DEMOGRAFICKÁ PROGNÓZA VÝVOJE POČTU A VĚKOVÉ STRUKTURY OBYVATELSTVA MĚSTA PLZNĚ V OBDOBÍ 2010 2040

DEMOGRAFICKÁ PROGNÓZA VÝVOJE POČTU A VĚKOVÉ STRUKTURY OBYVATELSTVA MĚSTA PLZNĚ V OBDOBÍ 21 24 Východiska, předpoklady a základní výsledky prognózy RNDr. Boris Burcin, Ph.D. Doc. RNDr. Zdeněk Čermák, CSc. RNDr. Tomáš Kučera, CSc. Praha, 211

OBSAH Seznam tabulek... 3 Seznam obrázků... 4 Úvodem... 6 Aktuální rámce populačního vývoje... 7 Vstupní metodické a terminologické poznámky... 7 Vymezení sledované populace... 9 Vstupní demografická informace... 9 Obecné podmínky a předpoklady analýzy a prognózy vývoje obyvatelstva... 1 Aktuální vývoj a prognóza plodnosti... 12 Aktuální vývoj a prognóza úmrtnosti... 15 Dosavadní vývoj a perspektivy migrace... 17 Základní výsledky prognóz vývoje obyvatelstva... 23 Vývoj celkového počtu obyvatel... 24 Změny věkové struktury... 25 Vývoj vybraných věkových kategorií... 27 Závěrem... 3

SEZNAM TABULEK Tab. 1: Tab. 2: Tab. 3: Očekávaný vývoj složek demografické reprodukce v letech 21 24, město Plzeň Migrační bilance a její struktura, 21 29, město Plzeň Migrační bilance města Plzně s vybranými okresy České republiky, 1961 29 (roční průměry)

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Výchozí věková struktura obyvatelstva města Plzně ve srovnání s věkovou strukturou obyvatelstva České republiky (k 31. 12. 29) Obr. 2a: Intenzita plodnosti podle jednotek věku, 21 29, město Plzeň Obr. 2b: Intenzita plodnosti podle vybraných věkových skupin, 21 29, město Plzeň Obr. 3a: Intenzita plodnosti podle jednotek věku, 21 29, Česká republika Obr. 3b: Intenzita plodnosti podle vybraných věkových skupin, 21 29, Česká republika Obr. 4a: Celková úroveň plodnosti a průměrný věk matky při narození dítěte, 21 29, město Plzeň Obr. 4b: Celková úroveň plodnosti a průměrný věk matky při narození dítěte, 21 29, Česká republika Obr. 5a: Očekávaný vývoj rozložení plodnosti podle věku, 21 24, město Plzeň (střední varianta prognózy plodnosti) Obr. 5b: Očekávaný vývoj úrovně a struktury celkové plodnosti, 21 24, město Plzeň (střední varianta prognózy plodnosti) Obr. 6a: Vývoj naděje dožití při narození, 21 29, město Plzeň a Česká republika Obr. 6b: Vývoj naděje dožití ve věku 65 let, 21 29, město Plzeň a Česká republika Obr. 7a: Příspěvky věkových skupin ke změně naděje dožití při narození mezi lety 21 a 29, město Plzeň Obr. 7b: Příspěvky věkových skupin ke změně naděje dožití při narození mezi lety 21 a 29, Česká republika Obr. 8a: Očekávaný vývoj celkové intenzity a struktury úmrtnosti, 21 24, město Plzeň, muži (střední varianta prognózy úmrtnosti) Obr. 8b: Očekávaný vývoj celkové intenzity a struktury úmrtnosti, 21 24, město Plzeň, ženy (střední varianta prognózy úmrtnosti) Obr. 9: Bilance vnitrostátní migrace, 1961 21, město Plzeň (roční průměry) Obr. 1a: Intenzita přistěhování podle věku, 25 29, město Plzeň (roční průměr, migrace celkem) Obr. 1b: Intenzita vystěhování podle věku, 25 29, město Plzeň (roční průměr, migrace celkem) Obr. 11: Věková struktura migračního salda, 25 29, město Plzeň (roční průměr, migrace celkem) Obr. 12: Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatel města Plzně, 21 24 Obr. 13: Očekávaná bilance přirozené měny obyvatelstva města Plzně, 21 24 Obr. 14a: Očekávaná věková struktura města Plzně v roce 215 ve srovnání s výchozí věkovou strukturou Obr. 14b: Očekávaná věková struktura města Plzně v roce 22 ve srovnání s výchozí věkovou strukturou Obr. 14c: Očekávaná věková struktura města Plzně v roce 23 ve srovnání s výchozí věkovou strukturou Obr. 14d: Očekávaná věková struktura města Plzně v roce 24 ve srovnání s výchozí věkovou strukturou Obr. 15: Průměrný věk obyvatel, město Plzeň, 29 24 Obr. 16: Obyvatelstvo podle základních věkových skupin, město Plzeň, 29 24 Obr. 17: Podíl základních věkových skupin obyvatel, město Plzeň, 29 24 Obr. 18: Index stáří a index závislosti obyvatelstva, město Plzeň, 29 24 Obr. 19a: Očekávaný vývoj počtu dětí a mládeže podle vybraných věkových skupin, město Plzeň, 29 24, absolutně Obr. 19b: Očekávaný vývoj počtu dětí a mládeže podle vybraných věkových skupin, město Plzeň, 29 24, relativně

Obr. 2a: Očekávaný vývoj počtu seniorů podle vybraných věkových skupin, město Plzeň, 29 24, absolutně Obr. 2b: Očekávaný vývoj počtu seniorů podle vybraných věkových skupin, město Plzeň, 29 24, relativně

6 ÚVODEM Reprodukce obyvatelstva České republiky prochází v posledním bezmála čtvrtstoletí výraznými změnami svých základních parametrů. Mnohé z těchto změn neměly v předcházejícím vývoji obdoby. Zažíváme nejdelší období souvislého a do značné míry stabilního poklesu úmrtnosti za posledních více než sto let, bezprecedentní změny celkové úrovně plodnosti jak z hlediska jejich rozsahu, tak i dynamiky, a navíc výraznou strukturální transformaci tohoto dílčího reprodukčního procesu. Zároveň jsme svědky turbulentního vývoje vnitřní i zahraniční migrace. Výsledkem pozorovaných změn jsou nové velmi hluboké zářezy ve věkové struktuře obyvatelstva. Ty dále prohlubují již existující velikostní disproporce mezi jednotlivými generacemi založené demografickým vývojem v průběhu celého 2. století. Spolu s kvantitou se mění také kvalita populace, která je bezprostředně vázána na její demografickou strukturu, stejně jako ta, která s touto strukturou souvisí pouze zprostředkovaně. Existující územní diferenciace naší společnosti, přestože v mezinárodním kontextu není nikterak mimořádná, vede k územním rozdílům v populačním vývoji. U řady lokálních a regionálních populací pak logicky zaznamenáváme odlišné demografické struktury a výraznější vývojové změny, než jaké pozorujeme na celostátní, v jistém slova smyslu průměrné úrovni. K územním jednotkám s obyvatelstvem významně se odlišujícím z hlediska své demografické struktury i režimu reprodukce od celostátního průměru patří prakticky všechna naše velká města, včetně města Plzně. Nepravidelnosti demografických struktur obyvatelstva vysoce urbanizovaných celků jsou obvykle výraznější a jejich režimu reprodukce se vyznačuje řadou specifických rysů. Nezřídka jsou změny parametrů reprodukce takových populací výraznější a dynamičtější, a vlivem intenzivnějšího působení náhodné složky logicky také rozkolísanější. To vše jsou detaily, které komplikují řízení rozvoje takových územně správních celků. Proto do popředí vystupuje nutnost mít k dispozici odpovídající podklady pro rozhodování. Proto se ve veřejné správě setkáváme se zvýšenou poptávkou po údajích o obyvatelstvu, po dostatečně detailních analýzách populačního vývoje, a v neposlední řadě také a především po prognózách. Populační (demografické) prognózy představující realistické, vědecky podložené představy o nanejvýš pravděpodobném budoucím vývoji početního stavu a pohlavní a věkové struktury obyvatelstva daného území. Prognózy pro rozhodovací a plánovací praxi musí být aktuální, dostatečně spolehlivé a zároveň musí pokrývat dostatečně dlouhé období budoucího vývoje. Kromě operativního rozhodování a sestavení krátkodobých a střednědobých plánů by totiž populační prognózy měly sloužit při formulaci dlouhodobých rozvojových strategií. Z přirozené povahy vývoje společnosti a jejích územních součástí vyplývá, že demografické prognózy jsou také základním východiskem prognostických úvah o vývoji řady dalších, nedemografických parametrů obyvatelstva a nejrůznějších reálných systémů s obyvatelstvem bezprostředně spojených. Tyto úvahy jsou z pohledu demografie považovány za prognózy odvozené. Předmětem odvozených prognóz mohou být nejrůznější sociální nebo sociálně demografické struktury (např. domácnosti či rodiny), potřebné kapacity veřejných zařízení či poskytovaných služeb, zaměstnanost a situace na trhu práce, příjmy a výdaje veřejných rozpočtů, technická a bytová infrastruktura, chování spotřebitelů a marketingové strategie, objem a struktura nabízených komerčních služeb, produkce spotřebního zboží, apod. Předkládaná demografická studie si klade za cíl poskytnout potenciálním uživatelům co nejspolehlivější prognostický odhad populačního vývoje města Plzně na období do roku 24, tedy prognózu změn početního stavu a pohlavní a věkové struktury jeho obyvatelstva. Tvoří ji dvě oddělené části, textová a tabulková. V textové části jsou v ucelené podobě představeny,

7 diskutovány a přehledně prezentovány hlavní výsledky dílčích analýz a prognóz, stejně jako hlavní výstupy souhrnné prognózy. Tabulková část pak v jednoletém detailu i v agregované podobě prezentuje výsledky všech tří variant sestavené demografické prognózy. Kompletní výstupy studie včetně výstupních sestav prognózy ve formátu MS Excel jsou k dispozici v elektronické podobě. Textová i tabulková jsou navíc publikovány v tištěné podobě, a to každá ve dvou exemplářích. Autoři studie si touto cestou dovolují poděkovat Českému statistickému úřadu za účinnou spolupráci při přípravě vstupních datových souborů a pracovníkům Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně za aktivní spolupráci a pomoc se zajištěním dat a dalších relevantních informací v průběhu příprav a zpracování této prognostické studie. AKTUÁLNÍ RÁMCE POPULAČNÍHO VÝVOJE Populační vývoj České republiky, jejích regionů a měst prochází od druhé poloviny 8. let 2. století nepřetržitou řadou významných a často i protichůdných změn. Některé základní vývojové trendy jako například pokles celkové úrovně úmrtnosti přetrvávají již více než dvě desítky let, jiné se mění a jsou nahrazovány novými směry vývoje, z nichž některé nabírají diametrálně odlišnou orientaci. Zde jako příklad může posloužit obrat ve vývoji úrovně celkové plodnosti po roce 2. V posledních letech se také zásadním způsobem změnil charakter migrace. Přitom se nejedná pouze jen o výsledné objemy a struktury migračních proudů. Nezanedbatelně byly modifikovány také jejich směry. Všechny uvedené a mnohé další změny procesu populačního vývoje a jeho jednotlivých složek jsou především reakcí na vývoj podmínek, ve kterých se reprodukce odehrává. K nejvýznamnějším změnám podmínek reprodukce či reprodukčního prostředí posledních let patří bezpochyby vstup země do Evropské unie. Ten vedl k všeobecné akceleraci ekonomického a tím do značné míry i sociálního vývoje u nás. Členství České republiky v Unii ve své úvodní fázi jednoznačně působilo ve směru růstu životní úrovně obyvatelstva a zvyšovalo jeho důvěru v budoucnost. Důvěra v budoucnost asociující se v našem kulturním prostředí především s vývojovou stabilitou je přitom jedním z významných faktorů populační reprodukce. Migraci bezpochyby ovlivnilo i ohlášení přistoupení a následně i vlastní přistoupení naší země k Schengenské dohodě. Na druhé straně nejnovější demografická data dokládají, že reprodukci obyvatelstva ovlivnily recentní ekonomické obtíže a s nimi spojené nejistoty dotýkající se života značné části společnosti. Pozorované změny v reprodukci obyvatelstva se logicky nemohly vyhnout ani městu Plzni. Vyplývá to z jeho postavení v ekonomickém i sociálně geografickém systému České republiky a jeho vnějších vazeb. Plzeň, profitující v období ekonomického růstu ze svého poměrně značného průmyslového potenciálu i tradice a dynamicky se rozvíjejících služeb, zvýšila v průběhu první poloviny předcházející dekády svou pracovní, obslužnou a následně také sídelní atraktivitu. Nová bytová výstavba například vedla k dočasné změně charakteru migrační bilance, kdy dlouhodobá migrační ztráta spojená především s rychle se rozvíjejícím procesem suburbanizace byla v období několika po sobě jdoucích let nahrazena početní převahou přistěhovalých nad vystěhovalými. Dynamicky se vyvíjela také plodnost a dále klesal úmrtnost obyvatel. To vše se spolu s nepravidelnostmi výchozí demografické struktury odrazilo ve vývoji početního stavu i pohlavní a věkové struktury obyvatelstva města Plzně. VSTUPNÍ METODICKÉ A TERMINOLOGICKÉ POZNÁMKY Demografický vývoj reprezentovaný změnami početní velikosti a věkové struktury obyvatelstva je určován porodností, úmrtností a v případě menších a migračně otevřených územních celků, k nimž správní území města Plzně jednoznačně patří, také a zejména stěhováním. Stěžejní postavení migrace, která je z důvodu značné komplexity své podmíněnosti nejobtížněji prognózovatelným populačním procesem, vytváří spolu s relativně malou početní velikostí sledované populace poměrně složitou

8 prognostickou situaci. Situace je o to komplikovanější, že v roce 21 došlo ke změně definice obyvatele České republiky, když do této statistické kategorie byli zahrnuti také cizinci s pobytovým vízem nad 9 dnů (dlouhodobé vízum) nebo s povolením k dlouhodobému pobytu. Tuto čistě administrativní změnu přitom nejméně do poloviny roku 24 provázely více či méně zásadní úpravy praxe statistického zjišťování zahraničního i vnitřního stěhování cizinců. V současnosti jsou mezi obyvatele České republiky počítání cizinci s trvalým pobytem a cizinci s pobytem dlouhodobým, kteří splňují podmínku pobytu delšího než 1 rok. Turbulentní vývoj statistické praxe společně s nemožností tuto novou, reprodukčně naprosto odlišnou součást obyvatelstva oddělit na úrovni demografických událostí i bilančních struktur od obyvatel s trvalým pobytem ovlivnily jak kvalitu dat, tak také relativně značnou vnitřní homogenitu naší populace z hlediska reprodukčního chování. Tím utrpěla srovnatelnost dat v rámci časových řad hodnot jednotlivých charakteristik migrace a z části též charakteristik ostatních reprodukčních procesů. Na druhé straně vznik této studie podpořila dostupnost detailních demografických údajů za město Plzeň a Českou republiku, které včetně těch nejnovějších, definitivních údajů za rok 29 poskytl Český statistický úřad. Popsané informační podmínky se logicky odrazily v přístupu k řešení zadaného úkolu a ve výběru použitých metod. Při prognostické činnosti byly důsledně respektovány hlavní mezinárodně přijaté zásady a metodická doporučení vázaná pro tvorbu populačních prognóz. Jelikož obyvatelstvo města Plzně patří k populacím relativně méně početným, staly se podstatným vodítkem při analýze a prognózování jeho vývoje také aktuální poznatky a prognostické představy o demografickém vývoji na úrovni vyšších územních celků, jmenovitě České republiky. Jedním ze základních východisek zpracování studie bylo též vyhodnocení předpokladů a výsledků prognóz vývoje obyvatelstva řady měst a obcí, regionů i České republiky jako celku vytvořených stejným autorským kolektivem v uplynulých dvaceti letech. Při sestavení prezentované prognózy byla použita klasická kohortně-komponentní metoda, jejíž princip spočívá v pojetí procesu demografické reprodukce jako souhrnného procesu tvořeného třemi relativně autonomními dílčími procesy neboli složkami reprodukce: porodností (plodností), úmrtností a migrací, a v samostatném přístupu k prognózování vývoje každé z nich. Výsledky jednotlivých dílčích prognóz jsme v dalším kroku aplikace uvedené metody transformovali do hodnot parametrů odpovídajícího projekčního modelu. Souhrnná prognóza pak vznikla opakovanou aplikací daného projekčního modelu, kdy v jednoletém kroku projekce byly na odpovídající pohlavní a věkovou strukturu obyvatelstva aplikovány odhadnuté specifické intenzity plodnosti, úmrtnosti a vystěhování a očekávané počty přistěhovalých ve stejném členění podle pohlaví a věku. Tímto způsobem jsme postupně získali počty žijících mužů a žen podle jednoletých věkových skupin ke konci každého kalendářního roku období prognózy, které je ohraničeno roky 21 a 24. Těžiště práce na prognóze vývoje obyvatelstva správního území statutárního města Plzně spočívalo konkrétně v řešení tří základních problémových okruhů: (a) v určení výchozích věkových struktur, (b) v nalezení základních tendencí a vhodných analogií vývoje a v prognostickém odhadu uvedených složek reprodukce obyvatelstva. Výsledná prognóza byla sestavena s použitím programového vybavení vytvořeného autory studie. V textu studie se objevují některé odborné termíny. Mezi nimi se pak nejčastěji opakují názvy základních agregátních (souhrnných) charakteristik intenzity dílčích reprodukčních procesů, jako je míra úhrnné plodnosti (zkráceně úhrnná plodnost ), naděje dožití v určitém věku a migrační saldo. Úhrnná plodnost vyjadřuje počet živě narozených dětí připadající na jednu ženu za celé její reprodukční období (15 49 let) za předpokladu, že by plodnost zůstala po celou tuto dobu na stejné úrovni jako v daném kalendářním roce nebo jinak vymezeném období. Naděje dožití v konkrétním věku je průměrná doba zbývající jedinci z dané populace při dosažení daného věku za předpokladu, že by byl v průběhu celého zbytku svého života vystaven intenzitám úmrtnosti odpovídajícím intenzitám úmrtnosti podle věku zaznamenaným v příslušném kalendářním roce či jinak definovaném kalendářním období. Migrační saldo představuje rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých osob, ať již celkem nebo v členění podle pohlaví a věku migrantů.

9 VYMEZENÍ SLEDOVANÉ POPULACE Vymezení sledované populace určilo zadání objednatele. Jednalo se o vymezení územní a sledovanou populací se tak stalo obyvatelstvo správního území statutárního města Plzně ve smyslu aktuální statistické definice. Toto správní území má rozlohu 137,65 km2 a tvoří jej katastrální území Bolevec, Božkov, Bručná, Bukovec, Černice, Červený Hrádek u Plzně, Doubravka, Doudlevce, Dolní Vlkýš, Hradiště u Plzně, Koterov, Křimice, Lhota u Dobřan, Litice u Plzně, Lobzy, Malesice, Plzeň, Radčice u Plzně, Radobyčice, Skvrňany, Újezd a Valcha. Podle výsledků oficiální bilance obyvatelstva ČSÚ žilo na tomto území k 31. prosinci 29 celkem 169 935 obyvatel, z toho 82 729 (48,7 %) mužů a 87 26 (51,3 %) žen. Za sedm let a deset měsíců, které dělí uvedené referenční datum od posledního sčítání tak počet obyvatel vzrostl o více než 3,8 tis. (přibližně o 2,3 %). V porovnání s dynamikou vývoje počtu obyvatel České republiky, který v uvedeném období vzrostl o 276,8 tis. (2,7 %) obyvatel, tak obyvatelstvo město Plzně rostlo tempem přibližně o jednu pětinu pomalejším. VSTUPNÍ DEMOGRAFICKÁ INFORMACE Výchozí pohlavní a věková struktura obyvatelstva byla plně převzata z oficiálních bilancí. Český statistický úřad poskytl pro účely této studie detailní struktury obyvatelstva podle pohlaví a jednotek věku s tím, že nejnovější z nich, vztahující se k 31. 12. 29 (obr. 1), byla použita jako výchozí pro souhrnné prognostické výpočty, čímž se konec roku 29 stal zároveň prahem prognózy. Věk 1 95 9 85 8 75 7 65 6 55 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 ČR Plzeň-město MUŽI 29 ŽENY 1,,8,6,4,2,,2,4,6,8 1, Podíl (v %) Obr. 1: Výchozí věková struktura obyvatelstva města Plzně ve srovnání s věkovou strukturou obyvatelstva České republiky (k 31. 12. 29)

1 Z porovnání věkových struktur obyvatel města Plzně a České republiky vyplývá jeden důležitý rys, a to obdobné rozložení nepravidelností věkové struktury při jejich zřetelně výraznějších rozdílech mezi lokálními maximy i minimy daného rozložení v případě Plzně. Vzhledem k tomu, že věková struktura je v krátkodobé a střednědobé perspektivě velmi výraznou determinantou budoucího demografického vývoje, lze očekávat, že v případě města Plzně bude tato struktura hrát ještě významnější roli než v případě Česka. Další potřebné demografické údaje, konkrétně počet a struktura zemřelých, přistěhovalých a vystěhovalých podle pohlaví a věku stejně jako počet a struktura živě narozených podle věku matky byly převzaty z běžné evidence demografických událostí zpracovávané taktéž Českým statistickým úřadem. Analytické ukazatele za město Plzeň přitom byly počítány za jednotlivé kalendářní roky období 21 29. Omezená délka časové řady je vzhledem ke změně definice obyvatele v roce 21 vyvážena vyšší mírou její vnitřní homogenity. Odhadnuté hodnoty ukazatelů jsou proto v čase prakticky plně srovnatelné. OBECNÉ PODMÍNKY A PŘEDPOKLADY ANALÝZY A PROGNÓZY VÝVOJE OBYVATELSTVA Plnohodnotná analýza aktuálního populačního vývoje je v případě zadaného územního celku proveditelná pouze s určitými obtížemi. Důvodem v tomto případě nejsou chybějící nebo nedostatečně spolehlivé strukturální údaje umožňující výpočet demografických ukazatelů v potřebném detailu a v dostatečně dlouhých časových řadách, ale především nižší počty událostí, které jsou primárně dány relativně malou početní velikosti zkoumané populace města Plzně (1,6 % obyvatel České republiky ke konci roku 29). Z důvodu menších četností vykazují časové řady hodnot většiny ukazatelů významně menší stabilitu za město než za celou republiku. Proto některé podstatné vývojové trendy objektivně existující na úrovni města Plzně mohou našemu pozorování zůstat skryty za náhodnými prvky vývoje. Naštěstí je možné učinit si z dostupných informací a jejich porovnání s údaji za republiku jako celek dostatečně konkrétní představu o aktuální úrovni intenzity a interní struktuře jednotlivých procesů ve sledované lokální populaci. Právě proto se řešení zadané úlohy neobešlo bez opakovaného uplatnění principu analogie již ve fázi analýz, přestože tento princip je obvykle uplatňován zejména ve fázi prognostické. Právě při odhadu perspektivního vývoje lokálních a regionálních populací často přihlížíme k reálnému či očekávanému vývoji v početně větších populačních celcích a v nemalé míře také k obecným poznatkům o pravidelnostech vývojových změn komplexní (územní neboli geografické) a dílčí (např. sociální, etnické, kulturní aj.) diferenciace úrovně jednotlivých složek populační reprodukce. Konkrétně v našem případě jsme při prognózování plodnosti a úmrtnosti vycházeli z poznatků a představ o vývoji těchto procesů v velkých městech České republice a v Česku jako celku. Zároveň jsme přihlédli také k výsledkům našich dřívějších výzkumů demografického vývoje na území města Plzně. Významnou roli nutně sehrály i poznatky o specifických rysech souboru obyvatel města Plzně jako celku, stejně jako představy o dalším vývoji těchto specifik a také variantní představy o další bytové výstavbě a poptávce po bydlení. Charakter reprodukce obyvatelstva města Plzně je do jisté míry formován významnou regionální funkcí tohoto celku a odpovídající strukturou pracovních a dalších příležitostí a ekonomických aktivit v území. Věková struktura obyvatel je v nemalé míře poplatná historii rozvoje města Plzně a je starší než je věková struktura obyvatel Česka jako celku. Jak z hlediska podílu osob ve věku 6 a více let (24,3 % ke konci roku 29), tak z hlediska průměrného věku (42, roku) patří město Plzeň k demograficky starším městským populacím. Obyvatelstvo celého státu mělo ke konci roku 29 průměrný věk o 1,4 roku a podíl osob ve věku 6 a více let o 2,2 procentních bodů nižší. Z grafu na obr. 1 je zřejmé výrazně vyšší zastoupení plzeňských žen i mužů ve věku 62 let a vyšším. Celková úroveň plodnosti obyvatelek města je plně srovnatelná s celostátními údaji, úhrnná úroveň úmrtnosti na jeho území žijících mužů a žen je však o poznání nižší vzhledem k poměrně specifické sociálně ekonomické struktuře plzeňského obyvatelstva a snazší dostupnosti lékařské péče, obyvatelstvo je prostorově mobilnější. Větší rozdíly než na úrovni celku vykazuje pak také většina strukturálních charakteristik plodnosti, úmrtnosti a migrace.

11 Při sestavování dále prezentované prognózy jsme uplatnili představy o demografickém vývoji v kategorii stotisícových měst a zejména Česka jako celku získané při analytických pracích prováděných v roce 29 a při tvorbě naší nejnovější prognózy vývoje obyvatelstva České republiky z roku 21. Významnou roli sehrály i naše aktuální představy o perspektivách bytové výstavby na území města vývoj poptávky po novém bydlení na základě informací zprostředkovaných zadavatelem. Tyto představy jsme přitom korigovali na základě informací, které jsme získali z jiných zdrojů, včetně významných investorů financujících projekty bytové výstavby a realitních kanceláří. Ty se pak následně promítnuly zejména do prognostických představ o vývoji migrace a částečně také plodnosti. U plodnosti jsme vzali do úvahy pokračující realizaci odložené plodnosti z 9. let, stejně jako reprodukční záměry mladých lidí vyplývající z opakovaných šetření tzv. populačního klimatu. Jejich výsledky signalizují přetrvávající většinový příklon k modelu rodiny s dvěma dětmi při mírně rostoucím podílu mladých odmítajících rodičovství. V případě vývoje úmrtnosti i nadále počítáme s existenci dlouhodobého a značně stabilního trendu nacházejícího vyjádření v poměrně pravidelném snižování celkové úrovně úmrtnosti. Přes její výrazný pokles za uplynulé bezmála čtvrtstoletí totiž v porovnání s vyspělými evropskými zeměmi stále ještě existuje v naší populaci, včetně populace města Plzně, značný potenciál dalšího růstu naděje dožití. Migrace ještě citlivěji než plodnost reflektuje vývoj na trhu s bydlením. Dokladem je její vývoj v průběhu celého předcházejícího desetiletí. Zaznamenané výrazné zvýšení intenzity tohoto procesu ostatně odpovídá více než deseti letům blokace výraznějších migračních pohybů v rámci Česka, včetně směru gradientu kvality bydlení, z částí měst s nižší kvalitou bydlení do částí s jeho vyšší kvalitou v důsledku poměrně zdlouhavé transformace a rozvoje trhu bydlení v průběhu 9. let a na počátku tohoto desetiletí. Zároveň však bere do úvahy jeho recentní problémy související s globální hospodářskou recesí, výrazné zpomalení hospodářského růstu ve světě a jeho průvodní jevy, zejména prudký pokles poptávky po pracovní síle. Její růst totiž v letech bezprostředně před krizí významně stimuloval stěhování cizinců do České republiky a následný pokles naopak vedl k odlivu části zahraniční pracovní síly. Situace na trhu s bydlením se zkomplikovala také v důsledku zhoršené dostupnosti odpovídajících úvěrů na trhu s finančními produkty v posledních třech letech. Orientační přehled výsledných prognostických představ o vývoji jednotlivých složek demografické reprodukce obyvatel města Plzně poskytují očekávané hodnoty agregátních ukazatelů uvedené v tab. l. Tab. 1: Očekávaný vývoj složek demografické reprodukce v letech 21 24, město Plzeň Plodnost (úhrnná plodnost) Úmrtnost (naděje dožití při narození) Migrace (migrační saldo) Rok muži ženy nízká střední vysoká nízká střední vysoká nízká střední vysoká nízká střední vysoká 21 1,51 1,51 1,55 75,1 75,82 76,6 8,4 81,4 81,73 494 34 267 215 1,42 1,54 1,64 76,16 77,14 78,13 81,33 82,18 83,4 693 317 53 22 1,35 1,5 1,61 77,22 78,4 79,51 82,19 83,23 84,24 418 141 687 225 1,35 1,5 1,61 78,15 79,59 8,84 82,96 84,2 85,31 276 141 565 23 1,35 1,5 1,61 79,3 8,68 82,2 83,64 85,6 86,23 36 41 486 235 1,35 1,5 1,61 79,83 81,67 83,4 84,23 85,83 87,6 286 26 414 24 1,35 1,5 1,61 8,59 82,58 83,94 84,81 86,58 87,82 24 7 382

12 AKTUÁLNÍ VÝVOJ A PROGNÓZA PLODNOSTI Základní rámec pro prognózu plodnosti obyvatel města Plzně tvořily představy o budoucím vývoji tohoto procesu v České republice a poznatky o odlišnostech recentního vývoje plodnosti plzeňských žen. V moderních dějinách obyvatelstva Česka nejvýraznější a do značné míry bezprecedentní změny v úrovni a struktuře plodnosti se odehrály kolem poloviny 9. let 2. století v krátkém úseku pěti či šesti let a charakterizoval je v prvé řadě radikální pokles celkové intenzity tohoto procesu. Ještě na přelomu 8. a 9. let se hodnota úhrnné plodnosti u nás pohybovala na úrovni přibližně 1,9 živě narozeného dítěte na jednu ženu. Stačilo však pouhých pět let, aby se její hodnota propadla na úroveň nižší než 1,2 dítěte, pod níž setrvala až do roku 23. Teprve v posledních pěti letech, a to prakticky poprvé od poloviny 7. let, zaznamenáváme na celostátní úrovni prokazatelný vzestup plodnosti, když hodnota míry úhrnné plodnosti postupně vystoupala na 1,5 dítěte v roce 28, na hladinu, v jejíž těsné blízkosti se hodnota ukazatele držela i v roce 29. Úroveň plodnosti Česku se přitom ve srovnání s počátkem 9. let snížila téměř ve všech dříve rozhodujících věkových skupinách (ve věku nižším než 27 let), přičemž ve věku do 24 let je v současnosti přes vzestup celkové plodnosti dosahováno polovičních až pětinových intenzit plodnosti podle věku v porovnání s hodnotami na počátku 9. let. Naopak ve vyšším věku, jmenovitě nad 3 let je současná úroveň plodnosti dvojnásobně až trojnásobně vyšší v porovnání se situací před zhruba dvaceti lety, přičemž vývoj podle většiny pozorovaných příznaků směřuje k dalšímu růstu příslušných hodnot. V důsledku uvedených strukturálních změn došlo na celostátní úrovni k posunu průměrného věku ženy při narození dítěte z úrovní nižších než 25 let až na aktuálních zhruba 29,4 roku v roce 29. Plodnost plzeňských žen prošla obdobným vývojem jako plodnost žen v celém Česku. Rozdíl spočíval v tom, že výchozí i nejnižší úroveň míry úhrnné plodnosti byly přibližně o,1 živě narozeného dítěte nižší než stejné hodnoty za Českou republiku. V letech 1997 2 byla její hodnota nižší než 1,1 živě narozeného dítěte, což by v dlouhodobém průmětu stačilo pouze na poloviční obměnu generací matek. Kromě toho charakteristiky rozložení plodnosti podle věku včetně průměrného věku matky v Plzni tradičně odpovídají poněkud vyššímu stádiu vývoje sledovaného procesu a časově předcházejí vývoji stejných charakteristik v celostátní populaci. Tato skutečnost koresponduje s poznatkem, že Plzeň je jedním z významných sekundárních center prostorového šíření inovací včetně změn demografického chování u nás. Prakticky ve všech časových horizontech až do roku 29 její populaci charakterizovala v porovnání s obyvatelstvem Česka významně nižší úroveň celkové plodnosti při její zřetelně nižší úrovni ve věku zhruba do 25 let a při významně vyšší úrovni zejména ve věkové skupině 3 34 dokončených let. Detailnější pohled na vývoj rozložená plodnosti podle věku poskytují grafy na obr. 2a b a 3a b.,14,13,12,11 Plzeň-město 21 23 25,6,5 15 19 2 24 25 29 3 34 35+ Plzeň-město,1 27 Plodnost (na 1 ženu),9,8,7,6,5,4 28 29 Plodnost (na 1 ženu),4,3,2,3,2,1,1, 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45 47 49 Věk Obr. 2a: Intenzita plodnosti podle jednotek věku, 21 29, město Plzeň, 21 22 23 24 25 26 27 28 29 Obr. 2b: Intenzita plodnosti podle vybraných věkových skupin, 21 29, město Plzeň

13,14,13,12,11 ČR 21 23 25,6,5 ČR 15 19 2 24 25 29 3 34 35+,1 27 Plodnost (na 1 ženu),9,8,7,6,5,4 28 29 Plodnost (na 1 ženu),4,3,2,3,2,1,1, 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45 47 49 Věk Obr. 3a: Intenzita plodnosti podle jednotek věku, 21 29, Česká republika, 21 22 23 24 25 26 27 28 29 Obr. 3b: Intenzita plodnosti podle vybraných věkových skupin, 21 29, Česká republika Časová sekvence rozložení empirických intenzit plodnosti obyvatelek města Plzně podle jednotek věku (obr. 2a) vykazuje nápadně podobné vývojové změny jako analogické charakteristiky za Česko, jakkoli jsou jejich hodnoty rozkolísány v důsledku relativně malých počtů potenciálních matek a tedy relativně malých počtů narozených podle věku matky. Naše tvrzení dokládá vývoj hodnot obdobného ukazatele za pětileté věkové skupiny (obr. 2b), neboť provedenou agregací se úspěšně podařilo eliminovat větší část náhodných výkyvů v důsledku malé velikosti statistických souborů. Také změny hodnot agregátních charakteristik struktury plodnosti mají na celostátní úrovni i v Plzni analogický průběh. Jestliže jejich časový posun v období poklesu činil přibližně jeden až dva roky, pak v posledním stádiu vzestupu celkové plodnosti se časový rozestup viditelně zvětšil. Ve vývoji strukturálních charakteristik Česká republika aktuálně zaostává za Plzní o dva až tři roky, a v některých ohledech je však časový odstup možná i větší. Vše ukáže teprve nadcházející vývoj. Úroveň úhrnné plodnosti plzeňských žen v roce 29 dosáhla 1,49 dítěte na jednu ženu a jejich průměrný věk při narození dítěte činil 3, roku. V populaci České republiky byl při stejné úhrnné plodnosti průměrný věk matek zhruba o,6 roku nižší (obr. 4a b). 3,5 Plzeň-město 3,5 ČR 3, 29 3, Průměrný věk matky při narození dítěte 29,5 29, 28,5 28, 24 23 22 21 26 25 27 28 Průměrný věk matky při narození dítěte 29,5 29, 28,5 28, 23 22 24 25 26 29 27 28 27,5 27,5 21 27, 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 Úhrnná plodnost (na 1 ženu) Obr. 4a: Celková úroveň plodnosti a průměrný věk matky při narození dítěte, 21 29, město Plzeň 27, 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 Úhrnná plodnost (na 1 ženu) Obr. 4b: Celková úroveň plodnosti a průměrný věk matky při narození dítěte, 21 29, Česká republika

14 Vývoj plodnosti především v sestupové fázi její celkové úrovně z první poloviny 9. let nemá co do intenzity a závažnosti v moderní historii populačního vývoje Českých zemí obdoby. Byl odrazem probíhající ekonomické a sociální transformace české společnosti a především pak odrazem radikálně se měnících hodnotových orientací mladých lidí. Faktorem, který bezprostředně podmínil snižování ročních ukazatelů úrovně plodnosti, byla snaha mladých svobodných lidí o oddálení vstupu do manželství (eventuálně nesezdaného soužití či jiné formy partnerského svazku), přičemž se současně měnilo také demografické chování osob žijících v partnerském svazku. Navíc u žen s jedním dítětem se projevovala zřetelná tendence dále nezvětšovat již dosaženou velikost rodiny. Všechny tyto tendence byly přitom zřetelnější v městském (velkoměstském) než ve venkovském prostředí. V souvislosti s poklesem celkové úrovně plodnosti převládá mezi demografy názor, že bezprecedentně nízké intenzity tohoto procesu byly především důsledkem všeobecné snahy mladých lidí odkládat narození dětí na pozdější dobu, kdy mnozí očekávají zvýšení své životní úrovně, a že jen v menšině případů jde o projev principiální neochoty zakládat rodiny a mít děti. Nejenom průzkumy populačního klimatu, ale také vývoj posledních let přitom dává demografům částečně, resp. předběžně za pravdu. Odkládání v sobě ovšem nese riziko nenaplnění, tedy i trvalé bezdětnosti. S přibývajícím časem je proto stále větší otázkou, do jaké míry bude v minulosti odložená plodnost skutečně kompenzována větší reprodukční aktivitou v budoucnosti. To je konec konců obtížné odhadnout i nyní, několik let po prokazatelném počátku hromadné realizace rodičovství odloženého v předcházejících deseti až patnácti letech a jen několik málo let před výstupem většiny dotčených hromadným odkládáním rodičovství z kontingentu žen určujícího výslednou úroveň plodnosti. Mezi základní a zároveň logické předpoklady většiny současných prognóz plodnosti u nás, zejména těch, které se opírají o detailní analýzu plodnosti v generačním pohledu například u celostátních prognostických odhadů, patří realizace podstatné části odložené plodnosti. Ta v posledních letech znamenala další významné změny struktury plodnosti podle věku, přesněji další růst úrovně plodnosti ve vyšších věkových skupinách žen rodivého věku a doprovázený poměrně dynamickým vzestupem hodnot úhrnné plodnosti. Jak výrazný však další vzestup plodnosti bude, jaké věkové skupiny přesně zasáhne a jaké tedy bude mít časové parametry, sice není doposud zcela zřejmé. Nicméně relativně krátký čas zbývající na reprodukci generacím žen, které se nejvýraznější fáze odkládání rodičovství účastnily, napovídá, že i přes určité zhoršení vnějších podmínek bude další vzestup plodnosti v některých vyšších věkových skupinách, zhruba od 3 let věku výše pokračovat. Patrně však bude již méně výrazný a do značné míry kompenzovaný poklesem plodnosti v nižších věkových skupinách. Za těchto podmínek již neočekáváme výraznější změnu úrovně celkového jevu, ale pouze pokračující postupnou transformaci jeho rozložení podle věku, která je v detailu i v ucelenější podobě zachycena na obr. 5a a 5b. Plodnost (na 1 ženu),14,13,12,11,1,9,8,7,6,5,4,3,2,1 21 215 22 23 24, 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45 47 49 Věk Obr. 5a: Očekávaný vývoj rozložení plodnosti podle věku, 21 24, město Plzeň (střední varianta prognózy plodnosti) Úhrnná plodnost (na 1 ženu) 1,7 1,6 1,5 1,4 1,3 1,2 1,1 1,,9,8,7,6,5,4,3,2,1, 15 19 2 24 25 29 3 34 35+ 21 215 22 23 24 Obr. 5b: Očekávaný vývoj úrovně a struktury celkové plodnosti, 21 24, město Plzeň (střední varianta prognózy plodnosti)

15 AKTUÁLNÍ VÝVOJ A PROGNÓZA ÚMRTNOSTI Obdobně jako v případě plodnosti, také naše analytické i prognostické úvahy týkající se úmrtnosti se odehrávaly v širším kontextu úvah o vývoji tohoto procesu na lokální i celostátní úrovni. Protože vývoj úmrtnosti vykazuje významně větší setrvačnost, než jakou pozorujeme u ostatních složek reprodukce, jsou základní pozorované trendy výraznější, což samo o sobě vytváří širší pole pro využití principu analogie, než tomu je u procesu plodnosti. Přihlédneme-li navíc k faktu, že mezi koncem 5. a polovinou 8. let se u nás úroveň úmrtnosti prakticky neměnila, pak můžeme konstatovat, že ohledem na změny v úmrtnosti, které se odehrály ve stejné době v západní Evropě, došlo v případě úmrtnosti u nás k nahromadění značného vývojového potenciálu. Ten je nyní, při přibližování se k nejvyspělejší části světa, postupně uvolňován a vede k postupnému a do značné míry pravidelnému růstu naděje dožití při narození v celostátní populaci. Tři desítky let stagnace resp. velmi pomalého poklesu úmrtnosti v Česku se v poslední třetině 8. let 2. století změnily v poměrně intenzivní pokles celkové úrovně úmrtnosti jak mužů, tak žen. Na rozdíl od většiny ostatních postkomunistických zemí tento pozitivní trend nebyl počátkem 9. let vystřídán vzestupem úmrtnosti v důsledku sociálních otřesů, ale naopak ještě zesílil a dodnes překvapivě neztratil prakticky nic ze své intenzity, kterou v průběhu 9. let postupně získal. Naděje dožití dosahující v roce 1989 u mužů 68,1 roku a u žen 75,4 roku vzrostla poměrně rovnoměrným vývojem na 74,1 resp. 8,3 roku v roce 29. Z mezinárodních srovnání vyplývá, že se Česká republika se průměrným ročním přírůstkem naděje dožití při narození v rozmezí,25 až,3 roku řadí k zemím s nejdynamičtějším poklesem úrovně úmrtnosti v Evropě. Zlepšování úmrtnostních poměrů bylo ve sledovaném období patrné zejména u v kojeneckém věku a u starších osob seniorů všech věkových kategorií. U mužů se na celkovém zlepšení úmrtnostních poměrů významně podílela také úmrtnost ve středním věku, tj. ve věkové skupině 4 59 let. V případě obyvatel města Plzně, můžeme konstatovat, že dlouhodobě vykazují poněkud lepší úmrtnostní poměry než ostatní obyvatelé České republiky. To je logickým důsledkem tradičně lepší dostupnosti a vyšší kvality zdravotní péče ve velkých městech a příznivější vzdělanostní a socioprofesní struktury jejich obyvatel. Vývojové trendy pozorované u plzeňské populace v průběhu 9. let byly prakticky shodné s republikovými, v důsledku čehož si Plzeň udržela před Českem svůj původní náskok, který vyjádřen nadějí dožití aktuálně činí zhruba 1,5 roku u mužů a,5 roku u žen. Srovnatelné hodnoty i trendy vývojových změn úmrtnosti v Plzni a v Česku jako celku můžeme pozorovat nejen při narození, ale také v přesném věku 65 let (obr. 6a a 6b). 83 2 82 81 Plzeň-město, muži ČR, muži Plzeň-město, ženy ČR, ženy 19 Plzeň-město, muži ČR, muži Plzeň-město, ženy ČR, ženy Naděje dožití při narození (v letech) 8 79 78 77 76 75 74 Naděje ve věku 65 let (v letech) 18 17 16 15 73 14 72 71 13 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 22 23 24 25 26 27 28 29 Obr. 6a: Vývoj naděje dožití při narození, 21 29, město Plzeň a Česká republika Obr. 6b: Vývoj naděje dožití ve věku 65 let, 21 29, město Plzeň a Česká republika

16 Hlubší analýza změn úmrtnosti obyvatel Plzně zaměřená na vývoj tohoto procesu uvnitř jednotlivých, byť netradičně široce koncipovaných věkových skupin se potýká s problémem malého rozsahu statistických souborů. Jestliže z čísel za Česko je možné zřetelně vyčíst určité obecnější pravidelnosti v rozložení příspěvků jednotlivých skupin k celkové změně naděje dožití mezi lety 21 a 29, pak u Plzně analogické pravidelnosti poněkud zanikají v náhodných odchylkách vznikajících pod vlivem malých čísel. Přesto je z grafů na obrázcích 7a b zřejmé, že rozhodující změny úmrtnosti se odehrávají od středního věku výše s tím, že nejvýraznější posun mezi lety 21 a 29 se u mužů i u žen odehrál ve věkové skupině 7 79 let. U žen je však zlepšování úmrtnosti zřetelně posunuto do vyššího věku. Souvisí to jak s rozdílnou strukturou úmrtnosti podle příčin smrti, tak zároveň s výrazně nerovnoměrným rozložením nahromaděného vývojového potenciálu.,7,7,6 Muži Ženy,6 Muži Ženy,5 Plzeň-město,5 ČR Příspěvek (v letech),4,3,2,1 Příspěvek (v letech),4,3,2,1,, -,1 - O1a -,2 - O1b 1 9 1 19 2 29 3 39 4 49 5 59 6 69 7 79 8+ Věková skupina Obr. 7a: Příspěvky věkových skupin ke změně naděje dožití při narození mezi lety 21 a 29, město Plzeň -,1 -,2 1 9 1 19 2 29 3 39 4 49 5 59 6 69 7 79 8+ Věková skupina Obr. 7b: Příspěvky věkových skupin ke změně naděje dožití při narození mezi lety 21 a 29, Česká republika Pro prognostický odhad parametrů úmrtnosti jsou rozhodující obecné i pro každou populaci specifické pravidelnosti vývoje tohoto procesu. Přitom význam pozorovaných náhodných nepravidelností zcela ustupuje do pozadí, neboť tyto nejsou z principu prognózovatelné. Proto také v našem případě daleko více přihlížíme k poznatků o aktuálním vývoji sledovaného procesu na úrovni České republiky, který je nesrovnatelně méně zatížen náhodnými prvky. Předpokládáme přitom, že většina rozhodujících faktorů, které stojí za pozitivním vývojem úmrtnosti, bude působit i v perspektivě příštích let. K nejstabilnějším činitelům řadíme zejména další upevňování vědomí prospěšnosti individuální péče o zdraví z titulu jeho vazby na výši pracovního příjmu či existenci zaměstnání; pokračující transformaci struktury ekonomické aktivity obyvatelstva s rostoucím podílem zaměstnaných v tercierním a kvarterním sektoru, a s tím související postupné zlepšování kvality pracovního prostředí většiny ekonomicky aktivních; dostupnost stále kvalitnějších farmaceutických preparátů, moderní zdravotnické techniky (diagnostické i terapeutické), nových léčebných postupů a hlavně rozšiřování včasné diagnostiky závažných, vysoce letálních onemocnění jako jsou nejrůznější zhoubná bujení a kardiovaskulární choroby. Využitelné rezervy jsou často spatřovány také ve výživové kvalitě konzumovaných potravin, způsobech stravování a životním stylu vůbec, včetně stále velmi rozšířeného kouření. Proti hlavnímu směru vývoje však mohou v blízké či vzdálenější perspektivě krátkodobě či dlouhodobě působit některé další faktory. V perspektivním vývoji úmrtnosti obyvatel města Plzně počítáme s jednoznačným a téměř univerzálním poklesem dílčích intenzit tohoto procesu a tedy růstem naděje dožití. Nejvýraznější změny přitom i nadále očekáváme u obou pohlaví ve vyšším a u mužů i ve středním věku (obr. 8a b), neboť právě zde stále nejvíce zaostáváme za úrovní úmrtnosti v západních zemích. Na základě uvedených předpokladů vycházejících z detailní analýzy stejně jako z mezinárodních srovnání předpokládáme trvalý růst naděje dožití při narození, přičemž snižování současných meziročních přírůstků hodnot tohoto agregátního ukazatele bude s největší pravděpodobností poměrně pozvolné. Tempa růstu u mužů a u žen se budou vyrovnávat pouze pozvolna a proto očekáváme., že rozdíl v naději dožití mezi oběma pohlavími se bude dále zmenšovat.

17 7 19 7 19 6 2 39 4 59 6 2 39 4 59 Příspěvky (v letech) 5 4 3 6 79 8+ Celkem Příspěvky (v letech) 5 4 3 6 79 8+ Celkem 2 2 1 1 21 211 212 213 214 215 216 217 218 219 22 221 222 223 224 225 226 227 228 229 23 231 232 233 234 235 236 237 238 239 24 Obr. 8a: Očekávaný vývoj celkové intenzity a struktury úmrtnosti, 21 24, město Plzeň, muži (střední varianta prognózy úmrtnosti) 21 211 212 213 214 215 216 217 218 219 22 221 222 223 224 225 226 227 228 229 23 231 232 233 234 235 236 237 238 239 24 Obr. 8b: Očekávaný vývoj celkové intenzity a struktury úmrtnosti, 21 24, město Plzeň, ženy (střední varianta prognózy úmrtnosti) Přestože lze v horizontu příštích dvaceti až třiceti let reálně očekávat zásadní pokrok v medicíně, který může v relativně velmi krátkém časovém úseku zásadně změnit strukturu úmrtnosti podle příčin i její celkovou intenzitu, nelze toto očekávání do naší prognózy promítnout. Jeho časové stejně jako i další parametry jsou totiž stále krajně nejisté. Současně zůstává obdobně nezodpovězenou resp. nezodpověditelnou otázka dalšího vývoje pandemie AIDS, případně jiných, u nás doposud málo rozšířených nemocí, nebo vznik, šíření a projevy zatím neexistujících chorob. Formulování jakýchkoliv představ tohoto druhu a jejich transformace do prognózy parametrů projekčního modelu by bylo neseriózní. Proto se tyto vize stávají součástí prognózy spíše v intuitivní rovině a představa o určitém zlomovém efektu s obtížně určitelným rozsahem a časovou specifikací je rozložena do vývoje úmrtnosti v průběhu celého období prognózy jen zčásti. DOSAVADNÍ VÝVOJ A PERSPEKTIVY MIGRACE Populační vývoj na nižších řádech územních jednotek (v našich podmínkách okresy, města) je ve značné míře formován migrační bilancí celkovými počty a strukturou přistěhovalých a vystěhovalých. Také pro vývoj obyvatelstva města Plzně je migrace důležitým činitelem nejen z pohledu změn celkového počtu obyvatel, ale i z titulu formování demografických, ekonomických i sociálních struktur. Změny v naší společnosti po roce 1989 vedly k postupnému vytváření přirozené diferenciace v ekonomické výkonnosti podniků, obcí i celých regionů. Tyto prohlubující se rozdíly vyvolávaly tlak na změny v charakteru stěhování obyvatelstva. Migrační vývoj po roce 1989 v České republice byl charakterizován především dvěma základními trendy. Za prvé došlo k výraznému poklesu celkové migrační mobility, přičemž toto snížení se odehrálo mezi roky 199 a 1996. V tomto období došlo k propadu intenzity meziobecní migrace z hodnot okolo 22 na 16 ročně na této nízké úrovni se intenzita migrace ve druhé polovině devadesátých let stabilizovala a teprve po roce 2 došlo k jejímu opětovnému nárůstu, který však souvisí především se zvyšováním počtu cizinců na našem území a s jejich vysokou migrační mobilitou. Druhým významným trendem byl postupný zvrat v migrační bilanci velikostních kategorií obcí, kdy tradiční model koncentračních proudů z menších velikostních skupin do větších byl již v konci devadesátých let plně změněn a v současnosti je charakterizován převažující dekoncentrační orientací migračních procesů. Z předchozího období zůstává zachována relativní migrační uzavřenost na úrovni okresů, což znamená, že většina migračních pobytů se odehrává v jejich rámci.

18 Analýza migračního vývoje i následná prognóza vychází z pojetí migrace, tak jak ji definuje a eviduje Český statistický úřad. Tato definice i rozsah zjišťovaných informací se v průběhu času mění. Až do roku 2 bylo evidováno stěhování pouze v případě změny trvalého bydliště přes hranice obce. Od roku 21 dochází k významné změně u registrace mezistátního stěhování, kam jsou od tohoto roku zahrnováni navíc i cizinci, kteří získali na našem území povolení k dlouhodobému pobytu. Naše analýza vnitřní migrace po roce 2 se u občanů Česka týká migrace chápané v klasickém pojetí změny trvalého místa bydliště, kdežto u cizinců je vedle změny místa trvalého bydliště zahrnuta i změna místa dlouhodobého pobytu. Údaje za celkovou migrační bilanci územních jednotek České republiky před rokem 21 a počínaje rokem 21 jsou tak vzájemně nesrovnatelné. Základní charakteristiky dlouhodobého migračního vývoje města Plzně v hrubých rysech odpovídají obecným trendům vývoje migrace obyvatel sídelního systému modifikovaného specifickým vývojem v transformačním období po roce 1989. Od konce sedmdesátých let dochází u vnitrostátní migrace města Plzně k postupnému poklesu migračního obratu i ke snižování podílu salda na obratu tedy ke snižování účinnosti migračního procesu z hlediska územního přerozdělování obyvatelstva. Pokles obratu vnitrostátní migrace je v prvé řadě způsoben poklesem počtu přistěhovalých a méně již mírným nárůstem vystěhovalých (obr. 9). Výsledkem této bilance je přechod migračního salda do záporných hodnot v první polovině devadesátých let a postupné prohlubování migračních ztrát. 4,5 Přistěhovalí Vystěhovalí 8 4, Obrat Saldo 7 Přistěhovalí, vystěhovalí (v tis.) 3,5 3, 2,5 2, 1,5 1, 6 5 4 3 2 1 Migrační obrat, saldo (v tis.),5, -1 26 21 21 25 1996 2 1991 1995 1986 199 1981 1985 1976 198 1971 1975 1966 197 1961 1965 Obr. 9: Bilance vnitrostátní migrace, 1961 21, město Plzeň (roční průměry) Zatímco do roku 1989 neměla oficiálně registrovaná mezistátní migrace na bilanci obyvatelstva prakticky žádný vliv, v následujícím období se situace postupně významně změnila. Nárůst objemu mezistátní migrace byl dán jak reálnými změnami počtu migrantů, tak i změnou statistického sledování po roce 21. Analyzujeme-li vývoj migrační bilance města Plzně po roce 21 podle zastoupení jednotlivých typů, je zcela zřejmé, že určující úlohu v celkové migrační bilanci především pak v její saldové složce má zahraniční migrace a postupně také vnitrostátní migrace cizinců (tab. 2). Zatímco migrační saldo vnitrostátní migrace českých občanů je po celé období 21 29 stabilně záporné, dochází k nárůstu kladného salda jak u zahraniční migrace (s maximem 2 869 osob v roce 28) tak i u vnitrostátní migrace cizinců (s maximem 1 856 osob taktéž v roce 28). Tento vývoj se pak promítl do celkové migrační bilance, která byla od počátku devadesátých let záporná a po roce 25 se, zejména díky zahraniční migraci, dostává opět do kladných hodnot.

19 Tab. 2: Migrační bilance a její struktura, 21 29, město Plzeň Migrace celkem Zahraniční migrace přistěhovalí vystěhovalí saldo přistěhovalí vystěhovalí saldo 21 1 868 2 679 811 182 377 195 22 2 568 2 784 216 61 448 153 23 2 927 2 985 58 1 274 64 67 24 2 693 3 939 1 246 1 28 1 455 427 25 3 219 3 39 18 725 448 277 26 4 88 3 368 72 1 371 161 1 21 27 5 527 3 794 1 733 1 816 372 1 444 28 6 895 3 78 3 817 2 914 45 2 869 29 4 224 3 828 396 1 94 194 9 Vnitrostátní migrace čeští občané Vnitrostátní migrace cizinci přistěhovalí vystěhovalí saldo přistěhovalí vystěhovalí saldo 21 1 658 2 225 567 28 77 49 22 1 794 2 124 33 173 212 39 23 1 47 2 222 752 183 159 24 24 1 437 2 253 816 228 231 3 25 1 89 2 283 474 685 38 377 26 2 4 2 682 678 713 525 188 27 1 962 2 818 856 1 749 64 1 145 28 1 62 2 51 98 2 379 523 1 856 29 1 578 2 342 764 1 552 1 292 26 Pro analýzu migračního vývoje i následnou prognózu je důležité rozlišovat druhy migrací uvedené v tabulce 2. Je zřejmé, že tyto druhy se vzájemně odlišují stupněm stability v čase, který odpovídá různému charakteru jejich podmíněností. Migrace českých občanů vykazuje v čase vyšší míru stability a kontinuity, protože je z větší části podmíněna mimoekonomickými faktory (rodinný cyklus, životní styl, životní prostředí, kvalita bydlení). Zahraniční migrace má u nás naopak charakter pracovně orientovaného procesu, který je výrazně ovlivňován krátkodobými výkyvy poptávky po pracovní síle v závislosti na ekonomickém vývoji a v neposlední řadě také legislativními opatřeními regulujícími pracovní trh a navazující široce pojímanou migrační politikou. Z hlediska orientace proudů vnitrostátní migrace je v dlouhodobém pohledu zřejmé, že podíl zdrojových oblastí se příliš nemění (tab. 3). Přistěhovalí z okresů Plzeňského kraje od sedmdesátých let tvořili okolo 75 % přistěhovalých z území Česka. Úzce vymezené zázemí města Plzně tvořené okresy Plzeň-jih, Plzeň-sever a Rokycany se na přistěhovalých podílelo přibližně 45 %. Po roce 21 došlo k určitému posunu díky vzrůstající úloze migrační mobility cizinců. Relativně významnější proudy cizinců směřují do města Plzně také ze vzdálenějších regionů (např. z okresů Mladá Boleslav, Brno nebo Brno-venkov). Zjištění o nepříliš rozsáhlém imigračním zázemí je důležité pro další úvahy o budoucích zdrojích imigrantů. Také vystěhovalecké proudy z Plzně dlouhodobě směřují především do zázemí města. V posledních dvou desetiletích jsem mohli zaregistrovat posílení podílu těch z nich, které směřují do bezprostředního zázemí (okresy Plzeň-jih, Plzeň-sever a Rokycany) z přibližně 4 % v sedmdesátých a osmdesátých letech na současných 55 6 %. Z pohledu vnitrostátní migrace tak v bilanci města Plzně hraje dominantní roli jeho zázemí. Zcela zřetelně se to projevuje především u odstředivých proudů a ve výsledku také u migračního salda. Dlouhodobé zisky Plzně vůči jejímu zázemí se postupně snižovaly a po roce 1991 začala Plzeň v migrační výměně se svým zázemím obyvatelstvo ztrácet. V současnosti lze jednoznačně konstatovat, že rozhodující vliv na zápornou vnitrostátní migrační bilanci Plzně mají především ztráty se zázemím, což samozřejmě souvisí s procesem suburbanizace, který se v plzeňské aglomeraci plně rozvinul po roce 2.

2 Tab. 3: Migrační bilance města Plzně s vybranými okresy České republiky, 1961 29 (roční průměry) Okres/území 1971 1975 1976 198 1981 1985 1986 199 1991 1995 1996 2 21 25 25 29 Přistěhovalí (počet osob) Praha 134 151 127 126 129 8 151 42 Domažlice 134 164 132 14 78 65 67 95 Klatovy 234 253 176 171 127 99 114 191 Plzeň-jih 68 654 496 433 366 267 267 329 Plzeň-sever 662 85 68 571 466 317 361 51 Rokycany 157 19 155 152 117 74 118 241 Tachov 135 22 152 141 17 68 122 161 Celkem z vybraných okresů 2 348 2 743 2 115 1 94 1 564 1 115 1 21 1 92 Celkem z ČR 3 85 3 515 2 743 2 414 2 1 1 444 1 893 3 385 Přistěhovalí (podíl v %) Praha 4,3 4,3 4,6 5,2 6,4 5,6 8, 11,9 Domažlice 4,4 4,7 4,8 4,3 3,9 4,5 3,5 2,8 Klatovy 7,6 7,2 6,4 7,1 6,4 6,9 6, 5,6 Plzeň-jih 19,7 18,6 18,1 17,9 18,3 18,5 14,1 9,7 Plzeň-sever 21,5 22,9 22,2 23,7 23,3 22, 19,1 14,8 Rokycany 5,1 5,4 5,7 6,3 5,8 5,1 6,3 7,1 Tachov 4,4 5,7 5,6 5,9 5,4 4,7 6,4 4,8 Celkem z vybraných okresů 76,1 78, 77,1 78,9 78,2 77,2 63,5 56,7 Celkem z ČR 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, Vystěhovalí (počet osob) Praha 225 237 271 29 197 118 226 49 Domažlice 5 63 57 83 77 8 8 123 Klatovy 77 86 19 125 132 112 18 163 Plzeň-jih 278 286 263 362 413 44 56 542 Plzeň-sever 367 358 368 521 58 573 793 1 53 Rokycany 86 97 19 11 133 12 134 249 Tachov 77 72 66 14 89 72 68 1 Celkem do vybraných okresů 1 345 1 353 1 376 1 743 1 686 1 611 2 45 2 736 Celkem do ČR 1 794 1 842 1 829 2 256 2 13 1 951 2 419 3 324 Vystěhovalí (podíl v %) Praha 12,5 12,9 14,8 12,9 9,3 6, 9,4 12,3 Domažlice 2,8 3,4 3,1 3,7 3,6 4,1 3,3 3,7 Klatovy 4,3 4,6 6, 5,6 6,2 5,7 4,4 4,9 Plzeň-jih 15,5 15,5 14,4 16, 19,4 22,6 23,2 16,3 Plzeň-sever 2,5 19,5 2,1 23,1 23,8 29,4 32,8 31,7 Rokycany 4,8 5,3 5,9 4,9 6,3 6,2 5,5 7,5 Tachov 4,3 3,9 3,6 4,6 4,2 3,7 2,8 3, Celkem do vybraných okresů 74,9 73,4 75,2 77,2 79,2 82,6 84,5 82,3 Celkem do ČR 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1,