Morfologie krvinek 607

Podobné dokumenty
Krev, složení krve, formované krevní elementy

KREV. Krev, krevní elementy Zhotovení, barvení a hodnocení krevního nátěru Leukogram, jeho diagnostický význam. Ústav histologie a embryologie

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

Tekutá složka (plazma) Formované elementy (krvinky)

KREV. SLOŽENÍ A FUNKCE PERIFERNÍ KRVE Krevní plasma, homeostasa, nárazníkové systémy, regulační mechanismy Charakteristika krevních elementů

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda

Krev. Krevní buňky (formované elementy)

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty

Tělní tekutiny zajišťují buňkám tkání stálé optimální podmínky pro jejich specializované funkce, tzn. stálost vnitřního prostředí homeostázu

KREV A KRVETVORBA. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU

FORMOVANÉ KREVNÍ ELEMENTY

Otázka: Tělní tekutiny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kabala

Krev a tělesné tekutiny

Základy Hematologie/ZHEM. Fyziologie leukocytů. Radim Vrzal

TĚLNÍ TEKUTINY KREVNÍ ELEMENTY

glutamine.php ší šířenší

Imunitní systém.

ení a funkce periferní krve krevní plasma charakteristika krevních elementů Hemopoesa I.- periody krvetvorby

Krev- sanguis. Tekutina těla Tekutá část krevní plazma Pevná část krevní elementy - erytrocyty - leukocyty - trombocyty Hematokrit - poměr

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová

Krev hem, hema sanquis

Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha

Krevní plazma - tekutá složka, 55% Krev. Krevní buňky - 45% - červené krvinky - bílé krvinky - krevní destičky

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o složení a funkci tělních tekutin.

KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

FUNKCE KRVE TRANSPORTNÍ OBRANNÁ

Test krev. 2. Jaký iont obsahuje hemoglobin? a) Ca2+ b) Fe2+ c) Mg2+ d) CO2-

1 Histologie buněk imunitního systému

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

FYZIOLOGIE I. Martina Novotná. Konzultační hodiny: Po: Čt:

Variace Soustava krevního oběhu

Příprava krevního roztěru

OBĚHOVÁ SOUSTAVA TĚLNÍ TEKUTINY

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen :07

HEMOPOESA II Morfologie vývojových řad krevních elementů

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

T?lní tekutiny - maturitní otázka z biologie

(základní morfologické abnormality) L. Bourková, OKH FN Brno

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová

Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1

Funkce oběhové soustavy

Funkce imunitního systému

Hematologické laboratorní metody. Krevní obraz Koagulace Imunohematologie Podání krevní transfuze

Oběhová soustava KREV. Množství krve: 5-6 litrů 8% celkové hmotnosti max. možná ztráta 1,5 l naráz, ((2,5 l pomalu)) obnova 50ml/den, 18 l/rok

Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.

Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota

Experimentáln navozený radia ní syndrom u pokusného zví ete 2

CZ.1.07/1.5.00/

->Oba typy buněk mají paměť. V případě, že se v těle objeví např. stejný druh viru podruhé,

Nemocnice Na Bulovce Budínova 2, Praha 8 Čísla metod v LIS

Biologie krve, krevní elementy a krevní srážení

1. Transportní zahrnuje přenos různých látek do celého těla a mezi jednotlivými orgány

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Kardiovaskulární a lymfatický systém

REFERENČNÍ MEZE LABORATOŘ OTH ON JIČÍN A.S.

Souvislost výživy s obranyschopností organismu. Lenka Konečná

Obecné vlastnosti FYZIOLOGIE KRVE. Bílkoviny krevní plasmy Anorganické látky KREVNÍ PLASMA. Další organické součásti krevní plasmy

Biochemie krevních elementů II leukocyty a trombocyty, koagulace. Josef Fontana

KLINICKÁ HEMATOLOGIE PLAZŮ A PTÁKŮ

HEMOPOESA. Periody krvetvorby, kmenové a progenitorové buňky; regulace hemopoesy. Ústav histologie a embryologie

Imunologické metody fagocytóza, stanovení oxidačního metabolismu, chemiluminiscence, baktericidní test

Pojiva trofická tělní tekutiny

MUDr.Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno

REFERENČNÍ MEZE LABORATOŘ OTH ON JIČÍN A.S.

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA

Funkce krve: transportní - přenos dýchacích plynů, živin odpadových látek

2. Histologie: pojivové tkáně

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Obsah. Příloha č.2 Seznam hematologických vyšetření

Krev. Michal Procházka KTL 2. LF UK a FNM

MUDr. Kissová Jarmila, Ph.D. Oddělení klinické hematologie FN Brno

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

MUDr.Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno

SEZNAM METOD PROVÁDĚNÝCH NA OKH k

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

Abnormality bílých krvinek. MUDr.Kissová Jarmila Oddělení klinické hematologie FN Brno

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Cytologie. Přednáška 2010

F-03 Referenční rozmezí SLH

Genetika člověka GCPSB

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

Krev- její skupiny a darování

BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY

Identifikace postupu vyšetření Klinická biochemie SOP-OKB-01 SOP-OKB-03 SOP-OKB-04 SOP-OKB-05 SOP-OKB-06 SOP-OKB-07

SEZNAM METOD PROVÁDĚNÝCH NA OKH k

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY

Stručný manuál pro odběry vzorků na hematologická vyšetření Základní informace ( bližší informace naleznete v Laboratorní příručce OKH, kap.

Biochemie imunitního systému. Jana Novotná

REFERENČNÍ ROZMEZÍ HEMATOLOGICKÝCH VYŠETŘENÍ. Parametry krevního obrazu pro dospělé nad 15 let

Transkript:

Morfologie krvinek 607

Krev Objem krve přibližně 5,5 L Hematokrit - objem erytrocytů v procentech: 35 45% u žen, 40 50% u mužů 1% leukocyty a trombocyty (buffy coat) Zbytek plasma (voda, anorganické soli, organické sloučeniny, bílkoviny (albumin, alfa, beta, gama globuliny, lipoproteiny, fibrinogen) Sérum po odstranění fibrinogenu a faktorů srážení krve.

Bezjaderné bikonkávní terčíky Erythrocyty Velikost : 7,5 x 2,6 μm (v centru jen 0,8 μm) Tvar zaručuje větší povrch, což umožňuje lepší výměnu plynů. Počet: 3,9 5,5 milionů v 1μL Je závislý na věku, pohlaví, rase a mnoha dalších faktorech (i způsob výživy, nadmořská výška a další), proto je v každé zemi a nebo oblasti nutno určit a statisticky vypočítat referenční hodnoty. Plasmalema, cytoskelet (spectrin + actin), hemoglobin (33%), enzymy: glykolýza, pentosový cyklus Doba přežití v cirkulaci je 120 dní Oligosacharidy vázané k povrchu ABO systém

Erytrocyty Deformovatelné starší méně zanikají ve slezině - fagocytovány makrofágy Při geneticky podmíněných defektech hemoglobinu srpkovitá anemie nižší mechanická a osmotická rezistence

Klinické aplikace Anemie Polycythemie fyziologická adaptace nebo hemoblastosa zvyšuje viskositu krve Anisocytosa vyšší variabilita velikosti Makrocyty větší porucha dozrávání erytrocytů (nedostatek vit. B12) Mikrocyty menší (nedostatek železa) Srpkovitá anemie bodová mutace v genu pro hemoglobin

Normální hodnoty hematokritu Děti: 1-7 dnů 0,420-0,660 1-2 týdny 0,390-0,630 2-4 týdny 0,360-0,600 1-6 měsíců 0,300-0,480 0,5-2 roky 0,330-0,390 2-6 let 0,330-0,390 6-12 let 0,350-0,450 12-15 let 0,360-0,490 Muži: 15-18 let 0,370-0,490 Ženy: 15-18 let 0,360-0,460 Muži: 18-110 let 0,390-0,510 Ženy: 18-110 let 0,330-0,470

Erytrocyty (10*12/l) 1-7 dnů 3,9-5,90 1-2 týdny 3,60-6,20 2-4 týdny 3,20-5,80 1-6 měsíců 2,90-4,90 0,5-2 roky 3,70-5,30 2-6 let 3,90-5,30 6-12 let 4,0-5,20 12-15 let 4,10-5,30 Muži: 15-18 let 4,19-5,75 Ženy: 15-18 let 3,54-5,18 Muži: 18-110r 4,19-5,75 Ženy: 18-110r 3,54-5,18

Leukocyty 6 000-10 000 v 1μL Diferenciální počet: Granulocyty Neutrofily 60-70% Eosinofily 2-4% Basofily 0-1% Agranulocyty Lymfocyty 20-30% Monocyty 3-8%

Leukocyty (10*9/l ) 1-2 dny 9,00-38,00 3-7 dnů 5,00-21,00 1-4 týdny 5,00-19,50 1-6 měsíců 5,50-19,00 0,5-2 roky 6,00-17,50 2-6 let 5,00-17,00 6-12 let 4,50-14,00 12-15 let 4,50-13,00 15-18 let 4,50-11,00 18-110 let Muži: 4,10-10,20 18-110 let Ženy: 4,00-10,70

Granulocyty Obsah dvou typů granul: specifických se specifickou funkcí pro daný typ leukocytů azurofilních (lyzosomy) Všechny granulocyty v periferní krvi jsou terminální stadia vývoje již se nedělí. Přežívají v krvi jen několik dní Jádra jsou rozdělena do několika laloků

60-70% 12-15 μm (v nátěru) Neutrofilní granulocyty (polymorfonukleáry) Jádro rozděleno do dvou až tří laloků spojených chromatinovým můstkem; X chromosom Barrovo tělísko Specifická granula na hranici rozlišitelnosti v SM - lyzosomy Azurofilní granula 0,5 μm Glykogen zdroj energie anaerobní metabolismus Fagocytosa, oxidativní vzplanutí (H 2 O 2 ) a kyslíkový radikál Myeloperoxidasa, lysozym, defensin, lactoferrin V krvi 1 den, v tkáních 1-2dny (vrozená imunita fagocyty) Rezerva v žilách a kostní dřeni.

Neutrofilní leukocyt

Eosinofilní granulocyt 2-4% Velikost 12-15μm Dvoulaločnaté jádro Specifická granula: krystalická dřeň (internum) hlavní bazický protein matrix (externum)- světlejší modifikovaný lysozom - exocytosa Alergie, parazitické infekce Modulace zánětu (inaktivace leukotrienů a histaminu)

Bazofilní granulocyty Méně než 1% Velikost 12-15 μm Jádro rozděleno do nepravidelných laloků, ale není vidět, protože je překryto granuly Specifická granula metachromatická, obsahují heparin a histamin degranulace po vazbě určitých antigenů. Funkce regulace imunitní reakce

Agranulocyty Neobsahují specifická granula, pouze azurofilní Jádro je kulaté nebo vpáčené ledvinovité Lymfocyty Monocyty

Lymfocyty Lymfocyty zajišťují specifickou imunitu. B-lymfocyty se diferencují na plazmatické buňky (protilátky - imunoglobuliny) zajišťují protilátkovou (humorální) imunitu. T-lymfocyty: zajišťují buněčnou imunitu. Cytotoxické CD8 a supresorové CD8 (kontrolují aktivitu ostatních lymfocytů) - indukují apoptosu, Helper CD4 (umožňují kooperaci antigen-prezentujících buněk a ( B-lymfocytů NK buňky zajišťují nespecifickou buněčnou imunitu - apoptosa- 5-10 % v periferní krvi Lymfocyty cirkulující v krvi - paměťové buňky zajišťují imunologickou paměť.

Lymfocyty Třídění podle velikosti: malé (6-8μm), střední a velké (nad 18μm). V krvi převažují malé lymfocyty paměťové buňky (B a T lymfocyty) Velké sférické jádro, kondenzovaný chromatin, nucleolus Tenký proužek cytoplasmy, ribosomy, azurofilní granula

Monocyty 12-20μm Oválné, podkovovité jádro, excentricky uložené Basofilní cytoplasma, azurofilní granula (lyzosomy), GER, polyribosomy, mitochondrie, Golgiho komplex Monocyty jsou prekursory makrofágů

Migrace leukocytů Rolování P a E selectiny Adheze - integriny Diapedesa sickle cell anemia Migrace chemotaktické stimuly - cytokiny

Destičky - trombocyty Bezjaderné, čočkovité fragmenty (2-4 μm) megakaryocytů 200 400 tisíc na ul Centrální zona obsahující granula granulomera a periferní světlejší hyalomera Hyalomera: otevřený systém kanálků invaginace povrchové plasmalemy, marginální svazek mikrotubulů, aktin a myosin kontraktilní funkce Granulomera: Mitochondrie, glykogen, granula (δ - densní tělíska ATP a serotonin; α specifické destičkové proteiny: fibrinogen, PdGF, FGF, von Willebrantův faktor, destičkový faktor IV; λ - lyzosomy)

Trombocyt

Funkce zástava krvácení: -agregaceprimárndestičkovázátka agregacesekundární uvolněníobsahuzgranul Koagulace - vznik fibrinu trombus Retrakce trombu (aktin a myosin) trombuodstranění plazminem