Labe, Dobkovice Profil státního podniku Právní postavení Povodí Labe, státní podnik (dále jen Povodí Labe) IČ 70890005 vznikl ke dni 1. ledna 2001 na základě zákona č. 305/2000 Sb., o povodích, jako právní nástupce Povodí Labe, a. s. se sídlem v Hradci Králové. Jménem státu vykonává funkci zakladatele ministerstvo zemědělství. Základní charakteristika Předmět činnosti Hlavním předmětem činnosti Povodí Labe je správa povodí včetně správy významných vodních toků a určených drobných vodních toků v daném povodí, dále provoz a údržba vodních děl ve vlastnictví státu. Povodí Labe rovněž vykonává veškeré práce související s hlavním předmětem činnosti, tj. ty, které mu jsou svěřeny zákonem o povodích a zvláštními předpisy, zejména zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, a vyhláškou č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí ve znění pozdějších předpisů. Kromě správy významných a určených vodních toků správa povodí představuje rozsáhlý komplex činností, z nich k nejvýznamnějším patří: sledování stavu koryt vodních toků a pobřežních pozemků z hlediska funkce vodního toku, péče o koryta vodních toků a údržba břehového porostu, provoz vodních děl nezbytných k zabezpečení funkce vodního toku a k oprávněnému nakládání s vodami, vytváření podmínek pro oprávněná nakládání s vodami v souvislosti se zásobováním vodou, plavbou, výrobou elektrické energie, rybářstvím, rekreací a vodními sporty, provoz vodohospodářského dispečinku pro zajištění dispečerského řízení vodohospodářské soustavy ve spravovaném povodí, provoz systému měřicích stanic, kterým jsou monitorovány meteorologické, hydrologické a technologické veličiny a ukazatele jakosti vody, plnění úkolů při ochraně před povodněmi, 2
provoz vodní cesty na Labi, údržba její splavnosti a vytyčování plavební dráhy, provádění komplexní péče o kvalitu vody v nádržích, pořizování Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe, vedení evidence pro zajišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod a provoz Informačního systému veřejné správy v rozsahu pověření, provádění kontroly povrchových a odpadních vod, říčních sedimentů a plavenin, zpracování vodohospodářské bilance oblasti povodí Horního a středního Labe a vlastního toku Labe pod soutokem s Vltavou u Mělníka, komplexní hodnocení péče o jakost vody ve vodních tocích a stavu odtokových poměrů, stavební a technologické investice prováděné z vlastních zdrojů i dotačních titulů týkající se vodních toků a provozovaných vodních děl, spolupráce s vodoprávními úřady při řešení havárií na vodních tocích nebo v povodích spravovaných vodních toků, koncepce ekologické strategie týkající se vodních toků a břehových porostů v rámci spravovaného povodí. Územní působnost Územní působnost Povodí Labe pokrývá hydrologickou oblast horního a středního Labe od jeho pramene v Krkonoších po soutok s Vltavou u Mělníka, samotný dolní tok Labe po státní hranici se Spolkovou republikou Německo a českou část povodí řek Stěnavy, Lužické Nisy a Smědé. V plošném vyjádření to je 14 454,5 km 2, což představuje zhruba 19 % z plochy celé České republiky. Územní působnost státního podniku zasahuje do těchto vyšších územních samosprávných celků: Hlavní město Praha, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Kraj Vysočina. Správa vodních toků Povodí Labe má ve správě 2869 vodních toků o celkové délce 9388,1 km, z toho 155 toků v délce 3586,2 km je zařazeno do kategorie významných vodních toků. Jsou to páteřní toky dílčích povodí, vodní toky tvořící státní hranici, uměle vytvořené vodní toky převádějící vodu mezi dílčími povodími nebo toky jiným způsobem z vodohospodářského hlediska důležité. Zbývajících 2714 vodních toků v délce 5801,9 km jsou drobné vodní toky menšího významu určené do správy Povodí Labe ústředním vodoprávním úřadem. Řízení státního podniku Organizační struktura Povodí Labe a jeho systém řízení odpovídá specifickým potřebám oboru vodních toků, hydrologickým poměrům spravované oblasti povodí a potřebám územního uspořádání provozně technických činností ve vazbě na síť vodních toků, kterou má ve správě. Vedle statutárního orgánu, kterým je generální ředitel, má Povodí Labe vytvořeny dva organizační stupně, ředitelství a závod. Ředitelství státního podniku má funkci koncepční a koordinační a završuje činnosti Povodí Labe v oblasti finanční, obchodní, technické a personální politiky. Současně disponuje specializovanými technickými útvary, které zajišťují komplexní péči o jakost vody, řízení hospodaření s vodou v územně příslušné vodohospodářské soustavě, veřejné zakázky a dotace, centrální investiční činnost či projektování, ale také specialisty technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly a experty v oboru hydrotechniky a jakosti vody. Ředitelství Orlice, Petrovičky Doubrava, Třemošnice 3
rovněž metodicky řídí závody ve všech odborných činnostech. Ředitelství státního podniku má sídlo v Hradci Králové. Jeho činnost je rozdělena mezi úsek investiční, technický a ekonomický. Jednotlivé úseky řídí odborní ředitelé. Labe, Poděbrady Investiční úsek tvoří odbor inženýrských činností, odbor veřejných zakázek a dotací a odbor péče o vodní zdroje. Součástí technického úseku je odbor technickoprovozní činnosti, odbor vodohospodářského dispečinku, odbor vodohospodářských laboratoří, odbor informatiky a odbor vnitřní správy. Finanční a ekonomický úsek je tvořen odborem plánování, personalistiky a mezd, odborem účetnictví a daní, odborem financování a odborem majetkovým. Labe, České Kopisty Závody zajišťují veškeré provozně technické činnosti, jsou samostatně hospodařícími jednotkami vázanými na úkoly stanovené vedením státního podniku. Základním posláním závodů je péče o vodní toky v rámci jejich územní působnosti, provoz a udržování vodních děl, se kterými má Povodí Labe právo hospodařit, včetně dalších souvisejících provozně technických činností. Po organizační stránce jsou závody vybaveny vlastními provozně technickými a ekonomickými složkami. Závod Jablonec nad Nisou Provozně-technická činnost závodu je rozdělena mezi dva provozní úseky. Provozní úsek Hradec Králové má tři provozní střediska se sídly ve Dvoře Králové, Hradci Králové a Jičíně a provozní úsek Jablonec nad Nisou má rovněž tři provozní střediska se sídly v Liberci Turnově a Mladé Boleslavi. Každý úsek má také vlastní středisko služeb. Labe, Les Království Závod Pardubice Provozně-technická činnost závodu je rozdělena mezi dva provozní úseky. Provozní úsek Vysoké Mýto má dvě provozní střediska se sídly ve Vysokém Mýtě a Žamberku a provozní úsek Pardubice má tři provozní střediska se sídly v Pardubicích, Čáslavi a Lysé. Každý úsek má také vlastní středisko služeb. Černá Nisa, Bedřichov Závod Roudnice Provozně-technická činnost závodu je rozdělena mezi dva provozní úseky. Provozní úsek Pardubice má tři provozní střediska se sídly v Pardubicích, Kolíně a Kostomlatech a provozní úsek Roudnice má rovněž tři provozní střediska se sídly v Roudnici, Ústí a Děčíně. Každý úsek má také vlastní středisko služeb. 4
Mapa územního uspořádání závodů závod Jablonec nad Nisou závod Pardubice závod Roudnice Ústí NĚMECKO Děčín Litoměřice POVODÍ OHŘE Luž. Nisa Liberec Mohelka Smědá MLÝNICE BEDŘICHOV JOSEFŮV FOJTKA DŮL HARCOV SOUŠ MŠENO Jablonec nad Nisou Turnov Kamenice POLSKO Jizera Jizerka Labe LABSKÁ Malé Labe Čistá Úpa Ličná Dřevíč Metuje Stěnava Ohře Roudnice Mělník Vltava PRAHA Sídlo: ředitelství závodu provozního střediska provozního střediska služeb státní hranice Černávka Martinský p. Košátecký p. Jizera Jizera Mladá Boleslav Vlkava Lysá n. L. Kostomlaty Výrovka Šembera Klenice Kolín Vrchlice VRCHLICE Mrlina Labe Klejnárka Jičín Cidlina Čáslav PAŘÍŽOV Opatovický k. POVODÍ VLTAVY Doubrava Bystřice Hradec Králové Pardubice KŘIŽANOVICE SEČ LES KRÁLOVSTÍ Chrudimka Dvůr Králové Úpa Orlice HAMRY Novohradka ROZKOŠ Tichá Orlice Metuje Bělá Dědina Divoká Orlice Vysoké Mýto Loučná Zdobnice Žamberk Třebovka PASTVINY POVODÍ MORAVY Údaje o vodních tocích a provozovaném vodohospodářském majetku ke dni 31. 12. 2016 Plocha spravovaného povodí (km 2 ) 14 454,5 Délka vodních toků ve správě (km) 9388,1 - z toho délka upravených 4133,2 Jezy (počet) 196 Rybniční hráze (počet) 76 Suché nádrže (počet) 21 Přehradní hráze (počet) 24 Celkový objem nádrží (mil. m 3 ) 176,0 Plocha nádrží při max. hladině (km 2 ) 20,9 Dopravně významné vodní cesty (km) 244,8 Plavební komory (počet) 30 Malé vodní elektrárny vlastní (počet) 20 5
Výstavba protipovodňových opatření v oblasti působnosti Povodí Labe v letech 1997 2019 Povodně představují pro Českou republiku největší přímé nebezpečí v oblasti přírodních katastrof. Vznikají při nich rozsáhlé materiální škody, devastace postižené krajiny a také ztráty na lidských životech. Do konce 90. let 20. století nebyla prevence před povodněmi systémově prováděna, hlavní důraz byl kladen pouze na odstraňování povodňových škod. Po odeznění povodně v roce 1997, první katastrofální povodně z celé řady dalších, které následovaly, bylo třeba nejen urychleně odstranit vzniklé škody, ale také se zamyslet, jak tyto škody do budoucna omezit. Jedním z řešení se stala výstavba protipovodňových opatřeních, která by mohla částečně eliminovat povodně a tím přispět k minimalizaci povodňových škod. Volba vhodného opatření v praxi závisí na mnoha faktorech, mezi nimi zejména na místních podmínkách, finančních i majetkoprávních možnostech. Základní využívané typy opatření jsou úprava příčného a podélného profilu koryta toku, příčné stavby, ohrázování koryta, mobilní hradicí systémy, retenční nádrže, víceúčelová vodní díla, suché nádrže (poldry) a další stavby. Výstavba protipovodňových opatření patří mezi nejvýznamnější stavby inženýrsky zajišťované Povodím Labe. Protipovodňová opatření vybudovaná v rámci odstraňování škod z povodně 1997 a 1998 Vzhledem k obrovským materiálním škodám na korytech vodních toků a vodohospodářském majetku, jejichž odstranění nebylo ve finančních možnostech podniků Povodí, poskytlo ministerstvo zemědělství v roce 1997 dotaci na odstranění povodňových škod a o rok později další dotaci na odstranění škod po povodni 1998. Tyto dotace umožňovaly nejen přímou nápravu škod, ale také realizaci investičních opatření k předcházení těchto škod. Povodí Labe v oblasti své působnosti realizovalo z těchto dotací v letech 1998 2002 několik dílčích investičních akcí, např. rekonstrukci hrázových systémů na Orlici v Hradci Králové, úpravu koryta Chrudimky v Bojanově, rekonstrukci jezu na Orlici ve Svinarech, výstavbu ochranné hráze na Dědině v Pohoří, rekonstrukci úpravy koryta Loučné v Litomyšli, rekonstrukci koryta Úpy v Peci pod Sněžkou aj. Protipovodňová opatření vybudovaná v letech 1998 1999 v rámci programu Phare V roce 1998 využilo Povodí Labe neukončený program Evropské unie Phare k realizaci opatření v povodí řeky Smědé, kde byly provedeny rozsáhlé úpravy koryta a výstavba protipovodňových hrází. Protipovodňová opatření vybudovaná v letech 1999 2001 v rámci přechodného programu K urychlení výstavby protipovodňových opatření založilo v roce 1999 ministerstvo zemědělství v rámci přípravy Strategie prevence před povodněmi pro území České republiky samostatný dotační program 329 060 Protipovodňová opatření. V rámci tohoto programu Povodí Labe zahájilo obsáhlou studijní a projektovou přípravu systémové ochrany obcí a měst před povodněmi a zahájilo několik významných investičních akcí. Byla připravena ucelená koncepce komplexních protipovodňových opatření v povodí Třebovky a Tiché Orlice, která byla v roce 1997 nejvíce postiženou oblastí v působnosti Povodí Labe. Loučná, Litomyšl Úpa, Pec pod Sněžkou 6
Z programu 329 060 byly realizovány následující stavby za 88,4 mil Kč: 1. VD Rozkoš, úprava vtoku od přivaděče, 2. etapa 2. Třebovka, poldr č. 2 3. Dětřichovský potok, Opatov, výstavba poldru č. 5 4. Třebovka, Opatov, poldr č. 1 5. Labe, Hradec Králové, rekonstrukce ochranných hrází, 1. etapa 6. Stěnava, Broumov, rekonstrukce úpravy, 1. etapa Protipovodňová opatření vybudovaná v letech 2002 2007 v rámci programu Podpora prevence před povodněmi I V roce 2000 byla dopracována Strategie prevence před povodněmi pro území České republiky, v níž byl poprvé v historii vodního hospodářství kladen důraz na posílení prevence před povodněmi. Strategie byla schválena Usnesením vlády č. 382 ze dne 19. dubna 2000. Zahájení přípravy realizace protipovodňových opatření bylo následně schváleno Usnesením vlády č. 897 ze dne 13. září 2000. V návaznosti na tento dokument byl vyhlášen dotační program 229 060 Podpora prevence před povodněmi I. Jeho cílem bylo zvýšit ochranu nejohroženějších míst především na územích zasažených předchozími extrémními povodněmi. Finanční zabezpečení tohoto programu probíhalo prostřednictvím národních a zahraničních zdrojů. Povodí Labe v oblasti své působnosti realizovalo 21 investičních akcí, na které bylo vynaloženo celkem 671 mil. Kč: 1. Chrudimka, včetně Novohradky, Štětín Tuněchody, ochranné hráze u obcí 2. Labe, Pardubice, protipovodňová hráz, pravý břeh, Brozany Cihelna 3. Dětřichovský potok, Opatov, výstavba poldru č. 4 4. Jizera, Mladá Boleslav, rekonstrukce Vaňkova jezu v ř. km 37,700 5. Úpa, Trutnov, rekonstrukce úpravy ve městě, ř. km 48,180 48,487 6. Labe, Pardubice, protipovodňová ochrana, pravý břeh, Cihelna železniční most 7. Třebovka, nádrž Hvězda, zvýšení ochranné funkce 8. Ještětický potok, Hroška, výstavba poldru 9. Lipkovský potok, Dolní Lipka, výstavba poldru 10. Tichá Orlice, Králíky, výstavba poldru pod Suchým potokem 11. VD Rozkoš, zvýšení ochranné funkce nádrže na přítoku a odtoku 12. Labe, Pardubice, ochrana, pravý břeh, Brozany Ráby 13. Divoká Orlice, Doudleby nad Orlicí, levý břeh, rekonstrukce ochranné hráze 14. Labe, Hradec Králové Předměřice, zvýšení protipovodňové ochrany města 15. VD Les Království, zvýšení ochranné funkce nádrže 16. VD Josefův Důl, zvýšení ochranné funkce nádrže Dětřichovský potok, suchá nádrž č. 5 Tichá Orlice, Choceň Labe, Křešice Tichá Orlice, suchá nádrž Králíky 7
Dresden Jez. Witka Pirna N Ě M E C K O Bílina Ústí 1 Jílovský potok 21 Střekov Děčín 19 12 Luční potok Hřensko Ploučnice Úštěcký potok Kamenice Zittau Hrádek nad Nisou L U Ž I C K É H O R Y Ploučnice Lausitzer Neiße (D) Oldřichovský p. Nysa Łużycka (PL) Lužická Nisa n. Mlýnice Jeřice Ještěd 14 J I Z E R S K É H O R Y Albrechtický p. Frýdlant Č. Nisa n. Fojtka n. Bedřichov n. Josefův Jizera nádrž Důl Souš býv. n. 22 n. Rudolfov 16 Bílá Desná n. Harcov Liberec Mohelka Fojtka Jeřice Harcovský p. Smědá n. Mšeno 13 34 Jablonec nad Nisou Malá Skála Bílý Smrk Potok Kamenice Žernovník Č. Smědá Desná Železný Brod Kame Milešovka Milešovský potok Modla Lovosice Ohře Porta Bohemica 9 Litoměřice Terezín 7 18 Sovice Roudnice 26 25 20 Štětí Labe Pšovka Košátecký potok 6 23 Bělá 4 23 Jizera Mnichovo Hradiště Bakov nad Jizerou Mladá Boleslav 17 Kněžmostka Turnov 16 3 Příchvoj Říp Vltava Vraňansko-Hořínský plavební kanál 25 17 Obříství Mělník 18 Kostelec Jizera 22 Předměřice nad Jizerou Lysá Vlkava Nymburk Hasinský potok Rožďalovice 2 29 3 Kopidlno Mrlina Brandýs Čelákovice Šembera Sánský kanál 24 Poděbrady Libice n. Cidl. Velký Osek Žehuňský rybník Cidlina Kouřim Výrovka rybník Strašík Plaňany Kolín Starý Kolín Vavřinecký rybník Bečvárka nádrž Vrchlice Kutná Hora 12 Vrchlice 11 Klejná Kochánov 1999 2001 (Program 329 060 Protipovodňová opatření) 2002 2007 (Program 229 060 Prevence před povodněmi) 2007 2014 (Program 129 120 Podpora prevence před povodněmi II) 2014 2019 (Program 129 120 Podpora prevence před povodněmi III) 8
Stóg Izerski P O L S K O Protipovodňová opatření Mapa rozmístění protipovodňových opatření budovaných a plánovaných v letech 1999 2019 na vodních tocích ve správě Povodí Labe Violík nice Jizera Jablonec nad Jizerou 9 Špindlerův Mlýn n. Labská Sněžka Pec pod Sněžkou rka Semily Košov Tábor Jičín Týnec Horní Sytová Cidlina Brslenka Oleška Vysoké Veselí Nový Bydžov Chvaletice Doubrava 10 Jizerka 10 Chlumec n. Cidl. Žleby Hostačovka Bystřice Vrchlabí Přelouč nádrž Pařížov 2 Malé Labe Seč Doubrava Labe Kalenský potok Struha nádrž Les Království Bystřice Bystřice Opatovický kanál Labe Zlatý p. 32 Čistá Chotěboř Hradec Králové Opatovice Pardubice n. Seč 12 7 5 Svoboda nad Úpou Trotina Hostinné Chrudim Dvůr Králové 15 2 17 Chrudimka Libice nad Doubravou 1 30 35 27 15 Jaroměř Smiřice Labe Slatiňany n. Nasavrky Křižanovice Horní Bradlo K R O N O Š E 14 6 28 Cerhovka Úpa 5 20 Trutnov 5 Kunětická hora 21 Zmínka 1 Trhová Kamenice Slubice Dašice 13 Hlinsko Běluňka n. Hamry Ždírec nad Doubravou rybník Malé Dářko Havlovice 6 Orlice Loučná rybník Velké Dářko Slatina nad Úpou Česká Skalice Úpa 36 Novohradka 8 4 Metuje Suchovršice Rozkošský potok Třebechovice pod Orebem Alba Albrechtice nad Orlicí Borohrádek Uhersko Olešnice 11 16 Adršpach Teplice n. Met. Dřevíč Zlíč nádrž Rozkoš 1 Metuje Náchod Nové Město nad Metují 5 Týniště n. Orl. Častolovice 19 Vysoké Mýto Meziměstí Ostaš Velké Petrovice Hronov 11 Dědina Choceň Cerekvice nad Loučnou Rychnov nad Kněžnou Kostelec nad Orlicí Divoká Orlice Tichá Orlice 8 Židovka Olešenka Desná 8 Stěnava 26 6 33 Broumov 18 Otovice Hoprich 13 Bělá Brandýs nad Orlicí 2 Trstěnice Zdobnice Potštejn Libchavský p. Ústí nad Orlicí 20 Litomyšl vývěry v korytě řeky Velká Deštná Orlické Záhoří 4 Rokytenka 15 21 Ostrý Kámen Divoká Orlice Žamberk 14 Bartošovice v Orl. h. nádrž Pastviny Letohrad Třebovka 27 2 4 3 7 3 19 31 významné vrcholy rozvodnice státní hranice Čihák Klášterec n. Orl. Čermná Lichkov Suchý vrch Jablonné nad Orlicí Orličský potok Klepáč 9 Králíky 10 Jeřáb 9 Sázava
17. Labe, Pardubice, levý břeh, protipovodňová ochrana 18. Stěnava, Broumov, rekonstrukce úpravy, 2. stavba 19. Třebovka, Opatov, rekonstrukce úpravy toku 20. Úpa, Trutnov, rekonstrukce úpravy ve městě, ř. km 48,487 49,025 21. Labe, Pardubice, prohrábka koryta a jez na Loučné Protipovodňová opatření vybudovaná v letech 2007 2014 v rámci programu Podpora prevence před povodněmi II V průběhu další extrémní povodně, která postihla Čechy na jaře 2006, rozhodla vláda Usnesením č. 383/2006 a č. 496/2006 o uvolnění finančních prostředků na realizaci dotačního programu 129 120 Podpora prevence před povodněmi II. Jeho hlavním cílem bylo další snižování povodňových rizik měst a obcí. Technická opatření zařazená do programu vycházela z výsledků studií odtokových poměrů jednotlivých vodních toků. V mnoha případech navazovala na opatření provedená v I. etapě a nebyla by bez nich realizovatelná. Opatření byla financovaná z úvěru poskytnutého Evropskou investiční bankou. Povodí Labe v oblasti své působnosti realizovalo 36 investičních akcí, na které bylo vynaloženo celkem 3,9 mld. Kč: 1. Labe, Ústí, zvýšení ochrany městské části Střekov 2. Tichá Orlice, Brandýs nad Orlicí, zvýšení protipovodňové ochrany města rekonstrukcí úpravy a hrázemi 3. Jizera, Turnov, zvýšení ochrany města rekonstrukcí jezu 4. Třebovka, Dlouhá Třebová Hylváty, úprava toku v obcích 5. Čistá, Hostinné, zvýšení ochrany města rekonstrukcí úpravy a hrázemi 6. Orlice, Nepasice, ochranná hráz 7. Labe, Křešice, zvýšení ochrany obce hrázemi 8. Tichá Orlice, Choceň, zvýšení protipovodňové ochrany města rekonstrukcí úpravy a hrázemi 9. Labe, Lovosicko (Píšťany, Lovosice), protipovodňová ochrana na Q 100 10. Doubrava, Vrdy Zbyslav, zvýšení ochrany obcí hrázemi a rekonstrukcí jezu 11. Metuje, Velké Poříčí, zvýšení ochrany úpravou koryta v obci 12. Labe, Děčín, zvýšení ochrany městské zástavby hrázemi 13. Lužická Nisa, Jablonec nad Nisou, zvýšení ochrany města převodem povodňových průtoků přes vodní dílo Mšeno 14. Smědá, protipovodňová opatření v inundačním území, Višňová Víska, Minkovice 15. Labe, Jaroměř, zvýšení ochrany města rekonstrukcí koryta a hrázemi 16. Orlice, Albrechtice nad Orlicí, protipovodňová ochrana 17. Labe, Mělník, protipovodňová ochrana 18. Labe, Roudnice, protipovodňová ochrana 19. Tichá Orlice, Plchovice, protipovodňová ochrana obce 20. Labe, Štětí, protipovodňová ochrana 21. Labe, Ústí, levý břeh, protipovodňová ochrana na Q 100 22. Jizera, Benátky nad Jizerou, protipovodňová ochrana 23. Jizera, Mnichovo Hradiště, ochrana severozápadní části města 24. Labe, Poděbrady, zvýšení protipovodňové ochrany 25. Labe, Zálezlice, protipovodňová ochrana 26. Hejtmánkovický potok, 2. etapa, 1. část 27. Hustířanka, Dubenec, zkapacitnění koryta 28. Jesenčanský potok, zkapacitnění koryta 29. Mrlina, zkapacitnění koryta 30. Levostranný přítok Běluňky č. 6, zkapacitnění koryta 31. Čermná, zkapacitnění koryta 1. etapa 32. Maleč, zkapacitnění koryta 33. Hejtmánkovický potok, zkapacitnění koryta 2. etapa, 2. část 34. Olšina, zkapacitnění koryta 35. Hustířanka, Dubenec, zkapacitnění koryta 2. etapa 36. Suchá nádrž Ostřetín Úpa, Trutnov Jizera, Benátky nad Jizerou 10
Protipovodňová opatření plánovaná v letech 2014 2019 v rámci programu Podpora prevence před povodněmi III Dotační program 129 260 Podpora prevence před povodněmi III navazuje na předchozí dvě etapy. Opatření jsou zaměřena na efektivní protipovodňová opatření v záplavových územích, stavby ke zvýšení retence v krajině, tedy realizace řízených rozlivů povodní, budování poldrů a vodních nádrží s retenčními prostory. Upřednostňována jsou chybějící opatření v oblastech s potenciálně významným povodňovým rizikem, vymezených podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Povodí Labe v oblasti své působnosti mělo k 1. 3. 2017 zařazeno k realizaci 27 staveb v celkové hodnotě přibližně 2,7 mld. Kč: 1. Poldr Žireč 2. Mrlina, Vestec Rožďalovice, zvýšení ochrany obcí výstavbou poldrů, poldr Mlýnec 3. Mrlina, Vestec Rožďalovice, zvýšení ochrany obcí výstavbou poldrů, poldr Nepokoj 4. Librantický potok, Bukovina, výstavba suché retenční nádrže 5. Dědina, Mělčany, zvýšení ochrany území výstavbou nádrže 6. Višňová, Víska, výstavba suché nádrže na Krčelském potoce 7. Bylanka, Dřenice, výstavba suché retenční nádrže 8. Krounka, Kutřín, výstavba poldru 9. VD Labská, zvýšení retenční funkce rekonstrukcí spodních výpustí v obtokovém tunelu 10. VD Jahodnice, zvýšení retenční funkce rekonstrukcí tělesa hráze a spodních výpustí 11. VD Neškaredice, zvýšení retenční funkce rekonstrukcí spodních výpustí 12. VD Velký rybník, obnova spodních výpustí 13. Novohradka, Stíčany Čankovice, protipovodňová ochrana 14. Třebovka, Třebovice Česká Třebová, úprava toku 15. Divoká Orlice, Žamberk, protipovodňová ochrana 16. Jizera, Turnov zvýšení ochrany města rekonstrukcí koryta 17. Jizera, Příšovice, protipovodňová ochrana 18. Labe, Mělník, protipovodňová ochrana, II. etapa 19. Labe, Děčín, protipovodňová ochrana, II. etapa 20. Loučná, Litomyšl, zvýšení protipovodňové ochrany města 21. Tichá Orlice, Ústí nad Orlicí, zvýšení ochrany města 22. VD Harcov, zajištění bezpečnosti za povodní 23. VD Fojtka, zřízení nouzového přelivu 24. VD Pařížov, rekonstrukce hrázových výpustí 25. PPO města Štětí doplňující opatření 26. Labe, Račice protipovodňová ochrana 27. Tichá Orlice, Verměřovice, protipovodňová ochrana Hustířanka, Dubenec Tichá Orlice, Plchovice Labe, Jaroměř Doubrava, Zbyslav 11
Pro veřejnost, podnikatelské subjekty a obchodní partnery Povodí Labe, státní podnik provádí: odběry vzorků a rozbory pitné vody, odběry vzorků a analýzy povrchových a odpadních vod, sedimentů, plavenin, čistírenských kalů, biologických materiálů a zajišťuje granulometrické rozbory. Labe, Vrchlabská soutěska Víta Nejedlého 951 500 03 Hradec Králové tel. +420 495 088 111 e-mail: labe@pla.cz www.pla.cz Publikaci vydalo v roce 2017 Povodí Labe, státní podnik jako účelový náklad. Text: Ing. Zlata Šámalová. Redakce: Ing. Ladislav Merta, Ing. Zlata Šámalová Foto: Povodí Labe, státní podnik Technické zpracování, obálka a grafická úprava: Pep-in, s. r. o., Ondřej Štulc Tisk: GARAMON, s.r.o. Hradec Králové