NOVELIZACE PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ 2017 / 2018, SE VZTAHEM K ENERGETICE JUDr. Ivana Hašpicová, advokátka, Advokátní kancelář Knotek spol. s r.o. Leden, 2018
1. Novela občanského zákoníku 2. Novela energetického zákona 3. Novela stavebního zákona 4. Novela zákona o registru smluv
LINIOVÉ STAVBY PŘEDKUPNÍ PRÁVO SPOLUVLASTNÍKŮ
Obecně: Stavba je součástí pozemku, součástí pozemku je i zařízení nad povrchem a pod ním, a také podzemní stavba, pokud není nemovitou věcí. Výjimka: Účinnost od 28. 2. 2017 : 509: Liniové stavby, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení, a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí. Důsledek: s liniovými stavbami lze nakládat odděleně od pozemku Liniová stavba: převládá jeden rozměr, tj. délka nad šířkou a výškou. Původní text byl. Inženýrské sítě.
3056: (1) Vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. Předkupní právo vlastníka pozemku se vztahuje i na podzemní stavbu na stejném pozemku, která je příslušenstvím nadzemní stavby. K ujednáním vylučujícím nebo omezujícím předkupní právo se nepřihlíží. (2) Lze-li část pozemku se stavbou oddělit, aniž to podstatně ztíží jejich užívání a požívání, vztahuje se předkupní právo jen na část pozemku nezbytnou pro výkon vlastnického práva ke stavbě. Výjimka: Účinnost od 28. 2. 2017 : Předkupní právo ke stavbě podle 509 zák.č. 89/2012 Sb. (tj. k liniové stavbě), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i předkupní právo, které takto vzniklo k pozemku, na němž je tato stavba zřízena, zaniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. od 28. 2. 2017 ).
S účinností od 1.1.2018: 1124: (1) Převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů (2) Odstavec 1 se použije i v případě, že některý ze spoluvlastníků převádí podíl bezúplatně; tehdy mají spoluvlastníci právo podíl vykoupit za obvyklou cenu. 1125: Spoluvlastník se může vzdát předkupního práva podle 1124 s účinky pro své právní nástupce. Jde-li o nemovitou věc zapsanou do veřejného seznamu, vzdání se předkupního práva se do něj zapíše.
zák.č. 225/2017 Sb., kterým se mění stavební zákon Účinnost od 1.1.2018
76 odst.7: Výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie: (7) Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 5 písm. a) (tj. zřízení a provozování rozvod. tepel. Zařízení), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti;. V případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu, příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele rozvodného tepelného zařízení o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil držitel licence na rozvod tepelné energie nebo vlastník rozvodného tepelného zařízení. Tj. netýká se už jen zařízení, která se teprve mají zřídit. Vyvlastnit věcné břemeno lze, když veřejný zájem převažuje nad zachováním práv vyvlastňovaného (např. u veřejně prospěšné stavby energet. zařízení).
25 odst 4: Provozovatel distribuční soustavy elektro (4) Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh příslušného provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel distribuční soustavy.
57 Výrobce plynu: (2) Výrobce plynu je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. h), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh výrobce plynu o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil výrobce plynu. 58 Provozovatel přepravní soustavy: (2) Provozovatel přepravní soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. d), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu 4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele přepravní soustavy o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel přepravní soustavy. 59 Provozovatel distribuční soustavy: (2) Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; toto neplatí, pokud vlastníkem dotčeného plynárenského zařízení není provozovatel distribuční soustavy; v takovém případě plní tuto povinnost vlastník plynárenského zařízení. V případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu 4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele distribuční soustavy o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel distribuční soustavy nebo vlastník plynárenského zařízení
Zákon č. 225/2017 Sb., kterým se mění stavební zákon Účinnost od 1.1.2018
23a: (1) Vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury (dále jen "oprávněný investor") je oprávněn požadovat, aby byl o úkonech správního orgánu při projednávání návrhů zásad územního rozvoje, územního plánu nebo regulačního plánu vyrozuměn jednotlivě; za tím účelem podává žádost místně příslušnému krajskému úřadu. V žádosti uvede své identifikační údaje včetně údajů umožňujících zasílání do datové schránky, seznam obcí, kterých se žádost o doručování týká, a doklad prokazující skutečnost, že je oprávněným investorem s územní působností na území uvedených obcí. Je-li žádost úplná, krajský úřad zaznamená oprávněného investora do seznamu oprávněných investorů, který zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Oprávněný investor zaznamenaný v seznamu oprávněných investorů je o úkonech správního orgánu podle věty první informován tímto správním orgánem. (2) Záznam v seznamu oprávněných investorů je účinný 5 let ode dne jeho zveřejnění. Žádost podle odstavce lze podávat opakovaně. Změní-li se údaje poskytované podle odstavce 1, je oprávněný investor povinen o této změně neprodleně vyrozumět místně příslušný krajský úřad, který seznam oprávněných investorů upraví.
79 odst.2: rozhodnutí o umístění ani územní souhlas nevyžadují : s) výměna vedení technické infrastruktury, pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma Původní text byl. Pokud se nemění jeho trasa.. Tj. k posunu trasy může dojít pouze v rozsahu ochranného či bezpečnostního pásma. K nárůstu výšky dojít může (směrem nad zem i směrem pod zem). Ochranné pásmo dle 87 odst.1 EZ (obdobně 46 odst.1či 68 odst.1): Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí, či stav. povolení. A pokud není podle staveb. zákona vyžadován žádný z těchto dokladů, tak dnem uvedení zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie do provozu.
Zrušen institut ohlášení užívání stavby, nebude nic nebo bude buď kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí. Tj. jednoduché stavby lze užívat bez ničeho. 119 odst.1: Dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, uvedenou v 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8 (mj. rozvodné tepelné zařízení, DS elektro a DS plyn), nebo stavbu, u které postačí ohlášení stavebnímu úřadu podle 104 odst. 1 písm. a) až d) a k) nebo podle zvláštního právního předpisu, nebo pokud vyžaduje stavební povolení, a jedná-li se o a) stavbu veřejné infrastruktury, c) stavbu, u které bylo stanoveno provedení zkušebního provoz, lze užívat pouze na základě kolaudačního souhlasu, nebo kolaudačního rozhodnutí.
122: Kolaudační souhlas: : se vydává, jsou-li splněny následující podmínky: žádost o kolaudační souhlas je úplná a dokončená stavba je v souladu s povolením stavby a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu a skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí, Lhůta pro vydání: do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky Kolaudační souhlas, je dokladem o povoleném účelu užívání stavby. Nelze se proti němu odvolat, je účinný vydáním. 122a: Kolaudační řízení: Zahajuje se usnesením, pokud nejsou splněny podmínky pro vydání kolaudačního souhlasu.účastníkem řízení je žadatel a vlastník stavby nebo pozemku, Výsledkem je kolaudační rozhodnutí, lze proti němu podat odvolání a je účinné až nabytím právní moci. Obsahové náležitosti kolaudačního rozhodnutí stanoví prováděcí právní předpis.
(dále jen ZRS ), Většina ustanovení nabyla účinnosti k 1.7.2016, ale ustanovení o následcích uveřejnění smlouvy ( 6) a zrušení smlouvy ( 7), nabyla účinnosti až k 1. červenci 2017. Novela ZRS vstoupila v účinnost od 18.8.2017.
S účinností od 18.8.2017 se povinnost uveřejnění nevztahuje mj. na smlouvu uzavřenou právnickou osobou uvedenou v 2 odst. 1 písm. k) (tj. státní podnik) nebo n) (tj. právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby), která byla založena za účelem uspokojování potřeb majících průmyslovou nebo obchodní povahu nebo za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví, pokud tato smlouva byla uzavřena v běžném obchodním styku v rozsahu předmětu činnosti nebo podnikání uvedené právnické osoby zapsaného ve veřejném rejstříku. To neplatí, jde-li o smlouvu uzavřenou s osobou uvedenou v 2 odst. 1, která nebyla založena za účelem uspokojování potřeb majících průmyslovou nebo obchodní povahu nebo za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví."
Termín průmyslová a obchodní povaha v ZRS je shodný s termínem uvedeným v zákoně č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ ), což vyplývá z důvodové zprávy k novele Zákona o registru smluv. Průmyslovou či obchodní povahu činnost je třeba zkoumat vždy z pohledu, zda právnická osoba působí v hospodářské soutěži za standardních tržních podmínek, vykonává svou činnost především za účelem dosažení zisku a nese ztráty spojené se svou činností. Nepřihlíží se pouze ke stavu v okamžiku založení právnické osoby, ale i k činnosti, kterou aktuálně vyvíjí. tato výjimka nedopadá paušálně na všechny smlouvy, kde je příslušná právnická osoba subjektem, ale jen na smlouvy, které byly uzavřeny v běžném obchodním styku v rozsahu předmětu činnosti / podnikání, které má daná právnická osoba zapsáno v obchodním rejstříku.
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ( ÚHOS ) ze dne 16. května 2016, č.j. ÚOHS-S0115/2016/VZ-20754/2016/531/JDo, ve kterém označil Úřad Severočeskou vodárenskou společnost a.s. za veřejného zadavatele, přičemž uvedl, že..potřeby veřejného zájmu jsou takové potřeby, jejichž uspokojování slouží širšímu okruhu subjektů. Současně bylo Úřadem konstatováno, že mezi potřeby veřejného zájmu bezpochyby náleží i potřeby vztahující se ke sféře vodárenství. Jestliže předmětem podnikání zadavatele je i provozování vodovodů a kanalizací a úprava a rozvod vody, nemá Úřad pochyb o tom, že zadavatel byl založen za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu.
od 1.7.2017 platí: Smlouva, která podléhá povinnému uveřejnění dle ZRS, nabývá účinnosti až jejím uveřejněním v registru smluv. Tj. teprve až od data uveřejnění je možné na základě ní plnit (plnění před tímto datem je bezdůvodným obohacením). Pokud k uveřejnění nedojde ani ve lhůtě 3 měsíců ode dne uzavření smlouvy, je smlouva od počátku neplatná (platí, že je zrušena od počátku a hledí se na ni, jako by nebyla vůbec uzavřena). Pokud bylo na základě takové smlouvy plněno, jsou si smluvní strany povinny podle zásad o bezdůvodném obohacení navzájem vydat, co již na základě neplatné smlouvy splnily.