vyhlášky o minimálních náležitostech statutu

ODŮVODNĚNÍ vyhlášky o minimálních náležitostech statutu fondu kolektivního investování a podmínkách pro užívání označení krátkodobý fond peněžního trhu a fond peněžního trhu A. OBECNÁ ČÁST a) Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (malá RIA) 1. DŮVOD PŘEDLOŽENÍ Ministerstvo financí České republiky připravilo změnu zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ZKI ) v souvislosti s implementací směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (přepracované znění) (dále také směrnice UCITS IV ). Navrhovaný zákon, kterým se mění zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen novela ZKI/UCITS IV ) předpokládají rozsáhlou změnu zákonné úpravy, v důsledku které je nezbytné vydat nově či alespoň upravit prakticky veškeré podzákonné právní předpisy. Mezi ně patří i vyhláška č. 482/2006 Sb., o minimálních náležitostech statutu a povinných náležitostech zjednodušeného statutu fondu kolektivního investování (dále jen vyhláška č. 482/2006 Sb. ). Do vyhlášky č. 482/2006 Sb. je zapotřebí implementovat články 63 odst. 1, 68 až 75 a čl. 79 odst. 1směrnice UCITS IV, adaptovat některá ustanovení nařízení Komise (EU) č. 583/2010 1) (dále jen nařízení Komise č. 583/2010 ) a provést další úpravy požadované novelou ZKI/UCITS IV. 1.1 Název Vyhláška č. 193/2011 Sb., o minimálních náležitostech statutu fondu kolektivního investování a podmínkách pro užívání označení krátkodobý fond peněžního trhu a fond peněžního trhu. 1. 2 Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností Identifikace problému Vyhláška č. 482/2006 Sb. a změny na úrovni zákona Ministerstvem financí navrhovaná novela ZKI/UCITS IV, jejíž účinnost se předpokládá od 1. července 2011, rozsáhle mění dosavadní znění ZKI. Změny vyvolané implementací evropského práva se promítají i do náležitostí statutu, které upravuje vyhláška č. 482/2006 Sb. Především je nezbytné zohlednit - zrušení zjednodušeného statutu a v případě fondů kolektivního investování, které shromažďují peněžní prostředky od veřejnosti, jeho nahrazení tzv. sdělením klíčových informací, - zavedení řídících standardních fondů a podřízených standardních fondů, 1) Nařízení Komise (EU) č. 583/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o klíčové informace pro investory a podmínky, které je třeba splnit při poskytování klíčových informací pro investory nebo prospektu na jiném trvalém nosiči, než je papír, nebo prostřednictvím internetových stránek. 1

- podmínky pro užívání označení krátkodobý fond peněžního trhu a fond peněžního trhu, - odlišnosti ve způsobu schvalování změn statutu Českou národní bankou, jedná-li se o speciální fond kvalifikovaných investorů. Cíle vyhlášky, kterých má být dosaženo Cílem návrhu vyhlášky je stanovit minimální náležitosti statutu a bližší požadavky na jeho obsah. Návrh vyhlášky respektuje záměr zákonodárce implementovat směrnici UCITS IV do českého právního řádu. V rámci tohoto procesu ponechal zákonodárce České národní bance prostor pro provedení zákona. Při provádění zákona musí Česká národní banka implementovat pravidla evropského práva, jejichž okruh zákonodárce vymezil svými zmocňovacími ustanoveními, a provést další cíle sledované novelou ZKI/UCITS IV. V oblastech, které ponechal zákonodárce beze změny, by měla být novou vyhláškou sledována kontinuita s dosavadní právní úpravou, doplněna o několik upřesňujících změn, které vyplývají ze zkušeností z aplikace dosavadních předpisů. Rizika spojená s nečinností Novela ZKI/UCITS IV s vydáním prováděcího předpisu upravující minimální náležitosti statutu výslovně počítá. Bez vydání nové vyhlášky by nedošlo k úplné implementaci směrnice UCITS IV, adaptaci prováděcího nařízení Komise č. 583/2010 a souvisejících doporučení Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry 2). Investiční společnosti a investiční fondy by rovněž nevěděly, jak postupovat při sestavování statutu fondu kolektivního investování podle nových požadavků stanovených pravidly evropského práva. 2. NÁVRH VARIANT ŘEŠENÍ 2.1 Návrh možných řešení včetně varianty nulové Cílem nové regulace je především aktualizace podzákonného předpisu podle novely ZKI/UCITS IV a dále doplnění několika upřesňujících změn, které vyplývají ze zkušeností z aplikace dosavadních předpisů. Varianta 1: nulová Jednou z možných variant je tzv. nulová varianta novou vyhlášku nevydávat či neprovádět její novelizaci. Pak by však regulatorní úprava neodpovídala záměru zákonodárce, a tím ani cíli nové regulace, byla by v ní podstatná mezera a mohla by se projevit výše zmíněná rizika spojená s nečinností. Varianta 2: novelizace vyhlášky č. 482/2006 Sb. Novela ZKI/UCITS IV se ve výše uvedených oblastech promítá do úpravy vyhlášky č. 482/2006 Sb., která by si vyžádala provedení podstatných změn. Vzhledem k rozsahu změn vyvolaných novelou ZKI/UCITS IV by novelizace vyhlášky znamenala vytvoření nepřehledné a uživatelsky nevhodné regulace. Varianta 3: vydání nové vyhlášky nahrazující vyhlášku č. 482/2006 Sb. Nahrazení vyhlášky č. 482/2006 Sb. novým podzákonným právním předpisem se jeví vzhledem k rozsahu změn jako nejvhodnější řešení. 2) CESR s Guidelines on a common definition of European money market fund ze dne 19. května 2010 (CESR/10-049). 2

2.2 Dotčené subjekty Návrh vyhlášky se týká činnosti fondu kolektivního investování a investiční společnosti. 3. VYHODNOCENÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ 3.1 Identifikace nákladů a přínosů Připravovaný návrh vyhlášky by měl nově upravit stávající oblast regulace minimálních náležitostí statutu. V pravém slova smyslu však není návrh vyhlášky původcem změn. Ty jsou vyvolány, s ohledem na potřebu implementace evropského práva, zejména novelou ZKI/UCITS IV. Změny promítnuté do návrhu vyhlášky jsou dvojího druhu. Za prvé se jedná o promítnutí změn v návaznosti na novelu ZKI/UCITS IV, resp. na novou legislativu EU. Významnou změnou je především nahrazení zjednodušeného statutu sdělením klíčových informací. Údaje vyžadované ve sdělení klíčových informací je třeba reflektovat v úpravě statutu. Za druhé se jedná o několik upřesňujících změn, které vyplývají ze zkušeností z aplikace dosavadních předpisů. Náklady pro stávající fondy kolektivního investování budou jednorázové, spojené s přípravou změn statutu podle nové vyhlášky a v případě fondů kolektivního investování určených pro veřejnost rovněž s podáním žádosti o schválení změn statutu ČNB (zaplacení správních poplatků). K provedení změn statutu stanoví vyhláška přechodné období nejdéle do 30. června 2012. Ke splnění podmínek pro používání označení krátkodobý fond peněžního trhu nebo fond peněžního trhu stanoví vyhláška přechodné období do 31. prosince 2011. ČNB konzultovala problematiku s Asociací pro kapitálový trh, jejíž členové odhadli náklady ve výši nepřesahující 1 milion Kč. Při výpočtu byl brán v úvahu pokles počtu změn statutu, které podléhají předchozímu schválení ČNB, zjednodušení způsobu podání návrhu změny statutu, která podléhá předchozímu schválení ČNB, a nárůst správních poplatků hrazených při změně statutu v souvislosti se změnou zákona o správních poplatcích (zákon č. 634/2004 Sb.). K otázce nákladů je však třeba uvést, že pro fondy kolektivního investování, které jsou určené veřejnosti, povinnost připravit sdělení klíčových informací vyplývá přímo ze zákona a fondy tak do změn statutu příslušné pasáže v zásadě pouze převezmou. Obdobně lze konstatovat, že většina fondů kolektivního investování podává každoročně žádost o změnu statutu a správní poplatky by hradila v rámci daného přechodného období bez ohledu na změnu vyhlášky. Promítnutí příslušných částí sdělení klíčových informací do návrhu vyhlášky lze současně považovat za přínosné. Pro osoby sestavující statut budou obdobné právní konstrukce a formulace představovat větší komfort při tvorbě obou dokumentů (statutu nebo sdělení klíčových informací), pro investory pak bude přínosem možnost srovnat sdělení klíčových informací se statutem a najít v něm podrobnější nebo doplňující informace o fondu. Návrh vyhlášky nemá finanční dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. 3.2 Konzultace Problémy, s nimiž se má nová vyhláška vypořádat, byly projednávány v rámci České národní banky a s následujícími subjekty: Ministerstvem financí ČR a Asociací pro kapitálový trh. Tyto subjekty byly v lednu 2011 vybídnuty k vyjádření k paragrafovanému znění vyhlášky a jejímu odůvodnění. Na přelomu dubna a května 2011 proběhlo meziresortní připomínkové řízení. Vedle povinných připomínkových míst byly konzultovány Asociace pro kapitálový trh a Česká bankovní asociace. V návaznosti na jednání s Ministerstvem financí a Asociací pro kapitálový trh byla změněna úprava poplatků (zavedení pojmu celkové nákladovosti) a 3

doplněna problematika strukturovaných fondů (uvedení informace o třech scénářích vývoje namísto historické výkonnosti fondu). Tyto úpravy navazují na nařízení Komise č. 583/2010 o klíčových informacích pro investory a doporučení Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry 3). Ostatní připomínky byly zejména formálního či legislativně-technického charakteru. Návrh nové vyhlášky nepodléhá konzultaci s Evropskou centrální bankou podle Rozhodnutí Rady č. 98/415/ES ze dne 29. června 1998 o konzultacích vnitrostátních orgánů s Evropskou centrální bankou k návrhům právních předpisů. 4. NÁVRH ŘEŠENÍ 4.1 Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení Zvolit tzv. nulovou variantu nelze, protože by tak po novelizaci ZKI vznikla zásadní disproporce mezi představou zákonodárce vtělenou do novely ZKI/UCITS IV a faktickým stavem způsobeným neexistencí odpovídajícího prováděcího právního předpisu. Novelizace platné vyhlášky č. 482/2006 Sb. by vzhledem k rozsahu změn vyvolaných novelou ZKI/UCITS IV působila nepřehledně. Za nejvhodnější řešení proto považujeme vydání nové vyhlášky, která bude provádět ZKI po jeho změně novelou ZKI/UCITS IV a nahradí vyhlášku č. 482/2006 Sb. 4.2 Implementace a vynucování Implementace předkládaného návrhu předpokládá přizpůsobení statutu, nevyžaduje však zásadní změny činnosti dotčených subjektů ani České národní banky při výkonu dohledu. Respektování právní úpravy je zajištěno podle povahy věci prostředky správní kontroly a dohledu. Předkládaný návrh neobsahuje řešení, která by představovala zvýšené riziko z hlediska proveditelnosti a vynutitelnosti. 4.3 Přezkum účinnosti Přezkum účinnosti nové vyhlášky se předpokládá provádět průběžně při výkonu dohledu a v rámci správních řízení při schvalování změn statutu fondů kolektivního investování. 4.4 Kontakty a prohlášení schválení hodnocení dopadů Petr Janeček Česká národní banka Sekce regulace a analýz finančního trhu Odbor regulace finančního trhu Tel.: + 420 224 413 139 E-mail: petr.janecek@cnb.cz 3) Doporučení Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry ze dne 1. července 2010 (CESR/10-674) CESR s guidelines on the methodology for calculation of the ongoing charges figure in the Key Investor Information Document a doporučení Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry CESR/10-1318 ze dne 20. 12. 2010: Selection and presentation of performance scenarios in the Key Investor Information document for structured UCITS. 4

b) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je vyhláška navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání, s právem Evropské unie a mezinárodními smlouvami Nová vyhláška je navrhována v mezích zmocnění, jež je upraveno podle 139 odst. 1 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění zákona č. 188/2011 Sb. k provedení 3 odst. 4, 84a odst. 5 a 8 ZKI. Nová vyhláška je navržena v kontextu právního řádu jako celku, respektuje význam právních pojmů, jednotlivé instituty soukromého a veřejného práva. Nová vyhláška je transpozičním předpisem ve vztahu ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů. Nová vyhláška rovněž zohledňuje - nařízení Komise č. 583/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o klíčové informace pro investory a podmínky, které je třeba splnit při poskytování klíčových informací pro investory nebo prospektu na jiném trvalém nosiči, než je papír, nebo prostřednictvím internetových stránek, - doporučení Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry CESR s Guidelines on common definition of European money market fund ze dne 19. května 2010. Nová vyhláška je v souladu s obecnými právními zásadami práva Evropské unie a judikaturou soudních orgánů Evropské unie. B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST K části první Základní ustanovení ( 1 a 2) K 1 Ustanovení vymezuje předmět právní úpravy, tj. podrobněji upravuje minimální náležitosti statutu fondu kolektivního investování a jeho změny, které nepodléhají předchozímu schválení Českou národní bankou, vymezuje podmínky, za kterých lze používat označení krátkodobý fond peněžního trhu a fond peněžního trhu, a dále implementuje a zapracovává některá pravidla evropského práva (zejména čl. 63 odst. 1, čl. 68 až 75 a čl. 79 odst. 1 směrnice č. 2009/65/ES, nařízení Komise č. 583/2010). K 2 Ustanovení 2 stanoví požadavky na obsah statutu. Z důvodu zajištění srovnatelnosti struktury statutů pro investory se statut bude (až na vyhláškou stanovené výjimky) členit na části odpovídající jednotlivým paragrafům hlavy I a ustanovením 18 a 19 části druhé. Jednotlivé části statutu se mohou dále členit. Další informace ( 17) je možné uvést i v jiných částech statutu, pokud s nimi věcně souvisejí. Vyhláška umožňuje, aby některé údaje uvedené v odstavci 2, které podléhají častějším změnám, statut uváděl v příloze, pokud na ně bude v textu odkázáno. Vyhláška stanoví pouze minimální náležitosti statutu, a proto statut může obsahovat i další náležitosti. 5

Zvláštní náležitosti statutu podřízeného standardního fondu, speciálního fondu nemovitostí, speciálního fondu fondů, speciálního fondu kvalifikovaných investorů a strukturovaného fondu se uvedou v té části statutu podle 2 odst. 1, ke které podle svého obsahu náleží. K části druhé Minimální náležitosti statutu ( 3 až 23) K hlavě I Obecné náležitosti statutu ( 3 až 17) K 3 Ustanovení 3 stanoví přehled společných minimálních náležitostí statutu fondu kolektivního investování spolu s odkazy na jednotlivá ustanovení, ve kterých jsou tyto náležitosti podrobněji upraveny. K 4 a 5 Ustanovení 4 a 5 upravují přehled informací, které patří mezi základní údaje o fondu kolektivního investování a údaje o investiční společnosti. Mimo jiné se požaduje, aby internetová adresa, na které jsou uvedeny informace o fondu kolektivního investování, byla uvedena dostatečně přesným způsobem. Cílem je umožnit investorovi snadný přístup ke všem potřebným informacím o daném fondu (nestačí např. domovská internetová adresa skupiny). Je-li fond kolektivního investování nabízen v zahraničí, uvede ve statutu, která jazyková verze statutu je rozhodná [ 4 odst. 1 písm. h)]. Ustanovení 4 odst. 2 písm. c) upravuje další náležitosti základních údajů statutu uzavřeného podílového fondu, pokud jde o možnost odkoupení podílových listů od podílníků podle 13a odst. 1 a 2 ZKI. V ustanovení 4 je v poznámce pod čarou odkázáno na ZKI při použití pojmu údaje o či údaje o osobě. Jelikož se jedná o pojem ze zákona [viz 2 odst. 1 písm. m)], není nutné tento pojem zvlášť definovat ve vyhlášce; přesto považujeme za vhodné na něj při jeho prvním použití odkázat. Při poskytování těchto údajů je pak nezbytné v souladu se zákonem rozlišovat, zda se jedná o fyzickou či právnickou osobu. Dále se vyžaduje, aby v případě investičního fondu byl ve statutu uveden údaj o konsolidačním celku, ke kterému patří. Postačí uvedení obchodní firmy, identifikačního čísla a sídla konsolidující účetní jednotky ( 22a odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů). Datem vzniku investiční společnosti [ 5 odst. 1 písm. c)] se rozumí datum zápisu do obchodního rejstříku, resp. datum pozdější, pokud je uvedeno v žádosti. Ustanovení 5 odst. 2 upravuje povinnost uvést údaje uvedené v rozsahu podle 5 odst. 1 obdobně i pro zahraniční investiční společnost. K 6 Statut musí rozlišovat mezi investičními cíly a způsoby investování. Odstavec 1 upravuje obecný popis investičních cílů fondu kolektivního investování a uvádí příkladmo některé údaje. Investičním cílem fondu kolektivního investování je např. zhodnocení investice nad úrovní obvyklou u krátkodobých termínovaných vkladů nebo dosažení lepší výkonnosti fondu oproti vývoji ukazatele na trhu, kde je majetek fondu investován. 6

Sledováním indexu se rozumí porovnávání výkonnosti fondu se stanoveným indexem (benchmarkem) nebo jiným relevantním ukazatelem uvedeným ve statutu fondu kolektivního investování. Indexem nebo ukazatelem se rozumí také synteticky stanovený index nebo ukazatel. V případě syntetického indexu nebo ukazatele fond uvede zejména způsob jeho stanovení a rebalancování jeho složek. Kopírováním indexu se rozumí replikace portfolia indexového koše nebo indexových košů (pokud fond kopíruje více indexů) v odpovídajících vahách v portfoliu fondu kolektivního investování nebo nákup nástroje, který sám tento index kopíruje. Odstavec 2 upravuje podrobný popis způsobu investování fondu kolektivního investování. Písmeno a) odstavce 2 upravuje povinnost uvést ve statutu podrobnější označení fondu kolektivního investování podle rizika druhu aktiv, do kterých fond převážně investuje. Tím se rozumí uvedení údaje, zda se fond řadí např. mezi fondy akciové nebo dluhopisové. Název nebo obchodní firma fondu kolektivního investování nesmí být klamavé nebo zavádějící ( 3 odst. 4 ZKI). Podmínky pro používání označení krátkodobý fond peněžního trhu a fond peněžního trhu jsou blíže upraveny v části čtvrté vyhlášky v souladu s doporučením Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry ze dne 19. května 2010 (CESR/10-049). Označení fondu kolektivního investování podle druhu aktiv, do kterých investují, a podle dalších kritérií upravuje Metodika klasifikace fondů závazná pro členy AKAT. Písmeno b) odstavce 2 upravuje povinnost uvést ve statutu podrobné vymezení aktiv, do kterých má fond kolektivního investování investovat včetně investičních limitů, pokud jsou vymezeny. Podrobnějším vymezením se rozumí povinnost fondu kolektivního investování pozitivním způsobem formulovat jednotlivé druhy aktiv, do kterých investuje např. fond akciový popíše druhy akcií, do kterých investuje, kde se s těmito akciemi obchoduje, apod. Obdobným způsobem jsou pro fond dluhopisový pozitivním způsobem formulovány typy dluhopisů, do kterých fond investoval [ 6 odst. 2 písm. d)]. Odstavec 3 upravuje povinnost uvést ve statutu základní charakteristiku typického investora, pro kterého příslušný fond kolektivního investování představuje vhodnou investici, a to především z hlediska: - míry averze investora vůči rizikům spojeným s investováním do fondu kolektivního investování (např. konzervativní investor nebo investor, který má nízkou averzi k riziku), - požadované úrovně jeho zkušeností (např. začínající investor, zkušený investor), - investičního horizontu. K 7 Ustanovení 7 stanoví podrobná pravidla pro prezentaci rizikového profilu fondu kolektivního investování ve statutu, k jehož vyjádření se používá syntetický ukazatel. Syntetický ukazatel vychází z historické volatility fondu. Na základě volatility je fond zařazen do příslušné kategorie podle rizikovosti. Kategorie rizikovosti fondu jsou prezentovány ve vzestupném pořadí dle míry rizika na číselné stupnici od jedné do sedmi. Na stupnici musí být uvedeno, že nižší riziko znamená potenciálně nižší výnosy a vyšší riziko znamená potenciálně výnosy vyšší. Pro způsob výpočtu a prezentace syntetického ukazatele u fondu kolektivního investování se odkazuje na článek 8 a přílohu č. 1 nařízení Komise č. 583/2010. Podrobnější metodiku výpočtu syntetického ukazatele upravuje dále doporučení Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry ze dne 1. července 2010 (CESR/10-673) - CESR s guidelines on the 7

methodology for the calculation of the synthetic risk and reward indicator in the Key Investor Information Document. Slovně je doplněn a vysvětlen syntetický ukazatel a rizika, jež nejsou ukazatelem podchycena, avšak mohou mít zásadní dopad na poměr rizika a výnosů fondu kolektivního investování. Je žádoucí, aby investor získal ze statutu jasnou představu o míře rizika spojeného s investováním do konkrétního fondu. Formální konstatování rizikovosti investice není dostačující. K 8 Pro způsob prezentace historické výkonnosti fondu kolektivního investování pomocí sloupcového diagramu, včetně podmínek, způsobu použití simulovaných hodnot a náležitostí upozornění, která doplňují sloupcový diagram, se odkazuje na články 15 až 19 a přílohu č. 3 nařízení Komise č. 583/2010. Výpočet historické výkonnosti prezentovaný pomocí sloupcového diagramu vychází z hodnoty vlastního kapitálu fondu a z předpokladu, že výnosy z hospodaření s obhospodařovaným majetkem fondu jsou znovu investovány. K 9 Ustanovení 9 stanoví dispozitivní výčet zásad hospodaření s majetkem fondu kolektivního investování. Fond kolektivního investování mimo jiné uvede, zda zisk nebo výnosy z obhospodařování majetku fondu budou vypláceny nebo znovu investovány. Pokud fond kolektivního investování postupuje podle 8 odst. 3 písm. b) ZKI a zachází rozdílně s podílníky, potom uvede, jak nakládá se ziskem, resp. s výnosy z hospodaření majetku fondu zvlášť pro jednotlivé skupiny podílníků. K 10 a 11 Ustanovení 10 upravuje náležitosti informací o výplatě podílu na zisku nebo jiných výnosů fondu kolektivního investování. Využívá-li fond kolektivního investování možnosti stanovené v 16a ZKI, tj. účetní závěrku fondu a rozdělení zisku nebo jiných výnosů z majetku fondu kolektivního investování nemusí schvalovat valná hromada investiční společnosti, ale např. shromáždění podílníků, uvede tuto skutečnost ve statutu. Podílem na výnosech se rozumí v návaznosti na ustanovení 85 odst. 4 ZKI možnost investiční společnosti obhospodařující podílový fond vyplácet výnosy spojené s přírůstky u nástrojů, které jsou v majetku fondu, aniž by fond generoval v daném roce zisk. Pokud podílový fond využívá této možnosti, uvede se to ve statutu spolu s vymezením podmínek, za kterých umožňuje takové vyplácení. Ve statutu podílového fondu je dále třeba uvést způsob vyplácení podílu na výnosech. K 12 Poplatky jsou prezentovány ve formě tabulky podle přílohy č. 1 vyhlášky. Statut musí obsahovat podrobné členění poplatků hrazené přímo investorem (např. vstupní nebo výstupní poplatky) a poplatky hrazené z majetku fondu. 8

Jedná-li se o vstupní poplatek ve formě emisního ážia, uvede se jeho výše. Údaje v tabulce o přirážkách, srážkách nebo emisním ážiu jsou doplněny o informaci o tom, že investor může zjistit aktuální výši úplaty přirážky nebo srážky od svého finančního poradce nebo distributora. K 13 Celková nákladovost zahrnuje způsob určení a výši úplaty za obhospodařování depozitáři a další náklady hrazené z majetku fondu kolektivního investování. Vždy je třeba uvést jak způsob výpočtu poplatku za obhospodařování, tak i jeho výši. Informace o celkové nákladovosti jsou uvedeny v tabulce podle přílohy č. 1 vyhlášky s příslušným popisem. Podrobnější metodiku výpočtu celkové nákladovosti upravuje doporučení Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry ze dne 1. července 2010 (CESR/10-674) CESR s guidelines on the methodology for calculation of the ongoing charges figure in the Key Investor Information Document. K 14 V ustanovení 14 jsou uvedeny jednotlivé výjimky ve způsobu prezentace poplatků, resp. upozornění, která prezentaci poplatků doplňují. Úprava stanovená v odstavci 3 navazuje na ustanovení 8 odst. 3 písm. a) ZKI, které umožňuje stanovit podílníkům téhož podílového fondu rozdílné přirážky, srážky nebo jiné poplatky stanovené na základě určitého kritéria např. objemu počáteční investice, délce doby držení podílového listu, apod. Stanoví-li podílový fond takovou možnost, informuje o tom ve statutu a popíše kritérium, na základě kterého stanoví odlišné poplatky. Fond dále uvede v tabulce podle přílohy č. 1 vyhlášky jednotlivé druhy poplatků za každou skupinu zvlášť např. provozní náklady pro investory s počáteční investicí do 10 000 Kč/nad 10 000 Kč. K 15 Ve statutu se uvedou údaje o osobě depozitáře a charakteristika jeho činnosti, stejně jako údaje o osobách, kterým depozitář svěřil výkon některé činnosti (outsourcing). Svěření výkonu činnosti depozitáře na jinou osobu nemá vliv na odpovědnost depozitáře za výkon činnosti vůči investiční společnosti nebo investičnímu fondu. K 16 a 17 Pokud investiční společnost nebo investiční fond svěří obhospodařování majetku fondu nebo výkon činnosti, které jsou obvykle součástí obhospodařování majetku, jiné k tomu oprávněné osobě (outsourcing), uvedou se ve statutu fondu údaje a informace o této osobě. Fond ve statutu rovněž uvede, která část majetku je svěřená k obhospodařování jiné osobě a tuto část majetku blíže popíše. K hlavě II Zvláštní náležitosti statutu fondu kolektivního investování K 18 Ustanovení 18 upravuje způsob určení a četnost stanovení aktuální hodnoty podílového listu a postupy a podmínky pro vydávání a odkupování podílových listů. 9

V návaznosti na 8 odst. 3 ZKI, který umožňuje, aby v rámci téhož podílového fondu bylo zacházeno s podílníky rozdílně, tj. podílové listy zakládaly jiná práva a povinnosti pro jednotlivé skupiny podílníků, upravuje odstavec 2 informace o takovém podílovém fondu. Pokud fond kolektivního investování v návaznosti na 8 odst. 3 zachází s podílníky rozdílně, uvede informace uvedené v ustanoveních 8, 10, 11, 12 odst. 4, 14 odst. 3 a 18 odst. 1 zvlášť za jednotlivé skupiny podílníků. K 19 Ustanovení 19 upravuje zvláštní náležitosti statutu investičního fondu charakteristické pro tento typ fondu např. postup při upisování akcií, stanovení lhůt pro upisování akcií, postup při zvyšování kapitálu investičního fondu, apod. K 20 Rizikový profil podřízeného standardního fondu by v zásadě měl odpovídat rizikovému profilu řídícího standardního fondu. Tyto údaje je však potřebné doplnit vhodným vysvětlením nebo upravit, pokud podřízený standardní fond drží doplňkový majetek, který by mohl změnit rizikový profil v porovnání s řídícím standardním fondem. Údaje by tedy měly uvádět rizika plynoucí z tohoto doplňkového majetku [ 20 odst. 1 písm. a)]. Pokud podřízený standardní fond zobrazuje historickou výkonnost řídícího standardního fondu jako svůj benchmark, doplní jí svou vlastní historickou výkonností v rámci jednoho zobrazení. Investorům do podřízeného standardního fondu by měly být sděleny: - veškeré náklady spojené s investováním do podřízeného standardního fondu (např. úplata depozitáři), - veškeré náklady spojené s investováním do řídícího standardního fondu, do jehož cenných papírů podřízený standardní fond investoval (např. přirážky, srážky a emisní ážio) a - sloučené náklady investování do podřízeného a řídícího standardního fondu (vyjádřené v částce celková nákladovost podřízeného standardního fondu). K 21 Vzhledem ke specifickému investičnímu zaměření speciálního fondu nemovitostí se upravují zvláštní náležitosti statutu týkající se investičních cílů a způsobu investování, upozornění na rizika charakteristická pro speciální fond nemovitostí a zásady hospodaření s majetkem speciálního fondu. Vzhledem k charakteristice speciálního fondu nemovitostí se rizikový profil fondu nezobrazuje pomocí syntetického ukazatele. Informace o rizikovém profilu speciálního fondu nemovitostí obsahují popis rizik typických pro tento fond a upozornění na rizika spojená s doplňkovým likvidním majetkem. Ustanovení 12 odst. 4 ZKI umožňuje upravit ve statutu odchylnou lhůtu pro odkupování podílových listů a lhůtu pro pozastavení vydávání a odkupování podílových listů. Využije-li speciální fond nemovitostí této zvláštní lhůty, uvede ji ve statutu. K 22 Speciální fond fondů informuje o sobě a o cílových fondech, do kterých investuje. Statut speciálního fondu fondů však nemusí podrobně informovat o jednotlivých rysech každého cílového fondu, které se navíc pravděpodobně průběžně mění, je-li speciální fond fondů 10

aktivně spravován. Statut speciálního fondu fondů má poskytovat účelné a srozumitelné informace o investičních cílech a způsobu investování speciálního fondu fondů, jeho rizikových faktorech a struktuře poplatků. Vyhláška definuje způsob výpočtu ukazatele celkové nákladovosti speciálního fondu fondů pomocí syntetického ukazatele celkové nákladovosti (syntetický TER). K 23 Ustanovení 23 upravuje zvláštní náležitosti statutu speciálního fondu kvalifikovaných investorů. ZKI stanoví pouze základní povinnosti a omezení pro tento typ speciálního fondu a ponechává určitou volnost pro vymezení investičních cílů a způsobu investování (avšak v souladu se statutem). Proto je třeba klást velký důraz na podrobné zpracování způsobu investování ve statutu, včetně používaných technik a nástrojů pro obhospodařování majetku fondu, stanovených limitů a pravidel pro nakládání s majetkem. Vzhledem k liberálnější povaze regulace speciálního fondu kvalifikovaných investorů, která se může projevit v jeho rizikovém profilu, statut mimo jiné vymezí okruh kvalifikovaných investorů a minimální investici jednoho investora. Cílem je, aby od osob, které budou investovat do tohoto fondu, bylo možné důvodně očekávat dostatek zkušeností v oblasti finančního trhu. Speciální fond kvalifikovaných investorů je v praxi poměrně často využíván k investicím do nemovitostí. Proto je speciálnímu fondu kvalifikovaných investorů v ustanovení 12 odst. 4 ZKI také umožněno (obdobně jako speciálnímu fondu nemovitostí) upravit ve statutu odchylnou lhůtu pro odkupování podílových listů a lhůtu pro pozastavení vydávání a odkupování podílových listů. Využije-li speciální fond této zvláštní lhůty, uvede ji ve statutu. Pokud speciální fond kvalifikovaných investorů využije možnosti stanovit v depozitářské smlouvě omezení nebo vyloučení některých činností depozitáře podle ustanovení 21 odst. 4 ZKI, podrobně uvede tyto odchylky ve statutu [ 23 písm. j)]. K 24 Strukturovaný fond v informacích o investičních cílech a způsobu investování uvede podrobnosti o stanoveném výpočtu a místo údajů o historické výkonnosti uvede příklad nejméně 3 scénářů možné výkonnosti (pozitivní, neutrální a negativní). Podrobnější metodiku způsobu prezentování scénáře výkonnosti fondu a náležitosti slovního vysvětlení stanoví doporučení Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry CESR/10-1318 ze dne 20. 12. 2010: Selection and presentation of performance scenarios in the Key Investor Information document for structured UCITS. K části třetí Změny statutu nepodléhající předchozímu schválení Českou národní bankou K 25 Ustanovení 25 upravuje změny statutu, které nepodléhají předchozímu schválení České národní banky. Pro lepší uživatelské pohodlí jsou neschvalované změny vyjádřeny pozitivním výčtem s odkazy na relevantní ustanovení vyhlášky. Předchozí schválení České národní banky nevyžadují změny statutu speciálního fondu kvalifikovaných investorů. Důvodem je specifická povaha tohoto fondu, který podléhá nižší míře regulace než ostatní druhy fondů. Informace, které nejsou minimálními náležitostmi statutu stanovenými touto vyhláškou, nepodléhají předchozímu schválení České národní banky. 11

K části čtvrté podmínky pro užívání označení krátkodobý fond peněžního trhu a fond peněžního trhu K 26 a 27 V 26 a 27 jsou uvedeny podmínky pro užívání označení krátkodobého fondu peněžního trhu a fondu peněžního trhu. Ustanovení 26 a 27 navazují na 3 odst. 4 ZKI a adaptuje doporučení Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry ze dne 19. května 2010 (CESR/10-049) upravující požadavky pro krátkodobé fondy peněžního trhu a fondy peněžního trhu. Vážená průměrná splatnost (Weighted Average Maturity, WAM) označuje vážený průměr doby splatnosti všech aktiv ve fondu, který odráží konkrétní podíly v každém nástroji, za předpokladu, že dobou splatnosti nástroje s pohyblivou úrokovou sazbou se rozumí čas zbývající do dalšího nastavení úrokové sazby, nikoliv časový úsek, ve kterém musí být splacena hodnota cenného papíru. WAM se používá pro měření citlivosti fondu peněžního trhu na změnu úrokových sazeb na peněžním trhu. Vážená průměrná životnost (Weighted Average Life, WAL) označuje vážený průměr zbytkové splatnosti jednotlivých cenných papírů v majetku fondu, tedy průměrnou dobu, do kdy musí být jistina splacena v plné výši (bez ohledu na úrok a diskont). WAL neumožňuje použití časového období zbývajícího do dalšího nastavení úrokové sazby. Na rozdíl WAM, výpočet WAL používá pouze konečnou splatnost cenného papíru. WAL se používá pro měření rizika protistrany, tzn. čím delší je období do splacení jistiny, tím větší je riziko protistrany. K části páté Přechodná a závěrečná ustanovení K 28 až 30 K 28 Fondy kolektivního investování založené po 1. červenci 2011 postupují podle této vyhlášky. Naopak fondy kolektivního investování založené před 1. červencem 2011 budou moci využít přechodného období do: okamžiku první změny statutu fondu; při první změně statutu fond kolektivního investování uvede svůj statut do souladu s touto vyhláškou, nejpozději však do 30. června 2012, pro uvedení statutu do souladu s touto vyhláškou. Změnami statutu se v 28 rozumí pouze změny statutu, které podléhají předchozímu schválení Českou národní bankou. Odstavec 2 upravuje přechodné ustanovení pro fond kolektivního investování, který používá označení krátkodobý fond peněžního trhu a fond peněžního trhu. Lhůta pro uvedení označení těchto fondů do souladu s vyhláškou je v návaznosti na doporučení Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry ze dne 19. května 2010 (CESR/10-049) stanovena do 31. prosince 2011. K příloze č. 1 Struktura tabulky v této příloze odpovídá tabulce uvedené v příloze č. II nařízení Komise č. 583/2010. Struktura tabulky se může měnit v závislosti na upřesněních nebo výjimkách stanovených vyhláškou např. pokud podílový fond uplatňuje rozdílné poplatky pro skupiny podílníků. 12

Výše poplatků se uvádí v procentním vyjádření spolu se základem, ze kterého výpočet vychází (např. výkonnostní poplatek se počítá v procentech za rok z výnosů, jež fond dosáhne nad rámec stanoveného ukazatele (benchmark) pro tento poplatek ( název benchmarku ). K příloze č. 2 Příloha č. 2 upravuje výpočet syntetického TER. 13