno v letech 2008 (198), 2002 (131) a 2009 (113). Počet bytů v MČ Praha Újezd nad Lesy 2001 2010 přírůstek v období 2001 2010 Počet bytů 2832 3830 998 - SLDB (2001) a Registr sčítacích obvodů a budov (2010) Počet dokončených bytů v MČ Praha 21 Újezd nad Lesy (2001 2010) 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 celkem 105 131 96 92 69 73 85 198 113 88 1050 V roce 2011 zpracoval Útvar rozvoje hl. m. Prahy studii Bytová výstavba na území pražského metropolitního regionu v období 2005 2010 a odhad jejího vývoje do roku 2016. Pro městskou část Praha 21 Újezd nad Lesy byl na základě plánovací dokumentace proveden odhad výstavby v řádu 100 až 499 bytů do roku 2016. V souvislosti s pravděpodobným útlumem na realitním trhu a na základě současné situace výstavby v Újezdě nad Lesy je možné předpokládat, že výstavba do roku 2020 bude probíhat spíše na spodní hranici provedeného odhadu. Odhad budoucího vývoje počtu obyvatel Varianta nízká 10 500 Varianta střední 11 000 Varianta vysoká 11 800 Předkládaný odhad vychází z dostupných statistických údajů o současné situaci a trendech vývoje. Je zřejmé, že nárůsty počtu obyvatel a s nimi spojené nárůsty počtu dětí a jejich podílu na obyvatelstvu souvisí zejména s vysokými kladnými migračními saldy posledních 5

let. Do Újezdu nad Lesy se přistěhovalo velké množství lidí v reprodukčním věku, kteří s sebou buď děti přivedli, nebo je možné předpokládat, že se jim narodí. Celkový počet obyvatel je součtem přirozeného přírůstku a salda migrace. Migrace nicméně představuje faktor, jehož průběh se velmi těžko předpovídá, protože záleží na mnoha vnějších okolnostech. Vzhledem k roli, jakou měla a má migrace v Újezdu nad Lesy, celý odhad závisí z velké části na odhadu migrace a její struktury. Všechny varianty odhadu počítají s dlouhodobě kladným přirozeným přírůstkem (s ohledem na věkovou strukturu populace a na množství obyvatel v reprodukčním věku). Zároveň nepředpokládají, že by saldo migrace kleslo do záporných čísel, tedy že by nastal odliv obyvatel, a uvažují s migrací, jejíž struktura je srovnatelná s migrací posledních let (tedy příliv zejména obyvatel v reprodukčním věku). Nízká varianta ovšem předpokládá pokles salda migrace na velmi nízké hodnoty. V takovém případě je vývoj počtu obyvatel závislý zejména na vývoji přirozeného přírůstku. Nízké saldo migrace však neznamená, že by neprobíhalo stěhování z městské části a do ní, jen probíhá skrytě. Nízká varianta počítá s relativně malou skrytou imigrací a představuje tedy možný vývoj počtu obyvatel při stabilizaci současné struktury (nikoli však objemu) migrace a počtu obyvatel. Vysoká varianta předpokládá pokračování trendu migrace, která však již nedosáhne hodnot velkých imigračních toků z let 2003 až 2009. Počítá také s relativně vyšší skrytou migrací a s ní spojeným nárůstem počtu dětí. Oproti možným výhledovým počtům obyvatel bilancovaných platným územním plánem (maximální navrhovaná kapacita 12 810 a výhledová až 13 250 obyvatel) však zůstává v zásadě rozumně umírněná. Střední varianta pracuje mimo jiné i s odhadem bytové výstavby a předpokládá nárůst počtu obyvatel spojený s výstavbou nových bytů na spodní hranici tohoto odhadu (tedy cca 100 bytů). Odhad vývoje počtu dětí počet a podíl na obyvatelstvu (2020) Varianta nízká Varianta střední Varianta vysoká 0 4 5 14 0 14 abs. % abs. % abs. % 420 4,00 1150 10,95 1570 14,95 500 4,55 1450 13,18 1950 17,73 560 4,75 1525 12,92 2085 17,67 Vysoká a střední varianta odhadu předpokládá nárůst počtu dětí, nízká pak jeho mírný pokles. Ve všech třech případech nicméně dochází k nárůstu počtu dětí ve věkové kategorii 5 14 let (žáci základních škol), který je zapříčiněn současným velkým počtem dětí v nižších kategoriích, které se v následující dekádě posunou do vyšších kohort. Je spíše nepravděpodobné, že by počty narozených a počty dětí do pěti let věku dlouhodobě dosahovaly tak vysokých hodnot jako v současnosti. S ohledem na odhadovaný vývoj migrace do městské části (a alespoň dočasné stabilizace struktury obyvatelstva) a zejména s posunem nejpočetnějších skupin obyvatel v reprodukčním věku (30 40 let) do vyšších kohort je rozumné v příštích deseti letech předpokládat postupný pokles počtu narozených a následně i počtu dětí do pěti let věku. Jako nejpravděpodobnější vývoj, nenastanou-li výrazné migrační změny, se jeví zejména střední varianta odhadu s počty dětí v roce 2020 na hodnotách 500 dětí do pěti let věku, celkem 1 950 dětí a 1 450 dětí věku povinné školní docházky. 6