60. let hygienické služby Nemoci z povolání, historie a současnost

60. let hygienické služby Nemoci z povolání, historie a současnost Odbor Hygiena práce Šárka Kopová, Pavla Kasalová

Úvod Vznik hygienické služby Ochrana zdraví při práci Zákonná ustanovení Nemoci z povolání (dále jen NzP ) Také trochu statistiky 2

Vznik hygienické služby 28. března 1952 byl vydán zákon č. 4/1952 Sb., o hygienické a protiepidemické péči. Vzniká síť hygienických stanic, které působí jako preventivní složka zdravotnictví a svou působností zasahuje prakticky do všech oblastí lidské činnosti. Hygiena práce, jako jeden z oborů hygienické služby, řeší komplexně problematiku hygienických podmínek na pracovištích, včetně hodnocení vlivu práce a pracovních podmínek na zdravotní stav pracovníků. Významnou oblastí činnosti hygieny práce je šetření pracovních podmínek v souvislosti s procesem přiznávání NzP dle 5 odst. 4 uvedeného zákona Od 1. července 1966 byl tento zákon nahrazen zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. 3

Nemoci z povolání (NzP) Nemoci z povolání jsou akutní otravy vznikající nepříznivým působením chemických látek na zdraví a nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Za škodu, která byla pracovníkovi způsobená, odpovídá organizace, u níž pracovník naposledy před jejím zjištěním pracoval. Organizace je povinna uhradit pracovníkovi škodu, i když dodržela povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. 4

Ochrana zdraví při práci historie v našich zemích Již v roce 1300 vydal král Václav II. Zákon o zabezpečení zdraví horníků. V 16. století vyšel spis jáchymovského lékaře Georgia Agricoli Bauera O věcech hornických, který pojednával o nemocech horníků. Již v letech 1887 1889 začaly platit zákony o úrazovém, nemocenském a speciálním pojištění. Prof. MUDr. František Procházka, profesor sociálního lékařství Karlovy university v Praze v r. 1929 uvádí: Má-li býti provedena dokonalá ochrana dělníků proti živnostenským chorobám, je především třeba, aby byly známy všechny škodliviny zdraví ve všech průmyslových podnicích a ve všech oborech práce. 5

Ochrana zdraví při práci Tomáš Baťa Z následování hodných příkladů zdravotní péče o zaměstnance byla činnost zlínského podnikatele Tomáše Baťi Závody firmy Baťa byly založeny v r. 1874 se 150 zaměstnanci, na konci první světové války byla firma největším podnikem obuvnického průmyslu v Rakousku Uhersku. Tomáš Baťa od samých začátků podnikání věnoval pozornost sociálním a zdravotním poměrům svých zaměstnanců. 6

Ochrana zdraví při práci Tomáš Baťa V roce 1927 byla zahájena stavba Baťovy nemocnice, neboť v témže roce měla firma již 10 462 zaměstnanců. Zde se kromě péče lůžkové a ambulantní zajišťovala rozsáhlá preventivní a osvětová činnost. Samotnou složku zdravotní péče ve své firmě prohloubil do té míry, že se nezajímal jen o lidi práce neschopné, ale pečoval o to, aby vzniku nemocí zabránil. Za vysoce osvícené na svou dobu lze považovat vyšetřování zdravých osob. 7

Ochrana zdraví při práci Tomáš Baťa v plánech Nemocnice Tomáše Bati počátek realizace 8

Ochrana zdraví při práci Tomáš Baťa Lékaři pracující v poradně pro zaměstnance Baťových závodů doporučovali při zjištění ohrožení zdraví zaměstnanců změnu pracovního zařazení, úpravu pracoviště, používání individuálních nebo kolektivních zařízení na ochranu zdraví zaměstnanců. Činnost závodních lékařů ve firmě Baťa a.s. předčila svým rozsahem a náplní Úmluvu o závodních zdravotních službách Mezinárodní organizace práce, kterou naše republika ratifikovala v únoru 1989. 9

Ochrana zdraví při práci Tomáš Baťa Vědecký ústav pro průmyslové zdravotnictví v Baťově společnosti se věnoval vlivu práce na člověka ze všech hledisek včetně fyziologie práce. Dle tohoto ústavu byla pracovní zatížení zařazována do skupin: - Svalová námaha, poloha těla při práci - Nervová námaha (rychle vnucené tempo) - Duševní požadavek (mj. monotónní práce) - Námaha hluku - Zvláštní škodliviny (prach, kouř, dýmy, jedy) - Klimatické vlivy pracovního prostředí - Pracovní doba (práce na 3 směny, trvalá noční práce, pracovní týden nejvýše 48 hodinový apod.). Dělení pracovních faktorů velmi připomíná dnešní kategorizaci prací. 10

Ochrana zdraví při práci Tomáš Baťa Z uvedeného je patrné, že pracovnímu prostředí obecně, prevenci včetně předcházení NzP, prevenci pracovních stigmat, byla ve firmě Baťa věnována mimořádná pozornost. Ve Vědeckém ústavu pro průmyslové zdravotnictví při Baťově nemocnici ve Zlíně začal svou odbornou dráhu MUDr. Petr Pachner, který mimo jiné pracoval i na naší hygienické stanici. 11

Ochrana zdraví při práci Tomáš Baťa dříve Nemocnice Tomáše Bati nyní 12

Ochrana zdraví při práci zač. 20. století V roce 1932 se Československo připojilo k Návrhu úmluvy týkající se odškodňování nemocí z povolání Všeobecné konference Mezinárodní organizace práce Společnosti národů. Na základě úmluvy vznikla na II. Interní klinice Lékařské fakulty UK v Praze poradna pro choroby z povolání, která byla založena profesorem MUDr. Jaroslavem Teisingerem, který je považován za zakladatele oboru pracovního lékařství v Československu. Prof. MUDr. Jaroslav Teisinger 13

Ochrana zdraví při práci téměř současnost Po válce byl založen Ústav pracovního lékařství v Praze, změněný v r. 1952 na Ústav hygieny práce a nemocí z povolání. V r. 1947 byla při 1. Lékařské fakultě UK v Praze založena Klinika nemocí z povolání. V roce 1962 bylo zřízeno toxikologické informační středisko, jedno z prvních nejen v Evropě, ale i na celém světě. Bylo vytvořeno jedinečné zařízení, které poskytuje informace pro potřeby odborné i laické veřejnosti nejen v ČR, ale i v zahraničí. Na podnět profesora Teisingera byla kartotéka od ledna 1968 uznána jako samostatné oddělení Kliniky NzP pod názvem Toxikologické informační středisko. 14

Doc. MUDr. Petr Pachner, CSc. Další významnou osobností odboru hygieny práce byl vedle prof. Teisingera Doc. MUDr. Petr Pachner, CSc. V letech 1945-1971 působil na KHS Ostrava, nejprve jako řadový pracovník a od r. 1952 jako vedoucí odboru hygieny práce. V letech 1971 až do své smrti v r. 1978 působil na KHS Středočeského kraje jako vedoucí odboru hygieny práce a nemocí z povolání. K jeho velkým zásluhám o hygienickou službu patří měření fyzické zátěže, hodnocení funkčních zkoušek dýchání, zpřesnění diagnostiky profesionálních plicních onemocnění, zavádění měření prašnosti a spolupráce na vývoji přístroje pro měření prašnosti v důlních podmínkách. 15

Doc. MUDr. Petr Pachner, CSc. Na jeho počest byla jeho jménem pojmenována celostátně vysoce ceněná konference hygieny práce a nemocí z povolání, která vznikla na základě potřeby výměny zkušeností a informací v problematice chorob z povolání a hygieny práce. Na konferenci prezentovali výsledky své odborné činnosti hygienici práce z celého tehdejšího Československa. První ročník se konal v roce 1976. 16

Doc. MUDr. Petr Pachner, CSc. s manželkou 17

NzP - legislativa Přehled zákonných ustanovení týkajících se NzP - Zákon č. 99/1932 Sb., o odškodnění nemocí z povolání (v příloze je seznam 25 položek možných NzP) pro zajímavost podepsán mimo jiné T.G. Masarykem - Zákon č. 46/1947 Sb., o odškodnění NzP (34 položek) - Zákon č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení (37 položek) - Vyhláška č. 102/1964 Sb., kterou se provádí Zákon o sociálním zabezpečení (40 položek) - Vyhláška č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení (44 položek) - Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam NzP, ve znění pozdějších předpisů (6 kapitol a 88 položek) 18

NzP šetření pracovníky HS NzP nebyly v začátcích hygienické služby šetřeny na pracovištích. Na žádost (leckdy i telefonickou) pracovišť NzP (tehdy pod KÚNZ) sdělovali pracovníci oddělení hygieny práce své poznatky o podmínkách na pracovišti, kde NzP vznikla. Teprve začátkem 60. let prováděli pracovníci oddělení hygieny práce cílená šetření přímo na pracovištích na základě žádostí pracovišť NzP. Údaje byly získány od dnes žijících pamětníků začátků hygienické služby. 19

NzP - statistika Statistika je vedena od r. 1973 Od tohoto roku také vydává ÚZIS Publikaci Nemoci z povolání a profesionální otravy, která patří do řady Zdravotnická statistika. Podklady pro tuto publikaci jsou čerpány z tiskopisu Hlášení nemocí z povolání, profesionální otravy a jiné poškození zdraví z práce, který vyplňují oddělení nemocí z povolání jednotlivých regionů. Každoročně zpracovává podklady o hlášených nemocech z povolání Státní zdravotní ústav Praha ve spolupráci s Klinikou pracovního lékařství 1.LF UK a VFN v Praze. 20

Celkový počet NzP Námi dohledaná statistická část sahá do r. 1973 v ČR i Středočeském kraji. Dostupné údaje jsou již od r. 1964, ale nelze je rozdělit na počty NzP v Českých zemích a na Slovensku, neboť v r. 1973 ČSSR, v r. 1990 ČSFR a od r. 1992 Česká republika. - Výskyt NzP se za 38 sledovaných let snížil téměř na polovinu v ČR i ve Středočeském kraji. - Nárůst NzP v letech 1990 91 byl způsoben tzv. reklasifikací pro onemocnění ze zaprášení plic, z vibrací, přetěžování končetin a pro poruchu sluchu z hluku. - Reklasifikace byla provedena cestou právní nemoci, které byly před tímto obdobím klasifikovány pouze jako ohrožení NzP, které se neodškodňovalo, byly v tomto období vyhlášeny jako NzP díky snížení kritérií, dle kterých se NzP vyhlašovaly. 21

Kap.I chemické látky Se snižujícím se počtem intoxikací se zvyšoval počet položek v seznamu NzP v roce 1973 18 položek, v roce 2001 58 položek. V roce 1973 se vyskytovaly otravy, které v dnešní době již neznáme. Souvisí to se zvyšujícím se povědomím o ochraně zdraví při práci a lépe zabezpečenými technologiemi. Jednalo se o olovo (kovohutě), fosfor (postřiky na ochranu rostlin), kysličník uhelnatý (zauhlování kotelen, vysoké pece), sirovodík, sirouhlík, benzen, fosgen, chlór (chemický průmysl), rtuť (elektrolytická výroba chlóru), trichloretylén (chemické čistírny oděvů), tetrachlormetan (ředění nátěrových hmot), methylchlorid (opraváři ledniček). V současnosti se otravy téměř nevyskytují, přesto je jim v seznamu vyčleněno 58 položek 23

Kap.II fyzikální faktory V současné době patří do kapitoly II 12 položek, z nichž nejvýznamnější je porucha sluchu z hluku, nemoci z vibrací a z fyzické zátěže. Hluk v současnosti tato onemocnění vymizela - zrušení hlučných provozů, změny technologií, včasné vyřazování pracovníků z rizika hluku. Onemocnění z vibrací postihuje převážně pracovníky v hornictví a energetice, kovoprůmyslu, lesním hospodářství a dřevoprůmyslu. Účinnost osobních ochranných pracovních prostředků je neuspokojivá, účinná jsou pouze režimová opatření. Nemoci z nadměrné fyzické zátěže mají od 80. let stoupající tendenci a vyskytují se v profesích hornických, u sklářů, lesních dělníků, ošetřovatelů skotu, ale v posledních letech převažují montážní dělníci. Vysoké počty onemocnění v r. 1990-91 jsou dány již zmíněnou reklasifikací. 25

Kap.II fyzikální faktory fyzická zátěž, vibrace a hluk Na grafu, který znázorňuje data až od r. 1992 z toho důvodu, že v předchozích letech byly fyzikální faktory děleny jiným způsobem, je patrný vzestup onemocnění zejména přetěžování horních končetin a dále pak minimální výskyt vzniku profesionálního poškození sluchu z hluku v posledních letech. 27

Kap. III onemocnění plic a dýchacích cest Nejčastější diagnózy v kap. III jsou silikóza, uhlokopská pneumokonióza a nemoci způsobené prachem azbestu. Pokles onemocnění od doby reklasifikace začátkem 90. let souvisí mimo lepšího zabezpečení pracovního ovzduší v dolech jistě i s tím, že řada dolů na území naší republiky byla uzavřena. Koncem 80. let byla stanovena nejvyšší prašná expozice a po jejím naplnění byli horníci přeřazováni mimo riziko černouhelného prachu. Klesající trend nemocí způsobených prachem byl částečně ovlivněn i zákazem používání azbestu, kdy v r. 1984 byl vydán částečný zákaz a v r. 1999 úplný zákaz zpracování azbestu. Pro nemoci způsobené azbestovým prachem je typické, že vznikají až po velmi dlouhé latenci od expozice, zpravidla za více než 20 30 let, lze tedy očekávat, že dojde k nárůstu těchto chorob po r. 2020. 29

Kap. IV onemocnění kožní Klesající tendenci chorob narušil hromadný výskyt iritačních dermatitid po čisticích prostředcích Soldep, Solvina a Solvex a ochranných rukavicích v letech 1986 a 1991. 31

Kap. V onemocnění infekční Počet profesionálních infekcí od r. 1973 má stále sestupnou tendenci s výjimkou roků 1975, 1976, kdy byl zvýšený výskyt antropozoonóz trichofycie. Ke klesajícímu trendu infekčních onemocnění jistě přispělo i zavedení očkování proti VHB u zaměstnanců ve zdravotnictví v r. 1983. Z dalších infekčních onemocnění se v desítkách případů vyskytovala TBC plic, dysenterie, salmonelosa a z antropozoonóz - trichofycie, infekční hrboly dojičů, leptospirózy, ornitózy, erysipeloid, klíšťová meningoencefalitida, toxoplasmóza. V počtu jednotlivých případů se vyskytovala parotitida, varicela, rubeola, herpes zoster a tropická onemocnění. 33

Kap. V onemocnění infekční Ve statistice NzP a profesionálních otrav v ČSSR z r. 1973 je konstatováno: Poměrně značný počet profesionálních nákaz zaměstnanců zdravotnických zařízení svědčí na jedné straně o vysoké rizikovosti zdravotnických povolání, na druhé straně však i o tom, že zdravotníci málo dbají zásad osobní hygieny a ochranného režimu při práci. Zjišťují se i objektivní nedostatky v prostorové vybavenosti zdravotnických pracovišť a jejich vybavení základním hygienickým zařízením. V posledních 10 letech je výskyt infekčních a parazitárních onemocnění velmi nízký. Ve Středočeském kraji jsou to jednotlivá onemocnění ročně, v celorepublikovém průměru jde cca o 200 onemocnění, kde jsou zastoupeny následující diagnózy svrab, nesezónní chřipka, trichofycie, hrboly dojičů, TBC plic, lymská nemoc. 34

Hepatitidy Tak jako ostatní infekce má počet hepatitid klesající tendenci, která zřejmě souvisí se zavedením aplikace pasivní imunizace zdravotnickým zaměstnancům po poranění začátkem 80 let. K prudkému poklesu výskytu hepatitid došlo po r. 1983, kdy bylo zahájeno povinné očkování zdravotnických pracovníků proti hepatitidě typu B a postupné zavádění jednorázových jehel. Onemocněním virovou hepatitidou typu B byli v minulosti nejvíce postiženi zaměstnanci hemodialýz a patologií, v roce 1991 byla diagnostikována virová hepatitida typu B na těchto odděleních zcela výjimečně. Častější výskyt byl spíše na oddělení, kde byl velmi úzký kontakt mezi nemocným a ošetřujícím personálem: LDN a psychiatrické léčebny s geriatrickým oddělením. V r. 2011 výskyt VHB u zdravotníků 0, v předchozích letech výskyt VHB pouze u neočkovaných nebo u neúplně očkovaných jednotlivců. 36

Svrab Graf ukazuje na epidemie výskytu svrabu u zdravotníků: LDN, geriatrie, sociální služby. Vyšší výskyt v letech 1998 v Severočeském a v Severomoravském kraji a v r. 1999 ve Středočeském kraji byl způsoben ojedinělými epidemiemi u zdravotníků. 38

Kap VI - ostatní Nemoci vznikají při práci spojené s vysokou profesionálně podmíněnou hlasovou námahou a vyskytují se v několika málo případech ročně v celé ČR. Patří sem těžká hyperkinetická dysfonie, uzlíky na hlasivkách, těžká nedomykavost hlasivek, nebo těžká fonastenie, pokud jsou trvalé a znemožňují výkon povolání kladoucího zvýšené nároky na hlas. Ve Středočeském kraji byla pouze dvě onemocnění v r. 2008 a 2009 v obou případech hyperkinetická dysfonie u učitelek. 40

Závěr Za téměř 40 leté sledování výskytu NzP v českých zemích je potěšitelné, že poškození zdraví z práce ubývá. Změnila se struktura vyskytujících se NzP: V roce 1973 byla na prvním místě infekce, následovala kožní onemocnění, plicní onemocnění a na čtvrtém místě byly otravy. Od konce 70. let jsou patrny zvyšující se počty onemocnění z přetěžování a vibrací. V současnosti jsou na prvním místě onemocnění z fyzické zátěže, následují onemocnění způsobená prachem, vibracemi a na čtvrtém místě jsou infekční a kožní onemocnění. Ve snižování počtu NzP se nepochybně odráží 60 let kvalitní práce hygienické služby. 42

Děkujeme za pozornost! 43