Obaleči škodící na ovocných dřevinách na. Českomoravské vrchovině. Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta.

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Obaleči škodící na ovocných dřevinách na Českomoravské vrchovině Bakalářská práce Vedoucí práce: Doc. Ing. Hana Šefrová, Ph.D. Vypracovala: Jana Komínková Brno 2013

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci s názvem Obaleči škodící na ovocných dřevinách na Českomoravské vrchovině vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v příloze seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne: podpis autora:

PODĚKOVÁNÍ Děkuji doc. Ing. Haně Šefrové, Ph.D. za odborné vedení při tvorbě mé bakalářské práce a také za cenné rady a připomínky, které mi v průběhu jejího vypracování vždy s ochotou podávala.

ABSTRAKT Obaleči škodící na ovocných dřevinách na Českomoravské vrchovině Ve vegetační sezóně roku 2013 byl v ovocné zahradě v obci Ruda (565 m n. m.) sledován výskyt obalečů pomocí feromonových lapáků. Bylo instalováno devět lapáků, pro obaleč švestkového (Cydia funebrana), o. východního (Cydia molesta), o. jablečného (Cydia pomonella), o. trnkového (Cydia janthinana) a o. slivoňového (Cydia lobarzewskii). Na studijní ploše byl zjištěn pouze obaleč švestkový a obaleč jablečný. Počátek letu obaleče švestkového byl zaznamenán 12. května, maximum letu připadlo u většiny jedinců na období od 21. června do 4. srpna. Poslední jedinec byl odchycen 15. září, celkem bylo odchyceno 464 jedinců. První jedinec o. jablečného byl v lapáku nalezen 26. května, maximum letu připadlo na týden od 16. do 23. června a konec letu byl zaznamenán 15. září. Celkem bylo odchyceno 233 jedinců. Ve feromonových lapácích byly kromě cílových druhů zjištěny Cnephasia stephensiana (131 jedinců), Pammene suspectana (1), P. spiniana (1), Hedya pruniana (1), Epiblema cirsiana (5) a Celyphea rosaceana (1). Výskyt obaleče Celypha rosaceana byl na Moravě zaznamenán poprvé. Klíčová slova: motýli, škůdci, jabloň, feromonový lapák, letová aktivita ABSTRACT Tortricidae harmful to the fruit trees in the Czech-Moravian Highlands Occurrence of leafroller was monitored by means of pheromone traps in the fruit orchard in Ruda (565 m a. s. l.) in the growing vegetational season 2013. Nine traps were installed for Cydia funebrana, C. pomonella, C. janthinana and C. lobarzewskii. Only C. funebrana and C. pomonella were detected in the study plot. The flight period of C. funebrana was started on 12 th May. The maximum of individuals were found in the period from 21 st July to 4 th August. The last individual was caught on 15 th September. Totally 464 individuals were caught. The first individual of C. pomonella was found on 26 th May. The maximum flight was from 16 th to 23 th June and the end of the flight was on 15 th September. Totally, 233 individuals were caught. In the pheromone traps, other nontarget species were found: Cnephasia stephensiana (131 individuals), Pammene suspectana (1), Pammene spiniana (1), Hedya pruniana (1), Epiblema cirsiana (5) and Celyphea rosaceana (1). Celypha rosaceana was registered in Moravia for the first time. Key words: Lepidoptera, pests, apple tree, pheromone trap, flight pattern

OBSAH 1 ÚVOD... 8 2 LITERÁRNÍ PŘEHLED... 9 2.1 Charakteristika čeledi obalečovití (Tortricidae)... 9 2.1.1 Obaleči škodící na jádrovinách... 10 2.1.1.1 Obaleč jablečný (Cydia pomonella Linnaeus, 1758)... 10 2.1.1.2 Obaleč pupenový (Spilonota ocellana Denis & Schiffermüller, 1775)... 11 2.1.1.3 Obaleč zimolezový (Adoxophyes orana Fischer, 1834)... 12 2.1.1.4 Obaleč ovocný (Pandemis heparana Denis & Schiffermüller, 1775)... 13 2.1.1.5 Obaleč zahradní (Archips podana Scopoli, 1763)... 14 2.1.1.6 Obaleč jabloňový (Hedya nubiferana Haworth, 1811)... 14 2.1.1.7 Obaleč malvicový (Pammene rhediella, Clerck, 1759)... 15 2.1.2 Obaleči škodící na peckovinách... 16 2.1.2.1 Obaleč švestkový (Cydia funebrana Treitschke, 1834)... 16 2.1.2.2 Obaleč východní (Cydia molesta Busck, 1916)... 17 2.1.2.3 Obaleč trnkový (Cydia janthinana Duponchel, 1835)... 18 2.1.2.4 Obaleč slivoňový (Cydia lobarzewskii Nowicki, 1860)... 19 2.1.2.5 Obaleč střemchový (Hedya pruniana Hübner, 1799)... 20 2.1.2.6 Obaleč Pammene spiniana Duponchel, 1843... 20 2.1.2.7 Obaleč meruňkový (Enarmonia formosana Scopoli, 1763)... 20 2.1.2.8 Ostatní druhy obalečů... 21 2.2 Metody monitoringu obalečů... 21 2.2.1 Odchyt do feromonových lapáků... 21 2.2.2 Vizuální kontrola... 22 2.2.3 Teplotní modely... 22 2.3 Způsoby ochrany ovocných dřevin proti obalečům... 23 2.3.1 Integrovaná ochrana rostlin... 23 2.3.2 Chemická regulace... 24 2.3.2.1 Využití feromonů v ochraně proti obalečům... 24 2.3.2.2 Syntetické insekticidy... 25 2.3.3 Biologická regulace... 26 2.3.3.1 Viry využívané v ochraně proti obalečům... 26

2.3.3.2 Bakterie využívané v ochraně proti obalečům... 27 2.3.4 Mechanická regulace... 28 2.3.4.1 Lepové pásy... 28 3 CÍL PRÁCE... 29 4 MATERIÁL A METODIKA... 30 4.1 Charakteristika studijní plochy... 30 4.2 Feromonové lapáky... 30 4.3 Určování obalečů podle samčích kopulačních orgánů... 31 5 VÝSLEDKY A DISKUZE... 32 5.1 Obaleč jablečný (Cydia pomonella)... 33 5.2 Obaleč švestkový (Cydia funebrana)... 35 5.3 Necílové druhy... 38 6 ZÁVĚR... 41 7 POUŽITÁ LITERATURA... 42 8 PŘÍLOHY... 47

1 ÚVOD Pěstování ovoce má na našem území velmi dlouhou tradici. První záznamy o pěstování ovoce v českých zemích pocházejí již ze středověku. V průběhu 13. a 15. století byly ovocné druhy vysazovány především na pozemcích klášterů a také v zámeckých zahradách. V tomto období byly pěstovány převážně odrůdy jabloní a hrušní. Významný průlom v pěstování ovocných kultur nastal v 18. století, kdy začaly vznikat ovocnářské spolky. V 19. století se na našem území začalo s intenzivní výsadbou ovocných dřevin. Společnost se začala zajímat o pěstování ovoce a ovocnictví se vyučovalo i na školách. Vznikala různá literární díla věnující se problematice pěstování ovocných druhů a začaly se uplatňovat vhodné odrůdy do daných pěstitelských oblastí (Ovocnářská unie, 2014). V současné době probíhá pěstování ovoce především na plochách intenzivních sadů. Část ovoce je vyprodukována v extenzivních sadech a také v soukromých zahradách. Nejpěstovanějším ovocným druhem jsou dnes bezesporu jabloně. V menší míře se pěstují hrušně, slivoně a na Jižní Moravě především broskvoně a meruňky. Strategie výsadby v nových sadech je dnes zaměřena především na pěstování nových rezistentních odrůd (Ovocnářská unie, 2014). Nevýhodou dnešního ovocnářství je, že i přes nesporné výhody nových kultur je stále převážná většina ploch osázena ovocnými dřevinami, které mají nevyhovující věkovou strukturu. K těm nejméně vyhovujícím patří sady jabloní, broskvoní a drobného ovoce (Součková, 2009). Kvůli vysokému věku mohou být tyto dřeviny více náchylné na napadení různými patogeny a škůdci. Mezi nejvýznamnější škůdce ovocných dřevin patří obaleči (Tortricidae). Prvním badatelem, který se v 18. století začal významně zajímat o drobné motýly, byl francouzský přírodovědec Réné Antoine Ferchault Réaumur. Gottlieb August Wilhelm Herrich-Schäffer studoval především čeleď obalečovití a zavíječovití a významně přispěl k poznání bionomie a výskytu jednotlivých druhů. Na našem území se začalo s výzkumem drobných motýlů na přelomu 19. a 20. století. Od té doby se o studium obalečů a poznávání nových druhů zasloužilo mnoho významných osob (Koleška, 2009). I přesto je nutné dodat, že čeleď obalečovití je velmi rozsáhlá a dosud nebyli objeveni všichni její zástupci (Koleška, 2009). 8

2 LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Charakteristika čeledi obalečovití (Tortricidae) Čeleď obalečovití patří do řádu motýli (Lepidoptera). Je to druhově velmi početná čeleď, jejíž zástupci jsou rozšířeni téměř po celém světě. Nejvíce jsou obaleči rozšířeni v oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celosvětově tato čeleď zahrnuje asi 8000 známých druhů. Z nich je v Evropě rozšířeno asi 600 známých druhů (Novák, 2010). V České republice byl zjištěn výskyt přibližně 476 druhů této čeledi, v Čechách bylo zjištěno 424 a na Moravě 455 druhů (Laštůvka & Liška, 2011). Obaleči se svým způsobem života řadí převážně mezi noční motýly (Miller, 1956). Jsou to drobní motýlci. V rozpětí křídel měří do 25 mm (Novák, 2010). Křídla jsou jedním z významných rozpoznávacích znaků. Tvar předních křídel je zpravidla obdélníkovitý nebo lichoběžníkovitý se zaoblenými okraji. Zadní křídla mívají většinou lichoběžníkovitý tvar a na rozdíl od předních mají zadní křídla vždy vyvinutou anální žilku. Důležitým odlišovacím znakem jednotlivých druhů obalečů je kresba na křídlech (Miller, 1956). Na zadních i předních křídlech jsou patrné krátké třásně (Novák, 2010). Křídla jsou v klidu vždy složena střechovitě nad tělem (Šefrová, 2006). Na hlavě jsou umístěny složené oči. Ústní ústrojí je většinou dobře vyvinuto a stejně jako u ostatních motýlů i imaga obalečů mají vyvinuto sací ústní ústrojí, jehož hlavní součástí je svinutelný sosák (Šefrová, 2006). Mají vyvinutá makadla, jejichž poslední článek je zkrácený a střední článek má trojúhelníkovitý tvar. Tykadla obalečů jsou převážně nitkovitá a mírně ochlupená. Na každém hrudním článku se nachází jeden pár dlouhých a tenkých končetin. Zadní holeně těchto končetin nesou pár ostruh (Miller, 1956). Vajíčka obalečovitých mají převážně zelenou barvu, čočkovitý tvar a často jsou na jedné straně vypouklá (Miller, 1956). Housenky obalečů jsou pohyblivé a žijí v různých prostředích, často to bývají listy, kůra, pupeny a také plody (Šefrová, 2006). Na těchto místech se housenky také většinou kuklí. Před kuklením si housenky vytvářejí kokony. Housenky mají válcovitý tvar těla, povrch těla je opatřen bradavkami, ze kterých vyrůstají drobné štětinky (Miller, 1956). Housenky obalečů způsobují významné škody na zemědělských plodinách, lesních a ovocných dřevinách a také vinné révě (Starý, 1956). 9

Dospělci obalečů mají poměrně dlouhý život (Novák, 2010). Během vegetace se vytváří v našich podmínkách jedna, popřípadě dvě generace za sezonu (Miller, 1956). Obaleči mohou přezimovat ve stadiu housenky, kukly a někdy i ve stadiu dospělce (Novák, 2010). 2.1.1 Obaleči škodící na jádrovinách 2.1.1.1 Obaleč jablečný (Cydia pomonella Linnaeus, 1758) Obaleč jablečný patří mezi nejvýznamnější škůdce jádrovin a zároveň je to i jeden z nejdéle známých škůdců ovocných dřevin (Miller, 1956). Kromě jabloní škodí na hrušních, meruňkách, broskvoních i ořešácích. Převážně na jabloních pak způsobuje červivost plodů. Plody jsou ve většině případů druhotně napadány různými patogeny způsobující hniloby (Hluchý a kol., 2008). Velikost obaleče jablečného se v rozpětí křídel pohybuje mezi 14 20 mm (Kazda a kol., 2003). Přední křídla jsou na koncích zaoblená a z přední strany jsou pravidelně zešikmená. Základní barva křídel je šedočerná a je opatřena černými příčnými pruhy (Miller, 1956). Na vnějším okraji křídel se nachází výrazné měděné zrcátko, které je důležitým rozlišovacím znakem (Šefrová, 2006). Třásně předních křídel jsou šedé, na koncích přecházejí v tmavohnědou a je na nich patrná černá linie. Zadní křídla jsou širší než přední a na koncích jsou výrazně zaoblená. Barva zadních křídel je hnědá, třásně jsou žlutohnědé a je na nich opět vytvořena černá linie (Miller, 1956). Vajíčka jsou kladena samičkami na letorosty, plody nebo na listy. Samička obaleče jablečného naklade přibližně 80 120 vajíček (Šefrová, 2006). Vajíčka se v optimálních podmínkách vyvíjejí 8 15 dní (Hluchý a kol., 2008). Barva vajíček je v počátečních stadiích bílá. V pozdějším období se začne na obvodu vajíčka vytvářet kroužek, který mění barvu podle stadia vývoje. Tvar vajíček je oválný a uprostřed mírně vypouklý (Miller, 1956). Housenky se vyvíjejí uvnitř plodů a jejich vývoj je dokončen po čtyřech týdnech, během kterých procházejí pěti instary. Barva jejich těla je variabilní a pohybuje se od žlutavé až po světle červenou (Šefrová, 2006). Barva housenky je závislá především na stupni vývoje. Plně vyvinuté housenky měří asi 20 mm (Miller, 1956). V této fázi si housenky vytvářejí zámotek, ve kterém se kuklí, popřípadě v zámotku ukrytém v prasklinách borky přečkávají zimu (Kazda a kol., 2003). Kukla obaleče jablečného má tmavohnědou barvu a měří 9 10 mm (Miller, 1956). 10

V plodu jabloně se nikdy nenachází více housenek obaleče jablečného. Housenky se prožírají přes slupku plodu do jeho dužniny, kterou postupně vyžírají. Požerky směřují vždy k jádřinci a plně vyvinutá housenka opouští poškozený plod stejnou cestou, nebo si vytváří cestu novou. Charakteristickým znakem napadení plodu housenkou obaleče jablečného je rezavě hnědý trus, který je housenkou vytlačován vyžraným otvorem až na povrch slupky plodu (Kazda a kol., 2003). Na našem území se vytvářejí jedna nebo dvě generace tohoto obaleče v závislosti na nadmořské výšce. Do výšky 250 m nad mořem se obvykle vyvinou dvě generace, ve vyšších polohách pouze jedna. Líhnutí motýlů z kukel začíná v průběhu května. Vylíhlé oplozené samičky kladou vajíčka, ze kterých se v průběhu června vyvine další generace housenek. Housenky se koncem července kuklí a vyvíjí se další generace dospělců, tzv. letní generace. Vajíčka nakladená letní generací se vyvíjejí koncem léta. Housenky se však nekuklí, ale přezimují v zámotku (Miller, 1956). 2.1.1.2 Obaleč pupenový (Spilonota ocellana Denis & Schiffermüller, 1775) Obaleč pupenový patří do skupiny takzvaných slupkových a pupenových obalečů. Do této skupiny patří také další významní obaleči, jako obaleč zimolezový (Adoxophyes orana), obaleč jabloňový (Hedya nubiferana), obaleč ovocný (Pandemis heparana) a obaleč zahradní (Archips podana) (Lánský a kol., 2005). Tito obaleči působí největší škody na pupenech, rašících letorostech a také na poupatech a mladých plodech (Šefrová, 2006). Obaleč pupenový je považován za velmi důležitého škůdce převážně jabloní. Škodí také na hrušních, třešních, slivoních, meruňkách a broskvoních. Imago dorůstá délky 7 8 mm, v rozpětí křídel měří 16 18 mm (Koleška, 2009). Tělo dospělce je zbarveno tmavošedě s tmavomodrým odleskem. Zadeček je hnědý (Miller, 1956). Přední křídla jsou u kořene bíle zbarvená, často s modravými skvrnami. Zadní křídla jsou šedá. Vajíčka obaleče pupenového jsou žlutobílá a průsvitná. Průměrná velikost vajíčka je 1 mm (Blattný a kol., 1956). Tvar vajíček je téměř kulatý (Anonym, 2002). Samička klade vajíčka jednotlivě na spodní stranu listů nebo na pupeny (Blattný a kol., 1956). Dorostlá housenka je světlehnědá, má černou hlavu a za hlavou vyvinutý hrudní štít. Vyskytují se i housenky zeleně zabarvené. Délka dorostlé housenky je 9 12 mm. Kukla obaleče je 6,5 8 mm dlouhá a má hnědou barvu (Miller, 1956). 11

Jejich škodlivost spočívá ve vyžírání květních a listových pupenů ovocných stromů (Koleška, 2009). Na stromech se často objevují spředené květní a listové růžice. Spředená květenství často zahnívají (Anonym, 2002). Během vývoje se housenky po odkvětu stromů živí malými plody, které poté často opadávají. Velmi časté je také skeletování listů (Koleška, 2009). Obaleč pupenový má pouze jednu generaci v roce (Hluchý a kol, 2008). Přezimují nedorostlé housenky, které přečkávají nepříznivé období zapředené v zámotku v pupenových šupinách poblíž nových květních pupenů. Přezimující housenky se kuklí koncem května v předivovém kokonu. Nově vylíhlé oplozené samičky kladou vajíčka koncem července. Vylíhnuté housenky se v patřičném stadiu vývoje zapřádají k přezimování (Anonym, 2002). 2.1.1.3 Obaleč zimolezový (Adoxophyes orana Fischer, 1834) Je to významný škůdce s širokým okruhem hostitelů. Kromě ovocných dřevin způsobuje škody na okrasných keřích, například růže a zimolezu, dále se nalézá i na břízách, topolech a dalších (Miller, 1956). Imago má délku 8 mm, v rozpětí křídel má 15 22 mm. Barva předních křídel je důkazem pohlavního dimorfismu. Samci mají křídla okrově-červenavě zbarvená a dobře znatelný výrazný přehyb předního okraje křídla. Tykadla samců jsou na koncích pilovitá. Samičky mají barvu předních křídel šedohnědou a záhyb křídel je méně patrný. Přední křídla obou pohlaví mají vyvinuty dvě vřetení žilky, které objímají špičku křídla (Miller, 1956). Křídla mají hranatý tvar (Šefrová, 2006). Zadní křídla mají barvu hnědošedou (Miller, 1956). Vajíčka jsou kladena oplozenými samičkami na listy v množství až 300 kusů (Lánský, 2005). Housenky jsou tmavozelené se žlutými bradavkami. Hlava a nohy housenek jsou žluté (Miller, 1956). Housenky způsobují poškození pupenů, květů a také žír na plodech. Největší škody způsobují přezimující housenky a housenky první generace (Lánský a kol., 2005) Následkem žíru na plodech dochází k tvorbě nekróz, korovatění v místě poranění a také k sekundárním infekcím. Dále si tyto housenky vytvářejí hnízda v listech okolo plodů a mohou způsobit jejich opad. Housenky dalších generací skeletují listy a způsobují pouze povrchový žír, na vyvinutých plodech významně neškodí (Kloutvorová a kol., 2011). 12

Obaleč zimolezový u nás v průběhu vegetace vytváří dvě pokolení, v případě velmi teplého léta se mohou tvořit i tři, poslední je neúplné. Housenky přezimují ve 2. a 3. instaru za kůrou, v šupinách pupenů nebo v zápředcích na listech. Vylézání housenek je poměrně rozvleklé. Let motýlů nastává v průběhu května. Motýli druhé generace létají od poloviny července do začátku září. Pokud se vytvoří třetí generace, let trvá od konce září do října (Lánský, 2005). 2.1.1.4 Obaleč ovocný (Pandemis heparana Denis & Schiffermüller, 1775) Obaleč ovocný se řadí do skupiny slupkových obalečů a patří mezi méně významné škůdce jádrovin. Je to výrazně polyfágní obaleč a okruh jeho hostitelů je rozšířen na většinu druhů ovocných stromů (Hluchý a kol., 2008). Rozpětí křídel 20 24 mm. Přední křídla jsou žlutohnědá až tmavohnědá. Na křídlech jsou patrné příčné pruhy, které mají vždy tmavší barvu, než je základní barva křídel (Miller, 1956). Tvar křídel je na koncích zašpičatělý (Šefrová, 2006). Třásně jsou stejně zbarvené popřípadě tmavší než základní barva křídel. Zadní křídla mají třásně světlejší a povrch křídel je hnědý (Miller, 1956). Samičky kladou vajíčka po skupinkách na spodní stranu listů (Lánský a kol., 2005). Housenky tohoto obaleče jsou zelenohnědé nebo zelené (Hluchý, 2008). Hrudní nohy housenek jsou hnědé, barva panožek je zelená (Miller, 1956). Mají tmavohnědou hlavu a za hlavou vyvinutý černý hřbetní štít. Velikost housenek v posledním stupni vývoje může být až 2,5 cm (Hluchý a kol., 2008). Housenky škodí převážně na plodech, kde způsobují povrchové ožírání slupky a vytvářejí tak vstupní bránu pro různé patogeny (Lánský a kol., 2005). Častým příznakem přítomnosti tohoto obaleče jsou také svinuté listy (Anonym, 2002). Housenky mohou být napadány virem jaderné polyedrie. Tento vir napadá právě vylíhnuté housenky a v pátém instaru způsobuje jejich úhyn (Hluchý a kol., 2008). Kukla obaleče ovocného je leskle hnědá (Miller, 1956). Let motýlů nastává v červnu a trvá do září. Na našem území vytváří jednu popřípadě dvě generace. Housenky první generace způsobují škody v průběhu května až června. Případná druhá generace škodí v červenci (Anonym, 2002). 13

2.1.1.5 Obaleč zahradní (Archips podana Scopoli, 1763) Dříve se tento obaleč řadil mezi škůdce, kteří měli velmi malý význam. Určité škody byl schopen způsobit pouze při vzájemném působení s jinými škůdci (Miller, 1956). V dnešní době dochází k zvyšování jeho významu, což souvisí především se snahou o zredukování některých jiných škůdců (Hrdý, 2006). Je to polyfágní škůdce, který škodí kromě jabloní například na bobulovinách a na vlašském ořešáku (Blattný a kol., 1956). Dospělec měří v rozpětí křídel 19 26 mm. Přední křídla samců jsou kaštanově hnědá s tmavohnědou zešikmenou páskou a různě barevnými skvrnami. Samičky mají křídla šedohnědá, opařená tmavým mřížkováním. Zadní křídla obou pohlaví jsou oranžovožlutá s tmavým mřížkováním (Miller, 1956). Vajíčka jsou kladena na různé druhy bylin a stromů (Miller, 1956). Mají zelenou barvu. Velikost snůšky vajíček je 50 a více (Alford, 2007). Housenky tohoto obaleče jsou tmavozelené a na hřbetní straně mají výrazný světle zelený proužek. Hlava a štít jsou tmavě hnědé. Pod pokožkou je viditelné prosvítající střevo (Miller, 1956). Velikost housenek se pohybuje kolem 22 mm (Alford, 2007). Housenky si spřádají listy tenkým vláknem a škodí okusováním slupky mladých plodů často v místech, kde se zapředené listy dotýkají plodu (Lánský a kol., 2005). Na jaře mohou ožírat i květy a rašící pupeny (Blattný a kol., 1956). Kukla je žlutohnědá až tmavohnědá, dosahuje velikosti 9 14 mm (Alford, 2007). V našich podmínkách tvoří pravidelně dvě generace. Zimní období přečkávají housenky druhého instaru zapředené v zámotku za pupenem nebo za kůrou různých částí stromů (Lánský a kol., 2005). Ze svých kokonů vylézají v průběhu března až května. Let dospělců nastává od června do září. Vrchol letové aktivity je v průběhu července. Vývoj nakladených vajíček trvá přibližně tři týdny. Druhé generace imag vylétává v průběhu srpna a září (Alford, 2007). 2.1.1.6 Obaleč jabloňový (Hedya nubiferana Haworth, 1811) Důležitý obaleč, který způsobuje škody na jabloních, hrušních, třešních, ale i jiných listnatých dřevinách (Anonym, 2002). Za velmi závažného škůdce je považován především v oblastech jižní Evropy (Agro, 2004). Imago měří v rozpětí křídel 18 20 mm, délka těla je 9 mm. Přední křídla jsou trojúhelníkovitá a v první polovině od kořene jsou tmavohnědá s odleskem do 14

modrošeda. Druhá polovina křídla má bělavé zbarvení. Druhý pár křídel má šedohnědou barvu a třásně jsou téměř bílé (Miller, 1956). Tělo dospělce je tmavohnědé, v zadní části světle hnědé (Blattný a kol., 1956). Vajíčka jsou kladena na spodní stranu listů nebo na tenké větve (Koleška, 2009). Housenky jsou po vylíhnutí světle zelené, v pozdějších stadiích vývoje jsou šedozelené. Mají černou hlavu a černý štít. Na každém tělním článku mají černé bradavky. Housenka v posledním stupni vývoje měří 20 mm (Blattný, 1956). Kukla tohoto obaleče je černá, matná a dosahuje velikosti 8 10 mm (Alford, 2007). U nás má tento obaleč většinou jednu generaci v roce. Za velmi příznivých podmínek se zde může vytvořit i neúplná druhá generace. Zimní období přečkávají housenky třetího instaru v zápředcích pod kůrou nebo v pupenech. Housenky přezimující generace okusují na jaře květy, pupeny a mladé listy. Tyto části rostlin si pak housenky spřádají pomocí tenkého vlákna. Kuklí se v polovině dubna a dospělci začínají vylétávat 14 dní poté. Let motýlů přezimující generace končí v červenci. Housenky vylíhlé z vajíček další generace škodí na listech a plodech, škody na plodech však nejsou významné. Část těchto housenek se při dosažení určitého stupně vývoje kuklí pro vznik nových dospělců a část si hledá úkryt pro přezimování. Let motýlů letní generace trvá od srpna do září. Vajíčka kladou v září. Nově vylíhlé housenky skeletují listy a ožírají plody (Kocourek & Stará, 2004). 2.1.1.7 Obaleč malvicový (Pammene rhediella, Clerck, 1759) Méně významný obaleč, který má lokální výskyt a jeho škodlivost je zřetelná pouze v některých letech. Mezi jeho hostitelské druhy řadíme převážně jabloně. Může však škodit i na hrušních, slivoních a třešních (Hluchý a kol., 2008). Během roku vytváří pouze jednu generaci. Let motýlů probíhá v období květu jabloní. Housenky jsou žlutobílé až načervenalé. Škodí na plodech, listech nebo letorostech. Dotýkající se plody spřádá tenkým předivem a škodí na více plodech najednou. Poškozené plody jsou často zdeformované a v místě žíru propadlé. Je to z toho důvodu, že při žíru dochází ke zpomalení růstu plodů. Přezimují housenky pátého instaru na kmeni stromů v prasklinách kůry (Hluchý a kol., 2008). 15

2.1.2 Obaleči škodící na peckovinách 2.1.2.1 Obaleč švestkový (Cydia funebrana Treitschke, 1834) Obaleč švestkový je jeden z nejzávažnějších škůdců peckovin na našem území. Napadá především slivoně, broskvoně, meruňky a také některé druhy rodu Malus (Hluchý a kol., 2008). Je hojně rozšířen po celé Evropě (Alford, 2007). Je to škůdce menšího vzrůstu, délka imaga je 6 7 mm. Šířka dospělce je v rozpětí křídel 13 15 mm (Miller, 1956). Přední křídla jsou šedočerná, kresby na křídlech jsou kvůli tmavému zbarvení téměř neznatelné (Šefrová, 2006). Zadní pár křídel je v porovnání s předním světlejší a má jednotnou barvu (Miller, 1956). Vajíčka jsou plochá, nejčastěji jsou kladena jednotlivě na plody a to vždy na stranu směřující dolů (Miller, 1956). Po nakladení jsou průhledná a mají bílou barvu, ta se na koncích vývoje vajíčka mění na žlutou (Alford, 2007). Průměrná velikost snůšky je 40 50 vajíček. Období kladení vajíček závisí na povětrnostních podmínkách (Miller, 1956). Rozhodující je teplota, ta by neměla klesnout pod 14 C (Lánský a kol. 2005). Pokud je teplota při soumraku do setmění vyhovující, nakladou samičky vajíčka téměř ihned po vylíhnutí. Při nepříznivých teplotních podmínkách musí čekat i několik dní (Miller, 1956). Housenka obaleče švestkového měří v posledním stadiu vývoje kolem 10 mm a má načervenalou barvu těla (Kazda a kol., 2003). Na rozdíl od housenky obaleče jablečného je světlejší a štíhlejší. Ze spodní a boční strany je barva housenky nažloutlá. Hlava je tmavě hnědá a je zde vytvořen žlutý štít, na kterém jsou ze zadu tmavé tečky (Miller, 1956). Kukla obaleče švestkového je světle hnědá a 6 7 mm velká (Alford, 2007). Obaleč švestkový má na našem území pravidelně dvě úplné generace v roce (Hrdý, 2006). Přezimuje pouze ve stadiu dorostlé housenky, která je ukryta v kokonu v půdě nebo u paty stromu. Na jaře se kuklí a motýli první generace se objevují v květnu, výlet může být rozvleklý až do 7 týdnů (Hluchý a kol., 2008). Vajíčka jsou těmito motýly kladena v květnu nebo v červnu. Vývoj trvá asi 2 týdny. Po uplynutí této doby se líhnou mladé housenky (Alford, 2007). První generace housenek se živí na nezralých plodech, ale škody jimi způsobené nejsou příliš významné (Hrdý, 2006). Opad zelených plodů způsobený první generací obaleče švestkového je často připisován buď fyziologickému opadu, nebo napadení pilatkami, z toho důvodu mohou být škody vyšší, než se zdá. 16

Housenky v posledním, tedy v pátém instaru, vylézají z opadaných plodů a zalézají do půdy, kde se kuklí (Hluchý a kol., 2008). Pokud jsou plody stále na stromě, housenky se spouštějí k zemi za pomoci tenkého vlákna (Alford, 2007). Druhá generace motýlů létá od července do září (Hluchý a kol., 2008). Vajíčka jsou kladena na spodní stranu plodů. Většinou je na jeden plod kladeno více než jedno vajíčko. Po vylíhnutí se vyvíjí nová generace housenek, která škodí v pozdním létě nebo na podzim (Alford, 2007). Právě housenky druhé generace způsobují významné napadení dozrávajících nebo již zralých plodů švestek. Uvnitř plodů se objevují vyžraná ložiska vyplněná černým trusem a vzniká červivost plodů. Uvnitř plodu můžeme také téměř vždy najít charakteristicky zbarvenou housenku (Hrdý, 2006). Napadený plod má na svém povrchu nepatrný otvor po průlezu housenkou. Ten je často uzavřen kapkou klejotoku, v pozdějším stadiu napadení se otvor zvětšuje a je vyplněný trusem. Takto poškozené plody se předčasně vybarvují a opadávají dříve než zdravé (Lánský a kol., 2005). 2.1.2.2 Obaleč východní (Cydia molesta Busck, 1916) Patří mezi velmi významné škůdce rozšířené téměř po celém světě (Hrdý, 2006). Škodí hlavně na ovocných dřevinách rodu Prunus, a to především na broskvoních a nektarinkách. Dále se může vyskytovat také na ovocných stromech rodu Pyrus, Malus a dalších (Hluchý a kol., 2008). Obaleč východní je druh, který je na našem území nepůvodní, ale kvůli své škodlivosti se společně s obalečem jablečným řadí k nejlépe prostudovaným (Hrdý, 2006). Obaleč východní pochází z východní Asie (Alford, 2007). Jako první byl popsán v roce 1916 na území Severní Ameriky, od té doby se rychle šíří. V roce 1918 osídlil malé území ve státě Marylend a New York. Do roku 1951 se byl schopen rozšířit po celých Spojených státech. V Evropě byl poprvé zaregistrován v Itálii kolem roku 1920, kam byl zavlečen z Ameriky (Hrdý, 2006). Poprvé na našem území byl zjištěn Povolným v roce 1951na ovocných stromech na jižní Moravě. Povolný odchoval dvě housenky obaleče východního až do dospělosti. V roce 1977 byl při mapování výskytu obalečů zjištěn početný výskyt tohoto obaleče na jižní Moravě a v západním Slovensku (Hrdý a kol., 1993). V současné době se vyskytuje především v teplých oblastech našeho území, převážně v blízkosti broskvoňových sadů. Dospělí motýli jsou téměř k nerozlišení od imag obaleče švestkového (Hluchý a kol., 2008). Délka těla je v průměru 6mm, v rozpětí křídel měří asi 13 mm. Samičky 17

bývají často nepatrně větší. Jsou to tmavě šedí nenápadní motýlci, na předních křídlech mají tmavě hnědou kresbu (CFIA, 2013). Druhý pár křídel je tmavý a jednobarevný (Anonym, 2002). Vajíčka jsou průhledná, vypouklá a v průměru měří 0,7 mm (CFIA, 2013). Později se barví do žluta a po obvodu vajíčka je viditelný červený prstenec (Alford, 2007). Jsou kladena na mladé výhonky nebo na listy. Housenka během svého vývoje prochází 4 5 instary. Její velikost je na začátku vývoje pouze 1,5 mm, v posledním instaru může dorůstat až 12 mm. Housenka je po celou dobu bílá, na konci svého vývoje je tmavě růžová až červená (CFIA, 2013). Hlava, hřbetní a anální štít jsou žlutohnědé (Alford, 2007). Kukla obaleče je zpočátku žlutohnědá, přechází do červenohnědé barvy a na konci vývoje je černá. (CFIA, 2013). Dorůstá velikosti 6 mm (Alford, 2007). Obaleč východní má ve střední Evropě nejčastěji tři generace. Počet generací je závislý na teplotě dané oblasti (Hluchý a kol., 2008). Přezimují housenky posledního, 5. instaru, zapředené v kokonu v půdě u paty stromů, popřípadě v prasklinách borky. Housenky se kuklí brzy na jaře a první generace motýlů vylétává v období květu hostitelských stromů (CFIA, 2013). První generace housenek škodí na mladých letorostech (Hluchý a kol., 2008). Ty jsou housenkami vyžírány do té doby, než narazí na tvrdé dřevo. V tomto případě letorost opouštějí a napadají další. Jedna housenka může za svůj vývoj poškodit až pět letorostů (CFIA, 2013). Ty následkem poškození vadnou a odumírají. Druhé, popřípadě další pokolení vyžírá dužninu plodů. Do plodu pronikají stopkou nebo slupkou v těsné blízkosti stopky. (Hluchý a kol., 2008). Let motýlů druhé generace nastává v červnu a končí na začátku srpna. Pokud se vyskytuje třetí generace, let těchto dospělců je shodný s letem motýlů druhého pokolení. Početnost jedinců první generace nebývá vysoká, v porovnání s dalšími generacemi, proto ani ekonomické škody nejsou příliš velké (Anonym, 2002). 2.1.2.3 Obaleč trnkový (Cydia janthinana Duponchel, 1835) Polyfágní druh, který napadá peckoviny i jádroviny. Mezi jeho hostitelské rostliny patří slivoně, hloh, trnky aj. (Hluchý a kol., 2008). Je velmi rozšířen v některých zemích Evropy, především ve Švýcarsku a v Německu (Alford, 2007). Velikost dospělce je v rozpětí křídel 9 11 mm. Přední křídla jsou hnědá a jsou na nich patrné tmavší a světlejší obrazce (Alford, 2007). Při okrajích křídel se nacházejí zlaté kresby (Hluchý a kol., 2008). Zadní pár křídel je šedohnědý (Alford, 2007). 18

Housenka je béžová. Za hlavou je tmavý štít tvaru půlměsíce. Na každém tělním článku jsou patrné šedé tečky (Hluchý a kol., 2008). Přezimují housenky 5. 6. instaru (Alford, 2007). Přezimují v kokonu, ukrytém v kůře hostitelských stromů (Hrdý a kol., 1997). Za jednu sezonu má tento obaleč dvě až tři generace. Jedinci první generace se objevují v červnu, kladou vajíčka na plody. Jejich vývoj trvá několik týdnů od nakladení. Housenky druhé generace se objevují v pozdním srpnu až do pozdního září (Alford, 2007). Živí se vyžíráním plodů. Někdy si dva nebo více plodů spřádají dohromady. Dospělci létají od začátku června do začátku září (Hrdý a kol., 1997). 2.1.2.4 Obaleč slivoňový (Cydia lobarzewskii Nowicki, 1860) Obaleč slivoňový je škůdce ovocných sadů, který byl dlouhou dobu přehlížený, a škody jím způsobené byly často připisovány jiným daleko významnějším druhům obalečů, běžně se vyskytujícím na našem území (Hrdý a kol., 1997). Jedny z prvních pokusů monitorování výskytu obaleče slivoňového na území České republiky byly prováděny v roce 1996. Výskyt tohoto obaleče byl monitorován v ovocných sadech na území Čech a Moravy. Pozorování bylo prováděno za pomoci feromonových odparníků. První nálezy obaleče slivoňového na jižní Moravě pocházejí z roku 1986. Rozsáhlý průzkum v roce 1996 však poprvé potvrdil výskyt tohoto obaleče i na území Čech. Při studiu jeho rozšíření v Evropě, jehož výsledky v roce 1979 uveřejnili Bradley, Tremewan a Smith, se omezuje na jižní část střední a západní Evropy na východě ohraničené Ukrajinou a na západě Britskými ostrovy (Hrdý a kol., 1997). Tento obaleč působí škody na švestkách, slívách a také může škodit i na jabloních a třešních. V rozpětí křídel měří dospělec 13 14 mm. Přední pár křídel je šedohnědý s tmavohnědými skvrnami. Zadní pár je šedohnědý. Housenka dorůstá velikosti 12 mm, je růžová a spodní strana je bíložlutá. Hlavový štít je hnědý a hlava housenky je červenohnědá (Alford, 2007). Tento obaleč má většinou dvě generace za rok. Let dospělců nastává v květnu a trvá do června. Vajíčka jsou kladena na plody, nově vylíhlé housenky se živí na plodech, do kterých vyžírají chodbičky (Alford, 2007). Na rozdíl od velmi dobře známých druhů obaleč jablečného a švestkového jsou plody poškozené tímto obalečem tvořeny závrtkem, který není vyplněný trusem (Hrdý a kol., 1997). Po ukončení žíru se 19

housenky zaplétají do předivových kokonů uložených v kmeni hostitelského stromu. V kokonech housenka přezimuje, na stejném místě se kuklí. (Alford, 2007). 2.1.2.5 Obaleč střemchový (Hedya pruniana Hübner, 1799) Je to poměrně častý druh, který se vyskytuje na švestkách, slívách a příležitostně se může vyskytovat i na jablkách, hruškách a třešních (Alford, 2007). Dospělý obaleč má v rozpětí křídel 14 18 mm. Na předních křídlech je výrazná bílá skvrna, která je jeho charakteristickým znakem. Dále jsou křídla zdobena hnědými nebo tmavošedými skvrnami. Zadní křídla jsou hnědá. Housenka je olivově zelená a dorůstá velikosti 18 mm. Na jednotlivých článcích housenky jsou patrné černé tečky. Kukla je tmavě hnědá, 8 9 mm velká (Alford, 2007). 2.1.2.6 Obaleč Pammene spiniana Duponchel, 1843 Méně významný druh obaleče, jehož výskyt je na našem území poměrně hojný. O jeho přítomnosti se dozvídáme především z úlovků ve feromonových lapácích, kde se vyskytuje jako necílový druh. Je to druh, jehož hostitelskými rostlinami jsou především plané ovocné dřeviny, jako trnka obecná (Prunus spinosa) a hloh (Crateagus spp.). Jedny z prvních důkazů o možnosti vývoje P. spiniana na ovocných dřevinách podal Jaroš roku 1986, který vychoval několik dospělců tohoto obaleče z housenek sesbíraných na jabloni v oblasti jižních Čech. O možnosti výskytu tohoto obaleče na kulturních ovocných dřevinách svědčí také jeho další nálezy v ovocných sadech, v jejichž blízkosti se žádné zplanělé ovocné dřeviny nevyskytovaly (Hrdý a kol., 1997). Dospělci obaleče P. spiniana mají tmavě hnědá přední křídla, u jejichž zadního okraje se nachází žlutá trojúhelníková skvrna. Housenky se líhnou v období květu hostitelských stromů. Živí se květy, semeníky a mladými listy a spřádají je. Má pouze jednu generaci ročně a ta je značně rozvleklá. Vrchol letové aktivity dospělců nastává v létě a jejich let trvá až do podzimu (Hrdý a kol., 1997). 2.1.2.7 Obaleč meruňkový (Enarmonia formosana Scopoli, 1763) Škůdce meruněk, slivoní, višní, třešní, jabloní i hrušní. Napadá především starší stromy. Dospělí motýli mají na našem území dvě generace. První generace dospělců se objevuje koncem dubna a v květnu. Druhá generace se líhne v červenci a v srpnu. Dorůstají velikosti 15 mm, jsou tmavohnědě zbarvení a na křídlech mají zlatožluté až oranžové 20

kresby. Housenky dorůstají velikosti 11 mm, jsou hnědé, nazelenalé popřípadě světle růžové. Mají hnědou hlavu a světle šedohnědý anální a hřbetní štít. Housenky se hned po vylíhnutí zavrtávají pod kůru stromů, kde vyžírají chodbičky. V místě napadení jsou zřetelné oranžové kupičky trusu smíchaného s pilinami. Nejvíce je kůra stromů napadána do 50 cm nad povrchem půdy (Hluchý a kol. 2008). 2.1.2.8 Ostatní druhy obalečů Na ovocných dřevinách se kromě výše zmíněných druhů obalečů vyskytují i další. Mezi takové patří obaleč růžový (Archips rosana Linnaeus, 1758), obaleč třešňový (Archips xylosteana Linnaeus, 1758), o. hlohový (Archips crataegana Hübner, 1799). Tito obaleči patří do stejného rodu jako obaleč zahradní a proto je jejich vzhled a životní strategie velmi podobná. Jsou to polyfágní druhy z komplexu slupkových a pupenových obalečů. Tyto druhy mají v Evropě většinou jednu generaci v roce a škodí na rašících pupenech a později na slupce plodů. Dále může na ovocných dřevinách škodit také obaleč rybízový (Pandemis ceresana Hübner, 1786). Je široce polyfágní a má jednu až dvě generace v roce. Housenky poškozují slupku plodů (Hluchý a kol., 2008). Tito obaleči sice způsobují určité hospodářské škody na ovocných dřevinách, ale významem je nelze srovnávat s tak důležitými škůdci jako je například obaleč jablečný, východní nebo obaleč švestkový. 2.2 Metody monitoringu obalečů 2.2.1 Odchyt do feromonových lapáků Slouží především pro určení letové aktivity a letového maxima sledovaného škůdce (Falta & Kneifl, 2004). Můžeme takto zjistit přibližný počet generací za sezonu a jejich početnost. Feromonové lapáky mohou být různého tvaru i typu. Základní částí lapáku je syntetický feromon umístěný uvnitř lapáku a také lepová deska. Feromon láká samce, kteří se následně přichytí na desku potřenou lepem. Lapáky se instalují do sadů začátkem května a nechávají se až do září. Kontrola úlovků probíhá přibližně dvakrát týdně. Lepové desky se vyměňují podle potřeby. Je třeba sledovat, zda lepová deska není příliš zaplněná popřípadě, zda lep není vyschlý. Počet odchycených samců 21

cílového druhu se zaznamenává do grafu, ze kterého lze následně snadno určit vrchol letové aktivity (Kocourek & Stará, 2004). 2.2.2 Vizuální kontrola Mezi nejčastější kontroly prováděné na sledovaném území paří kontrola přítomnosti vajíček, kontrola vpichů na plodech, sledování prvotního poškození plodů škůdcem atd. (Falta & Kneifl, 2004). Pokud sledujeme výskyt housenek daného obaleče, provádíme to většinou v zimním období a během vegetace. Kontroly v zimním období se provádějí od konce prosince do poloviny března. Pro vyhodnocení se odebírají 20 cm dlouhé 2 3leté větvičky a vyhodnocuje se množství housenek v zápředku na 1 m větvičky. Z tohoto počtu se vyhodnotí práh škodlivosti, který je pro každého obaleče jiný. Při kontrole během vegetace se hodnotí množství housenek nalezených v listových a květních růžicích. Většinou se za práh škodlivosti považují tři a více housenek ve sto růžicích. Při pozorování po odkvětu se za škodlivé považuje pět a více housenek v květní růžici (Kocourek & Stará, 2004). 2.2.3 Teplotní modely V souvislosti s obaleči je nejčastějším sledovaným faktorem teplota. Teplotní modely se využívají k upřesnění termínu ochrany. Jednotlivé hodnoty teploty jsou získávány z meteostanic v blízkosti sadu a následně jsou vypočítávány počítačovými modely (Kolutvorová a kol., 2011). Získaná data z meteostanic jsou sumarizována do podoby sum efektivních teplot. Tyto sumy představují kumulativní součet všech teplot, při kterých je předpokládán vývoj daného škůdce. Je to teoreticky odvozená hranice, kterou reprezentuje daná hodnota teploty. Nejčastěji se hodnoty odvozují z průměrných teplot za hodinu. Díky znalosti sum efektivních teplot, při kterých dochází k výskytu daného škůdce v sadech lze velmi dobře výskyt škůdce odhadnout a tím i provést včasná opatření. Pro některé významné škůdce je známá i teplotní konstanta pro embryonální vývoj, což napomáhá ke stanovení nejvhodnějšího termínu pro larvicidní ošetření. (Falta & Kneifl, 2004). 22

2.3 Způsoby ochrany ovocných dřevin proti obalečům Obaleči patří mezi nejvýznamnější škůdce ovocných dřevin u nás a jejich škodlivost v celosvětovém měřítku je také velmi významná. Z tohoto důvodů je kladen důraz na zvolení správných opatření na ochranu proti těmto škůdcům. V ovocných sadech jsou tradiční metody ochrany rostlin, založené na využívání širokého spektra syntetických insekticidů, stále více nahrazovány bezpečnějšími regulačními metodami využívanými v rámci integrované ochrany rostlin (Lacey & Unruh, 2005). 2.3.1 Integrovaná ochrana rostlin Systém integrované ochrany rostlin (IPM) vznikl především z důvodu nadměrného využívání syntetických insekticidů v rostlinné produkci. Používání stále stejných chemických prostředků ve velkém množství vedlo ke zvýšení rezistence škůdců k těmto látkám. Na základě těchto skutečností byl podán návrh na vznik integrované ochrany proti škůdcům. První základy IPM byly formulovány v roce 1959 Sternem, Smithem, van den Boschem a Hagenem (Hrdý, 2006). Obecně byly principy integrované ochrany sestaveny organizací IOBC v roce 1973. U nás se tento způsob ochrany rostlin začal uplatňovat v 80. letech 20. století (Falta a kol., 2008). IPM je založen na využívání ekologicky, ekonomicky a toxikologicky přijatelných metod pro udržení škodlivého organismu pod prahem škodlivosti (Hluchý a kol, 2008). Využívá všechny mechanické i chemické metody používané v běžném hospodaření a kromě toho využívá i metody nepřímé založené na takových postupech, jako je správná volba stanoviště, volba vhodné odrůdy a další (Kloutvorová a kol, 2011). Jednou z výhod integrované ochrany, oproti biologickému zemědělství, je možnost použití syntetických insekticidů pro ochranu před škodlivým činitelem. Tato ochrana však může být prováděna pouze při překročení prahu škodlivosti daného škůdce a musí dodržovat podmínky šetrného přípravku pro udržení stability agroekosystému (Hluchý a kol, 2008). Použité insekticidy se musí vyznačovat vysokou selektivitou pro daný druh škůdce, aby nedošlo k regulaci prospěšných organismů přirozeně se vyskytujících na daném území (Lacey & Unruh, 2005). V tomto způsobu hospodaření hrají významnou roli také přirození nepřátelé, mezi které řadíme entomopatogenní organismy, predátory a parazitoidy (Lacey & Unruh, 2005). Základní princip IPM je založen především na snížení početnosti škůdce, nikoliv 23

na jeho vyhubení. Důvodem této strategie je skutečnost, že organismus se stává škodlivým pouze při svém přemnožení. Pokud je hustota populace organismu nízká, je i takový organismus považován za důležitou složku ekosystému (Hrdý, 2006). Významnou součástí ochrany rostlin je využívání biologických metod a biopreparátů. Všechna ochranná opatření by měla být aplikována pouze cíleně, proto je nutné využívat různé monitorovací metody pro zjištění výskytu škůdce a načasování správného termínu ošetření (Kloutvorová a kol, 2011). 2.3.2 Chemická regulace 2.3.2.1 Využití feromonů v ochraně proti obalečům Feromony jsou z pohledu IPM důležitou chemickou látkou. Uplatňují se při monitoringu letu škůdců do feromonových lapáků, nebo se používají jako přímá metoda ochrany pro dezorientaci samců. Feromony jsou dorozumívací látky. Můžeme je rozdělit na feromony působky a spouštěče. Působky ovlivňují převážně fyziologii jedince, který přijímá vůni této látky, zatím co spouštěče ovlivňují chování jedince. Z pohledu ochrany rostlin jsou důležitější spouštěče (Hrdý, 2006). Pohlavní feromony jsou velmi druhově specifické látky a jsou vylučovány samičkami, které si takto lákají své partnery. Pro zajištění odlišnosti feromonů používá každý druh k dorozumívání nejčastěji kombinaci několika feromonů (Hluchý a kol., 2008). Z výzkumů věnujících se monitoringu složek feromonu vyplynulo, že například feromony obaleče švestkového obsahují až deset komponent a feromon obaleče východního je pravděpodobně čtyř složkový (Hrdý, 2006). Jednou z možností ochrany dřevin proti obalečům je metoda založená na dezorientaci samců (Falta a kol., 2008). Tato metoda je u nás využívána od roku 2006 (Bagar, 2012). Samci obalečů se řídí při hledání samiček feromonovým pachem. Ten je uvolňován samičkou, která je připravena na páření (Falta a kol., 2008). Základem metody dezorientace je rozmístění feromonových odparníků se syntetickým samičím feromonem po celé sledované ploše. Díky nasycení vzduchu uměle vytvořeným feromonem se výrazně snižuje možnost vyhledání samičky pomocí pachové stopy (Molinari a kol., 2001). Feromonové odparníky, používané pro metodu dezorientace, mají nejčastěji tvar tzv. špagetek a jsou vyrobeny z plastu (Hluchý a kol., 2008). Odparníky se umísťují většinou na větve stromů, které jsou chráněny před slunečním zářením, aby nedošlo k zrychlenému uvolňování feromonu nebo k jeho 24

degradaci. Feromony by měly být umístěny již před prvním letem motýlů, aby bylo zajištěno dostatečné nasycení vzduchu feromonem. Metoda dezorientace je nejúčinnější na rozlehlých územích, velmi vhodný je i čtvercový tvar pozemku, kde dochází k lepšímu rozptýlení feromonu po ploše (Falta a kol., 2008). Větší účinnost byla zaznamenána při nižší populační hustotě obalečů vyskytujících se na daném území. Podle Falty a kol, 2008 je důvodem to, že obaleči hledají samičky čichem i zrakem a v přehuštěné populaci by pouze feromonový odparník nebyl účinný. V takovýchto případech se pro ošetření využívá kombinace feromonu se selektivním insekticidem (Cravedi a kol., 2001). V současné době jsou u nás pro použití do sadů registrovány dva preparáty pro dezorientaci samců. Používají se na jabloních a na hrušních, Isomate C plus používaný proti obaleči jablečnému a Isomate C LR využívaný v ochraně proti obaleči jablečnému, obaleči zimolezovému a obaleči ovocnému. Od roku 2013 je na trh uveden i přípravek Isomate OFM rosso určený proti obaleči východnímu, švestkovému, slivoňovému a trnkovému (MZe, 2014). Vzhledem k využití metody dezorientace pouze na plochách s určitými parametry byla vyvinuta nová, flexibilnější metoda s názvem Attract and kill. Metoda využívá syntetické feromony pro nalákání samců k odparníku. Ten je napuštěn koncentrovaným insekticidem, který působí dotykově. Účinek se projeví úhynem obaleče nebo alespoň jeho dezorientací do několika hodin po kontaktu. Takto využívaná látka může být aplikována ve formě substance na různé části stromů nebo se může využívat podobných odparníků jako u metody dezorientace (Alma a kol., 2001). 2.3.2.2 Syntetické insekticidy Pro účinnou ochranu proti obalečům se v ovocných sadech používají také různé syntetické insekticidy. V dnešní době jsou na trhu především ty, které mají jako účinnou látku indoxakarb, methoxifenozid atd. (MZe, 2014). Seznam syntetických insekticidů schválených pro rok 2014 je uveden v kapitole 8 Přílohy tab. 1. Se stále se zvyšujícím důrazem na dodržování zásad integrované produkce rostou i požadavky na výrobce insekticidních přípravků. Nové insekticidy by měly být selektivnější a také účinnější (Remigiusz, 2001). Pro regulaci obalečů se využívají ovicidy, ovilarvicidy a larvicidy. Ovicidy jsou nejčastěji aplikovány v podmínkách zjištění velkého počtu škůdce a při zjištění vhodných podmínek pro kladení vajíček. Ovilarvicidní přípravky jsou aplikovány 7 10 25

dní po nakladení vajíček a larvicidy jsou aplikovány na právě vylíhlé housenky, nejpozději lze insekticidy aplikovat na čerstvý závrtek (Kloutvorová a kol., 2011). 2.3.2.3 Spintor V ochraně ovocných dřevin je možné využít také přípravek Spintor. Je to širokospektrální přírodní insekticid, který je možné použít v klasickém zemědělství i v integrované produkci. Významná je i jeho role v antirezistentní strategii (Sikora, 2010). Na náš trh byl přípravek uveden v roce 2009 (Falta a kol., 2010). V ovocnářství je využíván v ochraně proti slupkovým a pupenovým obalečům, obaleči jablečnému adalším významným škůdcům (Bagar, 2012). Jeho účinná látka spinosad byla získána z metabolitů půdní bakterie Saccharopolys poraspinosa. Metabolity jsou uvolňovány při fermentačních procesech bakterie a nazývají se spinosyny. Těchto spinosynů produkuje zmíněná bakterie velké množství. Jako hlavní složka spinosadu jsou využívány metabolity spinosyn A a D (Falta a kol., 2010). Účinná látka působí na aktivitu neuronů hmyzích škůdců. Dochází k hyperaktivitě a svalové aktivitě daného hmyzu. Po několika hodinách působení dochází k úhynu jedince. Přípravek působí požerově i kontaktě a jeho ochranná lhůta činní tři dny (Sikora, 2010). Nevýhodou přípravku je dopad na užitečné organismy. Ohroženy mohou být jedinci velmi citliví k insekticidům, mezi které patří převážně blanokřídlí parazitoidi (Falta a kol., 2010). 2.3.3 Biologická regulace 2.3.3.1 Viry využívané v ochraně proti obalečům Proti obalečům se v ovocnářství nejčastěji využívají tzv. granuloviry. Jsou to viry s bílkovinným obalem, vytvářející shluky, tzv. granule. V ochraně ovocných stromů jsou celosvětově nejvíce využívány virus granulózy obaleče jablečného (CpGV) a virus granulózy obaleče zimolezového (AoGV) (Hluchý a kol., 2008). Virus granulózy obaleče jablečného je velmi účinný a vysoce selektivní patogen. Poprvé byl izolován z nakažených housenek obaleče jablečného v Mexiku roku 1963. V Evropě byl tento virus poprvé testován v roce 1970. Po jeho schválení bylo na trh uvedeno několik přípravků na bázi CpGV (Stará a kol., 2009). Virus začíná působit po jeho pozření housenkou. Následkem alkalického ph v trávicím traktu dochází k narušení bílkovinného obalu viru a uvolnění virových částic, 26

které se dostávají do buněčných jader střevního epitelu. Poté virové částice postupně napadají všechny tkáně těla (Stará a kol., 2009). Housenky jsou nejčastěji nakaženy při pozření části listu, na které byl aplikován virus. Z tohoto důvodu je nejúčinnější ochrana proti housenkám první generace, které musí urazit dlouhou cestu, než se dostanou k plodu. U dalších generací jsou vajíčka kladena převážně přímo na plody, proto se snižuje pravděpodobnost nakažení housenky tímto virem (Hluchý a kol., 2008). Z různých výzkumů bylo dokázáno, že k přenosu viru může docházet také z napadeného jedince na jiného senzitivního jedince a také je možný přenos mezi jednotlivými stadii. Virus byl nalézán také na vajíčkách nakladených infikovanou samičkou (Lacey & Unruh, 2005). Před aplikací viru granulózy je nutné zvážit některé faktory. Patří mezi ně například velikost populace sledovaného škůdce. Virus má větší účinnost na lokalitách s nižší infestací. Aplikace ochranných prostředků na bázi CpGV musí být správně načasovaná, aby došlo k účinné redukci škůdce (Kienzle a kol., 2003). Přípravky by měly být aplikovány těsně před líhnutím housenek obalečů (Bagar, 2012). Na účinnost má vliv také koncentrace dané látky (Kienzle a kol., 2003). Při pozření velkého množství dochází k úhynu housenky většinou již v prvním instaru. Pokud je dávka nedostatečná, housenky hynou v pozdějších instarech a zvyšuje se riziko vzniku škod na plodech. Nevýhodou přípravků na bázi granulovirů je jejich inaktivace UV zářením. Nejvíce negativní působení má UV-B záření, které výrazně snižuje účinnost těchto preparátů (Lacey & Unruh, 2005). I přes některá negativa je virus granulózy obaleče jablečného považován za velmi efektivní prostředek v ochraně před tímto škůdcem (Kienzle a kol., 2003). Z pohledu integrované ochrany rostlin se nedoporučuje využívat při regulaci obaleče pouze tyto přípravky a to z důvodů vzniku rezistence (Stará a kol., 2009). Na ochranu ovocných stromů proti housenkám obalečů jsou u nás registrovány přípravky Madex a Carpovirusine (MZe, 2014). 2.3.3.2 Bakterie využívané v ochraně proti obalečům V ochraně ovocných sadů se používají přípravky na bázi Bacillus thuringiensis. Tato bakterie byla poprvé izolována v roce 1915 z housenek zavíječe moučného (Ephestia kuehniella Zeller, 1879). Účinnou složkou působící toxicky pouze na hmyz je osmistěnný krystal, který se vytváří při sporulaci. Proti škodlivým housenkám se využívá kmen bakterie Bacillus thuringiensis kurstaki. Bakterie začíná účinkovat při 27

vstupu do trávicího traktu housenky, kdy se aktivují toxické krystaly, které postupně narušují stěnu střeva. Následkem toho housenka během několika dnů po pozření hyne. Přípravky na bázi Bacillus thuringiensis jsou nejčastěji prodávány ve formě granulované, práškové nebo kapalné. Aplikují se ve formě vodného roztoku na napadené rostliny. Vzhledem k výraznému snížení doby působení kvůli degradaci látky UV zářením je vhodné aplikovat ochranné prostředky i na spodní stranu listů (Hluchý a kol., 2008). V současné době jsou u nás používány dva přípravky na bázi Bacillus thuringiensis, Biobit XL a Biobit WP (MZe, 2014). Biobit XL se používá proti obaleči jablečnému, slupkovým a listovým obalečům a působí také i na jiné druhy motýlů (Bagar, 2012). 2.3.4 Mechanická regulace 2.3.4.1 Lepové pásy Využívají se k odchytu dorostlých housenek obalečů. Nejčastěji jsou využívány pásy z vlnité lepenky. Pásy se vyvěšují v červenci a odstraňují se v listopadu. Pásy z vlnité lepenky jsou přikládány vlnitou stranou ke kmeni ve výšce asi 0,8 až 1 metr nad zemí. Velikost pásů se pohybuje od 10 do 15 cm. Horní okraj je překryt tkaninou a pevně připevněn drátem ke kmenu. Po odstranění je nutné pás ihned spálit, aby došlo k úplnému zničení housenek (Anonym, 2002). Pro odchyt housenek obaleč jablečného a dalšího lezoucího hmyzu je na trhu uveden lepící pás Bioplantella (MZe, 2014). 28

3 CÍL PRÁCE 1. Shromáždit literární poznatky o obalečích škodících na ovocných dřevinách. 2. Vymezit studijní plochu s porosty peckovin a jádrovin, na které bude v průběhu roku 2013 probíhat pozorování výskytu obalečů. 3. Na dané studijní ploše kvalitativně i kvantitativně odchytnou obaleče vyskytující se na ovocných dřevinách. 4. Diskutovat výskyt nalezených druhů obalečů, zhodnotit vliv prostředí dané lokality na množství a druhovou pestrost obalečů. Porovnávat jejich výskyt s jinými lokalitami na území České republiky. 29

4 MATERIÁL A METODIKA 4.1 Charakteristika studijní plochy Jako studijní plocha byla vybrána ovocná zahrada v okrajové části obce Ruda na Českomoravské vrchovině v nadmořské výšce 565 m. Zahrada leží v obecní zástavbě a její rozloha je 3934 m 2. Nacházejí se zde porosty převážně jádrovin a peckovin. Z jádrovin jsou pěstovány především jabloně doplněné několika vzrostlými stromy hrušní. Z peckovin se zde nacházejí švestky, trnky, višně a třešně. Nejstarší dřeviny jsou přibližně 80 let staré, velká část ovocných dřevin dosahuje věku kolem 50 let. Vzhledem ke značnému stáří ovocných dřevin nelze zjistit odrůdy ovocných stromů. Stromy nejsou udržovány řezem ani na nich nejsou uplatňována žádná ochranná opatření. Zahrada slouží jako užitková a je připojena k rodinnému domu. Většina plochy zahrady je porostlá trávou. Na části zahrady je ponechána holá půda, která slouží jako pole. Zahrada je v mírném sklonu a je orientována na jih. Okolo jsou pozemky dalších obyvatel obce, většinou slouží jako okrasné zahrady připojené k rodinným domům, ale i na nich se nachází velké množství ovocných stromů. V přední části zahrada těsně přiléhá ke státní silnici druhé třídy. Nedaleko obce se nachází smíšený les. Obec bezprostředně navazuje na pozemky s ornou půdou využívané převážně zdejším zemědělským družstvem. Průměrná roční teplota v kraji Vysočina byla v roce 2013 7,74 C. Nejnižší průměrná teplota byla zaznamenána v lednu, -2,1 C, nejvyšší průměrná teplota v červenci, 19,4 C. Průměrný úhrn srážek v roce 2013 byl 75,17 mm. Nejnižší úhrn srážek byl zaznamenán v dubnu, kdy spadlo 16 mm srážek. Nejvyšší úhrn srážek byl zjištěn v červnu, 138 mm (ČHMÚ, 2014). 4.2 Feromonové lapáky Pro monitoring obalečů na zvolené lokalitě byly využívány feromonové lapáky typu delta z plastu. Všechny feromonové lapáky byly zakoupeny u firmy Propher s.r.o. Každý lapák obsahoval feromon pro určitý druh obaleče a lepovou desku. Vzhledem k tomu, že na studijní ploše byl sledován výskyt pěti druhů obalečů, obaleče 30

švestkového, východního, jablečného, trnkového a slivoňového, bylo použito pět různých feromonů. Pro obaleče švestkového byl použit sexuální atraktant s účinnou látkou dodecyl-acetát, (E)-dodec-8-en-1-yl-acetát a (Z)-dodec-8-en-1-ol. Atraktant pro obaleč jablečného se nazývá Kodlemon a má účinnou látku (8E,10E)-8,10-dodeca-8,10- dien-1-ol. Feromon určený pro odchyt obaleče východního má jako účinnou látku (E)- dodec-8-en-1-yl-acetát, (Z)-dodec-8-en-1-ol a (Z)-dodec-8-en-1-ol (MZe, 2014). Lapáky byly umisťovány na ovocné stromy do výšky přibližně dvou metrů. Byly rozmístěny nepravidelně v závislosti na rozmístění dřevin. Většina lapáků byla umístěna na stromy po okrajích ovocné zahrady. Lapáky s feromonem pro obaleče švestkového a o. východního byly umístěny na slivoně ve třech opakováních. Feromonové lapáky s odparníkem pro obaleče jabloňového, trnkového a slivoňového byly po jednom kuse umístěny na jabloně. Na ovocné stromy byly lapáky s účinným feromonem umístěny 12. května 2013. Lepové desky byly kontrolovány pravidelně každých sedm dní, u dvou lapáků s feromonem na obaleče švestkového a východního byly lepové desky kontrolovány po 14 dnech. Výměna lepových desek probíhala podle potřeby vzhledem k malému počtu nachytaných jedinců. Feromonové odparníky umístěné uvnitř lapáku byly vyměňovány jednou za čtyři týdny. Vyměněné lepové desky s nachytanými jedinci byly vkládány do eurofolií a ponechány až do doby determinace. Sběr obalečů byl ukončen 15. září 2013. 4.3 Určování obalečů podle samčích kopulačních orgánů Feromony používané pro odchyt obaleče východního a obaleče švestkového nejsou příliš selektivní a proto často dochází k tomu, že obaleč východní nalétává do lapáků určených pro obaleče švestkového a naopak. Kromě těchto cílových druhů se v lapácích nacházejí i necílové druhy obalečů. Všechny tyto druhy je nutno od sebe oddělit, což je možné pomocí identifikace genitálií. Obaleči nachytaní na lepové desce byli odstraněni z lepu. Byly z nich odpreparovány zadečky a vloženy do 10 % roztoku hydroxidu sodného (NaCl), popřípadě hydroxidu draselného (KCl). V roztoku hydroxidu byly povařeny přibližně 3 minuty. Poté byly z roztoku vyjmuty a přesunuty do Petriho misky s trochou benzínu. Pod preparační lupou byly genitálie vyjmuty ze změklého těla a podle klíčů byl určen druh obaleče podle jejich tvaru, který je pro každý druh charakteristický (Hrdý, 2006). 31

5 VÝSLEDKY A DISKUZE Tato kapitola je zaměřena především na vyhodnocování počtu a letové aktivity cílových jedinců. Počty necílových druhů ulovených v jednotlivých lapácích jsou zaznamenány v kapitole 8 Přílohy (viz Obr. 1 6.) Počet a druhy obalečů odchycených na sledované lokalitě v průběhu roku 2013 jsou zachyceny v následujícím grafu. 5 1 Celkový počet odchycených obalečů 1 3 1 C.funebrana 131 C. stephensiana Epiblema cirsiana P. spiniana 464 Pammene suspectana Hedya pruniana C. rosaceana Obr. 1: Celkový počet obalečů odchycených na studijní ploše. Z grafu vyplývá, že se na dané lokalitě vyskytovalo několik různých druhů obalečů. Z cílových druhů se na studijní ploše vyskytoval pouze obaleč švestkový a dalším poměrně hojným sledovaným druhem byl obaleč jablečný. Tento druh však není uveden v předešlém grafu a jeho výskyt je vyhodnocován samostatně. Mezi další cílové druhy, jejichž výskyt byl na dané lokalitě sledován, patřil obaleč trnkový, obaleč slivoňový a obaleč východní. Jedinci těchto druhů nebyli nalezení v žádném z lapáků. Výsledek mého pozorování odpovídá výsledkům jiných průzkumníků. Obaleč trnkový byl poprvé na našem území zaznamenán Skalou v Brně v roce 1913. V Čechách byl objeven Soffnerem v roce 1927. Tyto nálezy ale nejsou nijak doloženy. První doložený výskyt obalečee trnkového pochází ze Zbraslavi, kdy byl v roce 1981 objeven při monitoringu obaleče jabloňového. Kromě sadů byl jeho výskyt zjištěn i na polopřirozených biotopech. Areál výskytu tohoto obaleče je poměrně rozsáhlý. Zahrnuje poměrně velkou část Evropy (Hrdý, 1997). V současné době je jeho výskyt na našem území spíše ojedinělý. Od roku 1950 byl zaregistrován pouze na některých 32

lokalitách ve středních a severozápadních Čechách a také na jižní Moravě. Výskyt na Vysočině nebyl prokázán, což potvrzují i moje výsledky (AOPK ČR, 2014). Obaleč slivoňový byl poprvé zaznamenán v Příměticích u Znojma v roce 1986. Předpoklad jeho rozšíření byl potvrzen při průzkumu v roce 1996, kdy byl tento obaleč nalezen v Písku. Na jižní Moravě však v tomto roce jeho výskyt potvrzen nebyl (Hrdý a kol., 1997). Při pozorování prováděném v sadu na jižní Moravě v průběhu roku 2013 tento obaleč odchycen nebyl (Jakubíková, osobní sdělení). Obaleč východní je celosvětově velmi rozšířený druh. Na našem území byl poprvé zjištěn v roce 1951 na Moravě. Od té doby se šíří a jeho početnost stále narůstá. Při rozsáhlém průzkumu v roce 1977 byl na Moravě nalezen téměř ve všech sledovaných lokalitách, v Čechách nalezen nebyl (Hrdý, 2006). Jeho přítomnost i na území Čech byla potvrzena při rozsáhlých studiích v letech 1980,1981,1985,1987,1988 (Hrdý, 1993). Jeho výskyt na jižní Moravě byl potvrzen také v průběhu roku 2013 (Jakubíková, osobní sdělení). Na mé studijní ploše na Vysočině se zřejmě nevyskytuje kvůli chladnějšímu počasí a absenci broskvoňových sadů. V lapácích určených pro odchyt obaleče východního se nacházeli převážně jedinci obaleče švestkového a také některé jiné necílové druhy. V lapácích pro obaleče slivoňového a obaleče trnkového se sice nacházely některé necílové druhy, ale jejich početnost i druhová rozmanitost byla výrazně nižší než v lapáku pro obaleče východního nebo obaleč švestkového. Je to především z toho důvodu, že feromony obaleče východního a švestkového jsou málo selektivní a navzájem si jsou velmi podobné (Hrdý, 2006). Z toho důvodu dochází k odchytu obaleče švestkového jak na vlastní feromon, tak i na feromon obaleče východního. Jeden jedinec obaleče švestkového byl odchycen i na feromon pro obaleče trnkového. V tomto případě se spíše jednalo o náhodný nálet. 5.1 Obaleč jablečný (Cydia pomonella) Dalším druhem, který se ve velkém množství vyskytoval na studijní ploše, byl obaleč jablečný. Je uváděn jako velmi významný škůdce jablek. Je rozšířen převážně ve střední Evropě. Na našem území se vyskytuje téměř ve všech oblastech, kromě horských. 33

Na rozdíl od obaleče švestkového byl obaleč jablečný sledován pouze jedním feromonovým lapákem. Množství odchycených jedinců a datum jejich odchytu znázorňuje tabulka v kapitole 8 Přílohy (viz tabulka 2). Křivku letové aktivity obaleče jablečného ukazuje graf na obrázku 4. Počet jedinců 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 19.5 26.5 Letová křivka obaleče jablečného 2.6 9.6 16.6 23.6 30.6 7.7 14.7 21.7 Datum 28.7 4.8 11.8 18.8 25.8 1.9 8.9 15.9 Obr. 4: Letová křivka obaleče jablečného. Letová křivka znázorňuje aktivitu obaleče jablečného v průběhu vegetační sezóny roku 2013. Lapák byl instalován na jabloň 12. května. V následujícím týdnu nebyl v lapáku nalezen žádný obaleč. Letová aktivita tohoto obaleče začala v týdnu od 19. do 26. května. V tomto období byli v lapáku chyceni tři jedinci obaleče jablečného. Maximum letu bylo zaznamenáno v týdnu od 16. do 23. června. V tomto týdnu bylo nachytáno 56 jedinců tohoto druhu. Následující týden nastává útlum a aktivita obaleče jablečného byla velmi nízká. V tomto časovém úseku byli ve feromonovém lapáku chyceni pouze dva jedinci. Další nárůst aktivity byl zaznamenán v týdnu od 21. do 28. července. V tomto týdnu nalétlo do lapáku 30 jedinců. V dalším týdnu nastal útlum následovaný mírným zvýšením počtu obalečů v dalších týdnech. Letová aktivita tohoto obaleče byla ukončena 8. září, kdy byl v lapáku nalezen pouze jeden jedinec. Lapák pro tohoto obaleče byl odinstalován 15. září. Celkem bylo za sezónu nachytáno 233 jedinců. Z důvodu vysoké selektivity feromonu pro obaleče jablečného nebyly v lapácích zjištěny žádné další necílové druhy obalečů. 34

Vzhledem k pozorování několika druhů obalečů za jednu sezónu, bylo možné vzájemně porovnat jejich letové aktivity. Graf na obrázku 5 srovnává letovou aktivitu obaleče jablečného a obaleče švestkového. Počet jedinců 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Srovnání letu o. jablečného a o. švestkového 19.5 26.5 2.6 9.6 16.6 23.6 30.6 7.7 14.7 21.7 28.7 4.8 11.8 18.8 25.8 1.9 8.9 15.9 Datum C. pomonella C. funebrana Obr. 5: Srovnání letové aktivity obaleče jablečného a obaleče švestkového. 5.2 Obaleč švestkový (Cydia funebrana) Vzhledem k tomu, že obaleč švestkový byl poměrně hojným obalečem a vyskytoval se v lapácích určených pro obaleče východního i obaleče švestkového, byl pro porovnání letu zvolen lapák s feromonem pro obaleče švestkového, který byl kontrolován po týdnu. Při porovnání letových křivek je zřejmé, že let obaleče švestkového je více rozvleklý. Letové maximum je méně výrazné než u obaleče jablečného. Zatímco maximum letu obaleče jablečného bylo zaznamenáno již v druhé polovině června, maximum letu obaleče švestkového nastalo na přelomu července a srpna. Rozdíly jsou také v počátcích letu. Zatímco let obaleče jablečného nastává v týdnu od 19. do 26. května, obaleč švestkový byl aktivní o týden dřív. Stejně tak i konec letu obaleče švestkového nastal o týden později než u obaleče jablečného. Při sledování letu obaleče švestkového bylo k dispozici více pozorování z několika lapáků. Množství jedinců obaleče švestkového odchycených do jednotlivých lapáků zaznamenává obr. 6. 35

180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 C. f. 1 C. f. 2 C. f. 3 C. f. 4 C. f. 5 C. f. 6 Obr. 6: Počet imag obaleče švestkového odchycených v jednotlivých lapácích. Sloupce s označením C. f. 1, C. f. 3 a C. f. 4 znázorňují počty dospělců obaleče švestkového (Cydia funebrana) nachytaných do feromonových lapáků pro obaleče švestkového. Sloupce označené C. f. 2, C. f. 5 a C. f. 6 znázorňují počet jedinců nachytaných v lapácích pro obaleče východního. Z obr. 6 je zřetelné, že na lapáky s feromonem pro obaleče východního nalétlo podstatně méně jedinců než na lapáky s feromonem pro obaleče švestkového. Díky většímu počtu opakování je možné srovnat průběh letové aktivity. Vzhledem k tomu, že některé lapáky byly vybírány po týdnu a některé po 14 dnech, jsou zde uvedeny dva grafy s letovou aktivitou obaleče švestkového a jeden graf celkový. Počet jedinců 35 30 25 20 15 10 5 0-5 Srovnání letové aktivity C. funebrana po týdnu 19.5 26.5 2.6 9.6 16.6 23.6 30.6 7.7 14.7 21.7 28.7 4.8 11.8 18.8 25.8 1.9 8.9 15.9 Datum C. funebrana 1 C. funebrana 2 Obr. 7: Letová aktivita obaleče švestkového v lapácích vybíraných po týdnu. 36

V grafu jsou viditelné dvě letové křivky, obě udávají množství jedinců obaleče švestkového odchycených do feromonových lapáků, které byly vybírány po týdnu. Modrá křivka patří jedincům, kteří byli odchyceni na feromon pro obaleče švestkového. Z průběhu křivky lze usoudit, že obaleč švestkový dosáhl letového maxima 28. července. K dalšímu mírnému navýšení počtu jedinců došlo 23. června a 1. září. Poslední imaga obaleče švestkového byla v tomto lapáku zachycena 15. září. Červená křivka udává letovou aktivitu obaleče švestkového chyceného na feromon pro obaleče východního. Počet jedinců chycených v tomto lapáku byl nízký. I přesto je zde znatelné letové maximum a to 11. srpna, což je o 14 dní později než maximum letu obaleče švestkového odchyceného na specifický feromon. Odchylka může být způsobena různou expozicí obou lapáků. Počet jedinců Srovnání letové aktivity C. funebrana po 14 dnech 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 26.5 9.6 23.6 7.7 21.7 4.8 18.8 1.9 15.9 Datum C. funebrana 3 C. funebrana 4 C. funebrana 5 C. funebrana 6 Obr. 8: Letová aktivita o. švestkového v lapácích vybíraných po 14 dnech Obrázek 8 udává letovou aktivitu obaleče švestkového v lapácích vybíraných po 14 dnech. Obaleči 3 a 4 byli chyceni v lapáku s feromonem pro obaleče švestkového, obaleči 5 a 6 byly odchyceni na feromon pro obaleče východního. Nepatrný nárůst početnosti byl zaznamenán 23. června a to u všech lapáků. Vyvrcholení letu těchto obalečů je odlišné. Shoduje se u obalečů s číslem 3,4 a 5, jejichž maximum letu připadá na týden od 21. července do 4. srpna. U obaleče číslo 6 je letové maximum posunuto o 14 dní déle, tedy 18. srpna. 37

Počet jedinců 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10-5 05 Srovnání letu C. funebrana 26.5 9.6 23.6 7.7 21.7 4.8 18.8 1.9 15.9 Datum C. funebrana 1 C. funebrana 2 C. funebrana 3 C. funebrana 4 C. funebrana 5 C. funebrana 6 Obr. 9: Celkové srovnání letu všech obalečů švestkových. Obrázek 9 udává letovou aktivitu obaleče švestkového ze šesti lapáků umístěných na studované lokalitě. U obalečů 1 a 2 byl týdenní interval, ve kterém byly lapáky vybírány, upraven na 14ti denní. Obaleči 1,3,4 a 5 mají letové maximum 4. srpna, obaleči 2 a 6 mají letové maximum až 18. srpna. Odlišnosti ve výsledcích mohou být způsobeny různým umístěním lapáků na sledované ploše. Obaleč švestkový je velmi známý škůdce rozšířený po celé Střední Evropě (Hrdý a kol., 1990). Vyskytuje se téměř po celém území České republiky (Hrdý a kol, 1993). Tento předpoklad potvrzují i výsledky odchytu na sledované lokalitě, kde se v porovnání s ostatními obaleči vyskytoval v poměrně velkém množství. 5.3 Necílové druhy Z necílových druhů nacházejících se v lapácích převládal především obaleč jitrocelový (Cnephasia stephensiana Doubleday, 1849). Tento obaleč byl odchycen ve všech lapácích umístěných na studijní ploše. Celkem bylo za sledované období odchyceno 141 jedinců tohoto obaleče. Druhým nejpočetnějším odchyceným necílovým druhem byl obaleč Epiblema cirsiana (Zeller, 1843). Početnost tohoto obaleče byla výrazně nižší. Celkem bylo odchyceno pouze pět jedinců. Další druhy se nacházely v lapácích pouze výjimečně. Za sezónu zde byli nalezeni tři jedinci obaleče střemchového (Hedya pruniana Hübner, 1799) a po jednom jedinci obalečů Pammene suspectana (Lienig & Zeller, 1846), Pammene spiniana (Duponchel, 1843) a Celyphea rosaceana. Nález obaleče Celyphea 38

rosaceana (Schläger, 1847) je ojedinělý a jde o první nález pro Moravu. Naopak Cnephasia stephensianaa se jako doprovodný druh v lapácích vyskytuje velmi často (Hrdý a kol., 1993). Obaleč Celypha rosaceana se neřadí mezi škůdce ovocných dřevin. Housenky tohoto druhu obaleče se vyvíjí na rostlinách z čeledi hvězdicovité (Asteraceae), jmenovitě na mléči (Sonchus spp.) a na pampelišce (Taraxacum spp.). Výskyt tohoto druhu v Čechách byl poprvé uveden Sterneckem a Zimmermannem v roce 1933. Tento nález nebyl doložen, a proto není považován za spolehlivý. První spolehlivý důkaz o výskytu obaleče Celypha rosaceana pochází ze 14. června roku 2000 z lokality Oblík. Byl nalezen Maršíkem, který tento nález zároveň publikoval (Šumpich a kol., 2013). Na sledované lokalitě byl odchycen pouze jeden jedinec v týdnu od 1. do 8. září. Obaleč byl vybrán z lapáku s feromonem pro odchyt obaleč švestkového. Obaleč Celypha rosaceana byl na Moravě zjištěn poprvé, nález bude publikován v časopise Klapalekiana (viz Přílohy). Množství a druhové spektrum obalečů odchycených na feromon pro obaleče trnkového a slivoňovéhoo je znázorněno na obrázku 2 a 3. 1 Obaleči nalezení v lapáku C. janthinana 1 C. stephensiana 3 C. funebrana Epiblema cirsiana Obaleči nalezení v lapáku C. lobarzewskii 1 C. stephensiana 2 P. spiniana Obr. 2 a 3: Výskyt obalečů odchycených na feromon pro obaleče trnkového a obaleče slivoňového. Z obr. 2 a 3 vyplývá, že v lapáku určeném pro odchyt obaleče trnkového bylo nalezeno pouze pět kusů obalečů tří druhů. Jeden jedinec obaleče švestkového, tři jedinci obaleče Cnephasia stephensiana a jeden jedinec obaleče Epiblema cirsiana. C. stephensiana a Epiblema cirsinana jsou obaleči, kteří neškodí na ovocných dřevinách. C. stephensiana se vyvíjí pouze na bylinách, ale i přesto jeho výskyt ve feromonových lapácích určených převážně pro obaleče švestkového a obaleče východního byl velmi hojný. Epiblema cirsiana je obaleč, který se vyvíjí na pcháči a příbuzných rostlinách. 39

V lapáku s feromonem pro obaleče slivoňového byly nalezeny dva druhy obalečů, obaleči C. stephensiana (dva jedinci) a jeden jedinec obaleče Pammene spiniana. P. spiniana je obaleč vyskytující se především na trnkách. Je uváděn jako poměrně častý doprovodný druh v lapácích. Jeho výskyt je na našem území poměrně hojný. Je to druh, který může škodit na ovocných dřevinách, ale jeho význam je velmi malý. Z toho důvodu se neprovádí speciální pozorování pro zjištění výskytu tohoto škůdce (Hrdý a kol., 1997). Jeho výskyt na sledované lokalitě je pravděpodobně způsoben množstvím trnek, které se zde vyskytují. 40

6 ZÁVĚR Na studované ploše bylo umístěno devět lapáků pro sledování pěti druhů obalečů, obaleče jablečného, švestkového, východního, trnkového a slivoňového. Po vyhodnocení bylo zjištěno, že se z cílových druhů na dané lokalitě vyskytuje pouze obaleč jablečný a obaleč švestkový. Let obaleče jablečného nastal v týdnu od 19. do 26. května. Letové maximum bylo zaznamenáno v týdnu od 16. do 23. června. V tomto týdnu do feromonového lapáku nalétlo 56 jedinců obaleče jablečného. Za celou sezonu bylo do feromonového lapáku pro obaleče jablečného odchyceno celkem 233 jedinců. Letová aktivita tohoto obaleče byla ukončena 15. září, kdy byl v lapáku nalezen poslední jedinec. Obaleč švestkový byl na dané lokalitě odchycen v šesti lapácích, tři z nich byly s feromonem pro obaleče švestkového a tři s feromonem pro obaleče východního. Celkem bylo na sledované lokalitě odchyceno 464 jedinců tohoto obaleče. Let obaleče byl zaznamenán v týdnu od 12. do 19. května. Vyvrcholení letu obalečů bylo odlišné. V některých lapácích bylo maximum zaznamenáno v období od 21. července do 4. srpna, v některých lapácích bylo posunuto o 14 dní později. Poslední jedinci byli z lapáku vybráni 15. září. Ve všech umístěných lapácích bylo nalezeno určité množství necílových druhů obalečů. Velmi početným necílovým druhem byl obaleč Cnephsia stephensiana (131 jedinců), z dalších druhů to byli obaleči Epiblema cirsiana (pět jedinců), Pammene suspectana (jeden jedinec), Hedya pruniana (tři jedinci), Celyphea rosaceana (jeden jedinec) a Pammene spiniana (jeden jedinec). Z těchto druhů škodí na ovocných dřevinách pouze Hedya pruniana, který se vyskytuje především na švestkách a slivoních a Pammene spiniana, který je častým druhem na trnkách. Obaleč Celyphea rosaceana byl na Moravě zjištěn poprvé. 41

7 POUŽITÁ LITERATURA ALFORD D., 2007: Pests of fruit crops: a colour handbook. Boston: Academic Press, an imprint of Elsevier, 461 s. ALMA A., ARZONE A., GALLIANO A., VITTONE F., 2001: Attract and kill a new IPM method in apple orchards against Cydia pomonella (L.). IOBC wprs Bulletin, 24 (5): 139-143. ANONYM, 2002: Metodická příručka pro ochranu rostlin. Zelenina, ovocné plodiny, réva. Díl II. Živočišní škůdci. SRS, Brno, 414 s. BAGAR M., 2012: Prostředky pro ekologické pěstování ovoce, Rostlinolékař, 23(4), 36-37. BLATTNÝ C., STARÝ B., NEDOMLEL J., 1956: Choroby a škůdci ovocných rostlin. ČSAV, Praha, 534 s. CRAVEDI P., GUARINO F., TOCCI A., 2001: Valuation about mating disruption method application in Cydia molesta (Busck) kontrol on nearly 400 hectares of peach tree in the Plane of Sibaria (Calabria, South Italy). IOBC wprs Bulletin, 24 (5): 79-84. FALTA V., KNEIFL V., 2004: Integrovaná ochrana sadů proti živočišným škůdcům, 1. část jádroviny. Agro, 9(4): 52-55. FALTA V., STARÁ J., HOLÝ K., KOCOUREK F., OUŘEDNÍČKOVÁ J., 2010: Přípravek SpinTor v integrované ochraně ovocných výsadeb. Rostlinolékař, 21(2): 32-35. FALTA V., STARÁ J., KOCOUREK F., 2008: Metoda dezorientace v ochraně ovocných sadů proti škodlivým obalečům. VÚRV, Praha, 31 s. 42

HLUCHÝ M., ACKERMANN P., ZACHARDA M., LAŠTŮVKA Z., BAGAR M., JETMAROVÁ E., VANEK G., SZÖKE L. & PLÍŠEK B., 2008: Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci. Biocont Laboratory, Brno, 504 s. HRDÝ I. a kol., 1993: Distribution of the fruit tree pest Cydia molesta, Cydia funebrana and Anarsia lineatella (Lepidoptera: Tortricidae, Gelechiidae) in former Czechoslovakia as recorded by pheromone traps. Acta societatis zoologicae bohemicae, 58: 53-60. HRDÝ I. a kol., 1997: Výskyt potenciálních škůdců sadů, obaleče slivoňového,cydia lobarzewskii a obaleče trnkového, C. janthinan (Lepidoptera: Tortricidae) v České republice poznámky k dalším druhům podle úlovků do feromonových lapáků. Kalpalekiana, 33: 155-172. HRDÝ I., 2006 a: Feromony v integrované ochraně rostlin, V. Obaleči a makadlovka na broskvoních a švestkách. Živa, 54(1), 25-27. HRDÝ I., 2006 b: Feromony v integrované ochraně rostlin, Obaleč jablečný. Živa, 54(2): 73-76. HRDÝ I., 2006 c: Feromony v integrované ochraně rostlin, V. Obaleči a makadlovka na broskvoních a švestkách. Živa, 54(5), 217-220. HRDÝ I., KULDOVÁ J., SUNDUKOVA N. E., VRKOČ J., 1990: Maloparcelové zkoušky feromonových odparníků pro dezorientaci samců obaleče východního, Cydia molesta, a obaleče švestkového, Cydia funebrana. Ochrana rostlin, 26 (3): 223-233. KAZDA J. (ed.), 2003: Choroby a škůdci polních plodin, ovoce a zeleniny. Vydavatelství odborných časopisů, Praha, 158 s. KIENZLE J., GERNOTH H., LITTERST M.,ZEBITZ C. P. W., HUBER J., 2003: Codling moth granulovirus an efficient tool for codling moth control in IPM. IOBC wprs Bulletin, 26 (1): 249-253. 43

KIENZLE J., SCHULZ CH.,ZEBITZ C. P. W., HUBER J., 2003: Persistence of the biological effect of codling moth granulovirus in the orchard a preliminary field trial, IOBC wprs Bulletin, 26 (1), 245-248. KLOUTVOROVÁ J., LÁNSKÝ M., OUŘEDNÍČKOVÁ J., 2011: Integrovaná ochrana jádrovin. Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský, Holovousy, 92 s. KOCOUREK F., STARÁ J., 2004: Pupenoví a slupkoví obaleči škodící na jádrovinách biologie, monitorování a možnosti ochrany. Agro, 9(3):30-35. KOLEŠKA Z., 2009: Historie výzkumu obalečů a zavíječů, škodlivých drobných motýlů v zemědělství, lesnictví a v potravinářských sadech. Rostlinolékař, 20(1): 15-17. KOLEŠKA Z., 2009: Historie výzkumu obalečů a zavíječů, škodlivých drobných motýlů v zemědělství, lesnictví a v potravinářských sadech. Rostlinolékař, 20(5): 17-19. KOLEŠKA Z., 2009: Historie výzkumu obalečů a zavíječů, škodlivých drobných motýlů v zemědělství, lesnictví a v potravinářských sadech. Rostlinolékař, 20(6): 9-11. LACEY L. A., UNRUH T.R., 2005: Biological control of codling moth (Cydia pomonella, Lepidoptera: Tortricidae) and its role in integrated pest management, with emphasis on enthomopathogens. Vedalia, 12 (1): 33-60. LÁNSKÝ M., FALTA V., KLOUTVOROVÁ J., KOCOUREK F., STARÁ J. & PULTAR O., 2005: Integrovaná ochrana ovoce v systému integrované produkce. VŠÚO, Holovousy, 159 s. LAŠTŮVKA Z., LIŠKA J., 2011:Komentovaný seznam motýlů České republiky. Biocont laboratory, Brno, 148 s. MILLER F., 1956: Zemědělská entomologie. ČSAV, Praha, 1056 s. 44

MOLINARI F., CRAVEDI P., RAMA F., REGGIORI F., DAL PANE M., GALASSI T., 2001: Protecting peach orchards by Cydia molesta and Anarsia lineatella using sex pheromones through the metod of disorientation. IOBC wprs Bulletin, 24 (5): 85-90. NOVÁK I., 2010: Motýli a jejich půvab v ilustracích Bohumila Vančury. AVENTINUM s.r.o, Praha, 356 s. REMIGIUSZ W., PLUCIENNIK O., PLUCIENNIK Z., 2001: Selective insecticides in control of fruit moths and leaf rollers. IOBC wprs Bulletin, 24 (5): 179-184. SIKORA K., 2010: SpinTor nový přírodní insekticidní přípravek na českém trhu. Rostlinolékař, 21(2): 31. SOUČKOVÁ I., 2009: Sklizeň ovoce a její dopad na ceny v roce 2008. Agro magazín, 10(4): 5-10. STARÁ J., FALTA V., ZICHOVÁ T., OUŘEDNÍČKOVÁ J., KOCOUREK F., 2009: Virus granulózy obaleče jablečného v integrované a organické produkci. VÚRV, Praha, 30 s. STARÝ B., 1956: Obaleč jablečný a ochrana proti červivosti jablek a hrušek. Ústředí jednoty zahrádkářů, Praha, 45 s. ŠEFROVÁ H., 2006: Rostlinolékařská entomologie. Konvoj, Brno, 260 s. ŠUMPICH J., ŽEMLIČK M., DVOŘÁK I., 2013: Příspěvek k fauně motýlů (Lepidoptera) severních Čech I. Sborník severočeského muzea, Přírodní vědy, Liberec, 31: 67-168. INTERNETOVÉ ZDROJE: AOPK ČR. [online]. [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://portal.nature.cz/publik_syst/nd_nalez-public.php?idtaxon=31140 45

CANADIAN FOOD INSPECTION AGENCY: Grapholita molesta (Oriental fruit moth). [online].[cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.inspection.gc.ca/plants/plantprotection/insects/oriental-fruit-moth/fact-sheet/eng/1326379318439/1326379457330 ČHMÚ: Územní teploty [online]. [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/portal/dt?menu=jsptabcontainer/p4_historicka_data/p4_1_pocas i/p4_1_4_uzemni_teploty ČHMÚ: Územní teploty [online]. [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/portal/dt?menu=jsptabcontainer/p4_historicka_data/p4_1_pocas i/p4_1_5_uzemni_srazky CHECKLIST OF LEPDOPTERA OF THE CZECH REPUBLIC [online]. [cit. 2014-02- 02]. Dostupné z: http://www.lepidoptera.wz.cz/ MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ: Registr přípravků na ochranu rostlin. [online]. [cit.2014-02-23].dostupné z:http://eagri.cz/public/app/eagriapp/por/vyhledavani.aspx?type=0&vyhledat=a&sta mp=1375844661000 OVOCNÁŘSKÁ UNIE ČESKÉ REPUBLIKY. Historie českého ovocnářství [online]. [cit. 2014-01-22]. Dostupné z: http://www.ovocnarska-unie.cz/?page=3 OVOCNÁŘSKÁ UNIE ČESKÉ REPUBLIKY. Současnost českého ovocnářství [online]. [cit. 2014-01-22]. Dostupné z: http://www.ovocnarska-unie.cz/?page=2 46

8 PŘÍLOHY 47

Seznam tabulek: Tabulka 1: Přípravky na ochranu ovocných dřevin proti obalečům. Tabulka 2: Úlovky obaleče jablečného ve feromonovém lapáku. Seznam obrázků: Obrázek 1: Výskyt obalečů v lapáku Funebrana 1 Obrázek 2: Výskyt obalečů v lapáku Funebrana 2 Obrázek 3: Výskyt obalečů v lapáku Funebrana 3 Obrázek 4: Výskyt obalečů v lapáku Molesta 1 Obrázek 5: Výskyt obalečů v lapáku Molesta 2 Obrázek 6: Výskyt obalečů v lapáku Molesta 3 Obrázek 7: Poloha obce Ruda na mapě. Obrázek 8: Umístění studijní plochy v obci Ruda. Obrázek 9: Rozložený feromonový lapák. Obrázek 10: Složený feromonový lapák. Obrázek 11: Pohled na část ovocné zahrady. Obrázek 12: Umístění feromonového lapáku. Obrázek 13: Pohled do feromonového lapáku. Obrázek 14: Lepová deska s nachytanými jedinci obaleče švestkového. Obrázek 15: Napadený plod s housenkou obaleče švestkového. Obrázek 16: Závrtek obaleče jablečného s kupičkou trusu. Příloha 1: Text článku připraveného do časopisu Klapalekiana 48

Tabulka 1: Přípravky na ochranu ovocných dřevin proti obalečům (MZe, 2014) Název přípravku: Cílový oraganismus: Účinná látka: Použití přípravku do: Agrosales - Lambdacyhalotrin obaleč jablečný, housenky Lambda-cyhalothrin 24.2.2015 Alneto WG o. jablečný; slupkový a pupenový obaleči Indoxakarb 4.7.2015 BEC Lamcy o.jablečný; housenky Lambda-cyhalothrin 24.2.2015 Calypso 480 SC o.jablečný; o. švestkový Thiakloprid 31.12.2016 CALYPSO o. jablečný; o.švestkový Thiakloprid 31.12.2016 CLOPRID 480 SC o. jablečný; o.švestkový Thiakloprid 31.12.2016 Coragen 20 SC o. jablečný; slupkový a pupenový obaleči Chlorantraniliprol 31.10.2017 CS Lamcy o. jablečný Lambda-cyhalothrin 31.12.2017 Decis 15 EW o. jablečný Deltamethrin 31.10.2018 Decis Mega o. jablečný Deltamethrin 7.8.2014 Diaspid 20 SP o jablečný Acetamiprid 31.12.2016 Dimilin 48 SC o. jablečný; o.švestkový; slupkový obaleči Diflubenzuron Insegar 25 WG o. jablečný; o. švestkový Fenoxykarb 31.5.2017 Integro o.jablečný; o.švestkový; slupkový a pupenový obaleči Methoxyfenozid 31.3.2017 Karate se Zeon technologií 5 CS o. jablečný, o. východní Lambda-cyhalothrin 19.6.2015 Karate Zeon 050 CS o. jablečný; housenky Lambda-cyhalothrin 31.12.2017 KeMiChem-Acetamiprid 20 % SP o. jablečný Acetamiprid 31.12.2016 KeMiChem-Diflubenzuron 480 SC o. jablečný; o. švestkový; slupkový obaleči Diflubenzuron 19.6.2015 KeMiChem-Lambdacyhalothrin 50 CS o. jablečný; housenky Lambda-cyhalothrin 24.2.2015 KeMiChem-Lambdacyhalothrin-I 50 CS o. jablečný; housenky Lambda-cyhalothrin 24.2.2015 Lambda 50 CS o. jablečný; housenky Lambda-cyhalothrin 31.12.2017 Monster o. jablečný Acetamiprid 31.12.2016 Mospilan 20 SP o. jablečný Acetamiprid 31.12.2016 NeoNic o. jablečný Acetamiprid 10.10.2014 Nymph 480 SC o. jablečný; o. švestkový Thiakloprid 31.12.2016 ODRG - Lambdacyhalotrin o. jablečný; housenky Lambda-cyhalothrin 24.2.2015 Pilot o. jablečný; slupkový a pupenový obaleči Indoxakarb 4.7.2015 RC-Lambdacyhalothrin 50 CS o. jablečný; housenky Lambda-cyhalothrin 31.12.2017 Reldan 22 o. jablečný Chlorpyrifos-methyl 23.5.2014 Rhago 50 EW o. jablečný Deltamethrin 7.8.2014 Samuraj o. jablečný; o. východní; housenky Lambda-cyhalothrin 28.6.2015 SpinTor o. jablečný; slupkový a pupenový obaleči Spinosad 31.1.2019 Steward o. jablečný; slupkový a pupenový obaleči Indoxakarb 31.3.2018 Streetfighter 5 CS o. jablečný; housenky Lambda-cyhalothrin 31.12.2017 Trebon 10 F o. jablečný Etofenprox 30.12.2015 Trebon 30 EC o. jablečný Etofenprox 6.10.2016 Unito SC o. jablečný; o. švestkový; slupkový a pupenový obaleči Methoxyfenozid 31.3.2017 Tabulka 2: Úlovky obaleče jablečného ve feromonovém lapáku. 49

Obr. 1: Výskyt obalečů v lapáku Funebrana 1 Obaleči nalezení v lapáku Funebrana 1 1 13 C. funebrana C. stephensiana Epiblema cirsiana 164 Obr. 2: Výskyt obalečů v lapáku Funebrana 2 Obaleči nalezení v lapáku Funebrana 2 1 18 101 C. funebrana C. stephensiana Epiblema cirsiana Obr. 3: Výskyt obalečů v lapáku Funebrana 3 Obaleči nalezení v lapáku Funebrana 3 1 2 45 154 C. funebrana C. stephensianaa C. rosaceana Epiblema cirsiana 50

Obr. 4: Výskyt obalečů v lapáku Molesta 1 Obaleči nalezení v lapáku Molesta 1 22 44 C. funebrana C. stephensiana Obr. 5: Výskyt obalečů v lapáku Molesta 2 24 Obaleči nalezení v lapáku Molesta 2 1 3 C. funebrana C. stephensiana 32 Pammene suspectana Hedya pruniana Obr. 6: Výskyt obalečů v lapáku Molesta 3 Obaleči nalezení v lapáku Molesta 3 14 40 C. funebranaa C. stephensiana 51

Obr. 7: Poloha obce Ruda na mapě. Obr. 8: Umístění studijní plochy v obci Ruda (www.cuzk.cz). 52

Obr. 9: Rozložený feromonový lapák Obr. 10: Složený feromonový lapák 53

Obr. 11: Pohled na část ovocné zahrady Obr. 12: Umístění feromonového lapáku 54

Obr. 13: Pohled do feromonového lapáku Obr. 14: Lepová deska s nachytanými jedinci obaleče švestkového 55

Obr. 15: Napadený plod s housenkou obaleče švestkového Obr. 16: Závrtek obaleče jablečného s kupičkou trusu. 56