Bezpečnostní program PZH

SUB ZÁVOD 07 MEP POSTŘELMOV ORGANIZAČNÍ SMĚRNICE OS č. 103 Dokumentovaný postup podle ISO 9001 a IRIS: 6.2.2.3 Bezpečnostní program PZH dle zákona č. 224/2015 Sb., Organizační směrnice je duševním vlastnictvím firmy. Je určena pouze pro služební potřebu zaměstnanců SUB ZÁVOD 07 MEP POSTŘELMOV. Předávání (včetně výpisů) a seznamování cizích osob s jejím obsahem je bez vědomí vedení závodu nepřípustné. Zpracoval: Ing. Petr Mikl Kontroloval: VGN Schválil: ŘZ EHSC, spol. s r.o. Václav Sejkora Ing. Zdeněk Doleček Vydání: 1.01 Nahrazuje: Bezpečnostní zprávu Počet listů: 180 Účinnost od: 2017-09_01 Výtisk č.:

SUB ZÁVOD 07 MEP POSTŘELMOV Organizační směrnice Bezpečnostní program PZH OS č. 103 Vydání: Platné od: List: 1.01 2017-09-01 2 z 180 Obsah: Bezpečnostní program PZH...1 I. Část I. Základní informace o objektu... 13 I.1. Identifikační údaje o provozovateli a objektu... 13 I.2. I.1.1. Název a sídlo provozovatele, tel./fax/e-mail, IČO... 13 I.1.2. Název a adresa objektu... 13 I.1.3. Identifikace osoby oprávněné jednat jménem provozovatele... 13 Identifikační údaje o právnické nebo fyzické osobě podílející se na vypracování bezpečnostního programu... 13 I.3. Údaje o činnosti a zaměstnancích... 13 I.3.1. Hlavní a vedlejší provozované činnosti, povolení a oprávnění k těmto činnostem 13 I.3.2. Rok zahájení činnosti provozovatele a užívání objektu a významná data k výstavbě, rekonstrukcím a změnám provozu... 13 I.3.3. Počty zaměstnanců v objektu, včetně jejich počtu na jednotlivých směnách.... 14 I.4. Popis objektu... 15 I.4.1. Informace o lokalizaci objektu a charakteru jeho okolí... 15 I.4.2. Informace o základním členění objektu na jednotlivá zařízení... 15 I.4.2.1. Provoz Galvanovna... 15 I.4.2.1.1. Objekt Galvanovna... 16 I.4.2.1.2. Objekt (parc. č. 556/2) Sklad chemikálií... 18 I.4.2.1.3. Objekt (parc. č. 556/46) Sklad kalů.... 18 I.4.2.2. Objekt Slévárna... 18 I.4.2.2.1. Objekt (parc. č. 556/52) Sklad slévárny a svařovna... 19 I.4.2.3. Objekty Elektro... 19 I.4.2.3.1. Objekt (parc.č. 556/8, /31, /24, /28, /26, /32, /33, /30)... 19 I.4.2.3.2. Objekt (parc.č. 556/55) Sklad hořlavin... 19 I.4.2.3.3. Objekt (parc. č. 556/36) Sklad technických plynů... 19 I.4.3. Stručná informace o technologii a způsobu nakládání s nebezpečnými látkami... 19 I.4.4. Stručná informace o vykonávaných činnostech s vlivem na bezpečnost... 20 I.4.5. Meteorologické charakteristiky v dané lokalitě... 20 II. Posouzení rizik závažné havárie... 22 II.1. Identifikace zdrojů rizik... 22 II.1.1. Přehled nebezpečných látek v objektu... 22 II.1.2. Identifikace a výběr zdrojů rizika pro podrobnou analýzu rizik.... 22 II.1.2.1. Popis použitých metod, odkaz na literární zdroje... 22 II.1.2.1.1. Metoda pro výběr zdrojů (1)... 22 II.1.2.1.2. II.1.2.1.3. Přehled jednotlivých zařízení s údaji potřebnými pro aplikaci metody výběru (1)... 24 Výběr zdrojů rizika pro podrobnou analýzu rizik, seznam vybraných zdrojů rizika... 27 II.1.3. Popis vybraných zdrojů rizika a mapové zobrazení jejich umístění v objektu... 35 II.1.3.1. Popis vybraných zdrojů rizika (technologie, výrobního postupu) a jejich zabezpečení... 35 II.1.3.1.1. Objekt (parc.č. 556/55) Sklad hořlavin, provoz Elektro... 35 II.1.3.1.2. Objekt (parc. č. 556/3) Galvanovna, provoz Galvanovna... 35 II.1.3.1.3. Chemický sklad (parc.č. 556/2) Galvanovna, provoz Galvanovna... 36 II.1.3.2. Uvedení vzdáleností vybraných zdrojů rizika od zájmových lokalit v závislosti na způsobu ohrožení a příjemci rizika (osoby, životní prostředí, majetek).... 37 II.1.3.3. Zakreslení umístění zdroje rizika na mapě objektu.... 38 II.2. Analýza rizik... 38

SUB ZÁVOD 07 MEP POSTŘELMOV Organizační směrnice Bezpečnostní program PZH OS č. 103 Vydání: Platné od: List: 1.01 2017-09-01 3 z 180 II.2.1. Identifikace možných situací a příčin (podmínek), které mohou vést k iniciační události závažné havárie, identifikace iniciačních událostí a možných scénářů rozvoje závažné havárie.... 38 II.2.1.1. Přehled možných situací a příčin (podmínek) uvnitř objektu, které mohou způsobit poškození lidského zdraví, životního prostředí a majetku, včetně uvážení nebezpečných chemických reakcí.... 38 II.2.1.2. Přehled možných situací a příčin (podmínek) vně objektu, které mohou způsobit poškození lidského zdraví, životního prostředí a majetku.... 39 II.2.1.3. Systematická komplexní identifikace příčin a popis iniciačních událostí možných scénářů závažné havárie.... 41 II.2.1.3.1. Výsledky analýzy... 43 II.2.1.3.2. Popis iniciačních událostí... 45 II.2.1.4. Popis identifikovaných scénářů závažných havárií... 46 II.2.1.4.1. Scénář SC 1 katastrofický únik kyseliny fluorovodíkové 75% při manipulaci... 46 II.2.1.4.2. Scénář SC 2 katastrofický únik lázně s obsahem kyanidů a smíchání s odpadními vodami kyselými... 46 II.2.1.4.3. Scénář SC 3 požár při manipulaci ve skladu hořlavých kapalin... 46 II.2.1.4.4. Scénář SC 4 poškození životního prostředí... 47 II.2.2. Odhad následků identifikovaných scénářů závažných havárií na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek... 48 II.2.2.1. Určení kritérií a limitních hodnot pro odhad následků identifikovaných scénářů závažných havárií... 48 II.2.2.1.1. Pool fire... 48 II.2.2.1.2. Toxické působení... 48 II.2.2.2. Odhady následků identifikovaných scénářů závažných havárií na životy a zdraví lidí... 49 II.2.2.2.1. Scénář SC 1 únik kyseliny fluorovodíkové 75% a toxické působení par... 49 II.2.2.2.2. Scénář SC 2 vznik kyanovodíku ve vnitřním prostoru galvanovny... 50 II.2.2.2.3. Scénář SC 3 únik 200 l benzinu a požár ve vnitřním prostoru skladu... 50 II.2.2.3. II.2.2.4. Odhady následků identifikovaných scénářů závažných havárií na životní prostředí, zvířata a majetek.... 51 Grafické znázornění dosahu zvolených limitních hodnot účinků identifikovaných scénářů závažných havárií.... 53 II.2.3. Odhad výsledné roční frekvence závažných havárií... 53 II.2.3.1. Zobrazení popsaných scénářů ZH pomocí stromu poruch... 53 II.2.3.1.1. Kvantifikace scénáře SC 1 prasknutí obalu s kyselinou fluorovodíkovou při vyskladnění z nákladního automobilu... 53 II.2.3.1.2. Kvantifikace scénář SC 2 vznik kyanovodíku ve vnitřním prostoru galvanovny... 54 II.2.3.1.3. Kvantifikace scénáře SC 3 únik 200 l benzinu a požár ve vnitřním prostoru skladu... 54 II.2.3.1.4. Kvantifikace scénáře SC 4 únik neupravených vod do životního prostředí... 54 II.2.3.2. Určení výsledných scénářů závažných havárií a jejich frekvencí... 54 II.2.4. Stanovení míry skupinového rizika identifikovaných scénářů... 54 II.2.5. Výsledky a postup posouzení vlivu (spolehlivosti a chybování) lidského činitele.. 55 II.2.5.1. Obecná charakteristika a koncept HTA (Hierarchical Task Analysis)... 55 II.2.5.1.1. Úkoly a cíle... 55 II.2.5.1.2. II.2.5.1.3. Operace... 55 Výstupy metody... 56 II.2.5.2. Identifikace kritických pracovních pozic... 56 II.2.5.3. Analýza úkolů a činností vykonávaných zaměstnanci na kritických pracovních pozicích 57 II.2.5.3.1. Analýza úkolů prováděných při obsluze zařízení... 57 II.2.5.3.2. II.2.5.3.3. Výsledky metody HTA pracovní činnost úprava odpadních vod, pozice neutralizátor... 58 Výsledky metody HTA pracovní činnosti pozice skladník... 60 II.2.5.4. Příčiny selhání lidského činitele na kritických pracovních pozicích a možné důsledky tohoto selhání.... 63 II.2.5.5. Realizovaná a plánovaná preventivní opatření pro eliminaci chybování lidského činitele... 64 II.2.5.5.1. II.2.5.5.2. Výběr lidí na pracovní pozice... 64 Systém výcviku... 64

SUB ZÁVOD 07 MEP POSTŘELMOV Organizační směrnice Bezpečnostní program PZH OS č. 103 Vydání: Platné od: List: 1.01 2017-09-01 4 z 180 II.3. Hodnocení rizik... 65 II.4. II.3.1. Hodnocení přijatelnosti rizika závažných havárií... 65 II.3.2. Celkové hodnocení rizika objektu... 65 Seznam informačních zdrojů a veřejně publikovaných i nepublikovaných metodik použitých při analýze rizik a jejich popis... 66 III. Část III. Zásady, cíle a politika prevence závažných havárií... 66 III.1. Popis zásad a celkových cílů prevence závažných havárií... 66 III.2. Politika prevence závažných havárií... 67 III.3. Informace o veřejné přístupnosti politiky prevence závažných havárií... 67 III.4. Konkrétní cíle a úkoly prevence závažných havárií... 67 III.5. III.6. III.4.1. Systém řízení bezpečnosti... 67 III.4.2. Lidské zdroje v objektu a jejich řízení... 67 III.4.3. Řízení provozu objektu... 68 III.4.4. Řízení změn v objektu... 68 III.4.5. Havarijní plánování... 68 III.4.6. Sledování a hodnocení plnění cílů stanovených politikou prevence závažných havárií a systémem řízení bezpečnosti... 68 III.4.7. Audit systému řízení bezpečnosti a politiky prevence závažných havárií... 69 III.4.8. Úkoly v oblasti PZH... 69 Informace o tom, zda celkové cíle, zásady a politika prevence závažných havárií, včetně opatření k omezení možných následků závažné havárie, odpovídají existujícím zdrojům rizika závažných havárií... 69 Informace o tom, zda prevence závažných havárií je řešena samostatně nebo zda je součástí integrovaného systému, např. spolu s bezpečností a ochranou zdraví při práci, ochranou životního prostředí... 69 IV. Část IV. Popis systému řízení bezpečnosti... 70 IV.1. Náležitosti charakteristiky systému řízení bezpečnosti... 70 IV.1.1. Charakteristika systému řízení bezpečnosti, struktura, úrovně... 70 IV.1.2. Struktura a přehled vnitřních předpisů souvisejících se systémem řízení bezpečnosti... 71 IV.1.3. Informace o přístupnosti systému řízení bezpečnosti zaměstnancům... 71 IV.1.4. Organizační zajištění klíčových prvků systému řízení bezpečnosti, uvedení příslušných vnitřních předpisů.... 71 IV.1.4.1. Popis organizačního zajištění procesu posuzování rizik závažné havárie... 71 IV.1.4.2. Popis organizačního zajištění procesu zavádění, udržování a zdokonalování systému řízení bezpečnosti... 72 IV.1.4.3. Popis organizačního zajištění procesu sledování požadavků právních předpisů a technických dokumentů a zajištění jejich dodržování... 73 IV.1.4.4. Popis organizačního zajištění definování cílů a úkolů v oblasti prevence závažných havárií... 73 IV.1.4.5. Popis organizačního zajištění stanovování ukazatelů, parametrů a kritérií použitelných pro hodnocení plnění úkolů, cílů a účinnosti opatření... 74 IV.1.4.6. Popis organizačního zajištění procesu určování prioritních úkolů a sestavování časového harmonogramu... 74 IV.1.4.7. Popis organizačního zajištění provádění kontrol na všech stupních řízení, zaměřených na sledování plnění stanovených úkolů a cílů, uvedení pravidel, lhůt nebo termínů... 75 IV.1.4.8. Popis organizačního zajištění technických, finančních a lidských zdrojů pro účely plnění jednotlivých tematických oblastí systému řízení bezpečnosti... 75 IV.1.4.9. Popis organizačního zajištění rezervních zdrojů pro případy nečekaných změn v objektu nebo jiných neobvyklých okolností (technických, finančních a lidských)... 76

SUB ZÁVOD 07 MEP POSTŘELMOV Organizační směrnice Bezpečnostní program PZH OS č. 103 Vydání: Platné od: List: 1.01 2017-09-01 5 z 180 IV.2. Struktura popisu tematických oblastí systému řízení bezpečnosti... 77 IV.2.1. Lidské zdroje v objektu a jejich řízení... 77 IV.2.1.1. Zaměstnanci s vlivem na omezování rizik nebo s vlivem na vznik závažných havárií... 77 IV.2.1.1.1. Přehled všech pracovních pozic zaměstnanců (funkční zařazení) s vlivem na omezování rizik nebo s vlivem na vznik závažných havárií, popis úkolů, povinností a odpovědností zaměstnanců na těchto pracovních pozicích, u pracovních pozic vedoucích zaměstnanců jejich zastupitelnost... 77 IV.2.1.1.2. Organizační schéma a funkční schéma se zvýrazněním pracovních pozic zaměstnanců s vlivem na omezování rizik nebo s vlivem na vznik závažných havárií.... 79 IV.2.1.1.3. Dostupnost aktuálního přehledu zaměstnanců s vlivem na omezování rizik nebo s vlivem na vznik závažných havárií... 79 IV.2.1.1.4. Uvedení odkazu na vnitřní předpis, kterým se ukládá povinnost seznámit dodavatele, zaměstnance externích právnických osob nebo externí podnikající fyzické osoby (dále jen externí subjekty ) a návštěvníky s bezpečnostními pravidly v objektu a provádět kontrolu dodržování pravidel.... 79 IV.2.1.1.5. Informace o prověřování kvalifikace externích subjektů... 80 IV.2.1.1.6. Informace o projednávání problematiky prevence závažné havárie na úrovni vedoucích zaměstnanců.... 80 IV.2.1.1.7. Informace o seznamování zaměstnanců s výsledky projednávání problematiky prevence závažné havárie na úrovni vedení.... 80 IV.2.1.2. Zaměstnanci na vedoucích pracovních pozicích (název pracovní pozice) a jejich odpovědnost.... 80 IV.2.1.2.1. Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za provádění posouzení rizik závažné havárie... 80 IV.2.1.2.2. Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za seznamování dodavatelů, externích subjektů a návštěvníků s existujícími riziky a s pravidly bezpečného výkonu činností nebo pohybu v objektu... 80 IV.2.1.2.3. Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za zajištění potřebných zdrojů (včetně lidských) pro zavedení a udržování systému řízení a jeho rozvoj... 81 IV.2.1.2.4. Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za proces zavádění a udržování systému řízení a jeho rozvoj... 81 IV.2.1.2.5. Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za identifikaci potřeb výcviku, zajištění a realizace výcviku a vyhodnocení jeho efektivnosti... 81 IV.2.1.2.6. Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za sledování funkčnosti systému řízení, provádění jeho kontrol a auditů a vyhodnocování jeho účinnosti... 81 IV.2.1.2.7. Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za zavedení, sledování a vyhodnocování nápravných aktivit.... 81 IV.2.1.2.8. Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení a řešení mimořádných a havarijních situací.... 81 IV.2.1.3. Řízení lidských zdrojů, výchova a vzdělávání... 81 IV.2.1.3.1. Informace o tom, zda je zaveden systém výběru zaměstnanců pro obsazování pracovních pozic významných z hlediska prevence závažných havárií, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis... 81 IV.2.1.3.2. Informace o tom, zda u pracovních pozic významných z hlediska prevence závažných havárií je zajištěn rozvoj a udržování potřebných odborných znalostí a dovedností, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis... 82 IV.2.1.3.3. Informace o školení zaměstnanců ve vztahu k jejich pracovnímu zařazení, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis.... 82 IV.2.1.3.4. Informace o způsobu ověřování znalostí a dovedností u zaměstnanců, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis... 82 IV.2.1.3.5. Informace o způsobu dokumentování provedeného školení a jeho vyhodnocení, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis.... 82 IV.2.1.3.6. Informace o tom, zda školení zahrnuje následující oblasti:... 82 IV.2.1.3.7. Informace o tom, zda školení zahrnuje také následující oblasti:... 83 IV.2.1.3.8. Informace o provádění vstupního školení... 83 IV.2.1.3.9. Informace o školeních prováděných během trvání pracovního poměru... 83 IV.2.1.3.10. Informace o školení zaměstnanců při převedení na jinou práci a při zavádění nových postupů a technologií... 84 IV.2.1.3.11. Informace o zajištění výcviku u činností významných z hlediska bezpečnosti, přehled těchto činností.... 84 IV.2.1.4. Aktivní přístup zaměstnanců k problematice prevence závažných havárií.... 84 IV.2.1.4.1. Informace o možnosti zaměstnanců, kteří zajišťují provoz a obsluhu (dále jen provozní zaměstnanci ), předkládat návrhy při přípravě, zavádění a naplňování systému řízení prevence závažných havárií, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis... 84 IV.2.1.4.2. Informace o akceptování návrhů provozních zaměstnanců... 84

SUB ZÁVOD 07 MEP POSTŘELMOV Organizační směrnice Bezpečnostní program PZH OS č. 103 Vydání: Platné od: List: 1.01 2017-09-01 6 z 180 IV.2.1.4.3. IV.2.1.4.4. Popis motivačních nástrojů ke zvyšování znalostí, dovedností a dodržování bezpečných pracovních postupů u provozních zaměstnanců... 84 Informace o zajištění volného přístupu provozních zaměstnanců k výsledkům vyhodnocení plnění úkolů z oblasti prevence závažných havárií... 85 IV.2.2. Řízení provozu objektu... 85 IV.2.2.1. Informace k vnitřnímu předpisu, kterým se zavádí povinnost posuzovat provozní činnosti z hlediska možnosti vzniku závažné havárie, včetně uvedení stručné charakteristiky tohoto vnitřního předpisu.... 85 IV.2.2.2. Přehled provozních činností s vlivem na vznik závažné havárie... 85 IV.2.2.3. Přehled provozních činností s možným vlivem na vznik havarijního znečištění ovzduší, vod a půdy.... 86 IV.2.2.4. Informace k vnitřnímu předpisu, kterým se zavádí povinnost zpracovat a zavést bezpečné postupy pro identifikované rizikové činnosti, uvedení stručné charakteristiky tohoto vnitřního předpisu... 86 IV.2.2.5. Informace o zavedení bezpečných postupů (instrukcí) pro výkon provozních činností významných z hlediska bezpečnosti.... 87 IV.2.2.6. Informace o tom, že v bezpečných postupech jsou zohledněny požadavky na:... 87 IV.2.2.7. Informace o zavedení bezpečných postupů pro různé fáze provozování technologických zařízení... 88 IV.2.2.8. Informace o zavedení bezpečných postupů pro provádění údržby zařízení a technologických komponent, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis... 89 IV.2.2.9. Informace o zavedení harmonogramů údržby, kontrol a revizí u objektů, technických zařízení a technologií, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis... 89 IV.2.2.10. Informace o systematickém ověřování funkčnosti signalizačních, bezpečnostních a regulačních systémů a o prokazatelném vedení záznamů o ověřování, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis... 89 IV.2.2.11. Informace o tom, že v bezpečných postupech jsou uvažovány následující aspekty:... 90 IV.2.2.12. Informace o souladu zavedených bezpečných postupů s provozními předpisy výrobce zařízení a s obecně závaznými právními předpisy.... 90 IV.2.2.13. Informace o zajištění účasti provozních zaměstnanců při zpracování bezpečných postupů (pracovních instrukcí, pracovních postupů), včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis... 90 IV.2.2.14. Informace o dostupnosti bezpečných postupů pro provozní zaměstnance, kteří vykonávají činnosti spojené s rizikem závažné havárie... 90 IV.2.2.15. Informace o seznamování provozních zaměstnanců, kteří vykonávají činnosti spojené s rizikem závažné havárie, s bezpečnými postupy, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis... 91 IV.2.2.16. Informace o prověřování znalosti bezpečných postupů u provozních zaměstnanců, kteří vykonávají činnosti spojené s rizikem závažné havárie, a o způsobu dokumentování záznamu tohoto prověřování, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis... 91 IV.2.2.17. Informace o systému odborného a nestranného posuzování bezpečných postupů před jejich zaváděním do praxe, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis... 91 IV.2.2.18. Informace o systému aktualizace bezpečných postupů v souvislosti s novými vědeckotechnickými poznatky.... 92 IV.2.2.19. Informace o prováděné aktualizaci bezpečných postupů na základě zkušeností z provozu a výsledků kontrol a revizí.... 92 IV.2.2.20. Informace o tom, který vnitřní předpis ukládá provozním zaměstnancům, kteří vykonávají činnosti spojené s rizikem závažné havárie, dodržovat bezpečné postupy... 93 IV.3. Řízení změn v objektu... 93 IV.3.1. Informace o postupech v procesu řízení (plánování, provádění, kontrola, opravná opatření) změn v technologických a technických řešeních... 94 IV.3.2. Informace o postupech v procesu řízení změn v provozních činnostech... 95 IV.3.3. Informace o postupech v procesu řízení změn v programovacích systémech... 95 IV.3.4. Informace o postupech v procesu řízení změn v personálním obsazení... 95 IV.3.5. Informace o postupech v procesu řízení změn při změně vnitřních a vnějších podmínek... 96

SUB ZÁVOD 07 MEP POSTŘELMOV Organizační směrnice Bezpečnostní program PZH OS č. 103 Vydání: Platné od: List: 1.01 2017-09-01 7 z 180 IV.3.6. IV.3.7. IV.3.8. Informace o tom, zda součástí procesu plánování a provádění změny je i odborné posouzení změny z hlediska bezpečnosti a jeho řádné zdokumentování, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis, a stanovení pracovní pozice zaměstnance odpovědného za toto posouzení... 96 Informace o personální odpovědnosti za dílčí části procesu řízení změny a jeho zdokumentování, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis... 96 Informace o pravidlech a postupech informování zaměstnanců dotčených změnou o přípravě a průběhu provádění této změny, o bezpečnostních opatřeních a případně o zajištění výcviku těchto zaměstnanců... 96 IV.3.9. Informace o zásadách kontrolní činnosti po provedené změně... 96 IV.3.10. Informace o opravných opatřeních vyvolaných kontrolou po provedené změně, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis... 97 IV.4. Havarijní plánování... 97 IV.4.1. IV.4.2. IV.4.3. IV.4.4. IV.4.5. IV.4.6. IV.4.7. IV.4.8. IV.4.9. IV.4.10. IV.4.11. IV.4.12. Informace o zásadách a postupech zjišťování a odhalování možných situací a stavů, které mohou vyvolat závažnou havárii... 97 Informace, zda zásady a postupy umožňují identifikovat možné havarijní situace, vzniklé změnou vnějších nebo vnitřních podmínek... 98 Informace, zda zásady a postupy umožňují akceptovat podněty a zkušenosti zaměstnanců, externích subjektů, orgánů veřejné správy, základních složek integrovaného záchranného systému apod.... 98 Informace o stanovených postupech a pravidlech zpracování opatření pro ochranu a zásah k omezení následků závažné havárie... 98 Popis organizačního zajištění materiálně technických prostředků a lidských zdrojů pro případy závažných havarijních situací, přehled vlastních sil a prostředků, včetně lidských zdrojů, použitelných a dostupných při závažných havarijních situacích... 99 Popis spolupráce s externími subjekty, základními složkami integrovaného záchranného systému, havarijními službami apod... 99 Informace o aktuálním přehledu spojení se základními složkami integrovaného záchranného systému... 100 Informace o aktuálním přehledu spojení s odbornými pracovišti orgánů veřejné správy a dalšími odbornými institucemi (Česká inspekce životního prostředí, příslušný správce vodního toku apod.)... 100 Informace o aktuálním přehledu kontaktů na provozovatelem určené zaměstnance pohotovostních služeb v pracovní i mimopracovní době... 100 Informace o vnitřním předpisu, kterým jsou stanoveny činnosti a konkrétní odpovědnosti vybraných zaměstnanců v případě závažných havarijních stavů.. 101 Informace o tom, zda v dokumentech havarijního plánování jsou na topografickém podkladu znázorněny:... 102 Informace o vnitřním předpisu, kterým je stanovena povinnost průběžně aktualizovat dokumenty havarijního plánování... 102 IV.4.13. Informace o tom, zda k aktualizaci havarijní dokumentace dochází vždy:... 103 IV.4.14. IV.4.15. Informace o vnitřním předpisu, kterým je stanovena povinnost systémově prověřovat připravenost havarijních sil a prostředků provozovatele, včetně prověřování aktuálnosti kontaktů na základní složky integrovaného záchranného systému... 103 Podrobnosti o systému plánování, realizace a vyhodnocování prověřovacích a tematických cvičení... 104 IV.4.16. Informace o tom, zda prověřovací a tematická cvičení jsou zaměřena na:... 104 IV.4.17. Informace k systému zavádění a realizace opatření vyplývajících z výsledků prověřovacích a tematických cvičení, a prověřování účinnosti a efektivnosti těchto opatření... 105

SUB ZÁVOD 07 MEP POSTŘELMOV Organizační směrnice Bezpečnostní program PZH OS č. 103 Vydání: Platné od: List: 1.01 2017-09-01 8 z 180 IV.5. IV.4.18. IV.4.19. Informace o způsobu informování zaměstnanců o výsledcích těchto cvičení a o přijatých opatřeních... 105 Informace o organizačně technickém řešení situace při náhlém výpadku elektrického zdroje, včetně popisu postupů aktivování náhradních zdrojů... 105 Sledování a hodnocení plnění cílů stanovených politikou prevence závažných havárií a systémem řízení bezpečnosti... 105 IV.5.1. Postupy průběžného sledování a hodnocení plnění stanovených úkolů a cílů... 105 IV.5.1.1. Informace o vnitřním předpisu, kterým se uvedené postupy zavádějí... 106 IV.5.1.2. Informace o tom, zda jsou při sledování plnění úkolů u měřitelných ukazatelů stanovena pravidla a postupy měření... 106 IV.5.1.3. Informace o tom, zda je v případech měření prováděna archivace naměřených dat a záznamů... 106 IV.5.1.4. Informace o tom, zda je v případě nesplněného úkolu prováděna identifikace příčin... 107 IV.5.1.5. Informace o tom, zda v případě nesplněného úkolu jsou bezodkladně přijata příslušná nápravná opatření... 107 IV.5.2. Postupy zahrnující systém hlášení, evidence a vyšetřování závažných havárií, nehod, skoronehod nebo selhání bezpečnostních a ochranných systémů... 107 IV.5.2.1. Informace o vnitřním předpisu, kterým se uvedené postupy zavádějí... 108 IV.5.2.2. Popis pravidel a postupů užívaných při vyšetřování havárií a nehod, sestavování vyšetřujícího týmu, dokumentování průběhu a výsledku vyšetřování, projednání závěrů šetření vedením organizace, přijetí nápravných a preventivních opatření... 108 IV.5.2.3. Informace o pravidlech archivace veškeré dokumentace z vyšetřování havárií a nehod... 109 IV.5.2.4. Informace o tom, jak je zajištěno informování zaměstnanců o příčinách, následcích a důsledcích havárií a nehod... 109 IV.5.2.5. Informace o tom, zda jsou zaměstnanci informováni o nápravných a preventivních opatřeních přijatých v souvislosti s haváriemi a nehodami... 109 IV.6. Audit systému řízení bezpečnosti a politiky prevence závažných havárií... 109 IV.6.1. IV.6.2. IV.6.3. IV.6.4. IV.6.5. IV.6.6. IV.6.7. IV.6.8. Informace o zdokumentovaném systému plánování interních auditů a jejich zaměření... 110 Informace o provádění nezávislého auditu zaměřeného na ověření správnosti politiky prevence závažných havárií a systému řízení bezpečnosti... 110 Informace o provádění nezávislého auditu zaměřeného na ověření úrovně naplňování bezpečnostní politiky prevence závažných havárií prostřednictvím systému řízení bezpečnosti... 110 Přehled kontrolovaných oblastí významných z hlediska prevence závažných havárií... 110 Informace o zdokumentovaných zásadách a postupech kontrolní činnosti, včetně informací o požadavcích na kvalifikaci a zkušenost kontrolního orgánu, na konkrétnost a komplexnost záznamu z auditu, na bezodkladné postoupení výsledků auditu vedení k projednání a následné přijetí a provedení příslušných opatření... 111 Informace o způsobu evidence a archivace záznamů z provedených auditů systému řízení bezpečnosti... 111 Informace o tom, zda v rámci auditů plnění úkolů prevence závažných havárií je mimo jiné prověřována:... 111 Informace o způsobu stanovení a realizace opatření, která jsou přijímána na základě zjištění z prováděných sledování a měření, při kontrolní činnosti, auditech a vyhodnocení... 112 IV.6.9. Kontrola plnění přijatých opatření... 113 IV.6.10. Informace ke způsobu sledování a vyhodnocování vhodnosti a účinnosti stanovených opatření... 113

SUB ZÁVOD 07 MEP POSTŘELMOV Organizační směrnice Bezpečnostní program PZH OS č. 103 Vydání: Platné od: List: 1.01 2017-09-01 9 z 180 IV.6.11. Informace o systému prověřování politiky prevence závažných havárií a systému řízení bezpečnosti, s důrazem na:... 113 V. Část V. Závěrečné shrnutí... 113 VI. Přílohová část... 115 VI.1. Příloha I.1: Výpis z OR... 115 VI.2. Příloha I.2: Organizační schéma funkční schéma... 118 VI.2.1. Organizační schéma zvýraznění pozic v provozu Galvanovna s vlivem na PZH... 119 VI.3. Příloha I.3: Umístění objektu vzhledem k okolí... 120 VI.4. Příloha I.4: Schéma objektů... 122 VI.5. Příloha I.4.1: Schéma linek objekt galvanovna... 123 VI.6. VI.7. Příloha I.4.2. Rozmístění věcných prostředků PO a havarijních prostředků - galvanovna... 124 Příloha I.4.3. Rozmístění věcných prostředků PO a havarijních prostředků sklad chemických látek (provoz galvanovna)... 125 VI.8. Příloha II.1 Seznam CHLS po provozech (vložená příloha)... 126 VI.8.1. Provoz Galvanovna... 126 VI.8.2. Provoz Elektro... 158 VI.8.3. Provoz Slévárna... 168 VI.9. Příloha II.2 Bezpečnostní listy (elektronicky)... 171 VI.10. Příloha II.3: Vybrané zdroje rizik a jejich umístění v areálu... 172 VI.11. Příloha II.4 Zobrazení dosahu účinků scénářů SC 1 a 2... 173 VI.12. Příloha III.1: Politika PZH... 174 VI.13. Příloha III.2: Úkoly v oblasti PZH a CHLS pro rok 2017... 175 VI.14. Příloha IV.1 Seznam dokumentace související se systémem řízení bezpečnosti... 178 VI.15. Příloha IV.2. Zóny s nebezpečím výbuchu pracoviště Blasoplast (TOP COAT), provoz Galvanovna... 180

SUB ZÁVOD 07 MEP POSTŘELMOV Organizační směrnice Bezpečnostní program PZH OS č. 103 Vydání: Platné od: List: 1.01 2017-09-01 10 z 180 Zkratky A indikační číslo a.s. akciová společnost BOZP bezpečnost a ochrana zdraví při práci BP Bezpečnostní program CHLaS/CHLS Chemická látka a směs ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČIŽP Česká inspekce životního prostředí DES Deemulgační stanice EPS elektrická požární signalizace FM funkční místo G limitní množství látky G-TE Galvanovna útvar technologie G-Ú Galvanovna útvar údržba G-V Galvanovna útvar výrobní HK Hořlavá kapalina dle ČSN 650201 HZS Hasičský záchranný sbor IBP Inspektorát bezpečnosti práce ITI Institut technické inspekce IZS integrovaný záchranný systém J jižní JV jihovýchodní JZ jihozápadní KJ kontrola jakosti L vzdálenost jednotky/zařízení k posuzovanému bodu na hranici areálu nebo obydlené oblasti LC 50 koncentrace látky v ovzduší, způsobující úmrtnost 50% exponovaných osob (živočichů) po danou dobu expozice MaR měření a regulace SUB Slovácké strojírny Uherský Brod MU mimořádná událost MŽP Ministerstvo životního prostředí NL nebezpečná látka NS neutralizační stanice O 1 až O 3 korekční faktory OOPP osobní ochranné pracovní pomůcky OS organizační směrnice OŽP ochrana životního prostředí PČOV průmyslová čistírna odpadních vod PO požární ochrana PÚ povrchové úpravy PVTZ Plán výchovy a tréninku zaměstnanců PZH prevence závažné havárie QRA Quantitative Risk Assessment (kvantitativní hodnocení rizika) S severní; selektivní číslo v metodice QRA SŘ systém řízení Stl středotlak (údaj u zemního plynu) SUB Slovácké strojírny Uherský Brod Společnost Slovácké strojírny Uherský Brod SV severovýchodní

SUB ZÁVOD 07 MEP POSTŘELMOV Organizační směrnice Bezpečnostní program PZH OS č. 103 Vydání: Platné od: List: 1.01 2017-09-01 11 z 180 SZ THP TTP V Z ZR ZZS ŽP severozápadní Technicko-hospodářský pracovník typový technologický postup východní západní zdroj rizika Zdravotnická záchranná služba životní prostředí

Definice Pro účely tohoto dokumentu je následujícími pojmy míněno: domino efekt nebezpečnou látkou objekt provozovatel riziko scénář skladování sousední objekt umístěním nebezpečné látky uživatel objektu zařízení závažná havárie zdroj rizika zóna havarijního plánování možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku nebo následků závažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti zařízení, objektů nebo skupiny objektů a umístění nebezpečných látek, vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemická směs podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci, označování a balení látek a směsí celý prostor, popřípadě soubor prostorů, ve kterém je umístěna jedna nebo více nebezpečných látek v jednom nebo více zařízeních užívaných právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která užívá nebo bude užívat objekt, ve kterém je nebo bude nebezpečná látka umístěna v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II, nebo který byl zařazen do skupiny A nebo do skupiny B rozhodnutím krajského úřadu pravděpodobnost vzniku nežádoucího specifického účinku, ke kterému dojde během určité doby nebo za určitých okolností variantní popis rozvoje závažné havárie, popis rozvoje příčinných a následných, na sebe navazujících a vedle sebe i posloupně probíhajících událostí, a to buď spontánně probíhajících anebo probíhajících jako činnost lidí, které mají za účel zvládnout průběh závažné havárie. umístění určitého množství nebezpečných látek pro účely uskladnění, uložení do bezpečného opatrování nebo udržování v zásobě, objekt nacházející se v takové blízkosti jiného objektu, v důsledku které se zvyšuje pravděpodobnost vzniku nebo následky závažné havárie projektované množství nebezpečné látky, která je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována v objektu nebo u které lze důvodně předpokládat, že se při ztrátě kontroly nad průběhem průmyslového chemického procesu nebo při vzniku závažné havárie může v objektu nahromadit právnická nebo podnikající fyzická osoba, která užívá nebo bude užívat objekt, ve kterém je nebo bude nebezpečná látka umístěna v množství menším, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II, a který nebyl zařazen do skupiny A nebo do skupiny B rozhodnutím krajského úřadu, technická nebo technologická jednotka, ve které je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována a která zahrnuje rovněž všechny části nezbytné pro provoz zařízení, zejména stavební objekty, potrubí, skladovací tankoviště, stroje, průmyslové dráhy a nákladové prostory, mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, zejména závažný únik nebezpečné látky, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu, vedoucí k vážnému ohrožení nebo k vážným následkům na životech a zdraví lidí a zvířat, životním prostředí nebo majetku a zahrnující jednu nebo více nebezpečných látek, vlastnost nebezpečné látky nebo fyzická či fyzikální situace vyvolávající možnost vzniku závažné havárie území v okolí objektu, ve kterém jsou uplatňovány požadavky ochrany obyvatelstva a požadavky územního rozvoje z hlediska havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu, Organizační směrnice je duševním vlastnictvím firmy. Je určena pouze pro služební potřebu zaměstnanců SUB ZÁVOD 07 MEP POSTŘELMOV. Předávání (včetně výpisů) a seznamování cizích osob s jejím obsahem je bez vědomí vedení závodu nepřípustné. Zpracoval: Ing. Petr Mikl Kontroloval: VGN Schválil: ŘZ EHSC, spol. s r.o. Václav Sejkora Ing. Zdeněk Doleček Vydání: 1.01 Nahrazuje: Bezpečnostní zprávu Počet listů: 180 Účinnost od: 2017-09_01 Výtisk č.:

I. Část I. Základní informace o objektu I.1. I.1.1. Identifikační údaje o provozovateli a objektu Název a sídlo provozovatele, tel./fax/e-mail, IČO Obchodní název provozovatele: Slovácké strojírny a.s. Adresa sídla: Nivnická 1763, Uherský Brod Tel./fax/email: 583 493 111/583 493 525/sub@sub.cz IČO: 000 08 702 Statutární orgán: Představenstvo společnosti I.1.2. Název objektu: Adresa podnikání: I.1.3. Název a adresa objektu Závod 07 MEP Postřelmov Tovární 182/2789 69 Postřelmov Identifikace osoby oprávněné jednat jménem provozovatele Jméno: Ing. Doleček Zdeněk Bydliště: Ředitel závodu SUB 07 MEP Postřelmov Funkce: Mírová 131, 78969 Postřelmov Tel.: 583 493 111/ 603 157 607 E-mail: Dolecek.Zdenek@sub.cz I.2. Identifikační údaje o právnické nebo fyzické osobě podílející se na vypracování bezpečnostního programu Obchodní název provozovatele: EHSC, spol. s r.o. Adresa sídla: Husinecká 903/10, Praha Tel./fax/email: 736 612 783/-/ehsc@ehsc.cz IČO: 24264245 Statutární orgán: jednatel Ing. Petr Mikl Josef Báča Spojení na statutární zástupce: telefon: 736612783 telefon: 777422220 I.3. I.3.1. Údaje o činnosti a zaměstnancích Hlavní a vedlejší provozované činnosti, povolení a oprávnění k těmto činnostem Hlavní činností je povrchová úprava kovů, slévárenství, výroba elektrozařízení, nákup chemických látek a směsí včetně vysoce toxických. Přehled činností je uveden ve výpisu z obchodního rejstříku v Příloze I.1. I.3.2. Rok zahájení činnosti provozovatele a užívání objektu a významná data k výstavbě, rekonstrukcím a změnám provozu Bývalá MEP Postřelmov, a.s., je jedním z nejstarších podniků s elektrotechnickou výrobou v regionu severní Moravy. Elektrotechnické přístroje se v podniku vyrábějí od roku 1931. Poválečné začlenění do Moravských elektrotechnických závodů se sídlem v Olomouci trvalo do roku 1947, kdy byl založen národní podnik MEZ Postřelmov. Největší rozvoj a výstavba podniku byla v 50. a 60. letech, kdy současně s výstavbou základního závodu a pobočného závodu v Zábřehu. Podnik se tak postupně stal důležitým článkem v systému průmyslu tehdejší Československé republiky.

Významná data k výstavbě, rekonstrukci a změnám provozu s důrazem na životní prostředí: 1948 : zprovoznění staré ruční galvanovny 1975 : převedení kotelny HV3 z uhlí na plyn 1984 : stavba a zprovoznění nového objektu galvanovny 1990 : náhrada kyanidových zinkovacích lázní lázněmi bez obsahu kyanidů ukončení provozu kyanidové lázně kadmiování 1992 : započetí sanace spodních vod k odstranění chlorovaných uhlovodíků 1994 : ukončení používání chlorovaných uhlovodíků k odmašťování (náhrada: alkalická horká emulgační odmašťovadla) ukončení provozu chemického niklování 1994 : Zahájení sanace a vytvoření monitorovacího systému starých ekologických zátěží 1994-5 : krátkodobé používání úzkých frakcí ropy k odmaštění za nízké teploty 1995 : instalace dočišťovacího stupně ionexové stanice pro konečnou úpravu odpadních vod za účelem snížení zbytkové koncentrace těžkých kovů 1995 : stavba kotelny HV1 na plyn 1995-6 : ukončení kotelny HV2 na uhlí přechod na plyn 1996 : ukončení provozu tvrdého chromování a chemického niklování, nasazení technologie slitinového alkalického ZnFe 2002: nasazení technologie slitinového alkalického ZnNi 2003: vznik společnosti MEP Galvanovna, a.s. 2003 : započetí procesu náhrady doúpravovacích chromátovacích lázní s obsahem Cr 6+ pasivačními lázněmi bez obsahu Cr 6+ 2004 : recertifikace systému řízení jakosti podle normy ISO 9001:2000 2005: byla instalována dočišťovací ionexová stanice na dokončení likvidace odpadních vod. 2007: byla provedena částečná rekonstrukce čistírny průmyslových odpadních vod, její provoz byl částečně zautomatizován a v dočištovacím stupni byla integrována druhá ionexová stanice 2009: sloučení samostatných akciových společností MEP Postřelmov, MEP Slévárna, MEP Galvanovna se společností Slovácké strojírny, a.s., vznik SUB 07 MEP POSTŘELMOV 2009.: ukončení technologie eloxování Al a opětné nasazení technologie tvrdého chromování, 2014: certifikace EMS 14 001:2005 a OHSAS 18 001:2008 2015: opětné nasazení technologie chemického niklování I.3.3. Počty zaměstnanců v objektu, včetně jejich počtu na jednotlivých směnách. V následující tabulce uvádíme počet zaměstnanců k 1.6.2017. Údaje o počtech zaměstnanců na jednotlivých směnách v provozu Galvanovna jsou uvedeny v rozmezí, protože počet zaměstnanců na směně závisí na počtu provozovaných zařízení a objemu výroby. Výrobní dělníci Režijní dělníci THP Provoz Elektro 180 26 68 Provoz Slévárna 25 3 4 Provoz Galvanovna 0 60 4

Provoz Elektro Výrobní dělníci Režijní dělníci THP Ranní směna 163 22 65 Odpolední směna 9 2 2 Noční směna 8 2 1 Provoz Slévárna Výrobní dělníci Režijní dělníci THP Ranní směna 20 3 3 Odpolední směna 5 0 1 Noční směna 0 0 0 Provoz Galvanovna Výrobní dělníci Režijní dělníci THP Ranní směna 0 30 3 Odpolední směna 0 16 1 Noční směna 0 14 0 Organizační schéma společnosti je v Příloze I. 2. I.4. I.4.1. Popis objektu Informace o lokalizaci objektu a charakteru jeho okolí Závod SUB Závod 07 MEP Postřelmov je situován v průmyslovém areálu na východním okraji obce Postřelmov. Jedná se o prostor pravobřežní části údolní nivy řeky Moravy, mezi soutokem s řekou Desnou a silničním mostem Postřelmov Sudkov. Okolí areálu je na S tvořeno zástavbou (fotbalové hřiště), řekou Moravou na SV a při J a JV okraji areálu závodu se nacházejí zemědělsky využívané pozemky. Při SZ okraji vede železniční trať Zábřeh Šumperk. Trať je elektrifikována o v obou směrech projede během 24 h 78 spojů. Jímací území Zábřeh-Lesnice se nachází cca 2,5 km směrem na J až JJZ od areálu podniku. Tento zdroj pitné vody pro Zábřeh je tvořen 4-mi vrtanými studnami (S1 až S4) tvořícími linii západovýchodního směru. Podle územního plánu obce Postřelmova bude zájmové území nadále využíváno k průmyslové výrobě a obchodně komerčním účelům. Je zde vyloučena činnost spojená s živočišnou výrobou, zpracovatelským průmyslem nebo sociální péčí. Prostor při jihozápadní hranici areálu je dle územního plánu určen pro výstavbu rodinných domů a garáží, sportovního areálu a se založením parkové zeleně. Infrastruktura v okolí: Objekt je situován v průmyslové zóně. Vzdálenost k subjektům v okolí je v příloze. Příloha I.2. I.4.2. Informace o základním členění objektu na jednotlivá zařízení Situační plán areálu společnosti je uveden v Příloze I.3. V areálu jsou umístěny tři provozy: Galvanovna Slévárna Elektro I.4.2.1. Provoz Galvanovna Provoz galvanovny tvoří tři samostatné objekty:

Objekt (parc. č. 556/3) Galvanovna, Objekt (parc. č. 556/2) Sklad chemikálií, Objekt (parc. č. 556/46) Sklad kalů. I.4.2.1.1. Objekt Galvanovna Objekt galvanovny (parc.č. 556/3) je ve smyslu technologické disposice situován ve dvou samostatných halách o šířce 18 m a délce 108 m, výška pod vazník 7,80 m. Obě haly jsou provozně označovány jako východní a západní hala. Situační schéma objektu se zakreslením výrobních linek je v příloze II.4 Příjmová a expediční plocha dělí objekt na dvě stejné části s energetickým vestavkem, umístěným v čele. V přízemí vestavku jsou situovány strojovny elektro, usměrňovače, strojovna topení, zdroj demineralizované vody, v podlaží potom strojovny přívodní a odsávací vzduchotechniky. K uvedenému objektu přiléhá ještě jednopodlažní severní přístavek, ve kterém je situován prostor bývalé brusírny a dvoupodlažní soc. administrativní západní přístavek, ve kterém je situován i provozní soubor provozní zkušebna. Ke galvanovně přiléhá hala o stejném rozpětí a výšce, dlouhá 60,00 m, ve které je situována omílárna a příruční sklady. Dále jsou zde umístěny provozy dmychadlové stanice a neutralizační stanice. K provoznímu souboru galvanovny přísluší dále dílna konzervárny, dílna údržby a vstupní rozvodny elektro, které jsou situovány v jižním přístavku. Celá stavba galvanovny je zděná budova, skládající se z typizovaných prefabrikátových železobetonových nosníků a pilířů. Vlastní výplň je tvořena pěnosilikátovým zdivem. Střecha je rovná s živičnou krytinou, osazena odvětráním a obdélníkovými bloky světlíků. Výrobní haly jsou postaveny na izolované vaně jejíž vnitřní povrch je izolován proti průniku škodlivých látek vhodnou asfaltovou isolací, která je chráněna chemicky odolným obkladem. Vlastní pracovní linky jsou umístěny na kovové konstrukci, pochůzkové plošiny jsou tvořeny výplní z bukových trámků v úrovni vlastní podlahy pracovních hal. Vlastní izolační vana je umístěna v hloubce 2,5 m pod úrovní terénu. Obsah vany je dimenzován k zachycení případného úniku všech galvanických lázní. Haly jsou osazeny kovovými, pneumaticky (elektrickými) otvíranými okny v bočních stěnách hal a horních světlíků. Zplodiny od galvanických van jsou odsávány vzduchotechnickými rozvody, vyvedených nad střechu galvanovny. Expedice Slouží k ukládaní a manipulaci surových a pokovených dílců. Konstrukčně je tato část shodná s výrobními halami jen s vyjímkou izolační bezpečnostní vany, která je jen pod částí expedice a slouží jako prostor pro přečerpávací stanici. Přečerpávací stanice Slouží jako prostor pro jímání odpadních vod a koncentrátů. Celý prostor je opět izolovaný a opatřený vhodným obkladovým materiálem. Odtud jsou pak odpadní vody čerpány pomocí čerpadel a potrubních rozvodů do prostoru neutralizační stanice (ČOV). Odpadní vody jsou jímány z prostoru galvanovny samospádným potrubím do příslušných nádrží. Součástí přečerpávací stanice jsou dvě oddělené podlahové jímky pro alkalické kyanidové a kyselé chromové vody. U těchto jímek je prováděna pravidelně kontrola těsnosti odbornou firmou, včetně vystavení protokolu. PČOV (neutralizační, deemulgační stanice, ionexové dočištění) Čistírna průmyslových odpadních vod provozu Galvanovna je určena k čištění průmyslových odpadních vod. Čistírna je situovaná v jediném stavebním objektu galvanovny. Vlastní ČOV sestává z: neutralizační stanice (dále NS) včetně zcela samostatné části určené výhradně pro čištění odpadních vod pocházejících z alkalického slitinového zinkování ZnNi; deemulgační stanice (DES);

ionexové stanice, kalového hospodářství; přípravny chemikálií. PČOV průmyslových vod pracuje odstavným způsobem a je určena k: přečerpávání samospádových vod ze sběrné přečerpávací stanice do příslušných částí neutralizační stanice nebo deemulgační stanice podle jejich původu, povahy a koncentrací, přípravě roztoků chemikálií a přípravků používaných při čistírenských technologiích, oddělené detoxikaci a čištění odpadních vod s obsahem Cr 6+, oddělené detoxikaci a čištění odpadních vod s obsahem CN -, sloučená neutralizace a čištění odpadních vod alkalicko-kyselých, detoxikovaných chromových, kyanidových a zinkoniklových oddělené detoxikaci - dekomlexace a čištění vod z povrchové úpravy Zn-Ni a jejich dočištění na ionexové stanici, skladování vod z emulzí alkalického odmašt'ování a omílání k následnému předání smluvnímu externímu odběrateli filtraci kalů z upravených vod a jejich přípravě pro odvoz k deponování, dočišt'ování upravených vod v ionexové stanici. Čištění (detoxikace) chromových, kyanidových a alkalicko-kyselých odpadních vod se provádí odstavným způsobem v příslušných reaktorech v automatické zneškodňovací stanici separátně od ostatních vod včetně oddělené kalové koncovky. Čištění (detoxikace) vod z povrchové úpravy alkalického slitinového zinkování (Zn-Ni) se provádí ve zvlášť upravené a oddělené části čistírny odpadních vod se samostatnou oddělenou technologií pro zneškodňování těchto odpadních vod. Koncentráty a oplachy z odmašťování a vody z omílání se likvidují externě v části DES včetně separace kalového podílu na samostatném kalolisu. Provoz PČOV průmyslových odpadních vod (neutralizační stanice) se řídí Provozním řádem PČOV průmyslových odpadních vod (neutralizační stanice). V objektu PČOV jsou kóje o rozměrech asi 4 x 6 metrů s betonovou podlahou ošetřenou protichemickým nátěrem. Tyto prostory jsou určeny uskladnění chemických přípravků, přípravě chemikálií pro likvidaci odpadních vod a shromažďování vybraných nebezpečných odpadů, dále jsou využívány jako dílna údržby a sklad plastových náhradních dílů. Omílárna V omílárně je prováděna předúprava vybraných dílů před vlastními chemickými a elektrochemickými operacemi. K omílání slouží speciální vibrační omílací stroj - spiratron. K manipulaci slouží mostový jeřáb o rozpětí dílny. Konservárna V současné době slouží hlavně jako pracoviště pro provádění izolování závěsů a přípravků pro galvanické a chemické úpravy máčením v isolačním prostředku. Nanášená vrstva je vytvrzována v nevýbušné sušárně při teplotě 140 C. Provozuje se zde i technologie TOP COAT aplikací namáčením do barvy s obsahem ředidla, následných odstředěním a vytvrzením v peci při cca 190 C. Údržba

Dílna je vybavena základním strojním vybavením potřebným pro výrobu a opravy přípravku a zařízení provozu. V prostoru se provádí manipulace s acetylenovou soupravou, která je používána na opravy a výrobu přípravků. Energetické rozvodny Jsou situovány v jednom jednopodlažním a ve dvou dvoupodlažních zděných přístavcích v čelech galvanických hal. V přízemí jsou umístěny v oddělených místnostech usměrňovače, elektrické. rozvaděče a stykačové skříně dopravníků, zdrojů a strojovny topení. V prvním podlaží jsou strojovny přívodní a odsávací vzduchotechniky. Provozní zkušebna (místní označení provozní zkušebna) Je situována v západním přístavku v přízemí. Tento objekt je vyzděný opět pomocí železobetonových nosníků a pěnosilikátových tvárnic. V provozní zkušebně jsou prováděny periodické rozbory galvanických lázní pro potřebu galvanovny, kontrolovány jejich parametry a navrhován způsob udržování lázní. Dále je zde prováděna kontrola kvality vyloučených povlaku a stanovovány zásady technologických postupů pro jednotlivé technologické procesy. Provozní zkušebna je vybavena laboratorními stoly s vlastní instalací rozvodu vody a elektrické energie. Dále jsou zde instalovány dvě digestoře pro práce, při nichž dochází k vývoji škodlivých exhalací. Výfuk škodlivin je opět nad střechou objektu. Ve zbývající části přízemí přístavku je prostor jídelny, oddychový kout, místnost s měřícím přístrojem X-RAY a kanceláře. Prostor šaten a umýváren V prvním podlaží západního přístavku jsou umístěny šatny pro pracovníky galvanovny, které jsou osazeny elektrickou požární signalizací s hlášením na vrátnici (ohlašovnu požáru), která je součástí areálu. Ve zbývající části jsou chodby a kanceláře vedení společnosti. I.4.2.1.2. Objekt (parc. č. 556/2) Sklad chemikálií Celá stavba skladu chemikálií je zděná budova, skládající se z typizovaných prefabrikátových železobetonových nosníků a pilířů. Vlastní výplň je tvořena pěnosilikátovým zdivem. Střecha je rovná se živičnou krytinou. Povrch podlah v jednotlivých sekcích skladu je isolován v prostoru podlah proti průniku škodlivých látek vhodnou betonovou podlahou, jejíž povrch je opatřen stěrkovou hmotou odolávající chemikáliím. Obvodové stěny jsou lemovány do výšky 30 cm chemicky odolným obkladem. Každá sekce je uzavřena kovovými vraty a uzamčena zámkem. Všechna okna u skladových prostor jsou opatřena mřížemi.v horní podlaží nad skladem kyanidů je umístěna kancelář pro pracovníka služeb - kotelník, WC a umývárna. Sekce č.1 je střežena elektrickou požární signalizací s hlášením na vrátnici (ohlašovnu požáru) areálu. Větrání skladu je přirozené, nad vstupními dveřmi každé sekce je ventilátor, který se ručně spouští před vstupem do prostoru skladu. Detailní popis skladu v kapitole 1.6. a 1.4.17.2. I.4.2.1.3. Objekt (parc. č. 556/46) Sklad kalů. Sklad kalů je umístěn v plechovém hangáru, půlkruhového tvaru. Celý tento prostor je tvořen betonovou izolovanou vanou se stěnami vysokými 2,5 metru pokrytými betonovým isolačním potěrem. Pro vjezd je určen průjezd o šířce 3 metry, ve kterém je vytvořen oblouk z betonu proti samovolnému náhodnému vytékaní vody z filtrátu kalů a přetečení vnějších srážek. Celý prostor je uzavřen plechovými vraty a zabezpečen zámkem. I.4.2.2. Objekt Slévárna Jedná se o zděný objekt. V objektu Slévárna se nachází také stříkací kabina. Kabina je skříňového tvaru s otevřenou přední stranou, která umožňuje manipulaci a nástřik jader. Na zadní straně kabiny je konstrukce složená s panelů v níž jsou umístěny filtry se žaluziemi. Filtry tvoří stelina a papírový filtr,

Přístup k filtrům je z pracovního prostoru. Kabina je opatřena ventilátorem o výkonu 10 800 m3/hod. Roční spotřeba rozpouštědel ca 9 000 kg. I.4.2.2.1. Objekt (parc. č. 556/52) Sklad slévárny a svařovna Jedná se ozděný objekt, kde jsou uskladněny tlakové lahve používané pro svařování (argon apod.). Další objekty slouží jako sklad písků (parc.č 556/57), sklad odlitků (parc.č 556/30), zásobníková stanice CO2. V zásobníkové stanici (vnitřní objem 11228 litrů) je vysokotlaká nádoba umístěná na podstavcích, opatřená izolací. Součástí zařízení jsou vmontované výparníky sloužící ke kondenzaci par a pojistný panel opatřený pojistnou armaturou s řídícími přístroji. Dále elektrorozvaděč, odpařovač sloužící k ohřívání CO2 a redukční zařízení tlaku na provozní hodnoty. Veškerá zařízení jsou umístěna v obslužném proskleném a uzamykatelném přístřešku. I.4.2.3. Objekty Elektro I.4.2.3.1. Objekt (parc.č. 556/8, /31, /24, /28, /26, /32, /33, /30) Jedná se o zděný objekt, který je rozčleněn na administrativní budovu, zkušebnu, expedici, montáž, strojovnu, obrobnu, montáž, lakovnu, lisovnu, strojírnu. V objektu probíhá převážně strojírenská výroba, obrábění kovů. V objektu jsou dvě pracoviště začleněné do zvýšeného požárního nebezpečí, jedná se o lakovnu a strojovnu-obrobnu. V lakovně jsou používané hořlavé kapaliny barvy, ředidla v množství do 800 (kg). V obrobně je používána CHLaP Blasocout BC v množství 200 (kg). V pracovišti montáž jsou používány lepidla, tmely, rozpouštědla v množství do 200 (kg). I.4.2.3.2. Objekt (parc.č. 556/55) Sklad hořlavin Jedná se o zděný objekt, který je rozdělen na tři samostatné prostory. Hořlavé látky jsou pouze skladovány pouze v prostřední kóji o rozměrech 10 x 6,3 x 3,3 m. Kóje je vybavena záchytnou jímkou o objemu 1,6 m 3. Maximální skladované množství je 7 000 (l). Ve třetí kóji je shromaždiště nebezpečného odpadu cca 2 t odpadu, prostor je vybaven záchytnou jímkou o objemu 0,3 m 3. I.4.2.3.3. Objekt (parc. č. 556/36) Sklad technických plynů Jedná se o ocelový nadzemní kóji, rozdělenou do jednotlivých kojí dle druhu plynu, dělenou na prázdné a plné lahve. Obsah: I.4.3. kyslík 3 ks, acetylén 4 ks, argon 6 ks, corgon 1 ks, dusík 5 ks, propan-butanpb 8 ks po 10 kg, potravinářské CO2 1 kus. Stručná informace o technologii a způsobu nakládání s nebezpečnými látkami Vzhledem k tomu, že se jedná o tři provozu s odlišným charakterem technologie a nakládání s CHLS je popis zaměřen na technogie a CHLS významné z hlediska PZH tedy provoz Galvanovny. Ostatní provozy nedosahují limitu pro zařazení do skupiny A zákona 224/2015 Sb.,

V areálu SUB Závod 07 MEP Postřelmov jsou chemické látky a směsi umístěny převážně: Sklad hořlavých kapalin (parc. č. 556/55) Galvanovna (parc. č. 556/3), Skladu chemických látek (parc. č. 556/2). Lakovna (parc. č. 556/8). Sklad hořlavých kapalin (parc. č. 556/55) 6, 2 t Galvanovna (parc. č. 556/3), Celkem cca 260 t (lázně) Sklad chemických látek (parc. č. 556/2). (odděleně skladovány alkálie, kyseliny, oxidující látky, toxické) Celkem 130 t Před zahájením povrchové úpravy na zařízení (galvanická linka) je zapotřebí upravovaný povrch dokonale očistit a odmastit, aby nanášené povlaky měly dobrou přilnavost. Čištění se skládá z procesu chemického odmašťování, moření v kyselině chlorovodíkové a následného elektrolytického odmašťování, v kterém se dosáhne nejčistšího povrchu pro následný proces pokovování. Předúpravy obsahuji různé druhy aktivací dle pokovovaného základního materiálu a následné galvanické nebo chemické vrstvy. Někdy se požaduje speciální mechanická předúprava, tzv omílání ve speciálních omílacích strojích. Mezi jednotlivé operace jsou vždy řazeny jedno nebo vícestupňové oplachy, které se rozlišují podle podmínek a požadavků konkrétní technologie. Výrobky určené k pokovení jsou upevněny na závěsné držáky (nebo jsou povrchově upravovány v bubnech a koších ) a prochází postupně jednotlivými vanami příslušných lázní v pořadí, které je předepsáno příslušnými technologickými postupy. Jejich dodržování je zcela základní podmínkou pro dosažení požadovaného vzhledu a korozní odolnosti finálního povrchu upravovaných výrobků. Technologie povrchových úprav produkuje významné množství odpadních vod, které jsou čištěny vlastní čistírnou průmyslových odpadních vod, která se dělí v principu na část neutralizační, kde probíhá detoxikace kyanidů (oxidací chlornanem) a šestimocného chromu (redukcí pyrosiřičitanem) a (vysrážení) dalších kovů, část deemulgační, kde probíhá čištění odpadních vod z odmašťování. Čistírna je dále vybavena samostatnou čistící jednotkou pro čištění odpadní vody pocházející z povrchové úpravy zinkování s legurou niklu. Výstupní vody se dočišťují na pískových filtrech a speciálními iontoměničovými kolonami, aby mohly být vypouštěny v předepsané kvalitě do areálové kanalizace. Popis technologických operací prováděných na níže uvedených zařízeních, způsoby řízení a kontroly prováděných operací (detailní podmínky zpracování surovin, podmínky provozu zařízení sloužících k omezování emisí znečišťujících látek nebo dalších operací sloužících k omezování emisí znečišťujících látek) jsou popsány ve vlastních Technologických typových postupech a provozním řádu, které jsou uloženy u vedoucího technologie. I.4.4. Stručná informace o vykonávaných činnostech s vlivem na bezpečnost Rizikovou činností je manipulace s obaly CHLS pomocí manipulační techniky (vysokozdvižné). Zejména zaskladnění a vyskladnění do a z skladu, přeprava manipulačních jednotek (palet s obaly CHLS) mezi skladem CHLS a Galvanovnou, dále neutralizace odpadních vod a kontrola kvality vypouštěných odpadních vod. Při smíchání vod alkalických s obsahem CN - a vod kyselých dojde ke vniku kyanovodíku. Vznik kyanovodíku je technologickým uspořádáním a stavebními úpravami vyloučen. Vody jsou vedeny odděleně a záchytné jímky v přečerpávací stanici jsou stavebně odděleny. I.4.5. Meteorologické charakteristiky v dané lokalitě Z hlediska klimatického spadá zájmové území do oblastí mírně teplého podnebí s průměrnými teplotami v lednu kolem -2 C, v červenci okolo 18 C. Denní výkyvy teplot jsou vysoké. Průměrný roční úhrn srážek v letech 1971-1990 činil 613,6 mm s maximem v červnu a minimem v březnu.

Údaj uvedené v tabulce byly získány od Českého Hydrometeorologického Ústavu, Pobočka Ostrava, údaje jsou uvedeny v % pro výšku 10 m nad zemí. Tabulka I.1: Větrná růžice tabulková data třída stability F silně stabilní m.s -1 N NE E SE S SW W NW CALM součet 1,7 0,41 0,31 0,43 0,48 0,26 0,15 0,42 1,37 7,39 11,22 5,0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 11,0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 součet 0,41 0,31 0,43 0,48 0,26 0,15 0,42 1,37 7,39 11,22 třída stability E slabě stabilní m.s -1 N NE E SE S SW W NW CALM součet 1,7 1,08 0,95 1,12 1,04 0,8 0,45 0,90 2,61 8,15 17,10 5,0 0,05 0,05 0,29 0,44 0,06 0,02 0,06 0,57 1,54 11,0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 součet 1,13 1,00 1,41 1,48 0,86 0,47 0,96 3,18 8,15 18,64 třída stability D neutrální m.s -1 N NE E SE S SW W NW CALM součet 1,7 1,3 1,02 1,02 0,87 0,77 0,53 1,15 3,98 3,57 14,21 5,0 1,14 0,87 3,71 2,33 0,69 0,46 1,41 4,81 15,42 11,0 0,01 0,02 0 0 0,04 0 0,04 0,07 0,18 součet 2,45 1,91 4,73 3,20 1,50 0,99 2,60 8,86 3,57 29,81 třída stability C slabě labilní m.s -1 N NE E SE S SW W NW CALM součet 1,7 0,61 0,37 0,57 0,49 0,28 0,21 0,66 3,70 2,17 9,06 5,0 1,08 0,49 3,13 2,89 0,85 0,65 2,08 8,70 19,87 11,0 0,04 0,11 0,28 0,81 0,52 0,07 0,33 0,60 2,76 součet 1,73 0,97 3,98 4,19 1,65 0,93 3,07 13,00 2,17 31,69 třída stability B mírně labilní m.s -1 N NE E SE S SW W NW CALM součet 1,7 0,05 0,01 0,08 0,13 0,05 0,01 0,13 0,17 1,21 1,84 5,0 0,32 0,75 1,43 1,51 1,03 0,17 0,12 0,54 5,86 11,0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 součet 0,37 0,75 1,51 1,64 1,08 0,18 0,25 0,71 1,21 7,7 třída stability A silně labilní m.s -1 N NE E SE S SW W NW CALM součet 1,7 0,03 0 0,04 0,07 0,03 0,01 0,06 0,09 0,61 0,94 5,0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 11,0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 součet 0,03 0 0,04 0,07 0,03 0,01 0,06 0,09 0,61 0,94 celková růžice m.s -1 N NE E SE S SW W NW CALM součet 1,7 3,48 2,66 3,26 3,08 2,19 1,36 3,32 11,92 23,10 54,37 5,0 2,59 2,15 8,56 7,17 2,63 1,30 3,67 14,62 42,69 11,0 0,05 0,13 0,28 0,81 0,56 0,07 0,37 0,67 2,94 součet 6,12 4,94 12,10 11,06 5,38 2,73 7,36 27,21 23,10 100.00 Poznámka: N sever, NE severovýchod, E východ, SE jihovýchod, S jih, SW jihozápad, W západ, VW severozápad, CALM - bezvětří Tabulka I.2: Pravděpodobnost výskytu stabilitních tříd počasí

Třída atmosférické stability Třída atmosférické stability Pravděpodobnost výskytu (pětistupňová) podle Pasquill-Gifforda rozptylových podmínek [%] I. velmi stabilní F 11,22 II. stabilní E 18,64 III. izotermní D 29,81 IV. normální C 31,69 V. konvektivní B, A 8,64 II. Posouzení rizik závažné havárie II.1. Identifikace zdrojů rizik Posouzení rizik je zpracováno v souladu s požadavky Přílohy č. 1, Vyhlášky č. 227/2015 Sb. Pro identifikaci zdrojů rizika, které nejvíce přispívají k celkovému riziku byla použita výběrová metoda pro publikovaná v (1), pro hodnocení dopadů na životní prostředí byla použita metoda HaV index (2). Cílem provedeného posouzení rizik bylo identifikovat v objektech takové zdroje rizika, které jsou významné pro okolí dle indikačního a selektivního čísla. II.1.1. Přehled nebezpečných látek v objektu a) Aktualizovaný seznam nebezpečných látek v objektu. V příloze II.1 je seznam všech nebezpečných látek a směsí. Seznam je dělen na jednotlivé provozy: Elektro Slévárna Galvanovna b) Bezpečnostní listy nebezpečných látek (digitálně na nosiči dat v příloze). V příloze II.2 jsou uvedeny všechny bezpečnostní listy, listy jsou členěny po jednotlivých provozech. II.1.2. Identifikace a výběr zdrojů rizika pro podrobnou analýzu rizik. II.1.2.1. Popis použitých metod, odkaz na literární zdroje II.1.2.1.1. Metoda pro výběr zdrojů (1) Objekt/podnik se rozdělí na nezávislé jednotky/zařízení. Nebezpečnost každé jednotky/zařízení se stanoví na základě množství látky, provozních podmínek a vlastností nebezpečných látek. Indikační číslo A vyjadřuje míru skutečné nebezpečnosti jednotky/zařízení. Nebezpečnost jednotky/zařízení se stanovuje pro množinu bodů v okolí areálu. Nebezpečnost jednotky na jistou vzdálenost se stanoví na základě známého indikačního čísla a vzdálenosti mezi posuzovaným bodem a jednotkou/zařízením. Míra nebezpečí v posuzovaném bodě se odvodí z hodnoty selektivního čísla S. Jednotky/zařízení jsou pro analýzu QRA vybírány na základě relativní hodnoty selektivního čísla S. Pojem jednotka/zařízení Před použitím metody pro výběr závažných zdrojů rizika je potřebné posuzovaný areál (objekt) rozdělit na relativně samostatné jednotky/zařízení.

Důležitým kritériem pro definování samostatných jednotek/zařízení je skutečnost, že únik obsahu jedné jednotky/zařízení nevyvolá významný únik z jiné jednotky/zařízení. V důsledku toho jsou dvě jednotky/zařízení považovány za dvě samostatné jednotky/zařízení tehdy, pokud mohou být v případě havárie od sebe odděleny ve velmi krátkém čase. Pro účely metody se rozlišují dva různé typy jednotek/zařízení, tj. procesní jednotky/zařízení a skladovací jednotky/zařízení. Procesní jednotku/zařízení představuje např. reaktor, destilační kolona, potrubí, provozní zásobník a obdobná zařízení. Skladovací jednotku/zařízení tvoří skladovací zásobník, nebo skladovací zásobník s příslušenstvím (systém recirkulace, ohřevu atd.), apod. Výpočet indikačního čísla A Skutečná nebezpečnost jednotky/zařízení je ovlivňována množstvím přítomné látky, fyzikálními vlastnostmi, toxicitou látky a specifickými provozními podmínkami. Indikační číslo A vyjadřuje míru skutečné nebezpečnosti zařízení. Indikační číslo A jednotky/zařízení je bezrozměrné a stanoví se ze vztahu: Q O1 O2 O A= G kde : A indikační číslo [ ] 3 Q množství látky přítomné v zařízení [t] O 1 faktor pro procesní jednotku/zařízení nebo pro skladovací jednotku/zařízení [ ] (1) O 2 faktor zohledňující umístění jednotky/zařízení [ ] O 3 faktor zahrnující množství látky v plynném stavu po jejím úniku z jednotky/zařízení v závislosti na provozní teplotě, normálním bodu varu, skupenství látky a teplotě okolí [ ] G mezní hodnota - mezní množství nebezpečné látky [t] V jediné jednotce/zařízení se mohou vyskytovat různé látky za různých provozních podmínek. V takovém případě se indikační číslo, A i,p, stanovuje pro každou látku i a pro všechny provozní podmínky p. Indikační číslo A pro jednotku/zařízení se potom stanoví jako součet všech indikačních čísel A i, p i, p. Tento součet se stanovuje odděleně pro tři různé skupiny látek, jmenovitě: hořlavé (A F ), toxické (A T ) a výbušné (A E ). Posuzovaná jednotka/zařízení tak může mít až tři indikační čísla. Jestliže látka náleží současně k více skupinám látek, indikační číslo se počítá pro každou skupinu zvlášť. Například, jestliže je látka jak toxická, tak i hořlavá, stanovují se dvě indikační čísla, A i,p : T A i, p pro látku jako toxickou, mající celkové množství Q i a mezní hodnotu G T, odpovídající toxickým vlastnostem látky F A i, p pro látku jako hořlavou, mající celkové množství Q i a mezní hodnotu pro hořlaviny G F i 10 t. Množství přítomné látky Q Množství látky Q (přítomné) v jednotce/zařízení je celkové množství látky obsažené v jednotce/zařízení, přitom je potřebné uvažovat s tvorbou žádoucích i nežádoucích látek v důsledku ztráty kontroly procesu. Přičemž platí, že toxické směsi látek v bezpečném rozpouštědle (voda) se berou v úvahu pouze tehdy, jestliže jsou klasifikovány jako vysoce toxické (T+). Jestliže jsou nebezpečné látky uskladňovány v obalech po malých množstvích na jednom místě a je pravděpodobné, že může dojít k současnému úniku z mnoha obalů, potom je nutno uvažovat celkové

množství látky skladované na jednom místě. Příkladem je skladování výbušnin nebo zábavné pyrotechniky (ohňostrojů) a únik toxických zplodin hoření při požáru. Mezní hodnota G Mezní hodnota G je mírou nebezpečnosti látky stanovenou jak na základě fyzikálních vlastností, tak i na základě údajů o toxicitě/výbušnosti /hořlavosti látky. Mezní hodnota toxických látek Pro toxické látky se mezní hodnota stanovuje na základě koncentrace LC 50 pro krysu (inhalačně po dobu jedné hodiny) a skupenství látky při teplotě 25 C. Mezní hodnota pro hořlavé látky je 10 t. Mezní hodnota pro výbušniny Mezní hodnota pro výbušné látky je takové množství látky, které uvolní ekvivalentní množství energie jako 1 t TNT (energie exploze 4600 kj/kg). Výpočet selektivního čísla S Selektivní číslo S vyjadřuje míru nebezpečnosti jednotky/zařízení vůči jinému posuzovanému místu ve vzdálenosti L, a stanoví se násobením indikačního čísla jednotky/zařízení A faktorem (100/L) 2 pro toxické látky a faktorem (100/L) 3 pro hořlavé a výbušné látky. I zde může mít jediná jednotka/zařízení tři různá selektivní čísla: pro toxické látky pro hořlavé látky S S T F 2 100 T = A (2) L 3 100 F = A (3) L 3 E 100 E = A (4) pro výbušniny S L L je vzdálenost od jednotky/zařízení k posuzovanému místu v metrech. Selektivní číslo se stanovuje pro každou jednotku/zařízení v minimálně osmi bodech na hranici areálu. Vzdálenost mezi dvěma přilehlými místy nesmí být větší než 50 m. Selektivní číslo musí být stanoveno pro celou hranici areálu, i když hraničí s podobným areálem (objektem). Kromě výpočtů v bodech na hranicích areálu musí být selektivní číslo S stanoveno pro každou jednotku/zařízení i v obydlené oblasti, nejblíže jednotce/zařízení. Výběr jednotek vyžadujících QRA Jednotka vyžaduje kvantitativní hodnocení rizika QRA, pokud jsou splněny následující podmínky : selektivní číslo jednotky ve zvoleném bodě na hranici areálu je větší než jedna; při větším počtu zdrojů se selektivním číslem větším než 1 se zahrnou ty zdroje, jejichž selektivní číslo je větší než 50% hodnoty maximálního selektivního čísla v posuzovaném bodě, selektivní číslo jednotky je větší než jedna v obydlené oblasti v místě nejblíže jednotce. II.1.2.1.2. Přehled jednotlivých zařízení s údaji potřebnými pro aplikaci metody výběru (1) V souladu s metodikou byly jako jednotka/zařízení zvoleny. Tabulka II.1: Přehled jednotlivých zařízení Objekt/zařízení Provoz (umístění) Kritérium Sklad hořlavých kapalin / obaly Elektro (parc. č. 556/55) a) Lakovna / obaly Elektro (parc. č. 556/8) a)

Sklad chemických látek /obaly Galvanovna (parc. č. 556/2) a), b) Galvanovna / lázně Galvanovna (parc. č. 556/3) c) Vysvětlivka Kritéria: a) Malé obaly, hodnoceno jako suma množství, nejvíce nebezpečná látka b) V případě látek v pevném skupenství, má být hodnoceno pouze množství respirabilního prachu, ale vzhledem k riziku požáru bylo uvažováno s celkovou sumou látek v pevném skupenství. c) Hodnoceny technologické procesy (lázně), které jsou propojené. U řady látek nebyla dostupná koncentrace LC 50, zde bylo dle předpisu CLP (Nařízení EP 1272/2008) použita klasifikační hodnota pro páry. Tabulka II.2: Klasifikační hodnota Kategorie 1 (Acute Tox.) 50 mg/m 3 Kategorie 2 (Acute Tox.) 500 mg/m 3 Kategorie 3 (Acute Tox.) 3000 mg/m 3 Kategorie 4 (Acute Tox.) 11 000 mg/m 3 Popis jednotek/zařízení zahrnutých do analýzy rizik je přehledně zpracován v následujících tabulkách.

Tabulka II.3: Seznam jednotek zařízení provoz Slévárna s potřebnými údaji pro analýzu Ozn. Látka - reprezentant/umístění Množství (kg) Tlak par (bar) 1 Rozpouštědlo Chemsol EMI/slévárna 1216 0,059 Tabulka II.4: Seznam jednotek zařízení provoz Elektro s potřebnými údaji pro analýzu Ozn. Látka- reprezentant/umístění Množství (kg) Tlak par (bar) 2 Benzin /sklad hořlavých kapalin 6300 0,9 3 Ředidlo PUR Thinner/ lakovna 800 0,12 Tabulka II.5: Seznam jednotek zařízení provoz Galvanovna, zařízení sklad s potřebnými údaji pro analýzu Ozn. Látka- reprezentant/umístění Množství (kg) Tlak par (bar) Teplota bodu varu ( C) 4 Surtec 560/Chemický sklad, kój 5 7000 0,02 100 3000 5 Surtec 717 Ni / Chemický sklad, Nad 100 500 7000 - kój 1 6 Kyselina fluorovodíková 75%/ 60 670 200 0,18 Chemický sklad, kój 3 7 Manganistan draselný/ Chemický - 11000 1500 - sklad, kój 4 8 Pragolod AC 202/ Chemický Nad 100 500 7000 - sklad, kój 6 9 Kyanid sodný/ Chemický sklad, Nad 100 50 600 - kój 8 LC50 (krysa 1 h) (mg/m3) Poznámka: kój 7, byla vyloučena, protože obsahuje hydroxid sodný a chlornan sodný, které nelze metodou hodnotit. Kyselina dusičná 50% nebyla hodnocena, protože je méně nebezpečná než kyselina fluorovodíková o koncentraci 75%. Tabulka II.6: Seznam jednotek zařízení provoz Galvanovna, zařízení galvanovna s potřebnými údaji pro analýzu Ozn. Lázeň/umístění Množství (kg) Tlak par (bar) Teplota bodu varu ( C) 10 Aktivace Al v Bifluoridu/linka G 780 0,0023 nad 100 3000 11 Aktivace Al v HNO3 (kyselina 0,18 60 1400 fluorovodíková) /linka G 500 12 Černění/linka D 1700 neudáno nad 100 3000 13 Dekap H2SO4/linka G 200 neudáno nad 100 500 14 Dekap KCN/ linka G 1320 neudáno 90 50 15 Dekap NaCN/ linka G 660 neudáno 90 50 16 Ekonomický oplach po neudáno 90 1440 stříbření/linka G 50 17 Chemická oxidace/linka L 120 neudáno nad 100 500 18 Chromování/linka E 25300 neudáno nad 100 500 19 Kyanidové mědění/linka G 1420 neudáno nad 100 50 LC50 (krysa 1 h) (mg/m3) 20 Pasivace Cu v CrO3/linka neudáno nad 100 230 Digestoř 500 21 Pasivace Eco Tri NC(kyselina 0,18 60 1050 fluorovodíková) /linka C 500 22 Předstříbření/linka G 2420 neudáno nad 100 50 23 Stripování Ag závěsů/linka G 450 neudáno nad 100 50 Stripování Sn, Cu a Ni 0,18 60 24 závěsů(kyselina fluorovodíková)/linka G 1200 500 25 Stripování vadných povlaků Ni z neudáno nad 100 240 Fe/linka G 500 26 Stříbření/linka G 2400 neudáno nad 100 50 27 Techseal Silver/Blasoplast 110 0,23 nestanoven 11000

II.1.2.1.3. Výběr zdrojů rizika pro podrobnou analýzu rizik, seznam vybraných zdrojů rizika

Metoda výběru (1) Tabulka II.7: Výsledky metody výběru Ozn. Zařízení/umístění Množství látky Q [kg] Faktory O 1 O 2 O 3 Mezní hodnota G [kg] Indikační číslo A T Indikační číslo A F [ ] [ ] 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Rozpouštědlo Chemsol 1216 EMI/slévárna benzin/elektro/sklad 6300 hořlavých kapalin Ředidlo PUR Thinner/ 800 elektro/lakovna Surtec 560/Galvanovna/Chemic 7000 ký sklad, Surtec 717 Ni / Galvanovna /Chemický 7000 sklad, Kyselina fluorovodíková 75%/ Galvanovna / 200 Chemický sklad, Manganistan draselný/galvanovna / 1000 Chemický sklad, Pragolod AC 202/Galvanovna/ 7000 Chemický sklad, Kyanid sodný/ Galvanovna /Chemický 600 sklad, Aktivace Al 780 v Bifluoridu/Galvanovna/l inka G Aktivace Al v HNO3 1400 (kyselina fluorovodíková)/galvano vna/linka G Černění/ 1700 Galvanovna/linka D Dekap H2SO4/ 200 Galvanovna/linka G 1 0,1 0,1 10000-0,0012 0,1 10000-0,1 0,9 0,0056 0,1 10000-0,1 0,12 0,0001 0,1 10000 nelze 0,0007 0,1 0,1 0,1 1000 0,007-0,1 0,1 0,1 3000 0,00012-0,1 0,18 0,1 nelze - - 0,1 0,1 0,1 1000 0,007-0,1 0,1 0,1 100 0,006-0,1 0,1 1 0,1 0,1 nelze - - 1 0,1 0,18 300 0,0840-1 0,1 0,1 nelze - - 1 0,1 0,1 1000 0,0020 -

Ozn. Zařízení/umístění Množství látky Q [kg] Faktory Mezní hodnota G [kg] Indikační číslo A T Indikační číslo A F [ ] [ ] O 1 O 2 O 3 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 Dekap KCN/ 1320 Galvanovna/linka G Dekap NaCN/ 660 Galvanovna/ linka G Ekonomický oplach po 1440 stříbření/ Galvanovna/linka G Chemická oxidace/ 120 Galvanovna/linka L Chromování/ 25300 Galvanovna/linka E Kyanidové mědění/ 1420 Galvanovna/linka G Pasivace Cu v CrO3/ 230 Galvanovna/linka Digestoř Pasivace Eco Tri 1050 NC(kyselina fluorovodíková)/ Galvanovna/linka C Předstříbření/ 2420 Galvanovna/linka G Stripování Ag závěsů/ 450 Galvanovna/linka G Stripování Sn, Cu a Ni 1200 závěsů(kyselina fluorovodíková)/ Galvanovna/linka G Stripování vadných 240 povlaků Ni z Fe/ Galvanovna/linka G Stříbření/Galvanovna/lin 2420 ka G Techseal 0,11 Silver/Galvanovna/Blaso plast 1 0,1 0,1 30 0,4400-1 0,1 0,1 30 0,2200-1 0,1 0,1 30 0,4800-1 0,1 0,1 1000 0,0012-1 0,1 0,1 1000 0,2530-1 0,1 0,1 100 0,1420-1 0,1 0,1 1000 0,0023-1 0,1 0,189 300 0,0662-1 0,1 0,1 100 0,2420-1 0,1 0,1 100 0,0450-1 0,1 0,18 300 0,0720-1 0,1 0,1 1000 0,0024-1 0,1 0,1 100 0,2420-1 0,1 0,23 10000-0,0003

Vzhledem k tomu, že hodnoty indikačního čísla A F nebo A T nepřesahují hodnoty 1 u žádného z hodnocených zdrojů, není možné vypočítat hodnoty selektivního čísla, nemůže být vybrán žádný zdroj pro zpracování analýzy rizik na základě této metodiky.

Metoda HaV index (2) Pro hodnocení environmentálních dopadů, byl ze skupiny látek, které jsou klasifikovány jako akutně toxické kat. 1, 2 a 3 nebo H větou H400/410 vybrány ty CHLS, které mají nejnižší hodnocené ukazatele v použité metodě a nejvyšší množství. Tabulka II. 8: Výběr CHLS a procesů pro hodnocení provoz Galvanovna EC50 dafnie (mg/l) 48h LD 50 krysa LC 50 řasy Linka Proces (mg/kg) (mg/kg) G Aktivace Al v AlumEtch S 100 G Aktivace Al v Bifluoridu 130 316 G Aktivace Al v HNO3 891 8 50 G Aktivace Cu 100 2140 72 16 LC 50 ryby (mg/l), 96h D Aktivace fosfátu A Aktivace v HCl 0,492 24,6 B,C,P Aktivace v HNO3 12,5 Basoplast Aplikace Tegumit TopCoat Basoplast Aplikace Techseal Silver 1.983 1,8 4,6-10 F Cínování Pragogal Sn 5500 0,13 27 G Cínování v Solderplate HSB G Cínování v ST 821 100 100 D černění 180 125 G Dekap H2SO4 100 2140 72 16 B,C Dekap HCl 0,492 24,6 G Dekap KCN 0,04 7,49 0,045 0,027 G Dekap NaCN 5 45 26 A,P,G Dekap ST 481 338 2490 925 G Ekonomický oplach po stříbření 0,04 7,49 0,045 0,027 D Emulze 0,53 9200 159 2750 D Fosfátování Pragofos 1220 0,3 2000 D Fosfátování Pragofos 1910 0,3 1620 L Chemická oxidace 18 52 0,2 33,2 G Chemické niklování 5600 4740 E Chromování 18 52 0,2 33,2 D Konzervační olej 5135 G Kyanidové mědění 0,04 7,49 0,045 0,027 G Kyselé mědění 100 2140 72 16 G Moření Al Alstan 4056 338 52 925 G Moření NaOH 40,4 325 189 E Moření nerezi 12,5 E Moření v H2SO4 100 2140 72 16 A,B,C,D,P,G,F Moření v HCl 0,492 0,78 24,6 G Niklování 275 72 G Niklování sulfamátové 133 2660 100 F Odmaštění Ekasit 2030 7000 10 G Odmaštění Enprep Bioclean 3910000 8471 5000 D Odmaštění Pragolod 57 N 265 1350 3185 G Odmaštění Pragolod 68 S 76 3185 D, E Odmaštění Radalod 4857 1350 3185 P Odmaštění ST 133 619 1624 370 A, P Odmaštění ST 138 100 250 80 P, G Odmaštění ST 177 76 1280 125 A Odmaštění ST 179 300 4090 125 G Odmaštění Uniclean 151 1940 2660 1490 G Odmaštění Uniclean 157 4090 300 B, C Odmaštění Uniclean CZ 150 EU 750 B, C Odmaštění Uniclean CZ 250 EU 265 300

EC50 dafnie (mg/l) 48h LD 50 krysa LC 50 řasy Linka Proces (mg/kg) (mg/kg) DIGESTOŘ Opalování Cu 12,5 DIGESTOŘ Opalování Cu (lamely) 1530 DIGESTOŘ Pasivace Cu v CrO3 18 52 0,2 33,2 G pasivace Cu v ST 560 91 3384 1300 C Pasivace Eco Tri NC 1410 0,169 B,C Pasivace HC 2 3250 9000 A, C Pasivace ST 668 8609 3430 6200 A Pasivace ST 678 2000 C, P Pasivace ST 680 3250 82,7 A, P Pasivace ST 690 3581 3250 7950 C Pasivace ST 691 3581 3250 7950 A, B Pasivace ST 696 3250 12,5 C Pasivace Tridur ZnNi H1 3250 1,82 0,05 C Pečetění Corrosil 201 L 5000 440 A, B, C, P Pečetění ST 522 A, B, C Pečetění ST 531 65 1510 170 A, B, P Pečetění ST 544 1500 0,17 LC 50 ryby (mg/l), 96h B Pečetění Unilac 200W G Předstříbření 0,04 7,49 0,045 0,027 G Stripování Ag závěsů 0,04 7,49 0,045 0,027 E Stripování Cr povlaků 40,4 325 189 G Stripování Sn, Cu a Ni závěsů G Stripování vadných povlaků Ni z Cu G Stripování vadných povlaků Ni z Fe 21 6,5 500 G Stripování vadných povlaků Sn G Stříbření 0,04 7,49 0,045 0,027 G vyvařování 40,4 325 189 G Zinkátové mořeníí v Alumseal 2000 500 45,4 G Zinkátové moření v ST 652 76 361 145 C Zinkování Zn 40,4 325 189 A,P Zinkování ZnFe 40,4 325 189 B,C Zinkování ZnNi Reflectalloy ZNA XL 40,4 325 189 A Zinkování ZnNi ST 717 40,4 325 189 -- Skladování chlornanu sodného 0,141 8200 0,06 0,06 Na základě seřazení ukazatelů od nejnižšího k nejvyššímu, dojdeme k závěru, že nejvíce nepříznivé jsou procesy na bázi kyanidů, oxidu chromového, směsi kyselin s přítomností kyseliny fluorovodíkové. Dále byl vybrán chlornan sodný v Chemickém skladu, důvodem jsou jeho nebezpečné vlastnosti vůči životnímu prostředí. Vybrány byly procesy s největším množstvím. Tabulka II. 9: Vybrané procesy (zdroje rizik) pro hodnocení Ozn. Název procesu Množství (t) 26 Stříbření 2,42 18 Chromování (největší samostatná vana) 11,8 11 Aktivace Al v HNO3 1,4 28 Skladování chlornanu sodného, Chemický sklad/kój 7 10 Stanovení indexů: Index toxické nebezpečnosti pro biotickou složku prostředí T B Tabulka II.10: Stanovení Indexu T B Název procesu Kód toxicity Kód fyzikálních vlastností Index T B Stříbření 4 1 1

Chromování 4 1 1 Aktivace Al v HNO3 4 1 1 Skladování chlornanu sodného, Chemický sklad/kój 7 3 1 1 Index toxické nebezpečnosti látky pro půdní prostředí T S Tabulka II.11: Stanovení Indexu T S Název látky/procesu Index T S Stříbření 5 Chromování 3 Aktivace Al v HNO3 2 Skladování chlornanu 4 sodného, Chemický sklad/kój 7 Index toxické nebezpečnosti látky pro vodní prostředí T W Tabulka II.12: Stanovení Indexu T W Název látky/procesu Kód toxicity A Kód B Index T W Stříbření 5 4 5 Chromování 3 4 4 Aktivace Al v HNO3 2 4 3 Skladování chlornanu sodného, Chemický sklad/kój 7 5 4 5 Tabulka 13: Hodnotící stupnice indexů zranitelnosti: 1 Zanedbatelná zranitelnost území 2 Malá zranitelnost území 3 Průměrná zranitelnost území 4 Vysoká zranitelnost území 5 Velmi vysoká zranitelnost území Index zranitelnosti povrchových vod Při výpočtu indexu I SW jsou použity následující vstupní údaje: Areál je má vlastní ČOV I SW = 3 Index zranitelnosti podzemních vod Území nemá významnou funkci, ani užitnou hodnotu a/nebo v něm dochází k minimálnímu šíření kontaminantu. Území má nízkou užitnou hodnotu a funkci a/nebo může v něm docházet k přenosu nebezpečné látky do okolí. Únikem nebezpečné látky dojde k ohrožení funkce či užitné hodnoty území, tyto lze relativně rychle navrátit (řádově dny) a/nebo v něm dochází k šíření kontaminantu do širšího okolí. Malé množství nebezpečné látky vyvolá snížení užitné hodnoty a funkce území na delší dobu a/nebo se může kontaminant územím rychle šířit. Už malá množství nebezpečné látky mohou způsobit ztrátu funkce či užitných hodnot území a zdrojů v něm a/nebo se v něm mohou škodliviny velmi rychle šířit. Podzemní vody jsou hodnoceny dle charakteristiky horninového prostředí kolektoru a rizika znečištění, vodohospodářského významu kolektoru, vodohospodářské funkce pokryvů a stupně ochrany vod. Při výpočtu indexu I UW jsou použity následující vstupní údaje: charakteristika horninového prostředí v okolí areálu se nevyskytuje žádné chráněné území, vodohospodářský význam kolektoru odběry pro místní zásobování vodou, Průlinové v nezpevněných převážně štěrkopísčitých a písčitých sedimentech, s hydraulickou spojitostí s povrchovým tokem. hodnota indexu I UW = 2 (malá zranitelnost). Index zranitelnosti půdního prostředí IS

Půdní prostředí v okolí areálu je zařazeno do kategorie půdy (černo a hnědo zem). Hodnota indexu I S = 2 Index zranitelnosti biotických složek prostředí IB Při výpočtu indexu I B jsou použity následující vstupní údaje: Půdní prostředí v okolí areálu je zařazeno do kategorie obhospodařovaná půda Hodnota indexu I B = 2. Na základě jednoduchých vztahů metodiky H&V je možné vykonat syntézu indexů nebezpečnosti a zranitelnosti prostředí. Zjištěné výsledky uvádí následující tabulka 14. Tabulka II. 14: Indexy toxicity pro povrchové vody, podzemní vody, půdní prostředí a biotickou složku, index dopadu hořlavé látky/ směsi na biotickou složku prostředí Proces Indexy toxicity pro povrchové vody podzemní vody biotickou složku prostředí půdní prostředí I TSW I TUW I TB I TS - Stříbření 3,8 2,7 1,4 3,2 - Chromování 3,5 2,5 1,4 2,5 - Aktivace Al 3 2,3 1,4 2 - v HNO3 Skladování chlornanu sodného, Chemický sklad/kój 7 3,8 2,7 1,4 2,8 - Index dopadu hořlavé látky/ směsi na biotickou složku prostředí Závažnost havárie na životní prostředí je stanovena kombinací množství látky, která může uniknout do příslušné složky ŽP a dílčích indexů. Odděleně jsou odhadovány závažnosti účinků toxických látek v povrchových vodách, půdním prostředí, podzemních vodách a v biotické složce prostředí. Jednotlivým zdrojům rizika a vybraným nebezpečným látkám byly přiřazeny kategorie závažnosti pomocí škály A E v závislosti na rozsahu množství NLCHLS. Kategorie závažnosti dopadů jednotlivých látek/ směsí na životní prostředí jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka II. 15: Kategorie závažnosti dopadů havárie pro povrchové vody, podzemní vody, půdní prostředí a biotickou složku pro maximální množství Nebezpečná látka Množství [t] Kategorie závažnosti I TSW I TUW I TS I TB Stříbření 2,42 C C C B Chromování 11,8 C C C B Aktivace Al v HNO3 1,4 C B B A Skladování chlornanu sodného, Chemický sklad/kój 7 Klasifikace kategorií závažnosti Závěr: A B C D E 10 C C C A zanedbatelný dopad na danou složku ŽP malý dopad na danou složku ŽP výrazný dopad na danou složku ŽP velmi výrazný dopad na danou složku ŽP maximální dopad na danou složku ŽP České právní normy nestanovují kritéria přijatelnosti vzniku závažné havárie s dopadem na životní prostředí na rozdíl od kritérií pro osoby. Není možné jednoznačně kvantitativně stanovit, které ze zdrojů rizik představují ve spojení s konkrétním zařízením přijatelné nebo nepřijatelné riziko.

Skladovací objekty jsou vybaveny záchytnými jímkami, provoz Galvanovny pak neutralizační stanicí. Dle doporučení metody se detailní analýza má provést u kategorií závažnosti D až E. U žádného z posuzovaných zdrojů (procesů) není dosaženo hodnoty D a vyšší. II.1.3. Popis vybraných zdrojů rizika a mapové zobrazení jejich umístění v objektu Vzhledem k výsledkům metod sloužících k výběru zdrojů rizik pro podrobnou analýzu, nebyl na základě těchto metod (1, 2) vybrán žádný zdroj rizika pro analýzu rizik. Ve spolupráci s vedoucími provozů byly na základě provozních zkušeností vybrány následující zdroje rizik pro analýzu rizik. Jedná se o: Tabulka II.16: Vybrané zdroje rizik Objekt/zařízení Provoz (umístění) Riziková činnost Sklad hořlavých kapalin / obaly Elektro (parc. č. 556/55) Manipulace s obaly Galvanovna / lázně Galvanovna (parc. č. 556/3) Smíchání vod kyanidových s kyselými Neutralizační stanice Galvanovna (parc. č. 556/3) Vypuštění odpadních vod neodpovídajících kvalitativním ukazatelům Chemický sklad / obaly Galvanovna (parc.č. 556/2) Manipulace s obaly, špatné zaskladnění CHLS V příloze II. 3 je umístění vybraných zdrojů na situačním plánu objektu. Červeně jsou zakresleny vybrané zdroje rizik. II.1.3.1. Popis vybraných zdrojů rizika (technologie, výrobního postupu) a jejich zabezpečení II.1.3.1.1. Objekt (parc.č. 556/55) Sklad hořlavin, provoz Elektro Jedná se o zděný objekt, který je rozdělen na tři samostatné prostory. Hořlavé látky jsou pouze skladovány pouze v prostřední kóji o rozměrech 10 x 6, 3 x 3, 3 m. Kóje je vybavena záchytnou jímkou o objemu 1, 6 m 3. Maximální skladované množství je 7 000 (l). Ve třetí kóji je shromaždiště nebezpečného odpadu cca 2 t odpadu, prostor je vybaven záchytnou jímkou o objemu 0, 3 m 3. Ve skladu probíhá skladování v obalech, největší obal 200 l. Dále zde probíhá i občasné rozplnění hořlavých kapalin do malých obalů. II.1.3.1.2. Objekt (parc. č. 556/3) Galvanovna, provoz Galvanovna V Příloze I.4.1 je umístění linek v objektu galvanovna (parc.č. 556/3). Hale je ve smyslu technologické dispozice situována ve dvou přilehlých lodích o rozpětí 18 m a celkové délce lodí 108 m, výška lodi pod vazník 7, 80 m. Obě lodě jsou provozně označovány jako východní a západní hala. Situační schéma objektu se zakreslením výrobních linek je v příloze 4. Příjmová a expediční plocha dělí objekt na dvě stejné části s energetickým vestavkem, umístěným v čele lodi. V přízemí vestavku jsou situovány strojovny elektro, usměrňovače, strojovna topení, zdroj demineralizované vody, v podlaží potom strojovny přívodní a odsávací vzduchotechniky. K uvedenému objektu přiléhá ještě jednopodlažní severní přístavek, ve kterém je situován prostor bývalé brusírny a dvoupodlažní soc. administrativní západní přístavek, ve kterém je situován i provozní soubor provozní zkušebna. Ke galvanovně přiléhá loď o stejném rozpětí a výšce, dlouhá 60, 00 m, ve které je situována omílárna a příruční sklady. Dále jsou zde umístěny provozy dmychadlové stanice a neutralizační stanice. Celá stavba galvanovny je zděná budova, skládající se z typizovaných prefabrikátových železobetonových nosníků a pilířů. Vlastní výplň je tvořena pěnosilikátovým zdivem. Střecha je rovná

s živičnou krytinou, osazena odvětráním a obdélníkovými bloky světlíků. Výrobní haly jsou postaveny na izolované vaně jejíž vnitřní povrch je izolován proti průniku škodlivých látek izolací, která je chráněna chemicky odolným obkladem. Galvanické linky jsou umístěny na kovové konstrukci. Vlastní izolační vana je umístěna v hloubce 2, 5 m pod úrovní terénu. Obsah vany je dimenzován k zachycení případného úniku všech galvanických lázní. Přečerpávací stanice Slouží jako prostor pro jímání odpadních vod a koncentrátů. Celý prostor je opět izolovaný a opatřený vhodným obkladovým materiálem. Odtud jsou pak odpadní vody čerpány pomocí čerpadel a potrubních rozvodů do prostoru neutralizační stanice. Odpadní vody jsou jímány z prostoru galvanovny samospádným potrubím do příslušných nádrží. Součástí přečerpávací stanice jsou dvě oddělené podlahové jímky pro alkalické kyanidové a kyselé chromové vody. Samostatné jsou jímány vody ze zinkoniklovacích lázní do plastové podlahové nádrže. U podlahových jímek je prováděna pravidelně kontrola těsnosti odbornou firmou, včetně vystavení protokolu. Neutralizační stanice NS provozu Galvanovna je určena k čištění průmyslových odpadních vod. Čistírna je situovaná v jediném stavebním objektu galvanovny. Vlastní ČOV sestává z: neutralizační stanice (dále NS) včetně zcela samostatné části určené výhradně pro čištění odpadních vod pocházejících z alkalického slitinového zinkování ZnNi; ionexové stanice, kalového hospodářství; přípravny chemikálií. PČOV průmyslových vod pracuje odstavným způsobem a je určena k: přečerpávání samospádových vod ze sběrné přečerpávací stanice do příslušných částí neutralizační stanice nebo deemulgační stanice podle jejich původu, povahy a koncentrací, přípravě roztoků chemikálií a přípravků používaných při čistírenských technologiích, oddělené detoxikaci odpadních vod s obsahem Cr 6+, oddělené detoxikaci odpadních vod s obsahem CN -, oddělené neutralizaci odpadních vod alkalicko - kyselých, detoxikovaných odpadních vod již bez obsahu Cr6+, CN- a odpadních vod bez komplexů z povrchové úpravy ZnNi oddělené dekomplexizaci vod z povrchové úpravy Zn - Ni filtraci kalů z upravených vod a jejich přípravě pro odvoz k deponování, dočišt'ování upravených vod v ionexové stanici. II.1.3.1.3. Chemický sklad (parc.č. 556/2) Galvanovna, provoz Galvanovna Celá stavba skladu chemikálií je zděná budova, skládající se z typizovaných prefabrikátových železobetonových nosníků a pilířů. Vlastní výplň je tvořena pěnosilikátovým zdivem. Střecha je rovná se živičnou krytinou. Povrch podlah v jednotlivých sekcích skladu je isolován v prostoru podlah proti průniku škodlivých látek vhodnou betonovou podlahou, jejíž povrch je opatřen stěrkovou hmotou odolávající chemikáliím. Obvodové stěny jsou lemovány do výšky 30 cm chemicky odolným obkladem. Každá sekce je uzavřena kovovými vraty a uzamčena zámkem. Všechna okna u skladových prostor jsou opatřena mřížemi. V horní podlaží nad skladem kyanidů je umístěna kancelář pro pracovníka skladu, WC a umývárna. Sekce č.1 je střežena elektrickou požární signalizací s hlášením na vrátnici (ohlašovnu požáru) areálu. Větrání skladu je přirozené, nad vstupními dveřmi každé sekce je ventilátor, který se ručně spouští před vstupem do prostoru skladu.

Jednotlivé kóje skladu jsou svedeny do podzemních havarijních jímek (sekce 2, 3, 5, 6 a 7) umístěné za skladem chemikálií mají půl metrovou vyvýšenou obrubu a jsou uzavřené plechovými poklopy. Sklad je napojen na EPS Sekce č.1 tento prostor slouží jako konsignační sklad dodavatele chemikálií firmy ATOTECH/SURTEC + sklad hořlavých látek. Pro případ úniku kapalných chemikálií v případě poškození obalu je ve střední části tohoto prostoru umístěna sběrná podlahová jímka bez odtoku. Chemikálie jsou ukládány pomocí VZV na paletách do regálů, které jsou po obou delších stranách místnosti. Sekce č.2 - v tomto prostoru jsou umístěny opět chemikálie konsignačního skladu firmy ATOTECH/SURTEC. Chemikálie jsou ukládány pomocí el. paletizačního vozíku na paletách do regálů, které jsou po obou delších stranách místnosti. V zadní části asi jedné třetiny místnosti je pletivová přepážka s dveřmi (momentálně pletivový přepážka demontovaná, lze znovu namontovat). Za touto přepážkou jsou skladovány alkalické chemikálie zařazené do kategorie T (Toxické, dle zákona o chemických látkách a směsích). Ve střední části tohoto prostoru je zemní vpusť která je svedena pomocí potrubního systému do podzemní jímky pro alkálie, která je umístěna za budovou skladu chemikálií. Sekce č.3 - tato sekce je rozdělena rovněž na dvě části. V první části jsou umístěny kontejnery s kyselinami a v druhé části, která je opět oddělena pletivovou ohradou, v níž jsou umístěny kyselé přípravky zařazené do kategorie (Vysoce toxické, dle zákona o chemických látkách a směsích). Ve střední části tohoto prostoru je zemní vpusť, která je svedena pomocí potrubního systému do podzemní jímky pro kyseliny, která je umístěna za budovou skladu chemikálií. Sekce č. 4 - je garáž pro umístění manipulační techniky a v její jedné části jsou skladovány anody (Zn, Cu, Sn, Ni, ). Sekce č 5 a 6 tato dvojsekce slouží pro skladování alkalických chemikálií, které jsou paletovány do bočních regálů a konsignační sklad PRAGOCHEMA. Ve střední části každé sekce je zemní vpusť, která je svedena pomocí potrubního systému do podzemní jímky pro alkálie, která je umístěna za budovou skladu chemikálií. Sekce č. 7 - zde jsou skladovány alkalické chemikálie (vápno, chlornan sodný, hydroxid). Tento prostor je vybaven chladící jednotkou, která udržuje teplotu v prostoru sekce na stanovené teplotě nutné pro zabránění vypařování chlornanu sodného. Ve střední části sekce je zemní vpusť, která je svedena pomocí potrubního systému do podzemní jímky pro alkálie, která je umístěna za budovou skladu chemikálií. Sekce č. 8 - poslední sekce je umístěna v prostoru vyvýšené rampy ve výšce asi 120cm nad zemí. V tomto prostoru jsou skladovány kyanidy a alkalické chemické přípravky kategorie vysoce toxické. V prostoru je opět umístěna sběrná jímka. Pro vyloučení havárie není v tomto prostoru umístěno žádné topení ani potrubí s vodou. Okna do tohoto prostoru jsou opatřena mříží a dveře jsou uzamykány dvěma zámky. II.1.3.2. Uvedení vzdáleností vybraných zdrojů rizika od zájmových lokalit v závislosti na způsobu ohrožení a příjemci rizika (osoby, životní prostředí, majetek). Společnost SUB Závod 07 MEP Postřelmov je situována v areálu bývalé MEP Postřelmov, a.s. Areál se nachází na východním okraji obce Postřelmov. Jedná se o prostor pravobřežní části údolní nivy řeky Moravy, mezi soutokem s řekou Desnou a silničním mostem Postřelmov Sudkov. Okolí areálu je na S tvořeno zástavbou (fotbalové hřiště), řekou Moravou na SV a při J a JV okraji areálu závodu se nacházejí zemědělsky využívané pozemky. Při SZ okraji vede železniční trať Zábřeh Šumperk. Trať je elektrifikována o v obou směrech projede během 24 h cca 80 spojů. V příloze I.3 jsou uvedeny vzdálenosti k zájmovým lokalitám.

II.1.3.3. Zakreslení umístění zdroje rizika na mapě objektu. V Příloze I.3 jsou vyznačeny zdroje rizik z tabulky 16 a vzdálenosti od galvanovny, skladu CHL galvanovny a skladu HK (hořlavin). II.2. II.2.1. II.2.1.1. Analýza rizik Identifikace možných situací a příčin (podmínek), které mohou vést k iniciační události závažné havárie, identifikace iniciačních událostí a možných scénářů rozvoje závažné havárie. Přehled možných situací a příčin (podmínek) uvnitř objektu, které mohou způsobit poškození lidského zdraví, životního prostředí a majetku, včetně uvážení nebezpečných chemických reakcí. Vlastnosti a chování látek a směsí přítomných v u provozovatele jsou uvedeny v příslušných bezpečnostních listech (Příloha II.2). V objektech SUB Závod 07 MEP Postřelmov při provozovaných činnostech, probíhají chemické reakce pouze v procesech povrchových úprav (objekt Galvanovna). Nebezpečné reakce tzn. takové, které jsou nežádoucí vzhledem ke kvalitě povrchové úpravy. K nebezpečným reakcím samozřejmě v malé míře dochází, jejich vznik je omezován pomocí katalyzátorů apod. Jejich uplatněním dochází k znehodnocování lázní a nemají vliv na ohrožení zdraví a životů osob, majetku či složek životního prostředí. Elektricky vodivá kapalina (lázeň) obsahuje směs kladných a záporných iontů vzniklých v kapalině disociací. Průchodem elektrického proudu dochází k pohybu kladných iontů k záporné elektrodě a záporných iontů ke kladné elektrodě. Na elektrodách pak může docházet k chemickým reakcím - mezi ionty a elektrodou, mezi ionty samotnými nebo mezi ionty a kapalinou (díky vyšší koncentraci iontů u elektrody). V některých případech dochází v malém množství ke vzniku vodíku. Při smíchání vod alkalických s obsahem CN - (kyanidové anionty) a vod kyselých dojde ke vzniku kyanovodíku. Vznik kyanovodíku je technologickým uspořádáním van a stavebními úpravami podlahových sběrných jímek vyloučen. Vody jsou vedeny odděleně a záchytné jímky v přečerpávací stanici jsou stavebně odděleny. Přesto při současném havarijním prasknutí dvou van, sběrných potrubí, zde existuje možnost vzniku kyanovodíku. Další CHLS, která může způsobit nebezpečných chemických reakce je dle bezpečnostního listu hydrogen difluorid amonný (lázeň v lince G, chemický sklad). Při styku se silnými bázemi se uvolňuje amoniak. Při reakci s kovy se uvolňuje vodík. Při styku s kyselinami se uvolňuje fluorovodík. Situace uvnitř objektu nebo zařízení s potenciálem způsobit závažnou havárii na zařízení se obvykle nazývají pojmem vnitřní ohrožení, tj. taková, která přímo souvisí s provozem daných zařízení. Podobně jako u vnějších ohrožení se i zde rozlišují vnitřní ohrožení vyplývající z podstaty procesů a z činností lidí souvisejících s procesy v zařízeních. Mezi vnitřní události způsobené lidmi je potřeba počítat také s ohrožením teroristickým útokem. Takový úmyslný čin s cílem poškození zařízení s nebezpečnými látkami může vést k různě rozsáhlým škodám na osobách, zařízení a majetku, a to i v okolí objektu. Tyto události však již nemají náhodný charakter a nelze u nich stanovit četnost jejich vzniku, ale jen možné následky, tj. nelze u nich určit riziko. Tabulka II. 17: Vnitřní iniciační události: Objekt/místo/činnost Sklad chemických látek, sklad hořlavých kapalin Příčina selhání lidského činitele: pád obalu způsobený špatným umístěním do regálu, náraz manipulačního prostředku do palety s nebezpečnými látkami, umístění chemikálie na špatnou pozici

Objekt/místo/činnost Při manipulacích během převážení CHLS pomocí manipulační techniky z Chemického skladu do Galvanovny, dále do Skladu hořlavých kapalin, obecně po areálu Neutralizační stanice Galvanické lázně a související technologie Příčina vada materiálu: prasknutí obalu, netěsnost uzavírací armatury selhání lidského činitele: Nedodržení pracovního postupu a bezpečnostních pravidel obsluhou při manipulacích pomocí manipulační techniky může být příčinou úniku látek z jejich obalů. (rychlost vozíku, náraz) vada materiálu: prasknutí palety, obalu selhání lidského činitele: neprovedení popř. chybné analytické zkoušky upravovaných vod a jejich vypuštění do recipientu vada materiálu: prasknutí usazovací nádrže. selhání lidského činitele: přeplnění galvanické vany a únik obsahu lázně do jímek podlahových vod, Při dopravě obalů s chemikáliemi na autech Při údržbě veškerého zařízení Teroristický útok vada materiálu: netěsnost uzavírací armatury, netěsnost čerpadla, netěsnost galvanické vany, potrubních rozvodů odpadních vod apod. selhání prvků MaR (teplota, ). Důsledkem koroze, výrobní vady, únavy materiálu, špatného upevnění nebo naložení obalů s chemikáliemi by mohlo dojít k porušení celistvosti obalů a rozlití či rozsypání látek; Nedodržení pracovního postupu obsluhou mohou být příčinou porušení celistvosti obalů s chemikáliemi a jejich rozlití či rozsypání Neodborná údržba zařízení svépomocí, nedodržení bezpečných postupů při údržbě Úmyslný čin s cílem poškození zařízení může vést k různě rozsáhlým škodám na osobách, zařízení a majetku uvnitř nebo i v okolí objektu Vzhledem k provozovaným technologiím (elektro-montáž, slévárna, galvanovna) se nepředpokládá vznik domino efektu. II.2.1.2. Přehled možných situací a příčin (podmínek) vně objektu, které mohou způsobit poškození lidského zdraví, životního prostředí a majetku. Vlivem možných situací nacházejících se mimo objekt se v tomto případě označují zdroje rizika, které se nacházejí mimo hranice analyzovaného zařízení/objektu, které však mají potenciál způsobit havárii na analyzovaném zařízení nebo objektu. Tyto vnější příčiny mohou mít charakter přírodních jevů (většinou bez možnosti ovlivnění lidským faktorem), které jsou vyhodnoceny v Tabulce II. 18 a nebo jsou důsledkem úmyslné či neúmyslné lidské činnosti viz. Tabulka II.19. Tabulka II.18: Možnosti vnějšího ohrožení areálu společnosti přírodními jevy Přírodní zdroje rizika (ZR) Možné důsledky Poznámka Srážková činnost Déšť, přívalové deště, kroupy, sníh. Povodně a záplavy Většinou bez výrazných následků na činnost. Možnost sesuvů svahů; zatékání do objektů, vlhkost může způsobovat urychlení koroze stavebních konstrukcí Znamenají přerušení provozu a postup dle povodňového plánu objektu. Přívalové deště neměly na okolní průmyslové objekty po dobu provozování dosud vliv, a proto se nepředpokládá vliv na vlastní objekty společnosti a skladovaný materiál. Při povodních v roce 1997 byly zaplaveny sklepy administrativní budovy. Ve skladu kalů byla vybudována

Přírodní zdroje rizika (ZR) Možné důsledky Poznámka protipovodňová zábrana. Vítr Atmosférická teplota Atmosférický tlak Sluneční záření Atmosférická vlhkost (mlha, mráz) Bouřková činnost (úder blesku) Vliv podzemních vod Stav podloží, petrografie a stratigrafie, atd. Seismicita Aktivní geodynamické jevy (sesuvy, laviny atd.) Povrchová eroze Vulkanická činnost Účinky zemské a vodní flory a fauny lokality Vesmírná tělesa (např. pád meteoritu) Extrémní projevy mohou způsobit poškození nebo zřícení částí budov na skladovaný materiál Relativně bez vlivu. Cyklické střídání teplot může vést k pnutí a namáhání stavebních konstrukcí Bez vlivu Bez vlivu. Materiál je skladován uvnitř objektu, Výroba probíhá uvnitř objektu. Může způsobovat urychlení vnější koroze kovových částí objektů. Při zvlášť nepříznivých okolnostech (např. závada bleskosvodu, mimořádně silný výboj apod.) by mohlo dojít k požáru objektu Bez vlivu (nebo výskyt vyloučen) V místě lokality jsou tyto vlivy vyloučeny V místě lokality jsou tyto vlivy vyloučeny Výskyt vyloučen Bez vlivu Výskyt vyloučen Bez vlivu. Poškození nebo zničení objektu dopadem tělesa a následnou explozí a požárem Tabulka II.19: Možné vnější zdroje rizika způsobené lidskou činností Možnost exploze, požáru, toxického úniku tímto vlivem je nepravděpodobná. Možnost exploze, požáru toxického úniku tímto vlivem je nepravděpodobná. Po dobu provozování objektu bez znatelného vlivu, probíhá pravidelná údržba objektů. Existuje při závadě hromosvodu nebezpečí požáru objektu Extrémně nepravděpodobné Lidská činnost Důsledek Poznámka Exploze v objektu Poškození nebo úplné zničení zařízení, stavební konstrukce objektu Extrémně nepravděpodobné vzhledem k povaze CHLaS Rozlet fragmentů (trosek zařízení, Zasažení okolních objektů Zasažení nekrytých osob Extrémně nepravděpodobné vzhledem k povaze CHLaS objektu po explozi) Myslivecká činnost Iniciace hořlavého materiálu střelou Málo pravděpodobné. Hořlavé kapaliny (barvy a rozpouštědla) uvnitř zděného objektu. Požár v okolí areálu Možnost přenosu požáru na skladovací Málo pravděpodobné objekt. Únik toxické látky Možnost ohrožení obsluhy v objektu. Málo pravděpodobné Pád letadla Poškození nebo úplné zničení objektu. Velmi málo pravděpodobné Náraz kamionu při Poškození objektu Velmi málo pravděpodobné neopatrné manipulaci Vliv silniční nebo železniční dopravy nebo události při ní Vliv dálkových potrubních tras VTL plynovodů nebo událostí v nich Vliv hospodářských nebo vojenských objektů nebo událostí v nich Důsledky těžby surovin nebo staré důlní Únik přepravovaných medií z havarovaného dopravního prostředku Únik přepravovaných medií z potrubní trasy. V okolí není výskyt těchto potrubních systémů Není znám zdroj ohrožující analyzovaný areál Není znám zdroj ohrožující analyzovaný areál Velmi málo pravděpodobné. Velmi nepravděpodobné.

Lidská činnost Důsledek Poznámka činnosti Terorismus, kriminální činnost Poškození nebo zničení objektů, zařízení s možným požárem, krádež CHLS. Málo pravděpodobné, objekt je střežen. II.2.1.3. Systematická komplexní identifikace příčin a popis iniciačních událostí možných scénářů závažné havárie. V následujících tabulkách jsou podle evropské metodologie MIMAH (3) uvedeny možné havarijní jevy a hlavní události, které mohou vzniknout. Tabulka II.20 : Přehled identifikovaných potenciálně nebezpečných objektů/ zařízení a určení (EQ) Označení objektu Skup. CHLS EQ Ethanol 3 Sklad hořlavých kapalin/chemický sklad Kapalné Kyselina fluorovodíková Galvanické lázně Kapalné Akutně toxické, nebezpečné pro životní prostředí 16 Kde, EQ 3 - skladování kapalin v malých obalech EQ 16 jiná zařízení Metodika přiřazuje každé EQ zařízení určité CE (kritické události) i v závislosti na skupenství.

Tabulka II. 21: Určení kritických událostí CE CE 1 Rozklad CE 2 Exploze CE 3 šíření materiálů vzduchem CE 4 šíření materiálů kapalinou CE 5 iniciátor požáru CE 6 Porušení zařízení v plynné části CE 7 Porušení zařízení v kapalné části CE 8 únik z potrubí kapalin CE 9 Únik z potrubí plynů CE 10 Katastrofická trhlina CE 11 Zhroucení nádoby CE 12 Zhroucení střechy 3 x x x x x 16 x-netýká se x-netýká se x x x-netýká se

Pro určení příčin iniciačních událostí byla použita metoda What-if (4). What-If je tvůrčí metoda, která za pomoci brainstormingu při poradách, prověřuje výrobní zařízení a postupy. Pomocí metody lze hodnotit všechny výrobní procesy, skladování látek, energetické zdroje, ale také hlediska organizace výroby, zajištění bezpečnosti apod. Principielně je analýza založena na práci týmu odborníků, kteří kladou otázky typu "Co by se stalo, kdyby.?". Otázky se formulují na základě zkušeností a jsou vytvářeny postupně pro jednotlivé funkční části technologie. Otázky se mají týkat libovolných abnormálních podmínek, nejenom poruch komponent nebo odchylek od procesu. Kroky analýzy a složení pracovního týmu Analýza metodou What-If se realizuje formou porad vybrané skupiny odborníků, kteří důsledně a systematicky analyzují daný systém. Výsledkem je potom vytvoření seznamu možných odchylek od řádné funkce systému (subsystému) a identifikace nebezpečných stavů, vyvolaných těmito odchylkami. Jednotlivé kroky při provádění analýzy zahrnovaly: rozdělení systému na podsystémy, popis funkce subsystému, popis možné odchylky, nalezení příčin vedoucích k dané odchylce, kvalitativní stanovení následků dané odchylky. Pracovní tým tvořili: Ing. Petr Mikl (externí poradce), Václav Sejkora (vedoucí provozu Galvanovna), Marián Dajčar (technolog). II.2.1.3.1. Výsledky analýzy Touto metodou byly analyzovány jak podmínky za běžného provozu, tak i další situace (spouštění, odstavování, doplňování lázní). Ty jsou normální součástí výrobních postupů, vzhledem k charakteru procesů probíhajících ve většině analyzovaných zařízení. Podrobnou analýzou byly odhaleny potenciální nebezpečné situace, stanoveny jejich příčiny a následky. Možné následky, vzniklé na základě generování odchylek od normálního provozního stavu, mohou mít různý stupeň závažnosti: o Významná část odchylek nemá negativní vliv na bezpečný provoz, popř. tyto odchylky znamenají dopad na kvalitu výroby. o Do další skupiny patří odchylky, které již vyžadují zásah obsluhy a mimo ekonomických ztrát mohou znamenat menší úniky NL, které lze zvládnout. Postupy při řešení takových stavů jsou součástí běžných postupů nebo postupů při odstavení zařízení podle příslušných provozních a havarijních předpisů. o Nejzávažnější skupinu zahrnují odchylky, které vedou k nekontrolovatelnému úniku velkého množství nebezpečné látky, který může vést k potenciálnímu ohrožení osob (zaměstnanců), majetku. V souvislosti s velmi nízkou četností takových situací je i riziko relativně nízké. o Obecně lze příčiny vzniku potenciálních nebezpečných situací rozdělit do těchto skupin: o Příčiny způsobené selháním obsluhy (lidského činitele), o Příčiny mechanického charakteru (větší či menší netěsnost nebo ruptura provozního zařízení) o Příčiny procesního charakteru (selhání MaR apod. - většinou v kombinaci s lidskou chybou).

Nelze opomenout i situace, které mohou být způsobeny např. vnějšími okolnostmi a nejsou prakticky ovlivnitelné provozovatelem (např. přírodní katastrofy apod.). Výsledky analýzy What - If pro hodnocené zdroje rizika jsou uvedeny níže. V galvanických halách se mohou vyskytovat zejména tyto typy iniciačních událostí: selhání lidského činitele: o přeplnění galvanické vany a únik obsahu lázně do jímek podlahových vod, o neprovedení kontroly probíhajícího procesu kvalitativní znehodnocení výrobku. vada materiálu: o netěsnost uzavírací armatury, o netěsnost čerpadla, o netěsnost galvanické vany apod. o selhání prvků MaR (teplota, ) Uplatněním iniciační události dojde buď k úniku kapaliny (koncentrátu) do jímky podlahových vod, z které je kapalina samospádem odváděna do jímky na přečerpávací stanici v objektu galvanovny, nebo k přehřátí lázně a úniku par (aerosolu) do pracovního prostředí a následného nasátí odsávacím systémem, který je vyústěn na střech objektu galvanovny. V NS se mohou vyskytovat zejména tyto typy iniciačních událostí: selhání lidského činitele: o neprovedení analytické kontroly probíhajícího procesu kvalitativní znehodnocení výrobku. vada materiálu: o netěsnost uzavírací armatury, o netěsnost čerpadla, o netěsnost reakční nádoby o selhání prvků MaR (teplota, ) Ve skladech chemických látek nebo hořlavých kapalin se mohou vyskytovat zejména tyto typy iniciačních událostí: selhání lidského činitele: o pád obalu způsobený špatným umístěním do regálu, o náraz manipulačního prostředku do obalu, o špatná pozice CHLS vada materiálu: o netěsnost uzavírací armatury, o vada obalu. Uplatněním iniciační události dojde k úniku kapaliny na podlahu, odtud zachycení v havarijní jímce. Při přepravě CHLS se mohou vyskytovat zejména tyto typy iniciačních událostí: selhání lidského činitele: o pád obalu způsobený nepřizpůsobením rychlosti okolnímu prostředí

Uplatněním iniciační události dojde k úniku kapaliny/pevné látky na venkovní zpevněnou komunikaci. Scénářů, které mohou v reálné situaci vzniknout je obrovská škála od malých bezvýznamných úniků až po scénáře katastrofických rozměrů s vážnými následky. Aby se analýza dala v rozumném čase a za přijatelného vynaložení prostředků zvládnout, je potřeba ji zjednodušit. Zjednodušení spočívá v přijetí předpokladů a následném vyloučení scénářů se zjevně malými následky a ve sdružení podobných scénářů s podobnými následky do tzv. reprezentativních scénářů. Podstatnými vlastnostmi výše uvedených zdrojů rizika z hlediska ohrožení okolí je: nebezpečnost pro lidské zdraví anebo životní prostředí, hořlavost skladovaných materiálů. Za iniciační událost se pro účely této analýzy považuje únik nebezpečné látky, ke kterému může dojít přes uplatňování veškerých preventivních opatření, která vedou buď ke snížení četnosti úniku nebo ke snížení následků již nastalé havárie. Únik nebezpečné látky je počáteční podmínkou (iniciační událostí) pro rozvoj scénáře. Scénář se rozvíjí až do koncových stavů scénáře. Ty mohou mít v případě vybraných zdrojů rizika objektu charakter toxického působení na zdraví osob, na životní prostředí nebo dosah tepelného toku. Předpoklady pro vyloučení scénářů: Pro zjednodušení analýzy a neuvažování scénářů se zjevně nevýznamnými následky nebo s příliš nepravděpodobným uskutečněním byly přijaty následující předpoklady (často jde o tzv. konzervativní přístup, tzn. jde o horší, příp. nejhorší možnou variantu: nebyly uvažovány malé provozní úniky, protože takové úniky přímo souvisí s provozem a je přítomna obsluha, která takové úniky zvládne, lidské chyby při manipulacích nejsou kvantifikovány, tzn. chyby a spolehlivost obsluhy jsou podrobněji rozebírány v příslušné kapitole tohoto dokumentu, v rozsahu této analýzy nebyly vyčíslovány žádné domino efekty, vzhledem k typu a vzdálenostem zdrojů rizik nehrozí, všechna zařízení jsou považována za naplněné na svou max. kapacitu, únikový otvor vznikne v dolní části zařízení náhodně v jednom okamžiku může vzniknout havárie jen na jednom z uvažovaných zařízení II.2.1.3.2. Popis iniciačních událostí Iniciační událost je první událost v havarijním scénáři. Tabulka 22 uvádí seznam uvažovaných iniciačních událostí a jejich popis. Tabulka II. 22: Seznam uvažovaných iniciačních událostí Označení IU IU1 IU2*1 IU3 Popis IU Vylití kapaliny při manipulaci s jednotkou (obaly) Katastrofická porucha atmosférické galvanické vany a kontinuální únik celého obsahu do 10 min. Chyba lidského činitele Poznámka: *1 Standartní iniciační událostí je také jednorázový únik celého množství. Vzhledem k charakteru technologických zařízení (galvanické vany) o objemu cca 1 m 3 bude projev shodný s kontinuálním únikem celého obsahu do 10 min. Pro jednotlivé zdroje rizik jsou sestaveny scénáře událostí (SC) metodou ETA (analýza stromu událostí).

II.2.1.4. Popis identifikovaných scénářů závažných havárií II.2.1.4.1. Scénář SC 1 katastrofický únik kyseliny fluorovodíkové 75% při manipulaci Iniciační událostí je chyba při manipulaci s manipulační jednotkou (obal) s kyselinou fluorovodíkovou. Předpokládejme nejhorší variantu scénáře a to, že k úniku nedojde uvnitř kóje Chemického skladu, ale na venkovní ploše např. při vyskladnění obsluhou manipulační techniky z ložné plochy nákladního vozidla. II.2.1.4.2. Scénář SC 2 katastrofický únik lázně s obsahem kyanidů a smíchání s odpadními vodami kyselými Iniciační událostí je katastrofická porucha lázně a únik celého obsahu (Stříbření 2,4 t) na podlahu, dále předpokládáme, že dojde k přelivu max. 10% uniklého množství do odděleného kanálu pro vody kyselé, předpokládáme, že vody kyselé jsou koncentrované. II.2.1.4.3. Scénář SC 3 požár při manipulaci ve skladu hořlavých kapalin Iniciační událostí je chyba při manipulaci s manipulační jednotkou (obal) s hořlavou kapalinou (benzin 200 l sud). Předpokládejme nejhorší variantu scénáře a to, že k úniku dojde uvnitř skladu.

II.2.1.4.4. Scénář SC 4 poškození životního prostředí Nejzávažnější scénář havárie s ohledem na povrchové vody, by byl únik neupravených odpadních vod do vodoteče. Z hlediska závažnosti dopadů je nejvýznamnější únik vod s obsahem Cr6+ nebo CN -. Uplatnění scénářů je věnována analýza lidského činitele. Na neutralizační stanici jsou čerpány veškeré odpadní vody z přečerpávací stanice. Na třech zásobnících o obsahu 12 m 3 se provádí detoxikace CN - oxidací chlornanem sodných v alkalickém prostředí. Na dalších třech zásobnících o obsahu 12 m 3 se provádí detoxikace Cr 6+ redukcí disiřičitanem sodných v kyselém prostředí. Ukončení obou procesů detoxikací ověřuje obsluha ČOV kvalitativní analytickou zkouškou. V případě negativního výsledků se detoxikované vody mísí s alkalickokyselými vodami ve třech nádržích o obsahu 24 m 3. V nádržích se provede úprava ph přidáním vápenného mléka. Znovu se provede kvalitativní analytická zkouška na přítomnost CN -, Cr 6+ a Cl 2. V případě pozitivního výsledku se vody znovu detoxikují podle výše uvedeného postupu. Při negativním výsledku se vody přečerpají do třech usazovacích nádrží o obsahu 24 m 3. V usazovacích nádržích dochází k oddělení pevné a kapalné fáze pomocí organického polyflokulantu. Kapalná fáze se vypouští přes ionexovou stanici do vodoteče. Pevná fáze se filtruje na kalolisu a filtrát se vypouští přes ionexovou stanici do vodoteče. Uveden je scénář pro vody s obsahem Cr6+, naprosto shodný je pro vody s obsahem CN-. Neprovedení anal. Zkoušky Cr6+ IU3 Neprovedení anal. Zkoušky po Koncová událost Únik neupravený Bez dopadů Bez dopadů

II.2.2. II.2.2.1. Odhad následků identifikovaných scénářů závažných havárií na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek Určení kritérií a limitních hodnot pro odhad následků identifikovaných scénářů závažných havárií II.2.2.1.1. Pool fire V případě požáru louže (pool fire) se předpokládá smrt všech osob nalézajících se uvnitř požáru (plamene) nebo ve vzdálenostech od místa požáru, kde dosažená úroveň tepelného toku je vyšší než 35 kw m -2. Ve vzdálenostech, kde dosažený tepelný tok je menší než 35 kw m -2 je rozhodující intenzita tepelného toku, umístění osob a doba expozice. Pro osoby nalézající se uvnitř budov se nepředpokládá jejich úmrtí. Pravděpodobnost, že osoby mimo budovy zemřou v důsledku působení tepelného toku je odvozena z tzv. probitové funkce, která má obecný tvar: Pr= c+ d ln( Q k t), kde c, d, k konstanty Q tepelný tok v místě zasažení t doba expozice Z hodnot v literatuře (1) je c= -36,38; d= 2,56; k=4/3 Podle literatury (1) se v případě požárů uvažuje doba expozice osob (vně budov) daným tepelným tokem 20 sekund, přičemž se předpokládá, že lidé během této doby stačí utéci na bezpečné místo. II.2.2.1.2. Toxické působení Pravděpodobnost úmrtí osob následkem expozice toxickým mrakem P R a podílem osob zasažených uvnitř a vně budov F E, in a F E,out je na následujícím obrázku. Toxická látka P E = f(a,b,n;c,t) F E,in = 0,1xP E F E,out =P E Pravděpodobnost úmrtí P E se počítá pomocí probitové funkce, která je dána následujícím vztahem. Pr= a+ b ln( C n t), kde Pr je probit odpovídající úmrtí (-) a, b, n konstanty popisující toxicitu látky (-) C koncentrace (mg/m 3 ) t doba expozice (min) Expoziční doba je 10 minut, počínaje příchodem oblaku.

II.2.2.2. Odhady následků identifikovaných scénářů závažných havárií na životy a zdraví lidí Odhad následků reprezentativních scénářů úniku chemické látky (pool fire a toxický rozptyl) byl proveden numerickou simulací modelovacím softwarem Aloha 5.4.6. (6). Atmosférická stabilita Modelování rozptylu se většinou provádí pro nejběžnější variantu atmosférické stability a pro variantu, při které lze očekávat největší dosah rozptylované látky do okolí za daných podmínek úniku. Nejběžnější variantou je třída stability C, zatímco při stabilitě F lze očekávat největší dosah. V kapitole I.4.5 jsou meteorologické charakteristiky. Rychlost větru Rychlost větru je významný parametr pro vznik a šíření oblaku. Pro obě atmosférické třídy stability byla uvažována nejpravděpodobnější rychlost větru. V případě atmosférické stability F, je to rychlost 1,7 m s -1 (11,2%) a pro atmosférickou stabilitu C jde o rychlost 5 m/s (19,87 %). Okolní teplota Vzhledem k tomu, že atmosférická stabilita F se vyskytuje zejména v zimním půlroce (říjen-březen) a dále v noci a po ránu, byla uvažována teplota 10 C. V případě atmosférické stability C byla uvažována teplota 20 C. Počet a osob v okolí objektu Pro celkové ocenění a hodnocení skupinového rizika v případě vzniku závažné havárie je zapotřebí znát počet osob vyskytujících se na potenciálně zasaženém území v okolí objektu. Tabulka II. 23: Počet osob v objektu provozovatele Název objektu Počet osob Sklad chemických látek Není trvalé pracoviště, ve scénáři uvažovány následující počty osob: Obsluha manipulační techniky (SUB 07) 1x a řidič nákladního vozidla (Externí osoba) 1x Sklad hořlavých Není trvalé pracoviště, ve scénáři uvažovány následující počty osob: Obsluha kapalin manipulační techniky (SUB 07) 1x Galvanovna Počet osob na směně přítomných ve východní hale je 6, z toho na lince G 3 zaměstnanci II.2.2.2.1. Scénář SC 1 únik kyseliny fluorovodíkové 75% a toxické působení par Největší manipulovaný objem je 50 l sud. Pro výpočet plochy předpokládáme tloušťku vrstvy 2 cm, výsledná plocha jsou 3,1 m 2. Nejběžnější velikostí obalu jsou 30 l sudy. V tabulce II. 24 jsou vypočteny hodnoty mortalit a vzdálenosti pro danou mortalitu. Hodnoty koncentrací byly vypočteny modelem Aloha. Konstanty pro fluorovodík jsou převzaty z (1). a= -8,4, b=1, n=1,5, t = 600 s. Tabulka II.24: Výsledky modelování dopadů Úmrtnost Stabilita C/5 m/s, 20 C Stabilita F/1,7 m/s, 10 C [%] Max. dosah oblaku [m] Max. dosah oblaku [m] 99 < 10 < 10 10 < 10 < 10 1 < 10 11

Ve scénáři předpokládáme nejhorší situaci, tzn. při vykládce z vozidla jsou přítomni 2 osoby (řidič nákladního vozidla a řidič vysokozdvižného vozíku). Předpokládáme úmrtí obou nechráněných osob. II.2.2.2.2. Scénář SC 2 vznik kyanovodíku ve vnitřním prostoru galvanovny Pro odhad uvolněného množství kyanovodíku, vyjdeme z největší lázně a obsahu kyanidu draselného (2400 l a koncentrace150 g/l). Ze stechiometrické rovnice: 2KCN + H 2 SO 4 = 2 HCN + K 2 SO 4 Víme, že ze 2 molů kyanidu sodného při reakci s 100% kyselinou sírovou vzniknou 2 moly HCN. Mr NaCN = 65 g/mol; Mr HCN = 27 g/mol. Z uniklého množství víme, že množství kyanidu draselného je 360 kg. Celkové vzniklé množství kyanovodíku m= 360000*2*27/(2*65)=150 kg. Předpokládáme-li, že může dojít ke smíchání pouze 10% vod, dojdeme k odhadu =(150*0,1)=15 kg HCN. Jako model byl zvolen kontinuální únik 15 kg po dobu 10 min. Pro výpočet ve vnitřním prostoru galvanovny použijeme rychlost vzduchu 1,7 m/s, teplotu 20 C, atmosférické podmínky C. Z hodnot Probitové funkce pro HCN (a=-9,8, b=1, n=2,4) převzato z (1) vypočteme P E (pravděpodobnost úmrtí osob) po dobu působení 10 min. Tabulka II.25: Výsledky modelování dopadů Úmrtnost Dosah účinků (m) (%) 99 21 80 26 70 28 60 31 50 33 40 34 30 36 20 38 10 41 1 45 Vzhledem ke skutečnosti, že zaměstnanci během směny nevstupují mezi lázně, ale pracují na začátku/konci linky, kde navěšují a svěšují zboží, budeme konzervativně předpokládat, že zemře 1 osoba a ostatní zaměstnanci stačí opustit prostor při zápachu po hořkých mandlích. Vznik kyanovodíku bude pozvolný. II.2.2.2.3. Scénář SC 3 únik 200 l benzinu a požár ve vnitřním prostoru skladu Vyhodnocení možného požáru ve vnitřním skladu HK bylo provedeno pro havárii tj. hoří kaluž HK na podlaze skladu uvolněné z jednorázového úniku sudu 200 l. Pravděpodobnost realizace scénářů spojených s iniciací par ve vnitřním prostředí je krajně nepravděpodobná i vzhledem k malému uniklému množství a možné havarijní projevy jako Flash fire nebo VCE jsou krajně nepravděpodobné. Pro výpočet ve vnitřním prostoru skladu použijeme rychlost vzduchu 1,7 m/s, teplotu 20 C, atmosférické podmínky C. Velikost louže průměr 3 m.

Tabulka II.26: Výsledky modelování dopadů Úmrtnost Dosah účinků (m) (%) 99 Pod 10 m 10 Pod 10 m 1 Pod 10 Vzhledem k tomu, že při manipulaci má obsluha otevřeny vstupní dveře a do 20 s stihne při iniciaci opustit prostor, nepředpokládáme smrtelná zranění. II.2.2.3. Odhady následků identifikovaných scénářů závažných havárií na životní prostředí, zvířata a majetek. Nejzávažnějším následkem v rozvoji události je vypuštění nedetoxikované odpadní vody do řeky Moravy dle scénáře SC 4. Pro vyjádření ovlivnění recipientu při úniku celého objemu usazovací nádrže odpadních vod s obsahem chrómu (24 m 3 ) z Neutralizační stanice a při současném selhání ionexové stanice lze použít běžně využívanou směšovací rovnici: z 2 Qr. z1 =. Q r + Q. z 0 + Q 0 0 Kde Qr je 355denní průtok v toku (m3/s); Q0 průměrný průtok odpadní vody (m3/s); z1 znečištění vody v toku před přítokem odpadní vody; z0 znečištění odpadní vody (mg/l) z2 znečištění vody v toku po smíšení s odpadní vodou (mg/l). Základní údaje o recipientu, které byly použity pro dosazení hodnot do směšovací rovnice byly převzaty z veřejně přístupných informací ČHMÚ. Nejbližší měrné místo (před smíšením) je Raškov: Databankové číslo: 4008 Kraj: Olomoucký kraj Lokalita: Raškov Okres: Šumperk Souřadnice: 16-54-46 v.d. 50-02-29 s.š. Tok: Morava Hydrologické pořadí: 4-10-01-045 Říční km: 322.8 Hydrologické povodí: 4-10-01 Morava po Moravskou Sázavu

Relevantním příkladem z hlediska výběru relevantních ukazatelů je v daném případě pouze Cr 6, neboť obsah toxických ani celkových kyanidů (CNtox ani CNcelk.) se v tomto ani žádném jiném blízkém měrném bodě recipientu nesleduje, resp. není k dispozici. Pro účely výpočtu byl záměrně použit z výše uvedené tabulky výběr horní hranice udávaných hodnot koncentrací, tedy hodnot na straně bezpečnosti (Cr-celk.-max=0,001 mg/l). Parametry recipientu Morava, říční km 301,05 jsou zde definovány takto: Q355 = 1,68 m3/sec. Maximální průtok z neutralizační stanice hodnotou 4,29 l/sec. max., která je dána technickými parametry zařízení koncového stupně, tedy ionexové stanice. Pokud tedy dojde zároveň i ke znehodnocení koncového stupně, předpokládá se pro výpočet únik celých 24 m 3 odpadní vody s max. obsahem Cr celk 1 g/l. Imisní standard pro Cr-celk. NV č. 401/2015 Sb. se připouští ve výši 0,1 mg/l. Toto je koncentrační hodnota, která nesmí být po hydraulickém součtu dílčích koncentračních příspěvků překročena. Po dosazení do rovnice obdržíme hodnotu znečištění vody v toku po smíšení s uniklou neupravenou odpadní vodou: z2 = 2,55 mg/l. Tato hodnota překračuje imisní limit více než 25x. Z tohoto důvodu je nutné dále zjistit, jakým množstvím vody v recipientu před smísením dojde ke zředění koncentrátu na přípustný limit. S využitím směšovacího pravidla lze stanovit, že požadované maximální koncentrace chrómu 0,1 mg/l v toku bude dosaženo po smíšení 24 m 3 vody neutralizační stanice s obsahem chrómu 1000 mg/l a 24000 m 3 říční vody s obsahem chrómu 0,001 mg/l. Teoreticky vzato by mělo dojít ke snížení koncentrace na předepsaný limit po cca 4 hodinách. Tento údaj je však dokumentován na hodnotě udávající nejnižší zaručenou hodnotu průtoku v recipientu. V žádném případě se tedy nejedná o údaj, který by byl pořízen za standardních průtokových parametrů v dané oblasti. Výpočet dosahu znečištění (délky toku) z důvodů velmi neurčitě definovaných parametrů profilu a členitosti toku by měl spekulativní charakter. Na základě kvalifikovaných vyhodnocení údajů o migraci polutantů získaných z dlouholetý praktických zkušeností se sanacemi a řešením havarijních úniku je možné předpokládat, že v daném případě, tj. při náhlém úniku nedetoxikovaných vod do vodoteče z NS nepřesáhne délka znečištěného toku zákonný limit pro vznik závažné havárie. Tuto skutečnost podporuje fakt, že polutanty těžkých kovů velmi ochotně sorbují na usazeniny přítomné na dně recipientu.

Z důvodů, že nejsou k dispozici žádná relevantní data vhodná pro výpočet směšovací rovnice pro kyanidy celkové a kyanidy snadno uvolnitelné (toxické) není tento výpočet dále prezentován. Je třeba však připomenout, že v usazovací nádrži NS pro kyanidové odpadní vody je dosahováno maximálně koncentrací před detoxikací 0,5 g/l celkových kyanidů. Zároveň je třeba zdůraznit, že imisní standard podle NV č. 401/2015 Sb. přípustného znečištění povrchových vod pro kyanidy celkové je 1 mg/l. II.2.2.4. Grafické znázornění dosahu zvolených limitních hodnot účinků identifikovaných scénářů závažných havárií. V příloze II.4 je zobrazen dosah dopadů scénářů SC 1, SC 2. Dosah účinků SC 3 není zobrazen, protože nepřesáhne stěny skladu. II.2.3. Odhad výsledné roční frekvence závažných havárií Iniciační událost je první událost v scénáři. Druhým postupovým krokem pro stanovení četností koncových stavů reprezentativních scénářů je soupis vstupních údajů pro odhad četností iniciačních událostí a koncových stavů scénářů. Následující tabulka shrnuje všechny údaje použité pro odhad četností iniciačních událostí a koncových stavů scénářů včetně citací zdrojů. Tabulka II. 27: Údaje pro odhad četností iniciačních událostí a koncových stavů scénářů Ozn. Údaj Hodnota/(zdroj) IU1 Vylití kapaliny při manipulaci s jednotkou (obaly) 1.10-5/manipulace s jednotkou zabaleného zboží/(1) 3 manipulace/rok - Počet manipulací s paletou s obaly s kyselinou fluorovodíkovou. Za rok 2015 byla 3x dovezena paleta s 8 ks 30 l sudů. IU1 Vylití kapaliny při manipulaci s jednotkou (obaly) pro kyselinu fluorovodíkovou 3.10-5/rok - Počet manipulací s obalem benzinu do skladu je 3x rok 3 manipulace/rok IU1 Vylití kapaliny při manipulaci s jednotkou (obal) pro benzin 3.10-5/rok IU2 Katastrofická porucha atmosférické galvanické vany a kontinuální únik celého 1.10-5/rok/(1) obsahu do 10 min. P1 Možnost přelití vod kyanidových do sběrného kanálu vod kyselých odhad 0,01 (-)/odhad provozovatele (1% případů) P2 Okamžitá iniciace par hořlavé kapaliny 0,065 (-)/(1) II.2.3.1. Zobrazení popsaných scénářů ZH pomocí stromu poruch Kvantifikace četností koncových stavů reprezentativních scénářů je provedena pomocí stromů událostí (ETA) uvedených v kapitole II.1.4. II.2.3.1.1. Kvantifikace scénáře SC 1 prasknutí obalu s kyselinou fluorovodíkovou při vyskladnění z nákladního automobilu

II.2.3.1.2. Kvantifikace scénář SC 2 vznik kyanovodíku ve vnitřním prostoru galvanovny II.2.3.1.3. Kvantifikace scénáře SC 3 únik 200 l benzinu a požár ve vnitřním prostoru skladu II.2.3.1.4. Kvantifikace scénáře SC 4 únik neupravených vod do životního prostředí Scénář nebude kvantifikován, protože jeho iniciační a rozvíjejícími událostmi je selhání lidského činitele. II.2.3.2. Určení výsledných scénářů závažných havárií a jejich frekvencí Uvedeno v předchozí kapitole. II.2.4. Stanovení míry skupinového rizika identifikovaných scénářů Přehled číselného vyjádření složek rizika (frekvence a následků) pro identifikované scénáře závažných havárií ve tvaru R = Fh. N, Tabulka 28: Míra skupinového rizika SC R N Fh 1 6.10-5 2 3.10-5 2 1.10-7 1 1.10-7 3 0 0 1,95.10-6 kde R - míra skupinového rizika scénáře závažné havárie (počet usmrcených osob za rok), Fh - zjištěná roční frekvence scénáře závažné havárie, N - odhad počtu usmrcených osob.

II.2.5. II.2.5.1. Výsledky a postup posouzení vlivu (spolehlivosti a chybování) lidského činitele. Obecná charakteristika a koncept HTA (Hierarchical Task Analysis) HTA (5) je jednou z nejlepších metod skupiny úkolových analýz. Jedná se o naprosto univerzální metodu, kterou lze provádět funkční analýzy spolehlivosti výkonu při řešení jakéhokoli úkolu. Přístup HTA lze charakterizovat jako funkční analýzu. Začíná určením cílů, kterých je nutno správným vykonáním úkolu dosáhnout. Úkoly jsou definovány prostřednictvím požadavků, zahrnutých do hierarchie cílů a navazujících subcílů. Dosažení každého cíle nebo subcíle je podmíněno vykonáním určité operace. Klíčovými znaky operace jsou podmínky, které společně s rozvinutím dalších akcí vedou ke splnění cíle. Tyto akce mohou být samy o sobě definovány v požadavcích subcílů. Například žízeň může být uhašena tehdy, když je k dispozici hrnek s čajem, který představuje prvek důležitý pro dosažení cíle příslušného úkolu. Ke splnění tohoto cíle je však potřeba splnit dílčí subcíle, které zahrnují například opatření čajové konvice, sáčku s čajem a vařící vody. II.2.5.1.1. Úkoly a cíle Úkol je určitým kouskem práce, která má být vykonána. Každý úkol je tudíž popsán svým zadáním, který zahrnuje i stav výsledného cíle. Ten stojí na nejvyšší pozici v rámci HTA hierarchie a je dále rozdělen do dílčích subcílů (subgoals). Subcíle mohou být dále rozděleny na detailnější položky. Záleží na potřebách analytika, jakou úroveň v rámci hierarchie považuje za přiměřenou. Subcíle na každé úrovni hierarchie musí zcela popisovat nadřazený cíl; a naopak nadřazený cíl musí být vyčerpávajícím způsobem popsán těmito subcíly. HTA se výrazně odlišuje od jednodušších metod náležejících do skupiny úkolových analýz nikoli v pořadí aktivit, ale charakteristickými cíly úkolu. Tento přístup poskytuje plnou funkční analýzu spíše, než behaviorální popis. V rutinních opakujících se úkolech se akce mírně mění, avšak prostředí a smysl práce zůstávají konstantní. V komplexu úkolů mohou být proto stejné cíle dosaženy různými cestami i způsoby, které jsou závislé na specifických okolnostech každé operace. Tuto skutečnost je potřeba při analýzách zohledňovat. II.2.5.1.2. Operace Uzlový bod na každé úrovni, kde se větví jednotlivé dílčí cíle na nižší subcíle, představuje určitou operaci. Všechno, co je nad touto úrovní, specifikuje cíle, kdežto operace říkají (určují), co a jak má být uděláno, aby bylo těchto cílů dosaženo. Operace, které jsou základními jednotkami analýzy, představují sled akcí, které provádí obsluha analyzovaného zařízení či operátor. Akcí, které operace zahrnují, a které vedou k dosažení stanoveného cíle, může být několik, anebo i jen jedna jediná. Operace jsou blíže specifikovány okolnostmi, či podmínkami, které vypovídají o celém jejich průběhu a charakteru. Jedná se o informace o aktivátorech operací (input), o dílčích aktivitách (action) a o indikátorech, které potvrzují, zda a jak došlo k dosažení cíle (feedback). Někdy je sled těchto tří prvků nazýván I A-F jednotkou (Vstup-Akce-Zpětná vazba). Akce, která tvoří výkonovou část operace, může být chápána jako příkaz (nebo instrukce) k vykonání určitého úkonu podle předepsaných postupů. Vztaženo ke klasickému přístupu (Miller, Galanter, Pribram, 1960) pak vstup (input) a zpětná vazba (feedback) naproti tomu vypovídají o aktuálním stavu systému. Operace jsou součástí tzv. Millerových T O T-E jednotek. Plány Jakmile jsou všechny subcíle plně popsány, měly by být navrženy plány. Plány představují lepidlo, které spojuje jednotlivé dílčí kroky v kontinuální proces. Plán taky poskytuje informace o tom, jak jsou cíle dosahovány a jak jsou závislé na aktuálních vnějších podmínkách. Plány jsou tedy podrobné zápisy prováděných dílčích akcí (subúkolů). Obyčejný jednoduchý plán může například znít takto:

Udělej akci 1 poté akci 2 a poté akci 3. Jakmile je tento plán ukončen, analytik se vrátí na vyšší (nadřazenou) úroveň a analyzuje další subcíl na téže úrovni v rámci definované hierarchie. Plány mohou být různé. Nejčastěji postupují jednoduše lineárně a vyjadřují sled následných kroků bez možnosti variability či větvení. Složitější plány se pak větví, přičemž způsob tohoto větvení je určen podmíněnými okolnostmi. Pro provedení skutečně hloubkové HTA analýzy se doporučuje především druhý z uvedených modelů. Větvení se řídí podle pravidel, jež zahrnují využívání tzv. Booleovy logiky, tj. při větvení jsou využívány příslušné Booleovy operátory. Původně zmíněný plán by tedy mohl vypadat následovně: Udělej akci 1 NEBO (OR) akci 2 A (AND) akci 3. Pro zvýraznění priority dané operace nebo procesu se používají kulaté závorky (stejně jako v matematice se takto předřazuje vykonání příslušné matematické operace před operacemi následujícími). II.2.5.1.3. Výstupy metody Výstup HTA je tvořen kompletním úkolovým diagramem s přehledně vyznačenými cíly, subcíly, operacemi a plány a to v hierarchickém uspořádání. Jestliže je to potřeba, můžeme jako alternativní vyjádření použít výstup i v podobě strukturované tabulky. Tabulka se ukazuje jako vhodnější varianta zejména tehdy, když je analyzován náročnější proces, který by bylo nutno reprezentovat rozsáhlejším a méně srozumitelným grafickým výstupem. Zápis, který je nutnou součástí prezentovaných výstupů, by měl obsahovat také popis operací, jež jsou v diagramu skryty v tzv. uzlových bodech (v bodech, kde se stýkají jednotlivé větve téže úrovně a spadající pod týž cíl). Jelikož nelze obvykle z důvodu zachování přehlednosti provést popis operací do hlavního diagramu, jsou operace popisovány ve strukturované tabulce. Úkolový diagram Diagram má přehledným způsobem co možná nejdetailněji popisovat všechny úkoly a subúkoly, jejichž správným vykonáním splníme stanovený cíl. Konstrukce diagramu je jednoduchá, avšak vyžaduje dokonalou znalost všech úkolů a subúkolů a jejich pořadí a hierarchii. Zakreslení jejich vzájemných vazeb není bezprostředně nutné pozornost je jim věnována až v tabulkovém výstupu, který je doplněn o další rozšiřující informace. Zejména u složitějších diagramů může použití hradel konstrukci spíše komplikovat. Vždy se doporučuje diagram konstruovat v týmu za přispění znalostí obsluhy, která tyto (analyzované) úkoly rutinně vykonává. Přepisem informací obsažených v úkolovém diagramu a jejich detailnějším rozvedením získáváme výstup, který pro přehlednost zpracováváme do podoby strukturované tabulky. II.2.5.2. Identifikace kritických pracovních pozic Vzhledem k údajům v analýze rizik byly vybrány ty pracovní pozice, které se podílejí na reprezentativních scénářích. Jedná se o : a) Skladníka, ovlivňuje SC 1, SC 3 (pád obalu při manipulaci) b) Neutralizátora, je iniciační událostí a všemi rozvíjejícími událostmi v SC 4 (únik neupravených odpadních vod (kyanidových nebo chromových) do vodoteče) Add a) Skladník: Provádí příjem a výdej chemikálií. o Při příjmu kontroluje soulad chemikálií s dodacím listem o Při výdeji chemikálií kontroluje podepsanou žádanku o výdej chemikálií (vedoucí provozu) Veškerou činnost provádí podle provozního řádu Skladu chemikálií,

Spolupracuje s technologem při zjištění vlastností chemikálie a určení skladovací kóje v případě nové CHLS. Vede v počítačovém programu evidenci přijatého a vydaného množství, Provádí úklid skladu a manipulačních venkovních prostor, Provádí manipulaci s obaly pomocí vysokozdvižného vozíku. Odpovídá za uzamčení skladu a správné uskladnění chemikálií, čistotu záchytných jímek a dostatečné vybavení havarijními (sorpčními prostředky) Add b) Neutralizátor: Provádí detoxikaci a neutralizaci odpadních vod z galvanických dílen. Veškerou činnost provádí podle provozního řádu PČOV a podle provozně manipulačního řádu na obsluhu zařízení, případně dle dalších pokynů vedoucího výroby nebo technologa, Provádí stanovení ph, CN-, Cr+6 a volného chlóru, Provádí úklid neutralizační stanice a přilehlých prostor a běžnou jednoduchou údržbu a čištění technologického zařízení. Připravuje chemikálie pro úpravu odpadních vod O všech zkouškách a množství zpracovaných vod vede neutralizátor písemné záznamy. Ostatní pracovní pozice: Laborant analytických rozborů: Provádí laboratorní kontrolu vod v rozsahu provozního řádu PČOV. Převážně se jedná o kyanidové koncentráty (úniky kyanidových lázní do sběrné nebo havarijní jímky, koncentráty lázní a sedimenty z lázní) Připravuje a ověřuje přípravky a roztoky chemikálií k laboratorním zkouškám i provozním zkouškám prováděným neutralizátory. Kontroluje a přezkušuje rozporové analýzy prováděné v provoze PČOV. II.2.5.3. Analýza úkolů a činností vykonávaných zaměstnanci na kritických pracovních pozicích II.2.5.3.1. Analýza úkolů prováděných při obsluze zařízení Oplachové chromové vody a koncentráty jsou automaticky čerpány do tří reaktorů o objemu 12 m 3 určených k redukci Cr 6+ na Cr 3+. Hodnota ph je upravena dávkováním roztoku kyseliny sírové. Řízeným dávkováním roztoku disiřičitanu sodného v závislosti na hodnotě redox potencionálu, je provedena redukce. Po proběhnutí zdržné doby je automatický chod likvidace zastaven. Obsluha je světelně a zvukově informována o nutnosti provést výstupní laboratorní analytickou zkoušku přítomnosti Cr6+ iontů. v případě negativního výsledku obsluha potvrzením na ovládacím panelu obnoví automatický chod technologického procesu. V případě pozitivního výsledku obsluha provede ručně dokončení redukce Cr6+ s následně opakovanou zkouškou. Nutnost ruční doúpravy zaznamenává systém ASŘ k následné úpravě procesu pracovníky technologie. Potřebné chemikálie jsou čerpány ze spodní části neutralizační stanice z tzv. kojí (H 2 SO 4 a Na 2 S 2 O 5 ). Přípravu chemikálií provádí obsluha ručně. Upravená voda je následně řízeně čerpána do tří reaktorů alkalicko-kyselých vod při jejich napouštění. Pozn. celý průběh likvidace je automatický, obsluha vykonává pouze kontrolní a řídící činnost.

O provedených provozních analytický rozborech vede neutralizátor písemné záznamy v provozní knize. Obsluha provádí záznamy o provedených zkouškách a zaznamenává všechny kontrolní výsledky. II.2.5.3.2. Výsledky metody HTA pracovní činnost úprava odpadních vod, pozice neutralizátor Nejprve byl sestaven úkolový diagram. V diagramu viz následující obrázek, jsou tučně zvýrazněny činnosti, které může ovlivnit neutralizátor. Výsledky hodnocení jsou uvedeny v tabulce II. 29.

Tabulka II. 29: Tabulková prezentace výsledků hodnocení činnosti úprava odpadních vod Úkol a cíl: Úprava odpadních vod chromových Subcíl Sled kroků Popis úkonu Kdo provádí Dokumentace Možnost chyby Nedostatek/doporučení Úprava ph Měření hodnoty ph Měření hodnoty ph Neutralizátor Provozní řád PČOV Přehlédnutí hodnoty na displeji nezjištěn Redukce Cr6+ na Cr3+ Příprava roztoků činidel Nadávkování činidla (kys. sírová) pro úpravu ph na určenou hodnotu Automatické nadávkování činidla dle redox potenciálu Příprava činidel o stanovené koncentraci Automatické nadávkování čindla Pouze vizuální kontrola Ruční příprava činidel Neutralizátor Provozní řád PČOV není není Neutralizátor Provozní řád PČOV není není Neutralizátor V provozním řádu je popsán způsob přípravy, velikost nádob, pořadí přidávání chemikálií, OOPP, Nedodržení psaných informací není Provedení analytické zkoušky Cr6+ Příprava činidel pro analytické stanovení Odběr vzorku, provedení anal. Stanovení Příprava roztoků o dané koncentraci Ruční příprava Neutralizátor Laborant analytických rozborů Po proběhnutí zdržné doby je automatický chod úpravy vod zastaven. Obsluha je světelně a zvukově informována o nutnosti provést výstupní laboratorní analytickou zkoušku přítomnosti Cr6+ iontů. Způsob zkoušky je dostatečně popsán v provozním řádu. Provozní řád provozí zkušebny Nedodržení psaných informací Špatně připravena činidla pro analytická není není

Subcíl Sled kroků Popis úkonu Kdo provádí Dokumentace Možnost chyby Nedostatek/doporučení stanovení Ruční doúprava kvality odpadních vod Nadávkování činidel Opětovné provedení redukce Neutralizátor Provozní řád PČOV Není Není Při hodnocení podmínek pracovní činnosti nebyly zjištěny následující faktory: přetíženost pracovníka pracovními úkoly monotonie nebo zraková únava. II.2.5.3.3. Výsledky metody HTA pracovní činnosti pozice skladník Nejprve byl sestaven úkolový diagram. V tabulce II. 30 je prezentace výsledků hodnocení pracovní činnosti příjem a zaskladnění CHLS Tabulka II. 30: Tabulková prezentace výsledků hodnocení činnosti příjem a zaskladnění CHLS do skladu Úkol a cíl: Příjem a zaskladnění CHLS Subcíl Sled kroků Popis úkonu Kdo provádí Dokumentace Možnost chyby Nedostatek/doporučení Kontrola látek a není není vykládka Kontrola souladu dodaného zboží z dodacím listem (typ CHLS, počet,velikost obalu, datum expirace, těsnost obalů) Zjištěna neshoda mezi dodacím listem a skutečným stavem Fyzická kontrola Skladník Provozní řád skladu V provozním řádu skladu jednoznačně popsán způsob provedení kontroly druhu látek, jejich velikosti balení (např. sud 200 l) a počtu. Pokud je jakýkoliv nesoulad. Vyplní skladník formulář pro reklamaci skladník V provozním řádu je odkaz na dokument Neshody a reklamace, kde je formulář a postup. Skladník sepíše formulář a nechá jej potvrdit řidičem a předá jej na útvar obchodu není není

Subcíl Sled kroků Popis úkonu Kdo provádí Dokumentace Možnost chyby Nedostatek/doporučení Vyskladnění CHLS z nákladního automobilu pomocí VZV na manipulační plochu Manipulace pomocí VZV Skladník Dopravní řád. Provozní řád V provozním řádu je popsáno Při vykládce chemikálií z nákladních vozidel je nutné veškeré manipulace provádět šetrně a s jistotou aby nedošlo k proražení obalů a rozsypání nebo vylití obsahu. Vykládku provádět na místě k tomu určeném., popsány Chybná manipulace, pád obalu/jednotky Neni Zaskladnění CHLS do správné kóje skladu Určení CHLS Nová CHLS Zaskladnění pomocí VZV do regálu Přečtení názvu CHLS a z přílohy provozního řádu skladu určení kóje skladu Určení vlastností z BL. O určení kóje rizhoduje Technolog Manipulace s paletou pomocí VZV Skladník Skladník/technolog Skladník OOPP, školení Provozní řád skladu. popsán postup pro eliminaci nesprávného zaskladnění CHLaS. Seznam skladovaných látek v jednotlivých kójích je uveden v příloze PŘ V provozním řádu skladu je popsán způsob v případě, že se jedná o novou CHLaS (např. jiný obchodní název). Skladník ve spolupráci s technologem zjistí z BL klasifikaci a určí kóji. V provozním řádu skladu je popsán postup pro zásady jízdy Není Není Riziko pádu obalu není Není Není

Subcíl Sled kroků Popis úkonu Kdo provádí Dokumentace Možnost chyby Nedostatek/doporučení s VZV, šetrnost manipulace.

II.2.5.4. Příčiny selhání lidského činitele na kritických pracovních pozicích a možné důsledky tohoto selhání. Hlavními kritickými momenty pro vznik havarijní události v objektu jsou činnosti: Úprava odpadních vod před jejich vypuštěním do vodoteče Vykládka vozidel s CHLS a manipulace s obaly prostřednictvím VZV Na základě rozboru prováděných činností při úpravě odpadních vod v PČOV, byly identifikovány následující kritické operace, kde vlivem selhání lidského činitele může dojít až k úniku znečištěné odpadní vody do vodoteče. Kritické operace: neprovedení kvalitativní analytické zkoušky po provedení detoxikace vod s Cr 6 + chybně provedenou kvalitativní analytickou zkouškou ve výše uvedených případech špatně připravená chemikálie pro oxidaci či redukci odpadních vod riziko neprovedení ruční doúpravy odpadních vod Na základě rozboru prováděných činností při zaskladňování chemických látek do skladu byly identifikovány následující kritické operace, kde vlivem selhání lidského činitele může dojít iniciační události pro havárii Kritické operace: riziko nesprávného umístění CHLS Nezjištění vlastností CHLS u nových látek riziko pádu obalu z při manipulaci Faktory vedoucí k chybování, které by mohly vést až k havarijní události, jsou: nedodržení stanovených pracovních postupů : neproveden í kalibrace ph metru manipulace s nesvázanými obaly nefunkčnost akustického výstražného zařízení. Dále je uveden přehled základní kategorizace hlavních lidských chyb, který se rovněž sleduje při práci v objektu: Chyby způsobené selháním nebo chvilkovým výpadkem pozornosti: opomenutí jednoduchého úkonu nebo rutinního kroku chyby z únavy chvilkový výpadek pozornosti Chyby způsobené nedostatečným školením a instrukcemi: pracovník neporozumí svému úkolu špatně zvolené postupy operací pozdě provedená operace

Chyby způsobené nedostatkem tělesné nebo duševní zdatnosti: nevhodné vlohy zaměstnance pro danou činnost nedostatek odpočinku před směnou napjaté rodinné nebo pracovní vztahy nastupující onemocnění zaměstnance Chyby způsobené nedostatkem motivace nebo opatrným rozhodováním, které se neřídí směrnicemi: chyby vzniklé špatným odhadem situace s následným zvolením špatné směrnice a chybného postupu chybné rozhodnutí managementu chybné rozhodnutí zaměstnance II.2.5.5. Realizovaná a plánovaná preventivní opatření pro eliminaci chybování lidského činitele II.2.5.5.1. Výběr lidí na pracovní pozice Obecně platí, že na posuzované pracovní pozice se vyžaduje odpovídající zkušenost a zaškolení s tím, že lidé jsou zaškolováni s dostatečným předstihem a dostatečně dlouhou dobu za přítomnosti zkušeného zaměstnance. Nezbytným předpokladem pro výkon pracovní pozice je znalost právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Proto je součástí systému vzdělávání a výcviku zaměstnanců jejich příprava v oblasti prevence závažných havárií, požární ochrany, bezpečnosti a hygieny práce a systému ochrany životního prostředí. Výběr zaměstnanců pro obsazování pracovních míst se provádí formou výběrových řízení. V rámci pohovoru s personalistou a vedoucím pracoviště je cílem: Zjistit: - základní údaje o uchazeči - jméno, příjmení a bydliště, důvod zájmu o práci, podat: - základní informace o společnosti, a o budoucím pracovišti uchazeče o zaměstnání, seznámit: - uchazeče s pracovní dobou a dalšími pracovními i mimopracovními podmínkami, sjednat: - s uchazečem další postup přijímacího řízení, předat: - dotazník a doporučení k vykonání lékařské prohlídky a určit termín odevzdání. Na základě tohoto pohovoru je vybírán a doporučován nejvhodnější uchazeč pro přijetí do pracovního poměru. Pro každou pracovní pozici jsou stanoveny kvalifikační požadavky, tj. požadované odborné vzdělání, požadovaná praxe a další speciální kvalifikace. Posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců Každý zaměstnanec je povinen podrobit se předepsaným lékařským prohlídkám, včetně nutných odborných vyšetření. II.2.5.5.2. Systém výcviku Zácvik pracovníků na novém pracovišti

Zácvik je úvodní období, v němž je zaměstnanec na novém pracovišti teoreticky i prakticky vyškolen, vyzkoušen nebo absolvuje zkoušku; zácvik začíná prvním dnem nástupu na pracoviště. V tomto období zácviku pracuje zaměstnanec pod odborným dohledem. Zácvik zahrnuje: školení, seznámení s bezpečnostními předpisy, teoretickou a praktickou přípravu a seznámení s provozními řády a souvisejícími předpisy, které jsou předpokladem pro samostatné vykonávání práce sjednané v pracovní smlouvě, seznámení s předpisy o požární ochraně, splnění dalších speciálních znalostí uvedených v charakteristice pracovního místa. V případě pracovní pozice Neutralizátora je bezpodmínečně nutno, aby všichni neutralizátoři absolvovali kurz neutralizátorů, zakončený zkouškami a aby se základní znalosti minimálně 1x ročně prověřovali za účasti vedoucího výroby a technologa. Charakteristiky pracovního místa: Jsou vypracovány popisy pracovních činností (FM), se kterými je každý pracovník prokazatelně seznamován. Změnu obsahu charakteristiky má právo provádět zaměstnavatel dle svých potřeb a podnikatelských aktivit. Zaměstnanec potvrzuje svým podpisem seznámení s obsahem a převzetí jednoho vyhotovení charakteristiky pracovního místa. II.3. II.3.1. Hodnocení rizik Hodnocení přijatelnosti rizika závažných havárií. Skupinové riziko scénáře závažné havárie pro okolí hodnoceného objektu se považuje za přijatelné, jestliže platí Fh < Fp, kde pro Fp platí vztah F p = 10-3 / N 2 Tabulka II. 31: Přijatelnost rizika závažných havárií SC Fh Fp Hodnocení rizika ZH (přijatelné / nepřijatelné) 1 3.10-5 2,5.10-4 přijatelné 2 1.10-7 1.10-3 přijatelné Kde, Fp - přijatelná roční frekvence závažné havárie, N - odhad počtu usmrcených osob, Fh zjištěná roční frekvence scénáře. II.3.2. Celkové hodnocení rizika objektu V rámci analýzy a hodnocení rizik vzniku závažné havárie ve společnosti nebyly identifikovány nepřijatelné zdroje rizik.

Hodnota přijatelnosti havárií na životní prostředí není stanovena, doporučení metodiky HaV Index (2) je podrobit analýze ty zdroje, kde je dopad D a vyšší. U žádného z hodnocených zdrojů rizik nebylo dosaženo této hodnoty. Hodnocení dostatečnosti stávajících preventivních a represivních opatření. Přijatá bezpečností a ochranná opatření jsou dostatečná, k nejvýznamnějším opatřením patří: II.4. Maximální provozní hladina jímky na záchyt vod s obsahem CN - na přečerpávací stanici, byla upravena tak, aby zachytila případný havarijní únik z největší lázně s obsahem CN -. Instalována byla optická i akustická signalizace chodu čerpadel. Stavebně byly navýšeny boční stěny jímky na záchyt CN - tak, aby jímka na záchyt kyselých vod zachytila havarijní únik z největší lázně s obsahem kyselých vod. Probíhající automatizace provozu neutralizační stanice. Školení zaměstnanců o významu PZH. Seznam informačních zdrojů a veřejně publikovaných i nepublikovaných metodik použitých při analýze rizik a jejich popis 1) Committee for the Prevention of Disasters: Guidelines for Quantitative Risk Assessment (Purple Book), CPR 18E, ISBN 90-12-08796, Hague, First edition 1999. Dostupné (registrace) na WWW:p://www.publicatiereeksgevaarlijkestoffen.nl/> (pod pořadovým číslem 3) 2) Metodika H&V index, Vojkovská, Danihelka, 2002, Vysoká škola báňská,technická univerzita Ostrava 3) Methodology for the Identification of Major Accident Hazards, Deliverable D.1.C. - Report presenting the final version of the Methodology for the Identification of Reference Accident Scenarios", ARAMIS Project - 5th Framework Program of the European Community, 59 pages + 15 appendices, July 2004, Mons (Belgium), (Delvosalle C., Fiévez C., Pipart A.) 4) Metoda What-if http://www.bozpinfo.cz/knihovnabozp/citarna/tema_tydne/hodnoceni_rizik120104.castsest.html 5) Metoda HTA, VUBP, Praha 2009, https://mapis.vubp.cz/oppzh/zs/showdokument.aspx?guid=8cb1e256-ccb1... 5) software Aloha 5.4.6., dostupné https://www.epa.gov/cameo/aloha-software III. Část III. Zásady, cíle a politika prevence závažných havárií III.1. Popis zásad a celkových cílů prevence závažných havárií Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, prevence vzniku ZH a ochrana životního prostředí patří k uznávaným hodnotám ve Společnosti.

Pro zajištění bezpečnosti zaměstnanců a veřejnosti v okolí je vedením podniku přijat Bezpečnostní program prevence závažné havárie. Bezpečnostní program definuje cíle a zásady, jejichž prosazování je založeno na komplexním a systémovém přístupu, umožňuje vyloučit nebo snížit zbytečná a nepřijatelná rizika a volit optimální bezpečnostní opatření a pružně reagovat na probíhající změny. Prevenci závažných havárií a bezpečnost naší činnosti pro okolí považujeme za neopominutelnou součást strategie řízení naší firmy. Tento závazek vychází od nejvyššího managementu Společnosti a je vyjádřen ve stručnosti následujícími body tohoto písemného prohlášení o politice prevence vzniku závažné havárie. III.2. Politika prevence závažných havárií Politika PZH je součástí tohoto dokumentu jako Příloha III.1 a je schválena ředitelem závodu. III.3. Informace o veřejné přístupnosti politiky prevence závažných havárií Zaměstnanci Společnosti jsou s Politikou prevence závažné havárie, s cíli a cílovými hodnotami seznamováni v rámci pravidelného školení PZH. Politika prevence závažné havárie je k dispozici na počítačové síti Společnosti, na webových stránkách společnosti, dále je umístěna v jednotlivých provozech na vybraných místech, která jsou přístupna zaměstnancům a návštěvám (nástěnka), čímž je zabezpečena její dostupnost všem zaměstnancům Společnosti a veřejnosti. III.4. Konkrétní cíle a úkoly prevence závažných havárií III.4.1. Cíle: Systém řízení bezpečnosti Určit odpovědnost všech zaměstnanců a dalších zainteresovaných subjektů za bezpečnost, ochranu zdraví při práci a předcházení závažným haváriím, Veškerou činnost ve Společnosti vykonávat v souladu s legislativními požadavky a dle schválené interní dokumentace, Vytyčovat cíle a uvolňovat přiměřené prostředky a zdroje (lidské, finanční a materiální), Vhodnými motivačními způsoby zajišťovat aktivní a zodpovědný přístup zaměstnanců Společnosti na všech úrovních, Podporovat otevřený a vstřícný dialog na všech úrovních uvnitř i vně Společnosti, Řízenými záznamy prokazovat a ověřovat shodu se zavedeným Bezpečnostním programem PZH. Odpovídá: vedení Společnosti Termín: Trvale III.4.2. Lidské zdroje v objektu a jejich řízení Cíl 1: Poskytnout komplexní informaci zaměstnancům o důsledcích odchylek od bezpečných postupů, seznamovat zaměstnance s vlastnostmi a účinky látek, bezpečnými postupy a pravidelně ověřovat jejich znalosti.

Odpovídá: vedení společnosti, vedoucí provozu Galvanovna Termín: 1x0,5 roku školení PZH Cíl 2: Pravidelně kontrolovat dodržování bezpečných postupů Odpovídá: vedoucí provozů Termín: Průběžně, se zápisem minimálně 1x ročně Cíl 3: Zajistit, aby provozní dokumentace byla trvale aktuální a pracovní činnosti byly jednoznačně specifikované včetně odpovědnosti za jejich provádění. Odpovídá: vedoucí provozů a vedení Společnosti Termín: Trvale III.4.3. Řízení provozu objektu Cíl 1: Zajistit, aby hlediska bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a snižování rizika vzniku havárií byly vždy součástí aktuální provozní dokumentace. Cíl 2: Pravidelně vyhodnocovat skoronehody a mimořádné události, přijímat opatření proti jejich opakování. Odpovídá: vedoucí provozu a vedení Společnosti Termín: Trvale III.4.4. Řízení změn v objektu Cíl 1: Zajistit uplatňování a rozvíjení bezpečnostně preventivních opatření v daných provozních podmínkách a včasné uplatňování bezpečnostních hledisek při projektování všech nových zařízení a pracovišť. Odpovídá: vedení Společnosti Termín: Trvale Cíl 2: Zajistit, aby v případě změny podmínek v provozu objektu, byly tyto změny zapracovány do interní dokumentace a byly se změnami seznámeni dotčení zaměstnanci. Odpovídá: Vedoucí provozů Termín: Trvale III.4.5. Cíl 1: Nízká nehodovost Havarijní plánování K dosazení cíle budou znalosti zaměstnanců ověřování nácvikem modelových situací dle havarijního plánu a dokumentace PO, pravidelně bude aktualizována interní dokumentace v týkající se této oblasti. Odpovídá: vedoucí provozů a vedení Společnosti Termín: Trvale III.4.6. Sledování a hodnocení plnění cílů stanovených politikou prevence závažných havárií a systémem řízení bezpečnosti Cíl 1: Provádět soustavnou kontrolní činnost tak, aby bylo z jejích poznatků zajištěno dodržování požadavků bezpečnosti v rámci všech aktivit a na všech úrovních a ve všech fázích činnosti. Odpovídá: Vedoucí provozů Termín: Trvale, minimálně 1x3 měsíce se zápisem

III.4.7. Audit systému řízení bezpečnosti a politiky prevence závažných havárií Cíl 1: Provádět audity PZH s cílem systematického a nezávislého zkoumání ke zjištění, zda činnosti v oblasti prevence ZH jsou v souladu s dokumentací systému řízení rizik. Odpovědnost: vedoucí provozů a vedení Společnosti Termín: 1 x ročně Cíl 2: Vyhlásit cíle v oblasti PZH na každý rok Odpovědnost: vedení Společnosti Termín: 1 x ročně III.4.8. Úkoly v oblasti PZH V rámci plnění politiky PZH a IMS jsou na základě auditu PZH vždy vyhlášeny cíle a úkoly na nejbližší období. V Příloze III.2 je seznam aktuálních úkolů. III.5. Informace o tom, zda celkové cíle, zásady a politika prevence závažných havárií, včetně opatření k omezení možných následků závažné havárie, odpovídají existujícím zdrojům rizika závažných havárií Cíle a zásady prevence závažné havárie byly stanoveny na základě posouzení rizik a možných dopadů závažných havárií (část II) a odpovídají proto rozsahu a charakteru činností ve Společnosti a tedy možným následkům eventuálních havárií zdrojů rizik nacházejících se v areálu Společnosti. Cíle a zásady prevence závažné havárie a zásady omezování možných následků havárie jsou pevně zakotveny v podnikové dokumentaci (organizační řád, provozní řád, havarijní plán, požární směrnice, apod.). Bezpečnostní program na základě znalosti existujících rizik definuje cíle a zásady systému PZH, čímž je do systému řízení PZH pevně zakotvuje. III.6. Informace o tom, zda prevence závažných havárií je řešena samostatně nebo zda je součástí integrovaného systému, např. spolu s bezpečností a ochranou zdraví při práci, ochranou životního prostředí Dokument je součástí řízené dokumentace v rámci norem ISO 9001, EMS 14001 a OHSAS 18001. Prevence závažných havárií ve Společnosti je integrována do systému řízení společnosti spolu s bezpečností a ochranou zdraví při práci, ochranou životního prostředí, požární ochranou, kvalitou služeb a dalšími procesy. Výhodou zařazení systému PZH do IMS (integrovaný systém řízení) je zajištění jeho aktuálnosti, přezkoumání, auditování apod.

IV. Část IV. Popis systému řízení bezpečnosti IV.1. Náležitosti charakteristiky systému řízení bezpečnosti IV.1.1. Charakteristika systému řízení bezpečnosti, struktura, úrovně Řízení bezpečnosti je součástí celkového řízení společnosti a všech jejích aktivit. Systém řízení PZH je popsán tímto dokumentem, který je přístupný všem zaměstnancům společnosti a je základem bezpečnostního programu prevence závažné havárie jako komplexního systému ochrany osob, majetku a životního prostředí v objektu a v jeho okolí. Prevence závažné havárie je chápána jako prvořadá v procesu ochrany zdraví osob, majetku a životního prostředí jak uvnitř tak i v okolí objektu. Systém řízení bezpečnosti je založen na důsledné identifikaci nebezpečí, jeho analýze, hodnocení a ocenění identifikovaného rizika. Nástrojem SŘ PZH je soubor technicko-organizačních postupů, provozní dokumentace, pravidel, praktik a dalších aktů řízení společnosti. Takto nastavený systém řízení společnosti je platný nejen pro všechny zaměstnance společnosti, ale i pro třetí osoby jako jsou externí spolupracovníci, dodavatelé, obchodní partneři, konzultanti a návštěvníci vstupující do prostor objektu společnosti nebo jednající se zaměstnanci společnosti. Základem při tvorbě, změnách a aktualizaci tohoto souboru je identifikace a realizace požadavků právních předpisů, technických norem a ostatních dokumentů. Organizační struktura zaměstnanců společnosti je stanovena v Organizačním řádu a organizačním schématu (Příloha I.2). Organizační struktura a delegování příslušných zodpovědností a pravomocí zaručuje zvláště plnění následujících oblastí : Řízení provozu, Udržování standardů kvality, bezpečnosti a ochrany ŽP, Výběr, motivaci a zapojení zaměstnanců do systému IMS včetně PZH, Řízení změn, Sledování a hodnocení plnění cílů IMS a PZH Pravidelné provádění kontrol, auditů, Prevenci havarijních stavů. Vedoucí zaměstnanci odpovídají v rozsahu svých pracovních funkcí za průběžné sledování a zajišťování bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a předcházení průmyslovým haváriím. Bezpečnost, ochrana zdraví při práci a předcházení průmyslovým haváriím jsou chápány jako věc cti firmy, věc veřejného zájmu a nedílná součást systému péče o zaměstnance. Zaměstnanci jsou motivováni k účasti na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí. Odpovědnost za bezpečnost, ochranu zdraví při práci a předcházení průmyslovým haváriím se závazně promítá do povinností každého zaměstnance a do smluvních vztahů s externími subjekty.

IV.1.2. Struktura a přehled vnitřních předpisů souvisejících se systémem řízení bezpečnosti. V rámci zavedeného integrovaného systému řízení dle norem ISO 9001, ISO 14001 a OHSAS 18001 je dokumentace rozdělena do následujících úrovní viz. OS 001 Řízení dokumentů. I. úroveň dokumentace IMS (Příručka kvality, EMS, BOZP, Politika IMS a cíle, ) II. úroveň - dokumenty, které popisují způsob zabezpečení nezbytných postupů pro efektivní fungování integrovaného systému řízení z hlediska plnění požadavků norem ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO 14001, OHSAS 18001, Prevence závažných havárií a právních předpisů (Směrnice, Řády, Příkazy). Zpravidla doplňují dokumentaci I. úrovně, ale mohou upravovat rovněž oblasti, které v ní nejsou popsány. III. úroveň Ostatní řízené dokumenty vydávané k zabezpečení provozu jednotlivých provozů a činností (provozní řády, plány havarijních opatření, požární řády, registry, pracovní postupy apod.), ve kterých jsou zapracovány konkrétní (místní) podmínky. Přehled dokumentace mající vztah k řízení bezpečnosti je v příloze IV.1. IV.1.3. Informace o přístupnosti systému řízení bezpečnosti zaměstnancům Vedoucí zaměstnanci a zaměstnanci v závodu 07 jsou seznámeni s Bezpečnostním programem formou školení. BPPZH je dostupný v jednom výtisku v listinné podobě u vedoucího provozu Galvanovna a v elektronické podobě na podnikové síti společně se všemi interními dokumenty. Povinnost seznámit zaměstnance se systémem řízení bezpečnosti je stanovena v OS 101 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a v OS 103. Za seznámení odpovídá vedoucí provozu. IV.1.4. Organizační zajištění klíčových prvků systému řízení bezpečnosti, uvedení příslušných vnitřních předpisů. IV.1.4.1. Popis organizačního zajištění procesu posuzování rizik závažné havárie Vnitřním předpisem pro zajištění posuzování rizik ZH je tento dokument (OS č. 103). Odpovědná osoba za identifikace zdrojů rizik, analýzy a hodnocení rizik ZH je osoba odpovědná za PZH (Vedoucí provozu Galvanovna), dále tým PZH a vedoucí zaměstnanec dotčeného pracoviště, která zajistí její provedení zpravidla externím subjektem. Popis pravidel a postupů: 1. Nová identifikace zdrojů rizik se provádí při každé změně v objektech/zařízeních kde se nakládá s vybranými NCHLS, pokud by svým charakterem zasahovala do prevence ZH, jedná se o případy: změna druhu CHLS, změna množství CHLS, nová technologie, apod.

2. Pokud vyžaduje charakter rizika nebezpečné látky spolupráci hodnotitele se specialisty, vyžádá si ji u příslušných zaměstnanců společnosti, případně o spolupráci požádá formou externí zakázky odborně způsobilou osobu mimo okruh zaměstnanců společnosti. 3. Hodnocení rizik závažné havárie ve smyslu požadavku zákona 224/2015 Sb. u nově připravovaných investičních akcí je součástí povinně dokládaných podkladů pro rozhodnutí o umístění stavby, podle stavebního zákona. V tomto případě na tuto povinnost upozorní osoba odpovědná za PZH a odpovědný je ředitel závodu. 4. Aktualizací BP, průběžným sledováním změn množství nebezpečných látek umístěných ve stávajících objektech a případným zpracováním návrhu na zařazení po každé změně druhu nebo množství umístěné NL přesahující 10% dosavadního množství, po každé změně technologie, ve které je NL použita, nebo po organizačních změnách ve společnosti podle ustanovení zákona. Je pověřena trvale osoba odpovědná za PZH a vedoucí provozů. 5. Hodnocením rizik závažné havárie může být pověřen odborně kvalifikovaný a znalý pracovník společnosti nebo může být hodnocení zadáno formou externí zakázky mimo okruh zaměstnanců společnosti. 6. Požadavky na kvalifikaci a výcvik zaměstnanců a na organizaci práce, stanovené jako součást opatření na eliminaci nebo snížení rizika závažné havárie po provedení hodnocení musí zohlednit vedoucí provozů ve spolupráci personalistou do popisu pracovních funkcí pracovníků, do systému jejich dalšího vzdělávání a školení a do systému přidělování osobních ochranných pracovních pomůcek. 7. Závěry hodnocení rizik musí osoba odpovědná za PZH promítnout do úpravy BP, popř. navrhnout úpravu příslušných provozních směrnic a instrukcí. 8. Celý postup hodnocení zdrojů rizik závažné havárie musí být písemně dokumentován, včetně uvedení použitých metod hodnocení a použitých základních přístupů k jejich omezení či vyloučení. 9. Kontrola stávajících zdrojů rizik se provádí při pravidelných kontrolách a auditu PZH 1 x rok. Dle OS 103 a OS S 8.2.2. Interní audit, OS 052 Přezkoumání systému EMS. Pokud se nová identifikace rizik bude od stávající lišit nebo se při auditu zjistí rozpor, potom osoba odpovědná za PZH má povinnost zajistit aktualizaci hodnocení rizik a Bezpečnostního programu. Sledování plnění stanovených cílů jsou upravena OS 103. V případě zjištění neshod jsou přijímána nápravná a preventivní opatření uvedená v OS S 8.5. Opatření k nápravě a preventivní opatření. IV.1.4.2. Popis organizačního zajištění procesu zavádění, udržování a zdokonalování systému řízení bezpečnosti Vnitřním předpisem, který stanovuje postupy pro zavádění udržování a zdokonalování systému PZH je tento dokument a související řízená dokumentace. V rámci Společnosti je proces zavádění, udržování a zdokonalování následující: 1.Na každý rok jsou stanoveny cíle PZH a prověřena politika PZH více kap. 4.7. Odpovědnou osobou je osoba odpovědná za PZH a ředitel závodu. 2. Trvale jsou sledována rizika, skoronehody a nehody na jednotlivých pracovištích a v případě projevu či nárůstů jsou přijímána adekvátní opatření. Odpovídá vedoucí provozu, ředitel závodu.

3. Každá řízená dokumentace má stanoven termín pro aktualizaci (OS 001) tím je zajištěna aktualizace souladu provozní dokumentace včetně bezpečných postupů se skutečným stavem apod. V případě změn (technické změny, změny v kontaktech) je dokumentace aktualizována ihned. Odpovídá správce dokumentu/procesu. 4. Všichni vedoucí zaměstnanci jsou povinni pravidelně vyhodnocovat stav školení, ověřovat získané znalostí a dovedností svých podřízených a určovat změny nebo další požadavky na školení. Více viz. kap. 4.2. 5. Systém řízení bezpečnosti je pravidelně kontrolován a ročně auditován, vznikne li na základě kontroly nebo auditu podnět pro zlepšení a je vedením Společnosti akceptován, pak je naplánován a realizován. Více kap. 4.6 a 4.7. Odpovídá osoba odpovědná za PZH a ředitel závodu 6. Pokud je zjištěna odchylka od stanovených pravidel, je zjištěna příčina, navrženo opatření k zabránění opakování, realizováno opatření, kontrolována jeho účinnost. Odpovídá vedoucí pracoviště, kde vznikla odchylka, osoba odpovědná za PZH. IV.1.4.3. Popis organizačního zajištění procesu sledování požadavků právních předpisů a technických dokumentů a zajištění jejich dodržování V rámci zavedeného integrovaného systému řízení je v registru legislativních a jiných požadavků (OS 051, 054 a další) uvedeny právní předpisy, které se vztahují na společnost. Za jeho aktuálnost odpovídá manažer EMS (stanoveno v OS 053). Externí konzultant pravidelně informuje o případných změnách právních předpisů v oblasti prevence ZH. V rámci auditu PZH a hodnocení souladu s právními a jinými požadavky je hodnoceno i sledování požadavků v oblasti PZH. 0S 053 stanovuje povinnosti takto Manažer OHSAS upozorňuje nadřízené a vedoucí provozů na novelizace platných zákonů a vyhlášek, jakož i na nové zákony a vyhlášky v oblastech EMS a BOZP. Povinností vedoucích zaměstnanců je seznamovat podřízené pracovníky s uvedenými předpisy, aplikovat je náležitě na podmínky pracoviště, zabezpečovat, vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování a vytvářet potřebné podmínky k jejich dodržování. Aktualizace a sledování právních předpisů je stanovena v 0S 053 takto: Platnost zákonů, vyhlášek a nařízení vlády a technických norem zjišťuje pověřený pracovník (manažer EMS, manažer OHSAS, externí poradci) podle oboru činnosti minimálně čtvrtletně na webových stránkách. Při zjištěné změně je povinen aktualizovat Registr právních a jiných požadavků podle příslušného oboru činnosti a v případě, že se daná změna týká i ostatních pracovníků, rozešle jim upozornění na změnu elektronickou poštou. IV.1.4.4. Popis organizačního zajištění definování cílů a úkolů v oblasti prevence závažných havárií Cíle a úkoly v oblasti prevence závažných havárií viz části III. Bezpečnostního programu. Plnění cílů a úkolů v oblasti bezpečnosti a prevence závažných havárií je vyhodnocováno pomocí systému kontrol a auditů (OS 103 a OS S 8.2.2). Cíle v oblasti PZH jsou stanovovány na každý rok na základě auditu PZH. Cíle navrhuje osoba odpovědná za PZH a tým PZH, schvaluje vedení Společnosti. Přehled aktuálních cílů a vyhodnocení stávajících cílů je uvedeno ve zprávě o PZH za uplynulý rok. Základním cílem v oblasti prevence závažné havárie ve Společnosti je :

Zajištění bezpečného a zdokumentovaného provádění všech rizikových činností se zvláštním důrazem na činnosti spojené s rizikem vzniku závažné havárie. Včasná příprava všech adekvátních opatření potřebných pro omezování následků možné havárie (tj. školení zaměstnanců, včasná a účinná realizace technických opatření, znalost postupů v provozní dokumentaci a havarijního plánu). Výchozím materiálem k zajištění cílů a zásad prevence je řízená dokumentace Společnosti, která se podrobně zaměřuje na metodické zdokumentování všech potřebných mechanismů v systému řízení bezpečnosti pro zajištění kontinuity činností, obnovy po havárii a při realizaci politiky prevence závažných havárií. Cílem Společnosti je vytvořit takové vztahy s okolím, které umožní korektní jednání se vzájemným respektem a prezentovat maximální zájem firmy na dodržení všech bezpečnostních opatření spojených s prováděnými činnostmi. Osoba odpovědná za PZH a tým PZH navrhuje cíle PZH na každý rok. Vedení Společnosti je zodpovědné za vyhlášení cílů na každý rok, a za kontrolu jejich plnění. Vedoucí zaměstnanci provádí a odpovídají za prokazatelné seznámení svých podřízených s vyhlášenými cíli Společnosti a s konkrétními úkoly. Systém řízení bezpečnosti a prevence závažné havárie je pak trvalý, plánovací, organizační a výkonný proces, sloužící k naplňování stanovených cílů a politiky prevence závažné havárie. Přehled aktuální cílů/úkolů je deklarován v každé Závěrečné zprávě o PZH za právě uplynulý rok a je v Příloze III.2. IV.1.4.5. Popis organizačního zajištění stanovování ukazatelů, parametrů a kritérií použitelných pro hodnocení plnění úkolů, cílů a účinnosti opatření Interní předpisem pro stanovení cílů a úkolů je tento dokument ve vazbě na D-IMS-01 integrovaný systém managementu. Odpovědnou osobou za stanovení cílů je osoba odpovědná za PZH a vedení společnosti. Každý cíl má stanoven termín, odpovědnou osobu a kritéria pro dosažení cíle. Cíle se hodnotí průběžně, minimálně 1x ročně v rámci auditu PZH. Pro hodnocení stanovených cílů a úkolů v oblasti PZH a posuzování účinnosti přijatých opatření jsou vytvořeny a zavedeny následující měřitelné ukazatele: Počet skoronehod a mimořádných událostí, výsledky kontrolní činnosti za sledované období s negativním vlivem na: bezpečnost, životy a zdraví osob, životní prostředí a majetek. Plnění cílů a úkolů v oblasti bezpečnosti a prevence závažných havárií je vyhodnocováno pomocí systému kontrol a auditů. Informace jsou sledovány v provozních záznamech, dále dle dokumentace EMS a BOZP. IV.1.4.6. Popis organizačního zajištění procesu určování prioritních úkolů a sestavování časového harmonogramu Prioritní úkoly mohou být určeny na základě kontrolní činnosti, nárůstu počtu skoronehod/nehod či rozhodnutím vedením společnosti. Prioritní úkoly určuje osoba odpovědná za PZH a tým PZH. Výsledky kontrol, zaměřených na zajišťování havarijní prevence, hodnocení úrovně péče o bezpečnost, hygienu práce a ochranu zdraví a plnění oblasti ekologických programů jsou každoročně přezkoumávány na úrovni vedení společnosti.

Průběžně se sledují dosahované výsledky plnění úkolů v oblasti bezpečnosti provozu a PZH, tyto se porovnávají se stanovenými cíli tak, aby mohly být zjištěny odchylky a analyzovány jejich příčiny a stanoveny případě prioritní úkoly. Každý úkol má stanoven termín (kontrolní, realizační, konečný apod.), odpovědnou osobu za jejich plnění. Systém umožňuje okamžité a úplné informování všech zainteresovaných zaměstnanců o momentálním stavu plnění daného úkolu a další údaje o definici úkolů, odchylkách, příčinách neplnění či pozastavení prací, prováděných korekcích apod. Interní dokumentací je OS 103 a interní dokumentace IMS. IV.1.4.7. Popis organizačního zajištění provádění kontrol na všech stupních řízení, zaměřených na sledování plnění stanovených úkolů a cílů, uvedení pravidel, lhůt nebo termínů Stěžejním předmětem kontrolní činnosti v oblasti prevence závažné havárie je systematické prověřování plnění programu prevence závažných havárií a vyhodnocování efektivnosti bezpečnostního systému na základě kontrolní činnosti. Vedení společnosti je zodpovědné nejen za vyhlášení cílů v oblasti PZH, ale i za kontrolu jejich plnění. Vedoucí zaměstnanci prokazatelně seznamují své podřízené s vyhlášenými cíli společnosti a se stanovenými konkrétními úkoly, za což odpovídají. Kontrola plnění cílů je prováděna při pravidelných hodnoceních účinnosti řízení systému prevence závažné havárie vedením společnosti. Cílem sledování plnění bezpečnostního programu je: prověření technických, organizačních a řídících systémů společnosti a posouzení dosažené úrovně stavu zabezpečení prevence závažné havárie a zvládnutí mimořádných havarijních situací, identifikace příčin nesplněných úkolů a následné přijímání nápravných opatření, soustavná kontrolní činnost na všech stupních řízení s cílem minimalizovat pravděpodobnost vzniku mimořádných situací, zejména pak závažných havárií. Interní dokumentací je např. Pracovní řád, interní dokumentace IMS. OS S 8.5 Opatření k nápravě a preventivní opatření. IV.1.4.8. Popis organizačního zajištění technických, finančních a lidských zdrojů pro účely plnění jednotlivých tematických oblastí systému řízení bezpečnosti Interním dokumentem je zejména Organizační řád. Společnost plánuje a zajišťuje potřebné technické, finanční a lidské zdroje pro plnění programu. Na základě kontrol, auditu, podnětů jsou v závěrečné zprávě o PZH navrženy cíle v oblasti PZH. V rámci ročního finančního plánu jsou přidělovány finanční prostředky na realizaci cílů bezpečnostní politiky Společnosti, a to ke zvyšování technické úrovně stávajícího technologického zařízení, zavádění nových technologií a automatizovaných systémů řízení, k zvyšování bezpečnosti provozu a znalostí zaměstnanců jak v oblasti odborné, tak i v oblasti bezpečného provozování zařízení. Ve všech oblastech rozhodovacích a výkonných aktivit, v souladu s Organizačním řádem, vedení Společnosti integruje a koordinuje bezpečnostní hlediska jako součást odpovědnosti každého zaměstnance. Dále pak organizačně, materiálně a finančně zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci, které jsou nedílnou součástí systému péče o zaměstnance, s cílem předcházet závažným haváriím. Vedení Společnosti motivuje všechny zaměstnance k posilování odpovědnosti za vlastní bezpečnost a ochranu zdraví všech zaměstnanců Společnosti. Do systému řízení bezpečnosti,

ochrany zdraví při práci a předcházení závažným haváriím vrcholové vedení Společnosti zahrnuje všechny subjekty, kterých se podnikatelské aktivity Společnosti týkají, tj. včetně dodavatelů, odběratelů, návštěvníků, veřejnosti apod. viz OS 108 P 33 Bezpečnostní pokyny pro zaměstnance externích firem a osoby zdržující se s vědomím zaměstnavatele na jeho pracovištích. IV.1.4.9. Popis organizačního zajištění rezervních zdrojů pro případy nečekaných změn v objektu nebo jiných neobvyklých okolností (technických, finančních a lidských) Pro zajišťování zdrojů pro případy neočekávaných nebo neobvyklých okolnosti jsou ve společnosti zpracovány a zavedeny postupy pro plánování a provádění změn : technického řešení skladovacích procesů, při ukončení popř. při likvidaci objektu/činností programového vybavení pracovišť, v personálním obsazení, vnějších podmínek a pružné reakci na tyto změny, všech dalších podmínek, které mohou ovlivnit vznik a následky závažných havárií stávajících objektů, zařízení nebo provozů a technologií. Řízení změn technické provozní dokumentace Změny v technické provozní dokumentaci jsou zaznamenány vždy do příslušných provozních instrukcí. Změny v technické provozní dokumentaci jsou řízeny dle požadavků vedení společnosti. Změny v provozní dokumentaci vyvolané investičními a modernizačními akcemi jsou při vnitropodnikovém projednávání v rámci projektové přípravy rovněž připomínkovány zaměstnanci z hlediska bezpečnosti a havarijní prevence tak i v externí spolupráci. Řízení změn vnějších podmínek Vliv změn vnějších podmínek na provoz a bezpečnost provozovaných činností, posuzují v rámci své odpovědnosti dané Organizačním řádem příslušní kompetentní zaměstnanci společnosti při připomínkovém řízení. Za řízení změn v důsledku vlivu vnějších podmínek zodpovídá ředitel závodu. Finanční zdroje Finanční prostředky na zajištění činností, které vyplývají z měnících se vnějších podmínek nebo neobvyklých okolností v průběhu roku jsou čerpány z rezervního fondu.

IV.2. Struktura popisu tematických oblastí systému řízení bezpečnosti IV.2.1. Lidské zdroje v objektu a jejich řízení IV.2.1.1. Zaměstnanci s vlivem na omezování rizik nebo s vlivem na vznik závažných havárií IV.2.1.1.1. Přehled všech pracovních pozic zaměstnanců (funkční zařazení) s vlivem na omezování rizik nebo s vlivem na vznik závažných havárií, popis úkolů, povinností a odpovědností zaměstnanců na těchto pracovních pozicích, u pracovních pozic vedoucích zaměstnanců jejich zastupitelnost Každý zaměstnanec má vliv uplatnění rizik, které mohou vyústit v závažnou havárii. Zaměstnanci s vlivem na omezování rizik jsou na pozicích: Skladník (provoz galvanovna a elektro) Neutralizátor (provoz galvanovna) Technolog (provoz galvanovna) Vedoucí údržby (provoz galvanovna) Vedoucí výroby (provoz galvanovna) Vedoucí provozů Ředitel závodu SUB 07 Tým PZH (žlutě) Odpovědnost zaměstnanců je stanovena Pracovním řádu, dále v popisu pracovních míst a v interní dokumentaci společnosti. Vedoucí zaměstnanec určí zaměstnance, který jej zastupuje, pokud to přímo nevyplývá z organizační struktury. Zastupitelnost na provozu Galvanovna V případě nepřítomnosti Vedoucí provozu jej zastupuje vedoucí výroby, není-li pak vedoucí údržby. Úkoly a povinností zaměstnanců podílejících se na organizaci prevence ZH jsou stanoveny takto : zajištění potřebných zdrojů pro rozvoj, zavedení a fungování systémů prevence ZH - ředitel závodu analýzy a hodnocení rizik objektu a zařízení - externí firma, odpovídá osoba odpovědná za PZH a tým PZH zajištění znalostí zaměstnanců a dodavatelů o existujících rizicích a stanovení jejich úkolů při omezování rizik - vedoucí provozů, zavedení a průběžné vyhodnocování nápravných aktivit - ředitel závodu, vedoucí provozů

řízení a řešení mimořádných a havarijních situací - vedoucí provozů, ředitel závodu, identifikace potřeb výcviku, zajištění realizace výcviku a vyhodnocení jeho efektivnosti - vedoucí provozu, personalista zavedení kontrolních mechanismů potřebných v souvislosti s programem prevence ZH - ředitel závodu, osoba odpovědná za PZH ve spolupráci s pracovním týmem PZH koordinaci v procesu zavádění systému řízení, včetně informování vrcholového vedení - ředitel závodu, osoba odpovědná za PZH. Sledování funkce systému omezování rizik ZH, vyhodnocování jeho účinnosti a provádění kontrol a auditů - interní auditoři, osoba odpovědná za PZH ve spolupráci s pracovním týmem PZH Stručný popis úkolů pro pozice skladník, neutralizátor, technolog jsou uvedeny v kapitole II.5.2. a) Ředitel závodu: odpovídá za funkčnost SŘ PZH vůči orgánům státní správy a a.s. vymezují finanční prostředky pro zajištění požadavků SŘ PZH, schvalují cíle PZH, schvaluje Politiku PZH, schvaluje plán úkolů PZH, schvaluje plán auditů SŘ PZH Vedoucí provozů: je odpovědný za funkčnost SŘ PZH, je odpovědný za obsah dokumentace SŘ PZH, navrhuje finanční prostředky pro zajištění požadavků SŘ PZH, specifikuje a navrhuje cíle a úkoly SŘ PZH, účastní se vnitřních kontrol a auditů SŘ PZH, rozpracovává výsledky vnitřních kontrol a auditů SŘ PZH, schvaluje navržená preventivní opatření z hlediska bezpečnosti vyšetřuje příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu, mimořádné události/havárie posuzuje provozní činnosti z hlediska možnosti vzniku ZH, úrazu a požární prevence provádí pravidelné kontroly a odhaluje možné nežádoucí situace Vedoucí výroby Galvanovna: Účastní se na vyšetřování příčin a okolností vzniku pracovního úrazu, mimořádných událostí. Externí firmy odpovídá za proškolení osob dle školení externích firem (OS 108, P33), odpovídá za jejich vybavení OOPP a chování uvnitř objektu.

Provede kontrolu evakuovaných osob včetně návštěv Soustavně kontroluje dodržování bezpečnosti práce, požární ochrany, nakládání s CHLS. osoba odpovědná za PZH a tým PZH: předkládá návrhy znění Politiky, cílů a programů PZH vedení Společnosti, odpovídá za zpracování a aktualizaci Bezpečnostního programu koordinuje systém řízení PZH včetně informování vedení společnosti o aktuálním stavu, vyjadřuje se k řídicím dokumentům ve Společnosti za oblast PZH, eviduje a vyhodnocuje poznatky o systému PZH a o bezpečnosti provozu, eviduje, sleduje a vyhodnocuje nápravné aktivity v oblasti PZH, stanovuje ukazatele funkčnosti systému PZH, implementuje změny právních předpisů do Bezpečnostního programu PZH, připravuje podklady pro vnitropodniková jednání/porady týkající se PZH, zajistí zpracování písemného hlášení o vzniku závažné. a její doručení do 24 hodin od vzniku závažné havárie, zpracuje Konečnou zprávu o vzniku a následcích závažné havárie ve spolupráci s dotčenými organizačními jednotkami, konzultuje odborné otázky týkající se PZH přesahujících rámec možností Společnosti, organizuje provádění kontrolní činnosti na vybraných pracovištích/objektech významných z hlediska PZH IV.2.1.1.2. Organizační schéma a funkční schéma se zvýrazněním pracovních pozic zaměstnanců s vlivem na omezování rizik nebo s vlivem na vznik závažných havárií. Funkční schéma organizačních jednotek) je příloze I.2, červeně jsou zvýrazněny výše uvedené pracovní pozice, žlutě pak Tým PZH. Schéma organizačních jednotek a funkční schéma provozů (Vedoucí provozu vedoucí výroby (mistr), skladník, neutralizátor ) pro provoz galvanovna je v příloze I.2.1. IV.2.1.1.3. Dostupnost aktuálního přehledu zaměstnanců s vlivem na omezování rizik nebo s vlivem na vznik závažných havárií Seznam zaměstnanců je na vybraných nástěnkách v objektu, u vedoucích zaměstnanců. Dále je trvale k dispozici telefonní seznam zaměstnanců a organizační struktura. IV.2.1.1.4. Uvedení odkazu na vnitřní předpis, kterým se ukládá povinnost seznámit dodavatele, zaměstnance externích právnických osob nebo externí podnikající fyzické osoby (dále jen externí subjekty ) a návštěvníky s bezpečnostními pravidly v objektu a provádět kontrolu dodržování pravidel. Všechny návštěvy a externí subjekty jsou před vstupem do objektu seznámeny s pravidly chování (OS 108) na vstupní bráně do objektu, návštěva je ostrahou ohlášena navštívenému, obdrží návštěvní lístek.

Návštěvy vstupující do provozu Galvanovna jsou seznámeny s návštěvním řádem provozu Galvanovna (OS 101 Příloha 32). Pracovníci externích firem v provoze galvanovna a ostatních provozech jsou seznámeny s Pravidly OS 101 P33. Pro požárně nebezpečné práce je vyžadováno písemné povolení prací (OS 102). Povinnost seznámit zaměstnance externích firem a návštěv vyplývá z OS 108 a OS 101. Kontrola dodržování pravidel. Za návštěvu vždy odpovídá navštívený, za externí firmu, ten kdo jí objednal, popř. vedoucí zaměstnanec na jehož pracovišti provádí práce. IV.2.1.1.5. Informace o prověřování kvalifikace externích subjektů Externí firmy, které vykonávají činnost v areálu společnosti dokládají potřebnou kvalifikaci před uzavřením objednávky či jako součást smlouvy. Jedná se o smluvní podmínku, která je součástí smlouvy, objednávky. Odpovědný je objednatel prací a vedoucí pracoviště, kde se vykonává činnost. Viz. OS 101 a 102 (BOZP a PO). IV.2.1.1.6. Informace o projednávání problematiky prevence závažné havárie na úrovni vedoucích zaměstnanců. Ve společnosti jsou zavedeny porady vedení a porady týmu PZH, které slouží jak k řešení závažných problémů tak k projednávání problematiky BOZP, PO, ekologie a PZH. Jsou nástrojem řízení, zajišťujícím využití zkušeností a vědomostí většího počtu zaměstnanců při rozhodování zásadních otázek. Porady týmu PZH se konají zpravidla 4x ročně. Poradu svolává osoba odpovědná za PZH, zpravidla vždy po provedené kontrole zaměřené na PZH nebo auditu PZH. IV.2.1.1.7. Informace o seznamování zaměstnanců s výsledky projednávání problematiky prevence závažné havárie na úrovni vedení. Tuto povinnost má příslušný vedoucí zaměstnanec (vedoucí provozu), který předá informace svým podřízeným a všem zaměstnancům. viz Pracovní řád. IV.2.1.2. Zaměstnanci na vedoucích pracovních pozicích (název pracovní pozice) a jejich odpovědnost. IV.2.1.2.1. Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za provádění posouzení rizik závažné havárie Za posouzení rizik závažné havárie odpovídá osoba odpovědná za PZH, zpravidla zajištěno externě. IV.2.1.2.2. Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za seznamování dodavatelů, externích subjektů a návštěvníků s existujícími riziky a s pravidly bezpečného výkonu činností nebo pohybu v objektu Všechny externí osoby, které vstupují do objektu, jsou seznámeny ostrahou objektu na vrátnici s návštěvním řádem (OS 108), obdrží návštěvní lístek. Seznámení s návštěvním řádem na provoze Galvanovna provádí navštívený (zpravidla vedoucí provozu, vedoucí výroby). Návštěvy uvnitř objektů nechodí samostatně. Za seznámení dodavatelů a externích subjektů s riziky a pravidly bezpečného chování odpovídá vedoucí provozu, vedoucí údržby, vedoucí výroby (OS 101 P 33).

IV.2.1.2.3. Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za zajištění potřebných zdrojů (včetně lidských) pro zavedení a udržování systému řízení a jeho rozvoj Za zajištění zdrojů, tvorbu finančního plánu odpovídá ředitel závodu a Vrcholové vedení a.s. Za zajištění lidských zdrojů odpovídají vedoucí provozů, ředitel závodu kteří spolupracují s personalistou. IV.2.1.2.4. Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za proces zavádění a udržování systému řízení a jeho rozvoj Osoba odpovědná za PZH (vedoucí provozu galvanovna), tým PZH a ředitel závodu. IV.2.1.2.5. Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za identifikaci potřeb výcviku, zajištění a realizace výcviku a vyhodnocení jeho efektivnosti Vedoucí provozů, útvar služeb (bezpečnostní technik) viz OS 101, 102, 103. IV.2.1.2.6. Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za sledování funkčnosti systému řízení, provádění jeho kontrol a auditů a vyhodnocování jeho účinnosti Vedoucí provozů, manažer EMS, manažer OHSAS, tým PZH. IV.2.1.2.7. Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za zavedení, sledování a vyhodnocování nápravných aktivit. Vedoucí provozu popř. vedoucí pracoviště, kde vznikla neshoda. Viz. OS č. S 8.5 Opatření k nápravě a preventivní opatření. IV.2.1.2.8. Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení a řešení mimořádných a havarijních situací. Vedoucí výroby, vedoucí provozu, ředitel závodu. Viz. OS 103, OS 126. IV.2.1.3. Řízení lidských zdrojů, výchova a vzdělávání IV.2.1.3.1. Informace o tom, zda je zaveden systém výběru zaměstnanců pro obsazování pracovních pozic významných z hlediska prevence závažných havárií, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis Výběr zaměstnanců je popsán v OS 6.2 Personální procesy. Při výběru zaměstnanců, jsou na každou pracovní pozici zpracovány kvalifikační požadavky zohledňující: stupeň vzdělání, obor vzdělání, délku odborné praxe, speciální znalosti. Kvalifikační požadavky u na pracovní místo jsou uvedeny v dokumentu Popis funkčního místa (FM). Vyhledávání nových pracovníků pak provádí personalista ve spolupráci s vedoucímu provozů. Tato problematika je řešena OS S 6.2 Personální procesy. Odpovídá personalista.

IV.2.1.3.2. Informace o tom, zda u pracovních pozic významných z hlediska prevence závažných havárií je zajištěn rozvoj a udržování potřebných odborných znalostí a dovedností, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis Školení všech zaměstnanců se řídí interní dokumentací OS 101, 102, 103. Požadavky na vzdělání a doplňková školení vycházejí kromě zákonných školení také z identifikovaných rizik, respektive z pravděpodobných havárií, které může pracovník způsobit, nebo kterých může být účasten. Např. externí kurz neutralizátor. Odpovědnými jsou Vedoucí provozů, personalista, útvar služeb (bezpečnostní technik). IV.2.1.3.3. Informace o školení zaměstnanců ve vztahu k jejich pracovnímu zařazení, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis. Ve Společnosti jsou následující druhy školení (OS 101, 102): vstupní (obecné) školení zajišťuje bezpečnostní technik, OZO PO v případě vedoucích zaměstnanců; vstupní školení na pracovišti zajišťuje vedoucí provozu; periodická školení bezpečnostní technik, OZO PO, vedoucí provozu, externista mimořádná, zvláštní a profesní školení např. OZO CHLS, externí školitelé školení zaměstnanců cizích státních příslušníků. Každý zaměstnanec absolvuje školení nástupní, obsahující oblasti BOZP, PO, Ekologie, systém IMS, PZH a v případě, že jeho funkční zařazení vyžaduje např. školení pro práci s NCHLS, motorový vozík apod. je mu zajištěno. Každý zaměstnanec je tedy zaškolen v rozsahu svého pracovního zařazení a pracoviště. Odpovědnými jsou vedoucí provozů/útvarů. IV.2.1.3.4. Informace o způsobu ověřování znalostí a dovedností u zaměstnanců, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis Všichni vedoucí zaměstnanci jsou povinni pravidelně vyhodnocovat stav školení, ověřovat získané znalostí a dovedností svých podřízených a určovat změny nebo další požadavky na školení. U každého školení je uvedeno, jakým způsobem musí být ověřeny znalosti. Způsoby ověřování znalosti jsou formou písemných testů popř. formou ústního ověření. Interní dokumentací je OS 101, 102 popř. metodiky školitelů např. obsluhy vyhrazených technických zařízeních. Odpovědnými jsou vedoucí zaměstnanci a útvar služeb (bezpečnostní technik). IV.2.1.3.5. Informace o způsobu dokumentování provedeného školení a jeho vyhodnocení, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis. Každé školení má název školení, rozsah školení, dobu školení, školitele. Přehled školení je veden v útvaru služeb. Záznamy o školení jsou uloženy buď v útvaru služeb nebo u vedoucích provozů. Interní dokument záznam o školení. OS S 6.2.2. Plán Výchovy a tréningu. IV.2.1.3.6. Informace o tom, zda školení zahrnuje následující oblasti: a) právní předpisy relevantní k prevenci závažných havárií, b) politika prevence závažných havárií,

c) vnitřní předpisy relevantní k prevenci závažných havárií, d) identifikace rizik, hodnocení a omezování rizika, e) nežádoucí účinky na zdraví opatření na ochranu zdraví a osobní ochranné pracovní prostředky ohrožených osob, f) postupy a činnosti při mimořádných událostech. Interním dokumentem je OS 101 a OS 103. IV.2.1.3.7. Informace o tom, zda školení zahrnuje také následující oblasti: a) instalované technologické bezpečnostní systémy (detekce, signalizace, výkonové akční členy), b) provozované protipožární systémy, c) ventilační, retenční, přepouštěcí a odpouštěcí systémy, d) nouzové a havarijní bezpečnostní systémy. S výše uvedenými oblastmi jsou zaměstnanci seznamování v rámci školení požární ochrany. Interní dokumentace Příloha 2 (Osnova školení a tematické plány školení a odborné přípravy) OS 102, dále ve školení na pracovním místě. IV.2.1.3.8. Informace o provádění vstupního školení Každý zaměstnanec absolvuje vstupní školení v rozsahu: BOZP PO PZH IMS Ekologie Pracovně právní předpisy (pracovní řád) Práva a povinnostmi vyplývající z pracovní smlouvy Další typy školení již závisí na pracovním zařazení a pracovišti. Jedná se o školení např. obsluh motorových vozíků, práce s CHLS apod. Interním dokumentem je OS 101, OS 102 a OS 103. IV.2.1.3.9. Informace o školeních prováděných během trvání pracovního poměru Ve společnosti je prováděno mnoho druhů školení zavisejících na charakteru provádění práce, např. školení osob podílejících se na přepravě ADR, školení obsluh motorových vozíků apod. Každé školení má svojí periodu opakování a je pravidelně aktualizováno. Interním dokumentem je OS 101, 102. Vyskytne-li se v průběhu roku potřeba vyškolit pracovníka nad rámec schválený v plánu vzdělávání, vedoucí příslušného úseku navrhne útvaru služeb závodu 07 MEP Postřelmov účast na vzdělávací aktivitě současně s uvedením pracovníka, který se jí účastní. O vyslání do příslušného kurzu (semináře) rozhoduje ředitel závodu. Odpovědnou osobou za stanovení potřeb školení je vedoucí provozu/útvaru.

IV.2.1.3.10. Informace o školení zaměstnanců při převedení na jinou práci a při zavádění nových postupů a technologií Za prokazatelné seznámení zaměstnanců při převedení na jinou práci či při zavedení nových postupů a technologií odpovídá vedoucí provozu/útvaru ve spolupráci s útvarem služeb (bezpečnostní technik). Jedná se o zákonný požadavek a je stanoven v OS 101, 102. Vedoucí provozu/útvaru ve spolupráci s útvarem služeb (bezpečnostní technik) stanoví rozsah a obsah školení, včetně aktualizace rizik a úpravu interní dokumentace. Školení při zavádění nových postupů, technologií, materiálů, látek a zařízení provozu je prováděno formou zácviku, který řídí pověřená proškolená osoba. Proškolená osoba může být zaměstnanec provozovatele nebo externí pracovník. Tato zákonná povinnost je uvedena v OS 101, 102. IV.2.1.3.11. Informace o zajištění výcviku u činností významných z hlediska bezpečnosti, přehled těchto činností. Vzhledem k charakteru provozované činnosti nejsou ve společnosti žádná pracovní místa, na kterých by odborné znalosti pracovníků vyžadovaly zvláštní výcvik. Do jisté míry lze považovat za zvláštní výcvik jen přípravu vlastních sil a prostředků pro zdolávání havárií preventivních požárních hlídek a obsluhu neutralizační stanice. IV.2.1.4. Aktivní přístup zaměstnanců k problematice prevence závažných havárií. IV.2.1.4.1. Informace o možnosti zaměstnanců, kteří zajišťují provoz a obsluhu (dále jen provozní zaměstnanci ), předkládat návrhy při přípravě, zavádění a naplňování systému řízení prevence závažných havárií, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis V organizačním řádu, pracovním řádu, OS 037 Dodržování zásad ochrany životního prostředí a OS 103 jsou vytvořeny podmínky pro fungující vertikální komunikaci. Zaměstnanci mají možnost se kdykoliv vyjádřit k otázkám bezpečnosti nebo ochrany zdraví při práci, požární ochrany, chemických látek, prevence ZH. Všichni zaměstnanci jsou si vědomi, že jejich připomínkami a dotazy z oblasti bezpečnosti a prevence závažných havárií jsou příslušní kompetentní vedoucí zaměstnanci povinni se bezodkladně zabývat, řešit je a o výsledcích zpětně informovat žadatele. Informace jsou podávány písemně nebo ústně. Zásadní otázky bezpečnosti provozovaných zařízení a změny provozních podmínek jsou vždy konzultovány na všech úrovních řízení procesu. Pravidelně jsou prováděna setkání všech zaměstnanců s vedoucími provozů. Každý zaměstnanec je povinen dle OS 001 Řízení dokumentů, kap. 4.1 Navrhnout zpracování úprav a změn v již vydaných řízených dokumentech (udržení aktuálnosti) je povinností všech zaměstnanců závodu. IV.2.1.4.2. Informace o akceptování návrhů provozních zaměstnanců V případě, že podnět zaměstnance přispěje k zvýšení bezpečnosti je pracovník jmenovitě pochválen a jeho aktivní přístup je popsán a vizualizován na nástěnce. IV.2.1.4.3. Popis motivačních nástrojů ke zvyšování znalostí, dovedností a dodržování bezpečných pracovních postupů u provozních zaměstnanců Motivace zaměstnanců k aktivnímu přístupu k otázkám prevence závažné havárie spočívá v soustavném definování a vysvětlování významu prevence závažné havárie, bezpečnosti práce, požární ochrany, vymezování a objasňování podílu každého zaměstnance na systému prevence závažné havárie a soustavném posilování vědomí každého zaměstnance, že otázky bezpečnosti a prevence závažné havárie jsou zejména v jeho zájmu, jeho blízkých

spolupracovníků a ostatních občanů. K naplnění tohoto úkolu slouží pravidelná setkání s vedoucími provozů, bezpečnostním technikem a nástěnky. IV.2.1.4.4. Informace o zajištění volného přístupu provozních zaměstnanců k výsledkům vyhodnocení plnění úkolů z oblasti prevence závažných havárií Ve společnosti je zaveden systém sledování plnění úkolů a cílů v oblasti PZH, dále systém kontrol zaměřených na bezpečnost práce, prevenci požáru, správné nakládání s CHLS a také systému pro sledování a vyhodnocování nehod bez následků (provozních poruch) tzv. skoronehod. Projednávání otázek Programu prevence vzniku závažných havárií je součástí porad na všech úrovních vedení a řízení společnosti. Výsledky plnění úkolů v oblasti PZH a výsledky kontrol jsou vizualizovány na nástěnce v provozu. IV.2.2. Řízení provozu objektu Řízení provozu se řídí souborem navzájem provázaných provozních předpisů a směrnic v rámci řízené dokumentace. Veškeré postupy jsou přezkoumávány z hlediska bezpečnosti a prevence ZH pověřenými kompetentními osobami. IV.2.2.1. Informace k vnitřnímu předpisu, kterým se zavádí povinnost posuzovat provozní činnosti z hlediska možnosti vzniku závažné havárie, včetně uvedení stručné charakteristiky tohoto vnitřního předpisu. Odpovědnost za posuzování provozních činností z hlediska bezpečnosti vyplývá z Pracovního řádu. Odpovědným za přezkoumání provozních činností z hlediska bezpečnosti práce, předpisů požární ochrany a prevence ZH je vedoucí zaměstnanec, který k tomu pověřuje odborníky u útvaru služeb popř. požádá o případnou nutnou odbornou podporu u externí firmy. Ve společnosti probíhá posuzování a hodnocení pracovních rizik podle platné legislativy. Veškeré výstupy z hodnocení provozních činností jsou archivovány. Veškerá bezpečnostní a organizační dokumentace aplikovaná v systému řízení bezpečnosti objektů nebo zařízení využívá jednak údaje z legislativních předpisů, norem, projektové dokumentace, bezpečnostních listů látek. Vedoucí provozu, kde je plánována nová činnost, zajistí její posouzení z hledisek možnosti vzniku ZH, bezpečnosti práce, požární ochrany, havarijního plánu apod. a zajistí před jejím zavedením do praxe aktualizaci či vydání nového předpisu. Povinnost je stanovena v Popisu funkčního místa kap. IV.2.1.1.1. IV.2.2.2. Přehled provozních činností s vlivem na vznik závažné havárie Na základě analýzy rizik byly určeny rizikové činnosti, jedná se o: Manipulaci s obaly s CHLS (provoz galvanovna, elektro) Provoz galvanických linek, kde hrozí smíchání vod kyanidových s kyselými (provoz galvanovna) Vypuštění odpadních vod neodpovídajících kvalitativním ukazatelům (provoz galvanovna neutralizační stanice) Ve společnosti jsou z důvodu možného lokálního projevu následků možné havárie popsány postupy pro bezpečný výkon těch činností, které jsou významné především z hlediska vnitřní bezpečnosti. V těchto postupech bezpečného provozování objektu nebo zařízení je akcentován požadavek na:

bezpečné nakládání s látkami nebezpečnými pro zdraví a životní prostředí, minimalizaci zatěžování životního prostředí nebezpečnými látkami a odpady, snižování míry rizika vzniku ekologických havárií, minimalizaci následků případné ekologické havárie. Významnými dokumenty jsou Provozní řád provozu Galvanovny, skladu chemického, skladu hořlavin a požární dokumentace, Havarijní plán. IV.2.2.3. Přehled provozních činností s možným vlivem na vznik havarijního znečištění ovzduší, vod a půdy. Nebyla identifikována žádná provozní činnost s možným vznikem havarijního znečištění. Pouze při vzniku havárie (požár) může dojít k znečištění ovzduší a možnému vzniku odpadů. Provoz všech zařízení je v souladu s platnými povoleními. Přehled rizikových činností s možným vlivem na ŽP, resp. které mohou být potenciálním zdrojem znečišťování ovzduší, vod a půd nebo jsou zdrojem odpadů. Provozní činnost Povrchová úprava kovů (objekt galvanovna) Znečištění ovzduší Ano v souladu s Povolením Lakovna Ano v souladu s Povolením Slévárna Ano v souladu s Povolením Znečištění vod Ano v souladu s povolením Znečištění Odpady půdy Ne Ano v souladu s povolením ne ne Ano v souladu s povolením ne ne Ano v souladu s povolením Znečistění půdy lze vlivem technického řešení a vybavení objektů a pracovišť prakticky vyloučit, při úniku by došlo ke vzniku odpadů. IV.2.2.4. Informace k vnitřnímu předpisu, kterým se zavádí povinnost zpracovat a zavést bezpečné postupy pro identifikované rizikové činnosti, uvedení stručné charakteristiky tohoto vnitřního předpisu Jedním ze souvisejících dokumentů, který řeší tuto problematiku je OS 101 BOZP, kde je stanoveno vyhledávat rizika, přijímat opatření a zpracovat bezpečné postupy, aby se rizika nemohla uplatnit. Povinnost zpracovat a zlepšovat bezpečné postupy je mimo jiného také stanovena v Pracovním řádu Aby se zabránilo výskytu nebezpečných situací, je každý zaměstnanec povinen využít svých odborných znalostí a zkušeností vztahujících se k jeho práci, k identifikování jakýchkoli existujících nebo potenciálních zdrojů v záležitostech týkajících se jakosti a k vytváření proaktivních změn. Pro činnosti vyhodnocené jako rizikové jsou zpracovány a zavedeny tzv. bezpečné postupy v provozních řádech, které jsou zdokumentované, ověřené a zpracovávané ve spolupráci se zaměstnanci, kteří tyto činnosti vykonávají. Pro každý řízený dokument je stanovena povinnost pravidelného přezkoumávání 1x ročně, příp. aktualizace a důsledného seznamování zaměstnanců se změnami (OS 001). V provozních řádech je uveden popis vykonávané operace, činnosti zakázané, činnosti přikázané, speciální pomůcky nutné pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Odpovědnou osobou je osoba odpovědná za konkrétní proces/pracoviště (vedoucí provozu).

Pokud dojde ke změně provozované technologie, postupů jsou zpracovány změny v dokumentaci, ty jsou projednány v rámci schvalování řízení dokumentace, dokumentace je vydána a s novými bezpečnými postupy seznámeni dotčení. OS 001, OS 101, 102 a další. IV.2.2.5. Informace o zavedení bezpečných postupů (instrukcí) pro výkon provozních činností významných z hlediska bezpečnosti. Ve společnosti jsou zavedeny a zdokumentovány postupy, pro bezpečný výkon všech činností, zejména pak činností významných z hlediska bezpečnosti. Pro provoz galvanovny, skladu, neutralizační stanice je významný provozní řád. IV.2.2.6. Informace o tom, že v bezpečných postupech jsou zohledněny požadavky na: a) bezpečné nakládání s látkami nebezpečnými životnímu prostředí, b) minimalizaci zatěžování životního prostředí nebezpečnými látkami a odpady, c) snižování míry rizika ekologických havárií, d) minimalizaci následků případné ekologické havárie. Základem bezpečných postupů je provozní řád, havarijní plán, dokumentace požární ochrany a systém IMS např. OS 37 Dodržování zásad ochrany životního prostředí. Obsah provozního řádu skladu chemických látek:

IV.2.2.7. Informace o zavedení bezpečných postupů pro různé fáze provozování technologických zařízení a) uvádění technologického zařízení a souborů zařízení do provozu (najíždění technologického zařízení), Vybavení skladu tvoří manipulační technika a regálový systém. Technologie galvanovny (lázně, dopravníky pro zboží) nevyžadují samostatné postupy pro najíždění. Postupuje se podle průvodní dokumentace a provozního řádu. b) běžný provoz technologických zařízení, Postupy pro běžný provoz objektů a zařízení jsou popsány v Provozním řádu skladu a v provozním řádu galvanovny a neutralizační stanice.

c) přechodné odstávky technologického zařízení (sjíždění), Provozní zařízení tvoří jednoduché stroje a zařízení manipulační motorové vozíky, regálové systémy, galvanické vany, které lze v kterékoliv fázi bezproblémově odstavit. d) havarijní odstávky technologického zařízení, Vzhledem k charakteru činnosti skladování CHLS nebo pokovování nejsou postupy pro havarijní odstavení zpracovány. e) opětovné uvádění technologických zařízení a souborů zařízení do provozu po odstávkách, viz. Předchozí bod. f) trvalé odstavení technologického zařízení. V případě trvalého odstavení zařízení příprava zařízení k demontáži. Nařízení k trvalému odstavení zařízení na základě připravených podkladů schvaluje vedení společnosti. IV.2.2.8. Informace o zavedení bezpečných postupů pro provádění údržby zařízení a technologických komponent, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis Pracovní postupy údržby jsou realizovány v souladu s provozními předpisy výrobce zařízení a s obecně platnými předpisy. Servis a údržbu motorových vozíků řeší smluvně pronajímatel vozíků, revize regálových systémů jsou prováděny oprávněnou osobou. Za údržbu zařízení, provádění kontrol odpovídá vedoucí údržby. Interním dokumentem je OS č. 014 Preventivní prohlídky a opravy strojů a zařízení. Pro provádění údržby jsou v případě potřeby vystavena písemná povolení (požárně-nebezpečné práce, práce v zóně s nebezpečím výbuchu, práce ve stísněném prostoru apod.). IV.2.2.9. Informace o zavedení harmonogramů údržby, kontrol a revizí u objektů, technických zařízení a technologií, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis Harmonogram kontrol, revizí apod. je zpracován, vede jej vedoucí údržby. Pro jednotlivá zařízení je zpracován, zaveden a pravidelně vyhodnocován harmonogram údržby, technických kontrol a revizí, který vychází z technických norem a příslušných právních a technických předpisů (OS č. 014 Preventivní prohlídky a opravy strojů a zařízení) dále OS S 6.3 Plánování a zajišťování preventivních prohlídek a oprav strojů a zařízení provoz Galvanovna). IV.2.2.10. Informace o systematickém ověřování funkčnosti signalizačních, bezpečnostních a regulačních systémů a o prokazatelném vedení záznamů o ověřování, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis Signalizační, bezpečnostní a regulační systémy pro konkrétní objekty/zařízení jsou zahrnuty do plánu údržby dle OS S 6.3. (viz předchozí kapitola). Běžnou údržbu a opravy zařízení galvanické výroby a skladů zajišťují vlastní pracovníci údržby. Opravy většího rozsahu, odborné opravy EPS, EZS, periodické revize a prohlídky jsou smluvně zajišťovány certifikovanými externími firmami. Systémy, u nichž je frekvence revizí dána platnou legislativou v příslušné oblasti, jsou revidovány v souladu s touto legislativou.

IV.2.2.11. Informace o tom, že v bezpečných postupech jsou uvažovány následující aspekty: a) možné ohrožení v důsledku přítomnosti nebezpečných látek v provozu, b) technická a organizační opatření k zabránění požáru, výbuchu, toxického rozptylu, c) opatření pro případ kontaktu osob s nebezpečnou látkou nebo při úniku nebezpečné látky do prostředí. Ve společnosti jsou zavedeny postupy pro výše uvedené aspekty. Tyto informace jsou součástí školení a jsou konkrétně uvedena v povolení prací pro provedení údržby, včetně požadovaných OOPP. Dodatečná bezpečnostní opatření se přijímají na základě nových zjištění, analýz rizik, zkušeností z provozu, výsledků technických kontrol a revizí. IV.2.2.12. Informace o souladu zavedených bezpečných postupů s provozními předpisy výrobce zařízení a s obecně závaznými právními předpisy. Pro každé zařízení je k dispozici návod, průvodní a provozní dokumentace a provoz zařízení je v souladu s předpisy výrobce. Provozní řády a výrobní postupy byly zpracovány na základě konstrukčních podkladů a technických dat výrobce. Samozřejmostí je také splnění legislativních požadavků v době zpracování. Při jakékoliv zásadní změně v technologii se provádí aktualizace těchto dokumentů. Za sledování a evidenci právních a technických požadavků vztahujících se k objektům/zařízení společnosti, za jejich implementaci do vnitropodnikových norem, za informování a metodické vedení příslušných pracovníků na odděleních, útvarech při procesu tvorby pokynů, příkazů a směrnic a implementaci požadavků do provozní dokumentace jsou odpovědní vedoucí zaměstnanci a manažer EMS, manažer OHSAS. IV.2.2.13. Informace o zajištění účasti provozních zaměstnanců při zpracování bezpečných postupů (pracovních instrukcí, pracovních postupů), včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis Do přípravy bezpečných postupů a návrhu provozních předpisů jsou zahrnuti všichni dotčení zaměstnanci. Veškeré postupy pro provádění činností se zvýšeným rizikem závažné havárie musí být při jejich zpracování projednány v připomínkovém řízení jak se specialisty pro obor požární bezpečnosti, ochrany zdraví a bezpečnosti práce, ochrany životního prostředí a havarijní bezpečnosti, tak se zaměstnanci a vedoucími zaměstnanci, kteří budou danou činnost realizovat v praxi. Účast zaměstnanců na systému bezpečnosti je stanovena v Pracovním řádu. Obdobná pravidla jako v kap. IV.2.2.4. IV.2.2.14. Informace o dostupnosti bezpečných postupů pro provozní zaměstnance, kteří vykonávají činnosti spojené s rizikem závažné havárie Dokumentace bezpečných postupů je přístupná všem zaměstnancům, jejichž činnosti se týká a to přímo na pracovišti nebo u příslušného vedoucího a v elektronické podobě na síti. S bezpečnými postupy a postupy v případě havarijní situace, dle kterých zaměstnanci závazně postupují, musí být prokazatelně seznámeni dle OS 101.

Probíhá pravidelná kontrola prováděná vedoucím zaměstnanci zaměřená na dodržování bezpečných postupů a používání OOPP u zaměstnanců. IV.2.2.15. Informace o seznamování provozních zaměstnanců, kteří vykonávají činnosti spojené s rizikem závažné havárie, s bezpečnými postupy, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis S bezpečnými postupy a postupy v případě havarijní situace, dle kterých zaměstnanci závazně postupují jsou prokazatelně seznámeni dle OS 101, 102, 103. V rámci školení na pracovním místě, které obsahuje školení s provozním řádem, havarijním plánem, seznámení s obsluhou strojů a zařízení, s vlastnostmi CHLS apod. Při školení se využívá fotodokumentace, interní videa apod. Společnost pravidelně aktualizuje min. 1 x ročně psané postupy, instrukce a metody ohledně řízení provozu, kde je nebezpečí vzniku závažné havárie a tuto dokumentaci zpřístupňuje všem zaměstnancům, jejichž činnosti se dotýká. Odpovědný je vedoucí provozu. Výstupem ze seznámení je prezenční listina, která je uložena u vedoucího provozu. IV.2.2.16. Informace o prověřování znalosti bezpečných postupů u provozních zaměstnanců, kteří vykonávají činnosti spojené s rizikem závažné havárie, a o způsobu dokumentování záznamu tohoto prověřování, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis Všichni zaměstnanci jsou z bezpečných postupů školeni a přezkušováni v rámci pravidelných školení. Prověřování znalosti bezpečných postupů u zaměstnanců je prováděno také v rámci auditu PZH (1x rok) a namátkově při kontrolní činnosti zaměřené na dodržování bezpečných postupů. Tyto povinnosti jsou kromě jiného stanoveny v OS 101, 103. Prověřování znalosti bezpečných postupů u zaměstnanců a zaznamenání výsledku se provádí ověřením znalostí (ústně, písemně) dle požadavků právních předpisů a výsledek ověření je ukládán k archivaci dle OS 05 Spisový řád. Odpovědný je vedoucí provozu, útvar služeb (bezpečnostní technik manažer OHSAS). IV.2.2.17. Informace o systému odborného a nestranného posuzování bezpečných postupů před jejich zaváděním do praxe, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis Veškeré postupy pro provádění činností se zvýšeným rizikem závažné havárie musí být před jejich vydáním a před vlastní realizací činnosti v praxi projednány v připomínkovém řízení za účasti specialisty pro obor požární bezpečnosti, ochrany zdraví a bezpečnosti práce, ochrany životního prostředí a havarijní bezpečnosti a dále se zaměstnanci, kteří budou danou činnost realizovat v praxi. Za řádné vedení dokumentace o zajištění účasti zaměstnanců při posuzování bezpečných postupů před jejich zavedením do praxe je odpovědný vždy vedoucí provozu ve spolupráci s bezpečnostním technikem. Interním dokumentem je Pracovní řád, OS 001 Řízení dokumentů.

Využívána je i spolupráce s externími poradenskými společnostmi. IV.2.2.18. Informace o systému aktualizace bezpečných postupů v souvislosti s novými vědeckotechnickými poznatky. Aktualizace bezpečných postupů může být vyvolána: uplynutím časového intervalu daného legislativním požadavkem, změnou legislativy, nařízení, vyhlášky, normy atp., novými vědeckotechnologickými požadavky, úpravou technologie, změnou systému řízení společnosti, nařízením, resp. zásahem kontrolního orgánu, Do pravidelných aktualizací je zahrnuta také aktualizace bezpečných postupů vzhledem k novým vědecko-technickým poznatkům. Za sledování nových věděcko-technických poznatků týkající se daného procesu vždy odpovídá vedoucí provozu a manažer EMS, manažer OHSAS (viz OS 053). Za řádné vedení dokumentace o zajištění účasti zaměstnanců při posuzování bezpečných postupů před jejich zavedením do praxe je odpovědný vždy vedoucí provozu, stejně jako za seznámení zaměstnanců se změnou dokumentu. viz Pracovní řád, OS 001 Řízení dokumentů, OS 101 a další. IV.2.2.19. Informace o prováděné aktualizaci bezpečných postupů na základě zkušeností z provozu a výsledků kontrol a revizí. V návaznosti na předchozí kapitolu se bezpečnostní opatření zavádějí vždy na základě nových zjištění, analýz rizik, zkušeností z provozu, výsledků kontrol a revizí. Bezpečnostní opatření jsou realizována (přijímána) na základě nových zjištění z revizí, technických kontrol, interních auditů, návrhů zaměstnanců a zkušeností z provozu. Detailní technologické postupy jsou aktualizovány na základě nových skutečností, zkušeností z provozu a výsledku technických kontrol, zdokumentovány a informace jsou poskytnuty zaměstnancům. Bezpečnostní opatření jsou: učiněna bezodkladně prostřednictvím stanoveného harmonogramu odstranění nedostatků a provedení bezpečnostních opatření, a to včetně časových termínů, stanovení povinností a odpovědností, a přidělení zdrojů, zdokumentována a archivována, oznámena všem zaměstnancům, kterých se týkají, na pracovních poradách a mimořádných školeních. Zavádění bezpečnostních opatření na základě nových skutečností a zjištění, zkušeností z provozu a výsledků technických kontrol a revizí jsou: realizována bezodkladně, zdokumentována,

předmětem informace poskytované všem zaměstnancům, pro které je tato informace relevantní. Za řádné vedení dokumentace o zajištění účasti zaměstnanců při posuzování bezpečných postupů před jejich zavedením do praxe je odpovědný vždy vedoucí provozu stejně jako za seznámení zaměstnanců se změnou dokumentu. Viz. Pracovní řád, OS 001 Řízení dokumentů. Významným nástrojem v této oblasti je zavedený systém skoronehod, jejich šetření a zavádění bezpečných postupů do praxe. IV.2.2.20. Informace o tom, který vnitřní předpis ukládá provozním zaměstnancům, kteří vykonávají činnosti spojené s rizikem závažné havárie, dodržovat bezpečné postupy Každý dokument ve společnosti je řízeným dokumentem. Povinnost dodržovat bezpečné postupy je stanovena zejména v Pracovním řádu, OS 101, 102, 031, provozních řádech a další řízené dokumentaci. Nedodržení zavedených pracovních postupů je považováno za porušení pracovní kázně o míře zavinění rozhodne ředitel závodu na základě doporučení vedoucího provozu, porušení je vždy vysvětleno zaměstnanci. IV.3. Řízení změn v objektu Obecné postupy pro plánování a provádění změn jsou stanoveny a dokumentovány. Jejich používání je závazné i při návrhu a realizaci nových výrobních a skladovacích zařízení a procesů a zejména při změnách v souvislosti s nakládáním s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a prevenci závažných havárií. Systém řízení změn spočívá v průkazném zavedení postupů pro sledování změn, které nastanou během života objektu, respektive zařízení společnosti a to nejen změn v technologické části, ale i personálním obsazení a jakékoliv změny strojního vybavení nebo jeho výměny nebo a změny ve službách dodavatelů. Řízení změn je ve společnosti založeno na uplatňování principů P-D-C-A (Plan Do Check Act) v rámci zavedeného systému řízení IMS. Periodickým opakováním tohoto cyklu je zabezpečeno neustálé zlepšování v oblasti prevence závažných havárií. V rámci systému řízení objektu nebo zařízení jsou zpracovány, přijaty a zavedeny bezpečné postupy pro plánování a provádění změn stávajících objektů, zařízení nebo provozů, včetně skladování. Plánované změny jsou posuzovány z hlediska vlivu na bezpečnost provozu. Při plánování a provádění změn je pozornost zaměřena na: vlastní organizaci prováděných změn splnění všech požadavků správného postupu realizace ověření bezpečnosti celého záměru úředního povolení k provedení práce tréninkový výcvik obsluhy zařízení Návrh na změnu může podat kterýkoliv zaměstnanec organizace a to formou písemné připomínky případně osobně svému přímému nadřízenému viz. Pracovní řád.

IV.3.1. Informace o postupech v procesu řízení (plánování, provádění, kontrola, opravná opatření) změn v technologických a technických řešeních Postup řízení změn ve společnosti. uvádí následující obrázek. Obrázek : Postupový diagram řízení změn v objektu nebo zařízení Legenda: Název bloku postupového diagramu Vysvětlení činnosti

Název bloku postupového diagramu 6. Spadá pod zákon č. 76/2002 Sb. 7. Spadá pod zákon č. 224/2015 Sb.. Vysvětlení činnosti Dojde-li při rozhodovacím procesu k zařazení investice pod dikci zákona o integrované prevenci Dojde-li při rozhodovacím procesu k zařazení investice pod dikci zákona o prevenci závažných havárií, pak pro investici musí být zpracována i žádost o integrované povolení. 8. Bezpečnostní dokumentace V etapě projektové dokumentace je při vypracovávání bezpečnostní dokumentace používáno projektových vstupních dat. 9. Integrované povolení Spadá-li hodnocený objekt nebo zařízení pod zákon o prevenci závažných havárií, pak je bezpečnostní dokumentace nezbytnou součástí změny integrovaného povolení Pro zavádění nových výrobních nebo skladových zařízení, postupů, technologií, výrobků, pomocných prostředků anebo externích služeb je před uvedením do provozu, nákupem nebo uvažovanou změnou je potřebné vykonat identifikaci nebezpečí a analýzu rizika možných havárií v souladu s postupovým diagramem. (Požadavek na analýzu předkládá řediteli závodu, osoba odpovědná za PZH. IV.3.2. Informace o postupech v procesu řízení změn v provozních činnostech Změnové řízení probíhá stejným způsobem jako tvorba nové provozní či jiné dokumentace. Povinnosti a práva jsou stanovená vnitřními předpisy. Viz OS 001 Řízení dokumentů. U každé změny je projednán její dopad na bezpečnost provozu, pokud je odsouhlasena je realizována, aktualizována interní dokumentace, seznámeni zaměstnanci se změnou. Pro proces řízení změn platí postupy uvedené v OS 017 Řízení změn. IV.3.3. Informace o postupech v procesu řízení změn v programovacích systémech Programové vybavení MS office slouží zejména pro administrativní činnosti. Firemní aplikace slouží k evidenci stavu skladovaných látek a evidenci vyrobených výrobků jako podklad pro fakturaci. Provoz galvanických linek je řízen SW a změny týkající se programového vybavení nebudou mít podstatný vliv na prevenci závažné havárie, protože SW řídí pohyb dopravníků a dobu setrvání zboží v linkách. Na změny a úpravy v programovém vybavení je zajištěna externí společnost. IV.3.4. Informace o postupech v procesu řízení změn v personálním obsazení Změny v personálním obsazení jsou prováděny v závislosti na organizačním schématu a požadavků vedoucích zaměstnanců (provozu). Důležitým sledovaným prvkem ve vztahu k bezpečnosti je zajištění potřebné kvalifikace a školení daného pracovníka a eliminace možného chybování. Vedoucí zaměstnanec navrhuje změny v personálním obsazení, projedná je s ředitelem závodu, dojde li ke změně, je změna je zanesena do organizační struktury do popisu funkčního místa a dále se postupuje je OS S 6.2 Personální procesy.

IV.3.5. Informace o postupech v procesu řízení změn při změně vnitřních a vnějších podmínek Změny vnějších podmínek, které mohou mít vliv na bezpečný provoz zařízení/objektů, jsou vyhodnoceny vedením společnosti, které rozhodne o jejich realizaci. O změně jsou pak informování příslušní zaměstnanci, kterých se změna týká, a jsou patřičně proškoleni. IV.3.6. Informace o tom, zda součástí procesu plánování a provádění změny je i odborné posouzení změny z hlediska bezpečnosti a jeho řádné zdokumentování, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis, a stanovení pracovní pozice zaměstnance odpovědného za toto posouzení Veškeré změny podléhají řízení dle vnitropodnikových a zákonných předpisů. V těchto vnitropodnikových normách jsou stanoveny postupy, zodpovědnost a posuzování i z hlediska vlivu na bezpečnost provozu při plánování a provádění změn stávajících objektů, zařízení nebo provozů. Je stanovena odpovědnost: za přípravu návrhu včetně potřebné dokumentace, postup schvalovacího procesu, za implementaci výstupů ze schvalování a změn do příslušných norem. V rámci tvorby změnového procesu jsou vždy stanoveny následující odpovědnosti Odpovědnosti při tvorbě změnového procesu vyplývá z OS 017 Řízení změn: Činnost odpovědnost za přípravu návrhu odpovědnost za dokumentování návrhu odpovědnost za posouzení vlivu plánované změny na bezpečnost provozu odpovědnost za provedení změny odpovědnost za kontrolu změny IV.3.7. Odpovědnost Vedoucí provozu, Tým PZH v případě dopadu do oblasti PZH a Integrovaného povolení Ředitel závodu Osoba odpovědná za PZH Ředitel závodu Ředitel závodu Informace o personální odpovědnosti za dílčí části procesu řízení změny a jeho zdokumentování, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis Odpovědnost pokud přímo nevyplývá z pracovního řádu, organizační struktury nebo popisu funkčního místa, tak je ředitelem závodu pověřen zaměstnanec odpovědný za tento proces. V rámci procesu řízení změn, se zpravidla jedná o projektové řízení, které má svého projektového managera a ten stanovuje jednotlivým zaměstnancům termíny a odpovědnosti a informuje ředitele závodu. IV.3.8. Informace o pravidlech a postupech informování zaměstnanců dotčených změnou o přípravě a průběhu provádění této změny, o bezpečnostních opatřeních a případně o zajištění výcviku těchto zaměstnanců Veškeré změny jsou zaznamenány v provozní dokumentaci včetně aktualizace pracovních postupů. Seznámení zaměstnanců se změnou je prováděno formou mimořádných školení, za jejichž provedení odpovídají příslušní vedoucí zaměstnanci (Pracovní řád a OS 001, 101). Tyto informace jsou následně pro zaměstnance přístupné na počítačové síti společnosti nebo v tištěné podobě u vedoucího zaměstnance. IV.3.9. Informace o zásadách kontrolní činnosti po provedené změně Po realizaci změny je potřeba nově vzniklé rizikové činnosti monitorovat a získané údaje analyzovat. Rozsah a způsob pozorování závisí na druhu a rozsahu změny a rizika

souvisejícího s touto změnou v porovnání se stavem před uskutečněním změny s případným zvýšením frekvence sledování. V rámci kontrolní činnosti jsou vždy stanoveny odpovědnosti za kontrolu změny. Kontrola změny probíhá ve všech jejich fázích, kterými jsou příprava, realizace, dokumentace a porealizační období. Ze zavedeného systému řízení IMS (ISO 9001, 14001 a OHSAS 18001) je vždy určena osoba odpovědná za kontrolní činnost po provedené změně, vedoucí provozu je odpovědný i za provádění kontroly a v případě neshody postupuje dle OS S 8.5 Opatření k nápravě a preventivní opatření. IV.3.10. Informace o opravných opatřeních vyvolaných kontrolou po provedené změně, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis Po provedené změně, pokud se zjistí odchylky, musí být přijata nápravná opatření ( OS S 8.5). Povinností odpovědné osoby za provedení změny je přijetí odpovídajících korekcí a úprav, zejména pokud se dotknou bezpečnosti prováděné změny. Povinnosti vyplývají zejména z D-IMS-01 Integrovaný systém managementu. IV.4. Havarijní plánování IV.4.1. Informace o zásadách a postupech zjišťování a odhalování možných situací a stavů, které mohou vyvolat závažnou havárii Účelem havarijního plánování je vypracovat, zavést a dokumentovat postupy pro: zjišťování a popis předpokládaných možných havarijních situací, které jsou definovány na základě analýzy existujících zdrojů rizika závažné havárie, vytvoření a dokumentování plánů/opatření/postupů pro případy havarijních stavů, posuzování, ověřování a schvalování plánů opatření pro případy havarijních stavů, systematické prověřování připravenosti havarijních sil a prostředků, efektivní odstraňování následků havárie a rychlé obnovení řádného provozu, včetně stabilizace výkonnosti lidských zdrojů. Ve Společnosti jsou zpracovány dokumenty: OS 126 Hlavní opatření při mimořádných událostech a krizových stavech, 4-997800 Globální havarijní plán SUB 07 Závod MEP Postřelmov, P 01 Protipovodňový plán, P 06 Havarijní plán dle zákona o vodách, Dále vnitřní havarijní plán (Společnost byla zařazena do skupiny B). Postupy zjišťování a odhalování možných situací, které mohou vyvolat ZH jsou: kontrolní činnost zaměřená na dodržování bezpečných postupů popř. jejich aktualizace na základě jednoduché analýzy Co se stane když? Odpovídá vedoucí zaměstnanec/provozu, který spolupracuje s odborníky ve společnosti i mimo ní. Viz popis funkčního místa (kap. IV.2.1.1.1.).

Odpovědnost za jednotlivé dokumenty vyplývá z organizační struktury a interní dokumentace, každý dokument má svého správce (zpracovatel). IV.4.2. Informace, zda zásady a postupy umožňují identifikovat možné havarijní situace, vzniklé změnou vnějších nebo vnitřních podmínek Organizace má přijaty, zavedeny a zdokumentovány postupy pro zjišťování a popis možných havarijních situací. Havarijní postupy jsou jak obecné tak konkrétní. Prováděním pravidelných kontrol dochází k identifikaci případných změn vyvolaných vnějšími či vnitřními podmínkami, ve vazbě na řízení změn. Zjišťování a popis možných havarijních situací (změnou vnitřních či vnějších podmínek) provádí vedoucí provozu, odborně způsobilá osoba BOZP a PO, odborně způsobilá osoba pro nakládání s chemickými látkami/ směsmi. Veškeré tyto zásady a postupy jsou uvedeny ve vnitropodnikových směrnicích společnosti, popisu funkčních míst, OS 126, Havarijním plánu. IV.4.3. Informace, zda zásady a postupy umožňují akceptovat podněty a zkušenosti zaměstnanců, externích subjektů, orgánů veřejné správy, základních složek integrovaného záchranného systému apod. V problematice havarijního plánování jsou využívány podněty a zkušenosti jak vlastních zaměstnanců, tak i zaměstnanců externích organizací. Dále podněty a informace orgánů státní správy, externích firem, záchranných složek aj. IV.4.4. Informace o stanovených postupech a pravidlech zpracování opatření pro ochranu a zásah k omezení následků závažné havárie Povinnost zpracovat a pravidelně aktualizovat dokumenty vyplývá kromě jiného z popisu funkčních míst. Dále z OS 001 Řízení dokumentů, kde každý dokument má správce a určen termín pro aktualizaci. Obsah a důvody pro aktualizaci dokumentu P06 Havarijní plán dle zákona o vodách jsou stanoveny Vyhláškou č. 450/2005 Sb., Dokument OS 126 Hlavní opatření při mimořádných událostech a krizových stavech 4-997800 Globální havarijní plán SUB 07 Závod MEP Postřelmov Osoba odpovědná za zpracování Útvar služeb Ředitel závodu Četnost kontrol 1x1 rok 1x1 rok Havarijní plán dle zákona o vodách Manažer EMS 1x1 rok Ve společnosti jsou zavedeny postupy, opatření a pravidla pro ochranu a zásah k omezení dopadů. Postupy jsou každý rok pravidelně ověřovány školením i nácvikem. Jedná se o: prověření a nácvik postupů řešení předpokládaných závažných havarijních stavů, vlastního provádění záchranných a likvidačních prací, organizace a řízení akcí, prověření úrovně komunikace a koordinace všech zúčastněných složek.

IV.4.5. Popis organizačního zajištění materiálně technických prostředků a lidských zdrojů pro případy závažných havarijních situací, přehled vlastních sil a prostředků, včetně lidských zdrojů, použitelných a dostupných při závažných havarijních situacích Organizační zajištění je popsáno ve vnitřním havarijním plánu, P 06 havarijní plán, Požární poplachové směrnice, evakuační plány, pokyny pro činnost preventivních požárních hlídek. Za zajištění havarijních prostředků odpovídá vedoucí provozu, shodně jako za zajištění přítomnosti, odborné přípravy a školení osob pro případy havarijních situací. Síly a prostředky jsou uvedeny v dokumentaci požární ochrany společnosti (požární řády) a v havarijní plánu. Požární zabezpečení V areálu je hydrantová siť po obvodu závodu., v objektech kde je to stanoveno požárním řešením je vnitřní hydrantová sít, a instalovány čidla/hlásiče EPS. Znázornění umístění těchto prostředků je v Příloze I.4 Závod 07 a v příloze I.4.2 provoz Galvanovna, příloha 1.4.3 Sklad CHLS (provoz galvanovna). Ostatní zabezpečení V areálu je umístěno dostatečné množství sorbetu (havarijní soupravy) pro zamezení úniku nebezpečných látek. Ve všech místech skladování (sklad hořlavin, sklad chemických látek) jsou provedeny havarijní jímky. Celý objekt galvanovny je zabezpečen izolovanou záchytnou vanou. Preventivní požární hlídky Zaměstnanci zařazení do preventivních požárních hlídek jsou povinni absolvovat odbornou přípravu tématického plánu zpracovaného podle 16 zákona o PO v návaznosti na 24 vyhl. č. 246/2001 Sb. a směrnice Směrnice PO. V následujících objektech jsou zřízeny PPH. Název objektu (parc.č.) PPH (počet osob) Galvanovna (556/3) 1+3 Spínací stanice 556/48 1+1 TR 1 556/34 1+1 TR 2 556/61 1+1 TR+ 3 556/6 1+1 Trojlodní hala 556/31 1+1 Opravna nástrojů 556/30 1+1 Zkušební el. Lab. 556/22 1+2 Řezárna UH 556/9 1+2 Obrobna 556/31 1+2 Strojírna 556/30 1+2 Strojovna-obrobna 556/31 1+2 IV.4.6. Popis spolupráce s externími subjekty, základními složkami integrovaného záchranného systému, havarijními službami apod. Spolupráce s externími subjekty není smluvně ujednána.

IV.4.7. Informace o aktuálním přehledu spojení se základními složkami integrovaného záchranného systému Aktuální přehled spojení je uložen na ohlašovně požáru jako součást Řádu ohlašovny požáru, dále je přehled aktuálního spojení u vedoucích provozu. IV.4.8. Informace o aktuálním přehledu spojení s odbornými pracovišti orgánů veřejné správy a dalšími odbornými institucemi (Česká inspekce životního prostředí, příslušný správce vodního toku apod.) Za aktualizaci kontaktů odpovídá osoba odpovědná za PZH. Integrovaný záchranný systém tísňové volání 112 Hasičský záchranný sbor ČR tísňové volání 150 Zdravotnická záchranná služba tísňové volání 155 Policie ČR tísňové volání 158 KHS Olomouckého kraje Územní pracoviště Šumperk Krajský úřad Olomouckého kraje Česká inspekce životního prostředí OIP pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě Lidická 56, 78701 Šumperk 583 215 226 Jeremenkova 1191/40, 779 00 420 585 508 111 Olomouc ČIŽP Olomouc Hlášení havárií: 731 405 265 OI Olomouc odd. ochrany vod: 731405262 Tovární 41, 772 00 Olomouc Živičná 2, 702 69 Ostrava 950 179 211 Zdravotní středisko Postřelmov Tovární 501, Postřelmov 583 437 101 Nemocnice Šumperk - Nemocnice Šumperk spol. s r.o. 583 331 111 ústředna Nerudova 41, 78752 Šumperk Povodí Moravy Povodí Moravy, s.p. 541 637 111 Dřevařská 11, 601 75 Brno Útvar vodohospodářského Dřevařská 11, 601 75 Brno 541 211 737 dispečinku a TBD Obecní úřad Obecní úřad Postřelmov Komenského 19378969 Postřelmov Vodoprávní úřad Městský úřad Zábřeh Masarykovo náměstí 510/6 789 01 Zábřeh tel.:/fax: 583 437 096 tel: 583 437 100 583 468 251 583 468 252 IV.4.9. Informace o aktuálním přehledu kontaktů na provozovatelem určené zaměstnance pohotovostních služeb v pracovní i mimopracovní době Aktuální přehled zaměstnanců a kontaktů na ně je přístupný ohlašovně požáru a nástěnkách.

Za aktualizaci kontaktů odpovídá osoba odpovědná za PZH. Příjmení a jméno Václav Sejkora Funkce: Vedoucí provozu Galvanovna Spojení: Prac. Doba: 583 493 620 Pracovní tým PZH Mimo prac. Doba: 603 511 730 Příjmení a jméno Huf Milan Funkce: Vedoucí provozu Slévárna Spojení: Prac. Doba: 583 493 603 Mimo prac. Doba: 603 511 730 Příjmení a jméno Ing. Janíček František Funkce: Vedoucí výrobního úseku Elektro Spojení: Prac. Doba: 583 493 360 Mimo prac. Doba: 603 157 580 Příjmení a jméno Malá Dana Funkce: Bezpečnostní technik, manažer OHSAS Spojení Prac. Doba: 583 493 114 Mimo prac. Doba: není spojení / nemá služební telefon Příjmení a jméno Kubiš Radek Funkce: Technolog PÚ elektro, manažer EMS Spojení: Prac. Doba: 583 493 205 Mimo prac. Doba: není spojení Příjmení a jméno Ing. Šembera Aleš Funkce: Vedoucí služeb SUB 07 Spojení: Prac. Doba: 583 493 500 Mimo prac. Doba: 603 157 584 Příjmení a jméno Ing. Krejčí Iveta Funkce: Vedoucí nákupu SUB 07 Spojení: Prac. Doba: 583 493 171 Mimo prac. Doba: 603 157 593 IV.4.10. Informace o vnitřním předpisu, kterým jsou stanoveny činnosti a konkrétní odpovědnosti vybraných zaměstnanců v případě závažných havarijních stavů Zaměstnanci, kteří zjistí havárii, učiní nezbytná opatření dle ustanovení v provozním řádu nebo v havarijním plánu, požární poplachové směrnici a ihned informují příslušného nadřízeného. Ve společnosti je zřízen Krizový štáb (OS 126), který svolává ředitel závodu a je jeho předsedou, KŠ zabezpečuje účinnou a bezodkladnou likvidaci příčin a následků havárií, provozních nehod a poruch technických zařízení (dále havárií), zpracovává nezbytné protokoly, hlášení a závěrečné zprávy. Při své činnosti se řídí OS 126 a dle druhu mimořádné události příslušným interním postupem např. Povodňový plán. Krizová dokumentace je uložena na sekretariátu ředitele závodu a strážnici provozovny v Postřelmově. Povinnosti krizového štábu při událostech z oblasti ZH: zjištění příčiny vzniku poruch a havárií technického zařízení,

projednání a zmapování průběhu poruchového děje a funkce bezpečnostních systémů a opatření, zpracování hlášení o vzniku závažné havárie, vyhodnocení činnosti obsluh zařízení před a v průběhu havárie, stanovení způsobu a vlastní řízení likvidace následků havárie, zjištění, shromáždění a rozbor výsledků šetření poruchy či havárie, vyhodnocení způsobu odstranění následků havárie, odhad výše škody způsobené poruchou či havárií, navrhování opatření k zabezpečení dalšího bezporuchového provozu, spolupráce se správními úřady provádějícími šetření mimořádných událostí (policie, správní úřady, apod.) zpracování a projednání dokumentace o poruchách a haváriích, posouzení odpovědnosti za vznik poruchy a za realizaci přijatých opatření, zpracování konečné zprávy o vzniku a následcích závažné havárie, navrhování témat výcviku v oblasti havarijní připravenosti. IV.4.11. Informace o tom, zda v dokumentech havarijního plánování jsou na topografickém podkladu znázorněny: a) bezpečnostní zóny v provozech ano, vyznačeny zóny výbuchu viz. Příloha IV.2. b) oblasti se stanovenými zákazy, omezeními, zábranami apod., ano, např. zákaz kouření, vstup do rozvoden apod. c) trasy havarijních potrubí pro odvod nebezpečných látek a médií mimo technologii Vyústění ventilátoru z pracoviště Blasoplast. d) místa vyústění havarijních výpustných armatur pro nebezpečné látky a média, Netýká se. e) únikové cesty a evakuační trasy, případně shromaždiště pro zaměstnance, Ano, požárně evakuační plány. Přílohy I.4, I.4.2, I.4.3. a další v OS 102. Ano. f) umístění prostředků k ochraně osob, prostředků k zajištění první pomoci, včetně profylaktik, umístění věcných prostředků požární ochrany a osobních ochranných pracovních prostředků. IV.4.12. Informace o vnitřním předpisu, kterým je stanovena povinnost průběžně aktualizovat dokumenty havarijního plánování Aktualizace havarijní dokumentace se provádí vždy: při jakýchkoliv změnách v technologii, materiálních vstupech a výstupech,

při změnách, které mají vliv na riziko závažné havárie nebo na havarijní připravenost provozovatele (lidské zdroje, materiálně technické zabezpečení), v důsledku nových poznatků, které souvisejí s riziky a rizikovými procesy, a z podnětů z vykonaných externích inspekcí a kontrol. Pravidla pro aktualizaci veškeré řízené dokumentace ve společnosti, tedy i havarijních plánů je uvedena v OS 001 Řízení dokumentů. Za aktualizaci je zodpovědný správce dokumentace. Aktualizaci dokumentu schvaluje ředitel závodu. Vrcholový dokument OS 126, řeší povinnosti aktualizace, seznámení a změn takto. IV.4.13. Informace o tom, zda k aktualizaci havarijní dokumentace dochází vždy: a) při jakýchkoliv změnách v technologii, materiálních vstupech a výstupech, pokud mají vliv na bezpečnost objektu, b) v důsledku nových poznatků, které souvisejí s riziky a rizikovými procesy, c) na základě podnětů z vykonaných externích inspekcí a kontrol. Ano, vyplývá ze zavedeného systému řízení. IV.4.14. Informace o vnitřním předpisu, kterým je stanovena povinnost systémově prověřovat připravenost havarijních sil a prostředků provozovatele, včetně prověřování aktuálnosti kontaktů na základní složky integrovaného záchranného systému Zajištění znalostí zaměstnanců v oblasti havarijní připravenosti a zásahu je zajištěno pravidelným proškolováním a praktickým nácvikem. Interní dokumenty stanovující prověření připravenosti havarijních sil jsou:

P 06 Havarijní plán OS 126 Hlavní opatření při mimořádných událostech a krizových stavech. Ve společnosti probíhají 1x 1 rok prověřovací a tematická cvičení zaměřená na: prověření a nácvik postupů řešení předpokládaných závažných havarijních stavů, vlastního provádění záchranných a likvidačních prací, organizace a řízení akcí, prověření aktuálnosti spojení a koordinace všech zúčastněných složek včetně svolání krizového štábu Výcvik jednotlivých činností je prováděn tak, aby byly vytvořeny žádoucí stereotypy a postoje. Formy provedení prověřovacích a tematických cvičení jsou následující: Sehrávka a simulace komunikace v případě havárie u stolu - jedná se o cvičení prováděné v jedné místnosti za účasti příslušných pracovníků, kteří zastávají funkci. Simulace havárie na úrovni provozu - cílem této simulace je procvičit: činnosti prováděné při vzniku havárie, prověřit komunikační toky, prověřit koordinaci a spolupráci jednotlivých subjektů podílejících se na řešení havárie. Na této úrovni nácviku se prakticky prověřují klíčové činnosti a postupy, rychlost mobilizace klíčových pracovníků a skupin, připravenost sil a prostředků k likvidaci havárie, způsoby vyhledávání obětí a péče o zraněné. Této úrovně nácviku se účastní všichni pracovníci provozu. Simulace na úrovni závodu, včetně svolání krizového štábu 1x 2 roky. IV.4.15. Podrobnosti o systému plánování, realizace a vyhodnocování prověřovacích a tematických cvičení Plánování cvičení a stanovení termínu cvičení je omezeno pouze na vedoucí zaměstnance. Ke každému cvičení se zpracovává plán cvičení obsahující (místo, rozsah, zaměření na oblasti, které prověřit, má určeny osoby k provedení sledování a vyhodnocení cvičení). Plán schvaluje vedoucí provozu v případě, že je nácvik pouze na provozu nebo ředitel závodu. S výsledky tematických havarijních a procvičovacích cvičení jsou všichni zaměstnanci seznamováni v rámci systému porad a školení zaměstnanců. Na základě rozboru a věcných připomínek zaměstnanců je odpovědnými zaměstnanci prováděna úprava havarijní dokumentace. IV.4.16. Informace o tom, zda prověřovací a tematická cvičení jsou zaměřena na: a) prověření vhodnosti postupů řešení závažných havarijních stavů, b) nácvik dovedností potřebných pro provádění záchranných a likvidačních prací, c) prověření organizace a řízení akcí, včetně prověření úrovně komunikace a koordinace všech zúčastněných složek.

Každý nácvik, má jiný charakter i místo cvičení, aby se prověřily různé havarijní situace, vždy obsahuje výše uvedené požadavky. IV.4.17. Informace k systému zavádění a realizace opatření vyplývajících z výsledků prověřovacích a tematických cvičení, a prověřování účinnosti a efektivnosti těchto opatření Kontrolu realizace opatření z výsledků prověřovacích cvičení, prověřování jejich účinnosti a efektivnosti provádí příslušný vedoucí zaměstnanec v závislosti na druhu opatření. Z každého nácviku je zpracováno vyhodnocení, zda byly splněn záměr nácviku a zda osoby prováděli činnosti v souladu s dokumentací. Případné změny opatření na základě prověřovacích cvičení se projednají, schválí a seznámí se s nimi zaměstnanci. Postup při ukládání, realizaci a kontrole plnění opatření k nápravě a preventivních opatření je upraven OS S 8.5 Opatření k nápravě a preventivní opatření. IV.4.18. Informace o způsobu informování zaměstnanců o výsledcích těchto cvičení a o přijatých opatřeních Prověřovacích cvičení se zúčastňují v různém rozsahu pracovníci společnosti podle svého pracovního zařazení nebo všichni zaměstnanci. S výsledky havarijních cvičení jsou všichni zaměstnanci seznamováni v rámci systému porad a školení zaměstnanců a nástěnek. (viz. OS 101). Záznam o seznámení zaměstnanců o výsledcích cvičení a přijatých opatřeních jsou uloženy na útvaru služeb nebo u vedoucího provozu. IV.4.19. Informace o organizačně technickém řešení situace při náhlém výpadku elektrického zdroje, včetně popisu postupů aktivování náhradních zdrojů Přívod el. energie je zálohován pouze pro havarijní nouzové osvětlení v trafostanici 1 druhým přívodem elektrické energie. V případě poruchy na přenosu el. energie není zajištěno zásobování z nouzového zdroje. Žádné technologie nejsou nebezpečné při přerušení dodávky elektrické energie. IV.5. Sledování a hodnocení plnění cílů stanovených politikou prevence závažných havárií a systémem řízení bezpečnosti IV.5.1. Postupy průběžného sledování a hodnocení plnění stanovených úkolů a cílů Každý cíl a úkol mí stanoven termín, odpovědnou osobu a pokud je to nutné tak i měřitelný ukazatel. V rámci stanovení cílů a úkolů je i uváděn přínos cíle/úkolu. Systém průběžného prověřování plnění stanovených úkolů vyplývajících z programu prevence závažných havárií je prováděn v rámci interních auditů systému řízení. Pro sledování úrovně plnění úkolů, ke zjišťování a nápravě neshod s programem prevence závažné havárie, je ve společnosti na všech stupních řízení používány následující postupy: zjištění neshody zjištění příčiny neshody

zadání a provedení potřebných nápravných opatření s cílem zamezit opakovanému vzniku neshody zaznamenání jakýchkoliv vyvolaných změn do příslušné dokumentace Systém průběžného prověřování plnění stanovených cílů je popsán ve vnitropodnikové dokumentaci OS S 8.2.2. Interní audit. Plnění cílů je ověřováno v pravidelných intervalech v rámci kontrolní činnosti. Cíle jsou zahrnuty do vstupů k přezkoumání systému a vždy používány k zajištění zlepšování činností, procesů a celého integrovaného systému. Kontroly jsou prováděny ke zjištění příp. odchylek od požadavků na systém řízení bezpečnosti a PZH, nedodržování zákonných předpisů a pracovních postupů, neplnění stanovených cílů a úkolů PZH, které musí být rychle identifikovány, aby bylo možné co nejdříve přistoupit k nápravným opatřením. Prověřování plnění programu prevence závažné havárie je prověřováno jednou ročně a výsledky kontrol jsou přezkoumávány na úrovni vedení společnosti. Související organizačně řídící dokumenty: OS S 8.2.2 Interní audity, OS S 8.5 Opatření k nápravě a preventivní opatření. IV.5.1.1. Informace o vnitřním předpisu, kterým se uvedené postupy zavádějí Kromě výše uvedených dokumentů jsou postupy stanoveny tímto dokumentem. Odpovědnou osobou nad fungováním PZH a tedy i plněním cílů a úkolů je osoba odpovědná za PZH a tým PZH. IV.5.1.2. Informace o tom, zda jsou při sledování plnění úkolů u měřitelných ukazatelů stanovena pravidla a postupy měření Má-li cíl nebo úkol stanoven měřitelný ukazatel, tak je měřen a vyhodnocen. Provozní měření, způsob jejich záznamu a vyhodnocení dat, včetně odpovědnosti jsou popsány v jednotlivých provozních řádech a pracovních postupech. Zároveň je také prováděno pravidelné monitorování a vyhodnocování ukazatelů stavu a úrovně bezpečnosti, přičemž mezi základní monitoring patří: pracovní úrazy, nemoci z povolání, výsledky kontrol BOZP a PO, ochrany životního prostředí, nakládání s CHLS, počet skoronehod, havárií, mimořádných událostí. Klíčové znaky jsou pravidelně sledovány a výsledky vyhodnoceny minimálně v ročním intervalu (audit PZH). Záznamy o měření a monitorování jsou pracovníci povinni předávat manažerovi EMS v určených intervalech. IV.5.1.3. Informace o tom, zda je v případech měření prováděna archivace naměřených dat a záznamů Způsob a pravidla archivace se ve společnosti řídí směrnicí OS 05 Spisový řád. Ten upravuje problematiku zacházení s písemnostmi a s jinými nosiči informací, způsob a kompletaci k jejich podepisování, uložení, archivaci a lhůty skartace.

Má-li cíl nebo úkol stanoven měřitelný ukazatel, který je měřen, tak výsledky měření jsou archivovány v souladu OS 05 Spisový řád. Problematiku monitorování a měření také řeší D- IMS 01. IV.5.1.4. Informace o tom, zda je v případě nesplněného úkolu prováděna identifikace příčin Neuspokojivé výsledky kontrol pracovišť, kontrol plnění cílů prevence ZH jsou podkladem pro přijímání nápravných a preventivních opatření dle OS S 8.5. Preventivní opatření mají za úkol eliminovat všechny potenciální zdroje problémů, které mohou nastat. Preventivní opatření jsou navrhována na základě vytipování určitých trendů ve vývoji neshod, případně hrozí-li vznik neshody. Zdrojem pro stanovení preventivních opatření je zpravidla: nárůst stížností či upozornění na nedostatečnost stavu ze strany zaměstnanců problémy s dodavateli zhoršování bezpečnostních parametrů zvyšování počtu neshod (mimořádných událostí, skoronehod) opakování se stejných neshod identifikace možných rizikových stavů výsledky kontrol a auditů Nápravná opatření se stanovují především v případě řešení závažných nebo opakovaných neshod. Jako zdroje pro procesy nápravných opatření slouží: výsledky hodnocení bezpečnostních aspektů a stavu plnění cílů/úkolů prevence ZH výsledky monitoringu a měření, kontrol výsledky auditů (interních prověrek) výsledky přezkoumání systému řízení prevence ZH vedením společnosti jiné vhodné záznamy, zjištění nebo podněty k systému řízení bezpečnosti (např. časté opravy se stejnou příčinou neshody) Při projednávání zprávy o stavu prevence závažné havárie na poradě vedení společnosti jsou identifikovány příčiny nesplněných úkolů a jsou přijata nápravná opatření, která přítomný vedoucí zaměstnanec má za povinnost projednat s dalšími podřízenými pracovníky. IV.5.1.5. Informace o tom, zda v případě nesplněného úkolu jsou bezodkladně přijata příslušná nápravná opatření Za přijetí nápravných opatření odpovídá příslušný vedoucí zaměstnanec. IV.5.2. Postupy zahrnující systém hlášení, evidence a vyšetřování závažných havárií, nehod, skoronehod nebo selhání bezpečnostních a ochranných systémů Předání prvotních informací o havárii či nehodě je uskutečněno v souladu s vnitropodnikovými dokumenty: OS 126 Hlavní opatření při mimořádných událostech a krizových stavech,

4-997800 Globální havarijní plán SUB 07 Závod MEP Postřelmov, P 01 Protipovodňový plán, P 06 Havarijní plán dle zákona o vodách, OS 103 bezpečnostní program PZH V rámci vyšetřování je provedena určenými pracovníky komplexní analýza a dokumentace vzniklé havárie, nehody nebo události. IV.5.2.1. Informace o vnitřním předpisu, kterým se uvedené postupy zavádějí Hlavním dokumentem je OS 126. IV.5.2.2. Popis pravidel a postupů užívaných při vyšetřování havárií a nehod, sestavování vyšetřujícího týmu, dokumentování průběhu a výsledku vyšetřování, projednání závěrů šetření vedením organizace, přijetí nápravných a preventivních opatření Kromě informací uvedených v kapitole IV.4.10 povinnosti Krizového Štábu platí následující pravidla. Způsob vyšetřování havárie nebo nehody se bude lišit podle typu a následků. V případě vzniku mimořádné události (havárie) je ihned svolán Krizový štáb, jejíž předseda (ředitel závodu) řídí a organizuje práce spojené s likvidací následků havárie a práce spojené s obnovením provozu zařízení. Není-li určeno jinak, podléhají veškeré tyto práce, jakož i osoby, podílející se na likvidaci následků havárie, předsedovi havarijní komise. Hlavním cílem vyšetřování nehody je určení regulačních opatření, která zabrání, aby se událost neopakovala. Postup při vyšetřování havárií a nehod (MU mimořádná událost): shromažďování objektivních informací a stanovení faktů. Shromážděné údaje se zpravidla týkají faktorů, které souvisejí se strojním zařízením, pracovním prostředím, lidským činitelem (dodržování technologické postupu, kontroly, sled událostí, školení, momentální zdravotní nezpůsobilost), systémovou chybou, vnější příčinou, specifikace faktorů, které k MU přispěly, stanovení nápravných a preventivních opatření, vypracování zprávy. Zpráva s návrhem plánu opatření je projednána ve vedení společnosti a s jejími závěry musí být seznámeni zaměstnanci. Ohledání místa události: Předseda havarijní komise spolu s přizvanými odborníky provedou v rámci zjišťování příčin MU ohledání místa události, které zahrnuje: orientační prohlídku místa události, podrobnou prohlídku poškozeného zařízení, prohlídku bezpečnostních, signalizačních a kontrolních zařízení apod. výslechy osob zajištění listinných dokladů a věcných důkazů, především provozních dokladů poškozeného zařízení, provozních a technologických předpisů upravujících činnost

technologického zařízení, zvláštních písemných pokynů, příkazů, upozornění, záznamů automatických kontrolních zařízení (zápisy o teplotách, tlaku apod.), dokladů o kvalifikaci a vykonání předepsaných zkoušek včetně prokazatelných dokladů o řádném seznámení osob se svými povinnostmi, odebrání vzorků materiálů nebo surovin s možným vlivem na vznik události, jiné ostatní listiny nebo věci, které by mohly přispět k objasnění události. 2) Hlášení o vzniku závažné havárie V případě, závažné havárie dle zákona č. 224/2015 Sb. je předseda havarijní komise povinen doručit KÚ OK písemný doklad - Hlášení o vzniku závažné havárie, a to do 24 hod. od jejího vzniku. Kopie hlášení se ukládá na dobu 5 let. 3) Konečná zpráva o vzniku a následcích závažné havárie - je to písemný doklad o vyšetření havárie, vypracovaný předsedou havarijní komise za spolupráce se členy havarijní komise, za možné účasti Oblastního inspektorátu bezpečnosti práce a inspektorů bezpečnosti práce, odborové organizace, popř. ČIŽP, který komplexně vystihuje příčiny události a termínovaná nápravná opatření. Tento dokument je společnost povinna doručit KÚ OK nejpozději do 3 měsíců od vzniku závažné havárie. Kopie hlášení se ukládá na dobu 5 let. Přijetí preventivních a nápravných opatření je součástí každého vyšetření. Efektivita těchto opatření je sledována. IV.5.2.3. Informace o pravidlech archivace veškeré dokumentace z vyšetřování havárií a nehod Každé šetření mimořádné události s dokladovými důkazními materiály a navrženými opatřeními je archivováno na dobu 5 let. Protokoly o MU uchovává osoba odpovědná za PZH. Tyto protokoly se následně vyhodnocují a archivují v souladu se směrnicí OS 05 Spisový řád. Doba archivace záznamů o mimořádných událostech a haváriích je 5 let. IV.5.2.4. Informace o tom, jak je zajištěno informování zaměstnanců o příčinách, následcích a důsledcích havárií a nehod Seznámení zaměstnanců s příčinami a následky je vždy součástí každého šetření mimořádné události či skoronehody. Provádí se zpravidla mimořádným školením. Provádí vedoucí provozu. IV.5.2.5. Informace o tom, zda jsou zaměstnanci informováni o nápravných a preventivních opatřeních přijatých v souvislosti s haváriemi a nehodami Seznámení zaměstnanců s přijatými opatřeními je vždy součástí každého šetření mimořádné události či skoronehody. Provádí se zpravidla mimořádným školením. Provádí vedoucí provozu. IV.6. Audit systému řízení bezpečnosti a politiky prevence závažných havárií Ve společnosti v rámci systému řízení dle norem ISO 9001, 14001 a OHSAS 18001 je zpracován postup pro provádění interních auditů (OS S 8. 2.2), kterým se řídí i audit systému řízení bezpečnosti a politiky ZH. Tento postup stanovuje odpovědnosti a pravomoci při řízení auditů a při řízení a výběru auditorů.

Audit mohou provádět interní auditoři ze Společnosti nebo externí auditoři. IV.6.1. Informace o zdokumentovaném systému plánování interních auditů a jejich zaměření Interní audity jsou plánovány ve shodě se zavedeným systémem řízení IMS. Interní audit provádí interní auditoři a externí audit vždy interní auditor znalý systému PZH. Společnost provádí 1x za 1rok audit spočívající v přezkoumání politiky, cílů a postupů, na základě výsledků kontrol a auditů s přihlédnutím k míře naplnění cílů a vhodnosti systému ve vztahu k měnícím se okolnostem a informacím. Závěry jsou dokumentovány zprávou z auditu. Organizaci auditu připravuje auditor, jmenovaný osobou odpovědnou za PZH, který sestaví plán auditu a zašle jej auditovaným. IV.6.2. Informace o provádění nezávislého auditu zaměřeného na ověření správnosti politiky prevence závažných havárií a systému řízení bezpečnosti Pro zajištění nezávislého auditu zaměřeného na ověření správnosti politiky a systému řízení se provádí externí audit 1x3 roky. Externí auditor má kvalifikaci interního auditora dle ČSN EN ISO 19011 a zná povinnosti vyplývající z právních předpisů v oblasti PZH, nikoliv konkrétní systém PZH u provozovatele. Externí audit organizuje osoba odpovědná za PZH. IV.6.3. Informace o provádění nezávislého auditu zaměřeného na ověření úrovně naplňování bezpečnostní politiky prevence závažných havárií prostřednictvím systému řízení bezpečnosti Viz předchozí body 6.1 a 6.2. Provádění vnitřních auditů se řídí dokumentem OS S 8.2.2. Interní audity. IV.6.4. Přehled kontrolovaných oblastí významných z hlediska prevence závažných havárií Úkolem kontrol prevence závažných havárií, BOZP, PO, nakládání s CHLS je systematické prověřování úrovně prevence a BOZP, požární ochrany, stavu technické prevence a odstraňování zjištěných závad, poruch, skoronehod. Úkolem kontrol je pravidelné systematické prověřování úrovně prevence a odstraňování zjištěných závad, případně korekce v systému řízení bezpečnosti. Prováděné kontroly jsou jedním ze základních nástrojů prevence závažných havárií, nehod, požárů, pracovních úrazů, havárií. Kontrolovanými oblastmi jsou: Znalost zaměstnanců o úkolech a cílech v oblasti PZH Znalost vlastností NCHL, zásad manipulace s nimi a skladování, včetně příslušných dokumentů. Realizace opatření k minimalizaci rizika. Výcvik a výuka v bezpečnosti na úrovních řízení, vedení evidence, záznamů a hodnocení. Znalosti zaměstnanců v oblasti bezpečných postupů

Dodržování zákonných předpisů v oblasti bezpečnosti, včetně zaměstnanců dodavatelských organizací a externích subjektů. IV.6.5. Informace o zdokumentovaných zásadách a postupech kontrolní činnosti, včetně informací o požadavcích na kvalifikaci a zkušenost kontrolního orgánu, na konkrétnost a komplexnost záznamu z auditu, na bezodkladné postoupení výsledků auditu vedení k projednání a následné přijetí a provedení příslušných opatření Zásady kontrolní činnosti a požadavky na kvalifikaci kontrolního orgánu jsou obsaženy v D- IMS-01. Pro vnitropodnikové kontroly platí: zaměstnanci provádějící kontrolu, zkoušení, revize, monitorování musí mít vhodnou kvalifikaci a zkušenost. Zaměstnanci provádějící kontrolu nesmí být závislí na prověřovaných činnostech. Kontroly pracovišť provádí Tým PZH (všichni vedoucí provozů, bezpečnostní technik) frekvence dílčích kontrol a zkoušek se řídí požadavky právního předpisu případně provozní potřebou min. 1x3 měsíce. Zápis o auditu, zjištění, nápravná opatření, záznam o kontrolách je u osoby odpovědné za PZH. Za předložení výsledků kontrol k projednání vedením zodpovídá osoba odpovědná za PZH. Výsledky z kontrol a přijatá nápravná opatření jsou projednána se zaměstnanci a jsou rovněž akceptovány jejich odůvodněné připomínky a náměty. IV.6.6. Informace o způsobu evidence a archivace záznamů z provedených auditů systému řízení bezpečnosti Záznamy z plnění úkolů PZH, zápisy z kontrol a závěrečná zpráva jsou archivovány dle OS 05 Spisový řád. Uloženy jsou u osoby odpovědné za PZH. IV.6.7. Informace o tom, zda v rámci auditů plnění úkolů prevence závažných havárií je mimo jiné prověřována: a) znalost zaměstnanců o existujících rizicích a způsobech ochrany, b) úroveň dodržování technologických postupů ze strany obsluh, c) úroveň dodržování obecně závazných právních předpisů a vnitřních předpisů provozovatele, d) znalost zaměstnanců o postupech a činnostech při mimořádných událostech (havarijních stavech), e) úroveň dodržování obecně závazných právních předpisů externími subjekty v objektu provozovatele. Tyto oblasti jsou vyhodnocovány v každém Auditu PZH a i kontrolách prováděných týmem PZH, zároveň při kontrolách PZH je kontrolováno průběžně plnění cílů a úkolů PZH. Přezkoumání bezpečnostního programu zahrnuje: vyhodnocení vhodnosti bezpečnostní politiky přezkoumání cílů a úkolů na úseku prevence závažných havárií, nově stanovené úkoly souhrnné výsledky z průběžného sledování

souhrnné informace o výsledku kontrol interních informace o kontrolách provedených orgány státního dozoru, nařízená opatření informace o provedených prověřovacích nebo taktických cvičeních HZS vyhodnocení efektivnosti bezpečnostního programu a eventuální potřeby změn z hlediska: IV.6.8. změn právních předpisů změn ve výrobcích, technologiích, surovinách změn v předpokladech a požadavcích orgánů státní správy nebo jinak zainteresovaných stran změn v organizační struktuře změn plynoucích z nových poznatků ve vědě a technice poznatků z vyhodnocení nehod zpráv a komunikace informační zpětné vazby (např. ze strany zaměstnanců) možnosti dynamického chování systému směrem k jeho zdokonalování znalost zaměstnanců o existujících rizicích a odpovídajících způsobech ochrany, úroveň dodržování technologických postupů ze strany pracovníků obsluh, úroveň dodržování obecně platných a interních předpisů provozovatele, znalost zaměstnanců o postupech a činnostech při mimořádných událostech (havarijních stavech), úroveň dodržování platných předpisů pracovníky dodavatelských organizací a externích subjektů Informace o způsobu stanovení a realizace opatření, která jsou přijímána na základě zjištění z prováděných sledování a měření, při kontrolní činnosti, auditech a vyhodnocení Na základě nedostatků zjištěných z kontrolních činností v rámci interních kontrol, auditů a vyhodnocení monitoringu a měření jsou přijímána bezodkladně nápravná opatření. Viz. OS S 8.5. Výsledky auditů a následných činností vyplývajících z opatření k nápravě se zaznamenávají. Zjištění příčin neshod: Osoba odpovědná za PZH ve spolupráci s vedoucím pracoviště, kde vznikla neshoda analyzují možné příčiny vzniku dané neshody. Uložení Opatření k nápravě: Zodpovědná osoba za plnění opatření potvrdí svůj souhlas s uloženými úkoly a termíny. Uložená opatření k nápravě přezkoumávají a schvalují příslušní vedoucí provozů a ředitel závodu. Realizace Opatření k nápravě: Pracovník odpovědný za plnění opatření k nápravě zabezpečí realizaci úkolů ve stanovených termínech.

IV.6.9. Kontrola plnění přijatých opatření Na základě přijatých opatření k nápravě je ve vhodném časovém intervalu po realizaci provedena kontrola osobou odpovědnou za PZH a vyhodnoceno, zda přijatá opatření jsou vhodná a účinná. O vyhodnocování realizovaných opatření k nápravě a preventivních opatření jsou vedeny záznamy, ty jsou dále archivovány. Pokud jsou shledány další nesrovnalosti je o situaci informován ředitel závodu a provedena revize přijatých nápravných opatření. IV.6.10. Informace ke způsobu sledování a vyhodnocování vhodnosti a účinnosti stanovených opatření Pro sledování a vyhodnocování vhodnosti a účinnosti zavedených opatření je realizován systém následné kontroly, který spočívá v: kontrole vyhodnocování zjištěných nedostatků, posouzení adekvátnosti přijatých nápravných opatření, kontrole realizace přijatých nápravných opatření. V případě shledání neuspokojivých výsledků z následné kontroly je prováděna revize přijatých opatření a jejich doplnění popřípadě je zahájena podrobnější analýza příčin s využitím dalších odborníků v oboru (externí subjekty a firmy). Kontroly provádí zmocněnec pro PZH a o výsledcích informuje ředitele společnosti. IV.6.11. Informace o systému prověřování politiky prevence závažných havárií a systému řízení bezpečnosti, s důrazem na: a) přiměřenost, časovou a věcnou aktuálnost a správnost definovaných cílů stanovených politikou prevence závažných havárií a systémem řízení bezpečnosti, b) dostatečnou náročnost a efektivnost politiky prevence závažných havárií a systému řízení bezpečnosti, c) úplnost systému řízení bezpečnosti, d) existenci kontrolních a regulačních mechanismů v systému řízení bezpečnosti, e) možnost dynamického chování systému řízení bezpečnosti k jeho postupnému zdokonalování. Politika ZH je prověřována 1x ročně v rámci auditu PZH. V. Část V. Závěrečné shrnutí Objekt společnosti SUB 07 závod MEP Postřelmov na adrese Tovární 182/2, Postřelmov 789 69 byly s ohledem na množství skladovaných a používaných nebezpečných látek a směsí umístěných v objektech zařazen do skupiny A. Společnost se zabývá povrchovými úpravami kovů, slévárenstvím, strojní a elektrotechnickou výrobou. V areálu společnosti se provádí skladování chemických látek a směsí, galvanické pokovování, lakovna. Shrnutí výsledků hodnocení rizik závažné havárie Hodnocení rizik závažné havárie v objektu společnosti bylo provedeno podle metodických pokynů. Postupnou aplikací doporučených selektivních a systematických metod nebyly

v objektu společnosti identifikovány zdroje rizika závažné havárie, pro které by indikační číslo bylo větší než 1. Pro vybrané zdroje rizik, byly sestaveny scénáře havárie a byla provedena jejich kvantifikace. U scénáře s možnými dopady na životní prostředí byly odhadnuty jeho dopady. Na základě výsledků aplikovaných metod hodnocení rizik lze konstatovat: Ohrožení zdraví a životů osob následky závažné havárie nepřekročí hranice objektu a nebudou zasaženy obydlené oblasti. Ohrožení životního prostředí v okolí objektu se nenachází žádné chráněné a významné krajinné prvky. Na základě modelovaných dopadů úniku lze konstatovat, že nedojde ke vzniku závažné havárie s dopadem na životní prostředí. Ohrožení majetku - následky možných havárií nepředstavují ohrožení majetku vně objektu společnosti. Systém prevence závažné havárie Cíle a zásady prevence závažné havárie byly stanoveny na základě identifikace rizik a vyhodnocení závažnosti potenciálních havárií a odpovídají proto charakteru výroby a činnostem ve společnosti, tedy možným následkům eventuálních havárií zdrojů rizik nacházejících se v areálu společnosti. Bezpečnostní program na základě znalosti existujících rizik definuje cíle a zásady systému PZH, čímž je do systému řízení PZH pevně zakotvuje.

VI. Přílohová část VI.1. Příloha I.1: Výpis z OR

VI.2. Příloha I.2: Organizační schéma funkční schéma

VI.2.1. Organizační schéma zvýraznění pozic v provozu Galvanovna s vlivem na PZH

VI.3. Příloha I.3: Umístění objektu vzhledem k okolí P.č. Název objektu Adresa Vzdálenost v (m) od skladu CHLS Vzdálenost v (m) od galvanovny Vzdálenost v (m) od skladu HK (hořlavin)

1 ZŠ Postřelmov Školní 290,Postřelmov 820 850 762 2 MŠ Postřelmov Nová 404, Postřelmov 890 950 851 3 Penzion pro důchodce Školní 250, Postřelmov 675 715 586 4 Kulturní dům Klubovní 247, Postřelmov 790 830 691 5 Zdravotní středisko Tovární 501, Postřelmov 255 210 128 6 Fotbalový stadion -- 260 250 77 7 Nádraží ČD -- 345 355 200 8 Občanská zástavba Klubovní 530, Postřelmov 390 420 300 9 Rodinný dům Tovární 251, Postřelmov 313 300 140

VI.4. Příloha I.4: Schéma objektů

VI.5. Příloha I.4.1: Schéma linek objekt galvanovna

VI.6. Příloha I.4.2. Rozmístění věcných prostředků PO a havarijních prostředků - galvanovna

VI.7. Příloha I.4.3. Rozmístění věcných prostředků PO a havarijních prostředků sklad chemických látek (provoz galvanovna)

VI.8. Příloha II.1 Seznam CHLS po provozech (vložená příloha) VI.8.1. Název CHLaS/Procesu v lázni Provoz Galvanovna Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky Aceton C 0,020 Hořlavé kapaliny - kategorie 2, Vážné poškození očí/podráždění očí - kategorie 2, Toxicita pro specifické cílové orgány - jednorázová expozice - kategorie 3 acetylen 0,100 Hořlavé plyny - Kategorie 1, Plyn pod tlakem Aktigal SA 0,030 Žíravost/dráždivost pro kůži Kategorie 2 Vážné poškození očí / podráždění očí Kategorie 2 Chronická toxicita pro vodní prostředí Kategorie 3 Aktivace Al v AlumEtch S Aktivace Al v Bifluoridu 1,570 0,780 Akutní toxicita, Kategorie 4 Žíravost pro kůži, Kategorie 1B 2,800 Acute Tox. 1, Skin Corr. Aktivace Al v HNO3 1A, H314, Ox.lliq Ox. Sol. 2 Resp. Sens. 1 Aquatic Chronic 2 Acute 0,600 Tox. 4 H302 Skin Irrit. 2 Eye Irrit. 2 Skin Sens. 1 Aktivace Cu STOT SE 3 Aktivace Cu S 40 0,600 Ox. Sol. 2 H272 Mù e zesílit po ár; oxidant. Resp. Sens. 1 H334 Pøi vdechování mù e vyvolat pøíznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potí e. Aquatic Chronic 2 H411 Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými úèinky. Acute Tox. 4 H302 Zdraví kodlivý pøi po ití. Skin Irrit. 2 H315 Drá dí kù i. Eye Irrit. 2 H319 Zpùsobuje vá né podrá dìní oèí. Skin Sens. 1 H317 Mù e H225, 319, 336 liq 280; 220 plynný H315, H319, H412 sol H302, H312, H314 lig Acute Tox.3: H331, H311, H301 lig H330, 314, 310,300, 272 lig 272,334,411,302,315,31 9,317,335 H272,H334,H411,H302, H315,H319,H317,H335, lig sol

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky 2,000 vyvolat alergickou ko ní reakci. STOT SE 3 H335 Mù e zpùsobit podrá dìní dýchacích cest. Aquatic chronic 2 411 lig Aktivace fosfátu není klasifikován 2,300 Aktivace v HCl není klasifikován 3,800 Aktivace v HNO3 Aktivní uhlí CW 20 0,100 Klasifikace podle narízení (EU) c.1272/2008: Na základe dostupných informací nejsou splnena kriteria pro klasifikaci. Alstan 4056 0,200 Látky a směsi korozivní pro kovy, Kategorie 1, Akutní toxicita, Kategorie 4, Žíravost pro kůži, Kategorie 1A Alumetch S 0,300 Akutní toxicita, Kategorie 4 Akutní toxicita, Kategorie 4 Žíravost pro kůži, Kategorie 1B Alumseal 2000 0,600 Akutní orální toxicitu 4, Akutní dermální toxicitu 3, Acute Inhalation Toxicity - Dusts and Mist 4, Žíravost/dráždivost pro kůži 1A, Vážné poškození očí / podráždění očí 1, Dechová senzibilizace 1, Senzibilizace kůže1, Mutagenita v zárodečných buňkách 2, Karcinogenita 1A, Toxicita pro reprodukci 1B, Systémová toxicita pro specifické cílové orgány (opakovaná expozice) 1, Chronická toxicita pro vodní prostřed 1 AMONIAK 25 % 0,100 Skin Corr. 1B, Aquatic Acute 1, STOT SE 3 není lig lig sol H290, H302, H314 sol H302, H312, H314 liq H302, H311, H332, H314, H318, H334, H317, H341, H350i, H360D, H372, H410 liq H314, H400, H335 liq ANKOR 1127 MAKE UP SOLUTION ANKOR 1127 MU 250 Salt 0,100 Produkt není klasifikován jako nebezpečný podle nařízení ES č. 1272/2008 1,000 Acute Tox. 3, Acute Tox. 3, Acute Tox. 2, Skin Corr. 1A, Eye Dam. 1, Resp. Sens. 1, Skin Sens. 1, nejsou H301, H311, H330, H314, H318, H334, H317, H340, H350, H361f STOT SE 3, H335 liq sol

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky ANKOR 1127 SR Maintenance Salt ANKOR WETTTING AGENT SRK Aplikace Tegumit TopCoat Aplikace Tegumit základ Aplikace Techseal Silver Argalux 64 Brightener Muta. 1B, Carc. 1A, Repr. 2, STOT SE 3, STOT RE 1, Aquatic Acute 1, Aquatic Chronic 1, 0,500 Repr. 2, STOT SE 3, STOT RE 1, Aquatic Acute 1, Aquatic Chronic 1, H410, Acute Tox. 2, H330 0,020 Acute Tox. 3, H301, Acute Tox. 4, H332, Carc. 2, H351, Repr. 1B, H360FD, Lact., H362, STOT RE 1, H372, Aquatic Chronic 3, H412 není klasifikován 0,390 0,320 není klasifikován Hořlavé kapaliny, Kategorie 3, Dráždivost pro kůži, Kategorie 2, 0,110 Podráždění očí, Kategorie 2, Senzibilizace kůže, Kategorie 1 0,050 Produkt není klasifikován jako nebezpečný podle nařízení ES č. 1272/2008 Argalux 64 Hardener 0,050 Žíravost/dráždivost pro kůži Kategorie 1 B - H314 Systémová toxicita pro specifické cílové orgány (jediná expozice) Kategorie 3 - H335 Chronická toxicita pro vodní prostředí Kategorie 3 - H412 BENTONIT BA-03 1,008 Nařízení ES 1907/2006 (REACH) Nepodléhá registraci není nebezpečná látka Nařízení ES 1272/2008 (CLP) Nesplňuje kritéria Cínování Pragogal Sn 5500 Cínování v Solderplate HSB 0,050 0,200 pro klasifikaci Skin Corr 1A, Eye Irrit. 2: H319, Aquatic chronic 2 Látky a směsi korozivní pro kovy, Kategorie 1, Akutní toxicita, Kategorie 4, Žíravost pro kůži, Kategorie 1A, Aquatic chronic 2 STOT RE 1, H372, H400, H410 H271, H301, H311, H314, H317, H318, H330, H334, H335, H340, H350, H361f, H372, H400, H410 H301, H332, H351, H360FD, H362, H372, H412 sol liq lig lig H226, H315, H319, H317 lig nejsou H314, H335,,H412 nejsou H 314, 411 liq liq sol lig H290, H302, H314, H411 lig

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky Skin Corr 1A, Eye Irrit. 2: 0,050 Cínování v ST 821 H319 Corrosil 201 L 0,700 Produkt není klasifikován jako nebezpečný podle nařízení ES č. 1272/2008 314 lig nejsou liq Cupracid 210 A 0,050 Žíravost/dráždivost pro kůži Kategorie 2 - H315 Vážné poškození očí / podráždění očí Kategorie 2 - H319 Senzibilizace kůže Kategorie 1 - H317 Chronická toxicita pro vodní prostředí Kategorie 3 - H412 Cupracid 210 B 0,050 H315 - Dráždí kůži, H317 - Může vyvolat alergickou kožní reakci, H319 - Způsobuje vážné podráždění očí, H411 - Toxický pro vodní organismy, s Cupracid 210 Makeup Cupracid Super Wet 42 černění Dekap H2SO4 Dekap HCl dlouhodobými účinky 0,050 Žíravost/dráždivost pro kůži Kategorie 2 - H315 Vážné poškození očí / podráždění očí Kategorie 2 - H319 Chronická toxicita pro vodní prostředí Kategorie 2 - H411 0,050 Žíravost/dráždivost pro kůži Kategorie 2 Vážné poškození očí / podráždění očí Kategorie 2 1,700 0,200 2,100 Skin Corr. 1A, Acute Tox. 3, Oral., Ox. Sol. 3, Met. Corr. 1, Aquatic Acute 1, Skin Corr 1A, Akutní toxicita, kat. 2, páry - H330; Acute Tox. 2, Vap Karcinogenita, kat.2 - H351; Carc. 2 Akutní toxicita, kat. 4, orálně - H302; Acute Tox. 4,oral Toxicita pro specifické cílové orgány jednorázová expozice, kat. 3 - H335; STOT SE 3 H315, H317, H319, H412 Skin Corr. 1B, STOT SE 3 314, 335 liq H315, H317,H319,H411 liq H315, H319, H411 liq H315, H319 liq H314, H301, H272, H290, H400, H314, H330, H351, H302, H335 lig lig lig

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky Dekap KCN 1,320 0,660 Acute tox 3 vdech, Aquatic Chronic 2 Acute tox 3 vdech, Aquatic Chronic 2 301+310, 411 lig 301+331, 411 lig Dekap NaCN Skin Irrit. 2, H315; Eye Irrit. 4,200 Dekap ST 481 2, H319 Disiřičitan sodný 2,500 GHS05 korozivita Eye Dam. 1 H318 Způsobuje vážné poškození očí. GHS07 Acute Tox. 4 H302 Zdraví škodlivý při požití. Dithioničitan sodný 1,000 Self-heat. 1, Acute Tox. 4, Eye Irrit. 2, lig H302+EUH031, H318 sol H251, H302, H319 sol Dusitan sodný 0,050 Oxidující tuhá látka, kat.2 - H272; Ox. Sol. 2 Akutní toxicita, kat. 3, orálne - H301; Acute Tox. 3,oral Nebezpecný pro vodní prostredí, kat. 1, akutne - H400; Aquatic Acute 1 EcoTri HC 2 0,300 Akutní orální toxicitu 4, Akutní dermální toxicitu 3, Žíravost/dráždivost pro kůži 1B, Dechová senzibilizace 1, Senzibilizace kůže 1, Mutagenita v zárodečných buňkách 2, Karcinogenita 1B, Toxicita pro reprodukc 1B, Akutní toxicita pro vodní prostřed 1, Chronická toxicita pro vodní prostředí 1 EcoTri NC 0,100 Látky a směsi korozivní pro kovy, Kategorie 1,Akutní toxicita, Kategorie 3 H301: Toxický při požití. Akutní toxicita, Kategorie 3 H311: Toxický při styku s kůží. Žíravost pro kůži, Kategorie 1A H314: Způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí. Vážné poškození očí, H272, H301, H400 sol H290, H302, H311, H314, H317, H334, H341, H350i, H360F, H410 H290, H301,H311, H314, H412, liq liq

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky Kategorie 1 H318: Způsobuje vážné poškození očí. Chronická toxicita pro vodní prostředí, Kategorie 3 H412: Škodlivý pro vodní organismy, s dlouhodobýmiakutní toxicita, Ekasit 2030 0,300 Látky a směsi korozivní pro kovy, Kategorie 1, Ekonomický oplach po stříbření Emulze Fosfátování Pragofos 1220 1,440 1,000 2,100 5,570 Fosfátování Pragofos 1911 FUMETROL 21 LF2 0,020 314 sol Acute tox 2 oral, H400; Aquatic Acute 1, H410; Aquatic Chronic 1 302, 400, 410 lig Vážné poškození očí 1 H318 lig Akutní toxicita, kat. 4, orálně - H302; Acute Tox. 4,oral Žíravost pro kůži, kat. 1C - H314; Skin Corr. 1C Nebezpečný pro vodní prostředí, kat. 1, akutně - H400; Aquatic Acute 1 Nebezpečný pro vodní prostředí, kat. 1, chronicky - H410; Aquatic Chronic 1 Akutní toxicita, kat. 4, orálně, Acute Tox. 4,oral Dráždivost pro kůži, kat. 2, Skin Irrit. 2 Vážné poškození očí, kat. 1, Eye Dam 1 Toxicita pro reprodukci, kat. 1B, Repr. 1B Nebezpečný pro vodní prostředí, kat. 1, akutně, Aquatic Acute 1 Nebezpečný pro vodní prostředí, kat. 1, chronicky, Aquatic Chronic 1 Žíravost pro kůži, Kategorie 1 H314: Způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí. Vážné poškození očí, Kategorie 1 H318: Způsobuje vážné poškození očí. H302, H314, H400, H410 lig H302, H315, H318, H360, H410 lig H314, H318 liq Gardorol CP 8010 0,500 Vážné poškození očí 1 H318 liq GEMENI POST DIP IH 0,025 Vážné poškození očí / podráždění očí Kategorie 2 H319 liq

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky GEMENI POST DIP WS 0,025 Hořlavé kapaliny, Kategorie 3 H226: Hořlavá kapalina a páry. Akutní toxicita, Kategorie 4 H302: Zdraví škodlivý při požití. Žíravost pro kůži, Kategorie 1B H314: Způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí. HEEF 25 AS 0,050 Klasifikace (NAŘÍZENÍ (ES) č. 1272/2008) Není nebezpečnou látkou nebo směsí. Hydrát vápenný 9,100 STOT SE 3 toxicita pro specifické cílové orgány - jednorázová expozice, kategorie 3, Cesta expozice: Vdechnutí Skin Irrit. 2 dráždivost pro kůži, kategorie 2 Eye Dam 1 Vážné poškození očí, kategorie 1 Hydrogendifluorid amonný 0,500 Akutní toxicita (Orálně) Kategorie 3, Žíravost/dráždivost pro kůži Kategorie 1B H226, H302, H314 liq nejsou liq H315, H318, H335 sol 301,314 sol Hydroxid draselný 0,100 Skin Corr. 1A, Acute Tox. 4 H314, H302 sol Hydroxid sodný pevný 5,000 Met. Corr. 1, Skin Corr. 1A H290, H314 sol Carc. 1A, Muta. 1B, Repr. 2, Acute Tox. 2, Dust & mists, Acute Tox. 3, Derm., Acute Tox. 3, 0,120 Oral., STOT RE 1, Skin Corr. 1A, Resp. Sens. 1, Skin Sens. 1, Aquatic Acute 1, Aquatic Chronic Chemická oxidace 1, Chlorid nikelnatý 0,100 Carc. 1A, Muta. 2, Repr. 1B, STOT RE 1, Acute Tox. 3,oral, Acute Tox. 3, Dust & mists, Skin Irrit. 2, Resp. Senns. 1, Skin Sens. 1, Aquatic Acute 1, Chlornan sodný technický Aquatic Chronic 1 10,000 Látky a směsi korozivní pro kovy Kategorie 1, Žíravost pro kůži Kategorie 1B, Akutní toxicita pro vodní prostředí Kategorie 1, Chronická toxicita pro vodní prostředí Kategorie 2 350, H340, H361f, H330, H311, H301, H372, H314, H334, H317, H410 H350i, H341, H360D, H372, H331, H301, H315, H334, H317, H410, EUH20 lig sol H290, H314, H411 liq

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky CHROMIC ACID SOLID Chromování 1,000 Klasifikace (NAŘÍZENÍ (ES) č. 1272/2008) Není nebezpečnou látkou nebo směsí. H302 <Acute Tox. 4>, H312 <Acute Tox. 4>, H314 <Skin Corr. 1A>, H317 <Skin Sens. 1>, H330 <Acute Tox. 2>, 25,300 H334 <Resp. Sens. 1>, H340 <Muta. 1B>, H350 <Carc. 1A>, H361f <Repr. 2>, H372 <STOT RE 1>, H400 <Aquatic Acute 1>, H410 <Aquatic Chronic 1> Acute Tox. 4; H332, Acute Tox. 4; H302, Eye Irrit. 2; 0,500 H319, Skin Irrit. 2; H315, Asp. Tox. 1;H304, EUH066 Konzervační olej Kyanid draselný 0,300 Acute Tox. 1,oral, Acute Tox. 1,dermal, Acute Tox. 1, Vap, STOT RE 1, Met. Corr. 1, Aquatic Acute 1, Aquatic Chronic 1 Kyanid sodný 0,300 Acute Tox. 1 Met. Corr. 1 STOT RE 1 Aquatic Chronic 1 Aquatic Acute 1 Kyanidové mědění 1,420 Acute Tox. 1, Oral., Acute Tox. 1, Derm., Acute Tox. 1, Vap., STOT RE 1, Met. Corr. 1, Skin Corr. 1B, Aquatic Acute 1, Aquatic Chronic 1, Acute Tox. 4, Oral., Eye 0,800 Irrit. 2, Skin Irrit. 2, Aquatic Acute 1, Aquatic Chronic Kyselé mědění 1, Kyselina boritá 0,200 Toxicita pro reprodukci, kat. 1B - H360; Repr. 1B nejsou 302,312,314,317,330,33 4,340,372,400,410 H332, H302, H319, H315, H304 H290, H300, H310, H330, H372, H410, EUH032 H290; H300 + H310 + H330, H372, H400, H410 H290, H300, H310, H330, H314, H372, H410, EU H032, H302, H319, H315, H410, H360FD liq lig lig sol sol lig lig sol Kyselina dusičná 50% Kyselina fluorovodíková technická 6,000 Látky a směsi korozivní pro kovy Kategorie 1, Žíravost pro kůži Kategorie 1A, acute tox 3 0,200 Akutní toxicita (Vdechnutí) Kategorie 2, Akutní toxicita (Kožní) Kategorie 1, Akutní toxicita (Orálně) H290, H314, 331 liq H330, H310, H300, H314 liq

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky Kategorie 2, Žíravost pro kůži Kategorie 1A Kyselina fosforečná 1,800 Skin Corr.1B H314 liq Kyselina chlorovodíková 30,000 látky a směsi korozivní pro kovy 1, Žíravost pro kůži 1B, Toxicita pro specifické cílové orgány - jednorázová expozice 3 Kyselina octová 0,100 Hořlavá kapalina: Flam. Liq. 3 Žíravost/dráždivost pro kůži: Skin Corr. 1A Kyselina sírová 66 Be H290, H314, H335 liq H226, H314 liq 9,600 Skin Corr. 1A H314 liq LEWATIT TP 207 1,000 Produkt není klasifikován jako nebezpečný podle nařízení ES č. 1272/2008 Manganistan draselný Moření Al Alstan 4056 Moření NaOH Moření nerezi Moření v H2SO4 Moření v HCl MSA Tin Solution HS 20 1,500 Oxidující tuhé látky 2, Žíravost pro kůži 1C, Akutní toxicita (Orálně) 4, Akutní toxicita pro vodní prostředí 1, Chronická toxicita pro vodní prostředí 1 0,800 0,780 3,420 4,500 26,200 Látky a směsi korozivní pro kovy, Kategorie 1, Akutní toxicita, Kategorie 4, Žíravost pro kůži, Kategorie 1A nejsou H272, H314, H302, H400, H410 sol sol H290, H302, H314 lig Skin Corr. 1A 314 lig H314 <Skin Corr. 1A>, Acute tox 4 314 lig H314 <Skin Corr. 1A> 314 lig H314 <Skin Corr. 1A> 314 lig 0,400 Látky a směsi korozivní pro kovy, Kategorie 1, Akutní toxicita, Kategorie 4, Žíravost pro kůži, Kategorie 1A, Senzibilizace kůže, Kategorie 1, Chronická toxicita pro vodní H290, H302, H314, H317, H411 liq

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky prostředí, Kategorie 2 Ni Plex Teil A 20 0,100 Akutní orální toxicitu Kategorie 4 - H302 Žíravost/dráždivost pro kůži Kategorie 2 - H315 Vážné poškození očí / podráždění očí Kategorie 2 - H319 Systémová toxicita pro specifické cílové orgány (jediná expozice)kategorie 3 - H33 Ni Plex Teil B 0,100 Hořlavé kapaliny, Kategorie 3, Akutní toxicita, Kategorie 4, Žíravost pro kůži, Kategorie 1B, Dechová senzibilizace, Kategorie 1, Senzibilizace kůže, Kategorie 1, Chronická toxicita pro vodní Nickelsulfamat solution 11,9 Ni NICHEM HP 1151 A 0,300 prostředí, Kategorie 3 1,100 Dechová senzibilizace Kategorie 1 Senzibilizace kůže Kategorie 1 Mutagenita v zárodečných buňkách Kategorie 2 Karcinogenita Kategorie 1A Toxicita pro reprodukci Kategorie 1A Systémová toxicita pro specifické cílové orgány (opakovaná expozice)kategorie 1 Akutní toxicita pro vodní prostředí Kategorie 1 Chronická toxicita pro vodní prostředí Kategorie Akutní orální toxicitu Kategorie 4 - H302 Dechová senzibilizace Kategorie 1 - H334 Senzibilizace kůže Kategorie 1 - H317 Mutagenita v zárodečných buňkách Kategorie 2 - H341 Karcinogenita Kategorie 1A - H350i Toxicita pro reprodukci Kategorie 1B - H360D Systémová toxicita pro specifické cílové orgány (opakovaná expozice) Kategorie 1 - H372 Chronická toxicita pro vodní prostředí Kategorie H302, H315, H319, H335 liq H226, H302, H312, H314, H334, H317, H412 H317, H334, H341, H350, H360D, H372, H410 H302, H334, H317, H341, H350i, H360D, H372, H411 liq liq liq

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky 2 - H411 NICHEM HP 1151 B 0,150 NICHEM HP 1151 D 0,200 NICHEM HP 1151 MU NICHEM PH CONTROLLER Produkt není klasifikován jako nebezpečný podle nařízení ES č. 1272/2008 Produkt není klasifikován jako nebezpečný podle nařízení ES č. 1272/2008 0,200 Akutní orální toxicitu Kategorie 4 - H302 Žíravost/dráždivost pro kůži Kategorie 2 - H315 Dechová senzibilizace Kategorie 1 - H334 Senzibilizace kůže Kategorie 1 - H317 Mutagenita v zárodečných buňkách Kategorie 2 - H341 Karcinogenita Kategorie 1A - H350i Toxicita pro reprodukci Kategorie 1B - H360D Systémová toxicita pro specifické cílové orgány (opakovaná expozice) Kategorie 1 - H372 Chronická toxicita pro vodní prostředí Kategorie 2 - H411 0,150 Dráždivost pro kůži, Kategorie 2 H315: Dráždí kůži. Podráždění očí, Kategorie 2 H319: Způsobuje vážné podráždění očí. Toxicita pro specifické cílové orgány - jednorázová expozice, Kategorie 3, Dýchací systém H335: Může způsobit podráždění dýchacích cest. nejsou nejsou H302, H315, H334, H317, H341, H350i, H360D, H372, H411 liq liq liq H315, H319, H335 liq

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky Niklování Niklování Niklování sulfamátové 0,500 1,350 1,350 Akutní orální toxicitu Kategorie 4, Žíravost/dráždivost pro kůži Kategorie 2, Dechová senzibilizace Kategorie 1, Senzibilizace kůže Kategorie, Mutagenita v zárodečných buňkách Kategorie 2, Karcinogenita Kategorie 1A, Toxicita pro reprodukci Kategorie 1B, Systémová toxicita pro specifické cílové orgány (opakovaná expozice)kategorie 1, Chronická toxicita pro vodní prostředí Kategorie 2 H302 <Acute Tox. 4>, H315 <Skin Irrit. 2>, H317 <Skin Sens. 1>, H318 <Eye Dam. 1>, H332 <Acute Tox. 4>, H334 <Resp. Sens. 1>, H341 <Muta. 2>, H350i <Carc. 1A>, H360D <Repr. 1B>, H372 <STOT RE 1>, H411 <Aquatic Chronic 2> H315 <Skin Irrit. 2>, H317 <Skin Sens. 1>, H334 <Resp. Sens. 1>, H341 <Muta. 2>, H350i <Carc. 1A>, H373 <STOT RE 2>, H411 <Aquatic Chronic 2>, H360FD <Repr. 1B> H302, H315, H334, H317, H341, H350i, H360D, H372, H411 302,315,317,318,332,33 4,411,350i,360D 315,317,334,411,350i,37 3 H314 <Skin Corr. 1A> 314 lig lig lig lig 0,600 Odmaštění Ekasit 2030 není klasifikován lig 1,430 Odmaštění Enprep Bioclean Odmaštění Pragolod 57 N Odmaštění Pragolod 68 S 2,530 1,210 Skin Corr. 1B, STOT SE 3, Met. Corr. 1, Aquatic Chronic 2, Žíravost pro kůži, kat. 1A - H314; Skin Corr. 1A Toxicita pro specifické cílové orgány jednorázová expozice, kat. 3 - H335; STOT SE 3 H314, H335, H290, H411 lig H314, H335, H290 lig

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky Látka nebo směs korozivní pro kovy - H290; Met. Corr. Odmaštění Radalod Odmaštění ST 133 Odmaštění ST 138 7,700 0,630 5,500 Žíravost pro kůži, kat. 1A - H314; Skin Corr. 1A Toxicita pro specifické cílové orgány jednorázová expozice, kat. 3 - H335; STOT SE 3 Látka nebo směs korozivní pro kovy - H290; Met. Corr. 1 Acute Tox. 4, Eye Dam. 1, Eye Irrit. 2, Repr. 1B, Aquatic Chronic 3 Met. Corr.1, Skin Corr. 1A, Acute Tox. 4, Eye Dam. 1 Met. Corr 1, Skin Corr. 1A, Eye Dam. 1, STOT SE 3 H314, H335, H290 lig H332, H318, H360FD, H412 H290, H314, H302, H318, 412 lig lig H290, H314, H318, H335 lig 2,420 Odmaštění ST 177 7,920 Met. Corr. 1, Skin. Corr. 1A, Eye Dam. 1 H290, H314, H318 lig Odmaštění ST 179 Odmaštění Uniclean 151 1,470 3,630 íravost/dráždivost pro kůži Kategorie 2 - H315 Vážné poškození očí / podráždění očí Kategorie 1 - H318 Toxicita pro reprodukci Kategorie 1B - H360FD Chronická toxicita pro vodní prostředí Kategorie 3 - H412 H315 Vážné poškození očí / podráždění očí Kategorie 1 - H318 315,318,360FD, 412 lig 315,318 lig Odmaštění Uniclean 157 Odmaštění Uniclean CZ 150 EU 8,800 Žíravost/dráždivost pro kůži Kategorie 1 - H314 Vážné poškození očí / podráždění očí Kategorie 1 - H318 Systémová toxicita pro specifické cílové orgány (jediná expozice)kategorie 3 - H335 Chronická toxicita pro vodní prostředí H314, H335, H412 lig

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky Kategorie 3 - H412 Odmaštění Uniclean CZ 250 EU 3,300 Látky a směsi korozivní pro kovy, Kategorie 1, Žíravost pro kůži, Kategorie 1A, Vážné poškození očí, Kategorie 1 Ox.Liq. 3: H272 Skin Corr. 1A: H314 0,510 Opalování Cu Acute tox 4, Skin Corr. 1A: H314 0,250 Opalování Cu (lamely) Oxid chromový 0,500 akutně toxická látka, při orální - Kategorie 3, akutně toxická látka, při dermální - Kategorie 2, akutně toxická látka, při vdechování - Kategorie 2, Žíravost pro kůži - Kategorie 1A, Senzibilizace dýchacích cest - Kategorie 1, Senzibilizace kůže - Kategorie 1, Mutagenita v zárodečných buňkách - Kategorie 1B, Karcinogenita - Kategorie 1A, Toxicita pro reprodukci - Kategorie 2, Toxicita pro specifické cílové orgány - opakovaná expozice - Kategorie 1, Nebezpečí - (CLP : STOT RE 1) - H372, oxidující tuhá látka kategorie - Kategorie 1 Oxid uhličitý 0,050 Látka ani přípravek nejsou nebezpečné ve smyslu směrnic ES 67/548/EHS nebo 1999/45/ES. Oxid zinečnatý 0,300 Nebezpečný pro vodní prostředí, kat. 1, akutně - H400; Aquatic Acute 1 Nebezpečný pro vodní prostředí, kat. 1, chronicky - H410; Aquatic Chronic Pasivace Cu v CrO3 0,230 302 <Acute Tox. 4>, H314 <Skin Corr. 1A>, H317 <Skin Sens. 1>, H331 <Acute Tox. 3>, H334 H290, H314, H318 lig 272,314 lig 302, 314 lig H301, H330, H314, H372, H350, H340, H317, H334, H361, H410 H281 sol H400, H410, sol 302,314,317,331,334,34 0,350,361f. 373,411 g lig

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky <Resp. Sens. 1>, H340 <Muta. 1B>, H350 <Carc. 1A>, H361f <Repr. 2>, H373 <STOT RE 2>, H411 <Aquatic Chronic 2> Aquatic chronic 4 413 lig 0,630 pasivace Cu v ST 560 Pasivace Eco Tri NC Pasivace HC 2 Pasivace ST 668 Pasivace ST 678 Pasivace ST 680 1,050 2,100 1,200 4,830 1,840 Látky a směsi korozivní pro kovy, Kategorie 1, Akutní toxicita, Kategorie 3, Akutní toxicita, Kategorie 3, Žíravost pro kůži, Kategorie 1A, Vážné poškození očí, Kategorie 1, Chronická toxicita pro vodní prostředí, Kategorie 3 Akutní orální toxicitu 4, Akutní dermální toxicitu 3, Žíravost/dráždivost pro kůži 1B, Dechová senzibilizace 1, Senzibilizace kůže 1, Mutagenita v zárodečných buňkách 2, Karcinogenita 1B, Toxicita pro reprodukc 1B, Akutní toxicita pro vodní prostřed 1, Chronická toxicita pro vodní prostředí 1 carcrc. 1B, Repr. 1B, Met. Corr.1, Skin Corr. 1B, Aquatic Chronic 2 Carc. 1B, Repr. 1B, Met. Corr.1, Skin Corr. 1B, Aquatic Chronic 2 Resp. Sens. 1, Muta. 2, Carc. 1B, Repr. 1B, Met. Corr.1, Skin Corr. 1B, Aquatic Chronic 2, Acute Tox. 4 Skin Sens. 1 H290, H301+311, H314, H318, H412 H290, H302, H311, H314, H317, H334, H341, H350i, H360F, H410 H350i, H360F, H290, H314, H411 H350i, H360F, H290, H314, H411 H334, H341, H350i, H360F, H290, H314, H411, H302, H317 lig lig lig lig lig

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky Met. Corr. 1, Skin Corr. 1C, Eye Dam. 1, Skin Sens. 1, Carc. 1B, Repr. 1B, Aquatic Chronic 2 H290, H314, H318, H317, H350i, H360F, H411 lig 3,050 Pasivace ST 690 Pasivace ST 691 Pasivace ST 696 Pasivace Tridur ZnNi H1 Pečetění Corrosil 201 L 1,210 4,520 1,050 1,050 Met. Corr.1, Skin Corr. 1C, Eye Dam. 1, Resp. Sens. 1, Skin Sens. 1, Muta. 2, Carc. 1B, Repr. 1B, Aquatic Chronic 2 Carc. 1B, Repr. 1B, Met. Corr.1, Skin Corr. 1B, Aquatic Chronic 2 Oxidující kapaliny, Kategorie 3, Látky a směsi korozivní pro kovy, Kategorie 1, Podráždění očí, Kategorie 2, Dechová senzibilizace, Kategorie 1, Senzibilizace kůže, Kategorie 1, Mutagenita v zárodečných buňkách, Kategorie 2, Karcinogenita, Kategorie 1B, Toxicita pro reprodukci, Kategorie 1B, Chronická toxicita pro vodní prostředí, Kategorie 2 není klasifikován H290, H314, H318, H334, H317, H341, H350i, H360F, H11 H350i, H360F, H290, H314, H411 272, H290, H319, H334, H317, H341, H350i, H360F, H411 Eye Dam. 1 318 lig lig lig lig lig 5,150 Pečetění ST 522 4,400 Acute Tox. 4, Acute Tox. 4, Skin Corr. 1B, STOT SE 3, Aquatic Chronic 3 H302, H332, H314, H335, H412 lig Pečetění ST 531

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky 3,840 Met. Corr. 1, Skin. Corr. 1B, Eye Dam. 1, Aquatic Chronic 2 H290, H314, H318, H411 lig Pečetění ST 544 Pečetění Unilac 200W Peroxid vodíku cca 35% 1,050 není klasifikován 0,330 Eye Dam. 1, Skin Irrit.2, Acute Tox. 4, STOT SE 3 lig H318, H315, H302, H335 liq Pragofos 1221 0,560 Akutní toxicita, kat. 4, orálně - H302; Acute Tox. 4,oral Žíravost pro kůži, kat. 1C - H314; Skin Corr. 1C Nebezpečný pro vodní prostředí, kat. 1, akutně - H400; Aquatic Acute 1 Nebezpečný pro vodní prostředí, kat. 1, chronicky - H410; Aquatic Chronic 1 Pragofos 1222 0,050 Karcinogenita, kat.1a - H350; Carc. 1A Mutagenita v zárodecných bunkách, kat.2 - H341; Muta. 2 Toxicita pro reprodukci, kat. 1B - H360; Repr. 1B Toxicita pro specifické cílové orgány opakovaná expozice, kat. 1 - H372; STOT RE 1 Akutní toxicita, kat. 4, orálne - H302; Acute Tox. 4,oral Akutní toxicita, kat. 4, prach a mlhy - H332; Acute Tox. 4, Dust & mists Dráždivost pro kuži, kat. 2 - H315; Skin Irrit. 2 Senzibilizace dýchacích cest, kat. 1 - H334; Resp. Senns. 1 Senzibilizace kuže, kat. 1 - H317; Skin Sens. 1 Nebezpecný pro vodní prostredí, kat. 1, akutne - H400; Aquatic Acute 1 Nebezpecný pro vodní prostredí, kat. 1, chronicky - H410; Aquatic Chronic 1 Pragofos 1427 0,150 Na základe dostupných informací nejsou splnena kriteria pro klasifikaci. H302, H314, H400, H410 liq H350i, H341, H360FD, H372, H332, H302, H315, H334, H317, H400, H410 nejsou lig sol

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky Pragofos 1911 0,500 Akutní toxicita, kat. 4, orálně, Acute Tox. 4,oral Dráždivost pro kůži, kat. 2, Skin Irrit. 2 Vážné poškození očí, kat. 1, Eye Dam 1 Toxicita pro reprodukci, kat. 1B, Repr. 1B Nebezpečný pro vodní prostředí, kat. 1, akutně, Aquatic Acute 1 Nebezpečný pro vodní prostředí, kat. 1, chronicky, Aquatic Chronic 1 Pragofos 1912 0,500 Akutní toxicita, kat. 4, orálně - H302; Acute Tox. 4,oral Žíravost pro kůži, kat. 1C - H314; Skin Corr. 1C Toxicita pro reprodukci, kat. 1B - H360; Repr. 1B Nebezpečný pro vodní prostředí, kat. 1, akutně - H400; Aquatic Acute 1 Nebezpečný pro vodní prostředí, kat. 1, chronicky - H410; Aquatic Chronic 1 Pragofos 1927 0,150 Na základe dostupných informací nejsou splnena kriteria pro klasifikaci. Pragofos 1932 0,200 Látka nebo směs korozivní pro kovy - H290; Met. Corr. 1 Karcinogenita, kat.2 - H351; Carc. 2 Akutní toxicita, kat. 4, kožní - H312; Acute Tox. 4,dermal Akutní toxicita, kat. 4, orálně - H302; Acute Tox. 4,oral Toxicita pro specifické cílové orgány opakovaná expozice, kat. 2 - H373; STOT RE 2 Vážné podráždění očí, kat. 2 - H319; Eye Irrit. 2 Dráždivost pro kůži, kat. 2 - H315; Skin Irrit. 2 Senzibilizace kůže, kat. 1 - H317; Skin Sens. 1 Nebezpečný pro vodní prostředí, kat. 1, akutně - H400; Aquatic Acute 1 Pragofos 2401 0,300 Dráždivost pro kuži, kat. 2 - H315; Skin Irrit. 2 Senzibilizace kuže, kat. 1 - H317; Skin Sens. 1 Akutní toxicita, kat. 4, orálne - H302; Acute Tox. 4,oral Vážné poškození ocí, kat. H302, H315, H318, H360, H410 liq H302, H314, H360, H410 liq nejsou H290, H351, H312, H302, H373, H319, H315, H317, H400 H315, H317, H302, H318, H351, H360, H412 sol sol. sol

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky 1 - H318; Eye Dam 1 Karcinogenita, kat.2 - H351; Carc. 2 Toxicita pro reprodukci, kat. 1B - H360; Repr. 1B Nebezpecný pro vodní prostredí, kat. 3, chronicky - H412; Aquatic Chronic 3 Pragogal Ag 710 0,100 Acute Tox. 1, Oral., Acute Tox. 1, Derm., Acute Tox. 1, Vap., STOT RE 1, Met. Corr. 1, Aquatic Acute 1, Aquatic Chronic 1, Pragogal Cu 220 0,400 Acute Tox. 1, Oral., Acute Tox. 1, Derm., Acute Tox. 1, Vap., STOT RE 1, Met. Corr. 1, Skin Corr. 1B, Aquatic Acute 1, Aquatic Chronic 1, H290, H300, H310, H330, H372, H410, EUH032, H290, H300, H310, H330, H314, H372, H410, EU H032, Pragogal Ni 1051 0,100 Skin Irrit. 2, Eye Irrit. 2, H315, H319, EUH208, liq sol sol Pragogal Ni 163 0,060 Na základě dostupných informací nejsou splněna kriteria pro klasifikaci. Pragogal Ni 164 0,100 Vážné poškození očí, kat. 1 - H318; Eye Dam Pragogal Sn 5501 0,060 Acute Tox. 4, Oral. - Akutní toxicita, kat. 4, orálně Flam. Liq. 3 - Hořlavá kapalina, kat. 3 Acute Tox. 4, Vap. - Akutní toxicita, kat. 4, páry Acute Tox. 4, Derm. - Akutní toxicita, kat. 4, kožní Skin Corr. 1C - Žíravost pro kůži, kat. 1C Aquatic Acute 1 - Nebezpečný pro vodní prostředí, kat. 1, akutně Aquatic Chronic 3 - Nebezpečný pro vodní prostředí, kat. 3, chronicky Pragogal Sn 5502 0,060 Flam. Liq. 3, Acute Tox. 4, Vap., Acute Tox. 4, Derm., Acute Tox. 4, Oral., Skin Corr. 1C, Aquatic Acute 1 Pragokor BP 0,100 Dráždivost pro kuži, kat. 2 - H315; Skin Irrit. 2 Vážné podráždení ocí, kat. 2 - H319; Eye Irrit. 2 Pragokor Brunigal N 1,000 Žíravost pro kůži, kat. 1A - H314; Skin Corr. 1A Akutní toxicita, kat. 3, orálně - H301; Acute Tox. 3,oral Oxidující tuhá látka, kat.3 - H272; Ox. Sol. 3 Látka nejsou H318 H226, H302, H312, H314, H332, H412, H226, H332, H312, H302, H314, H400 liq liq liq liq H315, H319 liq H314, H301, H272, H290, H400 sol

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky nebo směs korozivní pro kovy - H290; Met. Corr. 1 Nebezpečný pro vodní prostředí, kat. 1, akutně - H400; Aquatic Acute 1 Pragolod 57 N 0,500 Žíravost pro kuži, kat. 1B - H314; Skin Corr. 1B Toxicita pro specifické cílové orgány jednorázová expozice, kat. 3 - H335; STOT SE 3 Látka nebo smes korozivní pro kovy - H290; Met. Corr. 1 Nebezpecný pro vodní prostredí, kat. 2, chronicky - H411; Aquatic Chronic 2 Pragolod 68 S 0,300 Žíravost pro kuži, kat. 1A - H314; Skin Corr. 1A Toxicita pro specifické cílové orgány jednorázová expozice, kat. 3 - H335; STOT SE 3 Látka nebo smes korozivní pro kovy - H290; Met. Corr. 1 Pragolod AC 200 0,100 Dráždivost pro kuži, kat. 2 - H315; Skin Irrit. 2 Vážné podráždení ocí, kat. 2 - H319; Eye Irrit. 2 Pragolod AC 202 0,200 Vážné poškození ocí, kat. 1 - H318; Eye Dam 1 Akutní toxicita, kat. 2, páry - H330; Acute Tox. 2, Vap Karcinogenita, kat.2 - H351; Carc. 2 Akutní toxicita, kat. 4, orálne - H302; Acute Tox. 4,oral Toxicita pro specifické cílové orgány jednorázová expozice, kat. 3 - H335; STOT SE 3 Pragolod AF 54 0,300 Na základě dostupných informací nejsou splněna kriteria pro klasifikaci. Pragolod Radalod 1,000 Žíravost pro kůži, kat. 1A - H314; Skin Corr. 1A Toxicita pro specifické cílové orgány jednorázová expozice, kat. 3 - H335; STOT SE 3 Látka nebo směs korozivní pro kovy - H290; Met. Corr. 1 Předstříbření 2,420 Acute tox 2 oral, Aquatic chr. 2 H314, H335, H290, H411 sol H314, H335, H290 sol H315, H319 liq H318, H330, H351, H302, H335 nejsou liq liq H314, H335, H290 sol 302,310, 411 lig

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky Reflectalloy A 2301 Additive BD Reflectalloy ZNA 92 Make Up BD Reflectalloy ZNA 93 Carrier BD Reflectalloy ZNA 94 Carrier BD Reflectalloy ZNA 95 Bright 3X Reflectalloy ZNA 97 Bright 3X Reflectalloy ZNA XL Ni MTB 0,300 Látky a směsi korozivní pro kovy, Kategorie 1, Žíravost pro kůži, Kategorie 1B, Vážné poškození očí, Kategorie 1 1,000 Acute Inhalation Toxicity - Dusts and Mists Kategorie 2 Žíravost/dráždivost pro kůži Kategorie 1 B Dechová senzibilizace Kategorie 1 Senzibilizace kůže Kategorie 1 Mutagenita v zárodečných buňkách Kategorie 2 Karcinogenita Kategorie 1A Toxicita pro reprodukci Kategorie 1B Systémová toxicita pro specifické cílové orgány (opakovaná expozice) Kategorie 1 Chronická toxicita pro vodní prostředí Kategorie 2 0,500 Acute Inhalation Toxicity - Dusts and MistsKategorie 4 - H332 Žíravost/dráždivost pro kůži Kategorie 1 B - H314 Senzibilizace kůže Kategorie 1 - H317 0,400 Podráždění očí, Kategorie 2 0,300 Chronická toxicita pro vodní prostředí, H412: Škodlivý pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky. Kategorie 3 0,400 Tento přípravek není při hodnocení podle směrnice 1999/45/ES nebezpečný 2,000 Akutní orální toxicitu Kategorie 4 Žíravost/dráždivost pro kůži Kategorie 2 Dechová senzibilizace Kategorie 1 Senzibilizace kůže Kategorie 1 Mutagenita v zárodečných buňkách Kategorie 2 Karcinogenita Kategorie 1A Toxicita pro reprodukci Kategorie 1B H290, H314, H318 liq 330,314,334,317,341,35 0i,360D,372,411 liq H332, H314, H317 liq H319 H412 nejsou H302, H315 H317, H334,H341, H350i, H360D, H372, H411, liq liq liq liq

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky Reflectalloy ZNA XL Ni MTR 2 2,400 Akutní orální toxicitu Kategorie 4 Acute Inhalation Toxicity - Dusts and Mists Kategorie 4 Žíravost/dráždivost pro kůži Kategorie 2 Vážné poškození očí / podráždění očí Kategorie 2 Dechová senzibilizace Kategorie 1 Senzibilizace kůže Kategorie 1 Mutagenita v zárodečných buňkách Kategorie 2 Karcinogenita Kategorie 1A Toxicita pro reprodukci Kategorie 1B Systémová toxicita pro specifické cílové orgány (opakovaná expozice) Kategorie 1 Chronická toxicita pro vodní prostředí Kategorie 2 Renogal S 0,500 Podráždění očí, Kategorie 2, Senzibilizace kůže, Kategorie 1 Rust Pel 51 Nal 0,500 Acute Tox. 4; H332, Acute Tox. 4; H302, Eye Irrit. 2; H319, Skin Irrit. 2; H315, Asp. Tox. 1;H304, EUH066 Ředidlo C 6000 0,020 Flam. Liq. 2 H225 Repr. 2 H361 Asp.Tox. 1 H304 Eye Dam 1 H318 STOT RE 2 H373 Aquatic Chronic 3 H412 Sediganth C 0,200 Akutní toxicita pro vodní prostředí Kategorie 1 - H400 Chronická toxicita pro vodní prostředí Kategorie 1 - H410 Síran cínatý 0,100 Toxicita pro specifické cílové orgány opakovaná expozice, kat. 2 - H373; STOT RE 2 Nebezpečný pro vodní prostředí, kat. 1, akutně - H400; Aquatic Acute 1 Dráždivost pro kůži, kat. 2 - H315; Skin Irrit. 2 Vážné podráždění očí, kat. 2 - H319; Eye Irrit. 2 Senzibilizace kůže, kat. 1 - H317; Skin Sens. 1 Toxicita pro specifické H302, H315, H317, H319, H332, H334, H341, H350i, H360D, H372, H411, liq H319, H317 liq H332, H302, H319, H315, H304 225,361,304,318,373,41 2 liq liq H400, H410, liq H373, H400, H315, H319, H317, H335 sol

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky Síran měďnatý pentahydrát Síran nikelnatý hexahydrát cílové orgány jednorázová expozice, kat. 3 - H335; STOT SE 3 0,200 Akutně toxický (orálně) H302, H319, H400,H410 sol kat.4; H302 Vážně poškození očí/podráždění očí kat. 2; H319 Žíravost/dráždivost pro kůži kat. 2; H315 Nebezpečný pro vodní prostředí (akutně) kat. 1; H400 Nebezpečný pro vodní prostředí (chronicky) kat. 1; H410 0,600 Carc. 1A: H350i Muta. 2: H400, 410 sol H341 Repr. 1B: H360D STOT RE 1: H372 Acute Tox. 4, oral: H302 Acute Tox. 4, inhalation: H332 Skin Irrit. 2: H315 Resp. Sens. 1: H334 Skin Sens. 1: H317 Aquatic Acute 1: H400 Aquatic Chronic 1: H410 3,000 Skin Corr.1B, STOT SE 3 H314, H335 liq Síran železitý "prefloc" Sokoflok 26 0,050 Klasifikace dle Směrnice (EC) 1272/2008: Není klasifikována SolderplatteHSB Brightener SolderplatteHSB Carrier SolderplatteHSB Special acid Stripování Ag závěsů Stripování Cr povlaků Stripování Sn, Cu a Ni závěsů 0,050 Žíravost/dráždivost pro kůži Kategorie 1 A - H314 Senzibilizace kůže Kategorie 1 - H317 Systémová toxicita pro specifické cílové orgány (jediná expozice)kategorie 3 - H335 Chronická toxicita pro vodní prostředí Kategorie 2 - H411 0,050 Vážné poškození očí / podráždění očí Kategorie 1 - H318 Chronická toxicita pro vodní prostředí Kategorie 2 - H411 0,400 Látky a směsi korozivní pro kovy, Kategorie 1, Akutní toxicita, Kategorie 4, Žíravost pro kůži, Kategorie 1A 0,450 3,600 1,200 Acute tox 2 oral, Aquatic chr.2 nejsou sol H314, H317, H335, H411 liq H318, H411 liq H290, H302, H314 liq 302,310, 411 lig H314 <Skin Corr. 1A> 314 lig H301 <Acute Tox. 3>, H312 <Acute Tox. 4>, H318 <Eye Dam. 1>, 301,318,314,332 lig

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky Stripování vadných povlaků Ni z Cu Stripování vadných povlaků Ni z Fe Stripování vadných povlaků Sn 0,180 0,240 0,360 H3302 <Acute Tox. 2>, H314 <Skin Corr. 1A> Akutní orální toxicitu H302, H315, H319, H335 lig Kategorie 4 - H302 Žíravost/dráždivost pro kůži Kategorie 2 - H315 Vážné poškození očí / podráždění očí Kategorie 2 - H319 Systémová toxicita pro specifické cílové orgány (jediná expozice)kategorie 3 - H33 Acute tox 2 oral, Skin corr 302, 314, 410 lig 1 Podráždění očí, Kategorie 2, Senzibilizace kůže, Kategorie 1 H319, H317 lig Stříbření 2,420 Acute tox 2 oral 302,310, 410 lig SurTec 085 0,100 Skin Irrit. 2, Eye Dam. 1 H315, H318 liq SurTec 089 0,100 Eye Dam. 1, Aquatic Chronic 2, Acute Tox. 4 SurTec 095 0,050 Eye Irrit. 2, Aquatic Chronic 2 H318, H411, H302 liq H319, H411 liq SurTec 133 0,200 Acute Tox. 4, Eye Dam. 1, Eye Irrit. 2, Repr. 1B, Aquatic Chronic 3 H332, H318, H360FD, H412 sol SurTec 138 0,800 Met. Corr.1, Skin Corr. 1A, Acute Tox. 4, Eye Dam. 1 SurTec 177 0,500 Met. Corr 1, Skin Corr. 1A, Eye Dam. 1, STOT SE 3 SurTec 179 0,500 Met. Corr. 1, Skin. Corr. 1A, Eye Dam. 1 H290, H314, H302, H318 liq H290, H314, H318, H335 liq H290, H314, H318 liq SurTec 419 0,100 Klasifikace v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008 Produkt není klasifikován podle nařízení CLP. nejsou SurTec 428 L 0,100 Eye Irrit. 2, Skin Sens. 1 H319, H317 liq liq SurTec 476 0,120 Met. Corr.1 H290 Může být korozivní pro kovy. Skin Corr. 1B H314 Způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí. Eye Dam. 1 H318 Způsobuje vážné H290, H314, H318

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky poškození očí. SurTec 481 0,300 Acute Tox. 4, Skin Irrit. 2, Eye Dam. 1 H302, H315, H318 sol Surtec 522 0,500 Eye Dam. 1 H318 liq SurTec 531 0,100 Acute Tox. 4, Acute Tox. 4, Skin Corr. 1B, STOT SE 3, Aquatic Chronic 3 H302, H332, H314, H335, H412 liq SurTec 544 I 0,400 Met. Corr. 1, Skin. Corr. 1B, Eye Dam. 1, Aquatic Chronic 2 H290, H314, H318, H411 liq SurTec 544 II 0,100 Eye Irrit. 2 H319 liq SurTec 544 III 0,100 Produkt není klasifikován podle nařízení CLP. nejsou liq SurTec 544 IV 0,100 Produkt není klasifikován podle nařízení CLP. nejsou liq SurTec 551 0,050 Klasifikace v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008 Produkt není klasifikován podle nařízení CLP. SurTec 551 A 0,005 Skin Sens. 1 H317 Může vyvolat alergickou kožní reakci. SurTec 560 0,100 Eye Irrit. 2, Aquatic Chronic 3 SurTec 652 0,300 Met. Corr.1, Skin Corr. 1A, Eye Dam. 1, Aquatic Chronic 2 SurTec 660 A 0,010 hořl kap.3, žíravým nebezp pro žp není lig H317 liq H319, H412 liq H290, H314, H318, H411 liq 226, 314, 400,410 liq SurTec 660 B 0,010 není klasifikován liq SurTec 668 0,400 Met. Corr.1, Skin Corr. 1A, Eye Dam. 1, Skin Sens. 1, Carc. 1B, Repr. 1B, Aquatic Chronic 2 SurTec 675 0,600 Met. Corr.1 H290 Může být korozivní pro kovy. Acute Tox. 4 H302 Zdraví H290, H314, H318, H317, H350i, H360F, H411 liq H290, H302, H314, H412 liq

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky škodlivý při požití. Skin Corr. 1B H314 Způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí. Aquatic Chronic 3 H412 Škodlivý pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky. SurTec 678 0,500 Met. Corr. 1, Skin. Corr. 1B, Eye Dam. 1, Skin Sens. 1, Carc. 1B, Repr. 1B, Aquatic Chronic 2 SurTec 680 0,850 Met. Corr. 1, Acute Tox. 4, Skin Corr. 1C, Eye Dam. 1, Resp. Sens. 1, Skin Sens. 1, Muta. 2, Carc. 1B, Repr. 1B, Aquatic Chronic 2 SurTec 680 C 0,030 Skin Corr. 1C H314 Způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí. Eye Dam. 1 H318 Způsobuje vážné poškození očí. Resp. Sens. 1 H334 Při vdechování může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potíže. Skin Sens. 1 H317 Může vyvolat alergickou kožní reakci. Muta. 2 H341 Podezření na genetické poškození. Carc. 1B H350i Může vyvolat rakovinu při vdechování. Repr. 1B H360F Může poškodit reprodukční schopnost. Aquatic Acute 1 H400 Vysoce toxický pro vodní organismy. Aquatic Chronic 1 H410 Vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky. SurTec 680 K Salz 0,100 Acute Tox. 4, Acute Tox. 4, Eye Dam. 1 SurTec 690 I 0,500 Met. Corr. 1, Skin Corr. 1C, Eye Dam. 1, Skin Sens. 1, Carc. 1B, Repr. 1B, Aquatic Chronic 2 SurTec 690 II 0,200 Acute Tox. 4, Skin Irrit. 2, Eye Irrit. 2 H290, H314, H318, H317, H350i, H360F, H411 H290, H302, H314, H318, H334, H317, H341, H350i, H360F, H411 H314, H318, H334, H317, H341, H350i, H360F, H400, H410 liq liq liq H302, H312, H318 sol H290, H314, H318, H317, H350i, H360F, H411 liq H302, H315, H319, H335 liq

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky SurTec 690 III 0,200 Carc. 1B, Repr. 1B, Skin Corr. 1B, Eye Dam. 1, Aquatic Chronic 2 SurTec 691I 0,200 Met. Corr.1, Skin Corr. 1C, Eye Dam. 1, Resp. Sens. 1, Skin Sens. 1, Muta. 2, Carc. 1B, Repr. 1B, Aquatic Acute 1, Aquatic Chronic 1 H350i, H360F, H314, H318, H411 H290, H314, H318, H334, H317, H341, H350i, H360F, H400, H410 SurTec 691II 0,200 Acute Tox. 4, Eye Irrit. 2 H302, H319 liq liq liq SurTec 691III 0,200 Acute Tox. 4, Skin Irrit. 2, Eye Irrit. 2 H302, H315, H319, H335 liq SurTec 691IV 0,200 Met. Corr. 1, Skin Corr. 1A, Eye Dam. 1, Resp. Sens. 1, Skin Sens. 1, Muta. 2, Carc. 1B, Repr. 1B, Aquatic Acute 1, Aquatic Chronic 1 SurTec 696 0,600 Carc. 1B, Repr. 1B, Met. Corr.1, Skin Corr. 1B, Aquatic Chronic 2 SurTec 697 R II 0,200 Met. Corr.1, Skin Corr. 1C, Eye Dam. 1 SurTec 700 L 0,200 Met. Corr.1, Skin Corr. 1B, Eye Dam. 1 SurTec 700 RN 0,300 Produkt není klasifikován podle nařízení CLP. H290, H314, H318, H334, H317, H341, H350i, H360F, H400,H410 H350i, H360F, H290, H314, H411 liq liq H290, H314, H318 liq H290, H314, H318 liq nejsou SurTec 700 S 0,050 Eye Irrit. 2 H319 liq liq SurTec 704 I 0,200 Aquatic Acute 1, Aquatic Chronic 1 SurTec 704 II 0,100 Produkt není klasifikován podle nařízení CLP. H400, H410 liq nejsou liq Surtec 712 C 0,600 Produkt není klasifikován podle nařízení CLP. nejsou liq Surtec 712 Fe-C 0,300 Eye Dam. 2 H318 liq

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky Surtec 712 I 0,300 Aquatic Acute 1, Aquatic Chronic 1, H400, H410 liq SurTec 712 II 0,100 Produkt není klasifikován podle nařízení CLP. nejsou liq SurTec 717 B-Ni 0,600 Acute Tox. 4 H302 Zdraví škodlivý při požití. Acute Tox. 3 H331 Toxický při vdechování. Skin Corr. 1B H314 Způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí. Eye Dam. 1 H318 Způsobuje vážné poškození očí. Resp. Sens. 1 H334 Při vdechování může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potíže. Skin Sens. 1 H317 Může vyvolat alergickou kožní reakci. Muta. 2 H341 Podezření na genetické poškození. Carc. 1A H350i Může vyvolat rakovinu při vdechování. Repr. 1B H360D Může poškodit plod v těle matky. STOT RE 1 H372 Způsobuje poškození orgánů při prodloužené nebo opakované expozici. Aquatic Acute 1 H400 Vysoce toxický pro vodní organismy. Aquatic Chronic 1 H410 Vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky. SurTec 717 CA 0,150 Acute Tox. 4, Acute Tox. 2, Skin Corr. 1B, Eye Dam. 1, Skin Sens. 1, STOT SE 3 SurTec 717 I 0,200 Produkt není klasifikován podle nařízení CLP. H302, H331, H314, H318, H334, H317, H341, H350i, H360D, H372, H400, H410 H312, H330, H314, H318, H317, H335 nejsou liq liq liq

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky SurTec 717 II 0,200 Eye Dam. 1 H318 liq SurTec 717 LCD 0,200 Skin Corr. 1B, Eye Dam. 1, Skin Sens. 1, Aquatic Chronic 3 SurTec 717 Ni 0,500 Acute Tox. 2, Resp. Sens. 1, Muta. 2, Carc. 1A, Repr. 1B, STOT RE 1, Skin Corr. 1B, Eye Dam. 1, Aquatic Acute 1, Aquatic Chronic 1, Acute Tox. 4, Skin Sens. 1 SurTec 717 RC 0,700 Acute Tox. 3, Skin Corr. 1B, Skin Sens. 1 H314, H318, H317, H412 liq H330, H334, H341, H350i, H360D, H372, H314, H318, H400, H410, H302, H317 liq H331, H314, H317 liq SurTec 820 W 0,100 Eye Dam. 1 H318 318 liq SurTec 821 A 0,100 podráždění očí kat 2 319 liq SurTec 821 B 0,100 Skin Corr. 1A, Eye Dam. 1, STOT SE 3 H314, H318, H335 liq SurTec 821 C 0,200 Skin Irrit. 2, Eye Dam. 1, STOT SE 3 SurTec 864 0,150 Acute Tox. 4 H302 Zdraví škodlivý při požití. Skin Irrit. 2 H315 Dráždí kůži. Eye Irrit. 2 H319 Způsobuje vážné podráždění očí. Aquatic Chronic 3 H412 Škodlivý pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky. SurTec 864 I K 0,060 Met. Corr.1 H290 Může být korozivní pro kovy. Skin Irrit. 2 H315 Dráždí kůži. Eye Dam. 1 H318 Způsobuje vážné poškození očí. H315, H318, H335 liq H302, H315, H319, H412 liq H290, H315, H318 liq

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky TEGUMIT 21 PRIMER TEGUMIT 21 REPAIR TEGUMIT 21 TOP COAT TEGUMIT TOP COAT SOLVENT TECHSEAL SILVER 0,200 TECHSEAL THINNER 0,150 Hořlavé kapaliny, Kategorie 3, Dráždivost pro kůži, Kategorie 2, Vážné poškození očí, Kategorie 1, Senzibilizace kůže, Kategorie 1,Toxicita pro reprodukci, Kategorie 2 Toxicita pro specifické cílové orgány - jednorázová expozice, Kategorie 3, Centrální nervový systém Toxicita pro specifické cílové orgány - opakovaná expozice, Kategorie 2 Nebezpečnost při vdechnutí, Kategorie 1 Chronická toxicita pro vodní prostředí, kategorie 3 0,010 Hořlavé kapaliny, Kategorie 2, Podráždění očí, Kategorie 2, Toxicita pro specifické cílové orgány - jednorázová expozice, kategorie 3, Centrální nervový systém 0,150 Označení (NAŘÍZENÍ (ES) č. 1272/2008) Není nebezpečnou látkou nebo směsí. 0,100 Označení (NAŘÍZENÍ (ES) č. 1272/2008) Není nebezpečnou látkou nebo směsí. H315 - Dráždí kůži H319 - Způsobuje vážné podráždění očí H335 - Může způsobit podráždění dýchacích cest 0,200 H226 - Hořlavá kapalina a páry H315 - Dráždí kůži H319 - Způsobuje vážné podráždění očí H336 - Může způsobit ospalost a závratě Tiskan G 0,300 H 317 Může vyvolat alergickou kožní reakci H 319 Způsobuje vážné podráždění očí liq H226 H315 H318 H317,H361, 336, H373, H304 H412 225, 319, 336 liq nejsou nejsou liq liq H315, H319, H335 liq H226, H315, H319, H336 liq H317, H319 sol Tridur DB A 0,300 Senzibilizace kůže, Kategorie 1 H317 liq

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky Tridur DB C 0,200 Podráždění očí, Kategorie 2 H319 liq Tridur Zn-Ni H1 A 0,300 Oxidující kapaliny, Kategorie 3, Látky a směsi korozivní pro kovy, Kategorie 1, Podráždění očí, Kategorie 2, Dechová senzibilizace, Kategorie 1, Senzibilizace kůže, Kategorie 1, Mutagenita v zárodečných buňkách, Kategorie 2, Karcinogenita, Kategorie 1B, Toxicita pro reprodukci, Kategorie 1B, Chronická toxicita pro vodní prostředí, Kategorie 2 Tridur Zn-Ni H1 B 0,300 Senzibilizace kůže Kategorie 1 - H317 Uhličitan barnatý 0,050 H302 Zdraví škodlivý při požití. Uniclean 151 0,200 Žíravost/dráždivost pro kůži Kategorie 2 - H315 Vážné poškození očí / podráždění očí Kategorie 1 - H318 Toxicita pro reprodukci Kategorie 1B - H360FD Chronická toxicita pro vodní prostředí Kategorie 3 - H412 Uniclean 157 0,300 Žíravost/dráždivost pro kůži Kategorie 1 Systémová toxicita pro specifické cílové orgány (jediná expozice)kategorie 3 Uniclean EU150CZ 0,800 Žíravost/dráždivost pro kůži Kategorie 1 - H314 Vážné poškození očí / podráždění očí Kategorie 1 - H318 Systémová toxicita pro specifické cílové orgány (jediná expozice)kategorie 3 - H335 Chronická toxicita pro vodní prostředí Kategorie 3 - H412 H272, H290, H319, H334, H317, H341, H350i, H360F, H411 H317 H302 H315, H318, H360FD, H412 liq liq sol sol H290, H314, H335 sol H314, H335, H412 sol

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky Uniclean EU150CZ Booster 0,150 Podráždění očí, Kategorie 2 H319 sol Uniclean EU250CZ 0,500 Látky a směsi korozivní pro kovy, Kategorie 1, Žíravost pro kůži, Kategorie 1A, Vážné poškození očí, Kategorie 1 Unilac 200W 0,500 Není nebezpečnou látkou nebo směsí. H290, H314, H318 sol nejsou liq Vinan sodnodraselný vyvařování Zinkátové moření v ST 652 Zinkátové mořeníí v Alumseal 2000 0,025 Na základě dostupných informací nejsou splněna kriteria pro klasifikaci 1,100 0,720 0,720 nejsou H314 <Skin Corr. 1A> 314 lig Met. Corr.1, Skin Corr. 1A, Eye Dam. 1, Resp. Sens. 1, Skin Sens. 1, Muta. 2, Carc. 1A, Repr. 1B, STOT RE 1, Aquatic Chronic 2 Akutní orální toxicitu 4, Akutní dermální toxicitu 3, Acute Inhalation Toxicity - Dusts and Mist 4, Žíravost/dráždivost pro kůži 1A, Vážné poškození očí / podráždění očí 1, Dechová senzibilizace 1, Senzibilizace kůže1, Mutagenita v zárodečných buňkách 2, Karcinogenita 1A, Toxicita pro reprodukci 1B, Systémová toxicita pro specifické cílové orgány (opakovaná expozice) 1, Chronická toxicita pro vodní prostřed 1 H290, H314, H318, H334, H317, H341, H350i, H360D, H372, H411 H302, H311, H332, H314, H318, H334, H317, H341, H350i, H360D, H372, H410 H314 <Skin Corr. 1A> 314 lig sol lig lig 9,440 Zinkování Zn Zinkování ZnFe Zinkování ZnNi Reflectalloy ZNA XL 28,600 33,400 H314 <Skin Corr. 1A> 314 lig H314 <Skin Corr. 1A> 314 lig

Název CHLaS/Procesu v lázni Množství (t) 2016 Klasifikace H věty Fyzikální forma látky H314 <Skin Corr. 1A> 314 lig Zinkování ZnNi ST 18,400 717 kyslík 0,030 Oxidující plyny - 270 plynný Kategorie 1 nafta motorová 0,300 Hořlavá kapalina: Flam. 226,351, 332, 304, 411 lig Lig. 3, H226 Karcinogenita: Carc. 2, H351 Akutní toxicita (inhalační): Acute. Tox. 4, H332 Nebezpečí při vdechnutí: Asp. Tox. 1, H304 Dráždivost pro kůži: Skin Irrit. 2, H315 Toxicita pro specifické cílové orgány, opakovaná expozice: STOT RE 2, H373 Nebezpečný pro vodní prostředí: Aquatic Chronic 2, H411 Propan-butan 0,12 Flam. Gas 1, Press. Gas H220, 280 plynný VI.8.2. Provoz Elektro Název CHLS Množství [tuny] Klasifikace H věty Fyzikální forma látky Flam Liq 2, Eye Irit 2, STOT SE 3 H225, H319, H336 liq Aceton technický 0,036 Acetylen v láhvi 302148 fa.linde 0,001 Press. Gas, Flam. Gas 1 H280, H220 gas Argon v láhvi 260152 fa.linde 0,003 Press Gas H280 gas Barva 1K Cromatherm Topcoat 8915/0915 Deep black 0,025 Barva 2K-EP Arkote 31 2005293 (071482501R) 0,075 Barva 2K-EP Epoxy 51/RAL 3012 fa.rembrandtin 0,005 Barva 2K-EP Epoxy 51/RAL 7035 fa.rembrandtin 0,001 Barva 2K-EP EtokatAktiv M20/RAL 7038 605.1.3.1400 0,005 Flam. Liq 3, Acute tox 4, Skin irr 2, 226,332,312, 315 liq Flam. Liq 2, Acute tox 4, Skin cor 1B, Stot Se 3, 225,312,314,317,336,41 Aquatic chronic 3 2 liq Flam Liq 3, Skin Irrit 2, Eye Irrit 2, Skin Sens 1, STOT RE 2, Aquatic Chronic 2 Flam Liq 3, Skin Irrit 2, Eye Irrit 2, Skin Sens 1, STOT RE 2, Aquatic Chronic 3 Flam Liq 3, Skin Irrit 2, Eye Irrit 2, Skin Sens 1, STOT RE 2, Aquatic Chronic 3 H226, H315, H319, H317, H373, H411 liq H226, H315, H319, H317, H373, H412 liq H226, H315, H319, H317, H373, H412 liq Barva 2K-EP Hydrometallgrund Senosol/RAL 3012 0,400 Aquatic Chronic 3 H412 liq

Název CHLS Množství [tuny] Klasifikace H věty Fyzikální forma látky matn Barva 2K-EP Nuvovern Primer/RAL 1002 578.1.4.0001 0,049 Barva 2K-EP SE 32-9110 fa.lankwitzer 0,002 Barva 2K-EP Seevenax 113-13/RAL 3012 fa.mankiewicz 0,019 Barva 2K-EP SG 30-7283 fa.lankwitzer 0,035 Barva 2K-EP SG 64-3012/0 fa.lankwitzer 0,050 Barva 2K-PUR Alexit 5225/RAL 7012 fa.mankiewicz 0,001 Flam liq 3, Aquatic chronic 2 226, 411 liq Flam liq 3, Aquatic chronic 2 226, 411 liq Flam liq 3, Aquatic chronic 3 226, 411 liq Flam liq 3, Aquatic chronic 4 226, 411 liq Flam. Liq. 3, Asp. Tox. 1, Eye Dam. 1, Aquatic Chronic 2 H411 226, 304, 318,411 liq Hořlavé kapaliny, Kategorie 3 Toxicita pro specifické cílové orgány jednorázová expozice, Kategorie 3, H226 H335: H336:304, Nebezpečnost při 412 vdechnutí, Kategorie 1 Chronická toxicita pro vodní prostředí,kategorie 3 liq Hořlavé kapaliny, Kategorie 3 Toxicita pro specifické cílové orgány jednorázová expozice, Kategorie 3, Nebezpečnost při vdechnutí, Kategorie 1 Chronická toxicita pro vodní prostředí,kategorie 3 Barva 2K-PUR Alexit 5225/RAL 7022 fa.mankiewicz 0,014 Barva 2K-PUR Arthane 251/BlancArgent 709 BR90 0,140 Barva 2K-PUR Arthane 251/GrisArdoise 807 BR90 0,046 Flam. Liq. 3, STOT SE 3, Barva 2K-PUR Arthane 251/GrisOrage 844 BR90 0,007 Flam. Liq. 3, STOT SE 3, Barva 2K-PUR Arthane 251/RAL 7011 BR90 2023093 0,014 Barva 2K-PUR Arthane 51 Intermediaire/RAL 1001 0,016 H226 H335: H336:304, 412 Flam.liq2,Eye irr. 2, Stot Se 3 225,319,336 liq H226, 335, H226, 335, Flam Liq 3, Eye Dam 1, STOT SE 3 H226, H318, H336 liq Flam Liq 3, Eye Dam 1, STOT SE 3 H226, H318, H336 liq Barva 2K-PUR Nuvovern ACR/RAL 0,021 Stot se, Aquatic chronic 3 336,412 liq liq liq liq

Název CHLS Množství [tuny] Klasifikace H věty Fyzikální forma látky 7022 (571.8 RAL7022) Barva 2K-PUR PD 13-7021 fa.lankwitzer 0,010 Barva 2K-PUR PD 13-7042 fa.lankwitzer 0,006 Barva 2K-PUR PD 13-9005 fa.lankwitzer 0,003 Barva 2K-PUR PD 15-7005 fa.lankwitzer 0,051 Barva 2K-PUR PD 15-9001 fa.lankwitzer 0,020 Barva 2K-PUR PD 15-9003 fa.lankwitzer 0,005 Barva 2K-PUR PD 70-7015 fa.lankwitzer 0,003 Barva 2K-PUR PD 70-7033 fa.lankwitzer 0,002 Barva 2K-PUR PD 70-9005 fa.lankwitzer 0,004 Barva 2K-PUR PE 40-9005 fa.lankwitzer 0,028 Barva 2K-PUR Struktur 51/RAL 7015 fa.rembrandtin 0,001 Barva 2K-WP Washprimer/beige pro nerez 0,010 Barva Anticon 200 Flam liq 3, Aquatic chronic 2 226, 411 liq Flam liq 3, Aquatic chronic 2 226, 411 liq Flam. Liq. 3, Asp. Tox. 1, Eye Dam. 1, Aquatic Chronic 2 H411 226, 304, 318,411 liq Flam liq 3, Aquatic chronic 2 226, 411 liq Flam liq 3, Aquatic chronic 2 226, 411 liq Flam liq 3, Aquatic chronic 2 226, 411 liq Flam liq 3, Aquatic chronic 2 226, 411 liq Flam liq 3, Aquatic chronic 2 226, 411 liq Flam liq 3, Aquatic chronic 2 226, 411 liq Flam. Liq. 3, STOT SE 3, Asp. Tox. 1, Aquatic H226, 335, 304, 412 Chronic 3 liq Flam. Liq. 3, STOT SE 3, Asp. Tox. 1, Aquatic Chronic 3 Aquatic Chronic 1, Carc. 1 A, Flam. Liq. 2, Repr. 2, Sk in Sens. 1 H226, 335, 304, 412 liq H225, H317, H350, H361, H361d, H410 liq fa.teknos 0,013 není klasifikována liq Barva Artewash 12 Flam Liq 2, Skin Irrit 2, Eye RGE VŘ/vínová (REF 004 0321) 0,006 Irrit 2, Skin Sens 1, STOT RE 2, Aquatic Chronic 2 H225, H315, H319, H317, H373, H411 liq Barva Mipatherm Alu/RAL 9006 fa.mipa 0,040 Barva PP Alesta AP EP0501MX/RAL 7011 str.kůže BR05 0,006 Flam. Liq. 3, STOT SE 3, Asp. Tox. 1, Aquatic Chronic 3 Flam. Liq. 3, STOT SE 3, Asp. Tox. 1, Aquatic Chronic 3 H226, 335, 304, 412 H226, 335, 304, 412 liq Barva PP DuraFace 5803A PES/RAL 7022 hl.br30 0,020 není klasifikována liq Barva PP DuraFace 5803A PES/RAL 9005 hl.br30 0,020 není klasifikována liq Barva PP DuraFace 0,004 není klasifikována liq liq

Název CHLS Množství [tuny] Klasifikace H věty Fyzikální forma látky 5809A PES/RAL 7015 hl.br85 Barva PP DuraFace 5809A PES/RAL 7016 hl.br85 0,016 není klasifikována liq Barva PP DuraPol 682SA PES/RAL 5002 str.půlmat 0,022 není klasifikována liq Barva PP DuraPol 682SA PES/RAL 7035 str.půlmat 0,009 není klasifikována liq Barva PP DuraPol 682SA PES/RAL 9016 str.půlmat 0,002 není klasifikována liq Barva PP DuraPol 682SA PES/RAL 9018 str.půlmat 0,009 není klasifikována liq Barva PP Durpol 9B17MX/RAL 5002 str.lesk 0,025 není klasifikována liq Barva PP FreopoxMX PL1033/RAL 1003 hr.str.půlmat 0,009 není klasifikována liq Barva PP FreopoxMX PL1033/RAL 6018 hr.str.půlmat 0,009 není klasifikována liq Barva PP FreopoxMX PL1033/RAL 7032 hr.str.půlmat 0,010 není klasifikována liq Barva PP FreopoxMX PL1033/RAL 7042 hr.str.půlmat 0,003 není klasifikována liq Barva PP Interpon 610/RAL 9016 str.míchaná BR30 0,011 není klasifikována liq Barva PP Interpon 610PES/RAL 9005 hl.lesk MN6052 0,015 není klasifikována liq Barva PP Interpon 700MX/RAL 7035 str.br08 EL486JR 0,005 Barva PP Interpon 700MX/RAL 9001 hl.br50 ED604JR 0,016 Barva PP Interpon D1036PES/RAL 3004 hl.br70 0,007 Barva PP Interpon D1036PES/RAL 3011 hl.br85 0,010 Flam Liq 3, Skin Irrit 2, Eye Irrit 2, Skin Sens 1, STOT RE 2, Aquatic Chronic 2 Flam Liq 3, Skin Irrit 2, Eye Irrit 2, Skin Sens 1, STOT RE 2, Aquatic Chronic 2 Flam Liq 3, Skin Irrit 2, Eye Irrit 2, Skin Sens 1, STOT RE 2, Aquatic Chronic 2 Flam Liq 3, Skin Irrit 2, Eye Irrit 2, Skin Sens 1, STOT RE 2, Aquatic Chronic 2 H226, H315, H319, H317, H373, H411 liq H226, H315, H319, H317, H373, H411 liq H226, H315, H319, H317, H373, H411 liq H226, H315, H319, H317, H373, H411 liq Barva PP Interpon D1036PES/RAL 5015 hl.br70 0,020 není klasifikována liq

Název CHLS Množství [tuny] Klasifikace H věty Fyzikální forma látky Barva PP Interpon D1036PES/RAL 6012 hl.br25 0,009 není klasifikována liq Barva PP Interpon D1036PES/RAL 7021 hl.br30 SL821G 0,015 není klasifikována liq Barva PP Interpon D1036PES/RAL 7042 hl.br70 0,014 není klasifikována liq Barva PP Interpon D1036PES/RAL 9002 hl.br85 SCJ02G 0,023 není klasifikována liq Barva PP Interpon D1036PES/RAL 9003 hl.br85 0,010 není klasifikována liq Barva PP Interpon D1036PES/RAL 9010 hl.br30 SA810G 0,005 není klasifikována liq Barva PP Korroprimer 10 základ/ral 7035 fa.igp 0,020 Flam. Liq 2, Skin irr 2, Eye Dam 2, Stot re 2Aquatic chronic 2 226,315, 319,373,411 liq Barva PP PES/RAL 3020 hl.br70 P2-858-3020-001 0,003 není klasifikována liq Barva prášková MX8384/RAL 9005 MX-SZ C001 hr.str. 0,012 není klasifikována liq Barva prášková MX- HBZ C001/RAL 1015 (A105107A) 0,018 není klasifikována liq Barva prášková PE 2197A70094/RAL 7032 hl.lesk 0,018 není klasifikována liq Barva prášková PE 536-9305/RAL 9005 hl.mat 0,070 není klasifikována liq Barva prášková PE5097/RAL 7032 PE-S B001 hr.str. 0,007 není klasifikována liq Barva prášková venkovní PE5093/RAL 7035 hr.str. 0,013 není klasifikována liq Barva Unimat S 2075/1998 (0.6l) 0,002 Barva Valspar IC 500 fa.de Beer 0,002 Flam Liq 3, Skin Irrit 2, Eye Irrit 2, Skin Sens 1, STOT RE 2, Aquatic Chronic 2 Flam. Liq. 3, Skin Irrit. 2, Eye Dam. 1, STOT SE 3 Flam. Liq. 3, Skin Irrt. 2, STOT SE 3, Aquatic Chronic 3 H226, H315, H319, H317, H373, H411 liq H226, H315, H318, H336 liq Barva Valspar MI 700 fa.de Beer 0,002 H226, H315, H336, H412 liq Barva ve spreji Motip CW/Zlatá 0,001 aerosol

Název CHLS Množství [tuny] Klasifikace H věty Fyzikální forma látky 400ml (928518) Barva ve spreji Motip Škoda SD 8165/Červená 150ml 0,003 aerosol Barva ve spreji Motip UNI/RAL 9005 matná (Černá) 0,006 aerosol Barva Weco- THERM- Zinkstaublack (17135512000) 0,139 Flam.liq2,Aquatic Acute 1, 225, 410,400 liq Barva WG 12-8016 fa.lankwitzer 0,004 Flam.liq2,Aquatic Acute 1, 225, 410,400 liq Flam. liq. 1, Asp. Tox. 1, Skin irit. 2, Repr. 2,,Muta. Benzín Natural ČSN 656505 0,100 1B, Carc. 1B, Aquatic Chronic 2 224,304,315,361, H340,350,411 liq Corgon v láhvi 273152 fa.linde 0,004 Press Gas H280 Gas Email syntetický Industrol S 2013/1100 0,002 Email syntetický Industrol S Hořlavá kapalina: Flam. Liq. 3, Akutní toxicita: Acute Tox. 4,Žíravost/dráždivost pro kůži: Skin Irrit. 2, Nebezpečnost pro vodní prostředí: Aquatic chronic. 3 226,312,412 liq Flam Liq 3, Acute Tox 4, Skin Irrt 2, Aquatic Chronic 3 H226, H312+332, H315, H412 2013/8140 (0.6l) 0,007 liq Glassbond Sauereisen cement No. 350 0,006 není klasifikována liq Glassbond Sauereisen cement No. 350-Liquid 0,001 není klasifikována liq Glassbond Sauereisen elektrocement DW-30 0,004 není klasifikována liq Hmota těsnící 593 černá (Kartuš 310ml) fa.loctite 0,004 Hmota zalévací MC 62/W342 černá (Sada) fa.elchemco 0,001 Není klasifikována jako nebezpečná látka Akutní toxicita: Acute Tox. 4,Žíravost/dráždivost pro kůži: Skin Irrit. 2, Nebezpečnost pro vodní prostředí: Aquatic chronic. 3 Akutní toxicita: Acute Tox. 4,Žíravost/dráždivost pro kůži: Skin Irrit. 2, Nebezpečnost pro vodní prostředí: Aquatic chronic. 3 sol H315, H317, H319, H411, H12 liq H302, H315, H317, H319, H332, H373, H410, H411 liq Impregnant NH- 91LV fa.vuki 0,008 Kapalina chladící Blasocut BC25 MD fa.blaser 0,570 není klasifikována liq

Název CHLS Množství [tuny] Klasifikace H věty Fyzikální forma látky Kyslík v láhvi 201140 fa.linde 0,002 Press Gas, Ox. Gas 1 H280, H270, gas Kyslík v láhvi 201152 fa.linde 0,003 Ox. Gas 1, Press. Gas H280, H270, gas Lak Body 496 transparentní fa.hb Body 0,002 Lázeň konzervační - Rust Pel NAL P 0,049 Flam. Liq. 3, Skin Irrt. 2, STOT SE 3, Aquatic Chronic 2 H226, H315, H336, H411 liq Acute Tox. 4; H332, Acute Tox. 4; H302, Eye Irrit. 2; H319, Skin Irrit. 2; H315, Asp. Tox. 1;H304, EUH066 332,302,319,315,304 liq Lepidlo 2028 (20g) fa.cyberbond 0,005 Žíravost/dráždivost pro kůži: Skin Irrit. 2 315,317 liq Lepidlo 243 (50ml) fa.loctite 0,001 Žíravost/dráždivost pro kůži: Skin Irrit. 2 315,317 liq Lepidlo 406 Prisma (40620) 20g fa.loctite 0,001 Žíravost/dráždivost pro kůži: Skin Irrit. 2 315,317 liq Lepidlo 5892/3 (125ml) fa.emfi 0,002 Žíravost/dráždivost pro kůži: Skin Irrit. 2 315,317,412 liq Lepidlo Lukopren N 1522 0,002 Není klasifikována jako nebezpečná látka sol Lepidlo Terostat 9100 1K-PUR (310ml) fa.teroson 0,011 Senzibilizace dýchacích orgánů 1 H334 sol Lepidlo Terostat 9302 bílý (310ml) fa.teroson 0,008 není klasifikována sol Lepidlo Terostat MS 9380HT šedý (310ml) fa.teroson 0,028 není klasifikována sol Lepidlo Terostat MS 939FR černý (310ml) fa.teroson 0,009 není klasifikována sol Hořlavé kapaliny 3, Nebzpečí pči vdechnutí 1, Akutní toxicita 4, Poleptání/podráždění kůže 2, Karciogenity 2, Toxicita pro specifické cílové orgány 2, Rizikové pro H226, H304, H332, Nafta motorová 0,119 vodní prostředí 2 H315, H373, H411 liq Odmašťovací lázeň- 0,006 Alchem 5% Skin Cor.1 314 liq Odmašťovací lázeň 0,006 - Aquachem 5% Skin Cor.1 314 liq Odmašťovač Aquachem 0,100 Skin Cor.1 314 liq Odmašťovač Body 770 Antisil fa.inchroma 0,080 Flam. Liq. 3, Asp. Tox. 1, Eye Dam. 1, Aquatic Chronic 2 H411 226, 304, 318,411 liq Odmašťovač Felchem (20005) 0,075 Skin Cor.1 314 liq Olej Addinol XG 220 0,001 není klasifikován liq Olej automobilový OA-M6AD ČSN 0,001 není klasifikován liq

Název CHLS Množství [tuny] Klasifikace H věty Fyzikální forma látky 656643 Olej CLP 150 fa.paramo 0,003 není klasifikován liq Olej konzervační ve spreji Silkal 93 (300ml) 0,036 Aerosol 1, Aquatic Chronic 3 H222, H229, H412 liq Olej turbínový OTHP 3 0,010 není klasifikován liq Pájka 2 38440F Cu60ZnSi-880/900 fa.castolin 0,005 není klasifikován liq Petrolej PS 2 ČSN 656572 0,004 Asp. Tox. 1, H304 304 liq Propan-Butan v láhvi (10kg) 0,006 (Flam. Gas 1), Plyny pod tlakem (Press. Gas) 220,280 liq Prostředek odmašťovací ve spreji Electronic (10-69 0,006 Aerosol 1, H222, H229, H412 liq Pryskyřice CHS Epoxy 324 0,031 Pryskyřice CHS Epoxy 372 0,018 Pryskyřice CHS Epoxy 455 0,019 Pryskyřice CHS Epoxy 531 0,016 Pryskyřice Polyol CW 5631 0,178 Přípravek fosfátovací Bonderite M-ZN 4551 R Henkel 0,000 Rezervoár obráběcí kapaliny - Blasocut 0,003 BC25 MD 3% Skin Irrit.2:, Skin Sens.1, Eye Irrit.2, Aquatic Chronic 2 H315, H317, H319, H411 liq Skin Irrit.2:, Skin Sens.1, Eye Irrit.2, Aquatic Chronic 3 H315, H317, H319, H412 liq Skin Irrit.2:, Skin Sens.1, Eye Irrit.2, Aquatic Chronic 4 H315, H317, H319, H413 liq Skin Irrit.2:, Skin Sens.1, Eye Irrit.2, Aquatic Chronic 5 H315, H317, H319, H414 liq Skin Irrit.2:, Skin Sens.1, Eye Irrit.2, Aquatic Chronic 6 H315, H317, H319, H415 liq CORROSIVE TO METALS 1 SKIN CORROSION 1C SERIOUS EYE DAMAGE 1 RESPIRATORY SENSITIZATION 1 SKIN SENSITIZATION 1 CARCINOGENICITY 1A 304 liq není klasifikována Flam Liq 3, Acute Tox 4, Ředidlo 493 Sin Irrit 2, Eye Irrit 2, STOT (9000107) fa.christ SE 3, STOT SE 2, Asp Tox Lacke 0,001 1 Flam Liq 3, Acute Tox 4, Ředidlo 665 Sin Irrit 2, Eye Irrit 2, STOT (9000503) fa.christ SE 3, STOT SE 2, Asp Tox Lacke 0,002 1 Flam Liq 3, Acute Tox 4, Ředidlo 841 Sin Irrit 2, Eye Irrit 2, STOT (9000839) fa.christ SE 3, STOT SE 2, Asp Tox Lacke 0,001 1 Ředidlo Alexit 68 0,025 Flam liq 2 225 liq H226, H332, H315, H319, H335, H336, H373, H304 liq H226, H332, H315, H319, H335, H336, H373, H304 liq H226, H332, H315, H319, H335, H336, H373, H304 liq

Název CHLS Množství [tuny] Klasifikace H věty Fyzikální forma látky fa.mankiewicz Ředidlo Body Acryl 740 fa.hb Body 0,003 Ředidlo Cromatherm 4106 (V100) fa.cromatec 0,025 Ředidlo EP Etokat 990.0.0.1400 fa.soficor-mäder 0,004 Ředidlo EP Etokat 990.0.0.152 fa.soficor-mäder 0,022 Ředidlo EP Rembrandtin 400 fa.christ Lacke 0,000 Ředidlo EP Seevenax 971-73 fa.mankiewicz 0,038 Ředidlo EP SikaCor Zinc K fa.sika 0,003 Ředidlo nitrocelulózové C 6000 ČSN 675812 0,442 Ředidlo pro sítotiskové barvy AV (7029251 01) 0,000 Ředidlo PUR Diluant Arthane T2308 072732501R 0,105 Ředidlo PUR Diluant ArthaneT2503 080042501R 0,163 Ředidlo PUR Nuvovern 990.0.0.0214 fa.soficor-mäder 0,022 Ředidlo PUR Solvatane fa.libert Paints 0,011 Ředidlo PUR Thinner 200 fa.rembrandtin 0,010 Ředidlo Thinner 1 pro extrémní teploty 0,003 Ředidlo Verdünner WP 990.0.0.0100 fa.soficor-mäder 0,014 Ředidlo VM 30-2470/0 fa.lankwitzer 0,002 Ředidlo VP 30-2438/1 fa.lankwitzer 0,034 Flam Liq. 3, Asp. Tox. 1, Eye Da. 1, Aquatic Chronic 2, Acute Tox. 4, Skin Irrit. 2, STOT SE 3 Flam Liq 3, Acute Tox 4, Skin Irrit 2 Flam Liq 3, Acute Tox 4, Skin Irrit 2 H226, H304, H318, H411, H332, H315, H335, H336 liq H226, H312+332, H315, H412 H226, H312+332, H315, H412 Flam. Liq 2, Acute tox 4, Skin irr 2, Stot Se 3, 225,332,315, 336 liq Flam. Liq 2, Acute tox 4, Skin irr 2, Stot Se 3, 225,332,315, 336 liq Flam. Liq 2, Acute tox 4, Skin irr 2, Stot Se 3, Aquatic chronic 3 225,332,315, 336,412 liq Flam. Liq 2, Acute tox 4, Skin irr 2, Stot Se 3, Aquatic chronic 3 225,332,315, 336,412 liq Flam. Liq 2, Acute tox 4, Skin irr 2, Stot Se 3, Aquatic chronic 3 225,332,315, 336,412 liq Flam. Liq 2, Acute tox 4, Skin irr 2, Stot Se 3, Aquatic chronic 3 225,332,315, 336,412 liq Flam.liq2,Eye irr. 2, Stot Se 3 225,319,336 liq Flam.liq2,Eye irr. 2, Stot Se 3 225,319,336 liq Flam. Liq 2, Acute tox 4, Skin irr 2, Stot Se 3, 225,332,315, 336 liq Flam. Liq. 3 H226 Acute Tox. 4 (Dermal) Acute Tox. 4 (Inhalation:dust,mist) Skin Irrit. 2 H226, H312, H332, STOT SE 3 H315, H336 liq Flam Liq 2, EYE Irrit 2, STOT SE 3 H225, H319, H336 liq Flam Liq 2, EYE Irrit 2, STOT SE 3 H225, H319, H336 liq Flam Liq 2, EYE Irrit 2, STOT SE 3 H225, H319, H336 liq Flam Liq 2, EYE Irrit 2, STOT SE 3 H225, H319, H336 liq Flam. Liq. 3, STOT SE 3, H226, 335, 304, 412 Asp. Tox. 1, Aquatic liq liq liq

Název CHLS Množství [tuny] Klasifikace H věty Fyzikální forma látky Chronic 3 Flam. Liq 2, Acute tox 4, Ředidlo VS 20-2183/0 fa.lankwitzer 0,042 Skin irr 2, Stot Se 3, Aquatic chronic 3 225,332,315, 336,412 liq Ředidlo Weco- Spezial (10000000010) Flam. Liq 2, Acute tox 4, Skin irr 2, Stot Se 3, fa.weckerle 0,015 Aquatic chronic 3 225,332,315, 336,412 liq Tavidlo Flux 18 (1kg) fa.castolin 0,000 Není klasifikována jako nebezpečná látka sol Tmel 5699 Silikon (99g) fa.loctite 0,000 Není klasifikována jako nebezpečná látka liq Tmel EN 3700 Alusoft fa.inchroma 0,000 Není klasifikována jako nebezpečná látka liq Tmel lepící OmegaBond OB200 fa.omega 0,000 Není klasifikována jako nebezpečná látka liq Tmel Raderal Ziehspachtel 070 grau (588.54.31) 0,000 Není klasifikována jako nebezpečná látka liq Tmel silikonový Lukopren T 1990 šedý (5kg) 0,000 Není klasifikována jako nebezpečná látka sol Tmel těsnící Terostat MS-935 Není klasifikována jako šedý (310ml) Henkel 0,001 nebezpečná látka sol Tužidlo 922-18 Není klasifikována jako fa.glasurit 0,000 nebezpečná látka liq Tužidlo Alexit 402 fa.mankiewicz 0,011 Není klasifikována jako nebezpečná látka liq Tužidlo Arathane Akutní toxicita: Acute Tox. Aradur HY 5611 4 Isocyanat 0,007 302.332 liq Tužidlo Ebephen Akutní toxicita: Acute Tox. 704 (8381010) 4 fa.christ Lacke 0,003 302.332 liq Tužidlo EP 453 fa.rembrandtin 0,005 Akutní toxicita: Acute Tox. 4 302.332 liq Tužidlo EP Arkote 31 Corsa 002 067871501R 0,055 Flam. Liq 2, Acute tox 4, Skin cor 1B, Stot Se 3, Aquatic chronic 3 225,312,314,317,336,41 2 liq Tužidlo EP Etokat 855.0.0.0049 fa.soficor-mäder 0,041 Flam. Liq 2, Acute tox 4, Skin irr 2, Stot Se 3, 225,332,315, 336 liq Tužidlo EP Etokat M20 855.0.0.1400 Soficor-Mäder 0,000 Flam. Liq 2, Acute tox 4, Skin irr 2, Stot Se 3, 225,332,315, 336 liq Tužidlo EP Seevenax 115-19 fa.mankiewicz 0,006 Flam. Liq 2, Acute tox 4, Skin irr 2, Stot Se 3, 225,332,315, 336 liq Tužidlo EP Senosol VŘ (19-3608- 109049) Weilburger 0,244 není klasifikována liq Tužidlo Härter WP 856.0.0.0020 fa.soficor-mäder 0,000 není klasifikována liq Tužidlo CHS Epoxy 0,000 není klasifikována liq

Název CHLS Množství [tuny] Klasifikace H věty Fyzikální forma látky P 11 Tužidlo PH 33-0000 (Pro barvy PUR) fa.lankwitzer 0,023 není klasifikována liq Tužidlo PH 33-0000/0 fa.lankwitzer 0,019 není klasifikována liq Tužidlo PUR 400 fa.rembrandtin 0,011 není klasifikována liq Tužidlo PUR Alexit 405-3T fa.mankiewicz 0,001 není klasifikována liq Tužidlo PUR Arthane 251 086421101R Soficor-Mäder 0,149 Tužidlo PUR Arthane 51 073241001R fa.soficor-mäder 0,002 Tužidlo PUR BN4 pro BR80/100 fa.libert Paints 0,002 Tužidlo PUR DTS20 fa.libert Paints 0,004 Tužidlo PUR Nuvovern 857.0.0.0019 fa.soficor-mäder 0,000 Tužidlo PUR Vukit M TP 0194/95 (Balení 12kg) VUKI 0,010 Tužidlo SH 23-0000/0 fa.lankwitzer 0,030 Tužidlo SH 30-1000/0 fa.lankwitzer 0,004 Tužidlo Stobicast L781.00 třída B 0,044 Flam.liq2,Eye irr. 2, Stot Se 3 225,319,336 liq Flam Liq. 2, Skin Sens 1, Eye Irrti 2, STOT SE 3 Flam Liq. 2, Skin Sens 1, Eye Irrti 2, STOT SE 3 Flam. Liq 3, Acute Tox. 4, Skin Sens. 1, STOT SE H225, H317, H319, H336 liq H225, H317, H319, H336 liq H226, H332, H317, H335 liq STOT SE 3, Aquatic Chronic H336, H412 liq STOT SE 3, Aquatic Chronic H336, H412 liq Flam. Liq 2, Skin irr 2, Eye Dam 2, Aquatic chronic 3 226,315, 317,412 liq Flam. Liq 2, Skin irr 2, Eye Dam 2, Aquatic chronic 3 226,315, 317,412 liq resp sens 1, carc 3, STOT RE 2, Acute tox 4, skin Irrit H334, H351, H373, 2, Eye Irrit 2, Skin Sens 1, H332, H315, H319, STOT SE H317, H335 liq VI.8.3. Provoz Slévárna Název CHLS Množství [tuny] Klasifikace H věty Fyzikální forma látky Tvrdidlo Alphaset HRDNR ACE 1535 fa.sandteam Pryskyřice Alphaset RESIN TPA 70 1,150 Výrobek není klasifikován jako nebezpečný podle směrnice č. 67/548/EHS a jejích dodatků. 1,200 Skin kor. 1 314, 318 liq liq

Název CHLS Množství [tuny] Klasifikace H věty Fyzikální forma látky fa.sandteam Tvrdidlo Alphaset HRDNR ACE 1010 fa.sandteam Rozpouštědlo Chemsol EMI fa.chemap Olej konzervační ve spreji Silkal 93 (400ml) Lepidlo CHEMOPREN UNIVERSAL ( 50 ml ) 1,150 Výrobek není klasifikován jako nebezpečný podle směrnice č. 67/548/EHS a jejích dodatků. 0,560 Flam liq2 225 liq 0,080 0,000 Aerosol 1, Aquatic Chronic 3, Hořl. Kap2, Toxicita pro specifické cílové orgány - jednorázová expozice 3, Akutní nebezpečí pro vodní prostředí 1, Chronická nebezpečí pro vodní prostředí 1 liq H229, H412 liq 225, 315,410,411,319,336 liq Prostředek ochranný 0,320 Atril S fa.chemap Hořl. Kap2 H225 liq Hmota nátěrová Molit 1400 SZG 0,300 Hořl. Kap2 H255, H319, H336, liq fa.chemap Suspenze Tellurschlichte 813A (1520070) Hüttenes 0,020 Skin irr 2 315 liq Oxid uhličitý kapalný 6,000 Press. Gas H280 liq Tableta modifikační Skin Irrit. 2, Eye Irrit. 0,200 SIMODAL 97 2, H315, H319 sol Přípravek Probat- Fluss Begaser T200 fa.schäfer 0,150 Eye Dam 1 H318 sol Pryskyřice Carbophen 9026 fa.hüttenes-albertus 1,300 Sklo vodní Desil J 2,500 Suspenze grafitová Aquanet LS939 Olej řezný Bitol fa.biona Postřik Deltacast CG-555 Pasta lojová v tyčích Pragopol fa.pragochema 0,150 0,040 0,800 0,060 Látka není klasifikována jako nebezpečná Skin. Irrit. 2, Eye Dam. 1 Látka není klasifikována jako nebezpečná Látka není klasifikována jako nebezpečná Látka není klasifikována jako nebezpečná Na základě dostupných informací nejsou splněna kritéria pro klasifikaci H315, H318 liq Tablety modifikační Flam. Sol 1, Waterreact 1, Eye Irrit 2 0,250 H228, H260, H319 sol Eutektal T 201 Tablety Tiboral 0,200 Acute Tox 4, Eye H302, H318, H317, H335 sol liq liq liq sol

Název CHLS Množství [tuny] Klasifikace H věty Fyzikální forma látky 6/200 (020775) fa.foseco Prášek naplyňovací Ecosal-AL 181 Prášek naplyňovací Ecosal-AL 381.k Sůl rafinační Ecosal AI 113.S (Granulát) Prostředek separační Demotex S fa.sandteam Barva utěsňovací Dichtol fa.diamant Servis Dam 1, Skin Sens 1, STOT SE 3 0,200 Eya dam 1 316 sol 0,150 - - sol 0,300 Tmel Galumin 0,005 Přípravek ochranný VUK TOP Ředidlo nitrocelulózové C 6000 ČSN 675812 Prostředek koagulační Koax fa.z-model Olej hydraulický Mogul HM 46 (kg) fa.slovnaft Petrolej PS 2 ČSN 656572 Přípravek ve spreji Motip PTFE DRY (000548) 500ml Barva ve spreji/ral 9006 (Hliníková) Látka není klasifikována jako nebezpečná 0,018 flam.lig 2 225 liq 0,010 flam.lig 3 226 liq 0,040 0,008 0,100 0,200 Skin Irrit.2, Skin Sens.1, Eye Irrit.2, Aquatic Chronic 2 Akutní toxicita ( inhalace ) 4, Akutní toxicita ( při styku s kůží ) kat. 4, Akutní toxicita ( požití ) 4, ( Aquatic chronic 2 ) Flam. Liq. 2, H225 Asp. Tox. 1, H304 Skin Irrit. 2, H315 Eye Dam 1, H318 STOT SE 3, H336 Repr. 2, H361d STOT RE 2, H373 odpadá, výrobek není klasifikován dle směrnic CLP odpadá, výrobek není klasifikován dle směrnic CLP sol H315, H317, H319, H411 sol H332, H312, H302, H411 sol 225,304,315,318,336,361d,372 liq 0,010 Asp. Tox. 1, H304 liq 0,006 Flam. Aerosol 1, Aquatic Chronic 2, Eye Irrit. 2, STOT SE 3 sol liq H222, H411, H319, H336 gas 0,005 Flam, Aerosol. 1 222 gas

VI.9. Příloha II.2 Bezpečnostní listy (elektronicky)

VI.10. Příloha II.3: Vybrané zdroje rizik a jejich umístění v areálu

VI.11. Příloha II.4 Zobrazení dosahu účinků scénářů SC 1 a 2 Legenda: SC 1 dosah 1% mortality při úniku kyseliny fluorovodíkové; SC 2 dosah 99% mortality při vzniku kyanovodíku

VI.12. Příloha III.1: Politika PZH