Intracelulární Ca 2+ signalizace

Podobné dokumenty
Struktura a funkce biomakromolekul

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

Mechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová

PŘENOS SIGNÁLU V BUŇCE. Nela Pavlíková

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Obecný metabolismus.

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

Regulace enzymových aktivit

Regulace enzymové aktivity

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu

Bílkoviny a rostlinná buňka

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY

Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová

Tomáš Kuˇ. cera. Ústav lékaˇrské chemie a klinické biochemie 2. lékaˇrská fakulta, Univerzita Karlova v Praze.

Přírodní polymery proteiny

RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU. Jana Novotná

AMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Regulace metabolizmu lipidů

Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B10, 2015/2016 Ivan Literák

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Buněčný cyklus a molekulární mechanismy onkogeneze

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid

Biosyntéza a degradace proteinů. Bruno Sopko

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin E a W a vzorce guanosinu a uracilu

EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY

Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (

DUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Struktura a funkce biomakromolekul

d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů

(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová

Takahashi K & Yamanaka S. Cell 126, 2006,

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B11, 2016/2017 Ivan Literák

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Fyziologie svalové činnosti. MUDr. Jiří Vrána

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol

VÁPNÍK A JEHO VÝZNAM

Exprese genetické informace

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

ve srovnání s eukaryoty (životnost v řádu hodin) u prokaryot kratší (životnost v řádu minut) na životnost / stabilitu molekuly mají vliv

PROKARYOTA např. baktérie

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

Ukládání energie v buňkách

Struktura a funkce biomakromolekul

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Glykoproteiny a Muciny. B.Sopko

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Bílkoviny - proteiny

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

Přeměna chemické energie v mechanickou

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Monitorování léků. RNDr. Bohuslava Trnková, ÚKBLD 1. LF UK. ls 1

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

Řízení dějů v buňce. Buněčná signalizace - soubor dějů - mají podíl na vzájemné komunikaci buněk

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Propojení metabolických drah. Alice Skoumalová

Vápník. Deficience vápníku: - 0,4-1,5% DW. - cytoplasmatická koncentrace vápníku velmi nízká (0,1-0,2µM)

Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc.

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Přehled energetického metabolismu

Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina

Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu

STRUKTURA A FUNKCE BIOLOGICKÝCH MEMBRÁN Základní biologická struktura

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL

Autophagie a imunitní odpověd. Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha

Translace (druhý krok genové exprese)

Svaly. Svaly. Svalovina. Rozdělení svalů. Kosterní svalovina

molekula obsahující jeden nebo více navázaných na bílkovinu (glykoproteiny)

Regulace translace REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN V BUŇCE. 4. Lokalizace bílkovin v buňce. 1. Translační aparát. 2.

pátek, 24. července 15 BUŇKA

Biochemie kosti. Anatomie kosti. Kostní buňky. Podpůrná funkce. Udržování homeostasy minerálů. Sídlo krvetvorného systému

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

Exprese genetické informace

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Molekulární mechanismy řídící expresi proteinů

Transkript:

Intracelulární Ca 2+ signalizace Vytášek 2009

Ca 2+ je universální intracelulární signalizační molekula (secondary messenger), která kontroluje řadu buměčných metabolických a vývojových cest intracelulární koncentrace klidových buněk je 50-100nM, aktivované buňky mají Ca 2+ koncentraci nad 1μM koncentrační změny Ca 2+ mohou aktivovat velmi rozličné signalizační kaskády nejen v rozličných typech hbuněk, ale i v rozličných ýhkompartmentech dané buňky (např. zvýšení Ca 2+ v jádře neuronu vede k aktivaci genové transkripce a zvýšení Ca 2+ v synapsi způsobí uvolnění neurotransmiteru)

Procesy ovlivněné změnami koncentrace Ca 2+ Učení a paměť Kontrakce a relaxace Membránová excitabilita Buněčná motilita Cytoplasmatický a mitochondriální metabolism Syntéza bílkovin a lipidů Buněčný cyklus Apoptosa

Buněčné proteiny vážící Ca 2+ Tyto bílkoviny mění svou konformaci a náboj po vazbě kationtu vápníku Tyto proteiny existují ve dvou stavech : - apo-forma bez vápníku - intracelulární Ca 2+ koncentrace je okolo 50nM (klidový stav) - kalcium-forma s navázaným Ca 2+ - po zvýšení intracelulární Ca 2+ koncentrace k 1000nM (aktivovaný ýstav vpos stimulaci) Typický motiv polypeptidického řetězce, který váže Ca 2+ a moduluje konformaci příslušné bílkoviny, je EF-hand motiv

EF-hand motiv vazného místa pro vápník

Proteiny obsahující EF-hand doménu Kalmodulin subrodina kalmodulin, troponin C, lehký řetězec myosinu Kalcineurin subrodina kalcineurin (fosfatasa 2B) Ostatní subrodiny kalpain (proteolytický enzym), kalbindin (cytosolický (y ýp protein vážící Ca 2+ )

Kalmodulin (CaM) všudypřítomný v buňkách eukaryontů malý, acidický protein přibližně 148 aminokyselin dlouhý (17kDa) vysoce konservovaná aminokyselinová sekvence čtyři EF-hand domény respektive čtyři vazná místa pro vápníkový kation vazba vápníku moduluje jeho konformaci a komplex Ca 2+ -kalmodulin je schopen odlišné interakce se svými cílovými proteiny. Komplex Ca 2+ -kalmodulin-cílový protein vykazuje odlišné funkční vlastnosti oproti disociovanému nekomplexovanému cílovému proteinu

Konformační změny kalmodulinu po vazbě vápníkových iontů

Ca 2+ Blue circles

Proteiny tvořící funkčně změněný komplex s Ca 2+ -kalmodulin Protein kinasy (CaMK) Kalcineurin (protein fosfatasa 2B) Adenylat cyklasy NO synthasy camp fosfodiesterasa Iontové ékanály Receptory

Kalcium/kalmodulin-dependentní protein kinasy CaMK enzymová rodina je aktivována zvýšením it intracelulární llá íkoncentrace Ca 2+ a fosforyluje f OH skupinu serinu nebo threoninu pomocí ATP

Kalcium/kalmodulin-dependentní protein kinasy (CaMK) s vysokou specifitou CaMLCK - myosin light chain kinase fosforyluje lehký řetězec myosinu a tato fosforylace stačí pro svalovou kontrakci. Enzym existuje ve dvou formách - SkCaMLCK v skeletálních svalových buňkách a SmCaMLCK je přítomná nejen v hladkých svalových buňkách, ale i v odlišných typech buněk. Obě CaMLCKs jsou stimulovány vazbou Ca 2+ - kalmodulin, ale tato vazba může být v případě p SmCaMLCK inhibována vlastní fosforylací (způsobenou různými jinými kinasami)

CaMK s vysokou specifitou PhK kinasa fosforylasy fosforyluje a aktivuje glykogen fosforylasu (zvýšení degradace glykogenu) eef-2k (CaMKIII) - eukaryotického elongačního faktoru 2 kinasa fosforyluje Thr-56 v eef-2 (tento faktor pomáhá ribosomální translokaci podél mrna během translace) a tak inhibuje jeho aktivitu. Aktivita eef-2k se zvýší vazbou Ca 2+ -kalmudulin a down- reguluje autofosforylací způsobenou jinými kinasami

CaMK s širokou specifitou CaMKI - Kalcium/kalmodulin-dependentní protein kinasa I tři isoformy jsou produktem odlišných genů. Bylo popsáno několik substrátů pro tento enzym, ale fysiologické substráty a jejich role jsou zatím neznámé CaMKII- Kalcium/kalmodulin-dependentní acu a depe de protein kinasa II Velmi důležitý enzym nervové tkáně. ě.je lokalizován ov v pre- a postsynaptickém kompartmentu. Čtyři isoformy fosforylují různé proteiny v každé části buňky. Vykazuje také autoregulační vlastnosti. CaMKII hraje významnou roli v procesech učení a paměti

CaMK s širokou specifitou CaMKIV - Kalcium/kalmodulin-dependentní protein kinasa IV Obsahuje sekvenci pro jadernou lokalisaci a proto je odpovědná za Ca 2+ -dependentní fosforylaci různých jaderných transkripčních faktorů (ale fosforyluje i cytosolické proteiny). CaMKK - Kalcium/kalmodulin-dependentní dependentní protein kinasy kinasa dramaticky zvyšuje aktivitu CaMKI a CaMKIV po vazbě CaMKK ke Ca 2+ -kalmodulinu a následné fosforylaci CaMKI a CaMKIV

Kalcineurin (protein fosfatasa-2b) Heterodimerická molekula s vysoce konservovanou strukturou Aktivní katalytické centrum obsahuje železo a zinek Protein fosfatasa - defosforyluje jak fosfoserin/threonin tak fosfotyrosin Vazné místa pro vápník (čtyřief-hand domény v B řetězci kalcineurinu) Přednostně defosforyluje peptidy s basickými AK na N-konci a bez acidických AK na C-konci polypeptidického p řetězce substrátu Hlavním známým substrátem je NFAT (nuclear factor of activated T cells)

červené kuličky -vápník šedé a modré kuličky železo a zinek žlutá páska - CnA modrá páska - CnB

Kalcineurin (protein fosfatasa-2b) Reguluje genovou expresi Malá aktivace pozorována po zvýšení koncentrace Ca 2+ Vysoká aktivace je pozorována po přidání komplexu Ca 2+ -kalmodulin a jeho následné komplexaci s kli kalcineurinem i ; 50-100-násobné 50100 zvýšení ív max. Afinitní it konstanta komplexu Ca 2+ -kalmodulin-kalcineurin je > 10 10. Inhibitorem kalcineurinu je cyclosporin A (immunosupresivum) Dráha genová aktivace T lymfocytů probíhá v pořadí růst koncentrace Ca 2+ -růst aktivity Cn - defosforylace NFAT v cytoplasmě ě - tvorba komplexu NFAT-Cn a jeho transport do jádra - indukce cytokinových genů (IL-2,3,4, TNF-α, α,gm-csf)

Adenylát cyklasy enzymy syntetizující camp (první identifikovaný secondary messenger ) devět isoforem je vázáno na plasmatickou membranu a jedna isoforma je v cytoplasmě aktivita pěti membránových isoforem je modulována vápníkem dvě isoformy 5 and 6 jsou inhibovány zvýšenou intracelulární koncentrací Ca 2+ dvě isoformy 1 and 8 jsou aktivovány vazbou s komplexem kalcium-kalmodulin isoforma 3 je inhibována komplexem kalciumkalmodulin-kalmodulin kinasa

Specifická regulace isoforem adenylát cyklasy ionty vápníku

NO syntasy y (NOS) Generují oxid dusnatý z L-argininu Tři typy NOS : nnos, inos a enos nnos a enos jsou kostitutivně syntetizovány a jsou známy jako kalciumdependentní (jejich j enzymatická aktivita je determinována koncentrací vápníku) Všechny tři typy sice váží kalmodulin, ale pouze nnos a enos jsou aktivovány vazbou s komplexem Ca 2 -kalmodulin.

Vazba Ca 2+ -kalmodulin k nnos

Působení intracelulárního Ca2+

Zvýšení cytoplasmatické koncentrace Ca 2+ 1. Transport Ca 2+ z extracelulárního prostoru - transport probíhá přes vápníkové kanály řízené agonistou (např. hormonem) nebo napětím 2. Uvolněním Ca 2+ z vápníku skladovaného v endoplasmatickém/sarkoplasmatickém retikulu - ER/SR jsou relativně bohaté na vápník-vázající proteiny y( (třídy I a II) a Ca 2+ je uvolněn do cytoplasmy po stimulaci IP 3. (tvořeného z fosfatidylinositol bisfosfátu štěpením za katalysy enzymem fosfolipasa C)

Signalizační dráhy Ca2+

Oscilace intracelulární koncentrace Ca 2+ v různých buňkách