Vliv fyzikálního a biologického ošetření osiva ječmene jarního na výnos zrna

Vliv fyzikálního a biologického ošetření osiva ječmene jarního na výnos zrna Influence of physical and biological seed treatments on the yield of spring barley Strejčková M. 1, Olšan P. 2, Havelka Z. 2, Bohatá A. 1, Kříž P. 2,3, Bartoš P. 2,3, Čurn V. 1, Špatenka, P. 2,4 1 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, ZF, Katedra speciální produkce rostlinné 2 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, ZF, Katedra zemědělské, dopravní a manipulační techniky 3 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, PF, Katedra aplikované fyziky a techniky 4 České vysoké učení technické v Praze Abstrakt Cílem této práce bylo hodnocení potenciálu fyzikálního a biologického ošetření osiva ječmene jarního odrůdy Francin na růst a vývoj rostlin a zároveň na hospodářský výnos. Fyzikální ošetření osiva bylo provedeno plazmatem typu Gliding Arc generovaného při atmosférickém tlaku. Osivo bylo za stálého míchání ze vzdálenosti 10 cm vystaveno plazmatickému výboji po dobu 4 minut. Biologické ošetření osiva bylo zajištěno pomocí hub Metarhizium anisopliae a Trichoderma virens. Osivo bylo vyseto v maloparcelkovém pokusu. Z výsledků vyplývá, že rostliny ošetřených variant vykázaly o 2,3 % až 11,3 % vyšší počet odnoží ve srovnání s kontrolní variantou a zároveň rostliny vytvořily větší počet klasů. U kontrolní varianty byl výnos 7,02 t.ha -1. U ostatních variant byl zaznamenán vyšší výnos od 1,42 % do 9,54 %. Výsledky naznačují, že ošetření osiva plazmatem a užitečnými druhy hub se jeví jako účinné alternativní metody, které mohou být využity v rámci integrované ochrany rostlin. Klíčová slova: plazma, M. anisopliae, T. virens, ošetření osiva Abstract The aim of this study was to determine the potential of physical and biological seed treatment on plant growth and development and also on the economic yield of spring barley variety Francin. Physical seed treatment was carried out by plasma Gliding Arc type generated at atmospheric pressure. Seeds were stirring constantly and exposed to plasma discharge for 4 minutes. Distance between seeds and plasma jet was 10 cm. Biological seed treatment has been carried out by fungi Metarhizium anisopliae and Trichoderma virens. Spring barley seeds were sown in small-plot trial. The results showed that plants of treated variants showed 2,3% and 11,3% more tillers in comparison with the control variant and produced larger number of ears. In the control variant, the yield of the grains was 7,02 ton per hectare. In the treated variants, the yield was increased in range from 1,42% to 9,54%. The results indicate that plasma treatment seeds and useful fungal species appear to be effective alternative methods which can be used in integrated pest management. Key words: plasma, M. anisopliae, T. virens, seed treatment Úvod Kvalita a zdravotní stav osiva hraje velmi důležitou roli při zakládání porostů a ovlivňuje výnos tržního produktu. Z tohoto důvodu lze osivo brát jako významný intenzifikační faktor (TeKrony 2006). Mnoho půdních patogenů může být přenosné i osivem a z tohoto důvodu je moření osiva jednou z nejběžnějších součástí pěstitelské technologie (Callan et al. 1990). Ošetření osiva se do nedávné doby provádělo pouze chemicky, popřípadě osivo nebylo mořeno vůbec. Výsev nemořeného osiva nese značné riziko, a to zejména v letech, kdy je zaznamenán silný tlak patogenů (Pšenička a Hosnedl 2007). V současné době dochází k omezení používání pesticidů a tím také k eliminaci negativních dopadů na lidské zdraví a životní prostředí. Využívání ekologicky šetrnějších metod ochrany osiv proti nežádoucím patogenům proto představuje jednu ze současných priorit (Anonym 45

1). Ošetření osiv fyzikálními a biologickými postupy se jeví jako účinné alternativní metody, které mohou být využity v rámci integrované ochrany rostlin. Jedním z intenzivně využívaných způsobů ošetření semen založených na fyzikálních metodách je využití plazmového výboje. Vysoce reaktivní částice generované výbojem umožňují eliminovat patogeny přítomné na povrchu semen. Jako přidaná hodnota tohoto způsobu ošetření se navíc uplatňuje také pozitivní vliv výboje na biologickou aktivitu semene (Carvalho et al. 2005, Šerá et al. 2010, Avramidis et al. 2010, Basaran et al. 2008, Selcuk 2008). Moření osiva pomocí entomopatogenních a mykoparazitických hub může ochránit obilky nejen proti půdním škůdcům, respektive půdním patogenům, ale zejména mykoparazitické houby rodu Trichoderma mají i pozitivní vliv na vývoj rostlin (Tančić et al. 2013; Junges et al. 2016). Pomocí semen jsou užitečné druhy hub introdukovány do půdy a vzhledem k jejich vývojovému cyklu a možnosti přijímat živiny z organické hmoty mohou půdní prostředí kolonizovat a tak zajistit ochranu rostlin po celou dobu vegetace (Hadar et al. 1983). Cílem pokusu bylo posouzení vlivu fyzikálního a biologického ošetření osiva ječmene jarního odrůdy Francin na růst a vývoj rostlin a výnos zrna. Materiál a metodika Osivo, odrůda. V experimentálním pokusu bylo použito osivo ječmene jarního (Hordeum vulgare L.) odrůda Francin (Selgen, a.s., ČR). Testování bylo realizováno pro několik variant ošetření, přičemž jako základ bylo použito nemořené osivo (tzv. kontrolní varianta). Ve variantě s pesticidním ošetřením bylo osivo mořeno fungicidem Raxil Star (fluopyram, prothioconazole, tebuconazole). Fyzikální ošetření osiva. Ošetření osiva ječmene jarního bylo provedeno plazmatem typu Gliding Arc generovaného při atmosférickém tlaku. Elektrický výboj generovaný mezi dvojicí divergentních nerezových elektrod obdélníkového tvaru vzájemně vzdálených 2 mm je unášen proudem stlačeného vzduchu, který je do hlavy trysky vpouštěn ze vzdušníku kompresoru. Schématické uspřádání trysky a rozložení elektrického pole v okolí elektrod je možno nalézt v práci (Bartoš et al. 2016). Takto ionizovaný plyn je zdrojem velkého množství značně reaktivních částic (především ionty sloučenin kyslíku a dusíku), které se dostávají do kontaktu s povrchem semen, respektive s patogeny, které jsou na povrchu semen přítomné. Interakcí plazmatu s patogeny dochází k jejich devitalizaci. Vlastní ošetření osiva pak bylo provedeno tak, že dávka osiva o hmotnosti cca 150 gramů byla vložena do pracovního prostoru, kde byla za stálého míchání vystavena po dobu 4 minut působení plazmatu. Vzdálenost mezi osivem v míchacím zařízení a plazmovou hlavicí byla nastavena na 10 cm, aby bylo zabráněno nežádoucímu zahřívání semen. Podrobný popis aparatury a parametry použité v experimentech je uveden v práci (Kříž et al. 2008). Jako napájecí zdroj byl použit vysokonapěťový transformátor (10 kv) s příkonem 750 W a s frekvencí 50 Hz. Pracovním plynem byl stlačený vzduch, přetlak pracovního plynu byl udržován vzduchovým kompresorem Orlík PKS 9-2/100 na hodnotě 600 kpa. K udržování konstantního průtoku pracovního plynu byl použit průtokoměr Omega FL-2008, který dovoluje nastavení hodnot v rozsahu 10 až 100 SCFH (průtok 1 Nm 3.h -1 odpovídá 35,3 SCFH). Při ošetření osiva byl průtok pracovního plynu nastaven na hodnotu 30 SCFH. Biologické ošetření osiva. Osivo ječmene jarního bylo mořeno mokrou cestou. Biologické ošetření bylo provedeno jak u osiva ošetřeného plazmatem, tak i u neošetřeného osiva. Z čistých kultur Trichoderma virens a Metarhizium anisopliae byla vytvořena suspenze spor o koncentraci 2,00 x 10 6 v 1 ml. Konidiové suspenze obou druhů hub byly získávány smytím konidií sterilním 0,05% roztokem Tween 80 ze sedmidenních resp. desetidenních plně sporulujících kultur na povrchu živné půdy PDA (Potato dextrose agar, Difco). Suspenze byly následně smíchány s 1% roztokem adheziva karboxymetylcelulózou (CMC, Sigma-Aldrich) v poměru 1:1. Výsledná koncentrace spor v 0,5% roztoku CMC byla 1,00 x 10 6 v 1 ml. Adhezivum CMC slouží k lepšímu přichycení konidií na povrch osiva. Jeden kilogram osiva ječmene jarního byl vložen do sterilní Erlenmayerovy baňky a ke každé variantě bylo přidáno 75 ml suspenze spor s adhezivem. Osivo bylo důkladně protřepáno, aby došlo k rovnoměrnému obalení každé obilky suspenzí spor. Následně bylo osivo z baňky vyjmuto 46

a rozprostřeno na síta. Sušení osiva bylo provedeno v laminárním boxu (Biohazard box, KRD). Suché osivo bylo až do okamžiku vysetí na experimentální políčka uchováno v chladicím boxu při teplotě 4 8 C. Tab 1: Varianty ošetření osiva ječmene jarního odrůdy Francin vysetého na experimentální parcely Kontrola Neošetřené osivo Pesticid Fungicidní moření Raxil Star Plazma Fyzikální ošetření osiva pomocí plazmatu po dobu 4 minut Tvi+plazma Fyzikální a biologické ošetření osiva (plazmování 4. min. + ošetření T. virens) Man+plazma Fyzikální a biologické ošetření osiva (plazmování 4. min. + ošetření M. anisopliae) Tvi Biologicky ošetřené osivo houbou T. virens Man Biologicky ošetřené osivo houbou M. anisopliae Test klíčivosti. Kvalita ošetření osiva ječmene jarního odrůdy Francin byla testována testem klíčivosti před setím. Test klíčivosti a indexu klíčivosti byl proveden druhý den po ošetření osiva. V rámci hodnocení růstu a vývoje klíčních rostlinek ječmene byl sledován i počet zárodečných kořínků. Samotná klíčivost kontrolních a ošetřených semen byla stanovena na laboratorních klíčidlech. Pro každou variantu byla založena dvě opakování, přičemž pro každou variantu byly obilky vyskládány na vlhký filtrační papír v počtu 10x10 obilek. Po vyskládání semen bylo klíčidlo uzavřeno víkem a klíčidla byla umístěna do klimatizované místnosti. Klíčení tak probíhalo ve tmě při teplotě 23 ± 1 C. Hodnocení klíčivosti a indexů délky kořínku a délky koleoptile bylo provedeno po 3 a 7 dnech. Každé obilce byl přiřazen index uvedený v tabulce 2. Pro každou variantu byl následně stanoven průměrný index koleoptile a kořínku. Tab 2: Hodnotící stupnice růstu a vývoje ječmene jarního odrůdy Francin Charakteristika indexu délky koleoptile Indexová stupnice Charakteristika indexu délky kořínku obilka neklíčí 0 obilka neklíčí délka koleoptile je maximálně do velikosti obilky 1 délka kořínků je maximálně do velikosti obilky koleoptile je 2x delší než délka obilky 2 kořínky jsou 2x delší než délka obilky koleoptile je 3x delší než délka obilky 3 kořínky jsou 3x delší než délka obilky koleoptile je 4x delší než délka obilky a více 4 kořínky jsou 4x delší než délka obilky a více Polní pokus. Pokus byl založen na pozemku Zkušební stanice Kluky spol. s r.o., Písek. Na maloparcelkovém pokusu bylo dne 24.3.2015 vyseto 7 variant ve 4 opakováních. Plocha jedné experimentální parcely byla 10 m 2. Porost byl měsíc po zasetí ošetřen herbicidy Biplay SX a Starane 250 EC, proti listovým skvrnitostem byl použit fungicidní přípravek Hutton. Aplikace fungicidu byla provedena ve fázi BBCH 39 (konec sloupkování). Vzhledem k teplému a suchému počasí v roce 2015 nebyly použity další přípravky pro ošetření porostu. Sklizeň porostu proběhla první srpnový týden roku 2015. Výsledky Klíčivost osiva ječmene jarního ve všech variantách byla srovnatelná a pohybovala se mezi 98 až 100 %. I přesto, že procento klíčivosti u všech variant je srovnatelné, na základě výsledků lze zaznamenat rozdíly v růstu a vývoji kořínků i koleoptile. 47

Tab 3: Průměrný počet kořínků, index délky kořínku a koleoptile zaznamenaných u obilek po fyzikálním a biologickém ošetření osiva ječmene jarního 3. den 7. den Varianta Počet kořínků Index kořínku Index koleoptile Index kořínku Index koleoptile Kontrola 5,40 ± 1,06 3,12±0,82 2,09±0,78 3,83±0,68 3,81±0,58 Plazma 5,65 ± 0,95 3,37±0,81 2,36±0,60 3,85±0,55 3,82±0,64 Tvi+plazma 5,32 ± 1,19 3,41±0,97 2,39±1,31 3,82±0,65 3,84±0,75 Man+plazma 5,52 ± 1,18 3,49±0,80 2,45±0,58 3,82±0,52 3,79±0,62 T. virens 5,41 ± 1,18 3,39±0,71 2,39±0,95 3,84±0,76 3,78±0,87 M. anisopliae 5,55 ±1,15 3,43±0,64 2,35±0,70 3,79±0,66 3,77±0,67 U kontrolní varianty byl po 3 dnech zaznamenán pomalejší růst a vývoj obou stanovených parametrů. U ostatních variant byla zaznamenána stimulace klíčení obilek. Po 7 dnech byly hodnoty vyrovnané. Po 3 dnech byl zároveň u všech variant hodnocen počet zárodečných kořínků. Ze získaných výsledků vyplývá, že fyzikální ani biologické ošetření nemělo výrazný vliv na počet kořínků. U osiva byl zároveň sledován zdravotní stav, který byl dobrý, srovnatelný ve všech variantách. U 1 až 3 obilek byla zaznamenána infekce houbou rodu Fusarium nebo Alternaria. Výskyt těchto patogenů byl podpořen diskriminujícími podmínkami pro vývoj obilek, neboť při testu klíčivosti jsou obilky vystaveny vysoké vzdušné vlhkosti (>95%), která je velmi příznivá pro růst a vývoj hub. Tab 4: Vliv fyzikálního a biologického ošetření osiva na rychlost vzcházení osiva, počet rostlin na jeden metr délky a odnožování rostlin Rychlost vzcházení Varianta (% vzejití) Počet rostlin na m délky Počet odnoží prům.±stdv Tukey HSD prům.±stdv Tukey HSD prům.±stdv Tukey HSD Kontrola 93,75±2,17 a 37,60±1,74 b 2,20±0,12 a Pesticid 87,50±2,50 b 37,10±2,12 b 2,30±0,07 a Plazma 93,75±2,17 a 38,00±1,92 ab 2,35±0,05 a Tvi+plazma 93,75±2,17 a 39,55±1,88 a 2,45±0,11 a Man+plazma 93,75±2,17 a 38,50±2,16 ab 2,25±0,05 a T.virens 93,75±2,17 a 38,75±2,26 ab 2,30±0,16 a M.anisopliae 93,75±2,17 a 37,95±2,04 ab 2,28±0,08 a a,b,c..průměry ve sloupci se stejným písmenkem nejsou statisticky rozdílné (ANOVA metoda, =0,05; Tukey HSD test) Rychlost vzcházení ječmene jarního byla hodnocena ve fázi BBCH 10 11. Výsledky ukazují, že osivo mořené pesticidem dosáhlo o 6 % nižší vzcházivosti oproti ostatním variantám. Rychlost vzcházení byla statisticky průkazná (F=3,41; df=6,21; p=0,0165). U kontrolní varianty bylo ve fázi BBCH 12 13 zaznamenáno o 1,3 % více vzešlých rostlin než u chemicky mořeného osiva. Naopak kontrolní varianta dosahovala v rozmezí od 0,9 % do 5,2 % nižší nárůst počtu rostlin ve srovnání s ostatními ošetřenými variantami. Průkaznost hladiny statistické významnosti rozdílů v počtu rostlin na metr délky byla 95 % (F=3,01; df=6,133; p=0,0087). Ačkoli nebyla zaznamenána statistická průkaznost (F = 1,92; df = 6,21; p = 0,1248), počet odnoží na ošetřených variantách byl ve srovnání s kontrolou vyšší o 2,3 % až 11,3 %. Tab 5: Vliv fyzikálního a biologického ošetření osiva na výnosotvorné prvky ječmene jarního Varianta Počet klasů na m 2 Počet zrn v klasu Výnos (t.ha -1 ) prům.±stdv Tukey HSD prům.±stdv Tukey HSD prům.±stdv Tukey HSD Kontrola 617,25±7,89 e 23,80±0,21 a 6,26±0,39 a Pesticid 655,00±4,95 bc 23,85±0,32 a 6,48±0,33 a Plazma 666,75±6,42 ab 23,83±0,30 a 6,85±0,50 a Tvi+plazma 674,50±10,90 a 23,88±0,33 a 6,82±0,54 a Man+plazma 624,50±6,23 de 24,02±0,35 a 6,33±0,49 a T.virens 655,75±5,21 abc 23,92±0,22 a 6,57±0,37 a M.anisopliae 640,75±6,72 cd 23,90±0,25 a 6,36±0,24 a a,b,c..průměry ve sloupci se stejným písmenkem nejsou statisticky rozdílné (ANOVA metoda, =0,05; Tukey HSD test) 48

Výnosotvorné prvky byly hodnoceny na konci vegetace, na jednotlivých parcelách byl stanoven průměrný počet klasů na jeden m 2. Oproti kontrolní variantě vytvořily rostliny ošetřených variant o 1,17 % až 9,27 % větší počet klasů, rozdíly mezi jednotlivými variantami byly statisticky průkazné (F=26,5; df=6,21; p< 0,0000). U hodnoceného parametru počtu zrn v klase byly zjištěné rozdíly v rozmezí max. 1 %. Tudíž statistická analýza neprokázala významné rozdíly ve vlivu ošetření osiva na počet zrn v klasu (F=0,20; df=6,21; p=0,9722). Výnos, 6,26 t.ha -1, byl dosažen u kontrolní varianty v přepočtu na sušinu 14 %. V ošetřených variantách bylo zaznamenáno navýšení výnosu pohybující se od 1,12 % do 9,42 %. Při stanovení výnosu v plné zralosti ječmene jarního nebyl prokázán statisticky významný vliv na typu ošetření osiva před setím (F=1,12; df=6,21; p=0,3850). Diskuze Ošetření osiva pomocí plazmatu a kombinace ošetření plazmatem s následným nanesením užitečných druhů hub T. virens a M. anisopliae mělo pozitivní vliv na růst a vývoj rostlin ječmene jarního. Ošetření plazmovým výbojem nesnižuje klíčivost semen, je tedy vhodné jako alternativní metoda pro ošetření osiva (Selcuk et al. 2008). Filatova et al. (2009) zjistili, že plazmové ošetření osiva ovlivňuje pozitivně semenářské parametry osiva, procento klíčivosti a energii klíčivosti semen, což vede ke zkrácení doby klíčivosti a ke zvýšení rychlosti vzcházivosti rostlin v polních podmínkách. Obdobné výsledky byly dosaženy i u odrůdy Francin, kde procento vzejití osiva ošetřeného plazmatem a vláknitými houbami bylo vyšší o 6,25 % ve srovnání s pesticidním ošetřením osiva. Procento počtu rostlin na metr délky u fyzikálně-biologicky ošetřeného osiva bylo vyšší ve srovnání s chemicky mořeným osivem a to v rozmezí od 0,35 do 1,95 %. Z hlediska výnosotvorných prvků dosahovalo osivo ošetřené plazmovým výbojem i vyššího počtu klasů, v průměru o 11,75 klasu na m 2. Nicméně, počet zrn v klasu byl oproti pesticidnímu ošetření nižší. U ječmene jarního došlo vlivem fyzikálního ošetření osiva k navýšení hospodářského výnosu, kdy celkový výnos osiva ošetřeného plazmatem byl ve srovnání s pesticidní variantou vyšší o 0,37 t/ha -1. Nicméně, navýšení výnosu nebylo statisticky průkazné. Podle Tsyganov (2009) může plasmatické ošetření osiva obilnin dosáhnout vysokých výnosů při použití minimálních dávek hnojiv a pesticidů, což vede ke zlepšení ekologických podmínek půdního prostření vlivem snížení chemického zatížení. Moření osiva samotnou mykoparazitickou houbou T. virens mělo též velmi pozitivní účinky na růst a vývoj ječmene jarního v poloprovozních podmínkách. Osivo namořené samostatně entomopatogenní houbou M. anisopliae nevykázalo až tak pozitivní efekt ve srovnání s mykoparazitickou houbou T. virens, nicméně porost byl srovnatelný s porostem vypěstovaným s chemicky ošetřeným osivem. Entomopatogenní houba M. anisopliae spolu s mykoparazitickou houbou T. virens může hrát ale velmi významnou roli v biologické ochraně rostlin proti půdním škůdcům respektive patogenům (Bailey et al., 2010). Důvodem je skutečnost, že užitečné druhy hub přichycené na povrchu osiva jsou snadno vneseny do půdy, a po jejich aktivaci může docházet ke kolonizaci půdního prostředí, což má pozitivní efekt na navýšení supresivity půdy (Weller 1983, Mazzola 2002). Závěr Fyzikálně-biologické ošetření osiva má vysoký potenciál v pěstování ječmene jarního, protože dochází nejen ke stimulaci klíčení a vzcházení rostlin, ale má i pozitivní efekt na navýšení výnosu zrna. Ošetření osiv fyzikálními a biologickými postupy se jeví jako účinné alternativní metody, které mohou být využity v rámci integrované ochrany rostlin. Literatura Anonym 1: Směrnice 2009/128/ES Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů [online]. Ministerstvo zemědělství, [cit. 2016-10-09], Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/predpisy-eseu/legislativa-eu_x2006-2010_smernice-2009-128-pesticidy.html. 49

Avramidis G., Tebbe B., Nothnick E., Militz H., Viöl W., Wolkenhauer A. (2010): A wood veneer modification by atmospheric pressure plasma treatment for improved absorption characteristics. In: Hill C.A.S., Militz H., Andersons B. (eds): The fifth European conference on wood modification. Latvian State Institute of Wood Chemistry, Riga, pp 365 372. Bailey A., Chandler D., Grant W.P., Greaves J., Prince G., Tatchell M. (2010): Biopesticides: pest management and regulation. CAB International, Wallingford, UK, 88-90. Bartoš P., Ptáčník J., Kříž P., Špatenka P., Havelka Z., Olšan P., Veselý B. 2016. Distribution of Electric Field between Electrodes in Plasma Jet: Computational Study, Journal of Electrical Engineering, 16, pp. 16.1.14. Basaran P., Basaran-Akgul N., Oksuz L. (2008): Elimination of Aspergillus parasiticus from nut surface with low pressure cold plasma (LPCP) treatment. Food Microbiol., 25, 626 632. Callan N.V., Mantre D.E., Miller J.B. (1990): Bio-priming seed treatment for biological control of Pythium ultimum preemergence damping-off in sh2 sweet corn. Plant Disease, 74(5): 368-372. Carvalho J.G., Oliveira R.C., Buzalaf M.A.R. (2006): Plasma as an indicator of bone fluoride levels in rats chronically exposed to fluoride. J. of Applied Oral Science, 14: 238-241. Filatova I., Azharonok V., Gorodetskaya E., Mel nikova L., Shedikova O., Shik A. (2009): Plasmaradiowave stimulation of plant seeds germination and inactivation of pathogenic microorganisms. Proceedings of the International Plasma Chemistry Society 19, 627. Hadar Y., Harman G. E., Taylor A. G. 1983: Evaluation of Trichoderma koningii and T. harzianum from New York Soils for Biological Control of Seed Rot Caused by Pythium spp.. Phytopathology 74: 106. Junges E., Muniz M.F.B., Bastos B.D., Oruoski P. 2016: Biopriming in bean seeds. Acta Agriculturae Scandinavica: Section B, Soil and Plant Science, 66(3): 207-2014. Kříž P., Haisan C., Špatenka P. 2012: Characterization of the gliding arc device for industry applications. In.: Proceedings of the International Conference on Optimization of Electrical and Electronic Equipment, Brasov, May 24 26, 2012. Place ofpublication: IEEE, pp. 1337 1340. Mazzola M. 2002: Mechanisms of natural soil suppressiveness to soilborne diseases. Antonie van Leeuwenhoek, 81: 557 564. Pšenička, P., Hosnedl, V. 2007. Nechemické ošetření osiva jarního máku jako možnost ochrany v alternativním zemědělství. Sborník z konference Ekologické zemědělství 2007, Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha, s. 166 168. Selcuk M., Oksuz L., Basaran P. (2008): Decontamination of grains and legumes infected withaspergillus spp. and Penicillum spp. by cold plasma treatment. Bioresource Technology Journal 99, 5104 5109. Sera B, Spatenka P, Sery M, Vrchotova N, Hruskova I. 2010. Influence of plasma treatment on wheat and oat germination and early growth. IEEE Transactions on Plasma Science, 38: 2963 2968. Tančić S., Skrobonja J., Lalošević M., Jevtić R., Vidić M. 2013: Impact of Trichoderma spp. on Soybean Seed Germination and Potential Antagonistic Effect on Sclerotinia sclerotiorum. Pestic. Phytomed. (Belgrade), 28(3), 2013, 181 185. TeKrony, D.M. 2006: Seeds: The Delivery System for Crop Science. Crop Sci., 46: 2263-69. Tsyganov A.R., Gordeev Yu A., Poddubnaya O.E., Kovaleva I.V. (2009): Peculiarities of mineral nutrition of grain crops during the presowing treatment of seeds by plasma irradiation. Belarus Agricultural Library, (2): 59-62. Weller D.M., Cook R.J. (1983): Suppression of take-all of wheat by seed treatments with fluorescent pseudomonads. Phytopathology. 1983, 73(3), 463-469. 50

Poděkování Tento příspěvek vznikl za podpory Technologické agentury České republiky TA04021252, Grantové agentury Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích GAJU 120/2016/Z a GAJU 094/2016/Z a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, NPU I LO1207. Kontaktní adresa: Ing. Andrea Bohatá, Ph.D. Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích Zemědělská fakulta, Katedra speciální produkce rostlinné Na Sádkách 1780, 370 05 České Budějovice tel.: +420 387 772 943, abohata@centrum.cz 51