Příloha návrhu 2. změny územního plánu sídelního útvaru Lánov STANOVENÍ OBECNÝCH REGULATIVŮ A ZÁSAD PRO VÝSTAVBU RODINNÝCH DOMŮ Návrh - červen 2008
STANOVENÍ OBECNÝCH REGULATIVŮ A ZÁSAD PRO VÝSTAVBU RODINNÝCH DOMŮ Regulativy jsou v souladu s architektonickými zásadami a doporučeními pro novou výstavbu a rekonstrukce budov. Jedním z nejvýznamnějších podkladů pro stanovení zásad byl urbanisticko architektonický průzkum budov na území obce, jehož cílem bylo dospět k reálnému, místně a regionálně identifikovatelnému stavebně architektonickému vzhledu budov a k ochraně stávajících hodnot domovního fondu. POLOHA BUDOV RD NA PARCELE A ZASTAVĚNÉ PLOCHY PARCELY Umisťování budov na parcele se řídí vyhláškou 501/2006 Sb.o obecných požadavcích na využívání území. Půdorysná plocha je doporučena na minimu 90 m 2. Maximální zastavěná plocha vlastního RD včetně přistavěné garáže a doplňkových staveb, přístavků, přístřešků a teras nad úrovní terénu neměla přesáhnout 180 m 2. Součet výměr všech zpevněných ploch uvnitř parcely by neměl překročit 1/3 rozlohy pozemku. ZÁSADY ŘEŠENÍ BUDOV, DOPLŇKOVÝCH STAVEB A ZELENĚ Hlavní stavební hmota a velikost rodinného domu Hmotové ztvárnění rodinných domů musí respektovat místně typické a tradiční tvarosloví řešení budov rodinných domů typických pro podhůří středních Krkonoš. Doporučeno je proto pravoúhlé řešení půdorysu ve tvaru obdélníku, ve tvaru L, tvaru T a tvaru kříže s tím, že půdorys hlavní hmoty domu by měl ve vztahu k půdorysu vedlejších hmot délkově převažovat. Hmota domu by měla být jednoduchá a střídmá, bez zbytečného členění nadbytečným množstvím vedlejších prvků typu arkýř, ryzalit, balkon či lodžie. Nedoporučují se hmoty vycházející z alpských či bavorských domů, styl severoamerických srubů a zejména v současnosti oblíbený a zároveň velmi pokleslý styl tzv. podnikatelského baroka, charakteristický neodůvodnitelným, romanticko dekorativistickým pojetím hmot a prvků architektury domů. Orientace hlavního hřebene a tudíž i osy hlavní hmoty domu má podmínku rovnoběžnosti či kolmosti k hranici (ose) uličního prostoru. V odůvodněných případech, kdy parcela má velmi nepravidelný tvar pozemku a neurčitý vztah k uličnímu prostoru, či z důvodů urbanistického kontextu či terénních podmínek, lze 2
tuto zásadu porušit. V tomto případě je doporučeno, aby orientace hlavního hřebene splnila podmínku rovnoběžnosti či kolmosti k jedné ze sousedních parcel. Výška budov, podlažnost a sklon a tvar střechy Doporučená výška obytné zástavby je limitována požadavkem na přízemní objekty s využitým podkrovím. Střešní nadezdívka může mít max. výšku 1m a výška hlavního hřebene nesmí překročit 9m nad nejvyšší úrovní rostlého terénu pod půdorysem stavby a současně nesmí být menší než 7 m. U obytné zástavby jsou na hlavních stavebních objemech předepsány šikmé střechy o sklonu od 40 o do 45 o. Zastřešení RD je doporučeno řešit tak, jak je v místě nejobvyklejší, tzn. sedlovou střechou nebo sedlovou střechou se čtvrtvalbami. Valbové, polovalbové, mansardové, pultové či ploché střechy nejsou doporučeny, připustit je lze v místech, kdy nebude narušen urbanistický kontext. Rovné střechy lze připustit v případech pochozích teras a přidružených garáží či malých stavebních objemů a u samostatně stojícího doplňkového objektu či garáže. Vikýře mohou být realizovány pouze jako sedlové a za předpokladu uspokojivého hmotového řešení i jako pultové. Nepřípustné jsou výrazné pultové vikýře, jejichž vnější svislá stěna průběžně přechází do svislé stěny nižšího podlaží. Pro sjednocení charakteru zástavby obce při jeho vnímání z uličních prostorů, je nutné řešit vikýře v co nejmenším počtu, doporučeno je proto realizovat max. jeden vikýř v jedné souvislé střešní rovině. Jako velmi vhodné a místně kontextuální a osvědčené, a proto doporučené řešení, se jeví realizace sedlového vikýře na krátkém křídle (rizalitu) umístěném v polovině délky hlavní hmoty, a to buď jednostranně (půdorys domu ve tvaru T) či oboustranně (v křížové dispozici). Toto řešení umožňuje dostatečné prosvětlení podkroví ze štítových stěn domu a štítů vikýřů bez použití střešních oken, která představují vždy řešení nouzové a nevhodné, neboť poškozují vnímání střešní kompozice. Podsklepení, garáže, doplňkové stavby a terénní úpravy Stavební objekty musí respektovat a využívat rostlý terén, přičemž jako východiska se doporučují následující krieria: Výšková úroveň podlahy (+-0) přízemí musí být min. 0,2 metru nad rostlým terénem a smí být max. 1,0 metru nad rostlým terénem. Větší výška úrovně podlahy (+-0) přízemí je přípustná pouze tam, kde vyplyne ze svažitosti pozemku při splnění podmínky, že v místě stěny domu umístěné v nejvyšší úrovni rostlého terénu (tedy nejvýše ve svahu pozemku) nebude úroveň +-0 přízemí výše než 0,2m nad rostlým terénem. 3
Terénní úpravy pozemku by měly být minimální a měly by být prováděny pouze v nutných a odůvodnitelných případech. V zásadě musí platit, že domy se přizpůsobí terénu a nikoli naopak. Objekty mohou být podsklepeny, přičemž je nutno upozornit na skutečnost, že odvedení splaškových vod ze suterénů nemusí být vzhledem k výškovým poměrům lokality vždy realizovatelné gravitačním způsobem. Garáž lze umístit kdekoliv v přízemí objektu či přidružené stavební hmotě k objektu rodinného domu. Na těch parcelách u kterých je velký sklon terénu a velký výškový rozdíl rostlého terénu proti niveletě přilehlé komunikace lze umožnit situování garáže v suterénu domu s podmínkou, že dům je svoji převažující délkou orientován rovnoběžně s osou přilehlé komunikace, a. vjezd do garáže je umístěna ve stěně přivrácené k obslužné komunikaci. Terénní úprava bude přitom provedena tak, aby plná výška suterénu byla viditelná pouze v prostoru vjezdu (vrat) do suterénní garáže. Garáže je doporučeno situovat v objektu rodinného domu, resp. ve hmotě na dům napojené zejména na těch parcelách, kde je stavba rodinného domu situována blízko u uliční hranice pozemku. Samostatně stojící garáže jsou vhodné zejména na těch parcelách, kde optimální řešení domu vyžaduje větší odstup od uliční hranice pozemku. Samostatně stojící garáže mohou být realizovány za podmínky, že na pozemku nebude jiná doplňková stavba, resp. že budou s touto doplňkovou stavbou tvořit jediný stavební objem. Mohou být realizovány i jako dvojgaráže. Objekty izolovaně situovaných garáží či sdružených garáží s doplňkovou stavbou budou jednopodlažní, přičemž zastřešení bude provedeno plochou střechou či mírně sklonitou pultovou střechou. Oplocení V rámci území se doporučuje oplocení typu: 1/ Hraniční oplocení mezi soukromými pozemky a veřejnými plochami a v prostorech mezi parcelami do hloubky 5m od uliční hranice parcely. Tyto ploty budou mít výšku max. 150 cm. Oplocení směrem k veřejným komunikacím musí být střídmé a plocha mezi sloupky musí být řešena průhlednou (transparentní) výplní. V rámci uličního prostoru je nutné usilovat o jednotné architektonické pojetí plotů, podezdívek a příp. opěrných zdí tvořících součást oplocení pozemků. Oplocení by mělo být řešeno co nejjednotněji s podezdívkou do výšky cca 40 cm. V místě vstupů a vjezdů budou v oplocení integrovány skříně pro připojení a měření elektřiny a plynu. Zároveň v této zdi bude i prostor pro umístění nádoby na komunální odpad. 4
Sloupky a podezdívky budou kamenné, betonové, z lícových cihel či omítnuté. Sloupky mohou být kovové, výplňové plotovky s pletivovou sítí či tahokovem nebo plaňkovými výplněmi. Pokud budou tyto ploty představeny živému plotu, měl by živý plot být zastřihován ve výšce max. 120 cm, přičemž podmínkou je použití původních místních dřevin a nikoliv importovaných konifer apod. (thuje, jalovec). V případě jižního bloku 6b lze připustit zděné ploty do výše 180 cm z důvodů hlukového odstínění parcel, které jsou zde v dosahu zvýšených hladin hluku z dopravní zátěže na silnici I/14. 2/ Dělící ploty mezi parcelami budou z pletiva na sloupcích buď betonových nebo kovových o výšce 180 cm. Tento typ oplocení je rovněž možno kombinovat s živým plotem, podmínkou je použití původních místních dřevin a nikoliv importovaných konifer apod. (thuje, jalovec). 3/ ploty v rozhledových trojúhelnících křižovatek musí být provedeny dle výše uvedených zásad a navíc musí splnit podmínku výrazné průhlednosti výplní od výšky 90 cm. Vymezení rozhledových trojúhelníků bude součástí návazných stupňů projektové dokumentace a respektování výše uvedených podmínek je závazné z důvodů zajištění technických a bezpečnostních podmínek dopravního řešení. 4/ pozemky bez oplocení - budou v místech situování nových RD v plochách územního systému ekologické stability, pokud si to vyžádá orgán ochrany přírody. 3e/ Zeleň V prostorech parcel do hloubky 7 m od uliční hranice pozemku, bude navržena okrasná zeleň s využitím stromových forem zeleně. Pokud zde bude vysazena ovocná dřevina, nesmí být ve formě zákrsků či kordonů. V tomto prostoru nesmí být umísťovány skleníky a produkční záhony. V rozhledových trojúhelnících křižovatek musí zeleň splnit podmínku maximální výšky 90 cm. Vymezení rozhledových trojúhelníků bude součástí návazných projektových stupňů dokumentace. Regulační prvky architektonického řešení a materiálového řešení Pojednání ploch fasády se může ubírat dvěma základními směry : První představuje klasické omítané průčelí, s omítkami hladkými. Variantou tohoto postupu je rozčlenění fasády pomocí plastických prvků: říms, šambrán a podobně. Je to řešení obecně náročnější na kvalitu projektu, neboť se zde skrývá nebezpečí kýčovitých či architektonicky nezvládnutých návrhů. Na tomto místě je třeba doporučit inspiraci u původních objektů v Lánově. 5
Druhý směr představuje obklad fasády či její části dřevem, což je řešení právě v Lánově mimořádně vhodné. Připustit lze i realizaci domů roubených - dřevěných. Nepřípustné je přitom použití srubových konstrukcí stěn z kulatiny a srubových řešení nároží s přesahy. Nepřípustná je i kýčovitá imitace roubení s bílými spárami, která je, v případě že nejde o skutečnou roubenou stěnu, řešením falešným a svým způsobem směšným. Naopak lze doporučit obkládání celých stěn prkny (co největší šířky) na sraz, bez zdůraznění spár. Jde o řešení pro celou oblast od 19. století typické, které samo o sobě zaručí příznivé začlenění stavby do okolí. Podmínkou je ovšem vhodný barevný nátěr obkladového dřeva, přičemž bezbarvá povrchová úprava dřeva není přípustná. Barevné řešení fasád všech povrchů není striktně určeno. Podmínkou je aby zvolené barevné odstíny event. jejich kombinace byly nevtíravé a okolnímu prostředí přiměřené. Nepřípustné jsou agresivně syté odstíny a kombinace barev. Důležitý vliv na celkové působení objektu má také zvolená střešní krytina. Doporučit lze krytinu keramickou, betonovou a krytinu eternitového typu. Přípustné jsou i plechové střešní krytiny. Co se týče použití střešních tašek lze říci, že čím menší a tvarově jednodušší tašky budou zvoleny, tím bude výsledek příznivější. Zvláště je třeba dát pozor na příliš mohutné hřebenové prvky některých typů krytiny. Krytiny typu tzv. bonnského šindele doporučeny nejsou, a to pro jejich neautentický vzhled, který působí lacině provizorním dojmem, nicméně jejich použití je přípustné, neboť pro jejich striktní zákaz ovšem nebyl shledán žádný praktický důvod. Střešní okna a vikýře - obecně lze říci, že zřizování střešních oken a vikýřů není z architektonického hlediska příliš žádoucí, zvláště na pohledově exponovaných střešních plochách. Tomuto tématu byla věnována jedna z předchozích kapitol. Každý případ každopádně vyžaduje individuální posouzení a kvalitní návrh. Jako nejméně rušivé řešení se jeví aplikace v této oblasti dříve rozšířeného principu velkých hospodářských vikýřů. Sloužily k vytahování sena aj. na půdu. Byly umístěny přibližně v polovině délky domu na dvorní straně. Obvykle lícovaly s fasádou, byly poměrně široké, vždy se sedlovou střechou kolmou k hřebenu střechy domu. Hřeben vikýře byl vždy umístěn nejméně 1 m pod hřebenem hlavní střechy. Při citlivém řešení okenních otvorů vikýře lze obvykle dosáhnout souladu s celkovým architektonickým řešením domu a rovněž dostatečného prosvětlení (v kombinaci např,. s existujícími okny ve štítě), dokonce často lepšího než pomocí střešních oken či skupiny malých vikýřů. Pro příznivé vnímání objektu je velmi důležité i zvolené oplocení. Také zde lze říci, že čím střídmější řešení bude zvoleno, tím lepší bude výsledek. Oplocení by nemělo v pohledu dominovat, naopak by mělo být opticky potlačeno. Problematice plotů byla rovněž věnována jedna z předchozích subkapitol. Specifické požadavky vyplývající z požadavků na ochranu zdravých životních podmínek a životního prostředí Vytápění staveb musí být vždy prokazatelně navrženo a provedeno tak, aby neohrožovalo život, zdraví, zdravé životní podmínky jejich uživatelů ani uživatelů okolních staveb a neznečišťovalo životní prostředí nadlimitními hodnotami emisí 6
látek vznikajících ve zdrojích tepla a zařízeních pro odvod spalin. Z tohoto důvodu jsou nepřípustná zařízení založená na spalování paliv u nichž lze předpokládat nadlimitní produkce emisí znečišťujících látek. 7