PŘÍSPĚVEK 6 6. Postavení osob Zákoník rozděluje osoby na fyzické a právnické. V oblasti postavení obou kategorií osob zavádí nové pojmy právní osobnost (dnes známe jako právní subjektivitu) a svéprávnost (dnes známe jako způsobilost k právním úkonům). Právní osobnost definuje jako způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti, svéprávnost jako způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat). Výslovně stanoví, že právní osobnosti ani svéprávnosti se nikdo nemůže vzdát, a to ani zčásti. Zákoník již nezná institut zbavení svéprávnosti. Ustanovení zákona č. 40/1964 Sb.: 7, 8, 10 a 18 Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 15, 16 a 18, 3032 až 3034
PŘÍSPĚVEK 7 7. Fyzické osoby Podle zákoníku má člověk právní osobnost (v dnešním pojetí právní subjektivitu) od narození až do smrti, plně svéprávným (v dnešním pojetí způsobilým k právním úkonům) se stává zletilostí, tj. dovršením věku 18 let. Před dosažením zletilosti může plné svéprávnosti nabýt uzavřením manželství, nebo přiznáním svéprávnosti soudem (tzv. emancipací). Zákoník zvlášť akcentuje, že každý člověk má vrozená, přirozená práva, a tudíž se považuje za osobu. Tato práva jsou nezcizitelná, přičemž zákon stanoví pouze meze jejich uplatňování a způsob jejich ochrany. Ustanovení zákona č. 40/1964 Sb.: 7, 8 Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 23, 30, 37 a 19
PŘÍSPĚVEK 8 8. Změna pohlaví Kodex obsahuje výslovnou úpravu institutu změny pohlaví člověka, která nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů. Stanoví, že změna pohlaví nemá vliv na osobní stav člověka, ani na jeho osobní a majetkové poměry. Manželství nebo registrované partnerství však změnou pohlaví zaniká. O povinnostech a právech muže a ženy, jejichž manželství takto zaniklo, ke společnému dítěti a o jejich majetkových povinnostech a právech v době po zániku manželství platí obdobně ustanovení o povinnostech a právech rozvedených manželů ke společnému dítěti a o jejich majetkových povinnostech a právech v době po rozvodu. O péči každého z rodičů o společné dítě rozhodne soud, a to i bez návrhu. Ustanovení zákona č. 40/1964 Sb.: tento institut není upraven Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 29, 759 a násl., 906 a násl.
PŘÍSPĚVEK 9 9. Podpora osob při snížené či ohrožené schopnosti právně jednat Zákoník upravuje několik podpůrných opatření při narušení schopnosti zletilého člověka jednat, rozlišených v závislosti na stupni zdravotního postižení či závažnosti jiného důvodu, jenž člověka omezuje nebo mu brání při právním jednání. Zákoník v této souvislosti rozlišuje: nápomoc při rozhodování, zastoupení členem domácnosti, jmenování opatrovníka bez omezení svéprávnosti, jmenování opatrovníka při omezení svéprávnosti a předběžné prohlášení (v očekávání budoucí nezpůsobilosti právně jednat). Nově se též výslovně připouští opatrovnictví právnických osob, je-li to potřebné ke spravování jejich záležitostí nebo k hájení jejich práv. Ustanovení zákona č. 40/1964 Sb.: 10, 27 a 29 Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 38 až 65, 465 až 488, 165, 3032 až 3034
PŘÍSPĚVEK 10 10. Osoba blízká Osoba blízká je definována jako příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství. Jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Zákon zakládá vyvratitelnou právní domněnku, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí. Obdobný blízký vztah je dovozován i pro právnickou osobu a člena jejího statutárního orgánu nebo toho, kdo právnickou osobu podstatně ovlivňuje jako její člen nebo na základě dohody či jiné skutečnosti. Relevantní je tento vztah v situaci, kdy zákon stanoví k ochraně třetích osob zvláštní podmínky nebo omezení pro převody majetku, pro jeho zatížení nebo přenechání k užití jinému mezi osobami blízkými, neboť tyto podmínky a omezení platí i pro obdobná právní jednání mezi osobami uvedenými v předchozí větě. Ustanovení zákona č. 40/1964 Sb.: 116, 117 Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 22
PŘÍSPĚVEK 11 11. Právnické osoby Podle zákoníku je právnická osoba organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná. Právnické osoby mají právní osobnost (v dnešním pojetí rozuměj právní subjektivitu) od svého vzniku do svého zániku. Až na výjimky vznikají dnem zápisu do veřejného rejstříku a zanikají dnem výmazu z tohoto rejstříku. Jejich vzniku předchází tzv. ustavení právnické osoby (obdoba dnešního zřízení/založení). Právnickou osobu lze ustavit (i) zakladatelským právním jednáním, (ii) zákonem, (iii) rozhodnutím orgánu veřejné moci, nebo (iv) jiným způsobem stanoveným jiným právním předpisem. Soukromé právnické osoby kodex dělí na korporace, fundace a ústavy. Ustanovení zákona č. 40/1964 Sb.: 18, 19, 19a a 20a Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 20, 118, 122, 126 a 185, 3041 a násl.
PŘÍSPĚVEK 12 12. Jednání právnické osoby Zákoník stanoví, že členové orgánů právnické osoby za právnickou osobu rozhodují a nahrazují její vůli, jde tedy o koncepci zastoupení právnické osoby členy jejího orgánu. Způsob a rozsah rozhodování členů orgánů za právnickou osobu stanoví zákon, případně určí zakladatelské právní jednání. Statutární orgán má veškerou působnost k jednání za právnickou osobu, ledaže je svěřena jinému jejímu orgánu. Právnickou osobu zastupují i její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich pracovnímu zařazení nebo funkci; obvyklost je přitom posuzována z pohledu veřejnosti. Obdobně to platí i pro členy právnické osoby nebo členy jiného jejího orgánu nezapsaného do veřejného rejstříku. Kdo právnickou osobu zastupuje, musí dát najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Ustanovení zákona č. 40/1964 Sb.: 20 Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 151, 161, 163, 164 a 166
PŘÍSPĚVEK 13 13. Rozdělení soukromých právnických osob Zákoník dělí soukromé právnické osoby na korporace, fundace a ústavy. Korporace je obecně tvořena společenstvím osob, nicméně může být tvořena i jediným členem. Korporacemi jsou (i) obchodní společnosti a družstva, blíže upravené v samostatném zákoně o obchodních společnostech a družstvech, a (ii) tzv. spolky svazky minimálně tří členů vedených společným zájmem. Fundace jsou naopak tvořeny majetkem vyčleněným k určitému účelu; jsou jimi nadace a nadační fondy. Ústav je právnická osoba ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Ustanovení zákona č. 40/1964 Sb.: 18 Ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.: 210 až 418, 3041 a násl.