10. ÚZEMÍ SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM A RIZIKOVÉ OBJEKTY. 10. Území se zvláštním režimem a rizikové objekty

10. Území se zvláštním režimem a rizikové objekty 10.1 Východiska, právní rámec a strategické dokumenty Zákony a vyhlášky Systém odpadového hospodářství Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcími právními předpisy Stanovuje základní pravidla pro nakládání s odpady. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany lidského zdraví a trvale udržitelného rozvoje a při omezování nepříznivých dopadů využívání přírodních zdrojů a zlepšování účinnosti tohoto využívání práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství a působnost orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářství. Zákon je v gesci Ministerstva životního prostředí. Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Tento zákon upravuje mimo jiné způsob a podmínky pro mírové využívání jaderné energie a ionizujícího záření a výkon státní správy a dozoru při využívání jaderné energie, při činnostech vedoucích k ozáření a nad jadernými položkami. Atomový zákon svěřil výkon státní správy a dozoru při využívání jaderné energie a při činnostech vedoucích k ozáření Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Zákon transformuje do českého právního řádu závazky vyplývající z Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody a ze Společného protokolu týkajícího se aplikace Vídeňské úmluvy a Pařížské úmluvy. Zákon je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Zákon 263/2016 Sb., atomový zákon (účinnost: od 1. ledna 2017) Tento zákon nahradí zákon č. 18/1997 Sb. s výjimkou části upravující odpovědnost za jadernou škodu. Zákon zapracovává příslušné předpisy Evropského společenství pro atomovou energii a Evropské unie. Atomový zákon upravuje mimo jiné podmínky mírového využívání jaderné energie, nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem, podmínky zabezpečení jaderného zařízení, jaderného materiálu a zdroje ionizujícího záření a výkon státní správy v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření. Nové právní požadavky se týkají zejména kultury bezpečnosti, systému řízení, hodnocení bezpečnosti, projektování jaderného zařízení, jeho umísťování, systému zvládání havárií jaderných zařízení atd. Zákon je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Vyhláška 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a v souladu s nimi upravuje technické požadavky na skládky odpadů (dále jen skládky) a podmínky jejich provozování, seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládku, případně které lze ukládat na skládku pouze za určitých podmínek, způsob hodnocení odpadů podle vyluhovatelnosti a mísitelnosti a způsob prokazování přijatelnosti odpadu do zařízení k využívání a odstraňování odpadů a rovněž technické požadavky pro nakládání s odpady vzniklými při spalování nebezpečných odpadů. Vyhláška je v gesci Ministerstva životního prostředí. Nařízení vlády o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015 2024, ve znění nařízení vlády č. 352/2014 Sb. Vláda podle 42 odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 188/2004 Sb. a zákona č. 154/2010 Sb., (dále jen zákon o odpadech ) vyhlašuje v souladu s právem Evropské unie závaznou část Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015 2024, (uvedená v příloze k tomuto nařízení). Nařízení je v gesci Ministerstva životního prostředí. Zóny havarijního plánování a území pro obranu státu Území s významnějším výskytem vybraných environmentálních ohrožení Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) Zákon je základním právním předpisem upravujícím oblast prevence závažných havárií. Zpracovává příslušnou směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU a stanoví systém prevence závažných havárií pro objekty a zařízení, ve kterých je umístěna nebezpečná látka, s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky případných závažných havárií na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek. Zákon mimo jiné stanovuje povinnosti provozovatelů a uživatelů objektů a zařízení, v nichž je umístěna nebezpečná látka, včetně vymezení podkladů pro stanovení zón havarijního plánování. Zákon je v gesci Ministerstva životního prostředí. Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Tento zákon upravuje mimo jiné způsob a podmínky pro mírové využívání jaderné energie a ionizujícího záření a výkon státní správy a dozoru při využívání jaderné energie, při činnostech vedoucích k ozáření a nad jadernými položkami. Atomový zákon svěřil výkon státní správy a dozoru při využívání jaderné energie a při činnostech vedoucích k ozáření Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Zákon transformuje do českého právního řádu závazky vyplývající z Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody a ze Společného protokolu týkajícího se aplikace Vídeňské úmluvy a Pařížské úmluvy. Zákon je v gesci Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Zákon 263/2016 Sb., atomový zákon (účinnost: od 1. ledna 2017) Tento zákon nahradí zákon č. 18/1997 Sb. s výjimkou části upravující odpovědnost za jadernou škodu. Zákon zapracovává příslušné předpisy Evropského společenství pro atomovou energii a Evropské unie. Atomový zákon upravuje mimo jiné podmínky mírového využívání jaderné energie, nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem, podmínky zabezpečení jaderného zařízení, jaderného materiálu a zdroje ionizujícího záření a výkon státní správy v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření. Nové právní požadavky se týkají zejména kultury bezpečnosti, systému řízení, hodnocení bezpečnosti, projektování jaderného zařízení, jeho umísťování, systému zvládání havárií jaderných zařízení atd. Zákon je v gesci Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon stanoví působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, a při jejich řešení a při ochraně kritické infrastruktury a odpovědnost za porušení těchto povinností. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 10 1

Dále zákon upravuje určování a ochranu evropské kritické infrastruktury. Zákon je v gesci Ministerstva vnitra. Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon stanovuje povinnosti státních orgánů, územních samosprávných celků a právnických a fyzických osob k zajišťování obrany České republiky před vnějším napadením a odpovědnost za porušení těchto povinností. Tento zákon dále definuje pojem vojenský újezd, stanoví působnost újezdního úřadu a upravuje majetkové uspořádání, pobyt a vstup na území vojenského újezdu. Zákon je v gesci Ministerstva obrany. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů Cílem zákona je ochrana zemědělského půdního fondu, který představuje základní přírodní bohatství ČR, nenahraditelný výrobní prostředek umožňující zemědělskou výrobu a jednu z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí. Zákon mimo jiné upravuje problematiku ohrožení zemědělské půdy erozí, ochranu zemědělského půdního fondu při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů a při těžební činnosti. Zákon je v gesci Ministerstva životního prostředí. Vyhláška č. 226/2015 Sb., o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře Jedná se o prováděcí vyhlášku k zákonu o prevenci závažných havárií. Vyhláška stanoví zásady pro vymezení zóny havarijního plánování, postup při jejím vymezení a dále upravuje náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho strukturu. Zóny havarijního plánování vymezené podle původně platné legislativy (vyhlášky č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu) se považují po dobu 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti vyhlášky č. 226/2015 Sb. za zóny havarijního plánování vymezené podle této vyhlášky. Vyhláška je v gesci Ministerstva vnitra. Nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování Nařízení provádí atomový zákon. Ukládá držiteli povolení k umístění, výstavbě nebo provozu jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího zařízení, požadavky na zpracování návrhu na stanovení zóny havarijního plánování a další povinnosti týkající se zajištění činnosti celostátní radiační monitorovací sítě, zajištění tiskové a informační kampaně pro obyvatelstvo v případě radiačních havárií apod. Nařízení vlády je v gesci Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Specifické oblasti republikového a nadmístního významu Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Stavební zákon upravuje zejména cíle a úkoly územního plánování, soustavu orgánů územního plánování, nástroje územního plánování, vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj území, rozhodování v území, možnosti sloučení postupů podle tohoto zákona s postupy posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, podmínky pro výstavbu, rozvoj území a pro přípravu veřejné infrastruktury, evidenci územně plánovací činnosti a kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost stanovuje obsah územně plánovací dokumentace. V uvedeném rámci stavební zákon mimo jiné stanovuje obsah jednotlivých nástrojů územního plánování. Vymezování specifických oblastí (dále též SOB) je stanoveno ve stavebním zákonu v rámci příslušných ustanovení k územně plánovacímu dokumentu politika územního rozvoje (dále též PÚR) a k územně plánovací dokumentaci zásady územního rozvoje (dále též ZÚR). Politika územního rozvoje dle 32 odst. 1 písm. c) vymezuje oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje (dále jen specifické oblasti), ve vymezených oblastech dle 32 odst. 1 písm. e) následně stanoví kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v území a pro jejich posuzování, zejména s ohledem na jejich budoucí význam, možná ohrožení, rozvoj, útlum, preference a rizika. Pořizovatelem politiky územního rozvoje je Ministerstvo pro místní rozvoj (dále též MMR), Zásady územního rozvoje (dále též ZÚR) dle 36 odst. 3 v nadmístních souvislostech území kraje zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje, určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí. Vymezování specifických oblastí v zásadách územního rozvoje je výslovně uvedeno v obsahu zásad územního rozvoje stanoveném v příloze č. 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb. (viz dále). Pořizovatelem, zásad územního rozvoje je krajský úřad. Zákon je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 500/2006 Sb. podrobněji upravuje náležitosti obsahu územně analytických podkladů, územně plánovací dokumentace, včetně náležitostí dokladů spojených s jejich pořizováním, vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj území a podkladů pro evidenci územně plánovací činnosti. Vymezování specifických oblastí je stanoveno v obsahu zásad územního rozvoje uvedeném v příloze č. 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb., kde se v části I. odst. (1) písm. c) uvádí: Textová část zásad územního rozvoje obsahuje koncepci rozvoje území kraje, určující základní požadavky na jeho účelné a hospodárné uspořádání, vyjádřenou ve zpřesnění vymezení specifických oblastí vymezených v politice územního rozvoje a vymezení dalších specifických oblastí nadmístního významu. Vyhláška je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Strategické a rezortní dokumenty Systém odpadového hospodářství Plán odpadového hospodářství České republiky pro období 2015 2024 (POH) Schválen usnesením vlády ze dne 22. prosince 2014 č. 1080. Plán odpadového hospodářství ČR je klíčovým dokumentem pro realizaci dlouhodobé strategie nakládání s odpady, obalovými odpady a výrobky s ukončenou životností. Cílem plánu je předcházení vzniku odpadů a zvýšení recyklace a materiálového využití odpadů. Plán se zaměřuje na upřednostnění způsobů nakládání s odpady podle celoevropské odpadové hierarchie a plnění evropských cílů ve všech oblastech nakládání s odpady. Součástí POH je i Program předcházení vzniku odpadů. Dokument je v gesci Ministerstva životního prostředí. Program předcházení vzniku odpadů v ČR Schválen usnesením vlády ze dne 27. října 2014 č. 869. Program předcházení vzniku odpadů popisuje strategický a legislativní rámec, výchozí situaci v naplňování opatření a kroků souvisejících s problematikou předcházení vzniku odpadů a dále analyzuje situaci u vybraných toků odpadů, u kterých byla identifikována potřeba dalšího rozpracování předcházení vzniku odpadů. Závazná část Programu je součástí Plánu odpadového hospodářství ČR na období 2015 2024. Dokument je v gesci Ministerstva životního prostředí. 10 2 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

Státní politika životního prostředí ČR 2012 2020 Schválena usnesením vlády ze dne 9. ledna 2013 č. 6. Hlavním cílem je zajistit zdravé a kvalitní životní prostředí, přispět k efektivnímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, včetně dopadů přesahujících hranice státu, a umožnit tak zlepšování kvality života v Evropě i celosvětově. Státní politika životního prostředí je zaměřena i na oblast odpadové hospodářství v dodržování pravidel a nakládání s odpady. Řeší zejména omezování negativního vlivu odpadů na životní prostředí, předcházení vzniku odpadů zejména environmentálním uvědoměním obyvatel, podporu využívání odpadů jako náhrady přírodních surovin, snižování odpadů užitím nejnovějších dostupných technik, opětovným využitím odpadů a podporou bezodpadových technologií, předcházení vzniku nebezpečných odpadů snižováním obsahu nebezpečných látek ve výrobcích. Dále se zaměřuje např. na zvyšování materiálového a energetického využití komunálních odpadů, snížení podílu skládkování na celkovém odstraňování komunálních odpadů atd. Klade důraz na plnění závazků plynoucích ze schválené environmentální legislativy EU. Dokument je v gesci Ministerstva životního prostředí. Koncepce nakládání s radioaktivními odpady (RAO) a vyhořelým jaderným palivem (VJP) v ČR Schválena usnesením vlády ze dne 15. května 2002. č. 487. Dokument je dlouhodobou strategií ČR v oblasti zneškodňování vysokoaktivních jaderných odpadů. V České republice probíhá nakládání s vyhořelým jaderným palivem v souladu s touto koncepcí. Koncepce je výchozím dokumentem, formulujícím politiku a strategii státu a státních orgánů při nakládání s VJP a RAO. Koncepce doporučuje jako nejvhodnější variantu pro zneškodnění vysokoaktivních odpadů hlubinné úložiště, zároveň ale doporučuje sledovat i nové technologie, které by mohly vést k dalšímu využití vyhořelého jaderného paliva. Dokument je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Aktualizace Koncepce nakládání s radioaktivními odpady (RAO) a vyhořelým jaderným palivem (VJP) v ČR Schválena usnesením vlády ze dne 15. prosince 2014 č. 183. Koncepce byla v letech 2010-2014 aktualizována tak, aby odpovídala současné situaci v oblasti nakládání s RAO, stavu přípravy hlubinného úložiště, legislativním změnám, programovým dokumentům vlády a z mezinárodním zkušenostem a trendům. Motivem pro provedení aktualizace koncepce byl legislativní vývoj v EU a doporučení MAAE a OECD/NEA. Před konečným schválením vládou bude aktualizovaná Koncepce podrobena procesu Posuzování vlivů na životní prostředí (proces SEA). V předkládané novele koncepce byla aktualizována data inventáře RAO a VJP i texty a termíny dílčích navrhovaných opatření. Rovněž byl aktualizován celý text, aby lépe odpovídal současnému stavu zajištění činností v oblasti ukládání RAO a přípravy hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů. Dokument je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Politika územního rozvoje ČR, ve znění Aktualizace č. 1 (PÚR ČR) Schválena usnesením vlády ze dne 15. dubna 2015 č. 276/2015. Politika územního rozvoje ČR je nástrojem územního plánování, který určuje požadavky a rámce pro konkretizaci ve stavebním zákoně obecně uváděných úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území. Politika územního rozvoje ČR určuje strategii a základní podmínky pro naplňování úkolů územního plánování a tím poskytuje rámec pro konsensuální obecně prospěšný rozvoj hodnot území ČR. Účelem PÚR ČR je s ohledem na možnosti a předpoklady území a na požadavky územního rozvoje zajistit koordinaci územně plánovací činnosti krajů a obcí, koordinaci odvětvových meziodvětvových koncepcí, politik a strategií a dalších dokumentů ministerstev a dalších ústředních správních úřadů. PÚR ČR dále koordinuje záměry na změny v území republikového významu pro dopravní a technickou infrastrukturu a pro zdroje jednotlivých systémů technické infrastruktury, které svým významem, rozsahem nebo předpokládaným využitím ovlivní území více krajů. V kapitole 6 řeší PÚR ČR rovněž ukládání a skladovaní radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva. Dokument je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Zóny havarijního plánování a území pro obranu státu Území s významnějším výskytem vybraných environmentálních ohrožení Bezpečnostní strategie České republiky Schválena usnesením vlády č. 79/2015 ze dne 4. 2. 2015. Bezpečnostní strategie je základním dokumentem bezpečnostní politiky ČR, na který navazují dílčí strategie a koncepce. Ve svých východiscích a ve vymezení bezpečnostních zájmů navazuje na Bezpečnostní strategii ČR z roku 2003 a aktualizuje Bezpečnostní strategii ČR z roku 2011. Zohledňuje a popisuje proměny bezpečnostního prostředí včetně klíčových hrozeb v euroatlantickém prostoru. Jejím cílem je zajistit systémový a koordinovaný rámec prosazování bezpečnostních zájmů ČR a přispět k efektivnímu využívání jednotlivých nástrojů a odpovídající alokaci zdrojů pro tyto účely. Bezpečnostní strategie ČR formuluje principy bezpečnostní politiky ČR, definuje bezpečnostní zájmy ČR a identifikuje nejvýznamnější trendy, faktory a konkrétní hrozby v bezpečnostním prostředí. Dále vymezuje přístupy k ochraně bezpečnostních zájmů ČR a specifikuje multilaterální a národní nástroje jejich prosazování, včetně stručného popisu bezpečnostního systému ČR. Dokument je v gesci Ministerstva zahraničních věcí. Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 Schválena usnesením vlády č. 805/2013 ze dne 23. 10. 2013. Koncepce představuje klíčový dokument popisující systém ochrany obyvatelstva. Formuluje základní principy ochrany obyvatelstva a definuje její významné oblasti a nástroje, prostřednictvím kterých je prakticky realizována. Dokument analyzuje současný stav a vymezuje koncepce rozvoje v následujících oblastech ochrany obyvatelstva: síly (složky integrovaného záchranného systému, orgány veřejné správy, podnikatelé, občané), věcné zdroje, úkoly ochrany obyvatelstva, krizové řízení, výchova a vzdělávání, věda a výzkum, vývoj, inovace. Dokument je v gesci Ministerstva vnitra. Obranná strategie České republiky. Odpovědný stát a spolehlivý spojenec Schválena usnesením vlády č. 699/2012 ze dne 26. 9. 2012. Obranná strategie představuje záměr vlády ČR k zajištění obrany ČR v následujícím desetiletí. Popisuje základní zásady výstavby a činnosti systému obrany státu, rekapituluje hlavní úkoly ozbrojených sil a aktualizuje politickovojenské ambice. Vychází z principů, bezpečnostních zájmů a hodnot zformulovaných v Bezpečnostní strategii České republiky. Strategie podporuje bilaterální a multilaterální spolupráci ČR v oblasti obrany zejména se sousedními zeměmi a v rámci Visegrádské skupiny. Dokument je v gesci Ministerstva obrany. Komplexní strategie České republiky k řešení problematiky kritické infrastruktury Schválena usnesením vlády č. 140/2010 ze dne 22. 2. 2010. Strategie popisuje řešení problematiky kritické infrastruktury v EU a NATO a vliv na kritickou infrastrukturu v České republice. Dále vymezuje principy a cíle Komplexní strategie ČR k řešení problematiky kritické infrastruktury. Následně stanoví místo a úlohy výzkumu, vývoje a vzdělávání v oblasti kritické infrastruktury a její ochrany. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 10 3

Strategie shrnuje projednané, schválené a budoucí kroky, které budou rozpracovány v Národním programu ochrany kritické infrastruktury do konkrétních úkolů pro příslušné nositele jejich plnění. Dokument je v gesci Ministerstva vnitra. Státní politika životního prostředí ČR 2012 2020 Schválena Usnesením vlády č. 6/2013 dne 9. 1. 2013. Politika klade za cíl zajistit zdravé a kvalitní životní prostředí, přispět k efektivnímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí, včetně dopadů přesahujících hranice státu, a umožnit tak zlepšování kvality života v Evropě i celosvětově. Státní politika životního prostředí je zaměřena na tyto tematické oblasti: ochrana a udržitelné využívání zdrojů, ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší, ochrana přírody a krajiny, bezpečné prostředí. Dokument je v gesci Ministerstva životního prostředí. Specifické oblasti republikového a nadmístního významu Politika územního rozvoje České republiky, ve znění Aktualizace č. 1 Podle článku (65) Politiky územního rozvoje České republiky ve znění Aktualizace č. 1 (dále též PÚR) vymezuje PÚR specifické oblasti v územích, ve kterých se v porovnání s ostatním územím ČR dlouhodobě projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území, přitom se jedná o území se specifickými hodnotami anebo se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu, nebo které svým významem přesahují území kraje. Důvodem vymezení specifických oblastí je ochrana zjištěných specifických hodnot resp. náprava či zlepšení stavu zjištěných specifických problémů v území. Ve specifických oblastech je dlouhodobě nezbytné s ohledem na širší územní souvislosti podporovat hospodářský rozvoj a sociální soudržnost v souladu se zásadami ochrany životního prostředí, přírody a krajiny a při respektování kulturních a civilizačních hodnot území. Cílem je mimo jiné vytvoření předpokladů pro zachování struktury osídlení, nezbytné pro udržování kulturní krajiny a ochranu hodnot území. Podkladem pro vymezení specifických oblastí v PÚR a též pro jejich upřesnění v ZÚR jsou mimo jiné územně analytické podklady. Při vymezování specifických oblastí v PÚR se též zpětně zohledňují poznatky plynoucí z upřesnění specifických oblastí v ZÚR a prověřuje se soulad s platnou Strategií regionálního rozvoje ČR, zejména s vymezením regionů se soustředěnou podporou státu. V PÚR jsou pro vymezené specifické oblasti stanovena jednak obecná kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování, platící pro všechny specifické oblasti, jednak jsou pro danou specifickou oblast stanovena speciální kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování a pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady. V ZÚR se pro vymezené specifické oblasti obvykle stanovují obdobně jako v PÚR kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování, nebo se též stanovují zásady pro územně plánovací činnost a pro rozhodování v území, zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území, požadavky na využití území, podmínky pro následné rozhodování o změnách v území či úkoly pro podrobnější územně plánovací dokumentaci. Evropské a mezinárodní dokumenty Systém odpadového hospodářství 7. EAP všeobecný akční program Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 Program uvádí tři prioritní oblasti, v nichž je třeba zvýšit úsilí s cílem chránit přírodu a posilovat ekologickou odolnost, stimulovat růst v rámci nízkouhlíkového hospodářství účinně využívajícího zdroje a snižovat rizika pro zdraví a dobré životní podmínky člověka spojená se znečištěním, chemickými látkami a dopadem změny klimatu. Přechod k zelené, konkurenceschopné a nízkouhlíkové ekonomice efektivně využívající zdroje. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 1999/31/ES o skládkách odpadů Řeší předcházení a maximální omezení negativních účinků skládkování komunálního odpadu na životní prostředí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/98/ES o odpadech Řeší minimalizaci nepříznivých účinků vzniku odpadů a nakládání s nimi. Zóny havarijního plánování a území pro obranu státu Území s významnějším výskytem vybraných environmentálních ohrožení Úmluva o jaderné bezpečnosti Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 67/1998 Sb. Byla přijata dne 17. června 1994 ve Vídni. Pro Českou republiku vstoupila v platnost dnem 24. října 1996. Cílem této úmluvy je: dosáhnout na celém světě vysoké úrovně jaderné bezpečnosti a udržovat ji zlepšením opatření a mezinárodní spolupráce, včetně případné technické spolupráce v oblasti bezpečnosti, vytvořit a udržovat účinnou ochranu před potenciálním radiologickým rizikem v jaderných zařízeních s cílem chránit jednotlivce, společnost a životní prostředí před škodlivými účinky ionizujícího záření, vycházejícího z tohoto zařízení, předcházet haváriím s radiologickými důsledky a zmírňovat důsledky případných havárií. Zásady územního rozvoje V článku (68) písm. a) PÚR se všem krajům ukládá v ZÚR upřesnit vymezení specifických oblastí vymezených v PÚR, a to v rozlišení dle území jednotlivých obcí, případně až dle jednotlivých katastrálních území, výjimečně i dle částí katastrálních území. Důvody vymezení SOB nadmístního významu jsou obdobné jako pro SOB republikového významu. Rozdílný je především územní rozsah problémů v území a jejich závažnost, obojí se zde omezuje nadmístním významem a vztahuje k území jednoho kraje (není však vyloučen možný přesah problému do kraje dalšího). Podkladem pro vymezení specifických oblastí nadmístního významu v ZÚR jsou především územně analytické podklady (zejm. rozbor udržitelného rozvoje území a problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci) a konkrétní znalosti problematiky území daného kraje. 10 4 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

10.2 Systém odpadového hospodářství 10.2.1 Produkce a nakládání s odpady Český statistický úřad provádí každoročně od roku 1992 statistické zjišťování o produkci a nakládání s odpady. Rozsah a uspořádání tohoto zjišťování odpovídá povinnosti ČR vyplývající z Nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 2150/2002/ES o statistice odpadů. Od roku 2011 bylo šetření o odpadech rozšířeno o sledování problematiky druhotných surovin. Údaje publikované ČSÚ jsou získávány zpracováním výkazů od cca 17 500 respondentů. Každoročně vyplní výkaz jen nejvýznamnější ekonomické subjekty (z hlediska množství vyprodukovaných či nakládaných odpadů, druhotných surovin, odvětví, či na základě počtu zaměstnanců). Ostatní respondenti vyplní dotazník jednou za tři roky a pro neobeslané podniky jsou hodnoty v daném roce matematicky dopočteny. Produkce komunálního odpadu je stanovena matematicko-statistickými metodami z údajů vykázaných vybraným vzorkem obcí. Statistická data o odpadech jsou publikována dle odvětvového členění, nebo je možné zaměření na produkci odpadu podle druhu či skupinu odpadů dle Katalogu odpadů napříč všemi odvětvími. Zveřejňování výsledků šetření podléhá ochraně individuálních dat. Statistické zjišťování o odpadech a druhotných surovinách je prováděno v souladu s Nařízením Evropského Parlamentu a Rady č. 2150/2002/ES o statistice odpadů a se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Odpad je definován jako každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Nebezpečný odpad je odpad uvedený v Seznamu nebezpečných odpadů uvedeném v prováděcím právním předpisu (vyhláška č. 381/2001 Sb.) a jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k zákonu č. 185/2001 Sb. Nakládáním s odpady se rozumí jejich shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění. Způsoby nakládání s odpadem jsou rozděleny dle Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 o odpadech na: využívání odpadů činnosti uvedené v Příloze č. 3 k zákonu č. 185/2001 Sb. odstraňování odpadů činnosti uvedené v Příloze č. 4 k zákonu č. 185/2001 Sb. Vyhláška č. 383/2001 Sb. vymezuje kromě výše uvedených způsobů nakládání s odpadem ještě ostatní způsoby nakládání. Komunálním odpadem se dle Rozhodnutí Komise č. 753/2011/EU rozumí odpad z domácností a podobný odpad. Odpadem z domácností je odpad vyprodukovaný v domácnostech a podobným odpadem se rozumí odpad, který je ve své podstatě a složení srovnatelný s odpadem z domácností, s výjimkou odpadu z výroby a odpadu ze zemědělství. V šetřeních ČSÚ v metodickém souladu s výše uvedeným rozhodnutím se do komunálního odpadu zahrnuje veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, který je zařazen do skupiny 20 Katalogu odpadů, dále jsou zahrnuty i odpady vyprodukované subjekty zapojenými do obecního systému sběru odpadů, tj. např. školy, úřady či drobní živnostníci včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu skupiny 1501 Katalogu odpadů. Druhotnou surovinou se rozumí materiály (včetně certifikovaných výrobků) mající charakter vedlejších produktů, upravených odpadů, které přestaly být odpadem poté, co splnily podmínky a kritéria pokud jsou stanovena, materiálů získaných z výrobků podléhajících zpětnému odběru a z dalších výrobků využitelných pro další zpracování. Kromě statistických dat publikovaných ČSÚ a získaných výše popsaným způsobem jsou v dalším textu využita data publikovaná, českou informační agenturou životního prostředí CENIA. Data poskytovaná agenturou CENIA byla stanovena podle metodiky Matematické vyjádření výpočtu soustavy indikátorů OH platné pro daný rok. Data publikovaná ČSÚ a agenturou CENIA se v některých případech poměrně výrazně liší, což je způsobeno odlišnou metodikou zjišťování dat. Oba tyto zdroje dat jsou zde uvedeny mimo jiné i z důvodu upozornění na tuto nejednotnost a možnosti porovnání hlavních publikovaných údajů z obou uvedených zdrojů. V následujících tabulkách a obrázcích je vždy uvedeno, z kterého z těchto dvou dostupných zdrojů byly data převzata. Tab. 10.1 Produkce odpadů v územním členění na kraje, 2012 2014 Kraj Celkem 2012 2013 2014 z toho nebezpečné Celkem z toho nebezpečné Celkem z toho nebezpečné Hlavní město Praha 4 941 267 131 618 4 023 524 114 034 4 568 662 96 608 Středočeský 4 097 695 210 678 4 075 888 180 831 4 053 958 219 508 Jihočeský 1 658 687 53 634 2 481 187 60 604 1 856 468 87 505 Plzeňský 1 798 155 106 230 2 109 291 84 739 1 823 930 50 584 Karlovarský 515 343 14 904 580 734 21 290 682 101 24 610 Ústecký 2 692 047 280 226 2 397 428 156 511 3 403 910 153 149 Liberecký 899 644 74 440 852 865 83 379 919 280 82 382 Královéhradecký 1 003 903 60 788 1 004 232 63 708 1 142 566 72 228 Pardubický 925 435 50 991 1 092 742 107 163 1 419 864 100 446 Vysočina 917 928 67 472 982 523 56 533 1 202 212 72 031 Jihomoravský 2 725 873 121 370 3 335 232 144 499 3 050 000 234 306 Olomoucký 1 852 526 96 095 1 703 307 73 053 2 126 057 93 776 Zlínský 1 253 640 87 221 1 262 551 83 650 1 503 962 85 893 Moravskoslezský 4 740 967 281 124 4 719 111 213 365 4 275 454 192 863 Česká republika 30 023 111 1 636 790 30 620 616 1 443 358 32 028 422 1 565 888 Zdroj: MŽP, CENIA, Statistická ročenka životního prostředí 2014. Dostupné z URL: <http://www1.cenia.cz/www/sites/default/files/statisticka_rocenka_zp_cr_2014.pdf>. Poznámka: Data byla stanovena podle metodiky Matematické vyjádření výpočtu soustavy indikátorů OH platné pro daný rok. Ve vazbě na údaje uvedené v tabulce tab. 10.1 Produkce odpadů v územním členění na kraje, 2012-2014 je patrné, že od roku 2010 do roku 2012 docházelo v ČR k postupnému úbytku produkovaných odpadů, poté nastal opět nárůst. Pokles a následný nárůst celkové odpadů je přitom patrný ve všech krajích ČR s výjimkou Středočeského, Jihočeského a Plzeňského kraje. Tab. 10.2 Produkce odpadů v územním členění na kraje v roce 2014 Kraj odpadů (t) odpadů (kg/obyv.) nebezpečných odpadů (t) nebezpečných odpadů (kg/obyv.) ostatních odpadů (t) Hlavní město Praha 4 568 662 3 652 96 608 77 4 472 054 Středočeský 4 053 958 3 097 219 508 168 3 834 450 Jihočeský 1 856 468 2 915 87 505 137 1 768 963 Plzeňský 1 823 930 3 178 50 584 88 1 773 346 Karlovarský 682 101 2 275 24 610 82 657 492 Ústecký 3 403 910 4 127 153 149 186 3 250 762 Liberecký 919 280 2 095 82 382 188 836 898 Královéhradecký 1 142 566 2 071 72 228 131 1 070 337 Pardubický 1 419 864 2 751 100 446 195 1 319 418 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 10 5

Kraj odpadů (t) odpadů (kg/obyv.) nebezpečných odpadů (t) nebezpečných odpadů (kg/obyv.) ostatních odpadů (t) Vysočina 1 202 212 2 357 72 031 141 1 130 182 Jihomoravský 3 050 000 2 605 234 306 200 2 815 694 Olomoucký 2 126 057 3 342 93 776 147 2 032 280 Zlínský 1 503 962 2 567 85 893 147 1 418 068 Moravskoslezský 4 275 454 3 505 192 863 158 4 082 590 Česká republika 32 028 422 3 043 1 565 888 149 30 462 535 Obr. 10.1 Celková odpadů, celková ostatních a nebezpečných odpadů v územním členění na kraje v roce 2014 Kraj ostatních odpadů (kg/obyv.) komunálních odpadů (t) komunálních odpadů (kg/obyv.) směsných komunálních odpadů (t) směsných komunálních odpadů (kg/obyv.) Hlavní město Praha 3 575 711 778 569 399 131 319 Středočeský 2 929 706 525 540 413 865 316 Jihočeský 2 777 297 023 466 163 642 257 Plzeňský 3 089 280 685 489 148 199 258 Karlovarský 2 193 131 806 440 77 962 260 Ústecký 3 941 407 929 495 220 143 267 Liberecký 1 907 204 369 466 117 739 268 Královéhradecký 1 940 238 984 433 139 126 252 Pardubický 2 556 245 265 475 124 614 241 Vysočina 2 216 246 754 484 120 637 237 Jihomoravský 2 405 531 184 454 296 154 253 Olomoucký 3 195 388 511 611 274 701 432 Zlínský 2 421 268 867 459 129 970 222 Moravskoslezský 3 347 664 267 545 310 129 254 Česká republika 2 894 5 323 947 506 2 936 012 279 Zdroj: MŽP, CENIA, Statistická ročenka životního prostředí 2014. Dostupné z URL: <http://www1.cenia.cz/www/sites/default/files/statisticka_rocenka_zp_cr_2014.pdf>. Poznámka: Data byla stanovena podle metodiky Matematické vyjádření výpočtu soustavy indikátorů OH platné pro daný rok. Pro přepočet ukazatelů na obyvatele byl použit střední stav obyvatelstva. Tabulka č. 10.2 podává přehled o odpadech v členění na jednotlivé typy odpadů a to v absolutních i relativních hodnotách. Z tabulky je patrné, že největší odpadu celkem na obyvatele je v Ústeckém kraji, a sice 4127 t následuje Hl. město Praha s 3 652 t. a Moravskoslezský kraj s 3 505 t. Vyšší odpadu na obyvatele než průměr ČR, který činí 3043 t, je ještě v kraji Olomouckém, Plzeňském a Středočeském. Přehled o produkci odpadů celkem a z toho nebezpečných odpadů podává obrázek 10.1 a to v absolutních hodnotách i vyjádřených v kg/obyvatele. Nejvyšší zastoupení nebezpečného odpadu na odpadu celkem je v Jihomoravském kraji, nejmenší naopak v Plzeňském kraji. Zdroj: MŽP, CENIA, Statistická ročenka životního prostředí 2014. Dostupné z URL: <http://www1.cenia.cz/www/sites/default/files/statisticka_rocenka_zp_cr_2014.pdf>. Poznámka: Data byla stanovena podle metodiky Matematické vyjádření výpočtu soustavy indikátorů OH platné pro daný rok. Pro přepočet ukazatelů na obyvatele byl použit střední stav obyvatelstva. Tab. 10.3 Celková komunálních odpadů, 2012 2014 Rok Počet obyvatel Celková komunálních odpadů (t) Celková komunálních odpadů (kg/obyv.) Celková směsných komunální ch odpadů (t) Celková směsných komunálních odpadů (kg/obyv.) Produkce komunálních odpadů vyjma směsných komunálních odpadů (t) Produkce komunálních odpadů vyjma směsných komunálních odpadů (kg/obyv.) 2012 10 509 286 5 192 784 494 2 932 787 279 2 259 997 215 2013 10 510 719 5 167 805 492 2 859 659 272 2 308 146 220 2014 10 524 783 5 323 947 506 2 936 012 279 2 387 935 227 Zdroj: MŽP, CENIA, Statistická ročenka životního prostředí 2014. Dostupné z URL: <http://www1.cenia.cz/www/sites/default/files/statisticka_rocenka_zp_cr_2014.pdf>. Poznámka: Data byla stanovena podle metodiky Matematické vyjádření výpočtu soustavy indikátorů OH platné pro daný rok. Pro přepočet ukazatelů na obyvatele byl použit střední stav obyvatelstva. 10 6 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

Z tabulky 10.3 vyplývá, že rovněž komunálního odpadu klesala a to do roku 2013, avšak v roce 2014 byl zaznamenán patrný nárůst. Největší komunálních odpadů v kg/obyvatele byla v roce 2014 v Olomouckém kraji a v Hlavním městě Praha, nejnižší naopak v Karlovarském a Královéhradeckém kraji. Nejvyšší celková komunálních odpadů byla v roce 2014 v Hl. městě Praha, Středočeském a Moravskoslezském kraji. Nejvyšší podíl směsných komunálních odpadů na produkci komunálních odpadů celkem byl v Olomouckém kraji, nejnižší naopak v Zlínském kraji a Kraji Vysočina. Obr. 10.3 Rozmístění spaloven odpadů nakládajících s odpady v technologickém procesu k 11. 11. 2015 Obr. 10.2 Celková komunálních odpadů, celková směsných komunálních odpadů v územním členění na kraje v roce 2014 Zdroj: ČSÚ, MŽP, CENIA, Statistická ročenka životního prostředí 2014 http://www1.cenia.cz/www/sites/default/files/statisticka_rocenka_zp_cr_2014.pdf Poznámka: V mapě jsou uvedena evidovaná zařízení s uděleným souhlasem. Zdroj: MŽP, CENIA, Statistická ročenka životního prostředí 2014. Dostupné z URL: <http://www1.cenia.cz/www/sites/default/files/statisticka_rocenka_zp_cr_2014.pdf>. Poznámka: Data byla stanovena podle metodiky Matematické vyjádření výpočtu soustavy indikátorů OH platné pro daný rok. Pro přepočet ukazatelů na obyvatele byl použit střední stav obyvatelstva. Tab. 10.4 Vybrané způsoby nakládání s komunálními odpady a jejich podíl na celkové produkci komunálních odpadů, 2012 2014 2013 2014 Způsob nakládání t % t % Množství energeticky využitých komunálních odpadů 614 502 11,9 627 234 11,8 Množství materiálově využitých komunálních odpadů 1 561 729 30,2 1 849 864 34,7 Množství komunálních odpadů odstraněných skládkováním 2 698 737 52,2 2 569 965 48,3 Množství komunálních odpadů odstraněných spalováním 2 837 0,05 3 949 0,07 Zdroj: MŽP, CENIA, Statistická ročenka životního prostředí 2014. Dostupné z URL: <http://www1.cenia.cz/www/sites/default/files/statisticka_rocenka_zp_cr_2014.pdf>. V obrázku 10.3 je znázorněno rozmístění spaloven odpadů nakládajících s odpady v technologickém procesu. Jedná se o zařízení pro spalování odpadu a zařízení pro energetické využití odpadu. Zatímco zařízení pro spalování odpadu se nachází alespoň jedno v každém kraji kromě Karlovarského kraje, zařízení pro energetické využití odpadu není zastoupeno v Plzeňském, Jihočeském, Královéhradeckém, Olomouckém a Zlínském kraji. Vyšší zastoupení spaloven odpadů nakládajících s odpady v technologickém procesu je například v Královéhradeckém a Středočeském kraji. Na dalších dvou obrázcích je znázorněno rozmístění skládek odpadu v členění podle technického zabezpečení. Skládky odpadu se dělí podle technického zabezpečení na: S OO určené pro ostatní odpady, S NO určené pro nebezpečné odpady, S IO určené pro interní odpady. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 10 7

Obr. 10.4 Rozmístění skládek odpadů skupiny S OO, S NO určené pro ostatní a nebezpečné odpady k 11. 11. 2015 Obr. 10.5 Rozmístění skládek odpadů skupiny S IO určené pro interní odpady k 11. 11. 2015 Zdroj: MŽP, CENIA, Statistická ročenka životního prostředí 2014. Dostupné z URL: <http://www1.cenia.cz/www/sites/default/files/statisticka_rocenka_zp_cr_2014.pdf>. Poznámka: V mapě jsou uvedena evidovaná zařízení s uděleným souhlasem. Zdroj: MŽP, CENIA, Statistická ročenka životního prostředí 2014. Dostupné z URL: <http://www1.cenia.cz/www/sites/default/files/statisticka_rocenka_zp_cr_2014.pdf>. Poznámka: V mapě jsou uvedena evidovaná zařízení s uděleným souhlasem. Produkce, likvidace a využití odpadu v roce 2014 dle šetření ČSÚ Jak bylo již uvedeno, šetření ČSÚ probíhá dotazníkovou metodou a následným dopočítáním hodnot za neobeslané subjekty. Pro porovnání s údaji zveřejněnými agenturou pro životní prostředí CENIA jsou zde prezentována vybraná data, získaná z šetření ČSÚ. Dle údajů ČSÚ bylo v roce 2014 v ČR vyprodukováno celkem 23,8 mil. tun odpadu. Z celkové odpadu činil nebezpečný odpad v relativním vyjádření 5 % a jeho klesla oproti předchozímu roku o 4 %, zatímco celková odpadu se příliš nezměnila. Hlavními původci odpadů v ČR jsou ekonomické subjekty (podniky), které vyprodukovaly v roce 2014 celkem 20,2 mil. tun odpadů, což byl ve srovnání s předchozím rokem mírný nárůst o 0,5 %. Rozhodující množství vyprodukovaných odpadů pochází od malého počtu ekonomických subjektů produkujících více jak 10 tisíc tun ročně. 315 firem v ČR vyprodukuje 74% z celkového objemu podnikových odpadů v ČR. 10 8 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

Tab. 10.5 Produkce odpadů v roce 2014 Celkem nebezpečné v tom: ostatní Produkce odpadů celkem 23 788 925 1 168 342 22 620 583 v tom: z podniků 20 235 665 1 154 016 19 081 650 z toho: odpad podobný komunálnímu odpadu 880 874 2 564 878 310 z toho: zemědělství, lesnictví a rybářství 135 312 4 249 131 062 těžba a dobývání 335 079 20 113 314 965 zpracovatelský průmysl 4 394 334 510 470 3 883 864 výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 1 012 202 11 958 1 000 244 činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi 2 944 055 419 478 2 524 577 stavebnictví 9 409 942 74 718 9 335 224 doprava a skladování 248 166 17 643 230 523 z obcí 3 553 259 14 326 3 538 933 z toho: komunální odpad 3 260 581 8 330 3 252 251 Zdroj: Český statistický úřad, Produkce, využití a odstranění odpadů 2014 [cit. 2016-09-12]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/-vyuziti-a-odstraneni-odpadu-2014>. Tabulka 10.5 ukazuje množství vyprodukovaných odpadů dle původu odpadu (tzn. dle CZ-NACE a odpadů pocházejících z komunální sféry) v roce 2014. Obr. 10.6 Vývoj odpadů v ČR Tab. 10.6 Produkce podnikových odpadů podle vybraných ekonomických činností v tunách CZ-NACE 2006 2012 2013 2014 Produkce podnikových odpadů celkem 21 263 769 19 938 705 20 127 368 20 235 665 z toho: zemědělství, lesnictví a rybářství 289 919 196 065 179 526 135 312 těžba a dobývání 471 052 167 420 213 103 335 079 zpracovatelský průmysl 5 869 810 4 376 398 4 416 842 4 394 334 výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu 2 069 462 1 062 880 1 007 213 1 012 202 činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi 1 695 213 2 799 850 2 887 463 2 944 055 stavebnictví 9 014 964 8 592 895 8 694 456 9 409 942 doprava a skladování 406 720 231 961 232 363 248 166 Zdroj: Český statistický úřad, Produkce, využití a odstranění odpadů 2014 [cit. 2016-09-13]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/-vyuziti-a-odstraneni-odpadu-2014>. Tabulka 10.6 ukazuje produkci podnikových odpadů podle původu v letech 2012 2014. Z této tabulky vyplývá, že podnikových odpadů se v roce 2014 ve srovnání s rokem 2013 výrazněji nezměnila, jen v některých odvětvích došlo k snížení odpadů, které je však mnohdy jen zdánlivé. To se týká odvětví zabývající se zemědělskou výrobou, lesnictvím a rybářstvím, kde došlo ke změně metodiky a některé materiály nejsou již považovány za odpady, ale za druhotné suroviny (např. dřevo, piliny). Naopak nárůst odpadů vykázaly podniky zabývající se těžbou a dobýváním, což je ovlivněno zvýšením zakázek pro stavebnictví. Další méně významné zvýšení odpadů zaznamenalo například odvětví dopravy a skladování. Komunální odpad V roce 2014 bylo dle šetření ČSÚ v České republice vyprodukováno 3,3 mil. tun komunálního odpadu, což činí na jednoho obyvatele 310 kg a je to o něco více než v roce 2013. a většina pocházela z běžného svozu. Množství vyprodukovaného komunálního odpadu se v ČR dlouhodobě příliš nemění, ale mění se podíl jednotlivých složek. Mírně se snižuje množství směsného (netříděného) odpadu a stále větší část komunálního odpadu připadá na odděleně sbírané složky. V ČR se skladuje více než polovina (53% v roce 2015) komunálního odpadu na skládkách zatímco například podíl odpadů ukládaných na kompost činil v roce 2014 jen 4 % z celkové komunálního odpadu. Zdroj: Český statistický úřad, Produkce, využití a odstranění odpadů 2014 [cit. 2016-09-13]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/-vyuziti-a-odstraneni-odpadu-2014>. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 10 9

Obr. 10.7 Způsoby nakládání s komunálními odpady v roce 2015 ČSÚ poskytuje rovněž informace o přeshraničním pohybu odpadů, který je monitorován od roku 2004 dle základních kategorií odpadů (nebezpečné a ostatní) a dále z pohledu směru obchodu (v rámci zemí EU, mimo EU). V roce 2014 bylo do ČR dovezeno 1,6 mil. tun odpadu, naprostá většina odpadu (95 %) pocházela z členských zemí EU. Ve sledovaném období bylo z ČR vyvezeno 2,9 mil. tun odpadu a téměř veškerý export (98%) směřoval do některé ze zemí EU. Množství dovozu i vývozu odpadů od roku 2009, kdy byl zaznamenán pokles, neustále stoupá. Obr. 10.9 Dovoz a vývoz odpadů v ČR 2004 2014 Zdroj: Český statistický úřad, Produkce, využití a odstranění odpadů 2015 [cit. 2017-01-30]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/-vyuziti-a-odstraneni-odpadu-2015>. Nakládání s odpady obecně upravuje v ČR zákon o odpadech č. 185/2001 Sb. V souladu s evropskou legislativou rozlišuje v nakládání s odpady jejich využívání a odstraňování. Později byly vyhláškou Ministerstva životního prostředí zavedeny ještě ostatní způsoby nakládání s odpady. Nakládání s odpady zahrnuje veškeré odpady vyprodukované v daném roce, které byly odebrány ze skladu, či byly do naší země dovezeny a se kterými bylo nakládáno. V roce 2014 to bylo v ČR celkem s 31 mil. tun odpadu což je větší množství odpadu, než v roce 2013 o 6,5 %. Z tohoto množství bylo 13 mil. tun využito (41,5 %), 5 mil. tun odstraněno (14,9 %) a s 13 mil. tunami bylo nakládáno ostatními způsoby nakládání (43,6 %). Obr. 10.8 Vývoj nakládání s odpady v ČR 2006 2014 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 48,2 50,6 51,1 49,7 25,1 21,2 20,8 20,1 26,7 28,2 28,1 30,2 45,2 42,6 44,3 41,3 43,6 19,1 20,3 16,2 17,1 14,9 35,7 37,1 39,6 41,6 41,5 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj: Český statistický úřad, Produkce, využití a odstranění odpadů 2014 [cit. 2016-09-16]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/-vyuziti-a-odstraneni-odpadu-2014>. Druhotné suroviny Evropská Rámcová směrnice o odpadech umožňuje vybrané odpady, splňující daná kritéria, vyjmout z působnosti zákona o odpadech a za odpady je nepovažovat. Informace o druhotných surovinách zjišťuje ČSÚ od roku 2011 z důvodu přizpůsobení národní legislativy této směrnici. Pro účely statistického zjišťování se považují všechny materiály mající charakter vedlejších produktů a upravené odpady, které přestaly být odpadem za druhotné suroviny. V roce 2014 činila druhotných surovin 18,7 mil. tun a to především vedlejší energetické produkty 51,6 %, produkty z železných a neželezných kovů 18,1 % a ze stavebních hmot 18,7 %. Využívání / Recovery Odstraňování / Disposal Ostatní způsoby / Other types Zdroj: Český statistický úřad, Produkce, využití a odstranění odpadů 2014 [cit. 2016-09-15]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/-vyuziti-a-odstraneni-odpadu-2014>. 10 10 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

10.2.2 Nakládání s radioaktivními odpady, vyhořelým palivem Zodpovědnost za nakládání s radioaktivními odpady, v případě vyhořelého paliva nese dle 24 atomového zákona držitel povolení, tj. v tomto případě provozovatel jaderné elektrárny. Za konečné uložení vyhořelého paliva, které je technicky i finančně náročné, nese zodpovědnost státní organizace Správa úložišť radioaktivních odpadů (dále jen SÚRAO), zřízená Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR v souladu s atomovým zákonem od 1. července 1997. Jedním z nejdůležitějších úkolů této instituce je shromáždit finanční prostředky na zajištění bezpečného uložení radioaktivních odpadů. SÚRAO garantuje kontinuitu v zacházení s radioaktivním odpadem. Jeho úkolem je rovněž správa úložišť nízko a středněaktivních odpadů. Státní úřad pro jadernou bezpečnost v souladu s atomovým zákonem, každoročně zveřejňuje zprávu o hospodaření s radioaktivními odpady v ČR. Radioaktivní odpady se dělí podle aktivity (a z ní vyplývající míry nebezpečnosti pro okolí) na: přechodné, nízko a středně aktivní, vysokoaktivní odpady. V jaderné energetice se jedná o všechny kapaliny, pomůcky a materiály, které přišly při provozu jaderné elektrárny do kontaktu s radionuklidy a v budoucnu také o vyhořelé jaderné palivo. Zneškodnění nízko a středně aktivních a vysokoaktivních odpadů spočívá v zajištění jejich úplné izolace od biosféry, a to po celou dobu, po kterou mohou pro člověka a životní prostředí představovat riziko, tedy dokud jejich radioaktivita neklesne v důsledku samovolného rozpadu na úroveň vylučující ohrožení jakékoliv složky biosféry. Nízko a středně aktivní odpady doba, po kterou je nutná izolace radioaktivních odpadů od biosféry je cca tři sta až pět set let. Tyto odpady je možné ukládat v povrchových nebo přípovrchových úložištích. Před uložením je nutné odpady zpracovat a upravit do formy vhodné k uložení. V ČR jsou v současné době v provozu tři přípovrchová úložiště: Největší je úložiště Dukovany v areálu jaderné elektrárny Dukovany. Ukládají se zde nízko a středněaktivní odpady, které vznikají při provozu jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Menší úložiště Richard se nachází na úpatí Bídnice u Litoměřic. Nejmenší je úložiště Bratrství u Jáchymova na úpatí Krušných hor. Jsou zde ukládány odpady s obsahem přirozených radionuklidů. Množství zde ukládaných odpadů jsou malá. Úložiště Hostim, ukončilo provoz 9. 8. 1965 a bylo uzavřeno v roce 1997. SÚRAO toto úložiště však v pravidelných intervalech monitoruje Vysokoaktivní odpady, především vyhořelé jaderné palivo, je třeba izolovat po mnohem delší dobu, než umožňuje izolace v povrchových úložištích řádově desetitisíce let. Vyhořelé jaderné palivo je skladováno v tzv. meziskladech. V ČR se jedná o mezisklad vyhořelého jaderného paliva v jaderné elektrárně Dukovany, který funguje od roku 1995 a v meziskladu v areálu jaderné elektrárny Temelín, který je v provozu od roku 2010. Pro uskladnění vysokoaktivních odpadů je třeba vybudovat hlubinné úložiště. Koncepce nakládání s radioaktivními odpady (RAO) a vyhořelým jaderným palivem (VJP) v ČR obsahuje základní časový harmonogram přípravy hlubinného úložiště. Tab. 10.7 Dosavadní a plánovaný časový harmonogram přípravy hlubinného úložiště Cíl prací Termín dokončení Český geologický ústav na základě několika geologických kritérií navrhl 27 širších lokalit doporučených k dalšímu výzkumu. 1990 1993 Ústav jaderného výzkumu vybral 13 nejperspektivnějších oblastí a provádí analýzu geologických informací, na jejím základě se výběr zužuje na 5 oblastí a 8 1990 1998 vytipovaných lokalit. SÚRAO doplňuje o regionální výzkum dle doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii; na základě nových kritérií bylo doporučeno 11 lokalit. 2002 2003 SÚRAO uzavírá úvodní regionální etapu výzkumů výběrem 6 relativně nejvhodnějších lokalit potenciálně homogenního horninového prostředí, jež doporučuje do druhé etapy výzkumu. Byly rovněž zpracovány studie 2003 2005 proveditelnosti umístění povrchového areálu budoucího hlubinného úložiště, jeho napojení s podzemím a napojení na technickou a dopravní infrastrukturu. Na základě negativních stanovisek dotčených obcí byly další práce v šesti zkoumaných lokalitách rozhodnutím Vlády ČR do konce roku 2009 přerušeny. V roce 2008 byl zadán geologický výzkum s cílem vypracovat analýzu 2005 2009 archivovaných geologických informací v pěti vojenských újezdech v ČR. Vyhledávací fáze geologického průzkumu zahrnuje podrobné geofyzikální a geochemické mapování a vymezení prostoru v hloubce 500 600 m relativně homogenního horninového prostředí o ploše cca 3 5 km 2. Zároveň proběhlo zpracování technického řešení povrchového a podzemního areálu a jejich 2010 2015 propojení. Výsledkem vyhledávací fáze je návrh hlavní a záložní lokality pro úložiště. Ve fázi průzkumu bude charakter a vhodnost vybrané hlavní lokality potvrzena na základě podrobných vrtných prací, výzkumů hornin atd. Záložní lokalita bude zkoumána pouze v případě, že hlavní lokalita z nějakých důvodů nebude splňovat 2015 2025 původní předpoklady. Výběr dvou vhodných lokalit pro hlubinné úložiště. 2020 Výběr finální lokality práce na finální lokalitě ve fázi podrobného průzkumu důlními díly Cílem bude získat dostatečně věrohodný soubor dat k prokázání bezpečnosti lokality, aby mohlo být zažádáno o povolení k výstavbě hlubinného 2025 2050 úložiště. Výstavba podzemní laboratoře v lokalitě vlastnosti a vhodnost horninového prostředí budou zkoumány přímo na lokalitě v horninovém komplexu. 2030 Výstavba podzemního komplexu i povrchového areálu úložiště Zahájení provozu hlubinného úložiště. 2050 2065 Zdroj: SÚRAO Správa úložišť radioaktivních odpadů. Dostupné z URL: <http://www.surao.cz/>. Upraveno: Ústav územního rozvoje, 2016. Příprava hlubinného úložiště v ČR byla zahájena již v roce 1990. Na základě hodnocení archivních geologických informací podle bezpečnostních a legislativních kritérií, v souladu s dokumentem MAAE Siting of Geological Disposal Facilities, bylo počátkem roku 2003 doporučeno 6 lokalit, kde byla provedena letecká geologickofyzikální měření, jejichž cílem bylo získat podrobnější data pro budoucí zúžení území lokalit na rozlohu cca 10 km 2. Lokalita musí splňovat požadavky na vlastnosti horniny, zejména na její schopnost izolovat a zachycovat radioaktivní látky případně uniknuvší z úložiště. Dalšími neopomenutelnými požadavky je například přijatelnost lokality veřejností, technická možnost vybudování povrchového areálu úložiště a dopravní dostupnost lokality. Způsob výstavby celého úložiště musí zohledňovat jak hlediska ochrany přírody a krajiny v dané lokalitě, tak oprávněné požadavky obcí. Definovat přijatelný způsob (zásady postupu) a principy výběru lokality pro hlubinné úložiště, respektující zájmy veřejnosti s cílem posílení transparentnosti tohoto procesu, je cílem zřízení Pracovní skupiny pro dialog Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 10 11

o hlubinném úložišti. Skupina je vytvářena za spolupráce Ministerstva průmyslu a obchodu a v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí s cílem výběru vhodné lokality pro hlubinné úložiště s respektováním zájmů veřejnosti. Geologický výzkum analýza archivních map, leteckých a družicových snímků, drobná geofyzikální měření v terénu, studie proveditelnosti povrchového areálu; vzhledem k charakteru prací není pro jeho provádění zapotřebí souhlas dotčených obcí. Základní principy postavení obcí při výběru lokality: Průzkum i případná výstavba hlubinného úložiště musí znamenat pro obce přínos. Obce se dobrovolně účastní výběru vhodné lokality. Obce musí mít dostatek nástrojů i pravomocí účinně hájit své zájmy. Proces musí být transparentní a demokratický. Geologický průzkum má tři fáze: fázi vyhledávací, fázi ověřovacího průzkumu a fázi podrobného průzkumu. Vyhledávací fáze geologického průzkumu zahrnuje podrobné geofyzikální a geochemické mapování lokalit. Na základě podrobné geologické mapy bude zpracováno technické řešení povrchového areálu, podzemního areálu a jejich propojení (včetně systému dopravy budoucích odpadů do podzemí a jejich uložení). Výsledkem celé fáze bude návrh na vymezení prostoru pro úložiště v jedné hlavní a jedné záložní lokalitě. Ve fázi ověřovacího průzkumu charakter a vhodnost vybrané lokality bude potvrzena na základě podrobných vrtných prací a dalších výzkumů hornin. Záložní lokalita bude zkoumána pouze v případě, že hlavní lokalita z nějakých důvodů nebude splňovat původní předpoklady. Fáze podrobného průzkumu vlastnosti a vhodnost horninového prostředí budou zkoumány přímo na lokalitě v horninovém komplexu. Pokud i tato fáze potvrdí bezpečnost vybrané lokality, bude vypracována zpráva pro povolení výstavby hlubinného úložiště, které by mělo začít fungovat v roce 2065. Název lokality Dotčené území obcí Kraj Hrádek (Rohozná) Rohozná, Cejle, Hojkov, Milíčov a městysů Dolní Cerekev, Nový Rychnov Vysočina Kraví hora Chlum Pozn.: lokalita je ještě předmětem studia Moravecké Pavlovice, Bukov, Střítež, Sejřek, Věžná Drahonín, Olší Vojenský újezd Boletice Vysočina, Jihomoravský Jihočeský Zdroj: Politika územního rozvoje České republiky, ve znění Aktualizace č. 1. Odůvodnění k návrhu Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje České republiky [on-line]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2015 [cit. 2016-10-25]. Dostupné z URL: <http://www.mmr.cz/>. V PÚR ČR ve znění Aktualizace č. 1 byla vymezena plocha pro Centrální sklad vyhořelého jaderného paliva Skalka. V souladu se zákonem č. 244/1992 Sb. O posuzování vlivu staveb na životní prostředí byla lokalita Skalka odborně posouzena a následně byla stavebním úřadem shledána jako vhodná pro stavbu skladu. Výstavbu skladu použitého paliva pro jaderné elektrárny Dukovany a Temelín schválil i SÚJB. Vláda ČR svým usnesením č. 121/1997 potvrdila doporučení MŽP stavět přednostně sklady použitého jadrného paliva v lokalitách jaderných elektráren a jako záložní variantu skladování sledovat možnost vybudování centrálního skladu v lokalitě Skalka. Tuto strategii převzaly jak státní Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v ČR, tak i ČEZ, a.s. jako provozovatel obou jaderných elektráren v ČR. Skalka je záložní skladovací kapacitou až do doby zprovoznění hlubinného úložiště. Smyslem uložení vyhořelého jaderného paliva v tomto skladu je také to, že palivo bude možno v budoucnu ještě vyzvednout a využít s pomocí nových technologií v současné době ještě neznámých. Obr. 10.10 Uvažované lokality pro hlubinné úložiště Území s vhodnými vlastnostmi pro vybudování hlubinného úložiště Na základě provedených geologických výzkumů jsou na jednotlivých lokalitách vymezována budoucí průzkumná území s potenciálně vhodnými vlastnostmi pro vybudování hlubinného úložiště a uvnitř těchto území jsou vymezeny plochy povrchového areálu (v některých případech ve variantách). V Politice územního rozvoje ČR 2008 je řešeno ukládání a skladování a skladování radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva a ukládá se zde z potenciálně vhodných území s vhodnými vlastnostmi horninového masivu a s vhodnou infrastrukturou pro vybudování úložiště výběr dvou nejvhodnějších lokalit pro realizaci hlubinného úložiště, a to za účasti dotčených obcí. Dále ukládá stanovit podmínky jejich územní ochrany, které v nich budou uplatňovány do doby provedení výběru finální lokality. Politika územního rozvoje ČR ve znění aktualizace č. 1 ukládá ve věci ukládání a skladování radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva z potenciálně vhodných území s vhodnými vlastnostmi horninového masivu a s vhodnou infrastrukturou pro vybudování úložiště výběr dvou nejvhodnějších lokalit pro realizaci hlubinného úložiště, a to za účasti dotčených obcí nejpozději do roku 2020 a dále provést výběr finální lokality v konsensu se zájmy dotčených obcí nejpozději do roku 2025. Současné využití území nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil případnou realizaci záměru v prověřovaných potenciálně vhodných územích. Je třeba zajistit územní ochranu vybraných dvou kandidátních lokalit. Tab. 10.8 Seznam potenciálních lokalit pro hlubinné úložiště podle studie SÚRAO září 2012 Název lokality Dotčené území obcí Kraj Čertovka (Blatno) Blatno, Lubenec Tis u Blatna, Žihle Ústecký, Plzeňský Magdaléna (Božejovice) Jistebnice, Nadějkov, Božetice Jihočeský Horka (Budišov) Hodov, Rohy, Oslavička, Budišov, Nárameč, Vlčatín, Osové, Rudíkov, Oslavice Vysočina Čihadlo (Lodhéřov) Deštná, Světce, Lodhéřov, Pluhův Žďár Jihočeský Březový potok (Pačejov) Pačejov, Kvášňovice, Olšany, Maňovice, Chanovice, Velký Bor Plzeňský Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Vzhledem k tomu, že vyhořelé palivo obsahuje prvky schopné uvolnit ještě značné množství energie, může se v budoucnu stát cennou surovinou. 10 12 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

10.3 Celostátně významné zóny havarijního plánování Obr. 10.11 Zóny havarijního plánování jaderných elektráren Zóna havarijního plánování je území v okolí objektu, ve kterém jsou uplatňovány požadavky ochrany obyvatelstva a požadavky územního rozvoje z hlediska havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu. Celostátně významné zóny havarijního plánování lze rozdělit do dvou skupin: zóny havarijního plánování jaderných elektráren (nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření), ostatní celostátně významné zóny havarijního plánování. Zóny havarijního plánování jaderných elektráren Návrh na stanovení zóny havarijního plánování předkládá Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost držitel povolení k umístění, výstavbě nebo provozu jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, pokud u něj nelze vyloučit radiační havárii s pravděpodobností vzniku větší nebo rovnou 10 7/rok. Obsah návrhu na stanovení zóny havarijního plánování specifikuje nařízení vlády č. 11/1999 Sb. Zónu havarijního plánování jaderných elektráren, případně její další členění stanovuje Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany a Jaderné elektrárny Temelín byly vymezeny následujícím způsobem: vnitřní část zóny havarijního plánování (pro zabezpečení opatření k přípravě a provedení evakuace osob) je vymezena kruhem o poloměru 5 km pro Jadernou elektrárnu Temelín a 10 km pro Jadernou elektrárnu Dukovany, vnější část zóny havarijního plánování (pro opatření k vyrozumění orgánů a organizací a k varování obyvatelstva a pro opatření k ukrytí, jódové profylaxi a regulaci pohybu osob, popř. pro rámcové plánování a přípravu evakuace osob) je vymezena kruhem o poloměru 13 km pro Jadernou elektrárnu Temelín a 20 km pro Jadernou elektrárnu Dukovany. Ostatní celostátně významné zóny havarijního plánování Zóny havarijního plánování se stanoví také pro objekty zařazené do skupiny B podle zákona o prevenci závažných havárií. Podklady pro stanovení zóny havarijního plánování zpracuje provozovatel objektu, na základě těchto podkladů stanoví krajský úřad zónu havarijního plánování. V případě, že by zóna zasahovala na území jiného kraje, poskytne dotčený krajský úřad součinnost potřebnou při stanovení zóny havarijního plánování. Zásady pro vymezení zóny havarijního plánování a postup při jejím vymezení stanoví vyhláška č. 226/2015 Sb. Zóny havarijního plánování vymezené podle původně platné vyhlášky (vyhláška č. 103/2006 Sb.) se považují po dobu 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti nové vyhlášky za zóny havarijního plánování vymezené podle této vyhlášky. Z toho vyplývá, že krajské úřady jsou povinny nově stanovit zóny havarijního plánování do 31. 3. 2017. Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 10 13

10.4 Území s významnějším výskytem vybraných environmentálních ohrožení Obr. 10.13 Potenciální ohroženost zemědělské půdy větrnou erozí Eroze vodní a větrná Mezi degradační vlivy působící negativně na půdu patří eroze. Vodní erozí je dle hodnocení z roku 2015 potenciálně ohroženo (půdy mírně ohrožené až nejohroženější) 67,1 % zemědělské půdy v ČR, přičemž silně až extrémně je vodní erozí ohroženo 35,0 % zemědělské půdy. Ohroženy jsou všechny větší plochy orných půd na svazích po celé ČR. Týká se to zejména jihomoravských Karpat, Plzeňska, okrajů Hornomoravského úvalu, Moravské brány, Vyškovské brázdy a méně lesnatých částí Českomoravské vrchoviny. Větrnou erozí bylo v roce 2015 potenciálně ohroženo (půdy mírně ohrožené až nejohroženější) 18,0 % zemědělské půdy. Ohroženy jsou zejména jihomoravské úvaly (Hodonínsko, Břeclavsko, Znojemsko), severovýchodní část Středočeského kraje a část Lounska. Porovnatelnost potenciální ohroženosti zemědělské půdy vodní a větrnou erozí s předcházejícími roky je problematická vzhledem k postupným úpravám metodiky. Problémem však je pokračování monokulturního pěstování na velkých plochách a zvýšení podílu erozně náchylných plodin, především kukuřice a řepky, na nejúrodnějších půdách. Na druhou stranu se zvyšuje podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy. Obr. 10.12 Erodovatelnost půdy v ČR vyjádřená K faktorem (tj. faktor erodovatelnosti) Zdroj: Situační a výhledová zpráva. Půda. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2015.134 s. ISBN 978-80-7434-252-3. Zdroj: Situační a výhledová zpráva. Půda. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2015. 134 s. ISBN 978-80-7434-252-3. Upraveno: Ústav územního rozvoje, 2016. 10 14 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

Sesuvy půdy a jiné svahové nestability Česká republika patří vzhledem ke své pestré geologické stavbě a hustému osídlení mezi země s vysokým výskytem a ohrožením svahovými nestabilitami. K 6. 6. 2016 bylo v Registru svahových nestabilit ČR evidováno celkem 17 781 objektů svahových nestabilit, z toho 5 141 tvořily aktivní svahové nestability a 12 640 ostatní svahové nestability (svahové nestability dočasně uklidněné, uklidněné, neaktivní). Na území ČR postihují nejčastěji rozsáhlé oblasti Vnějších Západních Karpat, Českého středohoří a Poohří. Nejvýznamnějším typem svahové nestability jsou sesuvy půdy. Za největší zdroje rizik jsou považovány aktivní sesuvy. K 6. 6. 2016 bylo v ČR evidováno 1 344 aktivních sesuvů a 4 949 ostatních sesuvů (sesuvy potenciální, stabilizované, pohřbené a odstraněné). Obr. 10.15 Sesuvy na území ČR k 6. 6. 2016 Obr. 10.14 Svahové nestability na území ČR k 6. 6. 2016 Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Poznámka: Sesuvy jsou v mapě vykreslovány plošně s výjimkou sesuvů malého rozsahu, které jsou zobrazeny bodově. Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Poznámka: Svahové nestability jsou v mapě vykreslovány plošně s výjimkou svahových nestabilit malého rozsahu, které jsou zobrazeny bodově. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 10 15

Poddolované území Přehled území se zjištěným poddolováním vede Česká geologická služba, která pravidelně vydává Mapy poddolovaných území. Tyto mapy jsou poskytovány orgánům státní správy a samosprávy pro potřeby územního plánování. K 6. 6. 2016 obsahovala databáze poddolovaných území ČR 5 657 objektů. Obr. 10.16 Poddolovaná území v ČR k 6. 6. 2016 Ohrožení záplavami V posledních 20 letech se na území ČR vyskytly rozsáhlé povodně i povodně z přívalových srážek, které ukázaly silnou zranitelnost krajiny z hlediska povodňového ohrožení. Vznik a průběh povodní je ovlivňován řadou faktorů. Rozsáhlé vodohospodářské úpravy, které nejsou v souladu s přírodě blízkým řešením, i nesprávným způsob hospodaření s vodou v krajině negativně ovlivňují hydroekologickou funkci krajiny ČR, a tím zhoršují průběh povodní. Riziko zrychleného odtoku pro území ČR, stanovené na základě kombinace hodnocení hydrologických vlastností půdy se způsobem využití území při různých úrovních nasycenosti území vodou, je zobrazeno v následujícím obrázku. Z obrázku je zřejmé, že riziko zrychleného odtoku hrozí na velké části území ČR. Obr. 10.17 Riziko zrychleného odtoku Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Poznámka: Mapy poddolovaných území jsou pravidelně vydávány a poskytovány orgánům státní správy a samosprávy pro potřeby územního plánování. Jednotlivé zákresy poddolovaných území jsou zobrazeny jako body nebo plochy (polygony): bodové zákresy představují buď jednotlivá důlní díla (např. šachta, krátká štola nebo štola s neznámým průběhem a rozsahem, chodbice) nebo větší plochy, v rámci kterých leží důlní díla, jejichž přesnou polohu a rozsah nelze z použitých podkladů přesněji určit; polygony zahrnují plochy se známým nebo předpokládaným výskytem hlubinných důlních děl, vzniklých za účelem těžby nebo průzkumu nerostných surovin. Důlní díla jsou v rámci ploch rozložena nepravidelně, v různých hloubkách a mohou zde být i zcela nepoddolované úseky. Zdroj: Situační a výhledová zpráva. Půda. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2015. 134 s. ISBN 978-80-7434-252-3. Formální úprava legendy Ústav územního rozvoje, 2016. 10 16 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

Ovzduší a překročení imisních limitů V 90. letech 20. století došlo v ČR k výraznému poklesu emisí všech základních znečišťujících látek a v souvislosti s tím k poklesu znečištění ovzduší. I přesto na některých místech dochází k opakovanému překročení imisních limitů, jedná se o průmyslově zatížené regiony, oblasti s intenzivní silniční dopravou a malá sídla, kde znečištění pochází především z vytápění domácností. Zhoršená kvalita ovzduší představuje riziko pro zdraví obyvatel především v následujících oblastech: část Moravskoslezského a Ústeckého kraje, hlavní město Praha, Brno a některé další lokality v ČR. K poklesu znečištění ovzduší nejvíce přispěl sektor energetiky, naopak sektor dopravy zaznamenal nárůst emisí. Území s významným výskytem vybraných environmentálních ohrožení Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 2020 hodnotila územní disparity v oblasti environmentální udržitelnosti a identifikovala území s kumulací různých typů environmentálních ohrožení. Území s více typy ohrožení se nacházejí především v severní a východní části ČR. Obr. 10.19 Území s významnějším výskytem vybraných environmentálních ohrožení Obr. 10.18 Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu lidského zdraví (se zahrnutím přízemního ozonu), 2014 Zdroj: Zpráva o životním prostředí České republiky 2014. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2014. 221 s. Zdroj: Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 2020 [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2013. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: <http://www.mmr.cz/getmedia/08e2e8d8-4c18-4e15-a7e2-0fa481336016/srr- 2014-2020.pdf?ext=.pdf>. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 10 17

10.5 Území pro obranu státu Obr. 10.20 Vojenské újezdy v ČR k 1. 1. 2016 10.5.1 Vojenské újezdy Vojenský újezd je vymezená část území státu určená k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil. Újezd tvoří územní správní jednotku. Státní správu na území újezdu vykonává správní úřad s názvem újezdní úřad. Újezdní úřad mimo jiné: pořizuje územní plán újezdu, koordinuje využívání území újezdu, pečuje o trvalé označení územních hranic újezdu, odpovídá za vyznačení hranic újezdu v terénu a za vyznačení bezpečnostních a ochranných pásem na území újezdu, stanovuje opatření k požární ochraně, k ochraně přírody a krajiny, k zásobování vodou, k čištění odpadních vod a k jejímu odvádění, zabezpečuje součinnost a koordinaci s ostatními orgány státní správy, s orgány krajů a obcí. Újezd a újezdní úřady se zřizují, mění a ruší zvláštním zákonem. Na území ČR se k 1. 1. 2016 nacházely celkem 4 vojenské újezdy. Do roku 2015 existoval ještě vojenský újezd Brdy, který byl k 31. 12. 2015 zrušen zákonem č. 15/2015 Sb., o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů). Tab. 10.9 Přehled vojenských újezdů v ČR k 1. 1. 2016 Vojenský újezd Kraj Počet obyvatel (stav k 31. 12. 2015) Rozloha (ha) (stav k 31. 12. 2015) Boletice Jihočeský kraj 277 21 950 Březina Jihomoravský kraj 2 15 816 Hradiště Karlovarský kraj 531 33 158 Libavá Olomoucký kraj 929 32 724 Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. 10.5.2 Vojenská letiště Problematiky vojenských letišť se okrajově dotkl dokument Bílá kniha o obraně, který vláda schválila usnesením vlády č. 369 ze dne 18. května 2011. V této knize je uvedeno opatření: Zrušit jednu ze čtyř taktických základen, NATO ve svém pravidelném hodnocení doporučuje soustředit vzdušné síly na dvě taktická letiště. V současnosti je v podstatě tento stav naplněn, neboť pro bojové účely slouží vojenská neveřejná mezinárodní letiště v Čáslavi pro taktické letectvo a v Náměšti nad Oslavou pro vrtulníkové letectvo. Tato letiště doplňuje vojenské neveřejné letiště v Praze-Kbelích pro dopravní letectvo, které slouží spíše jako základna pro příležitostné lety oficiálních státních činitelů, zajišťované vládní letkou Ministerstva obrany. Využívání letiště Přerov (Bochoř) vojskem, kde byla základna vrtulníkového letectva, bylo ukončeno 31. prosince 2013 a činnost byla převedena na letiště Náměšť. Na letišti Pardubice se provádí kompletní výcvik pilotů Vzdušných sil Armády České republiky. Letiště slouží jako záložní v případě omezení provozu v Čáslavi nebo v Náměšti nad Oslavou. Jedná se o plně civilní letiště. 10 18 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

10.6 Specifické oblasti republikového a nadmístního významu Obr. 10.22 Specifické oblasti republikového významu (upřesněné v ZÚR) 10.6.1 Specifické oblasti republikového významu vymezené v Politice územního rozvoje České republiky ve znění Aktualizace č. 1 a upřesněné v zásadách územního rozvoje Politika územního rozvoje vymezuje specifické oblasti republikového významu (viz obr. 10.21 a tab. 10.10), jejichž vymezení je následně upřesněno v zásadách územního rozvoje (viz obr. 10.22): Obr. 10.21 Specifické oblasti republikového významu Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Tab. 10.10 Přehled specifických oblastí republikového významu Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Označení 1) Název 2) Dotčený kraj 3) SOB1 Šumava Jihočeský, Plzeňský SOB2 Beskydy Moravskoslezský, Zlínský SOB3 Jeseníky Králický Sněžník Moravskoslezský, Olomoucký, Pardubický SOB4 Karvinsko Moravskoslezský SOB5 Mostecko Ústecký SOB6 Krušné hory Ústecký, Karlovarský 4) SOB7 Krkonoše Jizerské hory Královéhradecký, Liberecký 1) Označení specifické oblasti dle PÚR ČR ve znění Aktualizace č. 1. 2) Název specifické oblasti dle PÚR ČR ve znění Aktualizace č. 1. 3) Kraj, na jehož území je specifická oblast, nebo její část, vymezena. 4) V Karlovarském kraji není specifická oblast SOB6 upřesněna v ZÚR. Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 10 19

10.6.2 Specifické oblasti nadmístního významu vymezené v zásadách územního rozvoje Zásady územního rozvoje jednotlivých krajů vymezují specifické oblasti nadmístního významu (viz obr. 10.23 a tabulku v příloze této kapitoly). Zásady územního rozvoje jsou přístupné například z internetových stránek Portálu územního plánování ÚÚR na webové adrese: http://portal.uur.cz/nastroje-uzemniho-planovani-v-ceske-republice/upd-a-upp-kraju.asp. Obr. 10.23 Specifické oblasti nadmístního významu Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. 10.7 Závěrečný souhrn a hlavní problémy Systém odpadového hospodářství Problémy z hlediska územního plánování Hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva: Je v ČR připravováno od roku 1990. Na základě hodnocení archivních geologických informací podle bezpečnostních a legislativních kritérií v souladu s dokumentem MAAE Siting of Geological Disposal Facilities bylo počátkem roku 2003 doporučeno 6 lokalit. PÚR ČR ve znění aktualizace č. 1 ukládá z těchto potenciálně vhodných území provést do roku 2020 za účasti dotčených obcí výběr dvou nejvhodnějších lokalit a zajistit jejich územní ochranu a následně do roku 2025 provést v konsensu se zájmy dotčených obcí výběr finální lokality. Využití vybraných území nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil případnou realizaci záměru. Způsob výstavby celého úložiště musí zohledňovat jak hlediska ochrany přírody a krajiny v dané lokalitě, tak oprávněné požadavky obcí. Plocha pro Centrální sklad vyhořelého jaderného paliva Skalka: Plocha byla v PÚR ČR ve znění aktualizace č. 1 vymezena jako záložní skladovací kapacita do doby zprovoznění hlubinného úložiště. Palivo přitom bude možno v budoucnu vyzvednout a využít s pomocí technologií dnes neznámých. Rozmístění spaloven odpadů a skládek odpadu: Z pohledu územního plánování jsou v oblasti odpadového hospodářství významné zejména informace o rozmístění spaloven odpadů nakládajících s odpady v technologickém procesu a o lokalizaci skládek jednotlivých typů odpadu a to ve vazbě na lokalizaci hlavních producentů odpadu. U spaloven odpadů se jedná o zařízení pro spalování odpadu a zařízení pro energetické využití odpadu. Zatímco zařízení pro spalování odpadu se nachází alespoň jedno v každém kraji kromě Karlovarského kraje, zařízení pro energetické využití odpadu není na území v Plzeňského, Jihočeského, Královéhradeckého, Olomouckého a Zlínského kraje. Vyšší zastoupení spaloven odpadů nakládajících s odpady v technologickém procesu je například v Královéhradeckém a Středočeském kraji. Statistická data z oblasti odpadového hospodářství: Tato data jsou k dispozici jednak z ČSÚ, jednak z české informační agentury životního prostředí CENIA. Tyto zdroje se v některých případech poměrně výrazně liší, což je způsobeno odlišnou metodikou zjišťování dat. Náměty z hlediska územního plánování Neopomenutelným požadavkem pří výběru lokality pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva je mj. přijatelnost lokality veřejností. Proto je třeba respektovat postavení a názor dotčených obcí a jejich obyvatel při výběru lokality, zejména pak, že obce se dobrovolně účastní výběru vhodné lokality, proces musí být transparentní a demokratický, obce musí mít dostatek nástrojů i pravomocí účinně hájit své zájmy a že průzkum i případná výstavba hlubinného úložiště musí znamenat pro obce přínos. Výsledky výběru musí být ve všech fázích následně zohledněny v územně plánovací dokumentaci. V územně plánovací činnosti je třeba zohledňovat potřebu rovnoměrného rozmístění jednotlivých zařízení pro spalování a zejména energetické využití odpadu se zřetelem na množství produkovaného odpadu v území a na lokalizaci hlavních producentů odpadu. Zóny havarijního plánování a území pro obranu státu Problémy z hlediska územního plánování Na území ČR byly vymezeny zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany a Jaderné elektrárny Temelín. Další zóny havarijního plánování pro vybrané objekty vymezují podle zákona o prevenci závažných havárií krajské úřady, do 31. 3. 2017 jsou krajské úřady povinny stanovit zóny havarijního plánování nově. K 1. 1. 2016 se na území ČR nacházely čtyři vojenské újezdy, a to vojenský újezd Boletice, Hradiště, Březina a Libavá. Tato území jsou určena k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil, státní správu v nich vykonává újezdní úřad, který mimo jiné pořizuje územní plán újezdu. 10 20 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

Náměty z hlediska územního plánování Z pohledu územního plánování představují zóny havarijního plánování a vojenské újezdy zejména limit využití území. Při zpracování územně plánovací dokumentace i při využití území je nutné respektovat podmínky a omezení v nich stanovené. V současnosti je nejednotnost v technickém zpracování zón havarijního plánování v jednotlivých krajích, je proto třeba sjednotit formát dat. Území s významnějším výskytem vybraných environmentálních ohrožení Problémy z hlediska územního plánování V ČR se nacházejí území s výskytem vybraných environmentálních ohrožení, mezi tato ohrožení patří vodní a větrná eroze, sesuvy půdy, poddolování území, ohrožení záplavami, překročení imisních limitů, překročení hlukových limitů. K větší koncentraci více typů ohrožení dochází především v severní a východní části ČR. Náměty z hlediska územního plánování Územní plánování by mělo podporovat takové využití území, které povede k předcházení nebo zmírnění negativních vlivů environmentálních ohrožení. K tomu je třeba z hlediska územního plánování zajistit území podmínky pro realizaci protierozních opatření a opatření pro vsakování dešťových vod a vymezit území pro protipovodňová opatření včetně opatření s plošným ovlivněním území podél toků. Územní plánování musí rovněž respektovat limity dané sesuvy půdy a poddolovanými územími a zajistit územní podmínky pro realizaci protihlukových opatření. ochrany a využití nerostných či jiných přírodních zdrojů, zemědělství, krajinných hodnot a ochrany přírody či na územích zvláštního účelu jako jsou například území důležitá pro obranu státu apod.). Výjimečně se lze setkat s dalšími specifickými oblastmi, jako jsou plochy celoměstského centra, plochy osvětové, vzdělávací a rekreačně společenské, plochy kde se střetává ochrana přírody a krajiny s rekreací obyvatel či s těžbou surovin, plochy zasažené provozem letišť, nebo plochy údolních niv. Na základě dosavadních zkušeností lze konstatovat, že stávající přístupy k vymezování SOB činí v praxi problémy jak při vlastním vymezování, tak i při stanovování úkolů pro územní plánování. Tyto problémy plynou zejména z přílišné svázanosti důvodů vymezování SOB s hodnocením často obecně pojaté a tím obtížně uchopitelné nerovnováhy udržitelného rozvoje území a dále též z matematických přístupů a jejich výstupů jako primárních indikátorů problému. V budoucnu by se proto měl uplatnit poněkud jiný přístup k vymezování SOB, více odpovídající potřebám praxe. Tento přístup by neměl být, tak zásadně vázaný na hodnocení udržitelného rozvoje a měl by vycházet především ze zjištění konkrétních problémů (včetně posouzení veřejného mínění). Je proto třeba vymezovat specifické oblasti v územích, ve kterých je veřejností obecně vnímán daný problém i potřeba jej řešit a současně jde o problém, k jehož řešení mohou přispět prostředky územního plánování a lze tedy i stanovit reálné úkoly pro územní plánování, které pomohou jeho řešení. Bez splnění těchto předpokladů je vymezení specifické oblasti neúčelné. Specifické oblasti republikového a nadmístního významu Problémy z hlediska územního plánování Specifické oblasti jsou ze zákona [ 32 odst. 1 písm. c) stavebního zákona] vymezovány v územích se specifickými hodnotami, se specifickými problémy mezinárodního nebo republikového významu či významu nadmístního. Článek (65) PÚR doplňuje, že se specifické oblasti vymezují v územích, ve kterých se v porovnání s ostatním územím ČR dlouhodobě projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území. Pro vymezení specifických oblastí jsou užívány různé přístupy. Jedná se jak o matematické postupy vycházející ze zpracování měřitelných údajů, vč. statistických dat, tak i empirické způsoby hodnocení, vycházející především ze znalosti území, nebo jejich kombinace. Hlavním problémem je najít co nejvíce objektivní způsob hodnocení. Matematické metody vymezování SOB skýtají velkou škálu rozdílných hodnocení od různých možností stanovení zadání, až po výběr souborů hodnotících kritérií a metod jejich zpracování a vyhodnocení. Matematické metody a jejich výstupy jsou velmi závislé na zvolených kritériích, systému hodnocení, objektivitě přístupu hodnotitele i na požadavcích zadavatele. Výsledy proto nemusí vždy odpovídat skutečným potřebám území a obyvatel. Empirické metody vymezování SOB závisí především na znalostech hodnotitele o daném území, jeho zkušenostech a objektivitě. Svou roli v tomto hodnocení může sehrát i mínění obyvatel daného území o jeho kvalitách a nedostatcích, přičemž je důležitý převládající názor veřejnosti, co je třeba v území řešit, tj. co je obecně vnímáno jako problém či hodnota území. Nejvhodnějším způsobem hodnocení je patrně kombinace obou uvedených, kdy matematické metody mohou sloužit k ověření empirických zjištění (včetně určení jejich závažnosti a územního rozsahu) či naopak výsledek exaktního hodnocení lze ověřit průzkumem území. Závěrem všech uvedených hodnocení vždy musí být stanovení závažnosti problému, jeho územního rozsahu, vnímání problému veřejností a posouzení, zda a jak je možno k řešení přispět prostředky územního plánování. Náměty z hlediska územního plánování V praxi, zejména při pořizování ZÚR, se ukazuje různorodost důvodů a potřeb vymezování SOB. Setkáváme se zejména s vymezováním SOB z důvodů výrazně převládajícího charakteru území či výrazně převládající funkce či využití území (např. se může jednat o specifické oblasti na územích vnitřních periferií, lázeňství, cestovního ruchu, Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 10 21

Použité zkratky: CENIA CZ-NACE ČEZ, a.s. ČR ČSÚ EU ES MAAE MŽP NATO OH OECD OECD/NEA PÚR RAO SEA S NO S IO S OO SOB SÚJB SÚRAO ÚÚR VJP ZÚR Zdroje: Česká informační agentura životního prostředí Klasifikace ekonomických činností (ČSÚ) energetický koncern Česká republika Český statistický úřad Evropská unie Evropské společenství Mezinárodní komise pro atomovou energii Ministerstvo životního prostředí Severoatlantická aliance odpadové hospodářství Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (Organization for Economic) Nuclear Energy Agency Politika územního rozvoje radioaktivní odpad posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí skládky určené pro nebezpečné odpady skládky určené pro interní odpady skládky určené pro ostatní odpady specifická oblast Státní úřad pro jadernou bezpečnost Správa úložišť radioaktivních odpadů Ústav územního rozvoje vyhořelé jaderné palivo zásady územního rozvoje Aktualizace Koncepce nakládání s radioaktivními odpady (RAO) a vyhořelým jaderným palivem (VJP) v ČR, návrh aktualizované koncepce schválen usnesením č. 183/14 ze dne 15. prosince 2014. Batysta, Marek a kol. Situační a výhledová zpráva: Půda. Ministerstvo zemědělství. Praha. 2015. ISBN 978-80-7434-252-3, ISSN 1211-7692, MK ČR E 11003. Bezpečnostní strategie České republiky, schválená usnesením vlády č. 79/2015 ze dne 4. 2. 2015. CENIA, česká informační agentura životního prostředí. Zpráva o životním prostředí České republiky 2014. Ministerstvo životního prostředí, Praha. 2014. ISBN 978-80-85087-38-3 Český statistický úřad, Produkce, využití a odstranění odpadů 2014 [cit. 2016-09-12]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/>. Český statistický úřad. Dostupné z URL: < https://www.czso.cz/>. Český ústav zeměměřičský a katastrální. Dostupné z URL: <http://www.cuzk.cz/>. Hydrosoft Veleslavín, s.r.o. Sjednocení vybraných jevů ze zásad územního rozvoje aktualizace prosinec 2014. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj - odbor územního plánování, 2015. Komplexní strategie České republiky k řešení problematiky kritické infrastruktury, schválená usnesením vlády č. 140/2010 ze dne 22. 2. 2010. Koncepce nakládání s radioaktivními odpady (RAO) a vyhořelým jaderným palivem (VJP) v ČR, schválena usnesením vlády č. 487/2002 ze dne 15. 5. 2002. Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030, schválená usnesením vlády č. 805/2013 ze dne 23. 10. 2013. Ministerstvo životního prostředí. Dostupné z URL: <http://mzp.cz>. Nařízení vlády 352/2014 Sb. o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015 2024. Nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování. Plán odpadového hospodářství České republiky pro období 2015 2024 (POH), schválen usnesením vlády č. 1080 ze dne 22. 12. 2014. Poddolovaná území [online]. Kutná Hora: Státní geologická služba, 2017 [cit. 7. 2. 2017]. Dostupné z URL: <http://www.geology.cz/extranet/sgs/dulni-dila/poddolovana-uzemi>. Podklady a východiska k návrhu Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje České republiky [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2016 [cit. 1. 11. 2016]. Dostupné z URL: <http://www.uur.cz/default.asp?id=4758//>. Politika územního rozvoje České republiky, ve znění Aktualizace č. 1, schválena usnesením vlády č. 276/2015 ze dne 15. dubna 2015. Program předcházení vzniku odpadů v ČR, schválen usnesením vlády č. 869 z 27. 10. 2014. Situační a výhledová zpráva. Půda. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2015.134 s. ISBN 978-80-7434-252-3. Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2014. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2015. 465 s. Státní politika životního prostředí ČR 2012 2020, schválena Usnesením vlády č. 6/2013 dne 9. 1. 2013. Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 2020, schválena usnesením vlády ČR č. 344 ze dne 15. 5. 2013. Správa úložišť radioaktivních odpadů. Dostupné z URL: <http://www.surao.cz/>. Svahové nestability [online]. Kutná Hora: Státní geologická služba, 2017 [cit. 7. 2. 2017]. Dostupné z URL: < http://www.geology.cz/svahovenestability>. Vyhláška 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Vyhláška č. 226/2015 Sb., o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře. Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Zákon 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon 263/2016 Sb., atomový zákon (účinnost: od 1. ledna 2017). Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií). Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Zásady územního rozvoje jednotlivých krajů. Krajské úřady, 2016. Dostupné z URL: <http://portal.uur.cz/nastroje-uzemniho-planovani-v-ceske-republice/upd-a-upp-kraju.asp//>. Zpráva o životním prostředí České republiky 2014. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2014. 221 s. Přílohy kapitoly 10: Přehled specifických oblastí nadmístního významu vymezených v zásadách územního rozvoje. Seznam grafických listů kapitoly 10: 10.1 Poddolovaná území 10.2 Sesuvy 10.3 Vojenské újezdy 10.4 Specifické oblasti republikového a nadmístního významu 10 22 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y

Příloha: Přehled specifických oblastí nadmístního významu vymezených v zásadách územního rozvoje (zobrazení specifických oblastí nadmístního významu dle označení viz obr. 10.23 a grafický list č. 10.4) Označení 1) Název 2) Dotčený kraj 3) SC SO/1 SO/2 SO/3 SP/1 SP/2 SP/3 SP/4 SP/5 SL/1 SL/2 SN N-SOB1 N-SOB2 N-SOB3 N-SOB1 N-SOB2 N-SOB3 N-SOB4 SH1 SH2 NSO1 NSO2 NSO3 SOBk1 SOBk2 SOBk3 SOBk4 SOBk5 SOB1 SOB2 SOB3 SOB4 SOB7 SOB8 Historické centrum Prahy Draháň Troja Bubeneč Letňany Strahov Soutok Vltavy a Berounky Radotínské údolí Prokopské a Dalejské údolí Vidoule Cibulka Motol Šárka Ruzyně Kbely Údolní nivy Berounky a Vltavy Orlicko Třeboňsko Novohradsko Pacovsko Vranovsko Jevišovicko Horňácko Olešnicko Tišnovsko Velkoopatovicko Žluticko Tepelsko Toužimsko Broumovsko Orlické hory Jičínsko Pacov, Pelhřimov a Světlá nad Sázavou Vysočina sever Vysočina severovýchod Jemnicko Hrotovicko Jihozápadní Českolipsko Lužické hory Mimoňsko Frýdlantsko Český ráj jih Český ráj sever Hlavní město Praha Jihočeský Jihomoravský 4) Karlovarský Královéhradecký Kraj Vysočina Liberecký SOB-N2 Budišovsko Vítkovsko Moravskoslezský 1 obce příslušející k ORP Zábřeh 2 obce příslušející k ORP Uničov 3 obce příslušející k ORP Konice 4 západní část území ORP Litovel 5 obce příslušející k ORP Šternberk 6 obec Potštát v ORP Hranice Olomoucký Označení 1) Název 2) Dotčený kraj 3) 7 obce příslušející k ORP Lipník nad Bečvou 8 jižní část ORP Prostějov 9 jihozápadní část ORP Přerov 10 západní část ORP Prostějov 11 Vojenský újezd Libavá SOBk1 SOBk2 SON1 SON2 SON3 SON4 SON5 SON6 SON7 SON8 SON9 SOBk1 SOBk2 SOBk3 SOBk4 SOBk5 SOBk6 SOBk7 SOBk8 NSOB1 NSOB2 NSOB3 NSOB4 NSOB6 N-SOB1 N-SOB2 Jižní Moravsko Třebovsko Jižní Poličsko Český les Podhůří Šumavy Severní Rokycansko Bezdružicko Brdy Kralovicko Sedmihoří Kolovečsko Plánicko Nepomucko Brdy Rožmitálsko Klučenicko Petrovicko Neustupovsko Načeradecko Dolní Kralovicko Zbýšovsko Kněžicko Rožďalovicko Mšensko Bílichovsko Pochvalovsko Jesenicko Čistecko Lobendavsko Křečansko Jihozápadní Mostecko Perucko Úštěcko Podbořansko Bílé Karpaty Litenčicko Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Zlínský 1) Označení specifické oblasti dle ZÚR příslušného kraje. 2) Název specifické oblasti dle ZÚR příslušného kraje. 3) Kraj, na jehož území je specifická oblast vymezena. 4) ZÚR Jihomoravského kraje byly zrušeny rozsudkem Nejvyššího správního soudu dne 21. 06. 2012. V těchto ZÚR byly původně vymezeny specifické oblasti N-SOB1 specifická oblast Vranovsko, N-SOB2 specifická oblast Jevišovicko, N-SOB3 specifická oblast Střední Podyjí, N-SOB4 specifická oblast Hovoransko N-SOB5 specifická oblast Horňácko, N-SOB6 specifická oblast Olešnicko. SOB uvedené v tabulce jsou podle nového projednávaného návrhu ZÚR Jihomoravského kraje. Zdroj: Zásady územního rozvoje jednotlivých krajů. Krajské úřady, 2016. Dostupné z URL: <http://portal.uur.cz/nastroje-uzemniho-planovani-v-ceske-republice/upd-a-upp-kraju.asp>. Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 10 23