Evropské právn vní dějiny Ladislav Vojáček Středov edověké trestní právo
Exkurs: Principy moderního trestního práva a trestního řízení cíl: zajistit právn vní jistotu nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege v zásadz sadě postup ex officio (ex offo) presumpce neviny právo na obhajobu zákaz rekroaktivity vazba jen ze zákonných z důvodd vodů nikdo nesmí být odňat svému zákonnz konnému soudci ne bis in idem
Chammurapiho zákoník k (1) Prolog Já Chammurapi,, pastýř povolaný bohem Enlilem,,... král mocný,... orkán čtyř světových stran, jenž učinil velikým jméno Babylonu,... séměs královsk lovské,, jež bůh h Sin zplodil, jenž obohacuje město m Ur, král l rozvážný; válev lečník, jenž se slitoval nad Larsou,,... pán, p jenž oživuje město m Uruk,,... ochrana země,,... drak mezi králi,... síťs na nepřátele,... bůh h králů,,... pán p n hodný žezla a koruny,... rozvážný, dokonalý, jenž stanovil pastviny a napajedla pro města m Lagaš a Girsu,,... jenž se zmocňuje nepřátel,... oddaný, pokorný vůčv ůči i velikým bohům,... mocný král, Slunce Babylonu, jež dává vyjíti světlu nad zemí Sumeru a Akkadu,, král, jenž nutí k poslušnosti čtyři i světov tové strany, oblíbenec benec bohyně Ištary,, jsem já. j
Chammurapiho zákoník k (2 zač.) 196. Jestliže e plnoprávný občan vyrazil oko příslušníku vrstvy plnoprávných občan anů, vyrvou mu oko. 197. Jestliže e zlomil kost plnoprávn vného občana, zlomí mu kost. 200. Jestliže e plnoprávný občan vyrazil zub plnoprávn vného občana, sobě rovného, vyrazí mu zub.
Chammurapiho zákoník k (2 pokr.) l. Jestliže e někdo n někoho n obvinil a uvrhl naň podezřen ení z vraždy dy,, avšak ak neusvědčil jej, bude ten, kdo ho obvinil, usmrcen. 3. Jestliže e někdo n předstoupil p ve sporu s křivým k svědectv dectvím, výrok, jenž vyřkl, neprokázal, jestliže je to spor hrdelní, bude tento člověk k usmrcen. 209. Jestliže e plnoprávný občan udeřil dceru plnoprávn vného občana 210. Jestliže e tato žena zemřela, ela, usmrtí jeho dceru.
Chammurapiho zákoník k (3 zač.) 196. Jestliže e plnoprávný občan vyrazil oko příslušníku vrstvy plnoprávných občan anů,, vyrvou mu oko. 197. Jestliže e zlomil kost plnoprávn vného občana, zlomí mu kost. 198. Jestliže e vyrval oka nevolníka nebo zlomil kost nevolníka, zaplatí jednu minu stříbra. 199. Jestliže e vyrval oko otroka jiné osoby nebo zlomil kost otroka jiné osoby, zaplatí polovinu jeho kupní ceny.
Chammurapiho zákoník k (3 pokr.) 8. Jestliže e někdo n ukradl buď dobytče, nebo ovci, nebo osla, nebo vepře, e, nebo loď, ať je to majetek boží,, aťa je to majetek paláce ce,, zaplatí třicateronásobek této to věci; v jestliže e je to majetek nevolníka ka, nahradí desateronásobek sobek toho; jestliže zloděj j nemá,, co by dal, bude usmrcen.
Chammurapiho zákoník k (4) 196. Jestliže e plnoprávný občan vyrazil oko příslušníku vrstvy plnoprávných občan anů, vyrvou mu oko. 197. Jestliže zlomil kost plnoprávn vného občana, zlomí mu kost. 200. Jestliže e plnoprávný občan vyrazil zub plnoprávn vného občana, sobě rovného, vyrazí mu zub.
Rothariho edikt (643) 48. O vyražen eném m oku. 49. O uříznutu znutém m nose. 50. O uříznutu znutém m rtu. 51. O přednp edních zubech. 52. O stoličkách. 53. O uříznutu znutém m uchu. 54. O ráněr do obličeje. 55. O ráněr do nosu. 56. O ráněr do ucha. 60. O ráněr do stehna. 61. O počtu ran. 62. O useknutí ruky. 63. O prstech na ruce (o palci) 64. O ukazováčku. ku. 65. O prostředn edníku. 66. O prsteníku. 67. O malíčku.
Chammurapiho zákoník k (5 zač.) 6. Jestliže e někdo n ukradl majetek boha nebo paláce, tento člověk k bude usmrcen; také ten, kdo kradenou věc c od něho n přijal, p bude usmrcen. 8. Jestliže e někdo n ukradl buď dobytče, nebo ovci, nebo osla, nebo vepře, e, nebo loď,, aťa je to majetek boží,, aťa je to majetek paláce, zaplatí třicateronásobek této to věci; v 11. Jestliže e vlastník k ztracené věci nepřivedl svědky, znající jeho ztracenou věc, v je nepoctivec, dopustil se zlovolného utrhání na cti, bude usmrcen.
Chammurapiho zákoník k (5 pokr.) 14. Jestliže e někdo n ukradl dítěd plnoprávn vného občana, bude usmrcen. 109. Jestliže šenkýřka, ka, v jejímž domě se scházeli zločinci, tyto zločince nezadržela ela a do paláce nepředvedla, edvedla, bude tato šenkýřka ka usmrcena. 130. Jestliže e někdo n ucpal ústa roubíkem manželce někoho, n jež nepoznala muže e a bydlela v domě svého otce, a vyspal se v jejím m klíně a přistihnou p je, tento muž bude usmrcen, tato žena bude propuštěna. 153. Jestliže e manželka někoho n kvůli jinému muži i dala usmrtit svého manžela, tuto ženu nabodnou na kůl. k
Chammurapiho zákoník k (6 zač.) 25. Jestliže e v domě někoho vypukl oheň, člověk, který přišel p k hašen ení,, upřel své oko na zařízen zení majitele domu, zařízen zení majitele domu si vzal, tento člověk k bude vhozen do tohoto ohně. 194. Jestliže e někdo n svěř ěřil své dítě kojné a toto dítěd v rukou kojné zemře, e, kojná bez vědomv domí otce a jeho matky si přilop iloží jiné dítě k prsu, usvědčí ji, a protože bez vědomv domí jeho otce nebo jeho matky si přilop iložila ila k prsu jiné dítě,, uříznou u jíj její prs. 195. Jestliže e dítěd udeřilo svého otce, uříznou u mu jeho ruku.
Chammurapiho zákoník k (6 pokr.) 218. Jestliže e lékal kař provedl plnoprávn vnému občanu bronzovým nožem obtížnou operaci a způsob sobí, že e plnoprávný občan zemře, e, nebo bronzovým nožem otevře e oboční oblouk plnoprávn vného občana a zničí jeho oko, uříznou u mu jeho ruku. 226. Jestliže e holič bez vědomv domí pána otroka vyholil značku otroka, jenž mu nepatří,, useknou ruku tohoto holiče.
Chammurapiho zákoník k (7) 127. Jestliže e někdo n ukázal prstem po velekněž ěžce nebo manželce někoho n a neusvědčil ji, tohoto člověka převedou p před soudce a půl l jeho hlavy oholí.
Pranýř na Starém Jičíně Pranýř na Starém m Jičíně
Chammurapiho zákoník k (8) 209. Jestliže e plnoprávný občan udeřil dceru plnoprávn vného občana 210. Jestliže e tato žena zemřela, ela, usmrtí jeho dceru. 229. Jestliže e stavitel postavil dům d m a své dílo neudělal pevně a dům, d který postavil, spadne 230. Jestliže e usmrtil dítěd majitele domu, bude usmrceno dítěd tohoto stavitele.
Chammurapiho zákoník k (9) 2. Jestliže e někdo n uvrhl na někoho n podezřen ení z čarodějnictví a neusvědčil ho, ten, na kterého bylo podezřen ení z čarodějnictví uvrženo, půjde k božstvu Řeky,, do Řeky se ponoří a jestliže e se ho Řeka zmocní,, ten, který ho obvinil, si odnese jeho majetek; jestliže e tohoto člověka Řeka očisto istí a on zůstane zdráv, ten, který se ponoří do Řeky, si odnese majetek toho, kdo jej obvinil. 132. Jestliže e manželka někoho, n po nížn bylo k vůli v jinému muži i ukázáno prstem, s jiným mužem však v nebyla přistip istižena při p i souloži, k vůli v svému manželu se ponoří do řeky.
Ordál studenou vodou
Trestní právo v počátc tcích ch státn tního vývoje není zásadní rozdíl l mezi starověkem a novověkem svémoc trestání ex offo oko za oko, zub za zub diferenciace podle sociáln lního postavení kazuistika kruté tresty + symboličnost v trestání + potupné tresty + postupně individualizace trestu (+ v procesním m právu ordály ly)
Chráněné zájmy raného středov edověku stát t a jeho představitelp edstavitelé individuáln lní nakládání s majetkem zásady křesk esťanského nábon boženství (+ monogamní manželstv elství)
Podmínky trestnosti trestnost pokusu (někde i úmyslu) postupně zavinění postupně nutná obrana postupně polehčuj ující a přitp itěžující okolnosti
Typické delikty vrcholného středov edověku delikty proti státu tu crimen laese Maiestatis,, služba proti vlastní zemi, loupež,, delikty úředníků a soudců ad. proti nábon boženství kacířstv ství,, rouhání, čarodějnictví,, bigamie, znásiln silnění,, kuplířstv ství ad. proti majetku delikt moci, pych, faleš,, vzpoura, kráde dež ad. proti osobní integritě jednotlivce vražda, zabití,, ujma na zdraví,, urážka na cti ad.
Tresty a trestání v době vrcholného středov edověku účel: stále jen zastrašit, zneškodnit v zásadz sadě individuáln lní trestání kruté, často trest smrti přežívá symboličnost v trestech prvek odplaty veřejn ejná potupa
Soudní řízení řízení o majetkových a trestních věcechv obžalovac alovací princip + ústní a veřejn ejné,, od počátku novověku inkviziční iracionáln lní důkazní prostředky boží soudy (ordály)) + procesní přísahy, později tortura smolné knihy
Přikládání španělské botky
Knihy, v nichž se zapisují vyznání zločinc inců na trápen pení. Založeno léta l PáněP 1584. (Titulní list smolné knihy)
Evropské právn vní dějiny Ladislav Vojáček Moderní trestní právo (příklad: rakouské právo)
Kodifikace trestního práva Trestní zákoník k Josefa I. (1707/1708) Constitutio criminalis Theresiana (1768/1869) Trestní zákoník k Josefa II. (1787) Zákoník k o zločinech a těžt ěžkých policejních ch přestupcích ch (1803) trestní zákoník k 1852 (+ vojenský TZ 1855)
Trestní zákoník k Josefa II. (1787) zásada zákonnosti úplnost, vytříbenost a stručnost výčet polehčujících a přitěžujících okolností stanoveny podmínky zániku trestnosti pachatele trestný i pokus trestného činu výchovná funkce trestání (C. Beccaria) zrušení trestu smrti nedostatky: kruté tělesné tresty, dlouhé tresty odnětí svobody
Cesare Beccaria (1738-1794)
Zákoník k o zločinech a těžt ěžkých policejních ch přestupcp estupcích ch (1803) opět t upravil hmotné i procesní právo společně neznalost zákona z neomlouvá moderní principy trestního práva a řízení základ pozdější úpravy z roku 1852
Trestní zákon z roku 1852 = modernizující revize hmotněpr právních ustanovení zákoníku ku z roku 1803 dva díly: d - o zločinech - o přečinech p a přestupcp estupcíchch liberáln lní zásady (zákonnost, zákaz z retroaktivity) pregnantní formulace skutkových podstat (X přežíváníp dobou překonaných p institutů)
Doplnění trestního zákonaz zákon o policejním m dohledu 1873 = postih tuláctv ctví a žebroty zákon proti obecně nebezpečnému užívání třaskavin 1885 = postih anarchistické činnosti
Vojenský trestní zákon 1855 (č.. 19/1855 ř.. z.) pro osoby podléhaj hající vojenským soudům obsahoval i skutkové podstaty běžb ěžných (nevojenských) deliktů
Druhy trestných činů zločiny přečiny přestupky
Odpovědnost dnost nenesli nedospělí (do 14 let věku) v osoby duševn evně nemocné zcela nepříčetn etní opilí ti, kdo jednali v omylu (muselo jít j t o skutkový omyl a o delikty, které bylo možné spáchat jen úmyslně) v nutné obraně v krajní nouzi
Odpovědni dni i ti, kdo pachatele navedli nadržovali mu napomáhali mu při p i spách chání trestného činu mu předem p slíbili pomoc po spách chání skutku s ním n m smlouvali o podílu na zisku nebo užitkuu (nedokonání = se o trestný čin pokusili (nedokon polehčuj ující okolnost)
Polehčuj ující okolnosti zákon je vymezoval u zločin inů a u přečinp inů a přestupků dosti odlišně například u zločin inů: nedokonání zločinu věk k do 20 let bezúhonnost svedení k činu jinou osobou prudké hnutí mysli dobrovolné zdržen ení se způsoben sobení větší škody způsoben sobení nepatrné škody
Přitěžující okolnosti zákon je vymezoval u zločin inů a u přečinp inů a přestupků dosti odlišně například u zločin inů: spách chání více různých r zločin inů nebo určit itého zločinu opětovn tovně dřívější potrestání za stejný zločin svedení jiného k zločinu původcovství, návodcovství nebo náčelnictvn elnictví skupiny pachatelů
Zločiny proti státu tu a jeho představitelp edstavitelům proti nábon boženství proti svévoli voli státn tních úředníků proti životu a zdraví,, osobní svobodě a cti občan anů proti vlastnictví
Systém m trestů (za zločiny) trest smrti vykonáván n zásadnz sadně oběšen ením žalář dva stupně podle podmínek výkonu podle délky d doživotn ivotní a časově omezený
Mírov Mírov
Přečiny a přestupkyp tři i skupiny: proti veřejn ejné bezpečnosti proti bezpečnosti jednotlivců proti veřejn ejné mravopočestnosti
Systém m trestů za přečiny p a přestupkyp - pokuta - propadnutí věci - ztráta ta práv v a povolení - vězení - tělesné tresty (bití holí nebo metlou, do roku 1867) - vyhoštěním m z určit itého místa m nebo korunní země - vyhoštění ze všech v zemí soustátí (cizinci)
Procesní předpisy původně jednotlivé trestní zákoníky ky = Josephina, Theresiana trestní řád (1788) tajné a písemnp semné řízení trestní zákoník k 1803 trestní řády 1850, 1853, 1873
TRESTNÍ PROCES Trestní řády prozatímn mní trestní řád d z roku 1850 v duchu revolučních postulátů trestní řád d z roku 1853 v duchu bachovského absolutismu trestní řád d z roku 1873 návrat k principům m z roku 1850