Starověk 4000 p.n.l. 476 n.l. - vynález zemědělství umožnil lidstvu se trvale usídlit - lidé už nemuseli bojovat o přežití mohli začít rozvíjet kulturu, umění, řemeslo či vědy - starověk je obdobím, kdy se rodí lidská civilizace, o starověkých státech mluvíme jako o kolébce civilizace Nejdůležitější objev?. Písmo. Kolo Proč? - díky písmu mohlo lépe fungovat státní zřízení - zkušenosti, které lidé získali, se už nemusely předávat jenom ústně - znalost písma je prvním předpokladem vzdělanosti a civilizace - písmo se postupně vyvíjelo: OBRÁZKOVÉ PÍSMO SLABIČNÉ PÍSMO HLÁSKOVÉ PÍSMO (latinka) Dělení starověkých států: A. Staroorientální: B. Antické (klasické) Mezopotámie Řecko Egypt Řím Indie Čína Palestina Fénicie Význačné znaky: - vznikaly v povodí velkých řek (budování zavlažovacích kanálů a nádrží) - hlavním způsobem obživy zemědělství - pravidelné záplavy - vládne jeden člověk s pomocí kněží, vojáků a úředníků - hlavní pracovní síla nižší vrstvy obyvatel Význačné znaky: - méně příznivé přírodní podmínky pro zemědělství - hlavní způsob obživy: zemědělství, řemesla a obchod - různé typy vlády (demokracie, republika, císařství - hlavní pracovní síla: otroci zdroj: http://www.dejepisvkostce.estranky.cz/clanky/casova-primka--osa-/casova-primka_osa_.html 1
Obrázkové písmo zdroj: https://docplayer.cz/70240665-pismo-charakteristika-pametove-instituce-i-pismo-definice-pismo-charakteristika.html, http://www.fdpstodulky.eu/stodulky/kul_12/kul124_soubory/12062501.htm Slabičné písmo (lineární písmo B Kréta) zdroj: http://www.lingvistika.mysteria.cz/linearb_abeceda.htm Slabičné písmo zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/inuktitut%c5%a1tina 2
Hláskové písmo Fénické písmo Hlaholice Alfabeta zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/f%c3%a9nick%c3%a9_p%c3%adsmo#/media/file:phoenician_alphabet.svg http://www.luzs.cz/hlaholice.html http://antika.avonet.cz/article.php?id=1494 3
Mezopotámie (z řec. mesos = uprostřed, potamos = řeka meziříčí) - tzv. kolébka civilizace - zde vzniklo zemědělství, kolo a písmo - oblast mezi řekami Eufrat a Tigris - výhodné podnebí zapříčinilo vznik zemědělství na severu M. byl dostatek srážek, na jihu M. pravidelné záplavy Historie Mezopotámie přehled MEZOPOTÁMIE Sumer Asyrská říše Babylónská říše dobytí Mezopotámie Peršany jih Mezopotámie sever Mezopotámie jih Mezopotámie Sumer - 2900 př.n.l. 2340 př.n.l. - jih Mezopotámie - první civilizovaný stát - národ Sumerů stát Sumer - Sumerové hlavně zemědělci - vytvořili důmyslný systém umělých nádrží a zavlažovacích kanálů - potřeba společné organizace a práce vedla ke vzniku vesnických osad a hrazených měst se zemědělským okolím = tzv. MĚSTSKÉ STÁTY nejznámější: Ur, Uruk, Lagash, Kiš, Nippur, Eridu - centrem městského státu byl chrám, jehož velekněz řídil i hospodářskou činnost (lidé věřili, že vládci městských států a vlastníky půdy jsou bohové) Zdroj: Hravý dějepis 6 4
Mezopotámie zdroj: http://leccos.com/pics/pic/asyrie-_historicka_mapa.jpg Zdroj: Hravý dějepis 6 5
Sumer - 2900 př.n.l. 2340 př.n.l. - jih Mezopotámie - první civilizovaný stát - národ Sumerů stát Sumer - Sumerové hlavně zemědělci - vytvořili důmyslný systém umělých nádrží a zavlažovacích kanálů - potřeba společné organizace a práce vedla ke vzniku vesnických osad a hrazených měst se zemědělským okolím = tzv. MĚSTKÉ STÁTY neznámější: Ur, Uruk, Lagash, Kiš, Nippur, Eridu - centrem městského státu byl chrám, jehož velekněz řídil i hospodářskou činnost (lidé věřili, že vládci městských států a vlastníky půdy jsou bohové) Hospodářství a obchod Sumerů - zemědělství (pšenice, ječmen, luštěniny, zelenina, datle, chov: ovcí, koz, skotu) - řemeslo: hrnčířství, textilní výroba tkaní a předení, vlnařství - nedostatek dřeva, kamene a kovů dovoz rozvoj obchodu - chrámové hospodářství X palácové hospodářství - vypsat rozdíl mezi nimi z učebnice ze strany 50 Náboženství Sumerů - POLYTEISMUS mnohobožství = víra ve více bohů či božstev, kdy každý spravoval svou oblast (bůh lásky, bůh války atd.) Vynálezy Sumerů - kolo - hrnčířský kruh rozvoj keramiky - vůz tažený dobytkem nebo koňmi - mnoho poznatků z matematiky, astronomie a lékařství - také zavedli kalendář (podobný našemu) Vznik písma - vznik písma ve 4. tis. (cca 3300 př.n.l.) v Sumeru nejstarší písemné památky nalezeny ve městě Uruk - písmo složité, psát a číst uměla málo početná skupinka písařů ti velmi vážení a důležití ve společnosti - nejdříve obrázkové písmo = piktogramy (každý obrázek znamenal jedno slovo) - poté klínové písmo (ryto rákosem do vlhkých hliněných destiček) Sumerové podlehli nájezdům kmene Akkadů vznik Akkadské říše, která neměla dlouhého trvání. Na začátku 2. tis. př.n.l. vznikly na území Mezopotámie dva samostatné státy Asýrie a Babylonie. 6
Obojí ukázka Klínového písma Zdroj: Wikipedia Sumerové podlehli nájezdům semitského kmene Akkadů vznik Akkadské říše, která neměla dlouhého trvání. Na začátku 2. tis. př.n.l. vznikly na území Mezopotámie dva samostatné státy Asýrie a Babylonie. Asyrská říše - 20. st. př.n.l. 612 př.n.l. - sever Mezopotámie - původně městský stát Aššur, jehož panovníci ovládli další města a sjednotili severní Mezopotámii - největší územní rozmach v 7. stol. př.n.l. ovládnutí celé Mezopotámie včetně Babylónie, dobytí Malé Asie, Sýrie a Palestiny - nejvýznamnější panovník Aššurbanipal dobyl Egypt a zasloužil se o založení knihovny v Ninive (přes 23 000 tisíc hliněných tabulek) - systematicky cvičená profesionální armáda velmi krutí válečníci (zabíjení zajatců nebo prodávání do otroctví) - jako první používali meče a válečné vozy - nová válečná technika ženijní jednotky (stavba táborů, pevností a cest), pěchota, jízda, lučištníci, obléhací technika (beranidla, praky, dobývací věže) 7
Osobní strážci krále Aššurbanipala Zdroj:wikipedia Babylonská říše - 1900 539 př.n.l. - jih Mezopotámie - jméno podle města Babylon - největší rozkvět za vlády Chammurapiho v 18. st. př.n.l. - řídil stát pomocí dokonalé správy, pořádku a práva 8
- nechal sepsat zákoník CHAMMURAPIHO ZÁKONÍK jeden z prvních v dějinách lidstva! o týkal se všech právních oblastí koupě a prodej, manželské vztahy, vztahy mezi rodiči a dětmi, dědických řízení, trestních činů o tresty jsou peněžité, majetkové, na životě a nucené práce tresty jsou často odvetné (oko za oko, zub za zub) - (viz příklad učebnice str. 51) - dalším panovníkem Nabukadnezar II. velký rozkvět Mezopotámie, v roce 587 př.n.l. dobyl město Jeruzalém a jeho obyvatele odvedl do Babylonu (příběh z Bible o stavbě Babylónské věže a zmatení jazyků) - nechal přestavět Babylon nejkrásnější město celého Blízkého východu - město obehnáno hradbami dlouhými 18 kilometrů, v něm 53 chrámů a královský palác, do města se vstupovalo Ištařinou bránou - po jeho smrti úpadek říše a ovládnutí v roce 539 př.n.l. Peršany Kultura ve starověké Mezopotámii Literatura - počátky písma (nejprve obrázkové hláskové klínové písmo) Písemných památek se nám zachovalo mnoho, a to díky Aššurbanipalově knihovně v Ninivě EPOS O GILGAMEŠOVI nejstarší epos z 2. tis,. př.n.l., různé verze vypráví o králi města Uruku, který toužil po nesmrtelnosti. Nakonec pochopil, že nesmrtelným se člověk může stát i tím, že vykoná něco dobrého pro ostatní lidi dozvídáme se z něj, jak Sumerové žili (vaření piva, že sportovali např. zápas, box) 9
Chammurapiho zákoník Zdroj: wikipedia Rekonstrukce Babylónských hradeb Zdroj: wikipedia 10
Ištařina brána v Pergamském muzeu v Berlíně Zdroj: wikipedia Kultura ve starověké Mezopotámii Literatura - počátky písma (nejprve obrázkové hláskové klínové písmo) 11
Písemných památek se nám zachovalo mnoho, a to díky Aššurbanipalově knihovně v Ninivě EPOS O GILGAMEŠOVI nejstarší epos světové literatury z 2. tisíciletí př.n.l., různé verze Umění a architektura vypráví o králi města Uruku, který toužil po nesmrtelnosti. Nakonec pochopil, že nesmrtelným se člověk může stát i tím, že vykoná něco dobrého pro ostatní lidi dozvídáme se z něj, jak Sumerové žili (vaření piva, že sportovali např. zápas, box) v eposu vloženo i vyprávěn o potopě světa převzal Starý zákon - byli to velmi zruční řemeslníci - zpracovávali vzácné kovy, drahé kameny - vyráběli krásné šperky a sošky - reliéfy = sochařské výtvory jen mírně vystupující z podkladu, znázorněné postavy působí strnulým dojmem, což jim dodává na vznešenosti - důležité stavby tzv. zikkuraty = obrovské stupňovité stavby, na jejichž vrcholku se nacházel chrám - nejznámější babylonský zikkurat (biblická babylonská věž ) byl vysoký 90 metrů 12
13
14
15
16
Persie Palestina Státy předního východu Persie - centrum na území dnešního Íránu - Peršané Indoevropané - zakladatelem říše byl perský vládce Kýros II. Veliký, který v pol. 6. st. př.n.l dobyl a ovládl území Babylónie, Sýrie, Fénicie, Palestiny sjednocení Přední Asie a vznik veleříše - jeho syn dobyl Egypt - hlavním městem Persepole (přepychové město) - další vládce Dareios I. - velmi schopný král nechal razit zlaté mince (rozvoj obchodu) rozdělil říši na menší správní celky tzv. satrapie, které řídili úředníci snazší celou říši řídit budování sítě silnic, hlavní cesta tzv. královská cesta (z učebnice str. 56-57 zjisti a vypiš, čím byla tato cesta originální a k čemu vedla) Dareios I. neúspěšně válčil s Řeckem - syn Xerxes pokračoval ve válce s Řeckem (řecko-perské války) - Persii dobyl ve 4. st. př.n.l. řecký vojevůdce Alexandr Makedonský Fenície - jiný název Foiníkie - oblast západního Středozemí - Féničané = semitský kmen, který sídlil pod pohořím Libanon (v Bibli tzv. Kananejci podle země Kanaánu) - řecký název foinikos vznikl podle hlavního vývozního produktu, nachově červeného barviva purpur - první město vzniklo už v 3. tisíciletí př.n.l. města Tyros, Byblos, Sidón, Arad, Akko, - budovali přístavy na pobřeží Středozemního moře = kolonizace (zakládání kolonií) = nejvýznamnější Kartágo (severní Afrika) - vyspělá řemeslná výrova (obchodovali s mědí, cesdrovým dřevem, s výrobky z hlíny, skla, kovu a vyráběli bavlněné oděvy. Látky barvili nachovým barvivem) a zemědělství (obilí, olivy, víno, ovoce) - výborní stavitelé lodí zkušení mořeplavci dálkové plavby (Středozemní moře, dokonce obepluli Afriku) - fénická kultura byla na vysoké úrovni architektura a umění na vysoké úrovni - vytvořili hláskové písmo výhodou byla jednoduchost, základem je hlásková abeceda s 24 znaky dalo základ řeckému a latinskému písmu 17
Fénická říše a schéma jejich dálkového obchodu Zdroj: Wikipedia 18
Chetitská říše - na náhorní plošině v střední části Malé Asie - příroda drsná, suchá nevhodné podmínky pro zemědělství, ale dobré pro chov dobytka - bohaté nerostné bohatství (stříbro, kámen) - indoevropský původ - jejich říše vznikla kolem roku 1650 př. n.l., kdy král Muršiliš I. dobyl Babylon a ovládl Mezopotámii a Sýrii - centrem jejich říše město Chattušaš - boje s Egyptem o nadvládu nad Sýrií bitva u Kadeše v roce 1285 př.n.l. mírová smlouva mezi chetitským králem Chattušilišem a egyptským faraónem Ramessem II. stali se z nich spojenci - zánik říše kolem roku 1200 př.n.l. pod nájezdy tzv. mořských národů Kultura: - vynález železa železné zbraně, válečné vozy výborní válečníci - převzali sumerskou a babylonskou kulturu (písmo, náboženství, literatura) - písmo klínové na hliněných tabulkách, písmo hieroglyfické, texty v chetitštině rozluštil český badatel Bedřich Hrozný - rozvoj odborné literatury (třeba o chovu koní) Chetitská říše Zdroj: Wikipedie 19
Persie - náhorní irácká plošina - centrum na území dnešního Íránu - Peršané Indoevropané - zakladatelem říše byl perský vládce Kýros II. Veliký, který v pol. 6. st. př.n.l, který dobyl a ovládl území Babylónie, Sýrie, Fénicie, Palestiny sjednocení Přední Asie a vznik veleříše - jeho syn Kambýsés dobyl Egypt - hlavním městem Persepole (přepychové město) - další vládce Dareios I. byl velmi schopný král nechal razit zlaté mince (rozvoj obchodu) rozdělil říši na menší správní celky tzv. satrapie, které řídili úředníci a tak bylo snazší celou říši řídit budování sítě silnic, hlavní cesta tzv. královská cesta (z učebnice str. 56-57 zjisti a vypiš, čím byla tato cesta originální a k čemu vedla) Dareios I. válčil s Řeckem, ale nebyl úspěšný - syn Xerxes pokračoval ve válce s Řeckem (řecko-perské války) - Persii dobyl ve 4. st. př.n.l. řecký vojevůdce Alexandr Makedonský Mapa Perské říše, níže Persepolis Zdroj: obojí učebnice 20
Palestina - Palestina není ve starověku stát, ale oblast - území kolem řeky Jordán, Mrtvé moře, pohoří Sinaj a Libanon, úzký pruh země mezi Egyptem a Mezopotámií - původní název Kanaán (od konce 4. tis. př.n.l. zde žilo semitské obyvatelstvo Kananejci, kteří žili v městských státech a neměli jednotnou vládu - ve 13. st. př.n.l. pronikání hebrejských kmenů (12 izraelských kmenů = Židé) - museli bojovat se zdejšími obyvateli a později s kmeny Pelištejců (Filištínů) podle nich dostala Palestina svůj název - Hebrejové se zabývali pastevectvím a zemědělstvím - kolem roku 1000 př.n.l. se všechny kmeny sjednotily pod vládou jednoho krále tak vznikl stát - za krále Davida došlo ke sjednocení země, upevnění státu a dobytí Jeruzaléma a rozšíření území - král Šalamoun proslul svou moudrostí o rozkvět království rozsáhlé obchodní styky, pevná vnitřní organizace státu, silná armáda o za jeho vlády byl postaven velký jeruzalémský chrám - po jeho smrti rozpory a rozpad jednotného státu na dvě území: Judsko (jih, hlavní město Jeruzalém) Izrael (sever, hlavní město Samáří) - Izrael v 8. stol. př.n.l. dobyli Asyřané a toto království zaniklo - Judsko (Jeruzalém) v roce 587 př.n.l. dobyl babylonský král Nabukadnezar II., jeho obyvatele zajal a odvlekl do Babylonu zničil jeruzalémský chrám - po dobytí Babylonie Peršany, jsou Židé propuštěni a vrátili se do Judey znovu vybudován jeruzalémský chrám - v 1. stol. př.n.l. se stát Hebrejů stal součástí římské říše jeruzalémský chrám byl po neúspěšném židovském povstání znovu rozbořen - Židé se rozptýlili mimo Palestinu, tomuto rozptýlení se říká diaspora a trvalo 2 000 let Náboženství - Hebrejské kmeny na rozdíl od ostatních národů věřily pouze v jednoho všemohoucího Boha = jediný bůh JAHVE (Hospodin) židovské náboženství se nazývá JUDAISMUS MONOTEISMUS (víra v jednoho boha) - posvátným textem Tóra (Hebrejská Bible - Starý zákon 5 knih Mojžíšových) - duchovním místem = zde se modlí - synagoga - z učebnice str. 58 opsat do sešitu za DÚ Desatero božích přikázání do sešitu!!! Starověká Palestina Zdroj: Wikipedia 21
Zdroj: učebnice dějepisu Ukázka hebrejského písma Zdroj: wikipedia 22
Tóra Zdroj: wikipedia 23
24
Zdroj: 25