ZPEVNĚNÍ NESOUDRŽNÉHO UHELNÉHO PILÍŘE PORUBU Č NA DOLE LAZY POZNATKY, ZKUŠENOSTI

Podobné dokumenty
NÁVRH A REALIZACE ZPEVNĚNÍ HORNIN PŘI PŘECHODU ALBRECHTICKÉ PORUCHY PŘI RAŽBĚ PŘEKOPU Č NA DOLE DARKOV, O. Z.

ZPEVŇOVÁNÍ DŮLNÍCH DĚL NA LOKALITĚ DOUBRAVA DOLU ČS. ARMÁDA INJEKTÁŽEMI A SVORNÍKOVÁNÍM

NOVÉ TRENDY V INOVACI TŘECÍCH SVORNÍKŮ PRO DŮLNÍ PODMÍNKY

SANACE PŘEKOPU V OBLASTI PŘECHODU PORUCHOVÝCH PÁSEM

TECHNOLOGIE KOTVENÍ PÁSOVÝCH DOPRAVNÍKŮ POMOCÍ PILOT

PŘÍPRAVA PORUBU NA DOLE LAZY VE SLOJI Č. 39 (512) V OBLASTI 9. DOBÝVACÍ KRY

ZPEVNĚNÍ A UTĚSNĚNÍ UHELNÉHO CELÍKU VE 29B. SLOJI 2. KRA MOČOVINOVOU PRYSKYŘICÍ

LABORATORNÍ VÝZKUM DOSTUPNÝCH EPOXIDOVÝCH MATERIÁLŮ PRO ZPEVŇOVÁNÍ HORNIN SKALNÍHO TYPU

STUDIE GEOFYZIKÁLNÍCH METOD MĚŘENÍ KVALITY INJEKTÁŽNÍCH PRACÍ V OKOLÍ DŮLNÍCH DĚL

VYUŽITÍ FENOLOVÉ PĚNY EKOFLEX PŘI ZDOLÁVÁNÍ ZÁVALU NA RAŽENÉM PRŮZKUMNÉM PŘEKOPU 5302 NA DOLE ČSM JIH

CHARAKTER PORUŠOVÁNÍ UHELNÝCH GEOKOMPOZITŮ NA BÁZI INJEKTÁŽNÍCH PRYSKYŘIC

SILNICE I/42 BRNO, VMO DOBROVSKÉHO B, TUNEL II, ZPEVŇOVÁNÍ A ČÁSTEČNÉ UTĚSŇOVÁNÍ NESOUDRŽNÝCH ZEMIN V NADLOŽÍ ŠTOL IIa a IIb

Obr. 1 3 Prosakující ostění průzkumných štol.

STABILIZACE HORNINOVÝCH PILÍŘŮ V PLZEŇSKÉM HISTORICKÉM PODZEMÍ

ZESÍLENÍ VÝZTUŽE CHODBY č /1 NA DOLE ČSM, ZÁVOD JIH POMOCÍ KOTVENÍ

PROBLEMATIKA DEVASTACE VÝZTUŽE AKUMULAČNÍCH ZÁSOBNÍKŮ DOPRAVOU TĚŽIVA

Ing. Pavel Šípek RNDr. Eva Hrubešová, Ph.D., Prof. Ing. Josef Aldorf, DrSc.

VYUŽITÍ PAŽÍCÍCH ROHOŽÍ S NÁVLEKEM PRO DOTĚSNĚNÍ STROPNÍ ČÁSTI STYKU PORUB-CHODBA PŘI LIKVIDACI PORUBU V 8. KŘE DOBÝVACÍHO PROSTORU LAZY

VÍRSKÝ OBLASTNÍ VODOVOD - SANACE BETONOVÉHO OSTĚNÍ ŠTOLOVÝCH PŘIVADĚČŮ PITNÉ VODY ŠVAŘEC - BĚLEČ I. A BĚLEČ II. - ŠTĚPÁNOVICE

TECHNOLOGIE PRO ZVYŠOVÁNÍ ODOLNOSTI STAVEB PROTI POVODNÍM

Zmáhání závalů na stavbě tunelu Jablunkovský č.2. OSTRAVA, 25. ZÁŘÍ 2013 Ing. Petr Středula Ing. Pavel Ďurkáč

INJEKTÁŽE NA ISLANDU: PROBLEMATIKA PROVÁDĚNÍ CHE- MICKÝCH INJEKTÁŽÍ METODOU PRE-GROUTINGU NA PROJEK- TU HÉÐINSFJARÐARGÖNG 2. ČÁST

POUŽITÍ CEMENTOVÉ SMĚSI WILFOAM K JAKO ZÁKLADKOVÉHO POLŠTÁŘE PŘI STAVBĚ KŘÍŽE NA DOLE DARKOV.

CYKLISTICKÁ STEZKA VE VELKÉM POŘÍČÍ ZKUŠENOSTI ZE ZHOTOVENÍ ZÁKLADOVÝCH BLOKŮ OCELOVÉ LÁVKY A JEJICH KOTVENÍ POMOCÍ KOTEV TITAN 52/26

Víceřadá injekční clona a její aplikace na zajištění těsnosti vodních děl

VÝZKUM VLASTNOSTÍ SMĚSI TEKBLEND Z HLEDISKA JEJÍHO POUŽITÍ PRO STAVBU ŽEBRA

CARBOCRYL WV NĚKTERÉ VÝSLEDKY ZKOUŠEK MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ

ALTERNATIVNÍ MOŽNOSTI MATEMATICKÉHO MODELOVÁNÍ STABILITY SVAHŮ SANOVANÝCH HŘEBÍKOVÁNÍM

VIZUALIZACE A KVANTIFIKACE STRUKTURNĚ-TEXTURNÍCH PARAMETRŮ POLYURETANOVÝCH GEOKOMPOZITNÍCH MATERIÁLŮ

5. cvičení. Technické odstřely a jejich účinky

Ing. Petr Dvorský Ing. Česlav Nastulczyk

TECHNICKÉ MOŽNOSTI OMEZENÍ VÝSTUPU STAŘINNÉ ATMOSFÉRY DO ČINNÝCH DŮLNÍCH DĚL

OPTIMALIZACE NÁVRHU CB VOZOVEK NA ZÁKLADĚ POČÍTAČOVÉHO A EXPERIMENTÁLNÍHO MODELOVÁNÍ. GAČR 103/09/1746 ( )

SOUČASNÉ VÝHLEDY A TENDENCE V OBLASTI METOD ZAJIŠŤOVÁNÍ PORUBNÍCH CHODEB V UHELNÝCH DOLECH

PŘEDPROJEKČNÍ PŘÍPRAVA SANACE TUNELU

REALIZACE SANAČNÍCH PRACÍ V ŽELEZNIČNÍM TUNELU FABIAN III NA TRATI PETROŠANI - TIRGU JIU V RUMUNSKU

Milan Říčka Ing. Jaroslav Matějů SANACE JÁMY ČSM JIH Anotace: Abstract: Úvod

HISTORIE A SOUČASNÝ VÝVOJ HORNINOVÝCH SVORNÍKŮ

Shrnutí dosažených výsledků řešení P. č

NÁVRH NOVÉHO SYSTÉMU ŘEŠENÍ PREVENCE ZÁPARŮ PŘI RAŽBÁCH VEDENÝCH VE SLOJÍCH S VYSOKOU MÍROU NEBEZPEČÍ VZNIKU SAMOVZNÍCENÍ.

Sanace spodních staveb injektážemi. Ing. Marek Novotný, Ph.D. soudní znalec A.W.A.L. s.r.o., FA ČVUT

KaBeDeX spol. s r.o., Březová 616/9, Karviná-Ráj tel , fax , info@kabedex.cz

V PODKLADNÍCH VRSTVÁCH

PROBLEMATIKA PROVÁDĚNÍ TĚSNÍCÍCH CHEMICKÝCH INJEKTÁŽÍ NA TUNELECH ÓLAFSJÖRDUR A SIGLUFJÖRDUR NA ISLANDU

OBSAH. 8 Návrh a posouzení detailů a styků ovlivňující bezpečnost konstrukce 9 Postup výstavby

PROJEKT ZPEVŇUJÍCÍCH INJEKTÁŽÍ - TUNEL DOBROVSKÉHO

Prvky vystrojování. Ocelová výstroj Svorníková výstroj Stříkaný beton

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

MOST V KM 158,168 TRATI STARÁ PAKA LIBEREC, KOTVENÍ MOSTNÍCH PODPĚR KOTVAMI TITAN 73/53

13. Kotvy a kotvení do hornin

SANACE SESUVU ZÁŘEZU ŽELEZNIČNÍ TRATI BYLNICE HORNÍ LIDEČ 7,876 7,900 km

ZPEVŇOVÁNÍ KOMÍNOVÉHO ZDIVA NÍZKOTLAKOU INJEKTÁŽÍ A SYSTÉMEM HELIFIX

TRVALÉ ZAJIŠTĚNÍ VÝKOPU STAVEBNÍ JÁMY HŘEBÍKOVÁNÍM S VYUŽITÍM SKLOLAMINÁTOVÝCH TYČÍ ROCKBOLT

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 2, rok 2009, ročník IX, řada stavební článek č. 9

Státnicové otázky NMG TNS AR 2018/2019

Vrtné schema. zálomové

Ing. Radovan Kukutsch, Ph.D. Ing. Kamil Souček, Ph.D. V 20 Ing. Petr Koníček, Ph.D.,Ing. Jiří Ptáček, Ph.D.

MECHANIKAPODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ KLASIFIKACE VÝPOČETNÍCH METOD STABILITY A ZATÍŽENÍ OSTĚNÍ

NOVÉ TRENDY PŘI ŘEŠENÍ HORNICKÉ PROBLEMATIKY Z HLEDISKA PRODUKTŮ CTB

MOŽNOSTI VYUŽITÍ VRTACÍ SOUPRAVY MORATH V PODZEMÍ

VYUŽITÍ SPIRÁLOVÝCH KOTEV A PRYSKYŘIC U OBJEKTU ČD

Tlaková síla Hmotnost [g] hmotnost [kn] b [mm] h [mm] l [mm]

Sendvičové panely únosnost v osovém tlaku

Ing. Petr Dvorský Ing. Richard Pavlík, Ing. Česlav Nastulczyk

2. Historie výstavby kříže a přilehlých důlních děl, jejich základní parametry

Ing.Petr Urban, Ph.D., Ing.Vítězslav Mošnovský V 12 Bc.Iveta Nemethová

ZÁKLADOVÁ KONSTRUKCE část nosné konstrukce přenášející zatížení od stavby do základové půdy. Fakulta stavební ČVUT v Praze

VYUŽITÍ PREFABRIKOVANÝCH STAVEBNÍCH HMOT PŘI ZŘIZOVÁNÍ OCHRANNÝCH ŽEBER V POLSKÝCH DOLECH

PROBLEMATICKÉ SVAROVÉ SPOJE MODIFIKOVANÝCH ŽÁROPEVNÝCH OCELÍ

Úprava vlastností zemin vápnem a volné vápno obsahujícími produkty

Doc. RNDr. Eva Hrubešová, Ph.D., T 4 Doc. Ing. Robert Kořínek, CSc., Ing. Markéta Lednická

PERSPEKTIVY VYUŽITÍ RTG POČÍTAČOVÉ TOMOGRAFIE VE VÝZKUMU GEOMATERIÁLŮ A V GEOTECHNICE

SANAČNÍ A KOMPENZAČNÍ INJEKTÁŽE NA TUNELU MRÁZOVKA

HORSKÉ OTŘESY A JEJICH VLIV NA DŮLNÍ CHODBY. Ústav geoniky AV ČR

TECHNOLOGIE RAŽBY - PRŮZKUMNÁ ŠTOLA 0079 ŠPEJCHAR - PELC - TYROLKA

TECHNICKÉ ZHODNOCENÍ JÁMY DOUBRAVA III

Hodnocení vedení (dobývání) porubů č /1, ve sloji č. 30 k ochrannému pilíři překopu č dobývací kře na Dole ČSM závodě Sever.

Ing. Petr Šelešovský, Ing. Robert Pilař V 6. VÝSLEDKY PROJEKTŮ VaV ČBÚ UPLATNĚNÉ V PRAXI

OCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce

Ing.Petr Urban, Ph.D.,Ing.Vítězslav Mošnovský, V 8 Ing.Pavel Zapletal,Ph.D.

ZLEPŠOVÁNÍ VLASTNOSTÍ ZEMIN

DRÁTKOBETON PRO PODZEMNÍ STAVBY

VYUŽITÍ NOSNÉ A TĚSNÍCÍ HMOTY EKOFLEX PRO IZOLACI VĚTRNÍCH ZKRATŮ NA DOLE ČSM-ZÁVOD SEVER

Geotechnický průzkum hlavní úkoly

VŠB TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Hornicko - geologická fakulta Institut geologického inženýrství. 17. listopadu 15/2172, Ostrava - Poruba

OBSAH: A4 1/ TECHNICKÁ ZPRÁVA 4 2/ STATICKÝ VÝPOČET 7 3/ VÝKRESOVÁ ČÁST S1-TVAR A VÝZTUŽ OPĚRNÉ STĚNY 2

Technický list 07.52a Chemická kotva polyester

ZAJIŠTĚNÍ STARÝCH DŮLNÍCH DĚL V OKR - ŠTOLA SV. BARBORA A MARTINSKÁ ŠTOLA

Stavební hmoty. Ing. Jana Boháčová. F203/1 Tel janabohacova.wz.cz

UTĚSŇOVÁNÍ PŘÍTOKŮ PODZEMNÍ VODY V OSTĚNÍ ŠTOLOVÉHO PŘIVADĚČE PITNÉ VODY ŽELIVKA

N o v é p o z n a t k y o h l e d n ě p o u ž i t í R o a d C e m u d o s m ě s í s t u d e n é r e c y k l a c e

ZKUŠENOSTI Z PRVNÍCH APLIKACÍ A Z VÝVOJE TECHNOLOGIE SANACE POŠKOZENÝCH STROPŮ ZE STROPNÍCH DESEK HURDIS

Hlubinné základy. Obr. 1. Druhy hlubinného zakládání a - piloty; b - studně; c - keson; d - podzemní stěny

SANACE NÁVAROVSKÉHO TUNELU

Princip, pravidla a posouzení kotvení (stabilizace) prvního montovaného stěnového panelu k spodní stavbě

Chemická patrona R (Eurobond)

Ložisková hydrogeologie. V. Odvodnění a zatápění ložisek

OVĚŘENÍ PŘÍTOMNOSTI INJEKTÁŽNÍHO MÉDIA V INJEKTOVANÝCH HORNINÁCH - DŮKAZNÍ METODY

Dřevěné konstrukce požární návrh. Doc. Ing. Petr Kuklík, CSc.

SANACE ŠTOL V BLÍZKOSTI POVRCHU PROJEKT A REALIZACE ZAJIŠŤOVACÍCH PRACÍ

Transkript:

K. Souček, L. Staš, J. Ščučka Ústav geoniky AVČR, v.v.i.,studentská 1768, 708 00 Ostrava-Poruba, tel.:+420 539 979 111, e-mail: soucek@ugn.cas.cz, stas@ugn.cas.cz, scucka@ugn.cas.cz V. Krčmář Minova Bohemia s.r.o., Lihovarská 10, 716 03 Ostrava Radvance, tel.: +420 596 232 803 e-mail: krcmar@minova.cz ZPEVNĚNÍ NESOUDRŽNÉHO UHELNÉHO PILÍŘE PORUBU Č. 39 204 NA DOLE LAZY POZNATKY, ZKUŠENOSTI Abstract: The paper deals with first knowledge and experiences about coal pillar reinforcing in the forefield longwall face no 39 204 in colliery Lazy. The reinforcing was designed and realized by means of long grouting boreholes (up to 20 m long) and polyurethane grout CarboPur WX. Designed grouting technology usually doesn t use for stabilization of coal seam in the local colliery conditions. Úvod Při dobývání uhelného pilíře porubem č. 39 202 na dole Lazy byl zaznamenán výskyt tzv. šupinatého uhlí, který vykazoval zvýšenou, abnormální rozpadavost při jeho dobývání. Toto uhlí má charakter až mylonitizované horniny, silně rozklouzané pravděpodobně slojovou tektonikou na poměrně malé segmenty, které při mechanickém namáhání (např. rozpojování frézou dobývacího kombajnu) vykazuje nesoudržnost a vysypává se z předpolí pilíře. Výskyt tohoto typu uhlí v dobývaném pilíři měl přímý vliv na plynulost a bezpečnost dobývání předmětné uhelné sloje. Při dobývání uhelného pilíře docházelo k jeho vyjíždění a rozpadání do předpolí, což způsobovalo problémy se zajišťováním bezprostředního nadloží uhelné sloje v předpolí vedeného porubu. Na základě vzniklé důlně-geologické situace bylo po vzájemné konzultaci ve spolupráci s Dolem Lazy, fy Minova s.r.o a Ústavem geoniky AVČR navrženo zpevnění části nesoudržného uhelného pilíře v sousedním těžebním bloku (porub č. 39 204), které mělo charakter zkušebního úseku a mělo eliminovat výpadky při dobývání předmětného uhelného pilíře. V celistvém stavu uhelná sloj vypadala na obtížně injektovatelné prostředí. V současných podmínkách dobývání černého uhlí v karvinské části hornoslezské pánve se obvykle provádí zpevnění uhelného pilíře do hloubky max. 4 5m a to jak při zpevňování uhelného pilíře v okolí důlních chodeb, tak z porubní fronty. Zpevňování se obvykle provádí třemi základními způsoby, popřípadě jejich kombinací. Jedná se převážně o tzv. jehlování pomocí jehel (např. dřevěných, sklolaminátových nebo z jiných materiálů dělitelných rozpojovacími orgány dobývacích, popř. razících kombajnů), vlepovaných do 30

pilíře například pomocí polyuretanových (PUR) pryskyřic. Druhou možností je využití injektážní technologie, kdy rozvolněný uhelný pilíř je zpevňován vtláčením PUR pryskyřic za vzniku nových adhezních vazeb, které zvyšují soudržnost uhelného pilíře. Poslední možností je využití svorníkování za použití hydraulických svorníků (např. systém Boltex 5), které je možno rovněž použít pro zpevnění uhelného pilíře ve své injektážní modifikaci (Boltex 5 Pakran) pro kombinovanou kotevně injektážní metodu zpevnění za současného použití vhodného chemického injektážního média (např. polyuretanové, organicko-minerální pryskyřice). Příspěvek pojednává o prvních poznatcích a zkušenostech se zpevněním uhelného pilíře v předpolí porubu č. 39 204, provedeného v omezeném zkušebním úseku porušeného uhelného pilíře pro odzkoušeni navrženého technického řešení. Zpevnění bylo provedeno pomocí injektážní technologie, která se pro stabilizaci uhelného pilíře v podmínkách našich uhelných dolů obvykle nepoužívá. Rehabilitace byla navržena a provedena tlakovou injektáží pomocí dlouhých injektážních vrtů (až 20 m dlouhých) a injektážní pryskyřice CarboPur WX. Způsob zpevnění uhelného pilíře Původně se jednalo o zpevnění uhelného pilíře o půdorysných rozměrech cca 80 x 120m (délka porubní fronty) a to v předstihu před postupujícím porubem tak aby, postup porubu nebyl omezován zpevňovacími pracemi uhelného pilíře. Z tohoto důvodu nepřipadaly v úvahu běžně používané způsoby zpevnění uhelného pilíře, tak jak byly stručně popsány v předešlé kapitole, ale byl navržen způsob stabilizace uhelného pilíře, který v sobě zahrnuje jak principy injektážního procesu, tj. vyplňování volných prostor a stmelení uhelné hmoty, tak stabilizační funkci jehel, popř. kotev, které přenášejí tahová namáhání v uhelném pilíři. Injektážní vrty byly vrtány z výdušné chodby č. 39 203-1 předmětného porubu ve staničení 296 až 282 m mimo prostorovou a časovou souvislost s dobývacími pracemi v předmětném porubu. Vrtání bylo provedeno ručním způsobem pomocí vzduchové vrtačky VU-3 a spirálových vrtných tyčí osazených dvoubřitou korunkou. Bylo navrtáno celkem 15 vrtů orientovaných vstřícně směrem k porubní frontě pod úhlem 45 o od výdušné chodby v délkách od 10 do 20 m. Na základě zkušeností se zpevňováním uhlí v podobných podmínkách byly injektážní vrty vrtány s roztečí cca 0,8 m střídavě se zakládáním ústí vrtů do výšky 1 a 2 m od počvy s dovrchním úklonem 5 o až 10 o. Těsnící obturátory byly vkládány do injektážních vrtů do vzdálenosti cca 1,5 2m od ústí vrtu, kde byla vyšší technologická jistota jejich kvalitnějšího upnutí. Vrty v oblasti ústí vykazovaly větší průměry způsobené kmitáním 31

vrtných tyčí. Za těsnící obturátory byly umísťovány prodlužovací injektážní trubky z umělé hmoty pro rychlejší přivedení pryskyřice k zadním částem vrtů. Pro injektáž bylo použito pneumatické injektážní čerpadlo GSF 35 s úpravou pro měření množství vtlačované injektážní pryskyřice a záznamu injektážního tlaku. Schéma zpevnění uhelného pilíře je zřejmé z následujícího obrázku č. 1. Obr. č 1 Schéma zpevnění uhelného pilíře Výběr injektážní hmoty Pro ovlivňování vlastností uhelné hmoty lze výhodně použít chemické injektážní hmoty na bázi polymerů, které vykazují vysoké deformační schopnosti a dobré adhezní vlastnosti k horninám. Mezi takové injektážní hmoty můžeme zařadit polyuretanové injektážní pryskyřice [1, 2]. Výběr injektážní hmoty byl proveden na základě zkušeností se zpevňováním uhelného pilíře pomocí krátkých injektážních vrtů a znalostí vlastností polyuretanových a organickominerálních injektážních pryskyřic. Bylo zřejmé, že pro dlouhé vrty musí být použita polyuretanová injektážní hmota s odlišnými chemoreologickými vlastnostmi (tj. dlouhou dobou vytvrzování a nižší dynamickou viskozitou injektážního systému) než u běžně používaných injektážních hmot, např. Bevedan Bevedol S, WF, OM. Byla vybrána dvousložková polyuretanová injektážní pryskyřice CarboPur WX, která splňuje oba tyto požadavky. Doba reakce u této injektážní pryskyřice je až 3 hodiny při 25 o C bez kontaktu s vodou. U běžně používaných výše uvedených pryskyřic Bevedan Bevedol, za 32

srovnatelných podmínek, je to pouze v řádech několika desítek sekund (tj. cca 45-100 s). Při kontaktu s vodou se u CarboPuru WX doba reakce snižuje, při 1% obsahu vody a 25 o C se doba reakce sníží na cca15 min (2% vody pak sníží dobu reakce na cca 6 min). Polyuretanové pryskyřice mají při nulovém (nízkém) stupni napěnění ve vytvrzeném stavu relativně vysoké tahové pevnosti. Při běžném průměru injektážních vrtů 42 mm a tahové pevnosti vytvrzené polyuretanové pryskyřice cca 30 50 MPa (viz obr. č. 2, laboratorní výsledky tahových pevností polyuretanových pryskyřic Bevedan Bevedol S a WF) může vytvrzený stvol teoreticky přenášet tahové zatížení cca 41-69 kn, což je například na úrovni tahové pevnosti hydraulických svorníků systému Boltex 5. 4,5 4 Bevedan - Bevedol WF(lab) Bevedan - Bevedol S (lab) CarboPur WX (in situ) 3,5 3 2,5 2 1,5 1 60 50 40 30 20 10 0 Tahová pevnost polyuretanové pryskyřice (M Pa) Koeficient napěnění (--) Obr. č 2Tahové pevností vytvrzených polyuretanových pryskyřic B. Bevedol S, WF a vytvrzené pryskyřice CarboPur WX odebrané in situ ze stvolů injektovaných vrtů v závislosti na stupni napěnění Kromě předpokladu relativně vysokého přenášení tahových namáhání je další nezanedbatelnou výhodou tlakové injektáže pomocí PUR pryskyřice u navrhovaného řešení vysoce pravděpodobné vyplnění injektážního vrtu injektážním médiem s dokonalým kopírováním nepravidelného reliéfu stěn vrtu vytvrzenou injektážní pryskyřicí a penetrování porušených pásem v okolí stěn vrtu pryskyřicí způsobující jejich lokální zpevnění, což může mít v konečném výsledku pozitivní vliv na celkovou stabilizaci uhelného pilíře. Použitá pryskyřice CarboPur WX rovněž vykazuje o něco nižší schopnost napěňování než je tomu u pryskyřice Bevedan - Bevedol S, To je výhodou vzhledem k dosažení vyšších cílových mechanických parametrů vytvrzené injektážní hmoty ve stvolu vrtu z pohledu funkce jehly, popř. kotvy. Na stupeň napěnění polyuretanových pryskyřic mají vliv rovněž tlakové podmínky při tuhnutí. Graf na obrázku č. 3 znázorňuje schopnost napěňování polyuretanové 33

pryskyřice Bevedan - Bevedol S v různých tlakových podmínkách při tuhnutí. V laboratoři Ústavu geoniky AVČR bylo zjištěno, že při tlakových podmínkách cca 0,4 MPa je schopnost napěňování této polyuretanové pryskyřice minimální. Obdobné závěry byly zveřejněny rovněž v odborné literatuře [3], kdy se schopnost napěnění PUR pryskyřic ztrácí již při tlakových podmínkách cca 0,3 MPa. Obdobné chování lze předpokládat i u použité polyuretanové pryskyřice CarboPur WX. Vzhledem k běžným injektážním tlakům při zpevňování uhelných slojí, které se pohybují převážně nad hranicí 1 MPa je předpoklad, že dojde při injektáži k omezování schopnosti napěňování použité polyuretanové pryskyřice, což pozitivně ovlivní výši její tahové pevnosti. 0,6 Tlakové podmínky při tuhnutí inj pryskyřice (MPa) 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 1,00 2,00 3,00 4,00 Stupeň napěnění (--) Obr. č 3 Vliv tlakových podmínek v průběhu tuhnutí PUR pryskyřice Bevedan Bevedol S na stupeň napěnění Provedení předmětné injektáže Pokusná injektáž byla provedena ve dvou dnech a to 12. a 18. 7. 2006. Celkem bylo zainjektováno 15 vrtů s různými výsledky. Při injektáži bylo sledováno množství spotřebované injektážní směsi a byl zaznamenáván průběh injektážního tlaku. Poznatky o provedené injektáži lze shrnout následovně: Injekční tlaky byly velmi nízké (v průměru kolem 1 MPa, výjimečně 3,5 MPa pouze v jednom případě), v průběhu injektáže nedocházelo ke zvyšování injektážního tlaku, což znamená, že v rámci injektáže nedochází k tzv. fázi odmítnutí injektážní směsi, kdy dochází k závěrečnému doplňování volných prostor, nárůstu tlaku a snižování rychlosti čerpání. To znamená, že nedošlo k vyplnění všech prostor v uhelném pilíři nebo si injektážní pryskyřice našla jinou komunikační cestu, kterou bohužel vzhledem k důlně geologické situaci nebylo 34

možno nalézt, to se jeví jako pravděpodobnější hypotéza. Na obrázku č. 4 je uveden typický průběh injektážního tlaku, spotřeby injektážního média a jeho rychlosti čerpání. I přes upínání obturátorů v hloubce vrtů cca 1,5 m došlo v jednom případě k jeho obtékání injektážní směsí. U cca 40 % vrtů byla injektáž zastavena v důsledku překročení plánovaného množství injekční látky (tj. cca 5kg/m), skutečná spotřeba injektážní hmoty v jednotlivých vrtech je uvedena na obrázku č. 1. U cca 50% vrtů docházelo ke komunikaci mezi vrty, což v daném případě znamenalo ukončení vtlačování injektážního média do předmětného vrtu, z toho u poloviny vrtů bylo dosaženo úrovně plánované spotřeby injektážního média. Průměrná rychlost čerpání byla 5 l/min (tj. cca 60 % výkonu čerpadla), což je dostatečně nízká rychlost pro umožnění penetrace. 60 50 40 30 20 10 Injektážní tlak u ústí vrtu (*10-1 MPa) Rychlost čerpání injektážní směsi (l/min) Množstvi ionjektážní směsi 120 100 80 60 40 20 Množství injektážní směsi (l) 0 0 200 400 600 800 1000 1200 Čas (s) 0 Obr. č 4 Záznam tlaku, spotřeby a rychlosti čerpání injektážního média Rekognoskace provedeného zpevnění in situ Rekognoskace provedeného zpevnění byla z technicko-organizačních a bezpečnostních důvodů provedena pouze v jednom případě (původně byla naplánována minimálně 2 3 kontrolní fárání). Rekognoskace byla provedena 3. 11. 2006 ve fází přiblížení porubní fronty na kontaktní vzdálenost k injektovaným vrtům pravděpodobně č. 1,2,3,13,14 a15. (Obr. č. 1). Před přiblížením porubní fronty na kontaktní vzdálenost byla nafárána porubem tektonická porucha poklesového charakteru (která nebyla zachycena při ražbě výdušné chodby) se silně porušenými horninami (viz Obr. č. 1 a 5a). To bylo příčinou 35

vypadávání bezprostředního nadloží a výrazného zpomalení postupu porubu. Tato situace ve vrchní části porubu znemožnila podrobnou rekognoskokaci účinku provedeného zpevnění. V uhelném pilíři byly nalezeny dva stvoly z vytvrzené pryskyřice, jeden nad počvou ve výšce cca 1m oproti předpokladu (ten byl cca 2,5m), druhý pod stropem v místě tektonického porušení (viz Obr. č.4b,c a d). Z těchto stvolů byly odebrány vzorky, na kterých byl metodou analýzou obrazu zjišťován stupeň napěnění vytvrzené injektážní pryskyřice, dle metodik uvedených literatuře [4] a výpočtem z objemových hmotností zkušebních těles pro měření tahových pevností [2]. Kolem těchto dvou stvolů nebylo pozorováno výraznější zpevnění uhelné hmoty v příčném profilu v okolí stěny vrtu. Podle pozorování toto zpevnění dosahovalo řádově maximálně 1cm., místně 2 cm (viz. obr. č. 5c a d) od stěny vrtu. a) b) ) c) d) Obr. č 5 a) Důlně geologická situace nevrchní časti porubu v místě zpevnění, b, c) stvol vytvrzené injektážní pryskyřice, d)řez stvol vytvrzené injektážní pryskyřice s úlomky proinjektovaného uhlí Závěr a doporučení 1. Z výše uvedených poznatků vyplývá, že samotná technologie zpevňování vtlačováním pomalu reagující polyuretanové pryskyřice pomocí dlouhých vrtů je technicky plně realizovatelná. Použití mechanizovaného způsobu vrtání by jistě přispělo k lepší paralelitě umísťování injektážních vrtů a k jejich stabilním průměrům, což by pozitivně ovlivnilo jejich rozmístění a utěsňování. Použitý typ pryskyřice CarboPur Wx z hlediska 36

technického i technologického se jeví vhodný pro tento způsob injektáže. Odebrané vzorky in situ ze stvolu vytvrzené injektážní pryskyřice vykazovaly stupeň napěnění 1,7±0,2 (z výpočtu z objemových hmotností zk. těles) a cca 2,1 (dle analýzy obrazu). Tahová pevnost dosahovala hodnot cca 10 20 MPa (viz. Obr. č. 2), což odpovídá tahové únosnosti polyuretanových stvolů v uhelném pilíři cca 13 24 kn. 2. Pokud by měl být uplatněn pouze kotvící efekt v uhelném pilíři, měla by být použita injektážní pryskyřice s co nejnižší schopností napěnění v průběhu chemické reakce a chemoreologické vlastnosti injektážní polyuretanové pryskyřice volit tak, aby nedocházelo k poklesu tlaku v injektážní pryskyřici po ukončení injektáže. To znamená použít pryskyřici s vyšší viskozitou a kratší dobou reakce. 3. Vzniku nestability pilíře a následné protržení stropu ve sledovaném případě napomohlo nafárání dříve neidentifikované tektonické poruchy těsně před zpevněnou oblastí. Zamýšlené vytvoření kotev, resp. PUR jehel se uskutečnilo, ty však nebyly s ohledem na vlastnosti a charakter uhlí a především geologickou situaci dostatečně účinné, aby zabránily vyjíždění pilíře. Je zřejmé, že pro lepší stabilizační funkci vytvrzených polyuretanových jehel je vhodné volit co nejmenší možné rozteče injektážních vrtů a volit jejich vhodné prostorové umístění ve zpevňovaném uhelném pilíři. Závěrem bychom rádi poděkovali pracovníkům dolu Lazy, kteří umožnili realizaci zpevnění a umožnili tak poznání nových možností a uplatnění polyuretanových pryskyřic při zpevňování uhelného pilíře pomocí dlouhých vrtů. Je nutno podotknout, že k rozšíření této metody zpevňování do praxe bude nutno uskutečnit další výzkumné práce a realizovat více experimentálních úseků s jejich komplexním vyhodnocením. Literatura [1] Souček K., Staš L., Obara Y. Fukahori D.: Chemical grouts influence on mechanicakl properties of coal Laboratory research, (Ed. Z. Aioutantis, K Komnitsas), In Advanced in Minerál Resources Managment and Enironmental Geotechnology 2006 - AMIREG 2006, Hania, Řecko, pp. 523 528, ISBN: 960-89228-1-X [2]Souček K.: Možnosti použití vybraných chemických injektážních médií k ovlivnění vlastností karbonského horninového masivu v podmínkách uhelných dolů, doktorská disertační práce, Ostrava,VŠB TU Ostrava, FAST, 2005,151s, 8příl. [3]Tarrant, G.C.: Injection System for Strata Control, Final Report To Australian Mineral Industries Reserch Association Ltd., Strata Kontrol technology Pty. Ltd., Australia, 1995 [4]Ščučka J.: Textury a struktury geokompozitu na bázi polyuretanových pryskyřic, doktorská disertační práce, Ostrava,VŠB TU Ostrava, FAST, 2005,151s, 11příl. Poděkování Příspěvek byl vytvořen za podpory projektu GAČR č. 105/07/1533 a výzkumného záměru č. AVOZ č. 30860518. 37