odst., Čl. 1 Touto směrnicí se provádí Evropská dohoda o úpravě některých aspektů úpravy pracovní doby v odvětví vnitrozemské vodní dopravy, uzavřená dne 15. února 2012 Evropským svazem vnitrozemské plavby (EBU), Evropskou organizací lodních kapitánů (ESO) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a obsažená v příloze. Ustanovení upravující věcnou působnost směrnice není relevantní z hlediska transpozice Čl. 2 1. Členské státy mohou zachovat nebo zavést předpisy, které jsou příznivější než ustanovení této směrnice. Výkladová ustanovení a ustanovení upravující transpoziční pokyny nejsou relevantní z hlediska transpozice (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku pracovní doby tím, že 2. Provádění této směrnice není za žádných okolností dostatečným důvodem odůvodňujícím snížení obecné úrovně ochrany pracovníků v oblastech, na které se vztahuje tato směrnice. Tím nejsou dotčena práva členských států a sociálních partnerů stanovit v reakci na změny okolností právní a správní předpisy nebo smluvní ujednání, které se liší od těch, jež jsou platné v době přijetí této směrnice, za předpokladu, že jsou dodrženy minimální požadavky stanovené touto směrnicí. 3. Používáním a výkladem této směrnice nejsou dotčena ustanovení Unie ani vnitrostátní předpisy, zvyklosti či praxe, které dotčeným pracovníkům zajišťují příznivější podmínky. Čl. 3 Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů, 251/2005 15 které byly přijaty podle této směrnice. Stanovené sankce musí 264/2006 být účinné, přiměřené a odrazující. 362/2007 365/2011 a) nestanoví jednotlivým zaměstnancům pracovní dobu podle režimu jejich práce nebo nedodrží délku směny, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu45), b) nezajistí splnění podmínek při rozvržení pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu46), c) započte překážky v práci na straně zaměstnance při pružné pracovní době v rozporu se zvláštním právním předpisem48), d) nestanoví začátek a konec pracovní doby a rozvrh pracovních str. 1 z 27
odst., směn, e) nepřihlédne při zařazení zaměstnanců do směn k potřebám zaměstnanců pečujících o děti, f) neposkytne zaměstnancům přestávku v práci na jídlo a oddech nebo bezpečnostní přestávku, g) odečte u prací, které nemohou být přerušeny, z pracovní doby přiměřenou dobu na jídlo a oddech, h) nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl zaměstnanec stanovený nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu49), i) nařídí zaměstnanci výkon práce ve dnech pracovního klidu v jiných než stanovených případech50), j) zahrne nesprávně svátky do pracovní doby, k) nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl zaměstnanec stanovený nepřetržitý odpočinek v týdnu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu51), l) nevede evidenci pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu52), m) nařídí zaměstnanci pracovní pohotovost v rozporu s 95 zákoníku práce, kolektivní smlouvou, popřípadě se nařízením vlády, kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě45), n) nařídí zaměstnanci práci přesčas v rozporu s 93 odst. 2, 241 odst. 3 věta druhá zákoníku práce, o) nařídí zaměstnanci práci přesčas ve vyšším rozsahu, než je její týdenní nebo roční rámec vyplývající ze zákoníku práce53), p) vyžádá nebo umožní, aby byla práce přesčas konána nad str. 2 z 27
odst., rámec vyplývající ze zákoníku práce, q) poruší zákaz zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas, r) zaměstná mladistvé zaměstnance3) prací přesčas53), s) zaměstná mladistvé zaměstnance3) prací v noci54), 55), nejdeli o jejich výchovu k povolání, t) nezajistí, aby pracovní doba zaměstnance pracujícího v noci nepřekročila stanovenou hranici, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu54), u) nezajistí, aby zaměstnanec pracující v noci byl ve stanovených případech vyšetřen lékařem56), v) neprojedná s příslušným odborovým orgánem nebo zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a organizaci práce v noci, w) nevybaví pracoviště, na kterém se pracuje v noci, prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc. (2) Za přestupek podle odstavce 1 a) písm. c), e) a v) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč, b) písm. l), m), t) a w) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč, c) písm. f), h), i), j), k), p), q), s) a u) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, d) písm. a), b), d), g), n), o) a r) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč. 251/2005 16 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku dovolené tím, že poruší stanovené povinnosti vztahující se k délce dovolené za kalendářní rok, k dovolené za odpracované dny, k dodatkové str. 3 z 27
odst., dovolené nebo další dovolené, čerpání dovolené nebo určení jejího nástupu. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč. 251/2005 28 264/2006 362/2007 365/2011 (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku pracovní doby tím, že a) nestanoví jednotlivým zaměstnancům pracovní dobu podle režimu jejich práce nebo nedodrží délku směny, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu45), b) nezajistí splnění podmínek při rozvržení pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu46), c) započte překážky v práci na straně zaměstnance při pružné pracovní době v rozporu se zvláštním právním předpisem48), d) nestanoví začátek a konec pracovní doby a rozvrh pracovních směn, e) nepřihlédne při zařazení zaměstnanců do směn k potřebám zaměstnanců pečujících o děti, f) neposkytne zaměstnancům přestávku v práci na jídlo a oddech nebo bezpečnostní přestávku, g) odečte u prací, které nemohou být přerušeny, z pracovní doby přiměřenou dobu na jídlo a oddech, h) nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl zaměstnanec stanovený nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu49), i) nařídí zaměstnanci výkon práce ve dnech pracovního klidu v jiných než stanovených případech50), j) zahrne nesprávně svátky do pracovní doby, str. 4 z 27
odst., k) nezajistí rozvržení pracovní doby tak, aby měl zaměstnanec stanovený nepřetržitý odpočinek v týdnu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu51), l) nevede evidenci pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu52), m) nařídí zaměstnanci pracovní pohotovost v rozporu s 95 zákoníku práce, kolektivní smlouvou, popřípadě se nařízením vlády, kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě45), n) nařídí zaměstnanci práci přesčas v rozporu s 93 odst. 2, 241 odst. 3 věta druhá zákoníku práce, o) nařídí zaměstnanci práci přesčas ve vyšším rozsahu, než je její týdenní nebo roční rámec vyplývající ze zákoníku práce53), p) vyžádá nebo umožní, aby byla práce přesčas konána nad rámec vyplývající ze zákoníku práce, q) poruší zákaz zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas, r) zaměstná mladistvé zaměstnance3) prací přesčas53), s) zaměstná mladistvé zaměstnance3) prací v noci54), 55), nejdeli o jejich výchovu k povolání, t) nezajistí, aby pracovní doba zaměstnance pracujícího v noci nepřekročila stanovenou hranici, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu54), u) nezajistí, aby zaměstnanec pracující v noci byl ve stanovených případech vyšetřen lékařem56), v) neprojedná s příslušným odborovým orgánem nebo zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a organizaci práce v noci, str. 5 z 27
odst., w) nevybaví pracoviště, na kterém se pracuje v noci, prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 a) písm. c), e) a v) lze uložit pokutu až do výše 300 000 Kč, b) písm. l), m), t) a w) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč c) písm. f), h), i), j), k), p), q), s) a u) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, d) písm. a), b), d), g), n), o) a r) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč. 251/2005 29 (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku dovolené tím, že poruší stanovené povinnosti vztahující se k délce dovolené za kalendářní rok, k dovolené za odpracované dny, k dodatkové dovolené nebo další dovolené, čerpání dovolené nebo určení jejího nástupu. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč. Čl. 4 1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2016. Neprodleně o nich uvědomí Komisi. Ustanovení upravující transpoziční a notifikační povinnost členských států není relevantní z hlediska transpozice Ustanovení upravuje vstup v platnost. Není relevantní z hlediska Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy. 2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Čl. 5 Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v str. 6 z 27
odst., Úředním věstníku Evropské unie. transpozice. Čl. 6 Tato směrnice je určena členským státům. Ustanovení upravující adresáty směrnice není relevantní z hlediska transpozice. odst. 1 bod 1 Tato dohoda se vztahuje na mobilní pracovníky, kteří jsou zaměstnáni jako členové posádky nebo lodního personálu na palubě plavidla, jež je v provozu na území členského státu a používá se k obchodní vnitrozemské vodní dopravě odst. 1 bod 2 Podnikatelé v odvětví vnitrozemské vodní dopravy nejsou pro účely této dohody považováni za pracovníky, a to ani v případě, že mají status pracovníka ve vlastním podniku. odst. 1 bod 3 a 4 3. Touto dohodou nejsou dotčeny vnitrostátní ani mezinárodní předpisy v oblasti bezpečnosti lodní dopravy, které platí pro mobilní pracovníky a pro osoby uvedené v odst. 1 bodě 2. 8446 262/2006 1 písm. a) Tento zákon a) upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními, Ustanovení upravující vztah k jiným právním předpisům a mezinárodním smlouvám není relevantní z hlediska transpozice fakultativní ustanovení 4. Pokud existují rozdíly mezi touto dohodou a vnitrostátními nebo mezinárodními předpisy v oblasti bezpečnosti lodní dopravy, pokud jde o doby odpočinku u mobilních pracovníků, mají přednost ta ustanovení, která zajišťují vyšší úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků. odst. 1 bod 5 5. Mobilní pracovníci, kteří jsou zaměstnáni na palubě plavidla, jež je v provozu na území členského státu a nepoužívá se k obchodní vnitrozemské vodní dopravě, a jejichž pracovní podmínky jsou upraveny formou kolektivních smluv nebo smluv o mzdách uzavřených mezi organizacemi zaměstnavatelů a zaměstnanců, mohou být po dohodě s těmito organizacemi zaměstnavatelů a zaměstnanců a s jejich souhlasem zahrnuti do oblasti působnosti této dohody, pokud jsou pro pracovníky ustanovení této dohody výhodnější. str. 7 z 27
odst. 2 písm. a) Pro účely této dohody platí následující definice: odst. 2 písm. b) b) osobní lodí se rozumí výletní nebo kajutová osobní loď postavená a vybavená pro přepravu více než dvanácti cestujících; odst. 2 písm. c) a d) c) a) plavidlem se rozumí loď nebo plovoucí stroj; pracovní dobou se rozumí doba, během níž pracovník na základě pokynů od zaměstnavatele nebo jeho zástupce vykonává práci na plavidle a pro plavidlo, je pro tuto práci přidělen nebo musí být připraven tuto práci vykonat (doba pracovní pohotovosti); odst., 114/1995 2 písm. d) Pro účely tohoto zákona se rozumí 187/2014 d) plavidlem ovladatelné těleso určené k pohybu nebo stání na vodě, zejména za účelem přepravy osob a nákladu nebo nesení strojů a zařízení, není relevantní z hlediska transpozice, takto definovaný pojem je použit pouze ve vztahu k odst. 6 směrnice, který má fakultativní povahu 262/2006 78 odst. 1, písm. a) a b) d) dobou odpočinku se rozumí doba mimo pracovní dobu; tento pojem zahrnuje dobu odpočinku jak na pohybujícím se plavidle, tak na plavidle v klidu a na pevnině. Nezahrnuje krátké přestávky (do 15 minut); (1) Pro účely úpravy pracovní doby a doby odpočinku je a) pracovní dobou doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, b) dobou odpočinku doba, která není pracovní dobou, odst. 2 písm. e) e) dnem odpočinku se rozumí nepřerušená doba odpočinku v délce 24 hodin, kterou pracovník tráví na místě podle své volby; 8446 odst. 2 písm. f) f) podnikatelem v odvětví vnitrozemské vodní dopravy se rozumí každá osoba, která samostatně a na vlastní účet provozuje plavidla vnitrozemské vodní dopravy k obchodním účelům; 89/2012 420 odst. 1a2 (1) Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. (2) Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo str. 8 z 27
odst., obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. odst. 2 písm. g) g) rozpisem služeb se rozumí plán pracovních dní a dní odpočinku, o kterém zaměstnavatel zaměstnance předem vyrozuměl; 262/2006 81 odst. 1 (1) Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a a2 konec směn. (2) Pracovní doba se rozvrhuje zpravidla do pětidenního pracovního týdne. Při rozvržení pracovní doby je zaměstnavatel povinen přihlédnout k tomu, aby toto rozvržení nebylo v rozporu s hledisky bezpečné a zdraví neohrožující práce. 262/2006 84 odst. 2 písm. h) a i) h) nočními hodinami se rozumí doba mezi 23:00 h a 6:00 h; i) nočním pracovníkem se rozumí aa) jednak každý pracovník, který v rámci své obvyklé denní pracovní doby odpracuje nejméně tři hodiny během nočních hodin, bb) jednak každý pracovník, který pravděpodobně odpracuje během nočních hodin určitou část své roční pracovní doby, kterou stanoví příslušný členský stát: Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. 262/2006 78 odst. 1, (1) Pro účely úpravy pracovní doby a doby odpočinku je 365/2011 písm. j) a j) noční prací práce konaná v noční době; noční doba je doba k) mezi 22. a 6. hodinou, k) zaměstnancem pracujícím v noci zaměstnanec, který odpracuje během noční doby nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v období, uvedeném v 94 odst. 1, aaa) buď vnitrostátním právním předpisem po konzultaci se sociálními partnery, nebo bbb) v kolektivních smlouvách nebo dohodách uzavřených mezi sociálními partnery na celostátní nebo regionální úrovni; str. 9 z 27
odst. 2 písm. j) j) odst. 2 písm. k) a l) k) lodním personálem se rozumí personál podle článku 1.01 definice č. 103 přílohy II směrnice 2006/87/ES (4); odst. 2 písm. m) m) sezónou se rozumí období nejvýše devíti po sobě jdoucích měsíců v průběhu dvanácti měsíců, kdy jsou činnosti v důsledku vnějších okolností, jako jsou povětrnostní podmínky nebo turistická poptávka, vázány na určitá roční období. odst. 3, bod 1. 1. l) pracovníkem na směny se rozumí každý pracovník, jehož rozpis služeb zahrnuje práci na směny; odst., 262/2006 78 odst. 1, písm. c) (1) Pro účely úpravy pracovní doby a doby odpočinku je c) směnou část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat, 8446 mobilním pracovníkem se rozumí každý pracovník zaměstnaný jako člen posádky v podniku, který provozuje osobní dopravu nebo přepravu zboží po vnitrozemských vodních cestách, a zmínky o pracovnících v této dohodě je nutné vykládat obdobným způsobem; Aniž je dotčen odstavec 4, je základem pro stanovení pracovní doby osmihodinový pracovní den. fakultativní ustanovení 262/2006 79 odst. 1 (1) Délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hodin týdně. 365/2011 262/2006 81 odst. 2 (2) Pracovní doba se rozvrhuje zpravidla do pětidenního pracovního týdne. Při rozvržení pracovní doby je zaměstnavatel povinen přihlédnout k tomu, aby toto rozvržení nebylo v rozporu s hledisky bezpečné a zdraví neohrožující práce. str. 10 z 27
2. odst. 3, bod 2, 3 a4 odst. 4, bod 1 Pracovní doba může být prodloužena v souladu s odstavcem 4, pokud v průběhu dvanácti měsíců (referenční období) nepřekročí v průměru 48 hodin za týden. 3. Maximální pracovní doba za referenční období je 2 304 hodin (základ pro výpočet: 52 týdnů minus minimálně čtyři týdny dovolené 48 hodin). Přiznané doby placené dovolené za kalendářní rok a doby volna z důvodů nemoci se do výpočtu průměru nezahrnují nebo jsou neutrální. Kromě toho se odečtou nároky na dobu odpočinku vyplývající ze státních svátků. 4. U pracovních poměrů kratších, než je referenční období, se maximální pracovní doba vypočítává poměrným dílem. 1. Pracovní doba nesmí překročit: odst., 262/2006 79 odst. 1 Délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hodin týdně. 365/2011 262/2006 93 odst. 2 Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. 262/2006 213 odst. Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. 1 262/2006 218 odst. Nemůže-li být dovolená vyčerpána podle odstavce 1, je 365/2011 2 zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku, není-li v odstavci 4 stanoveno jinak. 8446 8446 a) 14 hodin v každém období 24 hodin a b) 84 hodin v každém období sedmi dnů. str. 11 z 27 DT
odst. 4, bod 2 2. Pokud je podle rozpisu služeb pracovních dní více než dní odpočinku, nesmí v období čtyř měsíců průměrná týdenní pracovní doba činit více než 72 hodin. odst., 8446 str. 12 z 27
odst. 5 1. 2. odst., Nesmí být odpracováno více než 31 po sobě jdoucích pracovních dní. Pokud není podle rozpisu služeb pracovních dní více než dní odpočinku, musí bezprostředně po odpracovaných po sobě jdoucích pracovních dnech následovat stejný počet po sobě jdoucích dní odpočinku. Výjimky z tohoto pravidla jsou povoleny pod podmínkou, že: a) není překročen maximální počet 31 po sobě jdoucích pracovních dní a b) je zaručen minimální počet po sobě jdoucích dní odpočinku uvedený v bodě 3 písm. a), b) nebo c) bezprostředně navazujících na odpracované po sobě jdoucí pracovní dny a c) prodloužená nebo změněná doba pracovních dní se v průběhu referenčního období vyrovná. 3. Pokud je podle rozpisu služeb více pracovních dní než dní odpočinku, je minimální počet po sobě jdoucích dní odpočinku bezprostředně navazujících na odpracované po sobě jdoucí pracovní dny: a) 1. 10. po sobě jdoucí pracovní den: 0,2 dne odpočinku za každý po sobě jdoucí pracovní den (například: 10 po sobě jdoucích pracovních dní = 2 dny odpočinku); b) 11. 20. po sobě jdoucí pracovní den: 0,3 dne odpočinku za každý po sobě jdoucí pracovní den (například: 20 po sobě jdoucích pracovních dní = 5 dní odpočinku); d) 21. 31. po sobě jdoucí pracovní den: 0,4 dne odpočinku za každý po sobě jdoucí pracovní den (například: 31 po sobě jdoucích pracovních dní = 9,4 dne odpočinku). Neúplné dny odpočinku se při výpočtu minimálního počtu po sobě jdoucích dní odpočinku sečtou a mohou být čerpány pouze v celých dnech. 8446 str. 13 z 27
odst. 6 Aniž jsou dotčeny odstavce 4 a 5 této dohody, lze pro všechny pracovníky, kteří pracují v sezóně na palubě osobní lodi, použít tato ustanovení: 1. odst., fakultativní ustanovení Pracovní doba nesmí překročit: a) 12 hodin v každém období 24 hodin a b) 72 hodin v každém období sedmi dnů. odst. 7 2. Za každý pracovní den náleží pracovníkovi 0,2 dne odpočinku. V průběhu každého období 31 dní musí být skutečně přiznány nejméně dva dny odpočinku. Zbývající dny odpočinku jsou přiznány po dohodě. 3. S přihlédnutím k předchozímu bodu a k odst. 3 bodu 4 se čerpání dnů odpočinku a dodržování 48 hodinové pracovní doby podle odstavce 3 uskutečňuje na základě kolektivních smluv nebo dohod mezi sociálními partnery, nebo nejsou-li takové dohody uzavřeny, podle vnitrostátních právních předpisů. Pracovníci musí mít k dispozici pravidelné doby odpočinku, jejichž trvání je vyjádřeno v jednotkách času a které jsou dostatečně dlouhé a souvislé, aby zajistily, že pracovníci v důsledku únavy nebo nepravidelného rozvržení práce nepůsobí zranění sobě, svým spolupracovníků ani jiným osobám ani si nepřivodí poškození zdraví v krátkodobém nebo dlouhodobém výhledu. 8446 Doba odpočinku nesmí být kratší než: a) 10 hodin v každém období 24 hodin, z toho minimálně 6 hodin nepřetržitě, a b) 84 hodin v každém období sedmi dnů. Každý pracovník má při pracovní době delší než šest hodin nárok 262/2006 88 odst. 1 (1) Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po str. 14 z 27
odst., odst. 8 na přestávku na odpočinek, jejíž podrobnosti, včetně délky a podmínek pro její přiznání, stanoví kolektivní smlouvy nebo dohody uzavřené mezi sociálními partnery, nebo nejsou-li takové dohody uzavřeny, vnitrostátní právní předpisy. odst. 9 Při sedmihodinové noční době činí maximální týdenní pracovní doba během nočních hodin 42 hodin za období sedmi dní. odst. 10 Každý pracovník má nárok na placenou dovolenou za rok v délce 262/2006 212 odst. trvání nejméně čtyř týdnů, případně na poměrnou část dovolené, 2 je-li zaměstnán méně než rok, v souladu s podmínkami pro čerpání a přiznávání této dovolené stanovenými vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi. 8446 262/2006 213 odst. 1 262/2006 222 odst. 365/2011 2 1. Na pracovníky mladší 18 let se použijí ustanovení směrnice 94/33/ES o ochraně mladistvých pracovníků (5). 2. Členské státy mohou výjimečně právním předpisem povolit práci dospívajících po dovršení 16 let věku, na které se podle vnitrostátního práva již nevztahuje povinná školní docházka, v době, kdy je podle směrnice 94/33/ES noční práce zakázána, pokud je to nutné k dosažení cíle vzdělávání v rámci uznaného odborného vzdělávání a za podmínky, že dospívajícím bude poskytnuta vhodná náhradní doba 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut; mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby. Mladistvému zaměstnanci musí vždy být poskytnuta přestávka na jídlo a oddech podle věty první. Minimální dobu placené dovolené za rok nelze nahradit finanční náhradou, s výjimkou případů ukončení pracovního poměru. odst. 11 (1) Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny; části směn odpracované v různých dnech se nesčítají. (1) Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru. 262/2006 90 odst. 2 Odpočinek podle odstavce 1 může být zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích zaměstnanci staršímu 18 let za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku str. 15 z 27
odst., odpočinku a že nebudou zpochybněny cíle stanovené v článku 1 směrnice 94/33/ES. 262/2006 92 odst. 1 Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 35 hodin. Nepřetržitý odpočinek v týdnu nesmí činit u mladistvého zaměstnance méně než 48 hodin. odst. 12 1. 2. Záznamy o denní pracovní době a době odpočinku každého pracovníka jsou vedeny tak, aby bylo možné sledovat dodržování odstavců 3, 4, 5, 6, 7, 9, 10, 11 a 13. Tyto záznamy musí být uchovávány na palubě alespoň do 262/2006 243 Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet příznivé podmínky pro všestranný rozvoj tělesných a duševních schopností mladistvých zaměstnanců též zvláštní úpravou jejich pracovních podmínek. 262/2006 244 Zaměstnavatelé smějí zaměstnávat mladistvé zaměstnance pouze pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji, a poskytují jim při práci zvýšenou péči. 262/2006 245 odst. 365/2011 1 Zaměstnavatel nesmí mladistvé zaměstnance zaměstnávat prací přesčas a prací v noci. Výjimečně mohou mladiství zaměstnanci starší než 16 let konat noční práci nepřesahující 1 hodinu, jestliže je to třeba pro jejich výchovu k povolání, a to pod dohledem zaměstnance staršího 18 let, je-li tento dohled pro ochranu mladistvého zaměstnance nezbytný. Noční práce mladistvého zaměstnance musí bezprostředně navazovat na jeho práci připadající podle rozvrhu směn na denní dobu 89/2012 Závislá práce nezletilých mladších než patnáct let nebo nezletilých, kteří neukončili povinnou školní docházku, je zakázána. Tito nezletilí mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených jiným právním předpisem. 34 262/2006 96 odst. 1 (1) Zaměstnavatel je povinen vést u jednotlivých zaměstnanců 294/2008 evidenci s vyznačením začátku a konce 365/2011 a) odpracované str. 16 z 27 DT
3. 4. 5. konce referenčního období. Tyto záznamy musí zaměstnavatel nebo jeho zástupce a pracovník ve vhodných intervalech (nejpozději do konce následujícího měsíce) společně zkontrolovat a potvrdit. Záznamy musí obsahovat minimálně tyto informace: a) název lodi; b) jméno pracovníka; c) jméno odpovědného vůdce plavidla; d) datum; e) pracovní den nebo den odpočinku; f) začátek a konec denních pracovních dob nebo denních dob odpočinku. Pracovník obdrží kopii potvrzených záznamů, které se jej týkají. Tyto kopie musí mít pracovník u sebe po dobu jednoho roku. odst., 1. směny [ 78 odst. 1 písm. c)], 2. práce přesčas [ 78 odst. 1 písm. i) a 93], 3. další dohodnuté práce přesčas ( 93a), 4. noční práce ( 94), 5. doby v době pracovní pohotovosti ( 95 odst. 2), b) pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel [ 78 odst. 1 písm. h) a 95]. 262/2006 96 odst. 2 Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnanci nahlédnout do jeho účtu pracovní doby nebo evidence pracovní doby a do jeho účtu mzdy a pořizovat si z nich výpisy, popřípadě stejnopisy na náklady zaměstnavatele. 8446 str. 17 z 27
odst. 13 1. Vůdce plavidla nebo jeho zástupce má právo požadovat od pracovníka, aby odpracoval takový počet hodin, který je třeba k zajištění bezprostřední bezpečnosti plavidla, osob na palubě nebo nákladu nebo pro pomoc jiným lodím nebo osobám v nouzi. 2. V souladu s bodem 1 může vůdce plavidla nebo jeho zástupce od pracovníka požadovat, aby odpracoval takový počet hodin, který je potřeba k obnovení normální situace. 3. odst., 262/2006 90 odst. 2 (2) Odpočinek podle odstavce 1 může být zkrácen až na 8 hodin DT 362/2007 během 24 hodin po sobě jdoucích zaměstnanci staršímu 18 let za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku a) v nepřetržitých provozech, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a při práci přesčas, b) v zemědělství, c) při poskytování služeb obyvatelstvu, zejména Jakmile je to po obnově normální situace možné, zajistí vůdce plavidla nebo jeho zástupce, aby všem pracovníkům, kteří během plánované doby odpočinku pracovali, byla poskytnuta odpovídající doba odpočinku. 1. ve veřejném stravování, 2. v kulturních zařízeních, 3. v telekomunikacích a poštovních službách, 4. ve zdravotnických zařízeních, 5. v zařízeních sociálních služeb, d) u naléhavých opravných prací, jde-li o odvrácení nebezpečí pro život nebo zdraví zaměstnanců, e) při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech. 8446 odst. 14. bod 1 1. Všichni pracovníci mají nárok na každoroční bezplatnou zdravotní prohlídku. Při zdravotních prohlídkách je třeba věnovat zvláštní pozornost příznakům nebo stavům, které mohou souviset s prací na palubě s minimálními denními dobami odpočinku nebo s minimálním počtem dnů odpočinku podle odstavců 5 a 6. 373/2011 55 odst. 1 (1) Zaměstnavatel je povinen písm. d) d) odeslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, pokud o to zaměstnanec požádal. 373/2011 58 Zaměstnavatel hradí pracovnělékařské služby poskytované podle tohoto zákona, s výjimkou posuzování nemocí z povolání, a sledování vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách u nemocí z povolání a vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách po skončení rizikové str. 18 z 27
odst., práce, upravených v zákoně o ochraně veřejného zdraví. 79/2013 12 odst. 1 (1) Mimořádná prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek. 79/2013 12 odst. 3 (3) Mimořádná prohlídka se dále provádí na základě písm. a) a) žádosti předložené zaměstnavatelem z vlastního podnětu nebo podnětu zaměstnance odst. 14, bod 2 2. Noční pracovníci trpící zdravotními obtížemi, které byly 262/2006 41 odst. 1 (1) Zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci, uznány jako obtíže spojené s výkonem noční práce, musí být 362/2007 písm. f) f) je-li zaměstnanec pracující v noci na základě lékařského převedeni, kdykoli je to možné, na práci ve dne, pro kterou 375/2011 posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb mají předpoklady. uznán nezpůsobilým pro noční práci, odst. 14, bod 3 3. Bezplatná zdravotní prohlídka podléhá lékařskému tajemství. 372/2011 51 303/2013 Zachování mlčenlivosti v souvislosti se zdravotními službami 258/2000 89 odst. 1 320/2002 274/2003 253/2005 381/2005 375/2011 (1) Zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví jsou povinni zachovávat mlčenlivost o individuálních údajích vztahujících se k fyzickým osobám a o obchodním tajemství, o kterých se při postupu podle tohoto zákona, zvláštního právního předpisu upravujícího ochranu zdraví při práci a zvláštních právních předpisů upravujících působnost orgánů ochrany veřejného zdraví dozvěděli. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není, jestliže takové údaje v nezbytně nutném rozsahu sdělují (1) Poskytovatel je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. a) na základě písemného souhlasu fyzické osoby, které se informace přímo týká, str. 19 z 27
odst., b) orgánu ochrany veřejného zdraví, c) lékaři v rámci poskytování dalších potřebných zdravotních služeb, d) osobám blízkým, jedná-li se o údaje o zdravotním stavu, které jsou nezbytné pro ochranu veřejného zdraví, e) zdravotní pojišťovně k vyměření přirážky a pro řízení o náhradě škody a okresní správě sociálního zabezpečení k vyměření přirážky, f) poskytovateli zdravotních služeb oprávněnému podle zvláštního právního předpisu uznávat nemoci z povolání v souvislosti s šetřením nemocí z povolání, g) orgánu inspekci práce v souvislosti se šetřením pracovního úrazu, h) orgánu sociálně-právní ochrany dětí v souvislosti s ochranou zdraví dětí a mladistvých, i) Veřejnému ochránci práv v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona. odst. 14, bod 4 4. Bezplatná zdravotní prohlídka může být provedena v rámci veřejného zdravotnického systému. odst. 15, bod 1 a2 1. Pro noční pracovníky a pracovníky na směny musí být zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví odpovídající povaze jejich práce. 2. Vhodné ochranné a preventivní služby nebo prostředky týkající se bezpečností a ochrany zdraví nočních pracovníků a pracovníků na směny musí být rovnocenné takovým službám a prostředkům, které se vztahují na ostatní pracovníky, a musí být kdykoli k dispozici. fakultativní ustanovení 262/2006 94 odst. 2, (2) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující 362/2007 3 a 4 v noci byl vyšetřen poskytovatelem pracovnělékařských služeb 375/2011 a) před zařazením na noční práci, b) pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně, c) kdykoliv během zařazení na noční práci, pokud o to zaměstnanec požádá. Úhrada poskytnutých zdravotních služeb nesmí být na str. 20 z 27
odst., zaměstnanci požadována. (3) Zaměstnavatel je povinen zajišťovat pro zaměstnance pracující v noci přiměřené sociální zajištění, zejména možnost občerstvení. 262/2006 102 362/2007 365/2011 375/2011 (4) Pracoviště, na kterém se pracuje v noci, je zaměstnavatel povinen vybavit prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc. (1) Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. (2) Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. (3) Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu. (4) Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je str. 21 z 27
odst., vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci. (5) Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik je zaměstnavatel povinen vycházet ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí a) omezování vzniku rizik, b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu, c) přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví, d) nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy, e) nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky, f) omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu, g) plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí, h) přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany, str. 22 z 27
odst., i) provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení, j) udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (6) Zaměstnavatel je povinen přijmout opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí a evakuace zaměstnanců včetně pokynů k zastavení práce a k okamžitému opuštění pracoviště a odchodu do bezpečí; při poskytování první pomoci spolupracuje s poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Zaměstnavatel je povinen zajistit a určit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují přivolání zejména poskytovatele zdravotnické záchranné služby, Hasičského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky a organizují evakuaci zaměstnanců. Zaměstnavatel je povinen zajistit ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb jejich vyškolení a vybavení v rozsahu odpovídajícím rizikům vyskytujícím se na pracovišti. (7) Zaměstnavatel je povinen přizpůsobovat opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování a zajišťovat zlepšování stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek. odst. 16 Zaměstnavatel, který zamýšlí organizovat práci podle určitého 262/2006 103 odst. rozvrhu, přihlíží k obecné zásadě, že práce má být přizpůsobena 1, písm. a) člověku, zejména s cílem omezit monotónní práce a práce s vnuceným pracovním tempem, v závislosti na typu pracovní činnosti a na požadavcích bezpečnosti a ochrany zdraví, zejména pokud jde o přestávky během pracovní doby. 262/2006 106 odst. 1 (1) Zaměstnavatel je povinen a) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti, 1) Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením; str. 23 z 27
odst., informace musí být pro zaměstnance srozumitelná. 262/2006 300 (1) Zaměstnavatel je povinen při určení množství požadované práce a pracovního tempa vzít v úvahu fyziologické a neuropsychické možnosti zaměstnance, předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a čas na přirozené potřeby, jídlo a oddech. Množství požadované práce a pracovní tempo je možné určit také normou spotřeby práce. (2) Zaměstnavatel je povinen zabezpečit, aby podmínky podle odstavce 1, popřípadě norma spotřeby práce, byla-li jím určena, byly vytvořeny před zahájením práce. (3) Množství požadované práce a pracovní tempo, popřípadě zavedení nebo změnu normy spotřeby práce určuje zaměstnavatel, nejsou-li sjednány v kolektivní smlouvě, po projednání s odborovou organizací. 309/2006 5 odst. 1 písm. a) (1) Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci a) nevykonávali činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus. Nelze-li je vyloučit, musí být přerušovány bezpečnostními přestávkami2); v případech stanovených zvláštními právními předpisy3) musí být doba výkonu takové činnosti v rámci pracovní doby časově omezena, odst. 17 1. Výhodnější ustanovení Touto dohodou není dotčeno právo členských států Ustanovení týkající se možnosti příznivější vnitrostátní úpravy není relevantní z hlediska transpozice a) uplatňovat nebo zavádět právní a správní předpisy nebo b) napomáhat nebo umožňovat uplatňování kolektivních smluv nebo dohod uzavřených mezi sociálními partnery, str. 24 z 27
odst., které jsou pro bezpečnost ochranu zdraví pracovníků výhodnější než ustanovení této dohody. 2. Ustanovení o zákazu snížení úrovně právní ochrany Provádění této dohody neodůvodňuje za žádných okolností snížení obecné úrovně ochrany pracovníků v oblastech, na které se tato dohoda vztahuje. 3. Kontrola plnění dohody Sociální partneři sledují provádění a uplatňování této dohody v rámci výboru pro sociální dialog v odvětví vnitrozemské vodní dopravy, zejména s ohledem na otázky ochrany zdraví při práci. 4. Přezkum Sociální partneři přezkoumají výše uvedená ustanovení dva roky po skončení lhůty pro provedení, která je stanovena v rozhodnutí Rady, jímž se tato dohoda provádí. str. 25 z 27
Rekapitulace platných předpisů a legislativních návrhů, jejichž prostřednictvím je implementován předpis ES/EU 1. Seznam platných předpisů ČR (úplné názvy). Poř. Číslo.Sb. č Název předpisu Účinnost předpisu 1. 114/1995 Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě 1. 10. 1995 2. 258/2000 Zákon č. 258/2000 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování 1. 1. 2001 3. 4. 5. 320/2002 Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů 274/2003 Zákon č. 274/2003 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku ochrany veřejného zdraví 251/2005 Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce 1.1. 2003 1. 10. 2003 1. 7. 2005 6. 7. 8. 253/2005 Zákon č. 253/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o inspekci práce 381/2005 Zákon č. 381/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony 262/2006 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce 1. 7. 2005 1. 1. 2006 1. 1. 2007 9. 10. 264/2006 Zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce 309/2006 Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy 362/2007 Zákon č. 362/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 294/2008 Zákon č. 294/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů 365/2011 Zákon č. 365/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 372/2011 Zákon č.372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování 373/2011 Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách 375/2011 Zákon č. 375/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů 89/2012 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 79/2013 Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče) 303/2013 Zákon č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva 187/2014 Zákon č. 187/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 7. 6. 2006 1. 1. 2007 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. str. 26 z 27 1. 1. 2008 1. 10. 2008 1. 1. 2012 1. 4. 2012 1. 4. 2012 1. 4. 2012 1. 1. 2014 3. 4. 2013 1. 1. 2014 1. 1. 2015
2. Seznam návrhů předpisů ČR (úplné názvy). Poř. Číslo ID Předkladate č. l 1. 2. 3. 4. 5. 8446 3. Poznámky Poř. č. Název návrhu předpisu Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů Předpokládané datum zahájení přípravy / stav přípravy leden 2016 Předpokládané datum předložení vládě 31. 6. 2016 Text poznámky str. 27 z 27 Předpokládané datum nabytí účinnosti 31. 12. 2016